16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 451/45

Zpravodaj:

pan Iozia

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) rozhodně podporuje strukturální reformu bankovnictví, již mezi nesčetnými legislativními opatřeními přijatými v důsledku finanční krize považuje za klíčovou. Zdůrazňuje, že díky této reformě bude poprvé důkladně regulativně upraveno jádro bankovního systému a bude dokončena bankovní unie. Kromě toho může významně přispět k obnovení důvěry podniků a veřejnosti a v zájmu řádného financování ekonomiky k posílení evropského bankovního systému a omezení rizika finanční nákazy.

1.2

Podle EHSV je tato regulace, v jejímž rámci bude nově definováno řízení složitého systému bankovních a finančních služeb, naprosto nevyhnutelná. Podle EHSV je jasné, že samotné navrhované nařízení další krizi nezabrání. K tomu bude zapotřebí zásadní změna finanční kultury a začlenění etických zásad do běžných činností finančního sektoru. Do budování nového finančního a hospodářského systému by měly být zapojeny všechny zainteresované strany, aby byl vytvořen udržitelný a odolný finanční sektor a byly co nejlépe vyváženy zájmy všech zúčastněných stran. Za tímto účelem EHSV podporuje a doporučuje rozsáhlou dohodu s cílem obnovit hospodářský růst a důvěru ve finanční instituce, a proto vyzývá Komisi, aby podpořila sociální pakt o udržitelném finančnictví. Zaměstnanci, řídicí úroveň, zainteresované strany, investoři, domácnosti, malé a střední podniky, průmyslová odvětví a zákazníci by měli dospět k trvalé a spravedlivé dohodě, aby bylo možné vytvořit takové odvětví finančních služeb, které by se zaměřovalo na rozvoj prosperity, podporu reálné ekonomiky, růstu a kvalitních pracovních míst, na ochranu životního prostředí a na předcházení nežádoucím negativním sociálním dopadům.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zaručit jednotnost hodnotících kritérií vnitrostátních orgánů, a doporučuje dohodnout se s vnitrostátními orgány třetích zemí na právním předpisu a ten uplatňovat stejným způsobem v celé EU.

1.4

Vyjadřuje rozpaky nad rozhodnutím povolit paralelní existenci různých vnitrostátních úprav a zároveň úpravy evropské. EHSV má totiž za to, že takto pojatá struktura by nemusela zaručit jednotné uplatňování nových pravidel. Vítá, že tato výjimka byla umožněna pouze pro právní předpisy platné v době předložení návrhu nařízení za předpokladu, že jsou s tímto nařízením naprosto rovnocenné.

1.5

EHSV považuje navrhované nařízení Komise za platnou a účinnou reakci, která umožní oddělit komerční bankovnictví od investiční činnosti. Zvolené řešení se na rozdíl od alternativních možností navržených různými státy opírá o dialektický proces a o hodnocení, jež umožňují zachovat model univerzální banky, ale řešit pouze nepřiměřená rizika, jež s tímto modelem souvisejí.

1.6

EHSV zdůrazňuje, že nebyl dostatečně zohledněn dopad navrhovaného právního předpisu na zaměstnanost. V důsledku souboru předpisů o finančních službách by mohly zaniknout stovky tisíc pracovních míst a je nepřijatelné, že nebyla naplánována žádná opatření k omezení značných přímých a nepřímých sociálních důsledků. Toto nařízení by mohlo mít jen omezené přímé důsledky, ale jeho potenciální dopad na aktiva podniků by se odrazil v celém finančním systému. Na druhé straně je třeba připustit, že nižší rizikovost bank by byla ku prospěchu celé reálné ekonomiky, což by mělo nepochybně pozitivní vliv na zaměstnanost obecně.

1.7

Panují vážné obavy ohledně toho, že vyšší náklady budou přeneseny na zaměstnance. Přestože Komise tento aspekt vzala ve svém hodnocení dopadu v úvahu, v samotné reformě se tomuto problému věnuje jen málo pozornosti. Je sice pravda, že reforma postihne ty oblasti činnosti, jež jsou méně náročné na pracovní sílu, ale její nepřímé účinky povedou k úsporným opatřením, jež se mohou projevit dalším rušením pracovních míst, jak naznačily významné bankovní instituce.

