19.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 458/27

Zpravodaj:

pan Palmieri

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (EUSAIR) (1) a považuje ji za vhodný nástroj k propagaci a podpoře konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst s cílem zaručit hospodářskou, sociální a územní soudržnost tohoto regionu.

1.2

EHSV poukazuje na to, že pro jadranský a jónský region je typická kulturní, sociální a hospodářská rozmanitost, kvůli níž je provádění strategie EUSAIR mimořádně obtížné. Proto je důležité stanovit takovou víceúrovňovou správu, která by účinně skloubila „vertikální rozměr“ (účast ústředních vlád a místních a regionálních orgánů) s rozměrem „horizontálním“ (účast občanské společnosti). V tomto ohledu se EHSV domnívá, že by se mělo uvažovat o možnosti zřídit stálé fórum.

1.3

EHSV se domnívá, že by se strategie měla cíleně zaměřit nejen na balkánskou a dunajskou oblast, ale že je stejně důležité také zaměření na ostatní oblasti Středomoří, a to zejména vzhledem k tomu, že součástí strategie jsou rovněž regiony, jež leží i na pobřeží Tyrhénského a Egejského moře. Začleněním dalších oblastí by stoupl strategický význam a dosah příležitostí k rozvoji.

1.4

EHSV má za to, že EUSAIR musí být doplněna o další dvě strategie, aby se pokryla i oblast východního a západního Středomoří. Díky spojení těchto tří strategií tak bude skutečně možné zaručit hospodářský a sociální rozvoj celého Středomoří.

1.5

EHSV oceňuje značnou politickou podporu, jíž se strategii EUSAIR dostává, a je přesvědčen, že je hlavním předpokladem pro úspěšné propojení strategie Evropa 2020, evropské politiky rozšíření a strategií regionálního rozvoje.

1.6

EHSV zdůrazňuje, že zapojení do fáze plánování a přípravy EUSAIR nebylo ve všech zúčastněných regionech stejné. Specifické problémy nastaly v balkánských zemích, zejména pokud jde o účast a zapojení malých a středních podniků, odborových svazů a sdružení zastupujících sociální zájmy.

1.7

EHSV má za to, že v jednotlivých fázích provádění strategie EUSAIR je třeba veřejným i soukromým hospodářským subjektům, sociálním subjektům a různým složkám organizované občanské společnosti zaručit odpovídající pomoc prostřednictvím odborné přípravy ad hoc, organizační podpory a technické pomoci.

1.8

EHSV kladně hodnotí doplňkovost strategie EUSAIR a Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře. Tyto strategie byly účinně doplněny o priority a možnosti rozvoje ve vnitrozemských oblastech. Taková doplnění je třeba dále podpořit, neboť jsou přidanou hodnotou pro zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, ochrany životního prostředí a blahobytu občanů.

1.9

EHSV konstatuje, že zapojení občanské společnosti do EUSAIR vyžaduje větší pozornost zejména s ohledem na budování kapacit a správu. Klíčový význam má zlepšení koordinace mezi stávajícími mechanismy spolupráce a financování.

1.10

EHSV oceňuje přínos činnosti, již Evropská komise vyvíjela ve fázi přípravy a prezentace EUSAIR, a domnívá se, že její účast je nezbytná i pro podporu provádění strategie, přičemž je třeba plně respektovat institucionální funkci přiznanou zúčastněným členským státům.

1.11

Přestože EHSV považuje strukturu a cíle EUSAIR za vhodné k tomu, aby strategie pomohla partnerům v regionu čelit problémům, které nelze účinně řešit obvyklými prostředky, je přesvědčen, že musí být vylepšeny a posíleny.

1.12

Je třeba cíleněji podporovat opatření ve prospěch malých a středních podniků, přičemž je nutné se zaměřit v prvé řadě na problémy související s přístupem k úvěrům, vypracovat metodiku pro zlepšení doplňkovosti a synergií mezi různými programy financování a určit hlavní směry společné pro všechny čtyři pilíře, aby se podpořilo přijímání opatření týkajících se zlepšení pracovních podmínek, genderových aspektů, osob se zdravotním postižením a přistěhovalců.

