Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2014_x000b__x000b_a stanovisko Rady k programu stability Slovinska na rok 2014_x000b_ /* COM/2014/0425 final - 2014/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Slovinska na rok
2014
a stanovisko Rady k programu stability Slovinska na rok 2014
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a
nápravě makroekonomické nerovnováhy[2],
a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[3], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou
politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na
základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období
2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států, které
společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské
státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci
svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy
států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a
zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni
členských států, EU a eurozóny a využívá veškerých dostupných pák,
nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na
úrovni členských států, a zejména vyjádřili plné odhodlání
dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení pro
jednotlivé země. (4)
Dne 9. července 2013 přijala Rada
doporučení k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2013 a stanovisko
k aktualizovanému programu stability Slovinska na období 2012–2016. Dne 15.
listopadu 2013, v souladu s nařízením (EU) č.
473/2013[5],
předložila Komise své stanovisko k návrhu rozpočtového
plánu Slovinska na rok 2014[6]. (5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise
roční analýzu růstu[7],
která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok
2014. Ve stejný den přijala Komise na základě nařízení (EU)
č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[8],
ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden
hloubkový přezkum. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise
výsledky hloubkového přezkumu Slovinska[9]
podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise na
základě své analýzy dospěla k závěru, že Slovinsko se nadále
potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje sledování
a pokračující rázná politická opatření. I když v průběhu
roku 2013 došlo díky makroekonomickým změnám a některým politickým
opatřením, které Slovinsko přijalo, ke zmírnění nerovnováhy,
rozsah potřebné korekce znamená, že stále přetrvávají významná
rizika. Konkrétně rizika pocházející z hospodářské struktury
charakterizované slabou správou a řízením společností, vysokým
stupněm zapojení státu do hospodářství, ztrátami nákladové
konkurenceschopnosti, převisem podnikových dluhů a značným
nárůstem veřejného zadlužení vyžadují velkou pozornost. Přestože
bylo dosaženo značného pokroku při korekci rozvah bank, jsou stále
zapotřebí rozhodné kroky s ohledem na úplné provedení ucelené strategie
pro bankovní sektor, včetně restrukturalizace, privatizace a zvýšeného
dohledu. (8)
Dne 15. dubna 2014 předložilo Slovinsko
svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 24. dubna 2014 svůj
program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba
programy posuzovány současně. (9)
Cílem rozpočtové strategie
nastíněné v programu stability na rok 2014 je napravit nadměrný
schodek do roku 2015 a dosáhnout střednědobého cíle do roku 2017.
Program potvrzuje předcházející střednědobý cíl dosáhnout
vyrovnaného rozpočtu, což je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě
a růstu. Nepředpokládá se však, že (přepočtené)
strukturální saldo dosáhne do roku 2017 střednědobého cíle. Podle
programu se má v roce 2015 v souladu s cílem stanoveným v doporučení k
postupu při nadměrném schodku snížit deficit pod 3 % HDP. Po
roce 2015 program předpokládá stálé snižování deficitu s tím, že v roce
2018 by mělo být dosaženo přebytku 0,3 % HDP. Podle programu má
veřejný dluh dosáhnout vrcholu v roce 2015 na hodnotě
81,1 % HDP a v roce 2016 má klesnout na 76 %. Celkově je
rozpočtová strategie popsaná v programu v souladu s požadavky Paktu o
stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož
rozpočtové projekce v programu vycházejí a který vypracoval nezávislý
subjekt (Ústav pro makroekonomickou analýzu a rozvoj), je obezřetný. Dne
5. března 2014 bylo Slovinsku zasláno autonomní doporučení Komise. V
