1. Úvod

V roce 2011 vydala Komise sdělení o modrém růstu[1], v němž poukázala na potenciál evropských pobřeží, moří a oceánů stát se významným zdrojem nových pracovních míst a růstu[2], jež by mohly přispět ke strategii Evropa 2020 a zlepšit způsob, jakým využíváme přírodní zdroje naší planety. Komise ve sdělení vyčlenila konkrétní nově vznikající průmyslová odvětví, jimž by měla být věnována zvláštní pozornost. V lednu 2014 také nastínila svůj postup při využití potenciálu energie z oceánů[3] a následně zahájila Fórum pro energii z oceánů, jehož prostřednictvím by se vymezily překážky růstu a navrhly způsoby jejich odstranění.

Pro realizaci potenciálu modré ekonomiky k růstu a vytváření pracovních míst jsou zásadní inovace napříč všemi jejími odvětvími. Tyto inovace mohou mít také významný přínos pro životní prostředí. Jde o tzv. eko-inovace, např. snížení emisí síry z lodí[4] pomocí vylepšených palubních systémů čištění spalin, čistší tradiční paliva či alternativní zdroje paliva. Inovace mohou také pomoci vyvinout nákladově efektivní opatření pro ochranu mořského prostředí, jež mohou přispět k provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[5].

Stěžejní iniciativa Evropské unie „Unie inovací“ [6] již pomáhá prostředí příznivé pro inovace vytvářet. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace podporuje malé a střední podniky (MSP), jež z něj v letech 2007–2012 čerpaly více než 15 miliard EUR[7]. Nový program Horizont 2020 s rozpočtem 79 miliard EUR se nyní stal největším programem EU pro výzkum a inovace a zahrnuje posílená opatření na podporu MSP. Navíc byla na inovace vyčleněna značná část strukturálních a investičních fondů EU.

Je však potřeba vyřešit několik nedostatků zjištěných stěžejní iniciativou „Unie inovací“: nedostatečné investice do znalostí, nedostatečný přístup k financím, vysoké náklady na práva duševního vlastnictví, pomalý pokrok směrem k interoperabilním normám, neefektivní využívání veřejných zakázek a zdvojený výzkum. Komise v roční analýze růstu pro rok 2014[8] rovněž uvedla, že v oblasti inovací spolu veřejný a soukromý sektor vzájemně nespolupracují v potřebném rozsahu a že nedostatečné přenášení výsledků výzkumu do zboží a služeb a narůstající nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi se projevují zejména v odvětvích s intenzivním využitím znalostí.

Za účelem rozvinutí potenciálu modré ekonomiky v Evropě je zapotřebí, aby členské státy zavedly politiky a místní řešení, jež tyto překážky účinně odstraní. Komise v rámci evropského semestru zajistí, aby hlavní politiky národních plánů reforem členských států odrážely priority modrého růstu.

Je však potřeba zavést i doplňková opatření. Komise proto posoudí, jak mohou opatření na úrovni EU vyřešit následující otázky specifické pro modrou ekonomiku:

– nedostatek znalostí a dat o stavu našich oceánů, zdrojích v mořském dně, životě v moři a rizicích pro stanoviště a ekosystémy,

– rozdrobenost výzkumu v oblasti mořské a námořní vědy, které brání mezioborovému vzdělávání a zpomaluje pokrok v oblasti klíčových technologií a inovativních odvětví podnikání,

– nedostatek vědců, inženýrů a kvalifikovaných pracovníků schopných uplatnit nové technologie v mořském prostředí.

Tento dokument stanoví plány Komise pro řešení těchto tří otázek.

2. Mapování mořského dna a znalosti v námořní oblasti

Inovace v modré ekonomice brzdí nedostatek informací o moři, mořském dně a životě v něm. Zlepšení znalostí o našich mořích podpoří růst v modré ekonomice, a to jak prostřednictvím lepší znalosti zdrojů, které obsahuje, tak díky hlubšímu porozumění, jak lze tyto zdroje využívat souběžně s plněním našich environmentálních cílů[9].

