DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V posledních dvou desetiletích se stáže staly pro mladé lidi významným odrazovým můstkem ke vstupu na trh práce. Aby se mladým lidem podařilo na trh práce proniknout, je prvořadé podporovat jejich zaměstnatelnost a produktivitu. Ačkoli se stáže stále více stávají standardním složkou našich trhů práce, jejich rozšiřování je doprovázeno rostoucími obavami v souvislosti se vzdělávacím obsahem a pracovními podmínkami. Mají-li stáže skutečně usnadnit přístup k zaměstnání, musejí nabízet kvalitní vzdělávací obsah a odpovídající pracovní podmínky a neměly by představovat levnou náhradu řádných pracovních míst.

Po opakovaných žádostech Evropského parlamentu[1] a Evropské rady[2] předložila Komise v prosinci 2012 balíček týkající se zaměstnanosti mladých lidí[3], jehož součástí bylo zahájení druhé fáze konzultací se sociálními partnery ohledně rámce pro kvalitu stáží[4]. Díky uvedeným konzultacím Komise[5] o této záležitosti, jakož i dalším studiím a průzkumům, byla vymezena řada problémů, které se v souvislosti se stážemi v současnosti v EU vyskytují. Tyto problémy se týkají zejména dvou oblastí:

· nedostatečný vzdělávací obsah (tj. stážistům jsou přidělovány podřadné úkoly) a

· nepřiměřené pracovní podmínky (dlouhá pracovní doba, neuspokojivé krytí v případě pracovních rizik nebo rizik týkajících se zdraví a bezpečnosti, nízká či žádná odměna/náhrada, nejasná právní situace, dlouhá doba trvání stáže atd.).

Zúčastněné strany mimoto zdůraznily skutečnost, že vysoký počet neplacených stáží či stáží s nízkou odměnou za práci může způsobovat problém[6] týkající se rovného přístupu a vyvolává také tendenci nahrazovat placené pracovníky stážisty[7]. Stážistům není někdy rovněž jednoznačně sděleno, zda budou pobírat odměnu nebo náhradu, či nejsou informováni o hlavních pracovních podmínkách, jako je zdravotní a úrazové pojištění nebo nárok na dovolenou.

Větší transparentnost s ohledem na vzdělávací obsah a pracovní podmínky stáží povede k účinnějšímu fungování trhu práce. Z průzkumu Eurobarometr z roku 2013 týkajícího se stáží vyplývá, že by oznámení a inzeráty nabízející volná místa pro stážisty mohly být více transparentní, pokud jde o pracovní podmínky.

Vnitrostátní regulační rámce v obecném slova smyslu, a konkrétně striktnost právních předpisů se u různých typů stáží a v jednotlivých členských státech velmi liší. V některých členských státech právní definice stáží neexistuje. V současnosti stojí za povšimnutí roztříštěnost právních předpisů a neexistence obecně používaných kritérií kvality. Společně se tedy dohodnout na tom, co stáž znamená a jaké jsou minimální normy s ní spojené, by členským státům pomohlo při vytváření politik a regulačních přístupů. Z důkazů vyplývá, že počet stáží v zahraničí je velmi nízký[8], a to navzdory velmi vysoké míře mobility u studentů, například v rámci programu Erasmus. Lze to považovat za významnou zmeškanou příležitost, pokud jde o snižování nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím mobility: stáže v zahraničí by mohly být klíčovým faktorem, který mladým lidem pomáhá získat zaměstnání v jiném členském státě. Celoevropský rámec pro kvalitu stáží by pomohl vyřešit nízký počet stáží v zahraničí. Odstranil by jednu z hlavních překážek přeshraniční mobility, kterou je nedostatek informací v oblasti s velkou regulační roztříštěností. Vypracování rámce pro kvalitu stáží je rovněž prvořadé pro rozšíření Evropských služeb zaměstnanosti (EURES) na stáže, jak požadovala Evropská rada v závěrech ze zasedání v červnu 2012[9].

Komise reagovala na velmi vysokou nezaměstnanost mladých lidí v řadě členských států a v návaznosti na dřívější závazky navrhla doporučení o zavedení záruk pro mladé lidi[10], které Rada přijala dne 22. dubna 2013[11]. V tomto doporučení jsou členské státy vyzvány, aby zajistily, že všichni mladí lidé do 25 let obdrží do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže. Aby bylo toto doporučení účinně provedeno, je nezbytné stanovit požadavky na kvalitu stáží.