programu stability jsou určena některá doplňující opatření,
která pomohou překlenout rozdíly vůči požadovanému fiskálnímu
úsilí. Na základě toho lze konstatovat, že program stability
částečně dodržel autonomní doporučení Komise. Nicméně
rizika zhoršení situace přetrvávají vzhledem k tomu, že opatření na
podporu programu nejsou dostatečně podrobná a mnohá z nich mají být
teprve přijata. Veškeré případné další potřeby rekapitalizace
bank vyplývající z výsledků přezkumu kvality aktiv a zátěžového
testu provedených v roce 2013 ve Slovinsku by zvýšily deficit a míru zadlužení,
zatímco veškeré výnosy z úspěšné privatizace subjektů nebo bank ve
vlastnictví státu, které nebyly v projekcích programu zahrnuty, by snížily
dluhové zatížení. Na základě prognózy Komise je fiskální úsilí v období
2013–2014 nedostatečné a výsledkem bude o 1,4 % nižší HDP, pokud jde
o (korigovanou) změnu strukturálního salda, a o 0,5 % nižší HDP,
pokud jde o počet potřebných opatření, která byla v době
vydání doporučení k postupu při nadměrném schodku považována za
nezbytná. Zatímco v programu se pro rok 2015 předpokládá deficit v souladu
s doporučením k postupu při nadměrném schodku, prognóza Komise z
jara 2014 odhaduje deficit ve výši 3,1 % HDP. Kromě toho se na
základě prognózy očekává, že fiskální úsilí měřené jak
pomocí (korigované) změny strukturálního salda, tak základního počtu
diskrečních opatření, která mají být provedena, bude poněkud
nižší, než doporučuje pro rok 2015 Rada. Na základě svého posouzení
programu a prognózy Komise podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97
zastává Rada stanovisko, že v roce 2014 a v dalších letech je potřebné
další úsilí, aby byl zajištěn úplný soulad s doporučením k postupu
při nadměrném schodku, včetně požadovaného strukturálního
úsilí. (10)
Co se týče fiskálních pravidel, v roce 2013
parlament schválil ústavní základ pro stanovení pravidla vyrovnaného nebo
přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním
vyjádření. Avšak potřebné prováděcí právní předpisy,
konkrétně zákon o fiskálních pravidlech, který měl být schválen do
listopadu 2013, musí být teprve přijaty. Především je nutno
vytvořit právní základnu, která by definovala úlohu, pravomoci a
nezávislost fungující fiskální rady. Včasné
dokončení komplexního přezkumu výdajů všech rozpočtových
subjektů v hlavní oblasti výdajů na zdravotní péči by mohlo
určit opatření na podporu fiskální konsolidace a určit možnosti
pro zlepšení účinnosti a nákladové efektivnosti. (11)
V roce 2013 bylo Slovinsku doporučeno posílit
dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a zlepšit účinnost,
nákladovou efektivnost a kvalitu v oblasti dlouhodobé péče. Slovinsko dosáhlo omezeného pokroku, co se týče
opatření přijatých na základě tohoto doporučení. Hodnocení
důchodové reformy z roku 2012 bylo dokončeno v dubnu 2014 a první
zjištění jsou pozitivní. I když byly realizovány určité fiskální
úspory, úroveň důchodů zůstává nezměněna.
Slovinsko je ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vystaveno vysokým
rizikům v souvislosti s fiskální udržitelností, zejména
kvůli zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva
vyplývajícím z tamější demografické situace. Jestliže se mají celkové
výdaje ve střednědobém a dlouhodobém výhledu stabilizovat při
zajištění přiměřených důchodů a dostatečného
přístupu k službám dlouhodobé péče, budou muset být
důchodový systém a systém dlouhodobé péče ve střednědobém
výhledu reformovány. Příslušné orgány mají v
plánu vypracovat bílou knihu pro komplexní důchodovou reformu. Návrh
reformy dlouhodobé péče byl přijat na konci roku 2013 a
příslušná legislativa se očekává do konce roku 2014. Existuje však
riziko, že se reforma zpozdí kvůli tomu, že se opožďuje probíhající
reorganizace pojištění zdravotní péče. (12)
Situace na trhu práce se zhoršila. V roce 2013
dosáhla nezaměstnanost 10,3 % a nezaměstnanost mladých se
vyšplhala na 21,6 %, zatímco podíl mladých lidí, kteří nepracují ani
se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy se mezi lety
2011 a 2013 zvýšil o 2,1 procentního bodu. Z hodnocení reformy trhu práce
přijaté v roce 2013 je zřejmá klesající segmentace mezi smlouvami na
dobu neurčitou a na dobu určitou, třebaže na základě
většího využívání jiných netrvalých smluvních forem, zatímco účinek
pobídek k zaměstnávání starších a mladších lidí je stále nejasný.
