P7_TC1-COD(2013)0091

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. února 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV a 2005/681/SVV [pozm. návrh 1]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 88 a čl. 87 odst. 2 písm. b) této smlouvy, [pozm. návrh 2]

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Europol byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV (2) jako subjekt Unie financovaný ze souhrnného rozpočtu Unie s cílem podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti, které se dotýkají dvou nebo více členských států, a boji proti nim. Rozhodnutí 2009/371/SVV nahradilo Úmluvu o zřízení Evropského policejního úřadu, založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu) (3).

(2)

Podle článku 88 Smlouvy o fungování o Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty v souladu s čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii a článkem 9 protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, za účelem posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Europolu vůči evropským občanům . Rozhodnutí 2009/371/SVV je proto třeba nahradit nařízením, které stanoví pravidla parlamentní kontroly. [pozm. návrh 3]

(3)	Evropská policejní akademie (CEPOL) byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV  (4) s cílem usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami pořádáním a koordinací vzdělávací činnosti s evropským rozměrem. [pozm. návrh 4]

(4)

Dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ (5) požaduje, aby se Europol rozvinul a stal se „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva“. V zájmu splnění tohoto cíle je nezbytné na základě přezkumu fungování Europolu zvýšit operativní účinnost této agentury. Stockholmský program dále vytyčuje cíl vytvořit skutečnou evropskou kulturu v oblasti prosazování práva cestou vytvoření evropských systémů odborné přípravy a výměnných programů pro všechny dotčené příslušníky donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni. [pozm. návrh 5]

(5)

Zločinecké a teroristické sítě velkého rozsahu představují podstatnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost Unie a pro bezpečnost a blaho jejích občanů. Z dostupných posouzení hrozeb vyplývá, že zločinecké skupiny stále častěji páchají různé druhy trestné činnosti a zároveň působí v několika zemích. Vnitrostátní donucovací orgány musí proto úžeji spolupracovat se svými protějšky v ostatních členských státech. Je proto nezbytné vybavit Europol tak, aby mohl členským státům poskytovat větší podporu při předcházení trestné činnosti v celé Unii a při provádění analýz a vyšetřování. To vyplývá i z hodnocení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV. [pozm. návrh 6]

(6)	Vzhledem k vazbám mezi úkoly Europolu a akademie CEPOL by sloučení a racionalizace funkcí těchto agentur zvýšilo operativní účinnost, význam vzdělávacích akcí a efektivitu policejní spolupráce v Unii. [pozm. návrh 7]

(7)

Rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením, jež vychází ze zkušeností s prováděním obou tohoto rozhodnutí. Agentura Europol zřízený zřízena tímto nařízením by měl měla nahradit a převzít funkce Europolu a akademie CEPOL, jak byly vymezeny zrušenými rozhodnutími zrušeným rozhodnutím . [pozm. návrh 8]

(8)

Vzhledem k tomu, že trestná činnost je často páchána přes vnitřní hranice, měl by Europol by měl podporovat a posilovat činnost členských států a jejich spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států, a při boji proti ní. Europol by také měl pomáhat členským státům při řešení společných problémů týkajících se terorismu, protože ten tvoří jednu z nejvýznamnějších hrozeb který představuje hrozbu pro bezpečnost Unie. Jako agentura EU v oblasti prosazování práva by měl Europol také podporovat a posilovat činnost a spolupráci zaměřené na potírání těch forem trestné činnosti, které poškozují zájmy EU. Dále by měl nabízet podporu při předcházení a boji proti souvisejícím trestným činům, jejichž účelem je obstarání prostředků pro trestné činy spadající do působnosti Europolu, napomáhání těmto trestným činům, jejich páchání nebo nepotrestání. [pozm. návrh 9]

(9)	Europol by měl zajistit kvalitnější, ucelené a konzistentní vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů všech hodností a úrovní v jasném rámci, který bude odpovídat na potřeby zjištěné v oblasti vzdělávání a výcviku. [pozm. návrh 10]

(10)

Europolu by měla být udělena pravomoc žádat členské státy o zahájení, vedení nebo koordinaci trestních vyšetřování ve zvláštních případech, u nichž by přeshraniční spolupráce znamenala přínos. Europol by o takových žádostech měl informovat Eurojust. Tyto své žádosti by měl Europol odůvodnit. [pozm. návrh 11]

(10a)

O své účasti na činnosti společných vyšetřovacích týmů zabývajících se trestnou činností, jež spadá pod jeho cíle, by měl Europol vést protokolární záznam. [pozm. návrh 12]

(10b)

Kdykoli je mezi Europolem a členskými státy navázána spolupráce na konkrétním vyšetřování, měla by být mezi Europolem a zúčastněnými členskými státy vypracována jasná ustanovení, která vymezí konkrétní úkoly, míru účasti v rámci vyšetřovacího či soudního řízení jednotlivých členských států a rozdělení odpovědnosti a určí platné právní předpisy pro účely soudního dohledu. [pozm. návrh 13]

(11)

Ke zvýšení účinnosti Europolu jako centra pro výměnu informací v Unii je třeba jasně vymezit povinnosti členských států poskytovat Europolu údaje nezbytné pro dosažení jeho cílů. Při plnění těchto povinností by se členské státy měly musí zaměřit zejména na poskytování pouze údajů důležitých pro boj proti trestným činům, jež jsou příslušnými politickými nástroji Unie považovány za strategické a operační priority. Členské státy by měly Europolu rovněž poskytovat duplikát dvoustranných a vícestranných výměn informací s jinými členskými státy o trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a rovněž uvádět, z jakého zdroje tyto informace pocházejí . V zájmu prohloubení vzájemné spolupráce a sdílení informací by měl Europol zároveň poskytovat členským státům podporu ve větším rozsahu. Všem orgánům Unie a vnitrostátním parlamentům by měl musí Europol předkládat výroční zprávu o rozsahu, v jakém mu jednotlivé členské státy poskytují informace. [pozm. návrh 14]

(12)

Za účelem zajištění účinné spolupráce mezi Europolem a členskými státy by v každém členském státě měla být zřízena národní jednotka. Ta by měla být hlavním styčným subjektem mezi vnitrostátními donucovacími orgány, vzdělávacími zařízeními a Europolem. V tomto nařízení musí být zachována úloha národních jednotek Europolu, jejichž úkolem je zajišťovat a hájit národní zájmy v rámci Agentury. Národní jednotky musí představovat styčný bod mezi Europolem a příslušnými orgány, aby bylo zaručeno, že veškeré formy spolupráce členských států, na níž se podílí nebo kterou zprostředkuje Europol, budou centralizovány a koordinovány a že všechny členské státy budou na požadavky Europolu reagovat jednotným způsobem.  V zájmu trvalé a účinné výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami a usnadnění jejich spolupráce by měla každá národní jednotka přidělit k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka. [pozm. návrh 15]

(13)

S ohledem na decentralizovanou strukturu v některých členských státech a na potřebu zajistit v určitých případech rychlou výměnu informací by měl být Europol oprávněn spolupracovat při jednotlivých vyšetřováních přímo s donucovacími orgány v členských státech, ale současně musí informovat národní jednotky Europolu.

(14)

S cílem zajistit, aby vzdělávání a výcvik poskytované pracovníkům donucovacích orgánů na úrovni EU dosahovaly vysoké kvality, byly ucelené a konzistentní, by měl Europol postupovat v souladu s politikou Unie pro vzdělávání a výcvik donucovacích orgánů. Vzdělávání a výcvik na úrovni EU by měly být dostupné pracovníkům donucovacích orgánů všech hodností a úrovní. Europol by měl zajistit hodnocení těchto vzdělávacích činností a také, aby závěry plynoucí z posuzování vzdělávacích potřeb byly zohledněny v plánování s cílem omezit zdvojování práce. Europol by měl prosazovat, aby členské státy uznávaly vzdělávání a výcvik poskytované na úrovni Unie. [pozm. návrh 16]

(15)	Je také nezbytné zlepšit řízení Europolu prostřednictvím úspor z rozsahu a zjednodušením postupů.

(16)

V zájmu účinné kontroly fungování Europolu by v jeho správní radě měla být zastoupena Komise a členské státy. S cílem zohlednit dvojí mandát nové agentury – operativní podporu a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva – by Řádní členové správní rady by měli být jmenováni na základě svých znalostí o spolupráci v oblasti prosazování práva. , zatímco náhradníci by měli být jmenováni na základě svých znalostí o vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Náhradníci by měli vystupovat jako řádní členové za nepřítomnosti řádného člena a vždy, když se jedná či rozhoduje o otázkách vzdělávání a výcviku. Správní radě by měl být nápomocen vědecký výbor pro odborné otázky vzdělávání a výcviku . [pozm. návrh 17]

(17)

Správní rada by měla získat nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho plnění, přijímat příslušná finanční pravidla a plánovací dokumenty, přijímat opatření na ochranu finančních zájmů Unie a k boji proti podvodům, jakož i pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto konfliktů, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí a přijímat výroční zprávu o činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům agentury, včetně výkonného ředitele, by měla vykonávat pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování. V zájmu zjednodušení postupu, jímž se přijímají rozhodnutí, a posílení dohledu nad správním a rozpočtovým řízením by správní rada měla být také oprávněna k ustavení výkonné rady. [pozm. návrh 18]

(18)

V zájmu zajištění efektivity běžného provozu Europolu by jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem měl být výkonný ředitel, který při provádění všech úkolů jedná naprosto nezávisle a zaručuje, že Europol plní úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel by měl odpovídat zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění ročních a víceletých pracovních programů Europolu a dalších plánovacích dokumentů.

(19)

Za účelem předcházení trestné činnosti v jeho působnosti a boje proti této trestné činnosti je nezbytné, aby měl Europol co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Aby mohl lépe chápat aspekty a trendy trestné činnosti, získávat poznatky o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými trestnými činy, měl by Europol být oprávněn ke zpracovávání údajů poskytovaných členskými státy, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a institucemi Unie i údajů pocházejících z veřejně přístupných zdrojů, pokud jej bude možné považovat za zákonného příjemce těchto údajů . [pozm. návrh 19]

(20)

Europol by měl v zájmu zlepšení své efektivity, pokud jde o poskytování přesných analýz trestné činnosti donucovacím orgánům členských států, využívat ke zpracovávání údajů nových technologií. Europol by měl rychle odhalovat vazby mezi vyšetřováními a obvyklými způsoby fungování různých zločineckých skupin, provádět křížovou kontrolu údajů a mít jasný přehled o trendech, přičemž musí udržovat zaručovat vysokou úroveň ochrany osobních údajů fyzických osob. Databáze Europolu by proto neměly být předem definovány, aby si Europol mohl zvolit nejúčinnější informatickou strukturu. V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany údajů by měl být stanoven účel operací zpracovávání údajů, přístupová práva a zvláštní dodatečné záruky. Zpracovávání osobních údajů se řídí zásadou účelové vázanosti a zásadou přiměřenosti. [pozm. návrh 20]

(21)

V zájmu respektování vlastnictví údajů a ochrany informací by členské státy, orgány třetích zemí a mezinárodní organizace měly být oprávněny určovat účel, za jakým může Europol zpracovávat jimi poskytované údaje, jakož i omezovat přístupová práva. Účelová vázanost přispívá k transparentnosti, právní jistotě a předvídatelnosti a je velmi důležitá zejména v oblasti policejní spolupráce, při níž dochází ke shromažďování a zpracovávání osobních údajů obvykle bez vědomí dotčených subjektů údajů a použití osobních údajů může mít velice významný dopad na život a svobody jednotlivců. [pozm. návrh 21]

(22)

V zájmu zajištění přístupu k údajům pouze osobám, pro něž je při plnění jejich úkolů nezbytný, mělo by toto nařízení stanovit podrobná pravidla o různých stupních práva na přístup k údajům zpracovávaným Europolem. Těmito pravidly by neměla být dotčena omezení přístupu uložená poskytovateli údajů, jelikož je třeba dodržet zásadu vlastnictví údajů. V zájmu účinnějšího předcházení trestné činnosti spadající pod cíle Europolu a boji proti této trestné činnosti by měl Europol sdělovat členským státům informace, jež se jich týkají.

(23)

V zájmu prohloubení operativní spolupráce agentur a zejména propojení údajů, které mají různé agentury již k dispozici, by měl Europol v souladu se zvláštními zárukami umožnit agentuře Eurojust přístup a vyhledávání v údajích, které uchovává. a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). [pozm. návrh 22]

(24)	V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol udržovat spolupráci s dalšími institucemi Unie, s a donucovacími orgány a školicími zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty. [pozm. návrh 23]

(25)

V zájmu zajištění operativní účinnosti by měl mít Europol možnost výměny všech informací, s výjimkou osobních údajů, s dalšími institucemi Unie, s donucovacími orgány a školicími zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí i s mezinárodními organizacemi, a to v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Europol by měl mít možnost vyměňovat si takové údaje i se soukromými subjekty, neboť společnosti, firmy, sdružení podniků, nevládní organizace a další soukromé subjekty mají znalosti a údaje s bezprostředním významem pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. V zájmu předcházení kyberkriminalitě, která souvisí s incidenty v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a boje proti této trestné činnosti, by měl Europol na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (*1) spolupracovat a vyměňovat si informace, s výjimkou osobních údajů, s vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost sítí a informačních systémů. [pozm. návrh 24]

(26)

V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol mít možnost výměny osobních údajů s jinými institucemi Unie. Evropský inspektor ochrany údajů by měl zajistit, aby se tato výměna údajů týkala pouze osob, které spáchaly trestný čin spadající do pravomoci Europolu, nebo osob, u nichž existuje podezření ze spáchání takovýchto trestných činů. [pozm. návrh 25]

(27)

Vazby závažné trestné činnosti a terorismu často sahají za území EU. V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by proto Europol měl mít možnost výměny osobních údajů s donucovacími orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je Interpol. Při výměně osobních údajů s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi je nutno zachovávat vyvážený poměr mezi potřebou účinného vedení trestního stíhání a potřebou ochrany osobních údajů. [pozm. návrh 26]

(28)

Europol by měl mít možnost předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná země či mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů, nebo pokud takové rozhodnutí o přiměřenosti nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo dohody o spolupráci uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí před vstupem tohoto nařízení v platnost. S ohledem na článek 9 protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě by právní účinky takovýchto dohod měly být zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto aktů za použití Smlouvy.

(29)

Pokud nelze předat osobní údaje na základě rozhodnutí o přiměřenosti přijatého Komisí nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo existující dohody o spolupráci, správní rada a evropský inspektor ochrany údajů by měli mít pravomoc povolit předání či předávání údajů pod podmínkou, že jsou zajištěny odpovídající záruky. Pokud nelze použít žádnou z výše uvedených možností, výkonný ředitel Europolu by měl mít pravomoc předání údajů výjimečně povolit, je-li to v jednotlivých případech nezbytné pro ochranu základních zájmů členského státu, aby se předešlo vážnému a bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností či terorismem, pokud je takové předání jinak nezbytné nebo je vyžadováno právními předpisy z důvodů důležitého veřejného zájmu, nebo pokud s tím subjekt údajů vyslovil souhlas, nebo v případě ohrožení podstatných zájmů subjektu údajů.

