20.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 415/30

Zpravodaj

pan Povilas Žagunis (LT/EA), starosta okresu Panevėžys

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení

COM(2014) 32 final

1.

připomínajíc, jak je důležité vytvořit si zdravou životosprávu již ve školním věku, a s ohledem na možnosti Evropské unie podpořit schopnost vést zdravý životní styl a na možnosti místních a regionálních orgánů přijímat a realizovat opatření uzpůsobená konkrétním případům a opírající se o společné evropské programy;

2.

zdůrazňuje, že ekologické a geneticky nemodifikované potraviny tvoří důležitou složku udržitelné stravy pro děti;

3.

zdůrazňujíc význam programu dodávek ovoce a zeleniny, do něhož se zapojilo 25 členských států (neúčastní se jej Spojené království, Finsko a Švédsko) a jehož možností ve školním roce 2012/2013 využilo 8,4 milionu dětí v 61  396 školách, a programu dodávek mléka, do něhož se zapojily všechny členské státy a jehož možností ve školním roce 2011/2012 využilo 20,3 milionu dětí v celé EU, a zdůrazňujíc příležitosti, jež se nabízejí všem členským státům EU, které se do těchto programů chtějí zapojit;

4.

připomínajíc, že se tato legislativní iniciativa – přestože je zaměřena na úzkou tematickou oblast – dotýká několika důležitých oblastí pravomoci EU a členských států – SZP a vnitřního trhu, zdravotnictví a s určitými omezeními i vzdělávání;

5.

vítá návrh vypracovaný s odkazem na zprávu Evropského účetního dvora (1) z roku 2011 na sloučení programů na dodávky mléka (byl zaveden v roce 1977 a v roce 2008 byl rozšířen na školy druhého stupně) a ovoce (byl zaveden v roce 2009) do škol a stanovení jednotných pravidel spolufinancování, jakož i doporučení týkající se zvýšení efektivity a posílení koordinace;

6.

vítá, že členské státy mají v souladu se změněným nařízením č. 1308/2013 možnost v rámci pevných národních stropů přerozdělit část prostředků vyčleněných na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do škol (čl. 23a odst. 4). Zajistí se tak nejen větší flexibilita při využívání prostředků, ale na úrovni členských států se vytvoří také předpoklady pro to, aby se zamezilo případným problémům v souvislosti se znepokojivě vysokým podílem (v některých případech 30 %) nevyčerpaných prostředků podpory, o nichž je řeč ve finančním výkazu, který je k návrhu přiložen (odstavec 1.5.1). Naléhavě žádá, aby do tohoto přerozdělování mohly zasahovat místní a regionální orgány;

7.

současně však vyjadřuje pochybnosti ohledně části prostředků, kterou mohou dle návrhu programu členské státy dle vlastního uvážení přerozdělit. Konstatuje, že navrhovaný podíl 15 % není založen na podrobné analýze, a to zejména s ohledem na to, že část nevyčerpaných prostředků u obou programů, jež mají být změněny, obnáší v jednotlivých případech až 30 %, a proto se zdá, že návrh není v dostatečné míře v souladu se zásadami řádné správy;

8.

vítá ustanovení změněného nařízení č. 1308/2013, podle nějž mohou členské státy program z vlastních prostředků nebo soukromých zdrojů navýšit, což je dobrým základem pro vznik synergií při využívání vnitrostátních a evropských prostředků s cílem dosažení pozitivního výsledku nezávislého na přístupech jednotlivých členských států;

9.

navrhuje zlepšit režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny a mléka do škol, a to zavedením možnosti nově přerozdělit vnitrostátní příděly pro podporu. Ukáže-li se například krátce před ukončením šestiletého programového období, že členský stát ještě nevyčerpal prostředky, které mu byly přiděleny, mělo by se nejdříve zvážit přerozdělení prostředků ve prospěch regionů, které je nejvíce využily, a poté by měla existovat možnost nově přerozdělit vnitrostátní příděly stanovené Komisí mezi členské státy, které prostředky vyčerpaly či překročily, a tím podpořit členské státy, které toto nařízení úspěšně provádějí, a motivovat k dalšímu úsilí ty, kterým se to tak úplně nedaří;

10.

zdůrazňuje, že zásady uplatňované v současnosti při rozdělování přídělů členským státům, a sice zaprvé empirické kritérium (Jakým způsobem využívaly členské státy tuto podporu v minulosti?) a zadruhé daná potřeba (Jak velký je skutečný podíl dětí ve věku šesti až deseti let v obyvatelstvu daného členského státu?), jsou velmi formální a pro účinné určení potřeby podpory zřejmě nedostatečné;