V tomto kontextu se stávající návrh doporučení Rady snaží zajistit, aby stáže efektivním způsobem usnadňovaly přechod ze školy do zaměstnání, a tudíž zvýšily zaměstnatelnost mladých lidí. Návrh obsahuje pokyny, které mohou zajistit vysoce kvalitní vzdělávací obsah a přiměřené pracovní podmínky. Rovněž se v něm uvádí, jakým způsobem Komise podpoří opatření členských států prostřednictvím rámce EU pro financování, dále prostřednictvím výměny osvědčených postupů a monitorování. Zahrnuje tzv. stáže v rámci „volného trhu“, tedy stáže dohodnuté mezi stážistou a poskytovatelem stáže (podnikem, neziskovou nebo vládní institucí) bez zapojení třetí strany, které zpravidla probíhají po dokončení studií a/nebo jako součást hledání zaměstnání. Navrhované doporučení se netýká stáží, jež jsou součástí akademických a /nebo odborných osnov, ani stáží, jež tvoří součást povinné odborné přípravy (například v oboru lékařství, architektury atd.).

K návrhu je připojeno posouzení dopadů obsahující výsledky konzultací se zúčastněnými stranami, které se podrobněji zabývá problémy souvisejícími se stážemi, pojednává o právních otázkách a otázce subsidiarity a poskytuje analýzu možných způsobů reakce na daný problém.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Veřejná konzultace

Ohledně problémů souvisejících se stážemi a možných řešení konzultovala Komise širokou škálu zúčastněných stran.

V reakci na veřejné konzultace, které se uskutečnily v období od dubna do července 2012, iniciativu Komise celkově podpořily odborové svazy, nevládní organizace, mládežnické organizace, vzdělávací instituce a většina individuálních respondentů. Ačkoli organizace zaměstnavatelů, obchodní komory a členské státy iniciativu obecně podpořily, často poukazovaly na nutnost zajistit dostatečnou flexibilitu rámce, aby bylo možno vzít v úvahu rozmanitost vnitrostátních postupů.

Většina respondentů souhlasila s analýzou Komise (písemná dohoda o stáži, jasné cíle a vzdělávací obsah[12], omezená délka stáže, přiměřené sociální zabezpečení atd.). Podniky a některé organizace zaměstnavatelů tvrdily, že otázky týkající se odměňování a sociálního zabezpečení nespadají do pravomoci EU.

Konzultace se sociálními partnery

V období od října 2012 do února 2013 se ohledně iniciativy týkající se rámce pro kvalitu stáží uskutečnily dvoufázové konzultace se sociálními partnery. Sociální partneři zopakovali postoje, které uvedli během veřejných konzultací, odborové svazy se přimlouvaly za větší iniciativu a zaměstnavatelé vyjádřili obavy ohledně flexibility a zátěže uložené podnikům. Nezahájili však jednání o možné dohodě podle článku 154 SFEU.

Dne 11. června 2013 představily Evropská konfederace odborových svazů (EKOS), BUSINESSEUROPE, Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) a Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného hospodářského zájmu (CEEP) akční rámec pro zaměstnanost mladých lidí vyplývající z vyjednávání v rámci sociálního dialogu, v němž byl zaznamenán záměr Komise navrhnout doporučení Rady o evropském rámci pro kvalitu stáží. Sociální partneři předpokládají, že na základě chystaného návrhu Komise týkajícího se doporučení Rady o evropském rámci pro kvalitu stáží podniknou s ohledem na Radu a Evropský parlament další společná opatření.

Malé a střední podniky

V období od března do června 2013 byl u malých a středních podniků proveden průzkum s cílem prověřit kvalitu stáží zajišťovaných těmito podniky z hlediska zaměstnavatele a změřit náklady na dodržování případných opatření v souvislosti s rámcem pro kvalitu stáží. V rámci průzkumu odpovědělo celkem 914 malých a středních podniků. Průzkum vyzdvihl význam stáží pro vytváření pracovních příležitostí v malých a středních podnicích, přičemž většina dotazovaných (71,9 %) považovala stáže za způsob, jak vybrat a vyškolit budoucí zaměstnance. Tento průzkum rovněž potvrdil, že by naprostá většina malých a středních podniků (9 z 10) neměla s navrhovanými prvky kvality problémy.

