Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Německa na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Německa na rok 2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení pro jednotlivé země.

(4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Německa na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Německa na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 Komise v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013[5] předložila své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Německa na rok 2014[6].

(5) Dne 13. listopadu 2013 Komise přijala roční analýzu růstu[7], která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[8], ve které bylo Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7) Výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Německa[9] Komise zveřejnila dne 5. března 2014 podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Z analýz Komise vyplývá, že v Německu existuje makroekonomická nerovnováha, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Zejména běžný účet trvale vykazuje velmi vysoký přebytek, což svědčí o pozitivních účincích silné konkurenceschopnosti, přičemž velké čásky úspor jsou investovány v zahraničí. Je to rovněž znamením toho, že hospodářský růst zůstává na nízké úrovni a hospodářské zdroje zřejmě nejsou rozdělovány efektivně. Třebaže přebytky běžného účtu neznamenají podobné riziko jako vysoké schodky rozpočtu, je třeba výši a přetrvávání tohoto přebytku běžného účtu v Německu věnovat zvláštní pozornost. Vzhledem k velikosti německého hospodářství je obzvláště nutné přijmout politické kroky na snížení rizika nepříznivých dopadů na fungování domácího hospodářství a eurozóny.

(8) Dne 14. dubna 2014 Německo předložilo národní program reforem na rok 2014 a dne 8. dubna 2014 program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9) Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability na rok 2014 je zajistit kontinuální dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Program stability potvrzuje střednědobý cíl, kterým je –0,5 % HDP, což odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability zůstane (přepočtené) strukturální saldo v roce 2014 i v následujících letech kladné a hrubý dluh by se v roce 2014 měl snížit na 76 % HDP a dostatečně sestupnou tendenci by měl mít i nadále. Rozpočtová strategie uvedená v tomto programu je tedy v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, ze kterého vycházejí rozpočtové projekce uvedené v programu, který však doposud neuznal nezávislý subjekt, je realistický a je obecně v souladu s prognózou Komise z jara 2014. Na základě posouzení programu stability a prognózy Komise a podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že veřejné finance v Německu jsou obecně zdravé a že střednědobý rozpočtový cíl by měl být podle prognózy i nadále dodržen stejně jako pravidla týkající se zadlužení.

(10) Pokud jde o zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, dosáhlo Německo pouze malého pokroku, ačkoli byly oznámeny nové iniciativy. Třebaže tyto plány mají zlepšit nákladovou efektivnost v oblasti zdravotní péče, nejeví se nedostatečné k tomu, aby omezily růst nákladů očekávaný v budoucnosti. Cílem nedávno přijaté důchodové reformy je zlepšit podmínky pro předčasný odchod do důchodu („Rente mit 63“, do důchodu v 63 letech) a zvýšit důchodové příjmy některých skupin obyvatel, přičemž k tomuto kroku patří důchodový příplatek pro rodiče, kteří doma vychovávali děti narozené před rokem 1992 („Mütterrente“, důchod pro matky). Tato reforma ještě více zatíží udržitelnost veřejného důchodového systému a podle plánu má být financována z navýšení příspěvků do důchodového systému, což se může negativně projevit na disponibilních příjmech aktivní pracovní síly. Reforma by rovněž mohla negativně ovlivnit uzavírání doplňkového pojištění v rámci druhého a třetího pilíře. Německo omezeně pokročilo při zvyšování výdajů na vzdělávání a částečně pokročilo při navyšování výdajů na výzkum. Zdá se, že je nezbytné, aby byly na všech úrovních státní správy přijaty další kroky, tak aby bylo do roku 2015 možné splnit cíl ohledně celkových veřejných a soukromých výdajů na vzdělávání a výzkum ve výši 10 % HDP či ještě ambicióznější návazné cíle, aby se Německo vyrovnalo nejinovativnějším ekonomikám. V minulých letech Německo začalo poskytovat více investic do infrastruktury a existují plány na jejich další růst, nicméně zdá se, že bude zapotřebí ještě více prostředků.

(11) Při zlepšování efektivnosti daňového systému a jeho přínosu pro růst a při snaze snížit vysoké zdanění práce Německo celkově dosáhlo pouze omezeného pokroku. Německo neplánuje žádné významné kroky, kterými by začalo využívat zdroje příjmů, jež jsou příznivější pro růst. Mohlo by zvážit, zda nebude méně používat sníženou sazbu DPH (v současnosti 7 %) a nerozšíří obecný základ DPH. Příjmy z periodických daní z nemovitostí jsou v Německu spíše nízké a svědčí o tom, že existuje prostor pro jejich zvýšení; stejně tak by bylo daňové zatížení rozděleno spravedlivěji, pokud by Německo přehodnotilo základ obecní daně z nemovitosti (Grundsteuer). Aby se v Německu zlepšily podmínky pro investice, bylo by vhodné reformovat živnostenskou daň (Gewerbesteuer), snížit administrativní zátěž související s výběrem daní a omezit snahu financovat dluh prostřednictvím daně z příjmu právnických osob.