(30)

Europol by měl zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů nebo soukromých osob, pouze pokud mu je předá národní jednotka Europolu v členském státě v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu, nebo kontaktní místo v třetí zemí, s níž byla navázána spolupráce prostřednictvím dohody o spolupráci uzavřené podle článku 23 rozhodnutí Rady 2009/371/SVV před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebo orgán třetí země či mezinárodní organizace, s nimiž Unie uzavřela dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

(31)	Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání třetí země či mezinárodní organizace porušila byla porušena lidská práva, se nezpracovávají. [pozm. návrh 27]

(32)

Pravidla Europolu týkající se ochrany osobních údajů by měla být zpřísněna a  uvedena v soulad s dalšími příslušnými nástroji na ochranu údajů, které upravují zpracovávání osobních údajů v oblasti policejní spolupráce v rámci Unie, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů . Rozhodnutí 2009/371/SVV sice obsahuje ustanovení, která v Europolu zaručují robusní režim ochrany údajů, tato ustanovení by však měla být dále rozpracována tak, aby pro Europol stanovila podmínky vyhovující požadavkům Lisabonské smlouvy, odrážela rostoucí význam Europolu, zlepšila práva subjektů údajů a prohloubila důvěru mezi členskými státy a Europolem, která je nezbytným předpokladem úspěšné výměny informací.  V zájmu zaručení vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů by se pravidla ochrany údajů v Europolu měla zpřísnit a měla by vycházet ze zásad stanovených nařízením (ES) č. 45/2001 (6) nebo nástrojem nahrazujícím nařízení (ES) č. 45/2001, a rovněž i dalších zásad ochrany osobních údajů včetně zásady odpovědnosti, posuzování dopadů na ochranu údajů, standardního nastavení ochrany údajů a ochrany soukromí již od návrhu a ohlašování případů narušení osobních údajů .S ohledem na skutečnost, že Jakmile bude pro instituce a orgány EU přijat nový rámec pro ochranu údajů, měl by tento rámec platit i pro Europol. Jak se potvrzuje v prohlášení č. 21 připojené připojeném ke Smlouvě, uznává je zřejmé, že s ohledem na specifickou povahu zpracovávání osobních údajů v oblasti vymáhání práva, měla by být pravidla ochrany údajů v Europolu samostatná a musí být pro Europol stanovena na základě článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie zvláštní pravidla ochrany osobních údajů a jejich volného pohybu, která musí být sladěná s ostatními důležitými nástroji pro ochranu údajů v oblasti policejní spolupráce v Unii, zejména s úmluvou č. 108 (7) a jejím dodatkovým protokolem ze dne 8. listopadu 2001 a doporučením Rady Evropy č. R(87) 15 (8) a robustním režimem ochrany údajů stanoveným v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech  (9) [bude nahrazeno příslušnou směrnicí v okamžiku přijetí]. Nejdůležitější součástí ochrany údajů je transparentnost, protože teprve díky ní je možné uplatňovat další zásady ochrany údajů a práva na tuto ochranu. V zájmu zvýšení transparentnosti by měl mít Europol vypracovanou transparentní politiku ochrany údajů, kterou by měl být schopen snadno zpřístupnit veřejnosti, tzn. že by měl být schopen srozumitelným způsobem a jasným a jednoduchým jazykem vyložit opatření týkající se ochrany osobních údajů a dostupné prostředky umožňující subjektům údajů výkon jejich práv, a měl by rovněž uveřejnit seznam mezinárodních dohod a dohod o spolupráci, které uzavřel s třetími zeměmi, orgány Evropské unie a mezinárodními organizacemi. [pozm. návrh 28]

(33)	V mezích možností by se osobní Osobní údaje měly rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se Je nutno rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana jednotlivců, tak kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných Europolem. [pozm. návrh 29]

(33a)

Agentura musí mít s ohledem na svou charakteristickou povahu vlastní zvláštní režim zaručující ochranu údajů, jejíž úroveň nesmí být v žádném případě nižší než úroveň zajištěná v rámci obecného režimu použitelného na Unii a její agentury. V tomto smyslu je třeba zabezpečit, aby byly změny provedené v obecných právních předpisech týkajících se ochrany údajů co nejdříve použitelné na Europol, v každém případě nejpozději do dvou let od okamžiku vstupu nových obecných právních předpisů v platnost; výše uvedené normativní přizpůsobení zvláštního režimu Europolu režimu EU týkajícímu se ochrany údajů musí být dokončeno nejpozději do dvou let od okamžiku přijetí jakékoliv právní úpravy stanovené k tomuto účelu. [pozm. návrh 30]

(34)

V oblasti policejní spolupráce se zpracovávají osobní údaje různých kategorií subjektů údajů. Mezi těmito údaji by měl Europol co nejjednoznačněji rozlišovat. Zejména je třeba chránit osobní údaje osob, jako jsou oběti, svědkové a osoby, které mohou poskytnout důležité informace, jakož i osobní údaje nezletilých. Proto by měl Europol zpracovávat tyto údaje, jen je-li to naprosto nezbytné pro předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a boj proti ní a jestliže tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které již Europol zpracovává.

(35)	S ohledem na základní právo na ochranu osobních údajů by Europol měl uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytnou k plnění svých úkolů. Nejdéle po třech letech od uložení údajů by se mělo přezkoumat, jestli je jejich další uchovávání nezbytné. [pozm. návrh 32]

(36)	K zaručení bezpečnosti osobních údajů by měl Europol musí přijmout nezbytná přijmout vhodná technická a organizační opatření k zaručení bezpečnosti osobních údajů. [pozm. návrh 33]

(37)

Každý by měl mít právo na přístup k údajům, jež se jej týkají, a na jejich opravu, výmaz či zablokování., nejsou-li tyto údaje již dále potřebné. Práva subjektu údajů a jejich výkon by se neměly dotýkat povinností uložených Europolu a měly by podléhat omezením stanoveným tímto nařízením. [pozm. návrh 34]

(38)

Ochrana práv a svobod subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v tomto nařízení. Členské státy by měly odpovídat zejména za správnost a aktuálnost údajů předaných Europolu a za zákonnost tohoto předání. Europol by měl odpovídat za správnost a aktuálnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů. Europol by měl též musí zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem, shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem, odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, byly pro něj relevantní a ve vztahu k němu přiměřené a nebyly uchovávány po dobu delší, než je pro tento účel nezbytné. [pozm. návrh 35]

(39)

Pro účely ověřování zákonnosti zpracovávání údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů by měl Europol vést záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Europol by měl mít má povinnost spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů a na žádost tyto protokoly či dokumentaci v zájmu kontroly operací zpracovávání údajů zpřístupnit. [pozm. návrh 36]

(40)

Europol by měl ustanovit inspektora ochrany údajů, jenž bude nápomocen při sledování souladu s tímto nařízením. Tento inspektor ochrany údajů by měl mít takové postavení, aby mohl plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně. K plnění svěřených úkolů má inspektor ochrany údajů zajištěny veškeré potřebné prostředky. [pozm. návrh 37]

(41)

Pro zajištění ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů, jak ji vyžaduje článek 8 Listiny základních práv a článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie je nezbytná nezávislá, transparentní, odpovědná a účinně fungující struktura dohledu, vybavená dostatečnými pravomocemi. Vnitrostátní orgány příslušné k dohledu nad zpracováním osobních údajů by měly sledovat zákonnost zpracování osobních údajů ze strany členských států. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce s naprostou nezávislostí, by měl sledovat zákonnost zpracovávání údajů prováděného Europolem. [pozm. návrh 38]

(42)	Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dozoru by měli spolupracovat na zvláštních případech vyžadujících účast členských států a v zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé Unii.

(43)

Vzhledem k tomu, že Europol zpracovává kromě operativních osobních údajů i další osobní údaje, které nesouvisejí s žádným trestním vyšetřováním, jako jsou osobní údaje pracovníků Europolu, poskytovatelů služeb či návštěvníků , mělo by se na zpracovávání těchto údajů vztahovat nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 40]

(44)

Evropský inspektor ochrany údajů by se měl zabývat stížnostmi podanými subjekty údajů a tyto stížnosti šetřit. Šetření na základě podané stížnosti by se mělo s výhradou soudního přezkumu provést v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený nezbytný k jejímu objasnění . Evropský inspektor ochrany údajů by měl subjekt údajů v rozumné lhůtě okamžitě informovat o vývoji a výsledku stížnosti. [pozm. návrh 41]

(45)	Každá fyzická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů, která se jí týkají.

(46)	Na Europol by se měla vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro orgány, agentury a instituce Unie, s výjimkou odpovědnosti za protiprávní zpracování údajů.

(47)

Pro dotčenou fyzickou osobu by mohlo být nejasné, zda škoda, již utrpěla v důsledku protiprávního zpracovávání údajů, byla způsobena činností Europolu či členského státu. Europol a členský stát, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, by proto měly nést společnou a nerozdílnou odpovědnost.

(48)

V zájmu zaručení toho, že Europol bude mít dodržení úlohy parlamentů při monitorování evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a politické odpovědnosti vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu ohledně dodržování a výkonu jejich příslušných pravomocí v legislativním procesu je nezbytné, aby měl Europol odpovědnou a transparentní vnitřní organizaci. Za tímto účelem je s ohledem na článek 88 Smlouvy o fungování Evropské unie nezbytné třeba stanovit způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty, v souladu s ustanoveními o meziparlamentní spolupráci uvedenými v hlavě II protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii , přičemž musí být patřičně zohledněna potřeba zajistit důvěrnost operativních informací. [pozm. návrh 42]

(49)

Na zaměstnance Europolu by se měl vztahovat služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (10). Europol by měl mít možnost přijímat zaměstnance příslušných orgánů členských států jako dočasné zaměstnance s časově omezeným pracovním poměrem v zájmu dodržení zásady rotace, protože následné začlenění zaměstnanců do jejich příslušného orgánu přispívá k úzké spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Členské státy by měly přijmout všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zaměstnanci přijatí Europolem jako dočasní zaměstnanci mohli po skončení služby v Europolu začlenit do svého původního orgánu státní správy.

(50)

Vzhledem k povaze úkolů Europolu a úloze výkonného ředitele může by měl být výkonný ředitel vyzván, aby před jmenováním nebo před jakýmkoli prodloužením svého funkčního období učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu skupinou pro společnou parlamentní kontrolu a odpověděl na její otázky. Výkonný ředitel by měl rovněž předkládat výroční zprávy Evropskému parlamentu skupině pro společnou parlamentní kontrolu a Radě. Evropský parlament by měl být oprávněn vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů. [pozm. návrh 43]

(51)	Europol by měl v zájmu úplné samostatnosti a nezávislosti disponovat samostatným rozpočtem, jehož příjem tvoří zejména příspěvek z rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

(52)	Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (11).

(53)	Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 (12).

(54)

Europol zpracovává údaje vyžadující zvláštní ochranu, protože obsahují utajované informace EU a citlivé neutajované informace. Měl by proto vypracovat pravidla o důvěrnosti a zpracovávání těchto informací, a to při zachování základních zásad a minimálních standardů stanovených rozhodnutím 2011/292/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (13).

(55)	Je vhodné pravidelně hodnotit uplatňování tohoto nařízení.

(56)

Potřebná ustanovení týkající se umístění Europolu v členském státě, kde má ústředí, tj. v Nizozemsku, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o ústředí. Hostitelský členský stát by měl dále zajistit co nejlepší podmínky pro řádný chod Europolu, což se týká rovněž školní docházky dětí a dopravy, aby byl přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje v co nejširším zeměpisném měřítku. [pozm. návrh 44]

(57)

Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV a akademii CEPOL, která byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV, a navazuje na něj. Měl by proto být právním nástupcem pro všechny jeho smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV a akademií CEPOL zřízenou rozhodnutím 2005/681/SVV zůstávají v platnosti. s výjimkou dohody o ústředí uzavřené akademií CEPOL. [pozm. návrh 45]

(58)

Aby Europol mohl nadále plnit úkoly Europolu zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV a akademie CEPOL zřízené rozhodnutím 2005/681/SVV podle svých nejlepších možností, měla by se na dobu tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost stanovit přechodná opatření, zejména pokud jde o správní radu a výkonného ředitele a vyčlenění části rozpočtu Europolu na vzdělávání a výcvik. [pozm. návrh 46]

(59)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci a vzdělávání a výcvik na úrovni Unie v oblasti prosazování práva, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. [pozm. návrh 47]

(60)

[V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.] NEBO [Aniž je dotčen článek 4 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné].

(61)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(62)	Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněná články 8 a 7 Listiny a článkem 16 Smlouvy o fungování EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

OBECNÁ USTANOVENÍ A CÍLE EUROPOLU

Článek 1

Zřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva [pozm. návrh 48]

1.   Zřizuje se Agentura Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci donucovacích orgánů v Evropské unii a prohlubovat a podporovat jejich činnost a vytvořit soudržnou evropskou politiku vzdělávání a výcviku. [pozm. návrh 49]

2.   Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a akademii CEPOL, která byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV, a navazuje na něj. [pozm. návrh 50]

2a.     Europol navazuje spolupráci s jedinou národní jednotkou v každém členském státě, která bude zřízena nebo určena v souladu s článkem 7. [pozm. návrh 51]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(a)	„příslušnými orgány členských států“ všechny policejní veřejné orgány a jiné donucovací orgány v členských státech, které jsou podle v souladu s  použitelným vnitrostátním právem odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti trestné činnosti, k nimž je příslušný Europol ;; [pozm. návrh 52]

(b)	„analýzou“shromažďování, zpracování nebo využití údajů pečlivé zkoumání informací zaměřené na odhalení jejich významu a důležitých rysů za účelem podpory vyšetřování trestných činů a plnění veškerých dalších úkolů uvedených v článku 4 ; [pozm. návrh 53]

(c)	„institucemi Unie“ orgány, subjekty, mise, úřady a agentury zřízené Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování EU nebo na jejich základě;

(d)

„pracovníky donucovacích orgánů“ příslušníci policie a celní správy a pracovníci dalších příslušných služeb, včetně institucí Unie, odpovědných za předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a za boj proti takové trestné činnosti, jakož i za řešení nevojenských krizí a mezinárodní policejní činnost při významných událostech;

(e)	„třetími zeměmi“ země, které nejsou členskými státy Evropské unie;

(f)	„mezinárodními organizacemi“ mezinárodní organizace a veřejnoprávní subjekty, které jsou jim podřízeny, nebo jiné subjekty zřízené dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;

(g)	„soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno f);

(h)	„soukromými osobami“ všechny fyzické osoby;

(i)

„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjektu údajů“ (dále jen „subjekt údajů“ ); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména podle určitého identifikátoru, například podle jména, identifikačního čísla, lokalizačních údajů, jedinečného identifikátoru nebo jednoho či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, genetické , psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální či pohlavní identity této osoby ; [pozm. návrh 54]

(j)

„zpracováním osobních údajů“ (dále jen „zpracování“ nebo „zpracovávání“) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji pomocí automatizovaných postupů či bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo znehodnocení údajů;

(k)	„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány, které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, se však za příjemce nepovažují; [pozm. návrh 55]

(l)	„předáním osobních údajů“ jakékoli sdělení osobních údajů, které jsou aktivně zpřístupněny omezenému počtu určených stran, přičemž strana předávající údaje má v úmyslu poskytnout příjemci přístup k osobním údajům nebo si toho je vědoma;

(m)	„evidencí osobních údajů“ (dále jen „evidence“) jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska;

(n)	„souhlasem subjektu údajů“ jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává jednoznačné a výslovné svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování; [pozm. návrh 56]

(o)	„administrativními osobními údaji“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem kromě údajů zpracovávaných za účelem naplnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2.

Článek 3

Cíle

1.   Europol podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení organizovanému zločinu, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti a boji proti nim ve smyslu uvedeném v příloze I , a které se dotýkají dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, uvedeným v příloze I, a při boji proti takové trestné činnosti. takovým způsobem, že vyžadují společný postup těchto členských států, a to s ohledem na rozsah, význam a důsledky těchto trestných činů . [pozm. návrh 57]

2.   Europol dále podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení trestným činům souvisejícím s trestnými činy uvedenými v odst. 1 a při boji proti těmto trestným činům. Za související trestné činy se považují tyto trestné činy:

(a)	trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu;

(b)	trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo dokončení trestných činů spadajících do působnosti Europolu;

(c)	trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout nepotrestání trestných činů spadajících do působnosti Europolu.

3.   Europol podporuje, rozvíjí, provádí a koordinuje vzdělávací činnosti pro pracovníky donucovacích orgánů. [pozm. návrh 58]

Kapitola II

ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE V OBLASTI PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

Článek 4

Úkoly

1.   Europol je agentura Evropské unie, která plní v souladu s tímto nařízením následující úkoly:

(a)	shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace;

(b)	prostřednictvím národních jednotek Europolu uvedených v článku 7 bezodkladně sdělovat členským státům informace, které se jich týkají, a veškeré souvislosti mezi trestnými činy; [pozm. návrh 59]

(c)

koordinovat, organizovat a provádět vyšetřování a operativní činnost i) vykonávané společně s příslušnými orgány členských států buď v rámci vyšetřování, které bylo ze strany členských států již zahájeno, nebo v návaznosti na žádost o zahájení kriminálního vyšetřování, kterou adresoval určitému členskému státu Europol, nebo [pozm. návrh 60] ii) v rámci společných vyšetřovacích týmů podle článku 5, případně ve spojení s Eurojustem;

(d)	účastnit se společných vyšetřovacích týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5;

(e)	poskytovat informace a analytickou podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;

(f)	připravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;

(g)	rozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat poradenství členským státům;

(h)	poskytovat technickou a finanční podporu členským státům při přeshraničních operacích a vyšetřování, včetně prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů v souladu s článkem 5 ; [pozm. návrh 61]

(i)	podporovat, rozvíjet, provádět, koordinovat a zajišťovat vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů ve spolupráci se sítí vzdělávacích zařízení členských států, jak je stanoveno v kapitole III; [pozm. návrh 62]

(j)	poskytovat institucím Unie zřízeným na základě hlavy V Smlouvy a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) operativní informace o trestné činnosti a analytickou podporu v oblastech jejich působnosti; [pozm. návrh 63]

(k)	poskytovat informace a podporu strukturám a misím EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii;

(l)	budovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, na kterou se vztahuje působnost Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě.

(la)	napomáhat vyšetřování v členských státech, zejména předáváním veškerých příslušných informací národním jednotkám; [pozm. návrh 64]

2.   Europol vytváří strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operačních priorit Unie v boji proti trestné činnosti. Europol také pomáhá při plnění těchto priorit v praxi.