Průzkum Eurobarometr týkající se stáží

V květnu 2013 se v EU-27 a v Chorvatsku uskutečnil průzkum Eurobarometr s cílem kvantifikovat obavy v souvislosti s kvalitou stáží. Výsledky tohoto prvního reprezentativního průzkumu v rámci celé EU, který se týkal daného tématu, zahrnovaly:

· potvrzení skutečnosti, jak rozšířené stáže jsou: 46 % osob ve věku 18 až 35 let, které se průzkumu zúčastnily, absolvovalo nejméně jednu stáž;

· každá třetí stáž byla považována za neuspokojivou, pokud jde o pracovní podmínky (25 % všech stáží) nebo vzdělávací obsah (18 %) či obojí;

· hlavním faktorem výjimečnosti stáží v zahraničí (9 % všech stáží) je nedostatek informací: 38 % osob, které by měly o stáž v zahraničí zájem, zmínilo nedostatečné informace o předpisech upravujících stáže v ostatních členských státech.

Ekonometrická analýza založená na výsledcích Eurobarometru zjistila významný vzájemný vztah mezi kvalitou stáží a „výsledkem z hlediska zaměstnání“. Jinými slovy, osoby, které absolvovaly nevyhovující stáž, poté s mnohem menší pravděpodobností najdou zaměstnání.

Posouzení dopadů

Druhá fáze konzultací se sociálními partnery byla doprovázena analytickým dokumentem[13] o problémech souvisejících s kvalitou stáží, který objasňuje možné reakce politiky.

Tento dokument byl v roce 2013 doplněn tak, aby představoval plnohodnotné posouzení dopadů[14] ; byly do něj zahrnuty dříve nedostupné údaje o počtu a kvalitě stáží a nové důkazy o vzájemném vztahu mezi kvalitou stáží a vyhlídkami na zaměstnání. V posouzení dopadů jsou určeny a analyzovány možnosti politiky vedoucí ke zvýšení podílu kvalitních stáží, zejména stanovením norem založených na „osvědčených postupech“ a odrazováním zaměstnavatelů od nabízení nevyhovujících stáží. Jsou v něm rovněž analyzovány nové návrhy týkající se transparentnosti s cílem usnadnit mladým lidem ověřování kvality stáží.

V posouzení dopadů jsou kromě základního scénáře přezkoumány tyto čtyři možnosti:

· vytvoření informačních internetových stránek;

· zavedení dobrovolné značky kvality;

· návrh doporučení Rady a

· návrh směrnice.

Z posouzení dopadů je vyvozen závěr, že nejúčinnější, nejefektivnější a nejpřiměřenější možností by byl návrh Komise na doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží, jež členské státy převedou do své vnitrostátní praxe a/nebo právního řádu.

Členským státům by se doporučilo, aby zajistily povinné uzavření písemné dohody o stáži. Dohoda by zahrnovala informace o vzdělávacích cílech stáže, o pracovních podmínkách, o tom, zda je poskytována odměna/náhrada, o právech a povinnostech podle použitelných právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů a rovněž o délce stáže.

Dodatečné požadavky na transparentnost vytvoří pobídky pro kvalitní stáže a/nebo budou odrazovat od stáží nevyhovujících.

Podle upřednostňované možnosti by v oznámení o volném místě pro stážisty muselo být uvedeno, zda se jedná o placenou stáž, či nikoli, a v případě placené stáže by musela být uvedena výše odměny/náhrady. Poskytovatelé stáží budou muset zveřejnit rovněž informace o počtu stážistů, kterým byla po skončení stáže nabídnuta pracovní smlouva.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ

Právním základem této iniciativy jsou články 153, 166 a 292 SFEU. Podle článku 292 SFEU může Rada na návrh Komise přijmout doporučení v oblastech spadajících do pravomoci EU.

Podle článku 153 SFEU Unie podporuje a doplňuje činnost členských států mimo jiné v oblasti pracovních podmínek, sociálního zabezpečení a sociální ochrany pracovníků a rovněž zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí a boje proti sociálnímu vyloučení. V souladu s judikaturou Soudního dvora se na placené stáže vztahuje článek 153.