Segmentace trhu práce je také řešena pomocí lepší regulace práce
studentů. Přestože nový zákon čeká na schválení,
přetrvávají obavy, zda bude dostatečně řešit nedostatky
předcházejících předpisů. Vláda dosáhla
omezeného pokroku v provádění doporučení z loňského roku k minimální mzdě, která se nadále upravuje pouze podle inflace,
zatímco zákon o minimální mzdě umožňuje indexaci podle jiných
ekonomických podmínek. Omezeného pokroku bylo dosaženo v přípravě
účinných cílených opatření aktivní politiky na trhu práce a
řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce. (13)
Vláda dosáhla značného pokroku v realizaci doporučení týkajících se stability v bankovním sektoru,
provedení spolehlivého přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu, včasných
rekapitalizací a převodů úvěrů v selhání na společnost
spravující aktiva bank. Práce však zdaleka není
dokončena a jsou nezbytná rozhodná opatření k
dokončení a provedení komplexní strategie pro bankovní sektor oznámené v
prosinci 2013, včetně restrukturalizace, privatizace a zvýšeného
dohledu. Množství úvěrů v selhání v bankovním
systému zůstává vysoké. Je proto důležité, aby si banky vybudovaly
interní kapacitu pro řešení úvěrů v
selhání, včetně posílení vnitřní správy aktiv a
restrukturalizačních jednotek za účelem zrychleného řešení
úvěrů v selhání při maximalizaci hodnoty, která je získána
zpět, a zachování životaschopných podniků. Každý další
převod úvěrů v selhání na společnost
spravující aktiva bank musí být pečlivě
připraven, aby se usnadnila rychlá a účinná restrukturalizace
úvěrů společností, zejména v případě složitých,
vzájemně provázaných půjček uvnitř skupiny.
Předpokládá se komplexní plán strategie řízení a podnikatelský plán,
který by zdůvodnil cíle týkající se splácení dluhů pro společnost spravující aktiva bank. Na základě zkušeností získaných z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu jsou potřebná další rozhodná opatření ke zlepšení správy
všech bank a dohledu nad nimi, zejména těch, které zůstávají ve
vlastnictví státu, a to posílení řízení rizik, zdokonalení postupů
schvalování úvěrů a zlepšování kvality a dostupnosti dat s cílem
snížit podíl úvěrů v selhání a získat kontrolu nad budoucími riziky. (14)
Vláda dosáhla omezeného pokroku v provádění
doporučení ke správě a řízení státních podniků, které
představují jednu šestinu celkové přidané hodnoty a tvoří
komplexní vzájemně provázanou soustavu domácích bank, pojišťovacích
skupin a nefinančních podniků s významným vzájemným vlastnictvím
podílů. Míra státního vlivu představuje významná
rizika pro veřejné finance, a to přímá i nepřímá
prostřednictvím závazků plynoucích ze záruk. Promyšlená strategie
řízení státních podniků
spolu se zlepšenou správou a řízením společností by vytvořila
příznivější prostředí pro přilákání zahraničních
přímých investic. Přestože byly provedeny první kroky a v květnu
2013 byl vypracován výchozí seznam patnácti společností pro zrychlenou
privatizaci, pokrok k dnešnímu dni je neurčitý a existuje značné
riziko, že lhůty nebudou dodrženy. V dubnu 2014 byly se zpožděním
zavedeny nové právní předpisy na podporu slovinského státního holdingového
úřadu, který je nástrojem pro konsolidaci správy státního majetku.