11.

s ohledem na rozmanitost panující v Evropě navrhuje zvážit vytvoření dodatečných kritérií pro stanovení vnitrostátních přídělů pro program mléko a ovoce do škol. K těmto kritériím by mohlo patřit: úroveň rozvoje regionu a statisticky prokázaný průměrný nedostatek vitamínů, který vyplývá z rozdílu mezi objektivní (vypočtenou pomocí metody, již uplatňuje Světová zdravotnická organizace) potřebou ovoce v dětské stravě (400 g ovoce na den) a jeho skutečnou průměrnou statistickou spotřebou, stravovací návyky (strava v jižních členských státech tradičně obsahuje více ovoce a zeleniny než v severských) atd.;

12.

vyjadřuje pochybnosti ohledně přiměřenosti návrhu uvedeného v 7. bodě odůvodnění návrhu nařízení, podle něhož má Komise získat pravomoc přijímat určité akty za účelem přijetí dodatečných pravidel pro nastolení rovnováhy mezi těmito dvěma kritérii, a považuje to za možný pokus rozšířit pravomoci Komise na úkor pravomocí členských států;

13.

vyjadřuje obavy ohledně povinnosti sledovat program, kterou nařízení ukládá členským státům (2), a zejména ohledně administrativní zátěže, již tato povinnost přinese celostátním a místním a regionálním orgánům členských států, a žádá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že administrativní zátěž spojená se sledováním programu bude pokud možno nízká;

14.

má výhrady k zásadě obsažené v nařízení, podle níž je stanovena maximální podpora Unie na porci a ne určité procento podpory, a poukazuje na rizika spojená s tímto základem výpočtu, a sice že stanovení konkrétní výše podpory by mohlo vést v konečném důsledku k tomu, že bude snahou používat levnější, méně kvalitní výrobky. Navrhuje stanovovat finanční podporu EU (pevný strop) určenou pro program a konkrétní rozsah podpory i nadále v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie;

15.

vzhledem k tomu, že stanovením podpory Unie na porci by mohlo dojít ke snížení kvality dodávaných výrobků, vyzývá všechny zainteresované strany k tomu, aby přijaly opatření k zajištění vysoké kvality dodávaných zemědělských výrobků, jež odpovídá tomuto programu podpory, a k její kontrole;

16.

s ohledem na závěry zprávy Evropského účetního dvora, podle nichž neexistence nástroje pro zaměření pomoci na přednostní potřeby výrazně přispěla k tomu, že se výsledky programu ‘Mléko do škol’ rozcházejí se stanovenými cíli, považuje znění článku 23 nařízení č. 1308/2013 (dodávky zemědělských produktů do vzdělávacích zařízení) za nedostatečné, neboť článek neuvádí zásadní význam konzultace místních a regionálních orgánů, ani zohlednění jejich zkušeností při dalším rozvoji šestiletých režimů pro dodávky ovoce a zeleniny;

17.

s přihlédnutím k tomu, že každý pokus předepsat členským státům na úrovni EU požadavky týkající se vnitrostátních konzultací by musel být považován za porušení zásady subsidiarity, vyzývá Komisi k tomu, aby členským státům v nařízení doporučila více využívat zpětnou vazbu ze strany místních a regionálních orgánů, poněvadž se jedná o instituce, jež mají nejblíže ke konečným spotřebitelům a k dané cílové skupině, zejména by měly být zapojeny do slyšení v průběhu vypracování vnitrostátních šestiletých režimů pro dodávky ovoce a zeleniny;

18.

poukazuje na to, že pravidelná konzumace ovoce, zeleniny a mléka by měla dlouhodobě i hospodářský dopad a pomohla by uskutečnit společné evropské cíle zvýšení konkurenceschopnosti a posílení soudržnosti;

19.

poukazuje na to, že potraviny jsou až několik výjimek místními výrobky a podpora jejich konzumace tudíž přispívá ke zvýšení stávající poptávky a na makroúrovni k dosažení cílů SZP. Kromě toho je pro vytváření zdravých stravovacích návyků a pro udržitelnou spotřebu v budoucnosti přínosné, jsou-li děti vedeny k tomu, aby jedly více zdravých potravin. Proto je třeba na podporu konzumace ovoce a zeleniny a mléka nahlížet jako na součást společného úsilí o zvýšení evropské konkurenceschopnosti;

20.