1.13

V souvislosti s „modrým růstem“ musejí být podpořena specifická opatření, jež se budou více zaměřovat na podporu vytváření nových hospodářských příležitostí a nových pracovních míst.

1.14

V souvislosti s pilířem „propojení regionu“ by se měla zaměřit větší pozornost na otázky spojené s bezpečností námořní dopravy, propojením mořských a pobřežních oblastí s vnitrozemím a s posílením a propojením energetických sítí.

1.15

V souvislosti s „kvalitou životního prostředí“ by se opatření měla zaměřit na větší propojení mezi „oblastmi“ (mořskými a pozemskými) a „cíli“ (ochrana zvířat, zdraví a bezpečí občanů).

1.16

V souvislosti s „udržitelným cestovním ruchem“ je třeba podpořit opatření, která využívají „regionální kapitál“ regionu pro účely cestovního ruchu (přírodní, kulturní a umělecké dědictví).

1.17

EHSV zdůrazňuje, že příležitosti, které EUSAIR poskytuje malým a středním podnikům z hlediska výzkumu a inovací, nejsou dostatečné k zajištění obnovy konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst v tomto regionu. Proto považuje za vhodné přijmout opatření, jež malým a středním podnikům umožní přístup k úvěrům, přilákají soukromé investice a umožní zapojení do unijních programů financování a spolupráci s výzkumnými středisky a vysokými školami.

1.17.1

EHSV se domnívá, že k využití příležitostí, které nabízí výzkum a inovace, je třeba podpořit následující priority:

1.18

EHSV kritizuje skutečnost, že EUSAIR nestanoví žádná konkrétní opatření k posílení „sociálního rozměru“ v tomto regionu. Do strategie by měly být zapracovány priority a opatření na podporu začleňování osob se zdravotním postižením, na předcházení diskriminaci na základě rasového či etnického původu, věku, sexuální orientace či pohlaví, ale i opatření k řešení sociálních problémů souvisejících s neregulérní migrací, které se týkají především jižní části tohoto regionu.

1.18.1

EHSV se domnívá, že sociální rozměr EUSAIR je – v souladu s tím, co navrhuje Komise – třeba začlenit a posílit prostřednictvím podpory sociálních investic a odpovídající modernizace systémů sociální ochrany s cílem:

1.19

Podle EHSV by měly být určeny ukazatele ad hoc, jež umožní monitorovat, provádět a hodnotit programy a opatření stanovená ve strategii EUSAIR.

2.1

Účelem tohoto stanoviska je posoudit strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (EUSAIR) a související akční plán z pohledu organizované občanské společnosti. Stanovisko čerpá podněty a vychází ze závěrů slyšení pořádaného dne 27. května 2014 v Palermu (2) a z dalších stanovisek EHSV (3).

2.2

Strategie EUSAIR se zahajuje v době, která se vyznačuje negativními dopady finanční krize na reálnou ekonomiku a strukturálními změnami na hospodářské, sociální a environmentální úrovni, které je třeba řešit, aby se povzbudil hospodářský rozvoj a zvýšil blahobyt občanů.

2.3

Pro EUSAIR je typické cílené zaměření na balkánskou a dunajskou oblast. I přesto, že jsou do strategie začleněny i regiony ležící na pobřeží Tyrhénského a Egejského moře, nedošlo k propojení s politikami rozvoje a soudržnosti ostatních oblastí Středomoří. Kvůli chybějícímu účelnému zaměření na politiky rozvoje celé středomořské oblasti zde hrozí riziko postupné marginalizace jadransko-jónského regionu.

2.4

Na EUSAIR se nesmí pohlížet pouze jako na nástroj k podpoře integrace balkánských zemí do EU, neboť její strategická hodnota spočívá v možnosti docílit lepší soudržnosti mezi evropskou makroekonomickou politikou, politikou rozšíření a strategií regionálního rozvoje.

2.5

Ne všechny veřejné hospodářské a sociální subjekty byly schopny se odpovídajícím způsobem zapojit do procesu plánování EUSAIR. To platí například pro malé a střední podniky, odborové svazy a sdružení zastupující sociální zájmy balkánských pobřežních oblastí.