Obr. 1 Podíl vybraných mořských oblastí v Evropě, jež dosud nebyly prozkoumány[10]

V posledních desetiletích byly do systémů pro pozorování oceánů investovány značné prostředky. To vedlo ke zlepšení v oblasti oceánografie a předpovídání počasí prostřednictvím následného použití získaných dat k modelování. Rovněž došlo ke zlepšení postupů zpřístupnění dat získaných pozorováním.

Naproti tomu hydrografické, geologické a biologické výzkumné komunity zabývající se pozorováním a průzkumem mořského dna v Evropě přijaly první kroky ke sjednocení svého úsilí, mají však před sebou ještě hodně práce. Výsledkem jsou neúplné znalosti základních vlastností mořského dna – až pro 50 % mořského dna dosud nebyly vytvořeny hloubkové mapy s vysokým rozlišením (viz obr. 1 výše) a na mnohem větším procentu mořského dna dosud nebyla prozkoumána přírodní stanoviště a společenství.

Navíc data z těch částí mořského dna, které prozkoumány byly, nejsou snadno dostupná. Různé soubory dat o mořích jsou v rukou mnoha různých organizací. Zjistit, kdo data vlastní, a získat povolení k jejich užití může být časově náročné a nákladné. Hodnocení ukazují, že usnadnění přístupu k datům a zlepšení jejich dosažitelnosti pro uživatele z veřejného i soukromého sektoru přispěje k inovacím a zvýší konkurenci.

Odhaduje se, že zpřístupnění vysoce kvalitních dat o mořích, jež mají nyní v rukou veřejné orgány v EU, široké veřejnosti, by zvýšilo produktivitu o více než 1 miliardu EUR ročně[11]. Zároveň by se zpřístupněním informací ohledně zákonitostí moře a geologie mořského dna podnítily inovace v modré ekonomice. Přínos zvýšeného počtu inovací by mohl činit řádově 200–300 milionů EUR ročně. Kromě toho by kvalitnější a dostupnější data o mořích usnadnila provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[12]. Také by pomohla soukromému a veřejnému sektoru zvládnout rizika a nepředvídané události spojené s mořem – například počasí, velké dopravní nehody, znečištění moře či ztrátu kritické infrastruktury.

Komise proto zavedla jako stěžejní iniciativu udržitelný proces, který má za cíl zajistit, aby byla data o mořích snadno dostupná, interoperabilní a použitelná bez omezení, s konkrétním cílem vytvořit do roku 2020 bezešvé mapy celého mořského dna v evropských vodách a vodního sloupce nad ním s různým rozlišením[13]. Cíle bude dosaženo následujícím způsobem:

– zlepšením Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet). Ta je součástí iniciativy EU „Veřejně přístupné údaje“[14] a kromě mapování mořského dna zahrnuje informace o fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech vodního sloupce nad mořským dnem. Přes 100 evropských organizací již spolupracuje na tom, aby jejich data o mořích byla dostupnější, interoperabilní a užitečná pro koncové uživatele. Data jsou nyní k dispozici prostřednictvím jediného internetového portálu[15] a nízké rozlišení mapy mořského dna všech vod EU, která bude k dispozici od roku 2016, bude postupně vylepšováno,

– integrací datových systémů. Se sítí EMODnet budou prostřednictvím společných norem, jako je například Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)[16], a v souladu se zásadami sdíleného informačního systému o životním prostředí[17] propojeny další tři iniciativy EU pro data o životním prostředí: námořní služba Kopernikus, Rámec pro shromažďování údajů v odvětví rybolovu[18] a Evropský systém informací o vodě zaměřený na oblast moří (WISE-Marine). Do Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat přispějí svými daty také společné výzkumné infrastruktury, jako jsou Euro-Argo[19] a Evropská multidisciplinární observatoř mořského dna a vodního sloupce, jež jsou nyní konsolidovány podle právního rámce pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury[20],