(12) Zavedením vnitrostátního pravidla vyrovnaného rozpočtu a zřízením nezávislého poradního výboru byl dokončen fiskální rámec. V několika spolkových zemích jsou však zřejmě stále třeba specifická pravidla pro provádění ústavního pravidla vyrovnaného rozpočtu („dluhová brzda“), aby se zajistilo, že v ročním rozpočtovém procesu bude dluhová brzda uplatňována účinně. Plánovaný přezkum fiskálního propojení mezi spolkovým rozpočtem a rozpočty jednotlivých zemí a obcí by měl být využit pro posílení fiskální odpovědnosti.

(13) V minulých letech se zvýšily mzdy poté, co byl jejich růst dlouho tlumen, třebaže růst reálné mzdy v roce 2013 byl nižší než v roce 2012. V roce 2015 Německo hodlá zavést všeobecnou minimální mzdu ve výši 8,50 EUR/hodinu, která nabude plné účinnosti v roce 2017. Zavedení všeobecné minimální mzdy, která by měla zaměstnancům zajistit odpovídající minimální příjem, si vyžaduje pozornou kontrolu jejího dopadu, zejména na zaměstnanost. Pouze omezeného pokroku bylo dosaženo při snižování vysokého daňového zatížení, zejména osob s nízkými příjmy. Přijatá důchodová reforma a současné reformní plány v oblasti dlouhodobé péče, jejichž součástí je zvýšení příspěvků na sociální pojištění, by mohly daňové zatížení znovu zvýšit. Německo zaznamenalo určitý pokrok při zvyšování úrovně dosaženého vzdělání znevýhodněných osob, nicméně stále přetrvává silná souvislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a sociálně-ekonomickým zázemím dotčených osob, a to po celou dobu jejich produktivního věku. Třebaže byla přijata vhodná aktivační a integrační opatření, dlouhodobá nezaměstnanost stále působí starosti a svědčí o tom, že jsou nutná další opatření. Německo pouze omezeně pokročilo při přijímání opatření, kterými se má zjednodušit přechod tzv. minijobů na takovou formu zaměstnání, na kterou se plně vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Nijak se nepokročilo při omezování finančních faktorů, které druhé výdělečně činné osoby v domácnosti odrazují od práce. Německo do určité míry pokročilo při zvyšování dostupnosti míst v celodenních zařízeních předškolního vzdělávání a péče o děti, avšak pokrok při zvyšování počtu celodenních škol je omezený. Zároveň mají některá zařízení péče o děti a celodenní školy stále ještě problémy s kvalitou, přičemž existují rozdíly v rámci regionů.

(14) Návrh vlády na přepracování zákona o energii z obnovitelných zdrojů má za cíl zpomalit celkový nárůst nákladů na energie, rovnoměrněji rozdělit náklady mezi spotřebitele, kontrolovat rozmach energie z obnovitelných zdrojů a podporovat její integraci na trh. Provádění této reformy je třeba pozorně sledovat s ohledem na její dopad na nákladovou efektivnost podpůrného systému. Je třeba, aby Německo dále usilovalo o rozšíření energetických sítí a koordinaci energetické politiky s politikami sousedních zemí.

(15) Politická opatření na další podporu hospodářské soutěže v odvětví služeb jsou omezená, třebaže u určitých profesí a v určitých regionech byly schváleny ojedinělé reformy, například ohledně schvalovacích postupů a obchodní komunikace v odvětví stavebnictví. Růst produktivity je v odvětví služeb strukturálně nižší než v průmyslu, obzvláště nízký je nicméně u některých typů služeb, zejména u služeb poskytovaných svobodnými povoláními. Stále ještě existují překážky bránící ve vstupu na trh a ve vykonávání svobodných povolání. Mezi tyto překážky patří požadavky na právní formu a podíl na kapitálu, jakož i požadavky na odbornou kvalifikaci. V jednotlivých spolkových zemích jsou svobodná povolání upravena různě, což svědčí o tom, že by bylo možné identifikovat nejméně zatěžující regulační přístupy a uplatnit je v celé zemi. Hodnota zakázek, které německé orgány zveřejňují v souladu s právními předpisy EU, je i nadále jedna z nejnižších v EU. Úplný přechod na transparentní trh s elektronickým zadáváním veřejných zakázek by mohl posílit hospodářskou soutěž. V odvětví maloobchodu omezují předpisy v oblasti územního plánování v některých spolkových zemích stále ještě významně vstup nových subjektů na trh. Při zlepšování hospodářské soutěže na železnici se pokročilo pouze omezeně.