2.6

Výzvy, jimž bude muset jadranský a jónský region v příštích letech čelit, budou vyžadovat silnou politickou podporu, větší účast občanské společnosti při řízení a provádění EUSAIR a také systém podnikání posílený díky opatřením zaměřeným na zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

2.6.1

Z těchto důvodů je třeba veřejným i soukromým hospodářským subjektům, sociálním subjektům a různým složkám organizované občanské společnosti zaručit odpovídající pomoc v různých fázích provádění strategie, a to prostřednictvím odborné přípravy ad hoc, organizační podpory a technické pomoci.

3.1

EUSAIR uplatňuje podobný přístup jako strategie pro region Baltského moře (4) a strategie pro Podunají (5). Její obsah je v souladu s Námořní strategií pro Jaderské a Jónské moře (6), zahrnuje však kromě námořní spolupráce i spolupráci na pevnině, čímž vytváří nové příležitosti pro rozvoj ve prospěch „konkurenceschopnosti a soudržnosti tohoto regionu“.

3.2

Problémy zmíněné ve strategii EUSAIR souvisejí se sociálními a ekonomickými rozdíly v tomto regionu, s nedostatečnou dopravní infrastrukturou, s přetížením lodní dopravy, s nedostatečným propojením elektrických sítí, s neexistencí sítí research-to-business (vztahy mezi výzkumem a podniky) ve prospěch malých a středních podniků, s neudržitelností rybolovu, s environmentálními hrozbami způsobenými znečištěním, s nutností chránit velmi různorodé mořské prostředí, s nepříznivými dopady změny klimatu a s nedostačující institucionální a administrativní kapacitou.

3.3

Jadranský a jónský region skýtá významné příležitosti k rozvoji, jichž je třeba využít, aby se zvýšila konkurenceschopnost a soudržnost: modrá ekonomika, zejména udržitelná výroba a spotřeba produktů rybolovu, cestovní ruch na moři a v pobřežních oblastech, modré technologie, energie z obnovitelných zdrojů, propojení mezi pevninou a mořem, intermodální doprava a přírodní, historické a kulturní dědictví.

3.4

Na základě analýzy cílů 4 prioritních pilířů a 2 průřezových pilířů se EHSV domnívá, že je do strategie EUSAIR třeba zapracovat specifické aspekty, aby se stala úspěšným faktorem podpory konkurenceschopnosti a soudržnosti celého regionu.

3.4.1

K přeměně potenciálu modré ekonomiky ve skutečné příležitosti k rozvoji je nutné podpořit opatření zaměřená na lepší přístup malých a středních podniků k úvěrům a k veřejnému financování, mobilitu a zvyšování kvalifikace pracovních sil a činnosti související s udržitelným a odpovědným rybolovem.

3.4.2

Je třeba zlepšit dopravní infrastrukturu a propojení mezi námořními a pobřežními oblastmi a vnitrozemím, a to jak z hlediska volného pohybu zboží, tak i osob.

3.4.3

Zásadní význam má větší podpora opatření v oblasti společné ochrany mořského prostředí a vnitrozemských oblastí, neboť činnosti prováděné ve vnitrozemí, jež nejsou šetrné k životnímu prostředí, mohou narušit ochranu mořského ekosystému.

3.4.3.1

Vzhledem ke struktuře mořské oblasti spadající do působnosti EUSAIR musí všechny zainteresované státy pečlivě posoudit a schválit zahájení průzkumu a využívání ložisek uhlovodíků. Musí být provedeno strategické posouzení vlivů na životní prostředí.

3.4.4

Musí se zlepšit propojení mezi cestovním ruchem a přírodním, kulturním a uměleckým dědictvím jadranského a jónského regionu, a podpořit tak zhodnocení regionálního kapitálu z hlediska konkurenceschopnosti a vytváření stabilních pracovních míst.

3.4.5

Měla by být přijata opatření na překonání překážek, jež omezují kapacity malých a středních podniků v oblasti výzkumu a inovací, a podpořena schopnost přilákat soukromé investice.

3.4.6

Nesmírně důležité je zapojit do budování kapacit nejen veřejnou správu, ale i zástupce občanské společnosti. Kapacity lze budovat prostřednictvím zřízení „stálého fóra“ zastupujícího sociální a hospodářské subjekty v souladu s tím, co již bylo učiněno pro vysoké školy (7), obchodní komory (8) a města (9).