– zajištěním, aby byla do sítě EMODnet začleněna data nedůvěrné povahy shromážděná soukromými společnostmi, a to zejména data vyplývající z požadavků na udělování licencí a posouzení dopadu na životní prostředí,

– podporou konsorcií výzkumných programů EU v poskytování volného přístupu k datům o mořích včetně těch, jež jsou přístupná přes síť EMODnet,

– vytvořením mechanismu pro strategickou koordinaci pozorovacích systémů, programů odběru vzorků a průzkumu priorit mořských oblastí v Evropě prostřednictvím financování z Evropského námořního a rybářského fondu. To rovněž přispěje k vývoji politiky EU týkající se oblasti Arktidy[21], například vymezením oblastí, kde nejistota ohledně hloubky moře brání navigaci ve vodách, které byly donedávna pokryty ledem.

Společně tyto snahy rozšíří prostor pro inovace a investice veřejných i soukromých subjektů v modré ekonomice. Posílí také postavení Evropské unie v mezinárodních iniciativách, jako je např. Globální soustava systémů pozorování Země (GEOSS)[22].

Hlavní body a časový harmonogram postupů týkajících se znalostí v námořní oblasti a mapování mořského dna podle požadavků Rady[23] a Parlamentu[24] podrobněji stanoví pracovní dokument útvarů Komise, který je připojen k tomuto sdělení.

3. Informační platforma pro mořský výzkum

Od té doby, co Komise v roce 2008 přijala Evropskou strategii mořského a námořního výzkumu[25], bylo dosaženo pozoruhodného pokroku. V rámci sedmého rámcového programu pro výzkum (2007–2013) Komise přispěla na mořský a námořní výzkum v průměru přibližně 350 miliony EUR ročně.

Navíc, jak ukazuje obrázek 2, se podstatná část mořského výzkumu provádí prostřednictvím programů členských států.

Obr. 2: Odhadovaná výše prostředků vynaložených na mořský výzkum vybranými členskými státy a EU (2011) Zdroj: Iniciativa společného plánování „Oceány“

V rámci programu Horizont 2020 se výzkum se zaměří na to, jakým způsobem mohou nové technologie přispět k produktivnímu využití mořských zdrojů, zajištění udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, a zároveň zaručit, že tyto zdroje budou moci využívat i budoucí generace.

Za účelem zohlednění průřezové povahy mořského výzkumu a potenciálního uplatňování objevů učiněných v jedné oblasti rovněž v ostatních oblastech bylo z iniciativy Oceány zítřka financováno 31 projektů, přičemž celkový příspěvek EU tvořil téměř 195 milionů EUR. Průřezový přístup pokračuje prostřednictvím oblasti programu Horizont 2020 zaměřené na modrý růst s rozpočtem 145 miliard EUR pro období let 2014–2015, z něhož bylo 8 milionů EUR vyčleněno pro malé a střední podniky.

Napříč celým programem Horizont 2020 se nalézají další příležitosti pro mořský výzkum – v oblastech jako zajišťování potravin, energie, doprava, materiály, informační technologie a výzkumná infrastruktura.

Komise hodlá úzce spolupracovat s iniciativou společného plánování „Zdravá a bohatá moře a oceány“, jež byla zavedena s cílem umožnit členským státům sladit své státní programy mořského výzkumu, aby se programy strategického výzkumu a inovací členských států vzájemně doplňovaly s programem Horizont 2020. To také povede ke zlepšení znalostní a faktické základny pro politiku v oblasti životního prostředí, což je prioritním cílem sedmého akčního programu pro životní prostředí[26].