s ohledem na aktuální debaty o míře zpracování výrobků způsobilých podpory v rámci tohoto režimu podpory a s ohledem na význam zakotvení zdravé výživy již v dětském věku navrhuje omezit finanční podporu v režimu podpory na výrobky, které nejsou zpracovány vůbec či pouze minimálně a které neobsahují žádné škodlivé přísady, sladidla, zvýrazňovače chuti nebo sůl;

21.

vzhledem k rozmanitosti v Evropě se domnívá, že pokus stanovit na evropské úrovni druhy ovoce a zeleniny, které mohou být podle režimu podpory dodávány do škol, je nevhodný. Jednotlivé členské státy by místo toho měly mít možnost na regionální nebo místní úrovni samostatně rozhodnout o tom, které ovocné, zeleninové a mléčné výrobky jsou vhodné pro dodávky do škol;

22.

kritizuje návrhy nového programu omezit se při dodávkách mléka pouze na konzumní mléko. Domnívá se, že i v malé míře zpracované mléčné výrobky bez škodlivých přísad by měly spadat do režimu podpory, a sice přírodní (neslazené) mléčné výrobky, jako je jogurt nebo čerstvé sýry;

23.

poukazuje na to, že omezení škály výrobků by nejen snížilo možnost výběru pro děti a atraktivitu programu, ale kromě toho by ani děti, které trpí nesnášenlivostí laktózy, ale mohou konzumovat fermentované mléčné výrobky, jako je neslazený jogurt, neměly z programu žádný prospěch;

24.

zdůrazňuje důležitost otázky kvality výrobků dodávaných v rámci režimu podpory, jež je v nařízení opomenuta. Z konzultací příjemců, škol a dalších sociálních a hospodářských partnerů vyplynulo, že se ve snaze získat větší množství za stejnou cenu a kvůli formálnímu přístupu k zadávání zakázek slevilo z kvality dodávaných potravin, což vedlo k případům, že se k dětem nedostaly prvotřídní potraviny;

25.

proto Komisi a členské státy vyzývá k tomu, aby přijaly opatření s cílem stanovit minimální standardy kvality potravin, jež jsou v rámci tohoto režimu podpory dodávány, a zaručit dodržování těchto standardů;

26.

poukazuje na závěr uvedený ve zprávě Evropského účetního dvora, podle něhož program ‘Mléko do škol’ není příliš účinný a nepřinesl očekávané výsledky, protože dotované výrobky by většinou tak jako tak byly nabízeny ve školních jídelnách nebo by si je příjemci pravděpodobně koupili i bez této podpory. Při koncipování a provádění tohoto programu se navíc dostatečně nepřihlíží ke stanoveným výchovným cílům (3);

27.

z tohoto důvodu a s ohledem na význam mléka pro děti vyzývá členské státy k tomu, aby zjistily, kolik mléčných výrobků bude v rámci programu dodávek mléka do škol zapotřebí, a aby finanční podporu ze strany EU využily výhradně na dodávky takových mléčných výrobků do školních jídelen, jež splňují kritéria zdravé výživy a jsou z nutričního hlediska nejhodnotnější;

28.

je znepokojen nepříznivými statistickými údaji, podle nichž je v celé EU 22 milionů dětí trpících nadváhou a 5 milionů je dokonce obézních (4) a v roce 2011 zkonzumovali dospělí občané EU-27 v ročním průměru méně než poloviční množství ovoce a zeleniny z toho, co doporučuje Světová zdravotnická organizace (5). V této souvislosti zdůrazňuje, že škola jakožto místo, které mladé lidi připravuje na život, hraje důležitou roli při předávání informací o zdravé životosprávě a při vytváření zdravých stravovacích návyků;

29.

poukazuje v této souvislosti zejména na roli místních a regionálních orgánů, jež v mnoha případech vzdělávací zařízení provozují, při podpoře zdravého životního stylu a žádá, aby se opatřením a spolupráci v této oblasti připisoval větší význam;

30.

kladně hodnotí požadavky na kvalitu (6), jež jsou obsaženy v doposud platných právních předpisech, a doporučuje jejich zachování, příp. vzhledem k doporučení odborníků na výživu jejich zpřísnění, je-li to možné;

31.

poukazuje na to, že ačkoliv existují různorodé regionální, národní a evropské iniciativy v oblasti zdraví (7), obecné společenské rámcové podmínky jsou zdravému způsobu života spíše na škodu – v roce 2011 zkonzumoval občan EU-27 v průměru méně než poloviční množství ovoce a zeleniny z toho, co doporučuje Světová zdravotnická organizace (8). V této souvislosti se pozastavuje nad věkovým omezením, které je v tomto programu dáno a podle něhož je tato podpora zaměřena výhradně na děti ve věku 6–10 let. Domnívá se, že to nestačí k tomu, aby si děti za stávajících podmínek, které jsou pro zdravý životní styl nepříznivé, vytvořily řádné stravovací návyky, a doporučuje zvážit možnost rozšíření tohoto programu i na mladší děti, jež navštěvují jesle, mateřskou školu nebo jiné předškolní zařízení, a na děti starší deseti let;

