27.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/1


Usnesení Výboru regionů Priority Výboru regionů v roce 2014 s ohledem na pracovní program Evropské komise

2013/C 280/01

VÝBOR REGIONŮ

s ohledem na sdělení o pracovním programu Komise na rok 2013 (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2012 k prioritám Výboru regionů v roce 2013 na základě legislativního a pracovního programu Evropské komise (2),

s ohledem na protokol o spolupráci mezi Evropskou komisí a Výborem regionů podepsaný dne 16. února 2012,

Unie v roce 2014

1.

považuje rok 2014 za přelomový rok pro Evropskou unii, v němž proběhnou volby do Evropského parlamentu, bude jmenována nová Komise, zahájeno programové období 2014–2020 na základě nového víceletého finančního rámce, proveden přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období a bude pokračovat práce na dokončení a prohloubení hospodářské a měnové unie;

2.

domnívá se, že EU bude mít v roce 2014 tyto hlavní úkoly: vytvářet růst a pracovní místa transformováním našich ekonomik směrem k nízkouhlíkové udržitelné budoucnosti, posílit občanství EU, zejména v rozhodujícím okamžiku evropských voleb, a obnovit důvěru v evropský projekt s cílem podpořit „demokratickou legitimitu“ EU, což vyžaduje dlouhodobé úsilí o obranu základních hodnot EU proti narušování ze strany populistických a protidemokratických sil;

3.

obává se, že nadcházející ukončení mandátu Evropské komise může ovlivnit míru její aktivity ve chvíli, kdy je ve značném počtu oblastí zapotřebí bezodkladně jednat;

4.

připomíná, že má při příležitosti 20. výročí svého vzniku v úmyslu zamyslet se nad tím, jak by mohl posílit svoji institucionální a politickou roli;

5.

vybízí Komisi, aby předložila zprávu o současném stavu probíhajících diskusí o budoucnosti Evropy, včetně výsledků debaty s občany v rámci Evropského roku občanů 2013. Jako součást diskuse o „opětovném napojení na občany“ také vyzývá Komisi, aby zahájila přípravu své zprávy o uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě již v roce 2014;

Hospodářská a měnová unie a veřejné finance

6.

vyzývá Komisi, aby co nejrychleji představila své návrhy nařízení zavádějícího jednotný mechanismus pro řešení problémů bank a činností navazujících na doporučení strukturálních reforem v odvětví bankovnictví;

7.

žádá Evropskou komisi, aby představila návrh revize systému „trojky“, jímž by byla zaručena demokratická kontrola a odpovědnost vůči Evropskému parlamentu;

8.

požaduje obnovení jednání o směrnici o systému pojištění vkladů souběžně s návrhem směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení problémů úvěrových institucí a investičních podniků;

9.

všímá si úspěšného zavedení projektových dluhopisů na trh v souvislosti s probíhající zaváděcí fází a požaduje, aby byla tato iniciativa rozšířena na celé období příštího víceletého finančního rámce (2014–2020) a kromě energetiky, dopravy a telekomunikačních infrastruktur i do dalších oblastí politik. Navrhuje rozšířit rozsah účasti na malé a střední podniky, aby byly regionální investiční fondy směřovány do malých a středních podniků a aby se posílilo evropské odvětví rizikového kapitálu vycházející z regionů;

10.

vyzývá Komisi, aby ve své výroční zprávě o veřejných financích v evropské měnové unii nadále sledovala situaci a vývoj veřejných financí na regionální a místní úrovni;

Strategie Evropa 2020 a evropský semestr

11.

domnívá se, že současný neuspokojivý stav strategie Evropa 2020 není způsoben pouze hospodářskou krizí a nedostatečnými ambicemi členských států, ale také nedostatečným zapojením místních a regionálních orgánů do přípravy a provádění strategie a obecněji chybějícím skutečným územním rozměrem ve strategii Evropa 2020;

12.

vyzývá Komisi, aby urychleně předložila rámec pro přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období a překonala svůj ohlášený záměr spustit metodiku;

13.

připomíná, že neustále sleduje pokrok ve všech stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020 a již pracuje na posouzení v polovině období z místního a regionálního hlediska;

14.

vyjadřuje své zklamání nad tím, že ani v roční analýze růstu na rok 2013 ani v doporučeních pro jednotlivé země nebyla zmíněna potřeba místně podmíněného přístupu a víceúrovňového partnerství při provádění strategie Evropa 2020, a požaduje, aby Komise splnila své závazky a zajistila, že členské státy vytvoří při přípravě a provádění národních programu reforem partnerství s místními a regionálními orgány;

Jednotný trh a průmyslová politika

15.

vyzývá Komisi, aby určila ty oblasti, které budou nejpravděpodobněji vytvářet inovace a kvalitní pracovní místa, a dala jim ve fungování jednotného trhu přednost;