Soukromý sektor hraje rovněž důležitou roli v tom směru, že pomáhá Komisi formulovat potřeby výzkumu v rámci programu Horizont 2020 díky stávajícím iniciativám specifickým pro jednotlivá odvětví, jako jsou LeaderShip 2020, vodní platforma, platforma pro akvakulturu a Evropské fórum pro udržitelnou lodní dopravu. Aby bylo možno zkoumat možnosti sdílení myšlenek a výsledků výzkumů mezi odvětvími průmyslu, nevládními organizacemi a dalšími stranami se společným zájmem na modré ekonomice, bude založeno Fórum pro vědu a podnikání v modré ekonomice. Poprvé se sejde u příležitosti Evropského námořního dne 2015 konaného v přístavním městě Piraeus v Řecku.

Množství problémů, kterým modrý růst čelí, jako např. acidifikace oceánů, je celosvětové povahy a jejich řešení je nejlepší nacházet na mezinárodní úrovni. Navíc mohou z mezinárodní koordinace těžit některé podpůrné výzkumy. V rámci programu Horizont 2020 bude mezinárodní koordinace posílena na základě nedávno podepsaného Galwayského prohlášení a zahájení společného výzkumu Atlantského oceánu Kanadou, Evropskou unií a USA.

Aby došlo k otevření nových příležitostí k výzkumu a zvýšení součinnosti vnitrostátně financovaných výzkumných aktivit a programu Horizont 2020, Komise rozvine a doplní stávající informační systémy[27] s cílem zavést napříč celým programem Horizont 2020 informační platformu mořského výzkumu a bude s členskými státy spolupracovat[28] na začlenění informací o projektech mořského výzkumu financovaných z vnitrostátních prostředků. To přinese vhled do poznatků získaných v rámci výzkumných projektů, což může urychlit přenos nových myšlenek do průmyslu a pomůže zajistit, že se veřejné prostředky vynaložené na výzkum vrátí v podobě inovací v podnikání.

4. Dovednosti pro modrou ekonomiku

Růst v modré ekonomice vyžaduje pracovní sílu s odpovídající kvalifikací schopnou uplatňovat nejnovější technologie v technických a mnoha dalších oborech.[29] V současnosti existuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, jenž je třeba řešit.

Obrázek níže ukazuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v odvětví výroby větrné energie na moři do roku 2030.

Obr. 3 Předpokládaný nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v odvětví výroby větrné energie na moři v letech 2013–2030 (zdroj průzkum Evropské technologické platformy pro větrnou energii)

Hlavním podpůrným mechanismem programu Horizont 2020 pro lidské zdroje ve všech oblastech výzkumu a inovací jsou akce Marie Curie Sklodowska (MSCA). Akce MSCA kombinují kvalitu výzkumu s mobilitou, vzděláváním a atraktivními profesními příležitostmi, přičemž kladou silný důraz na dlouhodobý rozvoj dovedností výzkumných pracovníků. Za účelem podpory zaměstnanosti výzkumných pracovníků a lepší koordinace jejich schopností a dovedností s požadavky na trhu práce je MSCA podporují v poznávání neakademického prostředí již od raných fází kariéry. Akce dále podporují udržitelnou spolupráci mezi akademickým prostředím a průmyslem včetně zajištění účasti širokého spektra malých i velkých podniků na profesním rozvoji výzkumných pracovníků. Akce MSCA jsou založené na principu „zdola nahoru“ a nejsou omezené na konkrétní vědecký obor. V rámci programu, jenž MSCA předcházel, bylo v období let 2007–2013 přiznáno téměř 165 milionů EUR 374 výzkumným projektům s mořskou a námořní tematikou (včetně výzkumu Arktidy), z nichž 39 zahrnovalo neakademický sektor. Obzvlášť hodná pozornosti je skutečnost, že několik z těchto projektů zahrnovalo vědeckou spolupráci nad rámec Evropy.

Pro usnadnění mobility budou opatření EU ke zvýšení uznávání a transparentnosti dovedností a kvalifikací a s nimi související nástroje jako například evropský rámec kvalifikací[30], portál evropské klasifikace dovedností, kompetencí a povolání (ESCO), Europass[31] a systém zabezpečení jakosti a systém kreditů muset zohlednit požadavky modré ekonomiky.