Předpokládá se komplexní strategie a přesná klasifikace hlavních a vedlejších
aktiv, včetně aktiv vyčleněných k
privatizaci. Je nutno určit a provést příslušná opatření k
zabezpečení procesu restrukturalizace a dosažení jeho cílů,
včetně mimo jiného maximalizace hodnoty, kterou věřitelé
získají zpět, a vypracování seznamu nejnaléhavějších
případů k restrukturalizaci pro rychlé dosažení výsledku. (15)
V roce 2013 byl
změněn insolvenční rámec, aby se usnadnilo včasné
vyřešení úvěrů v
selhání, ale nový rámec nebyl zatím z
velké části využit. Vysoká míra zadlužení a finanční problémy omezily
schopnost podnikatelského sektoru investovat do budoucích projektů.
Naléhavě potřebná finanční a provozní restrukturalizace
podnikatelského sektoru ve větším rozsahu teprve čeká na zahájení.
Pro urychlené vyřešení situace kolem úvěrů v selhání a pro usnadnění jednání o
restrukturalizaci, zejména v případě složitých, vzájemně
provázaných půjček uvnitř skupiny, je potřebný konsolidovaný přehled různých
úvěrových expozic v bankovním systému. Pro podporu a urychlení tohoto procesu by mohla
převzít iniciativu centralizovaná pracovní skupina se zkušenými zástupci
všech zúčastněných stran. Mezitím je zásadně důležité
rychle a účinně uzavřít několik probíhajících naléhavých
případů v rámci společnosti
pro správu bankovních aktiv. (16)
Přes svůj potenciál
má Slovinsko jeden z nejnižších stavů přímých zahraničních
investic v EU (34,1 % HDP v porovnání s průměrem EU 47,1 %
HDP v roce 2012). I když privatizace a restrukturalizace podniků nabízí
soukromým investorům mnoho nových možností, vše nasvědčuje tomu,
že nedostatečně rozvinuté podnikatelské prostředí a kultura
brání Slovinsku těchto možností plně využít. V roce 2012 byl zahájen proces deregulace regulovaných
povolání a doposud poklesl počet regulovaných povolání z 323 na 262. Další
deregulace regulovaných povolání by přispěla ke zvýšení počtu
domácích i zahraničních poskytovatelů služeb a tím také ke zvýšení
konkurenceschopnosti. Existuje
potenciál ke zvýšení konzistentnosti opatření navržených ke zlepšení
podnikatelského prostředí a podnikatelských činností. V této
souvislosti poskytne strategie pro inteligentní specializaci připravovaná
v rámci evropských strukturálních a investičních fondů na období
2014–2020 příležitost zaměřit se na nejdůležitější
opatření, jako je vytváření obchodovatelných, inovativních výrobků. (17)
Slovinsko je na počátku přípravy
návrhů komplexní reformy veřejného sektoru (která má být přijata
do ledna 2015). V této souvislosti musí Slovinsko obnovit kvalitu a
důvěryhodnost veřejné správy. Slovinsko dosáhlo určitého
pokroku ve zlepšování kvality soudního systému a snížilo
počet nevyřízených případů. Reforma správy
případů v obchodním a civilním soudnictví zlepšila fungování soudního
systému. Pozitivní trendy v občanskoprávních a obchodních sporech z poslední
doby zůstaly zachovány. (18)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska. Posoudila program
stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro
udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku, ale
také jejich soulad s pravidly a pokyny EU vzhledem k nutnosti posílit celkovou
správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro budoucí rozhodování
členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její
doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do
níže uvedených doporučení č. 1 až 8. (19)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala
Rada program stability Slovinska a její stanovisko[10] je promítnuto zejména
do níže uvedeného doporučení č. 1. (20)
Na základě hloubkového přezkumu
provedeného Komisí a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program
reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6
nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených
doporučení č. 1 až 8. (21)
V kontextu evropského semestru provedla Komise také
analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této
analýzy vydala Rada konkrétní doporučení členským státům,
jejichž měnou je euro. Slovinsko by mělo rovněž zajistit, aby
uvedená doporučení byla včas a plně provedena, DOPORUČUJE, aby Slovinsko v období
2014–2015 provedlo tato opatření: 1. Posílit
rozpočtovou strategii pomocí dostatečně specifikovaných