16.

vyzývá Komisi, aby jako jeden z pilířů evropského projektu předložila návrhy na evropskou průmyslovou politiku a považovala ji za skutečnou politickou prioritu se stejným politickým postavením jako soudržnost, infrastruktura a zemědělství;

17.

podporuje návrh Evropského parlamentu ustavit řídící skupinu pro průmyslovou politiku, aby se spojily evropské, celostátní, regionální a místní pravomoci a zdroje, jež jsou nyní roztroušeny napříč všemi úrovněmi a odvětvími;

18.

požaduje, aby Evropská komise oficiálně konzultovala VR ohledně vypracování nových pokynů pro uplatňování pravidel EU pro státní podporu;

19.

vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj regionálních plánů inovací, i včetně průmyslového rozvoje;

20.

požaduje, aby Komise navázala na své sdělení Podnikání 2020 další analýzou skutečných překážek, které stojí před mladými podnikateli, a podpořil by další přeshraniční výměny a možnosti pro tyto podnikatele;

Politika soudržnosti a doprava

21.

znovu opakuje svůj požadavek, aby Komise připravila bílou knihu o územní soudržnosti, která by analyzovala vzájemné působení územní agendy 2020 a strategie Evropa 2020, jakož i následný územní dopad politiky soudržnosti v období 2007–2013;

22.

vyzývá Komisi, aby podala zprávu o tom, zda byly místní a regionální orgány včas a strukturovaně zapojeny do přípravy dohod o partnerství a operačních programů na období 2014–2020, v souladu se zásadami partnerství a víceúrovňové správy vložených do nařízení o společných ustanoveních a s kodexem chování pro partnerství;

23.

žádá Komisi, aby zveřejnila praktickou, snadnou použitelnou příručku pro místní subjekty o tom, jak využívat nové strukturální fondy ihned po přijetí nových právních předpisů;

24.

v souvislosti s iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí vyjadřuje silné znepokojení nad tím, že financování pro celé příští programové období je nedostatečné a soustředí se na léta 2014–2015, což zpochybňuje udržitelnost a účinnost této iniciativy. Vyzývá proto zejména ke změně čl. 9 písm. f nařízení o víceletém finančním rámci tak, aby neobsahoval explicitní omezení nové rozpočtové položky na tuto iniciativu na 3 mld. EUR. Tato změna by byla tím potřebnější, že by po roce 2016 bránila zpětnému zahrnování výdajů na programy, které mají rozhodující význam pro soudržnost, jako jsou programy přeshraniční spolupráce nebo části nástroje pro propojení Evropy;

25.

bude s Komisí spolupracovat na začleňování ESÚS do politik EU, jak se uvádí v platné dohodě mezi oběma institucemi, a vyzývá ji, aby podporovala využívání ESÚS při provádění politiky sousedství. VR prostřednictvím ARLEM a CORLEAP prozkoumá možnosti vytvoření ESÚS se sousedními partnerskými zeměmi;

26.

vybízí Komisi, aby připravila sdělení o mobilitě v zeměpisně a demograficky znevýhodněných regionech;

Zaměstnanost, sociální začleňování a malé a střední podniky

27.

v souvislosti s vysokou mírou nezaměstnanosti v mnoha členských státech, která je zvlášť vážná pro mladé lidi, podporuje úsilí při poskytování záruky pro mladé lidi a vyzývá Komisi, aby tuto oblast dále rozvíjela a v průběhu roku 2014 podala zprávu o pokroku;

28.

žádá Komisi, aby navrhla „Pakt o sociálních investicích“, jak požaduje i Evropský parlament;

29.

zastává názor, že pro činnost v oblasti sociální ekonomiky je nutná větší právní jistota, a žádá v této souvislosti o vytvoření statutu evropské vzájemné společnosti;

30.

s ohledem na potenciál malých a středních podniků vytvářet pracovní místa na místní a regionální úrovni a na snahu pomoci jim čelit vytrvalé krizi žádá Komisi, aby pokročila v stimulování finančních institucí, aby poskytovaly malým a středním podnikům půjčky a investovaly do nich jako prostředek zajištění jejich přežití a také podpory jejich růstu. Očekává proto návrhy nového „investičního plánu“ schváleného červnovou Evropskou radou a vybízí k novým investicím do otevřených inovací a zahajování podnikání;

31.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o zjednodušení a minimalizaci regulační zátěže MSP v rámci svého nového programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a pravidelně konzultovala MSP, aby identifikovaly předpisy a legislativní oblasti EU, které je nejvíce zatěžují (iniciativa top ten);

32.