32.

poukazuje na aspekty udržitelného rozvoje spojené s dodávkou ovoce, zeleniny a mléka, zejména na negativní dopad přepravy zboží na životní prostředí a zdraví obyvatel, a požaduje v této souvislosti, aby pro dodávky v rámci tohoto režimu podpory byly více využívány místní výrobky či výrobky vyrobené či vypěstované v přilehlých regionech;

33.

s ohledem na aspekty udržitelného rozvoje a nutnost vytvářet u evropských občanů již od raného věku udržitelné spotřební návyky vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily mezi odborníky a politiky rozsáhlou debatu o právních možnostech upřednostňovat ovoce, zeleninu a mléčné výrobky regionálního původu, včetně možných výjimek z právních aktů pro veřejné zadávání zakázek či jejich příslušných úprav;

34.

žádá, aby v rámci programu byly upřednostňovány místní výrobky, drobný prodej a produkty ekologického zemědělství;

35.

je znepokojen nepříznivými statistickými údaji, podle nichž je v celé EU 22 milionů dětí trpících nadváhou a 5 milionů je dokonce obézních a v roce 2011 zkonzumovali dospělí občané EU-27 v průměru méně než poloviční množství ovoce a zeleniny z toho, co doporučuje Světová zdravotnická organizace (9). Zdůrazňuje v této souvislosti, že škola má zásadní význam při přípravě mladých lidí na život a při vytváření zdravých stravovacích návyků;

36.

poukazuje v této souvislosti zejména na roli místních a regionálních orgánů, jež v mnoha případech vzdělávací zařízení provozují, při podpoře zdravého životního stylu a žádá, aby se opatřením a spolupráci v této oblasti připisoval větší význam;

37.

odkazuje na možné výchovné působení režimu dodávek ovoce, zeleniny a mléka, jež poučí mladé lidi nejen o EU, ale obohatí rovněž jejich znalosti o zemědělství – s cílem přiblížit spotřebitele a místní producenty potravin a podpořit místní zemědělství šetrné k životnímu prostředí –, o chovu dobytka, o zdravých a nezdravých potravinách, vyvážené výživě, souvislosti mezi konzumovanými potravinami a jejich zdravotním stavem, jakož i o snížení plýtvání potravinami, a vítá stanovenou možnost financovat pomocí prostředků nového režimu rovněž doprovodná opatření, např. informování o prospěšnosti zdravých a potřebných potravin;

38.

odkazuje na výsledky vědeckých výzkumů, z nichž vyplývá, že proti šíření nezdravých potravin a obezity lze úspěšně bojovat pouze pomocí komplexních opatření, přičemž do stravovací výchovy dětí musejí být zapojeny jak školy, tak rodiče a společnost. Považuje v této souvislosti informační kampaně zaměřené na tyto cílové skupiny za pevnou součást programu pro dodávky ovoce, zeleniny a mléka do škol (10);

39.

s ohledem na existující trend v dnešní konzumní společnosti konzumovat výrobky, jež jsou odpovídajícím způsobem prezentovány a zabaleny, a vzhledem ke skutečnosti, že tento atraktivní vzhled často znamená konzumaci látek, jejichž vliv na zdraví je nejasný, vyzývá v souvislosti s nezbytným přezkumem programu k tomu, aby se věnovalo více pozornosti informování o nezpracovaných potravinách a o prospěšnosti výživných látek, jež jsou v nich obsaženy;

40.

sdílí rozpaky Komise nad tím, že na rozdíl od programu dodávek ovoce do škol bylo u programu dodávek mléka do škol zatím realizováno jen málo vzdělávacích opatření (11), a poukazuje na to, že místní a regionální orgány jsou s to tato opatření účinně provádět díky tomu, že je přizpůsobí informačním potřebám dětí v příslušné obci nebo regionu;

41.

s ohledem na zásadu subsidiarity a skutečnost, že vzdělávací programy spadají do pravomocí členských států a vměšování EU do vnitrostátních vzdělávacích programů tedy nemusí být vhodné, navrhuje, aby všechna vzdělávací opatření související s programem dodávek ovoce, zeleniny a mléka vznikala zejména na úrovni jednotlivých členských států a aby se jim nestanovovala žádná minimální výše financování.