3.   Europol poskytuje strategické zpravodajství, čímž napomáhá k účinnému a účelnému využívání zdrojů dostupných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie pro operativní činnosti a k podpoře takových činností.

4.   Europol působí jako ústřední úřad pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV (14). Europol se dále podílí na koordinaci opatření prováděných příslušnými orgány členských států za účelem potírání padělání eura nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s institucemi Unie a orgány třetích zemí.

4a.     Europol nevyužívá donucovacích opatření. [pozm. návrh 65]

Článek 5

Účast ve společných vyšetřovacích týmech

1.   Europol se může účastnit činnosti společných vyšetřovacích týmů zabývajících se trestnou činností, jež patří mezi jeho cíle.

2.   Europolu může v rozsahu stanoveném právem členských států, v nichž je společný vyšetřovací tým nasazen, napomáhat ve všech činnostech a vyměňovat informace se všemi členy společného vyšetřovacího týmu. Pracovníci Europolu se nepodílejí na uplatňování donucovacích opatření. [pozm. návrh 66]

3.   Pokud se Europol důvodně domnívá, že by zřízení společného vyšetřovacího týmu prospělo vyšetřování, může je navrhnout příslušnému členskému státu a přijmout opatření s cílem pomoci při zřízení takového společného vyšetřovacího týmu.

3a.     Účast Europolu ve společných vyšetřovacích týmech musí schválit příslušné orgány členských států, které jsou v těchto týmech zastoupeny, a poté bude zaznamenána v dokumentu předem podepsaném ředitelem Europolu a přiloženém k příslušné dohodě o zřízení společného vyšetřovacího týmu. [pozm. návrh 67]

3b.     V příloze uvedené v odstavci 3a se stanoví podmínky účasti pracovníků Europolu ve společném vyšetřovacím týmu, včetně určení výsad a imunity těchto pracovníků, jakož i odpovědnosti, kterou ponesou v případě protiprávního jednání. [pozm. návrh 68]

3c.     Pracovníci Europolu, kteří se účastní činnosti společného vyšetřovacího týmu, podléhají v závislosti na druhu protiprávního jednání, které by mohlo být vůči nim namířeno nebo jehož by se mohli sami dopustit, vnitrostátnímu právu členského státu, v němž daný společný vyšetřovací tým působí, a které jsou použitelné na členy společného vyšetřovacího týmu vykonávající obdobné funkce v tomto členském státě. [pozm. návrh 69]

3d.     Pracovníci Europolu, kteří se účastní činnosti společného vyšetřovacího týmu, jsou oprávněni vyměňovat si s členy týmu informace pocházející ze systémů ukládání údajů v rámci Europolu. S ohledem na to, že to vyžaduje přímý kontakt, jak jej upravuje článek 7, informuje Europol současně národní jednotky Europolu ve členských státech zastoupených ve společném vyšetřovacím týmu a národní jednotky Europolu v členských státech, které poskytly informace. [pozm. návrh 70]

3e.     Informace, které získá úředník Europolu během účasti ve společném vyšetřovacím týmu, mohou být zaneseny do jakéhokoli systému Europolu pro ukládání údajů prostřednictvím národních jednotek Europolu, se souhlasem a na odpovědnost příslušného orgánu, který tyto informace poskytl. [pozm. návrh 71]

4.   Europol nevyužívá donucovacích opatření.

Článek 6

Žádosti Europolu o zahájení trestního vyšetřování

1.   Pokud V případech, kdy se Europol v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestného činu patřícího mezi jeho cíle, informuje o tom Eurojust. [pozm. návrh 72]

2.   Zároveň Europol požádá může požádat národní jednotky dotčených členských států zřízené na základě čl. 7 odst. 2 o zahájení, vedení nebo koordinaci trestního vyšetřování. [pozm. návrh 73]

2a.     V případě podezření, že síť a informační systém dvou nebo více členských států nebo institucí Unie se staly předmětem záměrného útoku vedeného buď ze strany určitého státu, nebo nestátního subjektu sídlícího ve třetí zemi, zahájí Europol z vlastního podnětu vyšetřování. [pozm. návrh 74]

3.   Národní jednotka Členské státy tyto žádosti náležitě posoudí a prostřednictví svých národních jednotek neprodleně informuje Europol informují, zda bude o zahájení vyšetřování zahájeno . [pozm. návrh 75]

4.   Pokud se příslušné orgány dotčených členských států rozhodnou žádosti Europolu nevyhovět, sdělí toto rozhodnutí Europolu do jednoho měsíce od předložení žádosti spolu s důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly. Důvody nemusí být sděleny, pokud by jejich uvedení:

(a)	poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo

(b)	ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnosti osob.

5.   Europol informuje Eurojust o rozhodnutí příslušného orgánu členského státu, kterým tento orgán zahajuje či odmítá zahájení vyšetřování.

Článek 7

Spolupráce členských států s Europolem

1.   Členské státy a Europol spolupracují s Europolem při plnění jeho úkolů. [pozm. návrh 76]

2.   Každý členský stát zřídí či určí národní jednotku, jež je styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států, jakož i se vzdělávacími zařízeními pro pracovníky donucovacích orgánů jmenovanými členskými státy . Každý členský stát pověří vedením národní jmenuje vedoucího národní jednotky jednoho příslušníka. [pozm. návrh 77]

3.   Členské státy zajistí, aby jejich národní jednotky mohly plnit úkoly stanovené tímto nařízením, zejména aby měly přístup do vnitrostátních databází donucovacích orgánů.

4.    Národní jednotka je jediným styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Europol však může při vedení jednotlivých vyšetřování spolupracovat přímo s příslušnými orgány členských států V takovém případě o tom neprodleně v rámci jednotlivých vyšetřování, která tyto orgány vedou v případech, kdy může tento přímý kontakt přinést přidanou hodnotu, pokud jde o úspěch vyšetřování a v souladu s vnitrostátními právními předpisy . O potřebě takového přímého kontaktu informuje Europol předem národní jednotku. a poskytne jí Jakmile je to možné, dodá Europol duplikát všech informací vyměněných v průběhu předaných v rámci těchto přímých kontaktů. mezi ním a příslušnými orgány. [pozm. návrh 78]

5.   Členské státy, prostřednictvím svých národních jednotek či příslušného orgánu, zejména: [pozm. návrh 79]

(a)

z vlastního podnětu dodávají Europolu informace a údaje nezbytné pro k výkonu jeho funkcí a k plnění jeho cílů. Mimo jiné Europolu bezodkladně poskytnou informace týkající se oblastí trestné činnosti považovaných Unií za prioritní. Dále mu poskytují duplikát dvoustranných či vícestranných výměn s jiným členským státem či členskými státy, pokud se tyto výměny týkají trestného činu patřícího mezi cíle Europolu požadavků Europolu týkajících se informování, poskytování údajů a poradenství . Aniž je dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování práva a pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, není národní jednotka v konkrétním případě povinna poskytnout operativní a jiné informace, pokud by to znamenalo: i) poškození zásadních zájmů národní bezpečnosti; ii) ohrožení úspěchu probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnosti osob; nebo iii) vyzrazení informací týkajících se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti státní bezpečnosti. [pozm. návrh 80]

(b)	zajišťují účinnou komunikaci a spolupráci všech příslušných orgánů členských států a vzdělávacích zařízení pro pracovníky donucovacích orgánů v členských státech s Europolem; [pozm. návrh 81]

(c)	zvyšují informovanost o činnosti Europolu. [pozm. návrh 82]

ca)	žádají Europol o poskytnutí relevantních informací, které by mohly napomoci vyšetřování vedenému jmenovanými příslušnými orgány; [pozm. návrh 83]

cb)	zajišťují účinnou komunikaci a spolupráci s příslušnými orgány;[pozm. návrh 84]

cc)	zaručují zákonnost každé výměny informací mezi nimi a Europolem. [pozm. návrh 85]

6.   Vedoucí národních jednotek se pravidelně scházejí, zejména s cílem projednat a vyřešit problémy, které se objevují při operativní spolupráci s Europolem.

7.   Každý členský stát zorganizuje národní jednotku a personálně ji obsadí podle svého vnitrostátního práva.

8.   Náklady národních jednotek a příslušných orgánů členských států na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou Europolu účtovány.

9.   Členské státy zajistí minimální co nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti u všech systémů používaných pro spojení s Europolem. [pozm. návrh 86]

10.   Europol každoročně vypracuje zprávu o objemu a kvalitě o sdílení informací poskytnutých jednotlivými členskými státy ze strany jednotlivých členských států podle odst. 5 písm. a) a o výsledcích jejich národních jednotek. Správní rada provede analýzu této zprávy s cílem průběžně zlepšovat vzájemnou spolupráci mezi Europolem a členskými státy. Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům. [pozm. návrh 229]

Článek 8

Styční důstojníci

1.   Každá národní jednotka přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.

2.   Styční důstojníci zřídí v Europolu národní styčné kanceláře a řídí se pokyny své národní jednotky Europolu v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu.

3.   Styční důstojníci napomáhají při výměně informací mezi Europolem a svými členskými státy předávají informace svých národních jednotek Europolu a  informace Europolu národním jednotkám . [pozm. návrh 87]

4.   Styční důstojníci napomáhají v souladu s vnitrostátním právem při výměně informací mezi svými členskými státy a styčnými důstojníky z jiných členských států. Infrastrukturu Europolu lze v souladu s vnitrostátním právem pro takové dvojstranné výměny použít i v případě trestných činů nespadajících do cílů Europolu. Práva a povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu určí správní rada. Všechny tyto výměny informací probíhají v souladu s unijním a vnitrostátním právem, zejména s rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV či případně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES  (15) . Údaje, které obdrží na základě tohoto ustanovení, může Europol zpracovávat jen tehdy, je-li jej možné v souladu s vnitrostátním či unijním právem považovat za jejich zákonného příjemce. [pozm. návrh 88]

5.   Styční důstojníci požívají v souladu s článkem 65 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

6.   Europol zajistí, aby styční důstojníci byli v míře nezbytné pro plnění svých úkolů plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do ní.

7.   Europol hradí náklady na poskytnutí potřebných prostor v budově Europolu členským státům a na přiměřenou podporu styčným důstojníkům při plnění jejich povinností. Nerozhodne-li rozpočtový orgán na doporučení správní rady jinak, všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nese vysílající členský stát, včetně nákladů na vybavení styčných důstojníků.

Kapitola III

ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIKU PRACOVNÍKŮ DONUCOVACÍCH ORGÁNŮ

Článek 9

Akademie Europolu

1.   Útvar Europolu s názvem Akademie Europolu, zřízený tímto nařízením, podporuje, rozvíjí, provádí a koordinuje vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů zaměřené především na oblasti boje proti závažné trestné činnosti dotýkající se dvou a více členských států a terorismu, na řízení vysoce rizikových akcí s potenciálem narušení veřejného pořádku a vysoce rizikových sportovních akcí, na strategické plánování a velení nevojenským misím Unie i na rozvoj vůdčích schopností a jazykových znalostí pracovníků donucovacích orgánů, a zejména:

(a)

zvyšuje informovanost: i) o mezinárodních a unijních nástrojích pro spolupráci v oblasti prosazování práva; ii) o institucích Unie, zejména Europolu, Eurojustu a agentuře Frontex, o jejich fungování a úloze; iii) o justičních prvcích spolupráce v oblasti prosazování práva a o možnostech přístupu k informačním kanálům v praxi;

(b)	podporuje rozvoj regionální a dvoustranné spolupráce členských států mezi sebou a členských států s třetími zeměmi;

(c)	zabývá se konkrétními oblastmi trestné činnosti či policejní činnosti, v nichž může mít vzdělávání a výcvik na úrovni Unie přínos;

(d)	vypracovává zvláštní společné učební osnovy pro pracovníky donucovacích orgánů s cílem připravit je na účast v civilních misích Unie;

(e)	poskytuje členským státům podporu při dvoustranných činnostech, jejichž cílem je budování kapacit donucovacích orgánů v třetích zemích;

(f)	připravuje školitele a podílí se na zlepšování a výměně osvědčených pedagogických postupů.

2.   Akademie Europolu vytváří a pravidelně upravuje výukové nástroje a metodiky, jež uplatňuje v rámci celoživotního učení s cílem zlepšit dovednosti pracovníků donucovacích orgánů. Akademie Europolu hodnotí výsledky těchto činností v zájmu zvýšení jejich kvality, soudržnosti a účinnosti v budoucnosti.

Článek 10

Úkoly Akademie Europolu

1.   Akademie Europolu připravuje víceleté analýzy strategických vzdělávacích potřeb a víceleté vzdělávací programy.

2.   Akademie Europolu rozvíjí a zajišťuje vzdělávací činnosti a vzdělávací nástroje, například:

(a)	kurzy, semináře, konference, internetové a e-learningové kurzy;

(b)	společné učební osnovy týkající se zvyšování informovanosti, řešení nedostatků anebo společného postupu proti přeshraničním kriminálním jevům;

(c)	vzdělávací moduly odstupňované dle náročnosti či podle míry dovedností požadovaných cílovou skupinou a zaměřené na vymezenou zeměpisnou oblast, na určitou oblast trestné činnosti nebo na určitý soubor profesních dovedností;

(d)	výměnné programy a programy vysílání pracovníků donucovacích orgánů v rámci vzdělávání a výcviku zaměřených na operační praxi.

3.   V zájmu soudržné evropské politiky vzdělávání a výcviku jako součásti podpory civilních misí a budování kapacit v třetích zemích Akademie Europolu:

(a)	posuzuje význam stávajících politik a iniciativ na poli vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů s evropským rozměrem;

(b)	vytváří a poskytuje vzdělávání a výcvik při přípravě pracovníků donucovacích orgánů členských států na účast v civilních misích, jehož cílem je mimo jiné vybavit tyto pracovníky příslušnými jazykovými znalostmi;

(c)	vytváří a poskytuje vzdělávání a výcvik pracovníkům donucovacích orgánů třetích zemí, zejména ze zemí, které se ucházejí o přistoupení k Evropské unii;

(d)	podle platných priorit Unie spravuje finanční prostředky Unie vyhrazené na zahraniční pomoc s cílem pomáhat třetím zemím při budování kapacit v příslušných oblastech politiky.

4.   Akademie Europolu prosazuje vzájemné uznávání vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů v členských státech a související evropské normy kvality.

Článek 11

Výzkum s významem pro vzdělávání a výcvik

1.   Akademie Europolu se účastní výzkumu s významem pro vzdělávací činnosti popsané v této kapitole.

2.   Akademie Europolu prosazuje a vytváří partnerství s institucemi Unie a s veřejnými a soukromými akademickými institucemi a podporuje vytváření silnějších partnerství mezi vysokými školami a školicími zařízeními pro pracovníky donucovacích orgánů v členských státech. [pozm. návrh 89]

Kapitola IV

ORGANIZACE EUROPOLU

Článek 12

Správní a řídicí struktura Europolu

Správní a řídicí struktura Europolu se skládá:

(a)	ze správní rady, která plní funkce stanovené článkem 14;

(b)	z výkonného ředitele, který vykonává povinnosti stanovené článkem 19;

(c)	z vědeckého výboru pro vzdělávání v souladu s článkem 20; [pozm. návrh 90]

(d)	případně z jakéhokoliv jiného poradního orgánu zřízeného správní radou podle čl. 14 odst. 1 písm. p);

(e)	případně z výkonné rady v souladu s články 21 a 22. [pozm. návrh 91]

ODDÍL 1

SPRÁVNÍ RADA

Článek 13

Složení správní rady

1.   Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců a jednoho zástupce Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. [pozm. návrh 92]

1a.     Zasedání správní rady se jako pozorovatel může účastnit zástupce skupiny pro společnou parlamentní kontrolu. Tento zástupce nemá hlasovací právo. [pozm. návrh 93]

2.   Členové správní rady jsou jmenováni na základě svých zkušeností s řízením organizací veřejného či soukromého sektoru a znalostí o spolupráci v oblasti prosazování práva.