vyzývá Komisi, aby vyvinula nový politický přístup zaměřený na strategie podnikatelství a inteligentní specializace i objevování podnikatelství na všech vzdělávacích úrovních od základních škol po školy odborného vzdělávání a vysoké školy. Důraz je přitom třeba klást na to, aby Evropané – od místních a regionálních představitelů po průmyslníky nebo začínající podnikatele – mohli působit na žáky základních škol a vedli je k podnikatelskému přístupu v každodenních činnostech již od raného věku;

33.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh na informování a konzultace pracovníků, předvídání a řízení restrukturalizací ve smyslu usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2013;

34.

vyzývá Komisi, aby podala zprávu o provádění směrnice o opožděných platbách na celostátní, regionální a místní úrovni správy;

Spravedlnost a vnitřní věci

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále zapojovaly místní a regionální orgány do přípravy a provádění politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pokud jde o migraci a azyl a také o trvající boj proti korupci a organizovanému zločinu a ochranu obětí;

36.

znovu opakuje svůj závazek ke strategickému partnerství, které v roce 2012 nabídla Evropská komise prostřednictvím revidované Evropské agendy pro integraci státních příslušníků třetích zemí a politického dialogu vedeného v rámci Evropského fóra pro integraci. Vyzývá Komisi, aby trvala na využívání územních paktů v této oblasti politiky, jak navrhuje ve své revidované agendě pro integraci;

Zemědělství a námořní politika

37.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek tak, aby se jedním ze standardních výběrových kritérií v rámci výběrových řízení na dodávku potravin (například pro školy, pečovatelské domy a veřejná zařízení) mohla stát skutečnost, že je potravina „vyrobena lokálně“ (3);

38.

vyzývá k pečlivému zhodnocení územního dopadu všech návrhů na zrušení mechanismů tržní regulace v zemědělství, včetně dvoustranných obchodních dohod a dohod o přidružení, a ke kontrole, zda tyto návrhy nejsou v rozporu s cílem územní soudržnosti zakotveném v Lisabonské smlouvě;

39.

žádá Komisi, aby navrhla evropskou strategii pro rozvoj venkova, která by vrátila do rovnováhy zdroje ve prospěch venkovských oblastí, jejichž úroveň rozvoje je pod průměrem EU;

40.

zdůrazňuje význam řádného provádění nového regionalizovaného přístupu k rozhodování v rámci reformované společné rybářské politiky, kdy jsou rozhodnutí přijímána na úrovni jednotlivých moří namísto současného řízení s nadměrnou kontrolou ze strany EU a kdy jsou lépe zapojovány všechny zúčastněné strany. Je znepokojen, že Komise využívá akty v přenesené pravomoci, neboť by to nemělo být na úkor specifik každé rybolovné a mořské oblasti;

Životní prostředí a energetika

41.

připomíná klíčovou úlohu, kterou musí přechod k obnovitelným zdrojům energie sehrát v politice EU v oblasti energetiky a změny klimatu. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby navrhla právně závazné zvýšení cíle pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a dále mezicíle pro rok 2040 se záměrem dosažení 100 % využívání obnovitelných zdrojů do roku 2050;

42.

žádá Komisi, aby v roce 2014 zahájila další iniciativy v rámci plánu účinného využívání zdrojů (4) a kromě hlavního ukazatele produktivity zdrojů určeného k měření hlavního cíle plánu – zlepšení hospodářské výkonnosti při menším tlaku na přírodní zdroje – např. stanovila doplňkové ukazatele účinného využívání zdrojů, nový hlavní ukazatel dopadů využívání zdrojů na přírodní kapitál a životní prostředí a rovněž sledovala cíl založený na těchto ukazatelích, který spočívá v možnosti neustálého měření pokroku ve zlepšování účinného využívání zdrojů s nízkými náklady. Znovu opakuje svoji výzvu Evropské komisi, aby uspíšila kroky k závazným cílům pro zadávání veřejných zakázek zohledňujícím ekologii při zohlednění skutečnosti, že ve veřejných zakázkách se uplatňují další významné faktory (5);

43.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že její přezkum právních předpisů v oblasti odpadů a stávajících cílů v oblasti předcházení vzniku, opětovného použití, recyklace, využití a snižování množství odpadu ukládaného na skládky v roce 2014 řádně zohlední předběžné stanovisko Výboru k tomuto tématu vyžádané Komisí. Přezkum by měl splňovat „žádoucí cíle“ stanovené v plánu účinného využívání zdrojů, a připravit tak půdu pro hospodářství založené na opětovném používání a recyklaci s téměř nulovým zbytkovým odpadem. Požaduje, aby se v rámci přezkumu v roce 2014 věnovala zvláštní pozornost plastovému odpadu;

44.