1.8

Ve hře je mnoho zainteresovaných stran (finanční lobby, velké členské státy, spotřebitelé a investoři, domácnosti, velké a malé podniky, asociace...), které mají velmi odlišné zájmy. Poučení z minulosti, kdy převažovala logika diktovaná finančním systémem, by nyní mělo být jasné. Převážit musí veřejný zájem. EHSV proto doporučuje změnit směr a klást důraz na společný zájem, tak aby byly zájmy všech zainteresovaných stran v rovnováze, neboť je přesvědčen, že pouze tak bude reforma účinná.

1.9

EHSV je přesvědčen, že k vytvoření udržitelného finančního systému je třeba, aby bylo finanční odvětví „trpělivé“, oprostilo se od vidiny krátkodobého zisku za každou cenu a zaměřilo se spíše na dlouhodobou efektivitu a stabilitu. Toto nařízení navrhuje změnu podnikatelského modelu.

1.10

EHSV se domnívá, že by Komise měla věnovat větší pozornost investorům a zaměstnancům, na něž se v reformě moc nepohlíželo. Zárukou dlouhodobé udržitelnosti systému je totiž obnovená důvěra vycházející z bezpečnějšího prostředí nejen pro investory, ale i pro zaměstnance, tedy pro ty, kdo jsou aktivně zapojeni do procesu řízení rizik.

1.11

EHSV má za to, že při uplatňování právního předpisu je platnou a žádoucí zásadou flexibilita. Rozmanitost (1) bankovnictví je totiž zárukou stability a efektivity systému. EHSV chce nicméně připomenout, že nesmí být zaměňována s regulační svévolností.

1.12

EHSV doporučuje Komisi, aby do svého hodnocení dopadu zahrnula podrobné hodnocení vzájemné souvislosti mezi hlavními návrhy stávajícího nařízení a dalšími nedávno přijatými iniciativami, jako je CRD IV, BRRD, SRM apod., a hodnocení rizika přechodu ke stínovým bankám.

1.13

EHSV doporučuje, aby Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) úzce spolupracoval s vnitrostátními orgány a koordinoval s nimi činnosti dohledu, jelikož trhy dobře znají a budou mít hlavní slovo při řízení nového reformovaného evropského finančního sektoru.

2.1

Podle Komise představuje tento návrh stěžejní odpověď Unie na problematiku bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání, a jeho cílem je zabránit tomu, aby se v bankovním systému Unie projevily oblasti nekontrolovaných a neřízených rizik. Tento návrh omezí šíření činnosti čistě spekulativní povahy.

2.2

Cílem tohoto navrhovaného nařízení je prevence systémových rizik, finančních problémů nebo selhání velkých, složitých a vzájemně propojených subjektů finančního systému, zejména úvěrových institucí, a splnění těchto cílů:

2.3

Jiné druhy doplňkových finančních služeb a produktů (záruky, podnikové dluhopisy, deriváty ...) by tedy měly být nadále povoleny.

3.1

Komise odhaduje, že finanční krize stála vlády EU přibližně 1  600 mld. eur (13 % HDP EU), které státy vynaložily v podobě podpor na záchranu finančního sektoru. Koncentrace je v bankovnictví mimořádně vysoká.

3.2

14 evropských bankovních skupin je na seznamu celosvětových systémově významných finančních institucí (SIFI) a 15 evropských bankovních skupin vlastní 43 % aktiv na trhu, což představuje 150 % HDP zemí EU-27, přičemž prvních třicet skupin vlastní 65 % aktiv.

3.3

Finanční krize se zrodila ve Spojených státech, nicméně se jako tsunami přelila do evropského systému, a má několik různých příčin. Za hlavní z nich lze považovat podstupování nadměrného rizika, nadměrné využívání pákového efektu, nedostatečné požadavky, co se vlastního kapitálu a likvidity týče, a složitost bankovního systému obecně.

3.3.1

V říjnu 2012 Liikanenova skupina prohlásila, že je nezbytné právně oddělit některé obzvlášť rizikové finanční činnost od bank, které přijímají vklady v rámci bankovní skupiny. K činnostem, které je třeba oddělit, patří obchodování na vlastní účet s cennými papíry a deriváty a některé další činnosti úzce související s trhy s cennými papíry a deriváty (2).

3.4

Komise chce prostřednictvím tohoto nařízení omezit rizikovost v bankovním systému a získat kontrolu nad všemi potenciálně spekulativními transakcemi. Je třeba na něj pohlížet ve spojitosti se souvisejícím nařízením o obchodech zajišťujících financování (3), které upravuje a omezuje netransparentnost takzvaných stínových bank. Je třeba podotknout, že stínová aktiva dosahovala na konci roku 2012 objemu 53 bilionů eur, což představuje polovinu mezinárodně regulovaného bankovního systému, zejména v Evropě (přibližně 23 bilionů eur) a ve Spojených státech amerických (přibližně 19,3 bilionů eur). To jsou velmi působivá čísla, pokud se srovnají s celkovým HDP zemí EU-28, jenž v roce 2013 činil podle údajů Eurostatu necelých 13  071 bilionů eur.