3.4.7

Má-li být EUSAIR vybavena potřebnými kapacitami pro aktualizaci v závislosti na vznikajících problémech, obtížích a vývojových trendech, musí být budování kapacit podpořeno účinným systémem monitorování, s jehož pomocí bude možné hodnotit pokrok a potřebu upravit strategii na základě kvalitativní a kvantitativní analýzy výsledků. Proto je nesmírně důležité určit ukazatele ad hoc, jež umožní monitorovat, přizpůsobovat a hodnotit programy a opatření strategie EUSAIR.

3.4.8

V souvislosti se zprávou o správě a řízení makroregionálních strategií (10) je nutné zajistit, aby „víceúrovňová správa“ strategie EUSAIR měla skutečný „horizontální rozměr“ (účast občanské společnosti), který zahrne a podpoří „vertikální rozměr“ (účast místních a regionálních orgánů) při plném respektování zásady subsidiarity a proporcionality (11).

3.4.9

Vzhledem ke zkušenostem získaným se strategií pro region Baltského moře a strategií pro Podunají je nesmírně důležité, aby Evropská komise poskytovala technickou pomoc nejen ve fázi plánování, ale i ve fázi provádění strategie.

3.4.10

Na EUSAIR musí být vyčleněny finanční zdroje nezbytné k dosažení jejích cílů. Kromě evropských strukturálních a investičních fondů (12) a nástroje předvstupní pomoci (NPP) na období 2014–2020 (13) jsou důležité následující fondy a programy EU:

3.4.11

K dispozici jsou i další zdroje financování, zejména „investiční rámec pro západní Balkán“ (19), Evropská investiční banka (EIB) (20) a další mezinárodní finanční instituce. Tyto zdroje a nástroje mohou mít značný „pákový efekt“ a přilákat další financování ze strany soukromých investorů.

3.4.12

Dále je nesmírně důležité, aby celostátní, regionální a místní veřejná správa přijala politiky, které zajistí optimální podmínky pro přilákání soukromých investic. Konkrétně se jedná o vypracování odpovídající politiky místního marketingu, zvýšení účinnosti a efektivity správních postupů a podporu iniciativ v oblasti zákonnosti a boje proti korupci, organizované trestné činnosti a nehlášené práci.

3.5

EHSV se dívá pozitivně na plán provádění, nicméně má za to, že některá opatření stanovená v rámci čtyř pilířů je třeba více podpořit a rozpracovat.

3.5.1

V souvislosti s modrým růstem se EHSV domnívá, že na podporu vytváření nových hospodářských příležitostí a nových pracovních míst je nezbytné:

3.5.2

V souvislosti s pilířem „propojení regionu“ se EHSV domnívá, že v zájmu zajištění rozvoje, konkurenceschopnosti a bezpečnosti námořní dopravy, lepšího intermodálního propojení pobřežních oblastí s vnitrozemím a rozvoje propojeného makroregionálního energetického trhu je nezbytné:

3.5.3

V souvislosti s kvalitou životního prostředí se EHSV domnívá, že v zájmu podpoření opatření ke snížení tlaku na mořské a pobřežní ekosystémy a k omezení rizik pro zdraví a bezpečí občanů je nezbytné:

3.5.4

V souvislosti s udržitelným cestovním ruchem se EHSV domnívá, že v zájmu využití přírodního, kulturního a uměleckého dědictví tohoto regionu pro účely cestovního ruchu je nezbytné:

3.5.5

Je třeba určit referenční hlavní směry, jež by přispěly ke zlepšení všech čtyř pilířů prostřednictvím plánování opatření týkajících se pracovních podmínek, genderových aspektů, osob se zdravotním postižením a přistěhovalců. Měla by být tedy přijata opatření, jejichž cílem by bylo:

4.1

Přestože se EHSV domnívá, že je EUSAIR vhodným nástrojem k řešení výzev spojených s regionální problematikou, jež pro jejich složitost nelze s pomocí obvyklých prostředků uspokojivě vyřešit na úrovni jednotlivých států či regionů, je si vědom specifických problémů z hlediska „výzkumu, vývoje a inovací v malých a středních podnicích“ a z hlediska „sociálního rozměru“ strategie.