3.   Každý člen správní rady je zastupován náhradníkem, jenž je jmenován na základě svých zkušeností s řízením organizací veřejného či soukromého sektoru a znalostí vnitrostátní politiky vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Náhradník vystupuje jako řádný člen ve všech záležitostech týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. kterého jmenuje řádný člen na základě kritérií uvedených v čl. 13 odst. 2 . Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti. Řádný člen zastupuje náhradníka v jeho nepřítomnosti ve všech záležitostech týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. [pozm. návrh 94]

4.   V zájmu kontinuity práce správní rady se Všechny strany zastoupené v této radě snaží omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě. [pozm. návrh 95]

5.   Funkční období Délku funkčního období řádných členů a náhradníků je čtyřleté určí členský stát, který je jmenoval. Toto období lze prodloužit. Po uplynutí svého funkčního období nebo v případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku, kdy jsou znovu jmenováni nebo kdy jsou nahrazeni. [pozm. návrh 96]

5a.     Předseda je podporován sekretariátem správní rady. Sekretariát zejména:

a)	úzce a nepřetržitě pomáhá při organizaci, koordinaci a zajišťování souladu práce správní rady. Je odpovědný předsedovi a jedná podle jeho pokynů;

b)	poskytuje správní radě administrativní podporu nezbytnou k plnění jejích úkolů. [pozm. návrh 97]

5b.     Každý člen správní rady na začátku svého funkčního období předloží prohlášení o svých zájmech. [pozm. návrh 98]

Článek 14

Funkce správní rady

1.   Správní rada:

(a)	každoročně schvaluje pracovní program Europolu na následující rok dvoutřetinovou většinou svých členů a v souladu s článkem 15;

(b)	schvaluje víceletý pracovní program Europolu dvoutřetinovou většinou svých členů v souladu s článkem 15;

(c)	schvaluje dvoutřetinovou většinou svých členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu stanovené kapitolou XI;

(d)

schvaluje souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu, a zasílá do 1. července následujícího roku Evropskému parlamentu a předkládá ji skupině pro společnou parlamentní kontrolu a předává Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům a evropskému inspektoru ochrany údajů, a to do 1. července následujícího roku . Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní; [pozm. návrh 99]

(e)	přijímá finanční pravidla platná pro Europol v souladu s článkem 63;

(f)	do 31. ledna schvaluje po zohlednění stanoviska Komise víceletý plán personální politiky;

(g)	přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena; [pozm. návrh 100]

(h)	přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a členů vědeckého výboru a pro řešení těchto střetů u svých členů; [pozm. návrh 101]

(i)	v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“); [pozm. návrh 102]

(j)	na návrh ředitele přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu; [pozm. návrh 103]

(k)	jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele a případně prodlužuje jejich funkční období či je odvolává z funkce podle článků 56 a 57;

(l)	stanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na činnost výkonného ředitele a na to, jakým způsobem výkonný ředitel provádí rozhodnutí správní rady;

(m)	na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

(n)	jmenuje členy vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik; [pozm. návrh 104]

(o)	přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z vnitřních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a evropského inspektora ochrany údajů ; [pozm. návrh 105]

(p)	přijímá veškerá rozhodnutí týkající se vytvoření vnitřní struktury Europolu a případných změn této struktury; [pozm. návrh 106]

(q)	přijme svůj jednací řád;

qa)

jmenuje inspektora ochrany údajů, který je ve výkonu svých funkcí nezávislý na správní radě a odpovědný za vytváření a správu systémů zpracování údajů; [pozm. návrh 107] Správní rada může na základě návrhu podaného evropským inspektorem ochrany údajů v souladu s čl. 46 odst. 3 písm. f) dvoutřetinovou většinou svých členů dočasně nebo trvale zakázat zpracování určitých údajů; [pozm. návrh 108]

2.   Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele. [pozm. návrh 109]

Článek 15

Roční pracovní program a víceletý pracovní program

1.   Správní rada každoročně schválí nejpozději do 30. listopadu roční pracovní program na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a předloženém skupině pro společnou parlamentní kontrolu a s přihlédnutím ke stanovisku Komise. Program předá Evropskému parlamentu, skupině pro společnou parlamentní kontrolu, Radě, Komisi, a vnitrostátním parlamentům a evropskému inspektorovi ochrany údajů . [pozm. návrh 110]

2.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným podřízen víceletému pracovnímu programu uvedenému v odstavci 4. Jasně popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny. [pozm. návrh 111]

3.   Správní rada změní schválený roční pracovní program, pokud je Europol pověřen novým úkolem.

Každá podstatná změna Změny ročního pracovního programu se schvaluje schvalují stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele. [pozm. návrh 112]

4.   Správní rada také schválí víceletý pracovní program a každoročně jej aktualizuje do 30. listopadu s přihlédnutím ke stanovisku Komise a po poradě s Evropským parlamentem, a vnitrostátními parlamenty a evropským inspektorem ochrany údajů . [pozm. návrh 114]

Schválený víceletý pracovní program se předá a předloží Evropskému parlamentu, skupině pro společnou parlamentní kontrolu , Radě, Komisi, a vnitrostátním parlamentům a evropskému inspektorovi ochrany údajů . [pozm. návrh 113]

Víceletý pracovní program stanoví cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také údaje o částce a počtu zaměstnanců přidělených na každý cíl v souladu s víceletým finančním rámcem a víceletým plánem personální politiky. Obsahuje rovněž strategii vztahů s třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 29.

Víceletý program se plní prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního pracovního programu na následující rok.

Článek 16

Předseda správní rady

1.   Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda.

2.   Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky pět let . Toto období lze jednou prodloužit. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem bez dalšího též jejich funkce předsedy či místopředsedy. [pozm. návrh 115]

Článek 17

Zasedání správní rady

1.   Zasedání správní rady svolává předseda.

2.   Jednání se účastní výkonný ředitel Europolu.

3.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4.   Správní rada může na své zasedání přizvat jako pozorovatele bez hlasovacího práva každého, kdo může svým názorem přispět k jednání.

4a.     Zasedání správní rady se jako pozorovatel může účastnit zástupce skupiny pro společnou parlamentní kontrolu. [pozm. návrh 116]

5.   Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.

6.   Sekretariát pro správní radu zajišťuje Europol.

Článek 18

Pravidla hlasování

1.   Aniž jsou dotčeny čl. 14 odst. 1 první pododstavec písm. a), b) a c)  a čl. 14 odst. 1 pododstavec 1a , čl. 16 odst. 1 a čl. 56 odst. 8, přijímá správní rada rozhodnutí většinou svých členů. [pozm. návrh 117]

2.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.   Předseda se hlasování účastní.

4.   Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

4a.     Zástupce skupiny pro společnou parlamentní kontrolu se hlasování neúčastní. [pozm. návrh 118]

5.   Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena, a případně i pravidla týkající se usnášeníschopnosti.

ODDÍL 2

VÝKONNÝ ŘEDITEL

Článek 19

Povinnosti výkonného ředitele

1.   Výkonný ředitel řídí Europol. Zodpovídá se správní radě.

2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady či výkonné rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.   Výkonný ředitel předstupuje pravidelně před skupinu pro společnou parlamentní kontrolu a podává Evropskému parlamentu jí zprávy o plnění svých úkolů, je-li o to požádán. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých úkolů předložil zprávu. [pozm. návrh 119]

4.   Výkonný ředitel je právním zástupcem Europolu.

5.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

(a)	běžnou správu Europolu;

(b)	provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

(c)	přípravu ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu a jejich předložení správní radě, po konzultaci s Komisí s přihlédnutím ke stanovisku Komise ; [pozm. návrh 120]

(d)	provádění ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;

(e)	vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě ke schválení;

(f)	vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na zprávy o vyšetřování a doporučení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

(g)

ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;

(h)	vypracování strategie Europolu strategické analýzy pro boj proti podvodům a strategie na předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů Europolu a její předložení těchto strategií správní radě ke schválení; [pozm. návrh 121]

(i)	přípravu návrhu finančních pravidel Europolu;

(j)	přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu;

(k)	přípravu návrhu víceletého plánu personální politiky a jeho předložení správní radě, po konzultaci s Komisí; s přihlédnutím ke stanovisku Komise ; [pozm. návrh 122]

(ka)

aniž jsou dotčena ustanovení čl. 14 odst. 1 písm. j), vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu, pravomoci, které služební řád úředníků Evropských společenství svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

(kb)	přijímá veškerá rozhodnutí týkající se vytvoření vnitřní struktury Europolu a případných změn této struktury;

(l)	podporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;

(m)	pravidelné informování správní rady o plnění strategických a operačních priorit Unie v boji proti trestné činnosti.

ODDÍL 3

VĚDECKÝ VÝBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIK

Článek 20

Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik

1.   Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik je nezávislým poradním orgánem, který zaručuje a usměrňuje vědeckou kvalitu činnosti Europolu v oblasti vzdělávání a výcviku. Výkonný ředitel proto zapojí vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik již do počáteční fáze přípravy všech dokumentů uvedených v článku 15 v rozsahu, v jakém se týkají vzdělávání a výcviku.

2.   Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik se skládá z jedenácti členů dosahujících nejvyšší akademické či profesní úrovně v oblastech, na které vztahuje kapitola III tohoto nařízení. Správní rada jmenuje členy výboru na základě transparentní výzvy k podání žádostí a výběrového řízení zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie . Členové správní rady nesmí být členy vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik. Členové vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik jsou nezávislí. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.   Seznam členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik zveřejní Europol na své internetové stránce a průběžně jej aktualizuje.

4.   Funkční období členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik je pět let. Nelze jej prodloužit a členové výboru mohou být odvoláni, pokud nesplňují podmínku nezávislosti.

5.   Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik volí předsedu a místopředsedu na funkční období pěti let. Stanoviska přijímá prostou většinou. Svolává jej jeho předseda až čtyřikrát ročně. V případě potřeby svolá předseda mimořádné zasedání z vlastního podnětu, nebo na žádost nejméně čtyř členů výboru.

6.   Výkonný ředitel, zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik nebo osoby, které je zastupují, se mohou účastnit zasedání jako pozorovatelé bez hlasovacího práva.

7.   Vědeckému výboru pro vzdělávání a výcvik je nápomocen tajemník, což je zaměstnanec Europolu určený výborem a jmenovaný výkonným ředitelem.

8.   Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik zejména:

(a)	poskytuje poradenství výkonnému řediteli a zástupci výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik při přípravě ročního pracovního programu a jiných strategických dokumentů, aby byla zaručena jejich vědecká kvalita a soulad s příslušnými odvětvovými politikami a prioritami Unie;

(b)	vypracovává nezávislá stanoviska pro správní radu a poskytuje jí poradenství o záležitostech ve své působnosti;

(c)	vypracovává nezávislá stanoviska a poskytuje poradenství o kvalitě učebních osnov, používaných výukových metodách, možnostech výuky a vědeckém vývoji;

(d)	na žádost správní rady, výkonného ředitele či zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik poskytuje veškeré další poradenství o vědeckých aspektech vzdělávací činnosti Europolu.

9.   Na roční rozpočet vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik se vyčlení zvláštní rozpočtová položka Europolu. [pozm. návrh 125]

ODDÍL 4

VÝKONNÁ RADA

Článek 21

Zřízení

Správní rada může zřídit výkonnou radu.

Článek 22

Funkce a organizace

1.   Výkonná rada je nápomocna správní radě.

2.   Výkonná rada plní následující funkce:

(a)	připravuje rozhodnutí přijímaná správní radou;

(b)	společně se správní radou přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i na základě zpráv o vyšetřování a souvisejících doporučení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

(c)	je nápomocna výkonnému řediteli, aniž jsou dotčeny jeho funkce vymezené v článku 19, a poskytuje mu poradenství při provádění rozhodnutí správní rady s cílem posílit dozor nad správním a rozpočtovým řízením.

3.   Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech administrativního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování.

4.   Výkonnou radu tvoří předseda správní rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a tři další členové jmenovaní správní radou z řad jejích členů. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo.

5.   Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Funkční období členů výkonné rady končí v okamžiku, kdy končí jejich členství ve správní radě.

6.   Řádná zasedání výkonné rady se konají nejméně jednou za tři měsíce. Dále se výkonná rada schází na mimořádných zasedáních z podnětu předsedy nebo na návrh svých členů.

7.   Výkonná rada se řídí jednacím řádem přijatým správní radou. [pozm. návrh 126]

Kapitola V

ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 23

Zdroje informací

1.   Europol zpracovává pouze informace, které mu poskytly:

(a)	členské státy podle svého vnitrostátního práva;

(b)	instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace podle kapitoly VI;

(c)	soukromé subjekty podle čl. 29 odst. 2.

2.   Europol může přímo získávat a zpracovávat informace včetně osobních údajů z veřejně přístupných zdrojů, jako jsou sdělovací prostředky, včetně internetu a veřejně přístupných údajů.

3.   Europol může získávat a zpracovávat informace, včetně osobních údajů, z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních informačních systémů, včetně prostřednictvím přímého elektronického přístupu, je-li povolen unijními, mezinárodními či vnitrostátními právními nástroji a lze-li prokázat nezbytnost a přiměřenost udělení tohoto přístupu s ohledem na plnění úkolu spadajícího do pravomoci Europolu . Pokud příslušná ustanovení unijních, mezinárodních či vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější pravidla pro přístup a využití těchto informací než toto nařízení, řídí se přístup a využití těchto údajů Europolem jimi.

Tato ustanovení vymezí cíle, kategorie osobních údajů a účely, prostředky a postup pro získávání a zpracování informací, dodržující příslušné zásady a právní předpisy o ochraně údajů. Přístup k těmto informačním systémům se udělí pouze řádně zmocněným zaměstnancům Europolu v rozsahu zcela nezbytném a přiměřeném pro plnění jejich úkolů. [pozm. návrh 127]

Článek 24

Účely zpracovávání informací

1.   V rozsahu nezbytném pro dosažení cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 zpracovává může Europol zpracovávat informace, včetně osobních údajů.

Osobní údaje mohou být zpracovávány pouze za účelem:

(a)

křížové kontroly s cílem nalézt souvislosti mezi informacemi nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi omezenými na: i) osoby, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu, jenž spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny, ii) osoby, u nichž se má na základě konkrétních podkladů nebo oprávněných důvodů za to, že spáchají trestné činy;

(b)	analýz strategické či tematické povahy;

(c)	operativních analýz v určitých případech.

Tyto úkoly se provedou na základě následujících kritérií:

—

kontroly podle písm. a) se provedou v souladu s nezbytnými zárukami na ochranu osobních údajů a poskytnou zejména dostatečné zdůvodnění žádostí o údaje a jejich účelu. Musí být přijata nezbytná opatření s cílem zajistit, aby pouze orgány, které původně odpovídají za shromažďování údajů, je mohly následně změnit;

—

ve všech případech uvedených pod písm. c), kdy se provádí operační analýza, platí tyto zvláštní záruky: i) je vymezen konkrétní účel; osobní údaje mohou být zpracovávány jen tehdy, jsou-li pro tento konkrétní účel důležité; ii) veškeré Europolem prováděné vyhledávání shod je konkrétně motivované; množství údajů získaných na základě konzultace nepřesahuje požadované a konkrétně zdůvodněné minimum; iii) tyto údaje mohou upravovat pouze pracovníci pověření v souvislosti s účelem, pro nějž byly tyto údaje původně shromážděny.

Europol tyto úkony náležitým způsobem zdokumentuje. Tato dokumentace je na požádání dána k dispozici inspektorovi ochrany údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů za účelem ověření zákonnosti postupu zpracování údajů.

2.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány za jednotlivými účely uvedenými v odstavci 1, jsou uvedeny v příloze 2.

2a.     Europol může ve výjimečných případech dočasně zpracovávat údaje s cílem zjistit, zda jsou tyto údaje důležité pro jeho úkoly a pro některý z účelů uvedených v odstavci 1. Správní rada na základě návrhu ředitele a po konzultaci evropského inspektora ochrany údajů stanoví podmínky pro zpracování těchto údajů, zejména pokud jde o přístup k údajům a jejich využívání, a lhůty pro uchování a vymazání údajů, které nesmějí přesahovat šest měsíců, s náležitým ohledem na zásady uvedené v článku 34.

2b.     Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje návrh pokynů, ve kterých blíže vymezí účely uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a c). [pozm. návrh 128]

Článek 25

Stanovení účelu zpracovávání informací

1.   Členský stát, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které poskytují informace Europolu, stanoví konkrétní a jasně vymezený účel jejich zpracování podle článku 24. Pokud tak neučiní, Europol určí důležitost těchto informací a posoudí účel jejich zpracovávání. Europol může zpracovávat informace za jiným konkrétním a výslovně stanoveným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze s výslovným souhlasem poskytovatele údajů uděleným v souladu s příslušnými platnými právními předpisy . [pozm. návrh 129]

2.   Členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace mohou při předání informací omezit přístup k nim či jejich využití; takové omezení může být obecné či konkrétní povahy a může se vztahovat i na výmaz či zničení informací. Pokud vyvstane potřeba takových omezení až po předání informací, uvědomí o tom Europol. Europol musí taková omezení dodržovat.

3.   Europol může jakýmkoli způsobem omezit přístup k informacím získaným z veřejně přístupných zdrojů a jejich využívání ze strany členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních informací.

Článek 25a

Posouzení dopadu na ochranu údajů

1.     Europol před zpracováním jakéhokoli souboru osobních údajů provede posouzení dopadu plánovaných systémů a postupů zpracování na ochranu osobních údajů a informuje o něm evropského inspektora ochrany údajů.