(16) Německo dosahuje malého pokroku u opatření, která mají konsolidovat bankovní sektor, zejména při zlepšování rámce pro správu a řízení. Restrukturalizaci zemských bank (Landesbanken) v minulých letech podněcovala především rozhodnutí Komise v oblasti státní podpory a tento sektor stále zůstává roztříštěný. Je nutné dále usilovat o řešení strukturálních překážek a překážek v oblasti řízení, které brání konsolidaci iniciované trhem, což by zvýšilo i celkovou efektivnost finančního sektoru. Pokud bude přezkoumán právní rámec upravující druhý bankovní pilíř, mohlo by to dále pomoci konsolidaci ve veřejném bankovním sektoru.

(17) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa. Posoudila program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Německa, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Doporučení Komise v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(18) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Německa a její stanovisko[10] je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 4.

(20) V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Německo by mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

DOPORUČUJE, aby Německo v období 2014–2015 provedlo tato opatření:

1.           Sledovat fiskální politiku, jež podporuje růst, a zachovat zdravou fiskální pozici tím, že se zajistí, že po celé období, na něž se vztahuje program stability, bude i nadále plněn střednědobý rozpočtový cíl a míra veřejného zadlužení financí bude mít i nadále udržitelnou sestupnou tendenci. Zejména využít dostupných prostředků k větším a efektivnějším veřejným investicím do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu. Zlepšit efektivnost daňového systému, především rozšířením daňové základny (zejména s ohledem na spotřebu), přehodnocením základu obecní daně z nemovitosti, zlepšením správy daní a přezkoumáním živnostenské daně; cílem by rovněž mělo být posílení soukromých investic. Dále usilovat o zvýšení nákladové efektivnosti veřejných výdajů v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Zajistit udržitelnost veřejného důchodového systému tím, že: i) se změní financování nových nepojistných / s důchodovým systémem nesouvisejících dávek („Mütterrente“) a tyto dávky budou financovány z daňových příjmů, čímž se rovněž zabrání dalšímu zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení, ii) zvýší se počet pobídek pro pozdější odchod do důchodu a iii) zvýší se zabezpečení v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému.  S konečnou platností dokončit ve všech spolkových zemích zavádění dluhové brzdy a zajistit, aby kontrolní postupy a mechanismy nápravy byly relevantní a byly prováděny včas. Zlepšit koncepci propojení mezi spolkovým rozpočtem a rozpočty jednotlivých zemí a obcí, mj. s cílem zajistit přiměřené veřejné investice na všech úrovních veřejné správy.

2.           Zlepšit podmínky pro další podporu domácí poptávky, mj. snížením vysokých daní a příspěvků na sociální zabezpečení, zejména u osob s nízkými příjmy. Při zavádění všeobecné minimální mzdy sledovat její dopad na zaměstnanost. Zlepšit zaměstnatelnost pracovníků tím, že se dále zvýší úroveň dosaženého vzdělání znevýhodněných osob a na pracovním trhu budou realizována ambicióznější aktivační a integrační opatření, především ve prospěch dlouhodobě nezaměstnaných. Přijmout opatření na omezení finančních faktorů, které odrazují od práce (zejména v případě druhé výdělečně činné osoby v domácnosti) a usnadnit přechod tzv. minijobů na takovou formu zaměstnání, na kterou se plně vztahuje povinnost odvádět příspěvky na sociální zabezpečení. Řešit nedostatek dostupných míst v zařízeních celodenní péče o děti a celodenních školách, který je problémem v některých regionech, a zároveň u nich zlepšit celkovou kvalitu výuky.

3.           Nadále minimalizovat celkové náklady na transformaci energetického systému. Zejména sledovat dopad reformy zákona o energii z obnovitelných zdrojů na nákladovou efektivnost podpůrného systému energie z obnovitelných zdrojů. Ještě více usilovat o urychlené rozšíření vnitrostátních a přeshraničních elektrických a plynových rozvodných sítí. Zavést úzkou koordinaci energetické politiky s politikami sousedních zemí.

4.           Přijmout ambicióznější opatření s cílem více povzbudit hospodářskou soutěž v odvětví služeb (včetně určitých služeb poskytovaných svobodnými povoláními) a přezkumem stávajících regulačních přístupů v různých spolkových zemích využít osvědčených postupů v těchto zemích. Zjistit příčiny nízké hodnoty veřejných zakázek, jichž se týkají postupy pro zadávání veřejných zakázek podle předpisů EU. Více usilovat o odstranění stávajících restrikcí v oblasti plánování, a umožnit tak vstup nových subjektů na maloobchodní trh. Podniknout další kroky k odstranění zbývajících překážek bránící hospodářské soutěži na železnici. Usilovat o další konsolidaci sektoru zemských bank (Landesbanken), včetně zlepšením rámce pro správu a řízení.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2014) 406 final.

[4]               P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129.

[5]               Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s.11.

[6]               C(2013) 8001 final.

[7]               COM(2013) 800 final.

[8]               COM(2013) 790 final.

[9]               SWD(2014) 78 final.

[10]             Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97.