4.2

Výzkum, vývoj a inovace v malých a středních podnicích: Nehledě na rozsáhlé závazky v oblasti provádění programů na období 2007–2013 a na období 2014–2020 nemají malé a střední podniky téměř žádnou možnost růstu založeného na inovacích, co se týče konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst.

4.2.1

Systém podpory výzkumu a inovací v jadranském a jónském regionu je stále příliš složitý, což zejména mikropodniky a malé podniky odrazuje od účasti zejména na projektech EU. Vedle komplikovaných a časově náročných administrativních požadavků existují rovněž značné rozdíly v postupech mezi programy na regionální, celostátní a evropské úrovni.

4.2.2

Příčiny tohoto stavu lze najít především v obtížném přístupu k úvěrům, nedostatečné spolupráci mezi malými a středními podniky a „poskytovateli“ výzkumu, vývoje a inovací a chybějících politikách rozvoje, jež by byly s to přilákat soukromé investice.

4.2.3

Přístup k financování je zejména pro inovativní malé podniky stále ještě obtížný, neboť není dostatek fondů rizikového kapitálu. I přes značný potenciál „veřejných zakázek na inovativní záměry“ je využívání prováděcích nástrojů – například „zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“ – stále příliš nízké, než aby mohlo mít na malé a střední podniky viditelný dopad.

4.2.4

Mají-li být příležitosti, které nabízí výzkum a inovace, přeměněny ve faktory konkurenceschopnosti a hospodářského rozvoje, je třeba budovat moderní kulturu podnikání a podpořit rozvoj malých a středních podniků v souladu s tím, co stanoví „Small Business Act“ (22) a Akční plán podnikání 2020 (23).

4.2.5

S ohledem na otázky pokryté v EUSAIR jsou rovněž zřejmé možnosti rozvoje v těchto oblastech:

4.2.6

Zásadní význam má upevnění spolupráce mezi malými a středními podniky a subjekty z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, podpora zakládání nových podniků založených na předávání výsledků výzkumu a inovací, a také podpora poradenství a získávání finančních prostředků. Neméně důležitý je i rozvoj specifických schopností s cílem podpořit přenos technologií do malých a středních podniků a využívání výsledků výzkumu a inovací.

4.2.7

V souvislosti s nedostatky a problémy, které omezují přístup malých a středních podniků k příležitostem, jež inovace poskytují, lze určit následující prioritní opatření:

4.3

Sociální rozměr: Hospodářská krize měla nejen negativní dopad na reálnou ekonomiku a na životní podmínky milionů lidí, ale dala rovněž jasně najevo nutnost veřejných zásahů, které by odstranily faktory brzdící hospodářský rozvoj a chránily životní podmínky a blahobyt občanů, a sice přijetím opatření a politik v sociální oblasti.

4.3.1

EHSV se domnívá, že je třeba ještě více posílit sociální rozměr EUSAIR, aby byl zaručen rozvoj takového modelu růstu, jenž by upevnil konkurenceschopnost a zároveň i začlenění a sociální ochranu občanů, zejména těch, kteří jsou nejvíce zranitelní a nejvíce znevýhodněni.

4.3.2

Při začleňování a posilování sociálního rozměru EUSAIR je třeba mít na zřeteli sdělení Komise o sociálních investicích pro růst a soudržnost (24), v němž byly členské státy vyzvány, aby ze sociálních investic učinily hlavní prioritu a aby zmodernizovaly své systémy sociální ochrany tím, že vypracují politiky zaměřené na tři konkrétní činnosti:

4.3.3

Je nesmírně důležité přijmout opatření na podporu začleňování osob se zdravotním postižením a na předcházení diskriminaci na základě rasového či etnického původu, věku, sexuální orientace či pohlaví. Je třeba zásadním způsobem zlepšit dostupnost infrastruktury, technologií a služeb pro osoby se zdravotním postižením, neboť je základním předpokladem pro stimulaci růstu podporujícího začlenění.

4.3.4

Ve strategii EUSAIR musí být rovněž stanovena opatření k řešení sociálních problémů souvisejících s neregulérní migrací, které se týkají především jižní části tohoto regionu.