2.     Posouzení obsahuje alespoň obecný popis plánovaného zpracování, posouzení rizik z hlediska práv a svobod subjektů údajů, plánovaná opatření k řešení těchto rizik, záruky, bezpečnostní opatření a mechanismy k zajištění ochrany osobních údajů a k prokázání souladu s opatřeními tohoto nařízení, a to s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob. [pozm. návrh 130]

Článek 26

Přístup zaměstnanců členských států a Europolu k informacím uchovávaným Europolem

1.   Členské státy, pokud mohou odůvodnit potřebu přístupu řádným plněním svých úkolů, mají přístup ke všem informacím poskytnutým k účelům podle čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) a mohou v těchto informacích vyhledávat, aniž je dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací omezovat přístup k těmto údajům či jejich využívání. Členské státy určí příslušné orgány, které mohou takové vyhledávání provádět.

2.   K informacím poskytnutým k účelům ke konkrétnímu účelu podle čl. 24 odst. 1 písm. c) mají členské státy nepřímý přístup na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací), aniž jsou dotčena jakákoli omezení stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi poskytujícími informace podle čl. 25 odst. 2. V případě shody informuje Europol poskytovatele informací a zahájí postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny na základě rozhodnutí členského státu, který dané informace Europolu poskytl. poskytovatele informací Europolu a v rozsahu nezbytném pro řádné plnění úkolu dotčeného členského státu .

3.   Zaměstnanci Europolu řádně zmocnění výkonným ředitelem mají přístup k informacím zpracovávaným Europolem v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

3a.     Europol vede podrobné záznamy o všech shodách a informacích získaných v souladu s článkem 43. [pozm. návrh 131]

Článek 27

Přístup agentury Eurojust a úřadu OLAF k informacím Europolu

1.   Europol přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby agentuře Eurojust a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) umožnil v rámci její pravomocí přístup ke všem informacím poskytnutým k účelům podle čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) a vyhledávání v těchto informacích, aniž je dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací omezovat přístup k těmto údajům či jejich využívání. Pokud agentura Eurojust nebo úřad OLAF naleznou nalezne při vyhledávání shodu s informacemi zpracovávanými Europolem, informují informuje o tom Europol.

2.   Europol přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby agentuře Eurojust a úřadu OLAF umožnil v rámci jejich její pravomocí nepřímý přístup na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací) k informacím poskytnutým k účelům ke konkrétnímu účelu podle čl. 24 odst. 1 písm. c), aniž jsou dotčena jakákoli omezení stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle čl. 25 odst. 2. V případě shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny na základě rozhodnutí členského státu, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, které dané informace Europolu poskytly. V případě shody agentura Eurojust upřesní, jaké informace potřebuje, a Europol může tyto údaje sdílet pouze v rozsahu, v jakém jsou údaje vedoucí k nalezení shody nezbytné pro řádné plnění úkolů. Europol zaznamená, jaké údaje byly zpřístupněny.

3.   Vyhledávání informací podle odstavců 1 a 2 je možné pouze za účelem zjištění, zda se informace v držení agentury Eurojust či úřadu OLAF shodují s informacemi zpracovávanými Europolem.

4.   Europol povolí vyhledávání podle odstavců 1a 2 až poté, co jej informuje agentura Eurojust, kteří národní členové, jejich zástupci a asistenti a zaměstnanci Eurojustu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání, a úřad OLAF, kteří zaměstnanci tohoto úřadu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání.

5.   Pokud během doby, kdy Europol zpracovává informace v souvislosti s určitým vyšetřováním, Europol či členský stát zjistí, že je nezbytná koordinace, spolupráce či podpora ze strany agentury Eurojust či úřadu OLAF v rámci jejich jejích pravomocí, vyrozumí je Europol o této skutečnosti a na základě rozhodnutí členského státu, který informace poskytl, zahájí postup pro sdílení informací. V takovém případě se agentura Eurojust poradí s Europolem.

6.   Agentura Eurojust, včetně kolegia, národních členů, jejich zástupců, asistentů a zaměstnanců, a úřad OLAF dodržují dodržuje všechna omezení přístupu k informacím či jejich využívání, ať obecné nebo konkrétní povahy, stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle čl. 25 odst. 2.

6a.     Europol a Eurojust jeden druhého informují, pokud se po vzájemné konzultaci údajů zdá, že tyto údaje mohou být nesprávné nebo v rozporu s jinými údaji. [pozm. návrh 132]

Článek 28

Povinnost informovat členské státy

1.   Jestliže má Europol při plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) sdělit členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají a na které se vztahuje omezení přístupu na základě čl. 25 odst. 2 bránící jejich sdílení, obrátí se ohledně omezení přístupu na poskytovatele údajů a vyžádá si od něj požádá o povolení ke sdílení.

Bez takového výslovného povolení není možno informace sdílet.

V případech, kdy se na tyto informace nevztahují omezení přístupu podle článku 25, Europol nicméně informuje členský stát, který informace poskytl, o jejich předání. [pozm. návrh 133]

2.   Bez ohledu na jakékoliv omezení přístupu vyrozumí Europol členský stát o informacích, které se tohoto členského státu týkají,

(a)	je-li to naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu se závažnou trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy nebo

(b)	je-li to zásadní pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti tohoto členského státu.

V takovém případě Europol co nejdříve informuje poskytovatele údajů o sdílení těchto informací a uvede důvody, které jej k takovému hodnocení situace vedly.

Kapitola VI

VZTAHY S PARTNERY

ODDÍL 1

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Společná ustanovení

1.   V míře nezbytné pro plnění svých úkolů může Europol navázat a udržovat spolupráci s institucemi Unie v souladu s cíly těchto institucí, s donucovacími orgány třetích zemí, školicími zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí, jakož i s mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.

2.   V míře nezbytné pro plnění svých úkolů a s ohledem na omezení podle čl. 25 odst. 2 si může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 přímo vyměňovat všechny informace s výjimkou osobních údajů.

3.   Europol může přijímat a zpracovávat osobní údaje od subjektů uvedených držené subjekty uvedenými v odstavci 1, s výjimkou soukromých subjektů, v míře nezbytně nezbytné a přiměřené pro řádné plnění svých úkolů a pokud je to v souladu s ustanoveními této kapitoly.

4.   Aniž je dotčen čl. 36 odst. 4 odst. 5 , Europol předává osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, na kterou se vztahuje působnost úloha Europolu, nebo boj proti ní a je-li to v souladu s touto kapitolou a pokud se příjemce výslovně zaváže, že údaje budou použity výhradně pro účely, pro které byly předány .. Jestliže údaje, které mají být předány, poskytl členský stát, vyžádá si Europol předem jeho výslovný souhlas,

(a)	ledaže by takový souhlas bylo možno předpokládat, protože členský stát výslovně neomezil možnost následného předávání, nebo

(b)	ledaže by členský stát dal k takovému následnému předání předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.

5.   Následné předávání osobních údajů členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi je zakázáno, ledaže by k němu Europol předem udělil výslovný souhlas a příjemce se výslovně zavázal, že údaje budou použity výhradně pro účely, pro které byly předány .

5a.     V souladu s tímto nařízením Europol zajistí podrobné vedení záznamů o předávání osobních údajů a o důvodech tohoto předávání.

5b.     Jakékoli informace získané třetí zemí, mezinárodní organizací nebo soukromým subjektem způsobem, který porušuje základní práva zakotvená v Listině základních práv EU, nebudou zpracovány. [pozm. návrh 134]

ODDÍL 2

VÝMĚNY/PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 30

Předávání osobních údajů institucím Unie

S ohledem na možná omezení podle čl. 25 odst. 2 nebo 3 a aniž by byl dotčen článek 27, může Europol přímo předávat osobní údaje institucím Unie v míře nezbytné pro plnění svých úkolů či úkolů přijímající instituce Unie. Europol na své internetové stránce zveřejní seznam orgánů a institucí EU, se kterými sdílí informace. [pozm. návrh 135]

Článek 31

Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím

1.   Europol může předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci v míře nezbytné pro plnění svých úkolů na základě:

(a)	rozhodnutí Komise přijatého podle [článků 25 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES], že daná země či mezinárodní organizace nebo zpracovatelé údajů v dané třetí zemi či mezinárodní organizaci zajišťují odpovídající úroveň ochrany údajů (rozhodnutí o přiměřenosti);

(b)	mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která zajišťuje dostatečná ochranná opatření na ochranu soukromí, základních práv a svobody osob;

(c)	dohody o spolupráci uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení.

Tyto dohody o spolupráci se do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost pozmění a nahradí následnou dohodou v souladu s písm. b). [pozm. návrh 136]

K takovému předání se nevyžaduje další povolení.

Před a při jednání o mezinárodní dohodě uvedené pod písm. b) a zejména před přijetím mandátu k jednání a před dokončením dohody je včas konzultován evropský inspektor ochrany údajů.

Europol na svých internetových stránkách zveřejní pravidelně aktualizovaný seznam mezinárodních dohod a dohod o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. [pozm. návrh 137]

Za účelem provedení takových dohod či rozhodnutí o přiměřenosti může Europol uzavřít pracovní ujednání.

2.   Odchylně od odstavce 1 může výkonný ředitel při dodržení povinnosti zachování mlčenlivosti, důvěrnosti a přiměřenosti v jednotlivých případech schválit předání osobních údajů třetí zemi či mezinárodní organizaci, jestliže:

(a)	předání údajů je naprosto nezbytné pro ochranu základních životně důležitých zájmů jednoho či více členských států v rámci působnosti Europolu; subjektu údajů nebo jiné osoby; nebo

(b)	předání údajů je naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy; pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu nebo třetí země, předávajících osobní údaje; nebo

(c)

předání údajů je jinak nezbytné nebo je vyžadováno právními předpisy z důvodů důležitého veřejného zájmu nebo pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků před soudem; nutné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi; nebo

(d)	předání je v jednotlivých případech nezbytné pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby. účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů; nebo

da)	předání je v jednotlivých případech nezbytné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s předcházením určitým trestným činům, jejich vyšetřováním, odhalováním či stíháním nebo výkonu určitých trestů.

Výkonný ředitel za všech okolností zváží úroveň ochrany údajů použitelnou v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, přičemž zohlední povahu údajů, účel, ke kterému jsou údaje zamýšleny, dobu trvání plánovaného zpracování, obecná nebo konkrétní ustanovení v oblasti ochrany údajů platná v dané zemi a to, zda byly přijaty zvláštní podmínky ohledně údajů požadované Europolem.

Odchylky nemusí být použitelné na systematické, hromadné nebo strukturální předávání.

Správní rada Evropský inspektor ochrany údajů může také po dohodě s evropským inspektorem ochrany údajů schválit předání nebo předávání údajů v souladu s písmeny a) až d) s přihlédnutím k ochranným opatřením uvedením odpovídajících záruk na ochranu soukromí, základních práv a svobody osob, a to na dobu nejvýše jednoho roku, která může být prodloužena. [pozm. návrh 138]

3.   Výkonný ředitel bez prodlení informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů o případech, u nichž použil odstavec 2. [pozm. návrh 139]

3a.     Europol uchovává podrobné záznamy o všech předáních podle tohoto článku. [pozm. návrh 140]

Článek 32

Osobní údaje od soukromých subjektů

1.   V míře nezbytné pro plnění svých úkolů může Europol zpracovávat osobní údaje pocházející od soukromých subjektů, za podmínky, že je obdrží neobdrží přímo od soukromých subjektů, ale pouze prostřednictvím: [pozm. návrh 141]

(a)	národní jednotky členského státu podle vnitrostátního práva;

(b)	kontaktního místa třetí země, s níž Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení;

(c)	orgánu třetí země či mezinárodní organizace, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

2.   Pokud jsou obdrženými údaji dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku tohoto členského státu.

3.   Europol nesmí přímo kontaktovat soukromé subjekty s cílem získávat osobní údaje. [pozm. návrh 142]

4.   Komise vyhodnotí nezbytnost a případný dopad přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. V tomto hodnocení se zdůvodní mimo jiné, zda je výměna osobních údajů se soukromými subjekty pro Europol nezbytná.

Článek 33

Informace od soukromých osob

1.   Europol může zpracovávat informace pocházející od soukromých osob včetně osobních údajů, jestliže je obdrží prostřednictvím:

(a)	národní jednotky členského státu podle vnitrostátního práva;

(b)	kontaktního místa třetí země, s níž Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení;

(c)	orgánu třetí země či mezinárodní organizace, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

2.   Pokud Europol obdrží informace včetně osobních údajů od soukromé osoby s bydlištěm v třetí zemi, s níž nebyla uzavřena mezinárodní dohoda buď podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, může takové informace předat pouze členskému státu či dotčené třetí zemi, s nimiž takové mezinárodní dohody uzavřeny byly.

3.   Europol nesmí přímo kontaktovat soukromé osoby s cílem získávat informace. [pozm. návrh 143]

Kapitola VII

ZÁRUKY OCHRANY ÚDAJŮ

Článek 34

Obecné zásady ochrany údajů

1.    Osobní údaje jsou:

(a)	ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným způsobem, korektně a transparentním a ověřitelným způsobem ;

(b)

shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Další zpracovávání údajů pro účely historiografického, statistického a vědeckého výzkumu se nepovažuje za neslučitelné za předpokladu, že Europol poskytne vhodné záruky, zejména zajistí, že údaje nebudou zpracovávány k žádnému jinému účelu;

(c)	odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu přiměřené musí být omezeny na nezbytné minimum ; zpracovávány jsou pouze tehdy a do té míry, pokud nemůže být daného účelu dosaženo zpracováním informací, které nezahrnují osobní údaje; ;

(d)	přesné, a je-li to nezbytné, a i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny;

(e)	uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány.

(ea)	zpracovávány způsobem, jenž subjektu údajů účinně umožňuje výkon jeho práv;

(eb)	zpracovávány způsobem, který pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření chrání před neoprávněným či nezákonným zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením;

(ec)	zpracovávány pouze řádně zmocněnými pracovníky, kteří je potřebují pro výkon svých úkolů.

1a.     Europol zveřejní dokument stanovující srozumitelnou formou ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a dostupných prostředků pro výkon práv subjektu údajů. [pozm. návrh 144]

Článek 35

Různé stupně přesnosti a spolehlivosti osobních údajů

1.   Zdroj informací pocházejících z členského státu je v co největší míře posuzován členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje: [pozm. návrh 145]

(A):	není pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;
(B):	informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;
(C):	informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;
(X):	spolehlivost zdroje nelze posoudit.

2.   Informace pocházející z členského státu jsou v co největší míře posuzovány členským státem poskytujícím informace, a to na základě spolehlivosti za využití těchto kódů pro hodnocení informací: [pozm. návrh 146]

(1):	informace, o jejichž správnosti není pochyb;
(2):	informace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;
(3):	informace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;
(4):	informace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.

3.   Jestliže Europol na základě informací, které má již k dispozici, dospěje k závěru, že toto posouzení je třeba opravit, uvědomí dotčený členský stát a bude usilovat o dohodu o změně posouzení. Bez této dohody Europol posouzení nezmění.

4.   Jestliže Europol obdrží od členského státu informace bez posouzení, snaží se v co největší míře posoudit posoudí spolehlivost zdroje nebo informací na základě informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace se posuzují po dohodě se členským státem, který je poskytl. Členský stát se může s Europolem rovněž dohodnout na obecných podmínkách posouzení určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Jestliže v konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje a přiřadí těmto informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2. [pozm. návrh 147]

5.   Pokud Europol obdrží údaje či informace od třetí země či mezinárodní organizace či instituce Unie, použije se odpovídajícím způsobem tento článek.

6.   Informace z veřejně přístupných zdrojů Europol vyhodnotí s využitím kódů pro hodnocení informací uvedených v odstavcích 1 (X) a 2 (4) . [pozm. návrh 148]

Článek 36

Zpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů a různých kategorií subjektů údajů

1.   Zpracovávání osobních údajů obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osob mladších osmnácti let je zakázáno, pokud není naprosto nezbytné a řádně odůvodněné pro předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a boj proti ní. [pozm. návrh 149]

2.   Automatické či jiné zpracovávání osobních údajů odhalujících rasový, či etnický či sociální původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení nebo členství v odborových organizacích, a údajů o zdravotním stavu nebo sexuálním životě je zakázáno; je však přípustné, pokud je naprosto nezbytné a řádně odůvodněné pro předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu nebo boj proti ní a pokud tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které již Europol zpracovává. [pozm. návrh 150]

3.   K osobním údajům uvedeným v odstavci 1 a 2 má přístup pouze Europol. Výkonný ředitel k takovému přístupu řádně zmocní omezený počet úředníků jen v míře nezbytné pro plnění jejich úkolů.

4.   Žádné rozhodnutí, které zakládá právní účinky vůči subjektu údajů, nelze přijmout pouze na základě automatizovaného zpracovávání údajů podle odstavce 2, ledaže by bylo výslovně povoleno podle vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie nebo, je-li to nezbytné, evropským inspektorem ochrany údajů. [pozm. návrh 151]

5.   Osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům, institucím Unie, třetím zemím ani mezinárodním organizacím, pokud to není naprosto nezbytné a řádně odůvodněné v jednotlivých případech týkajících se trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu. Toto předání je v souladu s ustanoveními kapitoly VI tohoto nařízení. [pozm. návrh 152]

6.   Jednou za šest měsíců podá Europol evropskému inspektoru ochrany údajů přehled všech osobních údajů uvedených v odstavci 2, které zpracovává.