Další cestou k podpoře rozvoje dovedností v modré ekonomice a užší spolupráci mezi sektorem vyššího vzdělávání a soukromým sektorem jsou znalostní aliance, nový projekt v rámci programu Erasmus. Znalostní aliance jsou strukturovaná partnerství sdružující příslušné subjekty ze sektoru vyššího vzdělávání a podnikání za účelem podněcování inovací v rámci a prostřednictvím vyššího vzdělávání.

Překlenout nesoulad mezi sektorem vzdělávání / odborné přípravy a trhem práce by mohla pomoci rovněž aliance pro dovednosti v rámci odvětví. V roce 2013 EU podpořila za účelem posílení dialogu mezi odvětvími průmyslu a orgány podílejícími se na tvorbě, akreditaci, provádění a hodnocení systémů vzdělávání a odborné přípravy čtyři pilotní aliance pro dovednosti v rámci odvětví. Tyto aliance usilují o tvorbu a poskytování společných studijních osnov a metod, díky nimž by studenti získali dovednosti vyžadované na trhu práce. Komise vyzývá zúčastněné strany modré ekonomiky, aby se přihlásily do znalostní aliance a aliance pro dovednosti v rámci námořního odvětví.

Nejvýznamnější zástupce sektoru vyššího vzdělávání, výzkumu a podnikání sdružují za účelem podněcování inovací prostřednictvím plné integrace tzv. znalostního trojúhelníku Evropský inovační a technologický institut a jeho znalostní a inovační společenství. Evropský inovační a technologický institut dosud zřídil tři znalostní a inovační společenství zabývající se změnou klimatu, udržitelnou energií a otázkami souvisejícími s informačními a komunikačními technologiemi. V rámci programu Horizont 2020 se plánuje zřízení dalších pěti znalostních a inovačních společenství v oblastech inovací pro zdravý životní styl a aktivní stárnutí, suroviny, potraviny pro budoucnost, výrobu s přidanou hodnotou a městskou mobilitu. Přestože v současnosti neexistují plány pro znalostní a inovační společenství věnované konkrétně modré ekonomice, Komise posoudí, zda by mohlo být prospěšné vytvořit zvláštní znalostní a inovační společenství pro modrou ekonomiku po roce 2020.

5. Závěr

Inovace mohou pomoci rozvíjet modrou ekonomiku způsobem, který nejen podněcuje růst EU a vytváření pracovních míst, ale také využívá veřejnou podporu ke komerčnímu užití mořských zdrojů a zároveň přispívá k ochraně mořského prostředí. Jelikož stojíme na prahu století, jež bude z velké části ovlivněno tím, do jaké míry budeme schopni využít naše oceány a jejich zdroje, je důležité učinit konkrétní kroky ke zdokonalení našeho porozumění mořím a pokročilým technologiím, abychom mohli udržitelným způsobem jejich ekonomický potenciál.

V tomto sdělení jsou navržena následující opatření:

Opatření || Harmonogram

Zavedení udržitelného postupu zajišťujícího snadnou dostupnost dat o mořích, jejich interoperabilitu a použitelnost bez omezení (vybudovaného na základě sítě EMODnet, Rámce pro shromažďování údajů, námořní služby Kopernikus a systému WISE-Marine || od roku 2014

Vytvoření bezešvé mapy celého mořského dna v evropských vodách ve vysokém rozlišení || leden 2020

Vytvoření informační platformy mořského výzkumu napříč celým programem Horizont 2020 a dodání informací o výzkumných projektech financovaných z vnitrostátních prostředků || do 31. prosince 2015

Vytvoření Fóra pro vědu a podnikání v modré ekonomice || První setkání v rámci Evropského námořního dne 2015

Podpora vytvoření aliance pro dovednosti v rámci námořního odvětví || 2014–2016

Posouzení znalostního a inovačního společenství pro modrou ekonomiku || 2014–2016

Komise uvítá stanovisko Evropského parlamentu, Rady a dalších institucí k tomuto sdělení.