Dodatečným právním základem se stal navíc článek 166 SFEU, a to z toho důvodu, aby byly pokryty také stáže neplacené. Podle tohoto článku Unie provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání.

V závislosti na tom, zda je stáž placená, či nikoli, se tudíž odpovídajícím způsobem použije článek 153 nebo článek 166.

Podle čl. 153 odst. 5 SFEU se ustanovení článku 153 SFEU nevztahují na odměnu za práci. Ustanovení čl. 153 odst. 5 SFEU však nebrání řešení problémů týkajících se transparentnosti odměny za práci, a to vydáním doporučení, aby písemná dohoda o stáži objasňovala, zda odměna je či není použitelná.

Je možné provést srovnání s jinými nástroji EU, jako je směrnice 91/533/EHS o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. Zmíněná směrnice v článku 2 stanoví:

„1. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance … s podstatnými body pracovní smlouvy nebo pracovního poměru.

2. Seznámení …. zahrnuje alespoň:

h) počáteční základní částku a další jednotlivé složky a splatnost odměny za práci, na kterou má zaměstnanec nárok …“.[15]

Otázkou odměny za práci se zabývá rovněž návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti[16], který tuto odměnu považuje za jeden z prvků smlouvy nebo dopisu o přidělení vyhotoveného zaměstnavatelem.

Vzdělávání představuje hlavní cíl politik EU v oblasti zaměstnávání a vzdělávání. Je rovněž nedílnou součástí volného pohybu osob podle článku 45 SFEU – základní svobody, která je chráněna Smlouvou. Vzhledem k nadnárodnímu rozměru stáží nedosáhnou cílů navrhované iniciativy, a to celkového zvýšení kvality stáží vykonávaných v EU, opatření samotných členských států.

Rovněž Listina základních práv Evropské unie obsahuje řadu práv a svobod, jež mohou být důležité pro budoucí opatření týkající se stáží, zejména článek 21 (Zákaz diskriminace), článek 29 (Právo na přístup ke službám zaměstnanosti), článek 31 (Slušné a spravedlivé pracovní podmínky) a článek 32 (Zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci).

Subsidiarita

Zásada subsidiarity se použije, pokud návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie.

V případě stáží přináší řešení na úrovni EU řadu výhod:

1)           Pokyny ke kvalitě, které přijaly nebo navrhly různé subjekty v jednotlivých členských státech, v podstatě obsahují podobné prvky, o nichž se usuzuje, že mají zásadní význam pro zvýšení kvality stáží. Z toho vyplývá, že by se stanovené normy kvality stáží neměly v zásadě lišit v závislosti na vnitrostátní praxi nebo místních podmínkách.

2)           Řešení na úrovni EU by zajistilo přínosy z hlediska mobility stážistů. Mladí lidé by pokládali za snazší přijmout stáž v jiné zemi, pokud jim existence standardních postupů nebo pravidel umožňuje jednoznačně pochopit, co mají očekávat.

3)           Zkušenosti ukazují, že kvůli problémům souvisejícím s koordinací dojde ke stanovení mezinárodně uznaných norem kvality rychleji, pokud koordinační a podpůrnou úlohu přijmou nadnárodní instituce.

Členské státy by mohly opatření ke zvýšení kvality stáží přijmout nezávisle. V praxi však Komisi opakovaně vyzývaly k přijetí rámce pro kvalitu stáží (viz mimo jiné závěry ze tří posledních zasedání Evropské rady: v prosinci 2012, únoru 2013 a červnu 2013).

Vzhledem k odchylným právním rámcům by bylo užitečné společné chápání toho, co je to stáž a jaké jsou minimální normy týkající se stáží. To členským státům pomůže vypracovat regulační přístupy, neboť navrhované normy musí být uvedeny do praxe prostřednictvím zvláštního regulačního přístupu členských států. EU by tak mohla členské státy konkrétně podpořit v tom, aby plnily hlavní směr č. 8 pro politiku zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020, a aby především zavedly systémy, které mladým lidem – zejména těm, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy – pomohou najít první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a rychle zasáhly, pokud se mladí lidé stanou nezaměstnanými. Odstranila by se tak jedna z hlavních překážek přeshraniční mobility, kterou je nedostatek informací v oblasti s velkou regulační roztříštěností. Doporučení by navíc přispělo k intenzivnější podpoře poskytované v rámci programu Erasmus+[17] a k dalšímu rozvoji EURES[18].