Článek 37

Lhůty pro uchovávání a vymazání osobních údajů

1.   Europol uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení svých cílů pro účely, pro které jsou údaje zpracovávány . [pozm. návrh 153]

2.   Europol v každém případě přezkoumá nezbytnost dalšího uchovávání údajů nejpozději do tří let po zahájení prvotního zpracovávání osobních údajů. Jestliže je v zájmu plnění úkolů Europolu další uchovávání údajů nadále nezbytné, může Europol rozhodnout, že bude osobní údaje uchovávat až do následujícího přezkumu, který se uskuteční po dalších třech letech. Důvody k dalšímu uchovávání údajů se zaznamenají. Pokud nebude rozhodnuto o dalším uchovávání osobních údajů, tyto údaje se po třech letech automaticky vymažou.

3.   Pokud se údaje osob uvedené v čl. 36 odst. 1 a 2 uchovávají déle než pět let, je o této skutečnosti informován evropský inspektor ochrany údajů.

4.   Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace stanovily v okamžiku předání informací jakékoli omezení týkající se dřívějšího vymazání či zničení osobních údajů podle čl. 25 odst. 2, vymaže Europol tyto osobní údaje v souladu s těmito omezeními. Považuje-li se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, další uchovávání údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu, požádá Europol poskytovatele údajů o povolení k dalšímu uchovávání těchto údajů a tuto žádost zdůvodní.

5.   Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace vymaže ze svých národních datových souborů údaje, které byly poskytnuty Europolu, sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol tyto údaje vymaže, ledaže by se další uchovávání údajů považovalo na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, za nezbytné pro plnění cílů Europolu. Europol informuje poskytovatele údajů o dalším uchovávání údajů a zdůvodní jej.

6.   Osobní údaje se nevymažou, pokud:

(a)	by to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takových případech jsou údaje použity jen se s výslovným a písemným souhlasem tohoto subjektu údajů; [pozm. návrh 154]

(b)	subjekt údajů popírá jejich správnost, na dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo Europol v případě potřeby ověřily správnost údajů;

(c)	pokud musí být dané osobní údaje uchovány pro účely dokazování nebo uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků ; [pozm. návrh 155]

(d)	pokud subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.

Článek 38

Bezpečnost zpracovávání

1.   Europol provede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě nebo nezákonnému zveřejnění, úpravám a přístupu nebo proti všem jiným protiprávním formám zpracování.

2.   Pokud jde o automatizované zpracovávání údajů, přijme Europol opatření, jež:

(a)	zabrání neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracovávání osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);

(b)	zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);

(c)	zabrání neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

(d)	zabrání neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

(e)	zajistí, aby osoby oprávněné k využívání určitého automatizovaného systému pro zpracovávání údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);

(f)	zajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům byly nebo mohou být osobní údaje předány nebo zpřístupněny za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);

(g)	zajistí, aby bylo možné zpětně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů a kdo a kdy je do těchto systémů vložil (kontrola vkládání);

(ga)	zajistí, aby bylo možné ověřit a stanovit, které údaje vyhledal který zaměstnanec a kdy (evidence přístupu); [pozm. návrh 156]

(h)	zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů údajů (kontrola přepravy);

(i)	zajistí, aby nainstalované systémy mohly být v případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova);

(j)	zajistí, aby systém fungoval, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost).

3.   Europol a členské státy vytvoří mechanismy k zajištění toho, aby se požadavky na bezpečnost uplatňovaly uvnitř celého informačního systému.

Článek 38a

Ochrana údajů již od návrhu a standardní nastavení ochrany údajů

1.     Europol provede vhodná technická a organizační opatření a postupy tak, aby dané zpracování splnilo požadavky vyplývající z ustanovení přijatých podle tohoto nařízení a aby byla zaručena ochrana práv subjektu údajů.

2.     Europol zavede mechanismy, kterými zajistí, aby se standardně zpracovávaly pouze ty osobní údaje, jež jsou pro účely daného zpracování nutné. [pozm. návrh 157]

Článek 38b

Ohlašování případů narušení bezpečnosti evropskému inspektorovi ochrany údajů

1.     Dojde-li k narušení bezpečnosti osobních údajů, Europol je ohlásí evropskému inspektorovi ochrany údajů, a to bez zbytečného odkladu, a je-li to možné, nejpozději do 24 hodin od chvíle, kdy toto narušení zjistil. Pokud není případ ohlášen do 24 hodin, Europol poskytne odůvodnění, bude-li o ně požádán.

2.     V oznámení uvedeném v odstavci 1 musí být přinejmenším:

a)	popsána povaha daného případu narušení bezpečnosti osobních údajů, včetně kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů;

b)	doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané narušení bezpečnosti osobních údajů mohlo mít;

c)	popsány možné důsledky narušení bezpečnosti osobních údajů;

d)	popsána opatření, která inspektor navrhl nebo přijal k řešení daného narušení.

3.     Europol zdokumentuje veškeré případy narušení bezpečnosti osobních údajů, přičemž zaznamená příslušné okolnosti, účinky daného narušení a kroky podniknuté pro jeho nápravu, čímž umožní evropskému inspektorovi ochrany údajů ověřit soulad s tímto článkem. [pozm. návrh 158]

Článek 38c

Oznamování případů narušení bezpečnosti osobních údajů subjektům údajů

1.     Pokud je pravděpodobné, že narušení bezpečnosti osobních údajů uvedené v článku 38b se nepříznivě dotkne ochrany osobních údajů nebo soukromí subjektu údajů, Europol bez zbytečného odkladu oznámí případ narušení dotčenému subjektu údajů.

2.     V oznámení subjektu údajů podle odstavce 1 se popíše povaha narušení bezpečnosti osobních údajů a uvede se v něm totožnost a kontaktní údaje inspektora ochrany údajů podle článku 44.

3.     Oznámení o narušení bezpečnosti osobních údajů dotčenému subjektu údajů není nutné, pokud Europol ke spokojenosti evropského inspektora ochrany údajů prokáže, že zavedl náležitá technická ochranná opatření a že tato opatření byla použita u osobních údajů, jejichž bezpečnost byla narušena. Tato technická ochranná opatření zajistí, aby dotčené údaje nebyly srozumitelné pro nikoho, kdo není k přístupu k nim oprávněn.

4.     Oznámení subjektu údajů lze odložit, omezit či nerealizovat, pokud to s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčené osoby představuje nutné a úměrné opatření:

a)	aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů;

b)	aby se zabránilo ovlivňování předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání nebo výkonu trestů;

c)	pro ochranu veřejné a národní bezpečnosti;

d)	k ochraně práv a svobod třetích stran. [pozm. návrh 159]

Článek 39

Právo subjektu údajů na přístup

1.   Každý subjekt údajů má právo získat v přiměřených intervalech informace, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají. Pokud Europol zpracovává takové údaje, poskytne subjektu údajů alespoň následující informace: [pozm. návrh 160]

(a)	potvrzení, zda údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány;

(b)	informace týkající se alespoň účelů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, doby, po kterou se budou údaje uchovávat, a příjemců, kterým jsou údaje sdělovány; [pozm. návrh 161]

(c)	oznámení podané srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů.

(ca)	uvedení právního rámce, na jehož základě se údaje zpracovávají; [pozm. návrh 162]

(cb)	informace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od Europolu opravu, výmaz nebo omezené zpracování svých osobních údajů; [pozm. návrh 163]

(cc)	kopii zpracovávaných údajů. [pozm. návrh 164]

2.   Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na přístup k osobním údajům, může bez nepřiměřených nákladů bezplatně podat žádost ve zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován. Uvedený orgán předá tuto žádost Europolu bezodkladně, v každém případě do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti. Europol potvrdí příjem žádosti. [pozm. návrhy 165 a 234]

3.   Europol odpoví na žádost bez zbytečného odkladu, v každém případě do tří měsíců po jejím obdržení žádosti od vnitrostátního orgánu . [pozm. návrh 166]

4.   O rozhodnutí, jež má být přijato, se Europol poradí s příslušnými orgány dotčeného členského státu. Rozhodnutí o přístupu k údajům je podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy, jichž se přímo týká přístup subjektu údajů k těmto údajům. Má-li členský stát námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí mu ji mu s uvedením důvodů.

5.   Přístup k osobním údajům Poskytnutí informací v odpovědi na žádost podle odstavce 1 se zamítne či omezí, pokud je takové opatření částečné nebo úplné zamítnutí nezbytné [pozm. návrh 167]

(a)	k řádnému plnění úkolů Europolu;

(b)	k ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku v členských státech nebo předcházení trestným činům;

(c)	k zaručení, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování;

(d)	k ochraně práv a svobod třetích stran.

Veškerá rozhodnutí týkající se omezení nebo zamítnutí požadovaných informací zohlední základní práva a zájmy subjektu údajů. [pozm. návrh 168]

6.   Europol informuje písemně subjekt údajů o každém zamítnutí či omezení přístupu, o důvodech takového rozhodnutí a jeho právu na podání stížnosti evropskému inspektoru ochrany údajů. Informace o věcných či právních důvodech daného rozhodnutí se nemusí sdělit, jestliže by jejich uvedením pozbylo účinku omezení přístupu podle odstavce 5.

Článek 40

Právo na opravu, výmaz a blokování

1.   Každý subjekt údajů má právo požádat Europol o opravu svých osobních údajů, pokud jsou nesprávné, a o jejich doplnění či aktualizaci, je-li to možné a nezbytné. [pozm. návrh 169]

2.   Každý subjekt údajů má právo požádat Europol o vymazání svých osobních údajů, pokud již nejsou nutné pro účely, pro něž byly zákonným způsobem shromážděny či dále zpracovávány.

3.   Osobní údaje se namísto vymazání pouze blokují, existuje-li oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů. Blokované údaje lze zpracovávat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu.

4.   Jestliže Europol uchovává údaje popsané v odstavcích 1, 2 a 3, které mu byly poskytnuty třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo vyplynuly z jeho vlastních analýz, tyto údaje opraví, vymaže či zablokuje a případně informuje jejich původce . [pozm. návrh 170]

5.   Jestliže Europol uchovává údaje popsané v odstavcích 1 a 2, které mu byly přímo poskytnuty členskými státy, dotčené členské státy ve spolupráci s Europolem tyto údaje opraví, vymažou či zablokují.

6.   Pokud byly nesprávné údaje předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích poskytnutých členskými státy důsledkem nesprávného předání nebo pokud byly údaje předány v rozporu s tímto nařízením nebo chyby jsou důsledkem nesprávného vložení, převzetí nebo uchovávání nesprávným způsobem nebo v rozporu s tímto nařízením Europolem, Europol tyto údaje opraví nebo vymaže ve spolupráci s dotčenými členskými státy.

7.   V případě údajů uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 musí být neprodleně informovány všechny subjekty, které tyto údaje přijaly. Subjekty, které je přijaly, zajistí v souladu s předpisy, které se na ně vztahují, opravu, výmaz nebo zablokování těchto údajů ve vlastních systémech.

8.   Europol oznámí subjektu údajů písemně bez zbytečného odkladu a v každém případě do tří měsíců, že údaje, které se ho týkají, byly opraveny, vymazány nebo zablokovány.

9.   Europol písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí opravy, výmazu či zablokování údajů, jakož i o možnosti podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů a uplatnit soudní opravný prostředek.

Článek 41

Odpovědnost za ochranu údajů

1.   Europol uchovává osobní údaje způsobem, který umožňuje zjištění jejich původu podle článku 23.

1a.     Europol uchovává osobní údaje tak, aby mohly být opraveny a vymazány. [pozm. návrh 171]

2.   Za kvalitu osobních údajů podle čl. 34 písm. d) odpovídá členský stát, který osobní údaje Europolu poskytl, a Europol v případě osobních údajů poskytnutých institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi nebo v případě osobních údajů, které získal z veřejně přístupných zdrojů. Instituce Unie odpovídají za kvalitu údajů do okamžiku jejich předání včetně. [pozm. návrh 172]

3.   Za dodržování zásad uvedených v čl. 34 písm. a), b), c) a e) odpovídá Europol.

4.   Za zákonnost předávání použitelné zásady ochrany údajů odpovídá: [pozm. návrh 173]

(a)	členský stát, který údaje poskytl, v případě osobních údajů poskytnutých členskými státy Europolu;

(b)	Europol v případě osobních údajů poskytnutých Europolu členskými státy a třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi.

5.   V případě předání údajů mezi Europolem a institucí Unie odpovídá za zákonnost předání Europol. Aniž je dotčena předchozí věta, pokud Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za zákonnost tohoto předání Europol i příjemce. Europol dále odpovídá za veškeré úkony zpracovávání údajů, které provádí.

Europol ověří způsobilost příjemce a posoudí nezbytnost předání údajů. Vzniknou-li pochybnosti, zda je předání nezbytné, požádá Europol příjemce o doplňující informace. Příjemce zajistí, aby nezbytnost předání údajů bylo možné ověřit. Příjemce zpracuje osobní údaje výlučně pro účely, které byly důvodem předání. [pozm. návrh 174]

Článek 42

Předběžná kontrola

1.   Zpracování osobních údajů, které budou obsaženy v nové evidenci, v jakémkoli souboru úkonů zpracování , který slouží jednomu účelu nebo několika navzájem souvisejícím účelům v souvislosti s jeho hlavní činností , podléhá předběžné kontrole, pokud [pozm. návrh 175]

(a)	se mají zpracovávat zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 36 odst. 2;

(b)	z typu zpracování, zejména při využití nových technologií, mechanismů nebo postupů, jinak vyplývají zvláštní rizika pro základní práva a svobody subjektu údajů, zejména pro právo na ochranu osobních údajů.

2.   Předběžné kontroly provádí evropský inspektor ochrany údajů poté, co obdrží oznámení inspektora ochrany údajů, ten v případě pochyb o nezbytnosti předběžné kontroly konzultuje evropského inspektora ochrany údajů.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů oznámí své stanovisko ve lhůtě dvou měsíců od přijetí oznámení. Běh lhůty může být kdykoli pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované doplňující informace. Vyžaduje-li to složitost případu, může být lhůta rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů prodloužena o další dva měsíce. Lhůtu je možné prodloužit nejvýše dvakrát. Toto rozhodnutí se oznámí Europolu před uplynutím původní dvouměsíční lhůty. [pozm. návrh 176]

Není-li stanovisko doručeno do konce dvouměsíční lhůty, případně prodloužené, považuje se za kladné.

Pokud podle názoru evropského inspektora ochrany údajů oznámené zpracování může způsobit porušení některého ustanovení tohoto nařízení, vypracuje případné návrhy, jak se tomuto porušení vyhnout. Pokud Europol odpovídajícím způsobem zpracování nepozmění, může evropský inspektor ochrany údajů uplatnit pravomoci, které mu svěřuje čl. 46 odst. 3.

4.   Evropský inspektor ochrany údajů vede rejstřík všech zpracování, která mu byla oznámena podle odstavce 1. Tento rejstřík se začlení do rejstříku uvedeného v čl. 27 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 43

Vedení záznamů a dokumentace

1.   Pro účely ověřování zákonnosti zpracovávání údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů vede Europol záznamy o shromažďování, úpravě, vyhledávání, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Tyto záznamy nebo dokumentace se vymažou po třech letech, pokud již nejsou potřebné k následné kontrole. Záznamy není možno měnit. [pozm. návrh 177]

2.   Záznamy nebo dokumentace podle odstavce 1 se na požádání předají evropskému inspektoru ochrany údajů, který provede kontrolu ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů využívá tyto informace pouze pro kontrolu ochrany údajů a zajištění řádného zpracování údajů, jakož i neporušenosti a zabezpečení údajů.

Článek 44

Inspektor ochrany údajů

1.   Správní rada jmenuje inspektora ochrany údajů z řad zaměstnanců. Inspektor jedná při výkonu svých povinností nezávisle.

2.   Inspektor ochrany údajů je vybírán na základě osobních a profesních kvalit, zejména na základě odborných znalostí v oblasti ochrany údajů.

3.   Výběr inspektora ochrany údajů nesmí vést ke střetu zájmů mezi povinnostmi inspektora ochrany údajů a jeho dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které vyplývají z uplatňování tohoto nařízení.

4.   Inspektor ochrany údajů je jmenován na období dvou až pěti let. Může být jmenován opakovaně, jeho funkční období však nesmí přesáhnout deset let. Z funkce inspektora ochrany údajů ho může orgán nebo instituce Unie, které ho jmenovaly, odvolat pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, přestane-li splňovat podmínky požadované pro výkon této funkce.

5.   Po jmenování inspektora ochrany údajů sdělí orgán nebo instituce, které ho jmenovaly, jeho jméno evropskému inspektorovi ochrany údajů.