3.5

V usnesení Evropského parlamentu vypracované zpravodajkou paní McCarthy (4) se stanoví několik hlavních zásad a mj. se doporučuje, že „cílem všech reforem bankovní struktury musí být zajištění bezpečného, stabilního a účinného bankovního systému […] odpovídajícího potřebám reálné ekonomiky, zákazníků a spotřebitelů; […] strukturální reformy musí podpořit hospodářský růst tím, že zajistí hospodářství přístup k úvěrům, a to zejména pro malé a střední a začínající podniky, zvýší odolnost vůči případným finančním krizím, obnoví důvěru v banky“ ve všech ohledech, a „odstraní rizika pro veřejné finance […]“; aby byl bankovní systém účinný, „musí zahrnovat změnu zavedené bankovní praxe s cílem zjednodušit systém, posílit spolupráci, omezit propojení mezi rizikovými a obchodními činnostmi, vytvořit systém odpovědného odměňování, zlepšit správu a řízení společností, umožnit účinnou obnovu a řešení problémů bank, zvýšit bankovní kapitál a poskytovat úvěry ekonomice“.

Nový dohled nad mezinárodními trhy tak byl posílen a zpřísněn a především získal více pravomocí, než měl doposud, méně manipulačního prostoru a více záruk pro trh a konečné uživatele.

4.1

EHSV se domnívá, že se Komise ubírá správným směrem, ale považuje za vhodné ji informovat o některých aspektech, které vyplynuly z jednání s různými zainteresovanými stranami a které možná nebyly dostatečně vzaty v potaz. EHSV proto upozorňuje Komisi na několik klíčových bodů z projevů různých zainteresovaných stran, které se sice neshodují s celkovým postojem EHSV, ale přesto si zaslouží věrné reprodukování.

4.2

Reforma, o níž se diskutuje, byla v zásadě uvítána. Zákaz obchodování na vlastní účet a oddělení tradičních činností od obchodování s cennými papíry jsou totiž většinou považovány za vhodné nástroje k omezení spekulací s finančními produkty a oživení úvěrové činnosti bank, jež je hlavním zdrojem financování pro malé a střední podniky a je v poslední době značně omezována spekulativním přístupem k obchodování s cennými papíry.

4.3

Je důležité, aby se při provádění reformy bral zřetel na rozmanitost podnikatelských modelů, a místní banky tak mohly nadále poskytovat služby místní ekonomice.

4.4

Zvláštní pozornost si zaslouží podnikatelský model vzájemných a družstevních záložen. Panuje názor, že reforma není pro jejich specifickou síť vhodná ani přizpůsobitelná. Zejména byly vyjádřeny obavy, že by reforma mohla narušit jejich způsob práce a ohrozit jejich každodenní připravenost sloužit reálné ekonomice na daném území. Doporučuje se tedy zachovat specifika a rozmanitost podnikání těchto institucí.

4.5

Reforma spolu s četnými dalšími opatřeními, které Komise v posledních letech přijala, umožní zvýšit transparentnost jednotlivých operací i celého bankovního systému, ale zároveň celkově zvýší náklady na různých úrovních. V této souvislosti se v průběhu diskuse jasně ukázalo, že je třeba celkově posoudit dopad reformy finančních předpisů, ačkoliv je zřejmé, že je takový odhad velmi složitý.

4.6

Existují obavy, že tyto náklady ponesou – jako ostatně velmi často – koneční uživatelé finančních služeb. Vyvstává přitom otázka, zda nebudou pozitivní dopady, jež by nová opatření měla mít například na bezpečnost bankovního systému, nižší než dopady negativní.

4.7

Co se týče systému ochrany „oznamovatelů“ (whistleblowers), EHSV a sociální partneři účastnící se diskuse o této problematice vítají, že Komise chystá zavést systém pravidel. Požaduje se lepší definice výrazu „vhodné ochrany“ (článek 30) a vyjasnění ohledně rozšíření plánovaných pravidel na všechny zaměstnance, aby byli povzbuzováni a motivováni k oznamování případných porušení.

4.8

V souvislosti s plánovanými sankcemi (články 28 a 29) EHSV doporučuje, aby odpovědnost za případná porušení nesla především řídicí úroveň institucí, nikoli konkrétní osoby.