vyzývá Komisi, aby v návaznosti na zelenou knihu předložila nový ambiciózní rámec v oblasti klimatu a energetiky na období do roku 2030. Tento rámec musí konkrétně zajistit větší míru spolufinancování ze strany EU pro infrastrukturní projekty, které podporují cíle v oblasti změny klimatu a výrazně souvisejí s klimatem;

45.

požaduje, aby Komise vypracovala strategii pro energetickou chudobu provázenou vhodnými návrhy včetně definice energetické chudoby platné na úrovni EU;

46.

vyzývá Komisi, aby co nejvíce usilovala o podnícení energetické účinnosti a navrhla v této oblasti závazné národní cíle doplněné o podrobné posouzení dopadu na rozpočet a o balíček finančních opatření. Znovu opakuje, že je třeba, aby provádění politiky v této oblasti dodržovalo zásadu partnerství a řídilo se koncepcí víceúrovňové správy;

Subsidiarita, posouzení dopadu a zlepšování právní úpravy

47.

vyzývá Komisi, aby zahájila a uzavřela několik hodnocení zvažovaných v rámci strategie zlepšování právní úpravy, zejména účelnosti právních předpisů EU, a připomíná svoji nabídku přispět prostřednictvím svých konzultačních sítí;

48.

požaduje, aby Komise v určitých oblastech politiky zavedla posouzení územního dopadu a učinila ho povinným. Znovu opakuje svoji ochotu úzce spolupracovat s Komisí v této oblasti a navrhuje, aby se Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku stalo jedním správním místem pro posouzení územního dopadu;

49.

vybízí Komisi, aby Výboru zaslala návrhy na spolupráci v oblasti konzultace regionů a místních orgánů v předlegislativní fázi (článek 2 protokolu o subsidiaritě a proporcionalitě) a v oblasti souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

Kultura, inovace a cestovní ruch

50.

vybízí Komisi, aby zlepšila regulační rámec EU pro kulturní a tvůrčí odvětví a zaměřila se na zjednodušování a přístup k financím. Kultura a tvořivost by měly být lépe začleněny do strategie Evropa 2020;

51.

na základě soustavy opatření ve prospěch investic do inovací vyzývá Evropskou komisi, aby jasně definovala a zdůraznila úlohu místních a regionálních orgánů v programech a projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru. Regiony a města mají klíčovou úlohu při vytváření vhodných rámcových podmínek pro inovativní prostředí. Jsou prostředníky pro setkávání hlavních aktérů inovačního trojúhelníku, prvků z akademického světa, vysokých škol, výzkumných ústavů, průmyslových odvětví a podniků;

52.

zdůrazňuje, že je třeba vydat sdělení o strategii pro udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch spojený s kulturou jako způsob, jak podpořit nové pracovní příležitosti a posílit místní a regionální hospodářství. Tato strategie by mohla poskytnout společný rámec pro podporu a financování architektonického, etnografického a průmyslového dědictví evropských regionů;

Evropa na světové scéně

53.

bere na vědomí záměr Komise prohloubit spolupráci s VR při zvětšení místního a regionálního rozměru v procesu rozšíření a vyzývá k tomu, aby se to odrazilo ve výročních zprávách o procesu rozšíření;

54.

vybízí Komisi, aby dále zkoumala možnosti rozšíření nástroje pro místní správu na místní samosprávy v partnerských zemích Východního partnerství a evropsko-středomořského regionu;

55.

vyzývá Komisi a Radu, aby v novém plánu pro Východní partnerství zachovaly přístup „víc za víc“, čímž by tato iniciativa měla být více považována za nástroj rozvinutí transformační síly příspěvku Evropské unie a zapojení místních a regionálních orgánů do provádění iniciativy;

56.

v rámci evropsko-středomořské spolupráce vítá důraz, jenž se klade na regionální rozvoj, a byl by rád, kdyby došlo k zapojení ARLEM do tzv. zaváděcích projektů regionálního rozvoje;

57.

připomíná svoji plnou podporu vyhlášení roku 2015 jako Evropského roku rozvoje, aby se zajistila návaznost rozvojových cílů tisíciletí, a vítá zamyšlení Komise nad budoucím globálním přístupem k rozvoji. Vyzývá Komisi, aby hájila zastřešující rámec pro rozvojové cíle tisíciletí po roce 2015, jenž spojí tři rozměry udržitelného rozvoje: hospodářský, sociální a environmentální;

58.

věří, že jeho doporučení budou řádně zvážena při přípravě pracovního programu Komise na rok 2014, a pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil předsedovi Evropské komise, předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Evropské rady, litevskému předsednictví Rady EU a nadcházejícímu řeckému a italskému předsednictví.

V Bruselu dne 4. července 2013

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  COM(2012) 629 final.

(2)  CdR 2204/2012.

(3)  Viz CdR 341/2010.

(4)  COM(2011) 571 final.

(5)  Viz CdR 140/2011 fin.