6.   Při výkonu svých funkcí nesmí inspektor ochrany údajů přijímat žádné pokyny.

7.   S výjimkou osobních údajů zaměstnanců Europolu a osobních údajů administrativní povahy plní inspektor ochrany údajů zejména tyto úkoly týkající se osobních údajů:

(a)	nezávisle zajišťuje zákonnost zpracování osobních údajů a jeho soulad s ustanoveními vnitřní uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se zpracování osobních údajů ; [pozm. návrh 178]

(b)	zajišťuje, že v souladu s tímto nařízením se vedou záznamy o předávání a přijímání osobních údajů;

(c)	zajišťuje, aby subjekty údajů byly na požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto nařízení;

(d)	spolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství v oblasti zpracování údajů;

(e)	spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů, zejména pokud jde o zpracování uvedená v článku 42 ; [pozm. návrh 179]

(f)	připravuje výroční zprávu a předává ji správní radě a evropskému inspektoru ochrany údajů.

(fa)	působí jako kontaktní místo pro žádosti o přístup podle článku 39; [pozm. návrh 180]

(fb)	vede rejstřík všech zpracování, která provádí Europol, jenž případně obsahuje informace týkající se účelu zpracování, kategorií údajů, příjemců, časových limitů pro blokování a výmaz údajů, předání třetím zemím nebo mezinárodním organizacím a bezpečnostních opaření; [pozm. návrh 181]

(fc)	vede rejstřík incidentů a porušení bezpečnosti, která mají dopad na osobní údaje provozní nebo administrativní povahy. [pozm. návrh 182]

8.   Inspektor ochrany údajů také vykonává funkce stanovené nařízením (ES) č. 45/2001, pokud jde o osobní údaje zaměstnanců Europolu a o osobní údaje administrativní povahy. [pozm. návrh 183]

9.   Při plnění svých úkolů má inspektor ochrany údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu. Tento přístup je možný kdykoli a bez předchozí žádosti. [pozm. návrh 184]

10.   Pokud se inspektor ochrany údajů domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a požádá jej, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu. Pokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje inspektor ochrany údajů správní radu a dohodne se s ní na konkrétní lhůtě pro odpověď. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, inspektor ochrany údajů postoupí záležitost evropskému inspektoru ochrany údajů.

11.   Správní rada přijme prováděcí pravidla pro činnost inspektora ochrany údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo inspektora ochrany údajů a odvolání, úkolů, povinností a pravomocí i záruk nezávislosti inspektora ochrany údajů. Europol zajistí inspektoru ochrany údajů zaměstnance a zdroje nezbytné pro výkon jeho povinností. Tito zaměstnanci mají přístup k osobním údajům zpracovávaným v Europolu a do prostor Europolu pouze v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Tento přístup je možný kdykoli a bez předchozí žádosti. [pozm. návrh 185]

11a.     K plnění svěřených úkolů má inspektor ochrany údajů zajištěny veškeré potřebné prostředky. [pozm. návrh 186]

Článek 45

Dozor vykonávaný vnitrostátním kontrolním orgánem

1.   Každý členský stát určí vnitrostátní kontrolní orgán, jehož úkolem je nezávisle a v souladu s vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost předávání a vyhledávání osobních údajů i jejich sdělování příslušným členským státem Europolu a přezkoumávat, zda předávání, vyhledávání nebo sdělování těchto údajů neporušuje práva subjektu údajů. Za tímto účelem má podle příslušných vnitrostátních postupů vnitrostátní kontrolní orgán v prostorách národní jednotky nebo v kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům předaným jeho členským státem Europolu.

2.   Vnitrostátní kontrolní orgány mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a spisů příslušných styčných důstojníků u Europolu.

3.   Vnitrostátní kontrolní orgány dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek a styčných úředníků, pokud je tato činnost významná pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s Europolem.

4.   Každý má právo požádat vnitrostátní kontrolní orgán, aby ověřil, zda předání nebo sdělení údajů, které se jej jakkoli týkají, Europolu, jakož i přístup k těmto údajům dotčeným členským státem jsou zákonné. Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byla žádost podána.

Článek 46

Dozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů

1.   Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za kontrolu a uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů Europolem a za poskytování poradenství Europolu a subjektům údajů ve všech záležitostech týkajících se zpracovávání osobních údajů. Za tímto účelem plní úkoly stanovené v odstavci 2 a vykonává svěřené pravomoci podle odstavce 3.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů má následující úkoly podle tohoto nařízení:

(a)	vyslechne a posoudí stížnosti a v přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky;

(b)	provádí vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době bezodkladně sdělí subjektu údajů výsledky; [pozm. návrh 187]

(c)	zajišťuje a kontroluje uplatňování ustanovení tohoto nařízení a jiných aktů Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů Europolem;

(d)	poskytuje poradenství Europolu buď z vlastního podnětu nebo jako odpověď na žádost, o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména ještě před vypracováním vnitřního řádu v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

(e)	určuje, zdůvodňuje a zveřejňuje výjimky, ochranná opatření, oprávnění a podmínky uvedené v čl. 36 odst. 4;

(f)	vede rejstřík zpracování, která mu byla oznámena na základě čl. 42 odst. 1 a která byla zaznamenána v souladu s čl. 42 odst. 4;

(g)	provádí předběžnou kontrolu zpracování, která mu byla oznámena.

3.   Evropský inspektor ochrany údajů může podle tohoto nařízení:

(a)	poskytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv;

(b)	předložit věc Europolu v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů;

(c)	nařídit, aby žádosti o výkon určitých práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto žádosti zamítnuty pro porušení článků 39 a 40;

(d)	varovat a napomínat Europol;

(e)	nařídit opravu, blokování, výmaz nebo zničení všech údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení těchto opatření třetím osobám, kterým byly údaje sděleny;

(f)	zakázat navrhnout správní radě, aby částečně nebo úplně zakázala dočasně nebo trvale zpracování; [pozm. návrh 189]

(g)	předložit věc Europolu a v případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

(h)	předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek, které stanoví Smlouva;

(i)	zasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru Evropské unie.

4.   Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn:

(a)	získat od Europolu přístup ke všem osobním údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření;

(b)	získat přístup do všech prostor, v nichž Europol vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že je tam vykonávána činnost, na niž se vztahuje toto nařízení.

5.   Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje každý rok zprávu o svém dozoru nad Europolem. Tato zpráva je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 48 nařízení (ES) č. 45/2001.

Tato zpráva obsahuje statistické informace týkající se stížností, šetření, vyšetřování, zpracování citlivých informací, předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím, předběžných kontrol a oznámení a využívání pravomocí podle odstavce 3.

Tato zpráva se předá a předloží skupině pro společnou parlamentní kontrolu a poté se předá Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům. Na základě této zprávy mohou Evropský parlament a Rada požádat evropského inspektora ochrany údajů, aby přijal dodatečná opatření, kterými bude zajištěno uplatňování ustanovení tohoto nařízení. [pozm. návrh 190]

6.   Členové a zaměstnanci evropského inspektora ochrany údajů jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti podle článku 69.

Článek 47

Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů

1.   Ve zvláštních záležitostech vyžadujících zapojení členských států jedná evropský inspektor ochrany údajů v úzké spolupráci s vnitrostátními kontrolními orgány, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní kontrolní orgán zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předávání informací prostřednictvím komunikačních kanálů Europolu nebo v souvislosti s otázkami vznesenými jedním či více vnitrostátními kontrolními orgány k provádění a výkladu tohoto nařízení.

2.   V případech uvedených v odstavci 1 si Evropský inspektor ochrany údajů při výkonu svých povinností stanovených v čl. 46 odst. 2 využije případně odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů. Při výkonu činností ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů mají členové a zaměstnanci vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů, při zohlednění zásady subsidiarity a proporcionality, stejné pravomoci, jako jsou pravomoci stanovené v čl. 46 odst. 4, a jsou vázáni stejnými povinnostmi, jako jsou povinnosti stanovené v čl. 46 odst. 6. Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní kontrolní orgány, každý v rozsahu svých pravomocí, vyměňují relevantní informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a kontrol, posuzují potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby zvyšují informovanost o právech na ochranu údajů. [pozm. návrh 191]

2a.     Evropský inspektor ochrany údajů plně informuje vnitrostátní kontrolní orgány o všech otázkách, které jsou pro ně důležité. [pozm. návrh 192]

2b.     V případech, kdy se konkrétní otázky týkají údajů pocházejících z jednoho nebo několika členských států, konzultuje evropský inspektor ochrany údajů dotčené a příslušné vnitrostátní kontrolní orgány. Evropský inspektor ochrany údajů nerozhodne o dalším opatření, které bude přijato, dříve, než dotčené a příslušné vnitrostátní kontrolní orgány informují evropského inspektora ochrany údajů o svém postoji, a to ve lhůtě stanovené evropským inspektorem ochrany údajů, která není kratší než dva měsíce. Evropský inspektor ochrany údajů v nejvyšší míře zohlední postoj dotčených a příslušných vnitrostátních kontrolních orgánů. V případech, kdy evropský inspektor ochrany údajů nemá v úmyslu řídit se jejich postojem, informuje je a poskytne jim zdůvodnění. V případech, které evropský inspektor ochrany údajů považuje za velmi naléhavé, může rozhodnout o přijetí okamžitého opatření. V takových případech evropský inspektor ochrany údajů neprodleně informuje dotčené a příslušné vnitrostátní kontrolní orgány a zdůvodní naléhavou povahu situace, stejně jako opatření, které přijal. [pozm. návrh 193]

2c.     Evropský inspektor ochrany údajů konzultuje dotčené a příslušné vnitrostátní kontrolní orgány před přijetím jakýchkoli opatření stanovených v čl. 46 odst. 3, písm. e) až h). Evropský inspektor ochrany údajů v nejvyšší míře zohlední postoj dotčených a příslušných vnitrostátních kontrolních orgánů, jenž mu byl sdělen ve lhůtě, kterou stanovil a která nesmí být kratší než dva měsíce. Pokud evropský inspektor ochrany údajů nemá v úmyslu řídit se postoji vnitrostátních kontrolních orgánů, musí je o tom informovat a poskytnout zdůvodnění. V případech, které evropský inspektor ochrany údajů považuje za velmi naléhavé, může rozhodnout o přijetí okamžitého opatření. V takových případech evropský inspektor ochrany údajů neprodleně informuje dotčené a příslušné vnitrostátní kontrolní orgány a zdůvodní naléhavou povahu situace, stejně jako opatření, které přijal. Evropský inspektor ochrany údajů se zdrží přijetí opatření, pokud všechny vnitrostátní kontrolní orgány informují evropského inspektora ochrany údajů o svém negativním postoji. [pozm. návrh 194]

3.   Vnitrostátní kontrolní orgány Vedoucí vnitrostátních kontrolních orgánů a evropský inspektor ochrany údajů se podle potřeby setkávají alespoň jednou ročně k projednání strategických a obecných politických otázek nebo jiných problémů uvedených v odstavcích 1 a 2 . Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody. [pozm. návrh 195]

Článek 48

Administrativní osobní údaje a údaje zaměstnanců [pozm. návrh 196]

Na všechny osobní údaje zaměstnanců Europolu a na administrativní osobní údaje uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001. [pozm. návrh 197]

Kapitola VIII

SOUDNÍ PŘEZKUM A ODPOVĚDNOST

Článek 49

Právo podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů

1.   Každý subjekt údajů má právo podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů, jestliže se domnívá, že při zpracování osobních údajů, které se ho týkají, nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení.

2.   Pokud se stížnost týká rozhodnutí uvedeného v článku 39 nebo 40, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje vnitrostátní kontrolní orgány či příslušný soudní orgán v členském státě (členských státech) , od něhož (nichž) údaje pocházejí, či v bezprostředně dotčeném členském státě (dotčených členských státech) . Rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů, jež se může týkat i odmítnutí předání informací, se přijímá v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem nebo příslušným soudním orgánem. [pozm. návrh 198]

3.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytl členský stát, zajistí evropský inspektor ochrany údajů aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem toho členského státu, který tyto údaje poskytl , zajistí, aby zpracování údajů v dotčeném členském státě bylo zákonné a byly řádně provedeny nezbytné kontroly . [pozm. návrh 199]

4.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytly instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby Europol provedl nezbytné kontroly.

Článek 50

Právo na soudní opravný prostředek proti evropskému inspektoru ochrany údajů

Proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Článek 51

Obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody

1.   Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.

2.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené Europolem.

3.   Aniž je dotčen článek 52, v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Europol v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich úkolů.

4.   Ve sporech o náhradu škody uvedených v odstavci 3 je příslušný Soudní dvůr Evropské unie.

5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců Europolu vůči Europolu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 52

Odpovědnost za nesprávné zpracování osobních údajů a právo na náhradu škody

1.   Každá osoba, která utrpěla škodu v důsledku protiprávního zpracování údajů, má právo na náhradu škody buď od Europolu podle článku 340 Smlouvy o fungování EU, nebo od členského státu, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, podle práva tohoto státu. Žalobu na Europol podá tato osoba u Soudního dvora Evropské unie a žalobu na členský stát u příslušného vnitrostátního soudu tohoto členského státu.

2.   Spor mezi Europolem a členským státem o konečnou odpovědnost za náhradu škody vyplacenou určité osobě v souladu s odstavcem 1 se předloží správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou svých členů, aniž je dotčeno právo napadnout toto rozhodnutí podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.

Kapitola IX

PARLAMENTNÍ KONTROLA

Článek 53

Společná parlamentní kontrola

1.     Nástroj, který zajišťuje kontrolu činnosti Europolu Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty, má formu specializované skupiny pro společnou parlamentní kontrolu; bude zřízena v rámci příslušného výboru Evropského parlamentu a skládat se ze všech členů příslušného výboru Evropského parlamentu a z jednoho zástupce příslušného výboru vnitrostátního parlamentu za každý členský stát a z náhradníka. Členské státy s dvoukomorovými parlamentními systémy mohou být zastoupeny zástupcem z každé komory.

2.     Schůze skupiny pro společnou parlamentní kontrolu se konají vždy v prostorách Evropského parlamentu a svolává je předseda příslušného výboru Evropského parlamentu. Schůzím spolupředsedají předseda příslušného výboru Evropského parlamentu a zástupce vnitrostátního parlamentu členského státu, který v daném období předsedá Radě.

3.     Skupina pro společnou parlamentní kontrolu sleduje, jak jsou uplatňována ustanovení tohoto nařízení, zejména v souvislosti s jejich dopadem na základní práva a svobody fyzických osob.

4.     Za tímto účelem má skupina pro společnou parlamentní kontrolu tyto povinnosti:

1.    a) Předseda správní rady, a výkonný ředitel a zástupce Komise vystoupí před Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty skupinou pro společnou parlamentní kontrolu na jejich její žádost, aby projednali otázky týkající se Europolu, přičemž případně zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. Skupina může rozhodnout, že na své schůze případně pozve jiné důležité osoby;

2.   Evropský parlament provádí kontrolu činností Europolu, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty, v souladu s tímto nařízením.

b)

evropský inspektor ochrany údajů vystoupí před skupinou pro společnou parlamentní kontrolu na její žádost a minimálně jednou ročně, aby projednali otázky týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických osob a zejména ochranu osobních údajů, a to s ohledem na činnost Europolu, přičemž případně zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti.

Na schůzích skupiny pro společnou parlamentní kontrolu se předkládají a projednávají následující dokumenty:

—	návrhy ročních a víceletých pracovních programů uvedených v článku 15;

—	souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu uvedenou v článku 14;

—	výroční zprávu evropského inspektora ochrany údajů o jeho dozoru nad Europolem uvedenou v článku 46;

—	hodnotící zprávu Komise, která zkoumá účinnost a účelnost Europolu, uvedenou v článku 70.

Na schůze skupiny pro společnou parlamentní kontrolu se na její žádost dostaví následující osoby:

—	vybraní kandidáti na funkci výkonného ředitele, jak je uvedeno v čl. 56 odst. 2;

—	výkonný ředitel, jehož funkční období je plánováno prodloužit, jak je stanoveno v čl. 56 odst. 5;

—	výkonný ředitel, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů.

Před odvoláním výkonného ředitele z funkce informuje předseda správní rady skupinu pro společnou parlamentní kontrolu a rovněž ji sdělí příčiny nebo důvody takového rozhodnutí.

3. 5.    Vedle plnění informačních a konzultačních povinností stanovených tímto nařízením předává Kromě toho předá Europol při případném zachování povinnosti mlčenlivosti a důvěrnosti Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům skupině pro společnou parlamentní kontrolu pro informaci:

(a)	posouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné situační zprávy týkající se cílů Europolu, jakož i výsledky studií a hodnocení zadaných Europolem;

(b)	pracovní ujednání přijatá podle čl. 31 odst. 1.

6.     Podle nařízení (ES) č. 1049/2001  (16) a pravidel pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu může skupina pro společnou parlamentní kontrolu požadovat jakýkoli příslušný dokument, nezbytný pro plnění jejích úkolů.