[1]               Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví COM(2012) 494.

[2]               Modrý růst – scénáře a hnací síly udržitelného růstu z oceánů, moří a pobřeží, závěrečná zpráva, výběrové řízení č. MARE/2010/01, srpen 2012.

[3]               Modrá energie – opatření nezbytná pro naplnění potenciálu energie z oceánů v evropských mořích a oceánech do roku 2020 a v následujícím období COM(2014) 8.

[4]               1999/32/ES, ve znění 2012/33/EU. V oblasti SECA (v EU Baltské a Severní moře ) se obsah síry v lodních palivech sníží od roku 2015 z 1,5 % na 0,10 % v jiných mořských oblastech od roku 2020 z 3,50 % na 0,50 %.

[5]               Směrnice 2008/56/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí).

[6]               Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací KOM(2010) 546 v konečném znění.

[7]               Tisková zpráva Evropské komise MEMO/13/393 ze dne 2.5.2013.

[8]               Roční analýza růstu 2014, COM(2013) 800.

[9]               Podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES), jejímž cílem je dosažení dobrého stavu životního prostředí, a jiných environmentálních politik.

[10]             Zdroj: Přípravná opatření pro evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat. Smlouva o poskytování služeb č. „MARE/2009/07 – Mapování mořského dna – SI2.563144“ založená na 6000 průzkumech mořského dna, v přibližně 1000 z nichž šlo o průzkumy několika paprsky s vysokým rozlišením.

[11]             Odhad přínosů uvádí „Plán pro znalosti v námořní oblasti 2020“, jenž doprovází toto sdělení.

[12]             Komise ve své zprávě o prvním kole provádění uvedené směrnice nazvané „První etapa provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES), Posouzení a pokyny Evropské komise COM(2014) 97“ zjistila řadu nedostatků v posouzení stavu mořských vod členských států.

[13]             Zelená kniha „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“, 29. srpna 2012, COM(2012) 473.

[14]             Veřejně přístupné údaje – Hnací síla inovací, růstu a transparentní správy KOM(2011) 882.

[15]             http://emodnet.eu/.

[16]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

[17]             Výhledový prováděcí plán sdíleného informačního systému o životním prostředí EU, SWD (2013) 18.

[18]             Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku.

[19]             Soustava unášených robotických sond rozmístěných po celém světě.

[20]             Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009.

[21]             Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky JOIN(2012) 19.

[22]             http://www.earthobservations.org/geoss.shtml.

[23]             Zasedání Rady ve složení pro všeobecné záležitosti ohledně integrované námořní politiky, Lucemburk, 24. června 2013.

[24]             Zpráva Evropského parlamentu o Znalostech v námořní oblasti 2020 – zlepšení mapování mořského dna pro účely rybolovu (2013/2101(INI)) Výbor pro rybolov (Zpravodaj Maria do Céu Patrão Neves).

[25]             Evropská strategie mořského a námořního výzkumu – Ucelený rámec evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří KOM(2008) 534.

[26]             Rozhodnutí č. 1386/2013.

[27]             Jako např. vnitrostátní kontaktní místa a Evropská podniková síť (Enterprise Europe Network).

[28]             Pomocí iniciativy společného plánování „Moře a oceány“.

[29]             Podle zprávy iniciativy Leadership 2020 od zúčastněných stran z lodního průmyslu EU vznikla kvůli stále komplexnějším produktům dodatečná poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících. Velká část průmyslu tedy trpí značným nedostatkem kvalifikovaného personálu, což brání růstu.

[30]             Evropský rámec kvalifikací (EQF) slouží jako nástroj pro převádění vnitrostátních kvalifikací v rámci Evropy.

[31]             Nástroj pro jasnější a snadnější klasifikaci dovedností a kvalifikace.