Proporcionalita

Nástroj v podobě doporučení Rady umožňuje důsledně dodržet zásadu proporcionality: členské státy, které již ve svých právních předpisech nebo ve vnitrostátní praxi zavedly navrhované záruky a prvky kvality, nemusí přijmout žádná opatření. Členské státy mohou rovněž posoudit, zda je vhodné jít nad navrhovaný rámec pro kvalitu stáží, zejména zohlednit otázku minimální odměny, kterou se uvedený rámec nezabývá.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nevztahuje se na tento návrh.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Nevztahuje se na tento návrh.

2013/0431 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o rámci pro kvalitu stáží

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 153, 166 a 292 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Krize zasáhla obzvláště tvrdě mladé lidi. Míra nezaměstnanosti mládeže dosáhla v minulých letech v řadě členských států historického maxima, aniž by se v krátkodobém horizontu objevovaly náznaky, že dojde k jejímu poklesu. Aby se mladým lidem podařilo na trh práce proniknout, je prvořadé podporovat jejich zaměstnatelnost a produktivitu.

(2)       Pro zlepšení vyhlídek mladých lidí na trhu práce je rozhodující hladký přechod ze školy do zaměstnání. Lepší vzdělávání mladých lidí a usnadnění jejich přechodu do zaměstnání je nezbytné k splnění hlavního cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v dosažení toho, aby do roku 2020 bylo 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let zaměstnáno. Podle hlavního směru č. 8 pro politiku zaměstnanosti členských států by členské státy měly „s cílem podpořit mladé lidi, a zejména ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy [… ], zavést systémy, které těmto lidem pomohou najít první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a měly by rychle zasáhnout, pokud se mladí lidé stanou nezaměstnanými.“[19].

(3)       V posledních dvou desetiletích se stáže staly pro mladé lidi významným odrazovým můstkem ke vstupu na trh práce.

(4)       Pokud stáže, obzvláště opakované, nahrazují řádné zaměstnání, zejména nástupní pozice, které jsou obvykle nabízeny mladým lidem, vznikají socio-ekonomické náklady. Nekvalitní stáže, především stáže s malým vzdělávacím obsahem, nevedou k významnému zvýšení produktivity ani nepřinášejí pozitivní signály. Sociální náklady souvisejí rovněž s neplacenými stážemi, které mohou omezit pracovní uplatnění osob pocházejících ze znevýhodněného prostředí.

(5)       Jsou k dispozici důkazy o spojitosti mezi kvalitou stáže a výsledkem z hlediska zaměstnání. Význam stáže při usnadnění přechodu do zaměstnání závisí na její kvalitě, pokud jde o vzdělávací obsah a pracovní podmínky. Kvalitní stáže zajišťují přímé přínosy z hlediska produktivity, zlepšují soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a podporují mobilitu, především snížením nákladů na hledání a na sladění nabídky a poptávky, a to jak u podniků, tak i u mladých lidí.

(6)       Rozhodnutí Rady o zavedení záruk pro mladé lidi[20] vyžaduje, aby členské státy zajistily, že všichni mladí lidé mladší 25 let obdrží ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže.

(7)       V rámci různých studií a průzkumů bylo zjištěno, že se problémy s kvalitou dotýkají značného počtu stáží, a to především tehdy, pokud za vzdělávací obsah a pracovní podmínky stáže nenese přímou odpovědnost žádná instituce vzdělávání a odborné přípravy (tzv. stáže v rámci „volného trhu“).

(8)       Z důkazů vyplývá, že značnému počtu stážistů jsou přidělovány podřadné úkoly bez dostatečného vzdělávacího obsahu. Kvalitní stáž musí poskytovat náležitý a smysluplný vzdělávací obsah, zejména stanovením konkrétních dovedností, které si má stážista osvojit, zajištěním dohledu nad stážistou a jeho odborného vedení a sledováním jeho pokroku.

(9)       Problémy byly zjištěny rovněž s ohledem na pracovní podmínky, jako je dlouhá pracovní doba, sociální zabezpečení, zdraví a bezpečnost při práci nebo pracovní rizika, nízká či žádná odměna a/nebo náhrada, nedostatečná jasnost, pokud jde o použitelné právní režimy, a dlouhá doba trvání stáže.