strukturálních opatření pro rok 2014 a následující léta za účelem
zajištění nápravy nadměrného schodku do roku 2015 udržitelným
způsobem dosažením strukturálního přizpůsobení specifikovaného v
doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá
náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje věrohodné provádění
ambiciózních strukturálních reforem ke zvýšení přizpůsobivosti a na
podporu růstu a zaměstnanosti. Po nápravě nadměrného
schodku každoročně provádět strukturální korekce ve výši
nejméně 0,5 % HDP a za příznivých ekonomických podmínek více,
nebo zajistit, aby bylo splněno pravidlo týkající se zadlužení za účelem
udržitelného snižování vysokého veřejného zadlužení. Pro zlepšení
důvěryhodnosti fiskální politiky v co nejkratší době
dokončit přijetí pravidla vyrovnaného nebo přebytkového
rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření,
učinit střednědobý rozpočtový rámec závazným,
všezahrnujícím a transparentním a vytvořit nezbytnou právní základnu pro
fungující fiskální radu, která by definovala její pravomoci v rámci
rozpočtového procesu a zavedla jasná procesní pravidla pro sledování
rozpočtových výsledků. Do konce roku 2014 zahájit komplexní
přezkum výdajů zahrnující státní i místní úroveň správy,
přímé i nepřímé rozpočtové subjekty a poskytovatele
veřejných služeb a jiných služeb v oblasti zdravotní péče, kteří
jsou ve vlastnictví obcí, za účelem realizace rozpočtových úspor v
roce 2015 a v dalších letech. 2. Na základě veřejné
konzultace dohodnout opatření k zajištění udržitelnosti
důchodového systému po roce 2020 zahrnující úpravy hlavních
parametrů, např. propojení zákonem stanoveného věku odchodu do
důchodu se zvyšováním naděje dožití, a podporující soukromé
příspěvky do druhého pilíře důchodového systému. Udržet
kontrolu nad náklady spojenými se stárnutím obyvatelstva v oblasti dlouhodobé
péče přidělováním prostředků těm, kteří je
nejvíce potřebují a přesměrováním poskytování péče z
institucionální na domácí. 3. Po konzultaci se sociálními
partnery a v souladu s vnitrostátními postupy vypracovat do konce roku 2014
komplexní dohodu o sociální politice zajišťující, aby vývoj mezd,
včetně minimální mzdy, podporoval konkurenceschopnost, domácí poptávku
a vytváření pracovních míst. Znovu definovat skladbu minimální mzdy a
přezkoumat systém její indexace. Přijmout opatření k dalšímu
snížení segmentace, zejména se zaměřením na účinnost pobídek k
přijímání mladých a starších pracovníků a využívání smluv občanského
práva. Přijmout zákon o práci studentů. Stanovit priority aktivní
pomoci neregistrovaným mladým lidem a zajistit dostatečné kapacity
veřejných služeb zaměstnanosti. Zvýšit zaměstnanost
pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků,
přizpůsobit pracovní prostředí delšímu produktivnímu životu a
soustředit zdroje na cílená opatření aktivní politiky na trhu práce
při současném zlepšení jejich účinnosti. Řešit nesoulad
mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce tím, že se zlepší
atraktivita odborného vzdělávání a přípravy a více se rozvine
spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami při
posuzování potřeb trhu práce. 4. V roce 2014 podle plánu
dokončit privatizaci NKBM, připravit Abanku na privatizaci v roce
2015, pokračovat bez prodlení s prováděním plánů
restrukturalizace bank, které jsou příjemci státní podpory, a s nezbytnou
konsolidací bankovního sektoru. V srpnu 2014 na základě zkušeností
získaných z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu dokončit
komplexní akční plán pro banky, včetně konkrétních opatření
ke zlepšení správy, dohledu, řízení rizik, procesu schvalování
úvěrů a kvality a dostupnosti dat. Zlepšit způsobilost bank
řešit úvěry v selhání posílením vnitřní správy aktiv a
restrukturalizačních jednotek. Do září 2014 vyjasnit mandát
společnosti spravující aktiva bank zveřejněním komplexního plánu
strategie řízení a podnikatelského plánu, ve kterém bude podrobně
uvedena její úloha při restrukturalizaci jejích aktiv, cíle týkající se
splácení dluhů, rozpočty, plány správy aktiv a očekávané
návratnosti při současném zajištění přiměřených
zdrojů. 5. Pokračovat v
provádění privatizací oznámených v roce 2013 ve stanovených lhůtách.