4.9

V souvislosti se systémem odměňování se naopak požaduje, aby se v nařízení výslovně odkazovalo na ustanovení článku 69 směrnice o kapitálových požadavcích (CDR IV).

5.1

EHSV vítá opatření, které Komise v návrhu uvádí, a souhlasí s rozhodnutím použít právní nástroj nařízení, které se zdá vhodné pro účel harmonizace jednotného trhu, neboť se tak předejte regulatorním arbitrážím a bude možné vytvořit bankovní systém, který bude opět účinně a účelně sloužit občanům a společnosti, podporovat reálnou ekonomiku, domácnosti, vyvážený a udržitelný rozvoj společnosti a bude dlouhodobě zaměřen na sladění inovací s bezpečností.

5.2

EHSV rozhodně podpořil reformy, které následovaly a které začínají přinášet první výsledky. Nařízení projednávané v tomto stanovisku upravuje jeden z nejsložitějších a nejožehavějších aspektů celého systému – totiž odolnost a právní strukturu finančních institucí, jejichž aktiva v některých případech přesahují HDP mnohých členských států. Celkový objem obchodů 10 největších evropských bank překračuje HDP EU-28 (5) (více než 15  000 mld. eur).

5.3

Cílem navrhovaného zařízení je rozetnout gordický uzel, který představuje velikost, propojení a složitost některých tzv. systémově významných institucí, tj. těch, které mohou způsobit krizi systému. Výraz „příliš velké na to, aby zkrachovaly“ se již stal mantrou, za níž se skrývá veškeré jednání, jež porušuje nejen nejzákladnější etické zásady, ale i zákony, jak bohužel zas a znovu dokládají nedávné i současné finanční skandály. Takové jednání se eufemisticky označuje jako „moral hazard“, čili etické riziko.

5.4

Komisař Barnier při zveřejnění textu uvedl, že bychom měli zabránit vzniku bank, které jsou příliš velké na to, aby zkrachovaly, příliš drahé na to, abychom je zachraňovali, a příliš složité na to, abychom je restrukturalizovali.

5.5

EHSV je přesvědčen, že navrhovaná opatření jdou žádaným směrem, tzn. snižují riziko toho, že bude nutné opět vynaložit peníze daňových poplatníků na záchranu bank, které se dostaly do obtížné situace. EHSV bezprostředně po opakovaných záchranných akcích varoval před ničivými důsledky, které budou mít na státní dluhy, a před následnými zhoubnými dopady recese, která se nevyhnutelně dostaví. Předpovědi se bohužel potvrdily v ještě horší formě, než se čekalo, kvůli nepochopitelné chybě v multiplikačním efektu politik fiskálních korekcí v důsledku požadavků členských států a také kvůli krátkozraké a chybné politice EU, která nepochopila, že opatření musejí být flexibilní a že je nutné podniknout kompenzační kroky ke zmírnění recese.

5.5.1

Teprve nyní si uvědomujeme rozsah škod, jež tato politika způsobila, a je třeba uznat, že pouze díky osvícenému řízení eurozóny ze strany Evropské centrální banky nedošlo k nejhoršímu a euro, a potažmo celá Unie, bylo zachráněno. Pokud by byl EHSV býval vyslyšen, mohlo se mnohým škodám zabránit!

5.6

Komise pro účely dotčeného nařízení správně přisuzuje rozhodující úlohu Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA). EBA bude konzultován v případě, že bude nutné učinit některá rozhodnutí uvedená v tomto návrhu, a krom toho bude pověřen vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem a bude Komisi podávat zprávy o uplatňování nařízení. EHSV opakovaně poukazoval na to, že Komise tomuto důležitému orgánu i přes jeho nepopiratelné odborné znalosti nepřiznává dostatečnou úlohu ani zdroje.

5.7

Ve Spojených státech byl v roce 1999 schválen zákon, kterým se zrušil zákon Glass-Steagall a konkrétně i rozlišování mezi komerčními a investičními bankami. Také Unie se bohužel nechala inspirovat katastrofálním rozhodnutím americké administrativy. EHSV poukazuje na to, že stávající předpisy de facto znovu zavádějí oddělování oblastí činnosti, a dokonce jdou ještě dále, neboť – až na pár výjimek – institucím, které přijímají vklady, zakazují obchodovat s investicemi na vlastní účet a držet obchodní aktiva.