(10)     Stáže jsou v současnosti v Unii regulovány velmi rozmanitými způsoby. Pokud jejich právní úprava existuje, pak jsou v ní stanoveny různé prvky kvality nebo různé postupy uplatňování, zatímco v některých členských státech a odvětvích nejsou stáže většinou regulovány vůbec. Značný počet poskytovatelů stáží využívá stážisty jako levnou či dokonce neplacenou pracovní sílu, což je často způsobeno neexistencí regulačního rámce nebo nástroje či nedostatečnou transparentností, pokud jde o pracovní podmínky v průběhu stáže a její vzdělávací obsah.

(11)     Rámec pro kvalitu stáží podpoří zlepšení pracovních podmínek a vzdělávacího obsahu stáží. Hlavní prvek rámce pro kvalitu stáží představuje uzavření písemné dohody o stáži, v níž jsou uvedeny vzdělávací cíle, odpovídající pracovní podmínky, práva a povinnosti a přiměřená délka stáže.

(12)     Jednou z příčin nekvalitních stáží je nedostatek informací a u stáží se jedná o mnohem rozšířenější problém než v případě řádného zaměstnání. Požadavky na větší transparentnost oznámení nebo inzerátů nabízejících volná místa pro stážisty by pomohly zlepšit pracovní podmínky a podporovat přeshraniční mobilitu.

(13)     Při navrhování, provádění a monitorování politik a programů v oblasti odborného vzdělávání hrají klíčovou úlohu sociální partneři. Cílem spolupráce mezi sociálními partnery a příslušnými orgány by mohlo být poskytování konkrétních informací mladým lidem, které by se týkaly dostupného pracovního uplatnění a dovedností, jež jsou zapotřebí na trhu práce, a taktéž informací o právech a povinnostech stážistů. Sociální partneři mohou zavádění rámce pro kvalitu stáží navíc usnadnit, a to zejména vypracováním a zpřístupněním jednoduchých a stručných vzorových dohod o stáži, které jsou určeny především mikropodnikům a formulovány tak, aby zohlednily specifický účel. V rámci svého akčního rámce pro zaměstnanost mladých lidí z července 2013 sociální partneři vzali na vědomí záměr Komise předložit návrh doporučení Rady o evropském rámci pro kvalitu stáží a uvedli, že podpoří opatření členských států, jejichž cílem bude zlepšit kvalitu stáží.

(14)     Jedním z problémů je zvýšení přeshraniční mobility stážistů v Unii s cílem pomoci podpořit skutečný evropský trh práce. Překážkou rozvoje přeshraniční mobility stážistů je stávající rozmanitost předpisů. V některých případech bylo mimoto zjištěno, že správní a právní překážky přeshraniční mobility stážistů existují v řadě přijímajících členských států. Rámec pro kvalitu stáží usnadní přístup ke stážím v zahraničí tak, že poskytne normy a pokyny, které by se měly používat jako podklady.

(15)     Vypracování rámce pro kvalitu stáží zvýší transparentnost. Dále podpoří rozšíření portálu EURES na stáže, čímž se usnadní mobilita a zintenzivní se pomoc poskytovaná v oblasti mobility stážistů v rámci programu Erasmus+.

(16)     Programy členských států, které prosazují a nabízejí stáže mladým lidem, mohou být finančně podpořeny z evropských fondů. V rámci záruk pro mladé lidi se budou propagovat stáže prostřednictvím iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která bude věnovat hlavní pozornost mladým lidem z oblastí Unie, jež jsou nezaměstnaností mládeže nejvíce postiženy, a která bude spolufinancována z Evropského sociálního fondu (ESF) na období 2014–2020. ESF a iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí lze využít ke zvýšení počtu a kvality programů stáží v členských státech. To zahrnuje možný příspěvek na náklady stáže a za určitých podmínek také pokrytí části odměny. Z uvedených nástrojů lze navíc financovat také náklady na jinou odbornou přípravu, které se mladí lidé mohou účastnit nad rámec svých stáží, například jazykové kurzy.

(17)     Komise zahájila zvláštní program technické pomoci ESF, který má členským státům napomáhat při zavádění programů stáží s podporou ESF. V rámci tohoto programu technické pomoci ESF je poskytováno strategické, operativní a politické poradenství vnitrostátním a regionálním orgánům, které zvažují možnost zavedení nových programů stáží nebo modernizaci programů stávajících.