Přijmout strategii pro slovinský státní holdingový úřad s jasným
členěním aktiv v souladu s časovým plánem a definicemi
stanovenými v zákoně o slovinském státním holdingovém úřadu z roku
2014. Do listopadu 2014 závazně přijmout krátkodobý (horizont jednoho
až dvou let) harmonogram odprodeje řady vhodně vybraných aktiv s jasným
časovým vymezením. Zajistit jeho úplné fungování jako nástroje pro správu
aktiv, která zůstávají ve vlastnictví státu, a odprodej aktiv
vyčleněných podle aktů řízení v časovém rámci
stanoveném právními předpisy. Do září 2014 přijmout a
provést kodex správy a řízení pro státní podniky, aby bylo zajištěno
odborné, transparentní a nezávislé řízení. 6. Do konce roku 2014
dokončit hlavní plán restrukturalizace podniků s jasnými prioritami a
účinným postupem provádění. Zřídit centralizovanou pracovní
skupinu pro restrukturalizaci podniků, která bude sledovat a koordinovat
celkový proces restrukturalizace, poskytovat nezbytné odborné znalosti, vedení
a poradenství a zprostředkovávat jednání mezi všemi zúčastněnými
stranami. Zpracovat seznam nejnaléhavějších případů
restrukturalizace při maximalizaci hodnoty, kterou věřitelé
získají zpět. Podporovat využití dostupných zákonných mechanismů a
mezinárodních osvědčených postupů všemi zúčastněnými
stranami v procesu restrukturalizace. Do září 2014 vyhodnotit poslední
změny právních předpisů týkajících se platební neschopnosti a
zajistit připravenost k zavedení jakýchkoli dalších nezbytných
opatření. Dále snížit délku soudních řízení na prvním stupni v
občanskoprávních a obchodních sporech, včetně případů,
které se řídí právními předpisy týkajícími se platební neschopnosti,
a snížit počet nevyřízených případů, zejména
případů exekuce a insolvenčních řízení. 7. Odstraňovat
překážky pro podnikání ve Slovinsku v oblastech důležitých pro
hospodářský rozvoj a tím učinit Slovinsko atraktivnější zemí pro
přímé zahraniční investice, zejména prostřednictvím urychlené
liberalizace regulovaných povolání a snížení administrativní zátěže
včetně jednodušších režimů udělování oprávnění.
Zajistit dostatečnou rozpočtovou autonomii agentury na ochranu
hospodářské soutěže a zvýšit její institucionální nezávislost.
Zjednodušit priority, zajistit konzistenci mezi strategií pro výzkum a inovace
z roku 2011 a strategií pro průmyslovou politiku z roku 2013 s
připravovanými strategiemi pro inteligentní specializaci a dopravu a
zajistit jejich bezodkladné provedení a posouzení účinnosti. 8. Přijmout účinná
opatření pro boj s korupcí, zvýšení transparentnosti a odpovědnosti a
zavedení externího hodnocení výsledků a postupů řízení kvality. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306,
23.11.2011, s. 25. [3] COM(2014) 425 final. [4] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [5] Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s.11. [6] C(2013) 8010 final. [7] COM(2013) 800 final. [8] COM(2013) 790 final. [9] SWD(2014) 88 final. [10] Podle čl. 5 odst. 2
nařízení Rady (ES) č. 1466/97.