5.7.1

Je zásadní, aby EU úzce spolupracovala s třetími zeměmi, především s USA, aby bylo možné zaujmout k právní úpravě společný řádný přístup. EHSV naléhá na Komisi, aby posílila mezinárodní spolupráci.

5.8

Návrh nařízení ponechává příslušným orgánům značnou volnost. Jednání a hodnocení těchto orgánů se musí opírat o jasná, harmonizovaná a předvídatelná kritéria, jejichž pomocí se určí, kdy již banka není s to řídit svou vysokou míru rizika obchodní činnosti. Bez společného referenčního rámce by riziko subjektivního výkladu mohlo mít namísto žádoucího dopadu, který by byl v souladu s ustanoveními článku 114 SFEU, dopad zcela opačný.

5.9

EHSV vítá konečné rozhodnutí Komise o zvolení přístupu ex post, namísto oddělování tržních činností a dalšího obchodování na vlastní účet ex ante, proto mají zásadní význam technické normy, jejichž vypracováním byl pověřen EBA. Vzhledem k uplatňování postupů pro řešení sporů a zejména ke zřízení orgánu příslušného k řešení, o němž v prosinci 2013 rozhodla Rada ECOFIN, EHSV doporučuje, aby byly již nyní stanoveny způsoby řízení všech vnitrostátních i evropských subjektů a rozdělení pravomocí mezi ně, což umožní předejít riziku překrývání rozhodnutí nebo v nejhorším případě i rozporuplných výkladů a hodnocení příslušných orgánů. Jediný orgán pro řešení problémů by ihned po svém zřízení měl být zapojen do vytváření mechanismu a spolu s EBA by se měl podílet na stanovení technických norem.

5.10

EHSV nesouhlasí s některými kritickými vyjádřeními na adresu Komise ohledně relativního významu činností, jež by mohly být odděleny. V některých úvěrových institucích jsou tyto činnosti nesmírně důležité a při neexistenci jejich specifické úpravy tak byly dotčené instituce vystaveny velmi vysokému riziku, jež mohlo vyvolat systémovou krizi, která mohla mít s velkou pravděpodobností ničivý dopad na platební systémy a na hospodářství jako takové a mohla být podstatně horší než ta, jíž jsme prošli. Pouze díky obrovským sumám čerstvého kapitálu (na účet občanů) a schopnosti ECB reagovat bylo možné odvrátit katastrofu.

5.11

EHSV je Komisi vděčný a vítá, že do právního předpisu začlenila výslovné ustanovení o ochraně pracovníků v tomto odvětví, kteří v případě oznámení nesrovnalostí čelí negativním následkům a kteří sice plní svou občanskou povinnost, nicméně zakoušejí morální nátlak a někdy i ztrátu pracovního místa. Takovéto činnosti interního monitorování, známé též jako whistleblowing, je třeba stimulovat a podporovat. Dodržování předpisů je často zanedbáváno, obcházeno nebo dokonce přímo porušováno, což bankovní instituce a jejich zaměstnance vystavuje nevyčíslitelnému riziku. Nedávná odhalení jednání porušujícího veškeré předpisy a zákony v několika známých a respektovaných podnicích byla možná jen díky aktivní spolupráci příslušných zaměstnanců!

5.11.1

EHSV žádá Komisi, aby vypracovala specifickou koncepci monitorování povinností členských států souvisejících s přijímáním odpovídajících ochranných předpisů a do dvou let od provedení nařízení předložit příslušnou zprávu.

5.12

EHSV velmi dbá na vztahy s třetími zeměmi, zejména na vzájemnost a na dodržování právních předpisů ze strany všech subjektů činných na území Unie, a domnívá se, že činnost Komise byla vyvážená a s jejím návrhem lze souhlasit. EHSV doporučuje nadále rozvíjet a posílit spolupráci se Spojenými státy zejména v oblasti regulace finančního trhu, aby byly systémy co nejjednotnější a tytéž problémy řešily stejným způsobem.

5.13

EHSV rovněž vítá, že jedna z otázek, na niž v minulosti velmi naléhal, začíná v nařízeních Komise pomalu nacházet přiměřenou odpověď – v tomto případě co se týče správních sankcí, neboť trestněprávní sankce nespadají do oblasti její působnosti. Návrhy Komise se jeví přiměřené, odpovídající a odrazující.

5.14

EHSV již několikrát vyjádřil své výhrady k využívání aktů v přenesené pravomoci. Uznává sice jejich význam pro postupně měněné právní předpisy, ale podotýká, že systém aktů v přenesené pravomoci způsobuje nejistotu, a ta je v této souvislosti nežádoucí.