7.     Skupina pro společnou parlamentní kontrolu může vypracovat shrnující závěry o svém dozoru nad Europolem a předložit je Evropskému parlamentu. [pozm. návrh 200]

Článek 54

Přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím

1.   Za účelem parlamentní kontroly činností Europolu podle článku 53 může být Evropskému parlamentu je skupině pro společnou parlamentní kontrolu a jeho jejím zástupcům poskytnut na jejich žádost a případně se souhlasem poskytovatele údajů přístup k utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím.

2.    Vzhledem k citlivému a utajovanému charakteru těchto informací musí přístup k utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím musí splňovat základní zásady a minimální standardy podle článku 69 pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu  (17). Další podrobnosti tohoto přístupu jsou mohou být upraveny pracovním ujednáním uzavřeným mezi Europolem a Evropským parlamentem. [pozm. návrh 201]

Kapitola X

ZAMĚSTNANCI

Článek 55

Obecná ustanovení

1.   Na zaměstnance Europolu, s výjimkou zaměstnanců, s nimiž byly do dne použitelnosti tohoto nařízení uzavřeny smlouvy Europolem zřízeným úmluvou o Europolu, se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu.

2.   Zaměstnance Europolu tvoří dočasní zaměstnanci anebo smluvní zaměstnanci. Správní rada rozhodne, která dočasná místa stanovená v plánu pracovních míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci najatými z příslušných orgánů členských států. Zaměstnanci přijímaní na obsazení těchto míst jsou dočasnými zaměstnanci a mohou s nimi být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou, které lze jednou obnovit, také na dobu určitou.

2a.     Orgán oprávněný ke jmenování plně využije možností daných služebním řádem a zajistí specializované pracovníky, jako jsou odborníci v oblasti IT, s vyšší funkční skupinou a třídou v souladu s kvalifikací s cílem plnit úkoly agentury podle článku 4 co nejlepším způsobem. [pozm. návrh 202]

Článek 56

Výkonný ředitel

1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Europolu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí v souladu s postupem spolupráce, který je následující:

a)

na základě seznamu nejméně tří kandidátů navrženého výborem složeným ze zástupce Komise ve správní radě a dalších dvou členů správní rady jsou žadatelé po otevřeném a transparentním výběrovém řízení vyzváni, aby před svým jmenováním předstoupili před Radu a skupinu pro společnou parlamentní kontrolu a zodpověděli otázky;

b)	skupina pro společnou parlamentní kontrolu a Rada poté poskytnou svá stanoviska a uvedou pořadí;

c)	správní rada jmenuje výkonného ředitele s ohledem na tato stanoviska.

Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní rady.

Před jmenováním může být kandidát zvolený správní radou vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů. [pozm. návrh 203]

3.   Funkční období výkonného ředitele je pět let. Do konce tohoto období provede Komise posouzení, které zhodnotí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy Europolu.

4.   Správní rada může po získání stanoviska skupiny pro společnou parlamentní kontrolu a na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let. [pozm. návrh 204]

5.   Správní rada uvědomí o případném záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. Výkonný ředitel může být je vyzván, aby do jednoho měsíce před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušným výborem Parlamentu skupinou pro společnou parlamentní kontrolu a zodpověděl otázky jeho jejich členů. [pozm. návrh 205]

6.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady, jednající na návrh Komise které vysvětlila skupině pro společnou parlamentní kontrolu a Radě . [pozm. návrh 206]

8.   Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele anebo zástupce či zástupců výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

Článek 57

Zástupci výkonného ředitele

1.   Výkonnému řediteli jsou nápomocni čtyři tři zástupci výkonného ředitele, z nichž jeden odpovídá za vzdělávání a výcvik. Zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik odpovídá za vedení Akademie Europolu a řízení její činnosti. Výkonný ředitel vymezí úkoly ostatních zástupců. [pozm. návrh 207]

2.   Na zástupce výkonného ředitele se vztahuje článek 56. Před jejich jmenováním či odvoláním z funkce je konzultován výkonný ředitel.

Článek 58

Vyslaní národní odborníci a další pracovníci

1.   Europol může také využívat vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, kteří v agentuře nejsou zaměstnáni.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Europolu.

Kapitola XI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 59

Rozpočet

1.   Odhady všech příjmů a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž se kryje s kalendářním rokem, a zanesou se do jeho rozpočtu.

2.   Europol má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.

3.   Příjmy Europolu obsahují bez ohledu na další zdroje příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie.

4.   Europol může využívat finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod, příspěvků ad hoc nebo výjimečných příspěvků v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie.

5.   Výdaje Europolu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady.

Článek 60

Sestavování rozpočtu

1.   Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.

2.   Správní rada na základě tohoto návrhu vypracuje odhad příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok. Předběžný návrh odhadů příjmů a výdajů Europolu se každý rok zašle Komisi do [dne stanoveného rámcovým finančním nařízením]. Konečnou verzi tohoto odhadu, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předá a předloží správní rada skupině pro společnou parlamentní kontrolu, Komisi, Evropskému parlamentu a Radě a vnitrostátním parlamentům do 31. března. [pozm. návrh 208]

3.   Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

4.   Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

5.   Rozpočtový orgán schválí rozpočtové prostředky na příspěvek pro Europol.

6.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Europolu.

7.   Rozpočet Europolu přijímá správní rada. Rozpočet je konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

8.   Na jakékoli projekty, zejména na stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet, se vztahují ustanovení [rámcového finančního nařízení].

Článek 61

Plnění rozpočtu

1.   Za plnění rozpočtu Europolu odpovídá výkonný ředitel.

2.   Výkonný ředitel každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veškeré důležité informace o výsledku hodnotících postupů.

Článek 62

Předkládání účetní závěrky a absolutorium

1.   Účetní Europolu předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.   Europol předá do 31. března následujícího finančního roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu a předloží ji skupině pro společnou parlamentní kontrolu, Radě a Účetnímu dvoru. [pozm. návrh 209]

3.   Účetní Komise předá do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku Europolu, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru.

4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Europolu podle článku 148 finančního nařízení vypracuje účetní konečnou účetní závěrku Europolu. Výkonný ředitel předloží tuto závěrku k vyjádření správní radě.

5.   Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce Europolu stanovisko.

6.   Do 1. července následujícího rozpočtového roku předá a předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu skupině pro společnou parlamentní kontrolu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. [pozm. návrh 210]

7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do [dne stanoveného finančním nařízením]. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

9.   Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 165 odst. 3 finančního nařízení.

10.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 63

Finanční předpisy

1.   Finanční předpisy platné pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tyto předpisy se mohou odchýlit od [rámcového finančního nařízení], pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a s předchozím souhlasem Komise. O každém takovém odchýlení je informován Evropský parlament. [pozm. návrh 211]

2.   S ohledem na zvláštní povahu členů sítě vzdělávacích zařízení členských států jako jediných subjektů s odbornou způsobilostí k provádění příslušných vzdělávacích činností mohou být těmto členům udělovány granty bez výzvy k podávání návrhů v souladu s čl. 190 odst. 1 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012  (18) . [pozm. návrh 212]

Kapitola XII

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 64

Právní forma

1.   Europol je institucí Unie. Má právní subjektivitu.

2.   Ve všech členských státech má Europol nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jejich právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Europol sídlí v nizozemském Haagu.

Článek 65

Výsady a imunita

1.   Na Europol a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

2.   Výsady a imunity styčných důstojníků a jejich rodinných příslušníků jsou upraveny dohodou mezi Nizozemským královstvím a ostatními členskými státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků.

Článek 66

Jazykový režim

1.   Na Europol se vztahují ustanovení nařízení č. 1 (19).

2.   Překladatelské služby potřebné pro fungování Europolu zajistí Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 67

Transparentnost

1.   Na všechny administrativní dokumenty uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. [pozm. návrh 213]

2.   Na návrh výkonného ředitele a nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 na dokumenty Europolu.

3.   Proti rozhodnutím přijatým Europolem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze za podmínek stanovených články 228 a 263 Smlouvy o fungování EU podat stížnost k veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

3a.     Europol na své internetové stránce zveřejní seznam členů své správní rady a externích i interních odborníků spolu s jejich prohlášením o zájmech a životopisem. Zápisy ze schůzí správní rady se pravidelně zveřejňují. Europol může dočasně či trvale omezit zveřejňování dokumentů, pokud by jejich zveřejnění ohrozilo výkon jeho úkolů, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. [pozm. návrh 214]

Článek 67a

Povinnost předběžného oznamování a systém varování

Komise aktivuje systém varování, pokud má vážné obavy, že správní rada hodlá přijmout rozhodnutí, jež by bylo v rozporu s mandátem Europolu, znamenalo by porušení právních předpisů Unie nebo by bylo ve zjevném rozporu s cíli politiky EU. Komise v těchto případech formálně vznese otázku ve správní radě a požádá ji, aby se zdržela přijetí daného rozhodnutí. Pokud se správní rada rozhodne žádosti nevyhovět, Komise o tomto rozhodnutí formálně uvědomí Evropský parlament a Radu, aby mohly rychle reagovat. Komise může správní radu požádat, aby se zdržela provádění sporného rozhodnutí po dobu, kdy o něm budou zástupci těchto orgánů ještě jednat. [pozm. návrh 215]

Článek 68

Boj proti podvodům

1.   V zájmu usnadnění boje proti podvodům, proti korupci a ostatním protiprávním činnostem podle nařízení (ES) č. 1073/1999 přistoupí Europol během šesti měsíců od zahájení činnosti k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (20) a přijme příslušná ustanovení vztahující se na veškeré zaměstnance Europolu, přičemž použije šablonu stanovenou v příloze uvedené dohody.

2.   Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od Europolu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Úřad OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem posoudit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s granty nebo veřejnými zakázkami financovanými Europolem, v souladu s ustanoveními a postupy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (21).

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá Europolem obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto kontrol a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 69

Bezpečnostní předpisy o ochraně utajovaných informací

Europol vypracuje vlastní pravidla o mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými rozhodnutím 2011/292/EU. Tato pravidla se budou týkat i ustanovení o výměně, zpracování a ukládání uvedených informací.

Článek 70

Hodnocení a přezkum

1.   Do pěti let ode dne [použitelnosti tohoto nařízení] a poté každých pět let nechá Komise vypracovat hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a účelnost Europolu a jeho pracovních postupů, jakož i fungování mechanismů kontroly činnosti Europolu Evropským parlamentem spolu s vnitrostátními parlamenty . Toto hodnocení se bude zabývat zejména tím, zda je třeba upravit cíle Europolu, a finančními dopady takových úprav. [pozm. návrh 216]

2.   Komise předá a předloží hodnotící zprávu a závěry, které z této zprávy vyvodila, případně spolu s návrhem na změnu tohoto nařízení, skupině pro společnou parlamentní kontrolu , Evropskému parlamentu, Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě. Kromě toho Komise poskytne Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům na požádání veškeré další informace týkající se hodnocení. [pozm. návrh 217]

3.   Při každém druhém hodnocení Komise rovněž posoudí výsledky, jichž Europol dosáhl při plnění svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud se Komise domnívá, že pokračování činnosti Europolu již není s ohledem na stanovené cíle a úkoly odůvodněné, může v rámci řádného legislativního postupu navrhnout odpovídající změnu či zrušení tohoto nařízení. [pozm. návrh 218]

Článek 71

Správní šetření

Činnost Europol podléhá dohledu evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 72

Ústředí

1.   Nezbytná ujednání související s umístěním Europolu v hostitelském členském státě a s prostory, které tento členský stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí uzavřené mezi Europolem a členským státem, kde se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas, nejpozději však do roku [dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.   Hostitelský členský stát Europolu poskytne co nejlepší vhodné podmínky, aby zajistil řádné fungování Europolu, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.

Kapitola XIII

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 73

Univerzální právní nástupnictví

1.   Europol zřízený tímto nařízením se stává univerzálním právním nástupcem pro všechny smlouvy, které uzavřel, všechny závazky, které přijal, a všechen majetek, který nabyl Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV a akademie CEPOL zřízená rozhodnutím 2005/681/SVV. [pozm. návrh 219]

2.   Toto nařízení se nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným na základě rozhodnutí 2009/371/SVV před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Toto nařízení se nedotýká právní síly smluv uzavřených akademií CEPOL zřízenou na základě rozhodnutí 2005/681/SVV před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. [pozm. návrh 220]

4.   Platnost dohody o ústředí uzavřené podle rozhodnutí Rady 2005/681/SVV skončí odchylně od odstavce 3 dnem použitelnosti tohoto nařízení. [pozm. návrh 221]

Článek 74

Přechodná opatření týkající se správní rady

1.   Funkční období členů správní rady akademie CEPOL zřízené článkem 10 rozhodnutí 2005/681/SVV končí dnem [vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 222]

2.   Funkční období členů správní rady Europolu ustavené článkem 37 rozhodnutí 2009/371/SVV končí dnem [použitelnosti tohoto nařízení].

3.   Ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do dne jeho použitelnosti správní rada ustavená článkem 37 rozhodnutí 2009/371/SVV:

(a)	vykonává funkce správní rady uvedené v článku 14 tohoto nařízení;

(b)	připraví schválení pravidel o mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně utajovaných informací EU uvedených v článku 69 tohoto nařízení;

(c)	připraví veškeré nástroje nutné k použitelnosti tohoto nařízení;

(d)	přezkoumá nelegislativní opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV, aby správní rada zřízená podle článku 13 tohoto nařízení mohla přijímat rozhodnutí podle čl. 78 odst. 2.

4.   Bezodkladně po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise nezbytná opatření, aby správní rada zřízená podle článku 13 mohla zahájit činnost ke [dni použitelnosti tohoto nařízení].

5.   Do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy Komisi jména osob, které podle článku 13 jmenovaly členy a náhradníky správní rady.

6.   První zasedání správní rady zřízené podle článku 13 se uskuteční dne [použitelnosti tohoto nařízení]. Správní rada přijme v případě potřeby u této příležitosti rozhodnutí podle čl. 78 odst. 2.

6a.     Správní rada vypracuje podrobná ustanovení upravující postup stanovený v článku 67a a předloží je Komisi ke schválení. [pozm. návrh 223]

Článek 75

Přechodná opatření týkající se výkonného ředitele a jeho zástupců

1.   Ředitel jmenovaný podle článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV vykonává po zbývající část svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 19 tohoto nařízení. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost], ale před [dnem použitelnosti tohoto nařízení], automaticky se prodlouží na dobu jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Není-li výkonný ředitel ochoten nebo schopen jednat v souladu s odstavcem 1, určí Komise jednoho svého úředníka, který bude působit jako prozatímní výkonný ředitel a plnit povinnosti výkonného ředitele nejdéle po dobu 18 měsíců, dokud nebudou provedena jmenování podle článku 56.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí na zástupce ředitele jmenované na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV.

4.   Ředitel akademie CEPOL, jmenovaný na základě čl. 11 odst. 1 rozhodnutí 2005/681/SVV, vykonává po zbývající část svého funkčního období funkci zástupce výkonného ředitele Europolu pro vzdělávání a výcvik. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost], ale před [dnem použitelnosti tohoto nařízení], automaticky se prodlouží na dobu jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení. [pozm. návrh 224]

Článek 76

Přechodná rozpočtová ustanovení

1.   V každém ze tří rozpočtových roků následujících po vstupu tohoto nařízení v platnost se vyčlení alespoň 8 milionů EUR na provozní náklady Europolu na vzdělávání a výcvik popsané v kapitole III. [pozm. návrh 225]

2.   Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 42 rozhodnutí 2009/371/SVV se provádí v souladu s pravidly stanovenými článkem 43 uvedeného rozhodnutí a finančními pravidly Europolu.

Kapitola XIV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 77

Nahrazení

Tímto nařízením se nahrazuje a zrušuje rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí 2005/681/SVV.

Odkazy na nahrazená nahrazené rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení. [pozm. návrh 226]

Článek 78

Zrušení

1.   Všechna legislativní opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí 2005/681/SVV se zrušují s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Všechna nelegislativní opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) a rozhodnutí 2005/681/SVV o zřízení akademie CEPOL jsou platná i po [dni použitelnosti tohoto nařízení], nerozhodne-li správní rada Europolu při provádění tohoto nařízení jinak. [pozm. návrh 227]

Článek 79

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne [datum použitelnosti].

Články 73, 74 a 75 se však použijí ode dne [vstupu tohoto nařízení v platnost].

---

(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014.

(2)  Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37).

(3)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.

(4)   Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.

(5)  Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

(*1)  Návrh COM(2013)0048.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(7)  Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, Štrasburk, 28.1.1981.

(8)  Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 o používání osobních údajů v policejní oblasti, 17.9.1987.

(9)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60).

(10)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(11)  Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(13)  Rozhodnutí Rady 2011/292/EU ze dne 31. března 2011 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 17).

(14)  Rozhodnutí Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35).

(15)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(16)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43)

(17)   Jak je stanoveno v rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2013.

(18)   Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

(19)  Rada EHS: Nařízení č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).

(20)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(21)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).