(18)     Rada ve svém usnesení z května 2011 týkajícím se strukturovaného dialogu o zaměstnanosti mládeže uvedla, že „je žádoucí existence kvalitního rámce pro stáže, aby se zaručila vzdělávací hodnota takovéto zkušenosti“.

(19)     V závěrech ze zasedání Rady z června 2011 nazvaných „Podpora zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020“ byla Komise vyzvána, aby „poskytla metodiku pro kvalitní stáže pomocí rámce pro zajišťování kvality v oblasti stáží“[21].

(20)     V červnu 2012 Evropský parlament ve svém usnesení na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“[22] Komisi vyzval, aby co nejdříve předložila „návrh doporučení Rady o rámci kvality stáží“ a stanovila „minimální standardy na podporu poskytování vysoce kvalitních stáží a účasti na nich“.

(21)     Na zasedání v červnu 2012 vyzvala Evropská rada Komisi, aby přezkoumala možnost rozšíření portálu EURES na stáže[23].

(22)     V závěrech ze zasedání Evropské rady z prosince 2012 byla Komise vyzvána, aby „urychleně dokončila rámec kvality stáží“.

(23)     V rámci balíčku opatření pro zaměstnanost mladých lidí z prosince 2012 zahájila Komise se sociálními partnery konzultace ohledně rámce pro kvalitu stáží. Ve svých odpovědích sociální partneři v EU Komisi informovali, že nemají v úmyslu zahájit jednání o samostatné dohodě podle článku 154 SFEU[24].

(24)     Na zasedání v červnu 2013 Evropská rada opětovně potvrdila, že „začátkem roku 2014 by měl být zaveden rámec kvality stáží“.

(25)     Rámec kvality představuje důležitý výchozí bod pro stanovení kvalitní nabídky stáží na základě doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi.

(26)     Podle roční analýzy růstu na rok 2014[25] „je zapotřebí usnadnit přechod od vzdělání do pracovního procesu, zejména zvýšením dostupnosti kvalitních stáží a odborných praxí.“

(27)     Pro účely tohoto doporučení se stážemi rozumí časově ohraničená pracovní praxe, která probíhá na základě dohody mezi stážistou a poskytovatelem stáže bez zapojení třetí strany, zahrnuje vzdělávací prvek a sleduje cíl, jímž je získání praktických zkušeností před nástupem do řádného zaměstnání (stáže v rámci „volného trhu“).

(28)     Toto doporučení by se mělo vztahovat na všechny stáže v rámci „volného trhu“, ať už placené, či nikoli.

(29)     Toto doporučení nezahrnuje programy odborné praxe, které jsou součástí akademických osnov, formálního vzdělávání nebo odborného kurzu. Na stáže, jejichž obsah je upraven vnitrostátními právními předpisy a jejichž absolvování je předpokladem pro získání vysokoškolského diplomu nebo přístupu k určitým povoláním (např. lékařství, architektuře) se toto doporučení nevztahuje,

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:

1)           zvýšit kvalitu stáží v rámci volného trhu, zejména co se týká vzdělávacího obsahu a pracovních podmínek, s cílem usnadnit přechod mladých lidí ze školy do zaměstnání, a to převzetím níže uvedených zásad rámce pro kvalitu stáží do vnitrostátních právních předpisů nebo vnitrostátní praxe:       

Uzavření písemné dohody o stáži

2)           vyžadovat, aby byly stáže založeny na písemné dohodě, která je před nástupem na stáž uzavřena mezi stážistou a poskytovatelem stáže;

3)           zajistit, aby byly v dohodách o stáži uvedeny vzdělávací cíle, pracovní podmínky, údaj o tom, zda poskytovatel stáže poskytuje stážistovi odměnu nebo náhradu, práva a povinnosti stran podle použitelných právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů a délka stáže, jak je uvedeno v doporučeních č. 4–12;

Vzdělávací cíle

4)           prosazovat osvědčené postupy týkající se vzdělávacích cílů, aby si mladí lidé mohli osvojit praktické zkušenosti a příslušné dovednosti; dosažení těchto cílů by měly umožnit úkoly přidělené stážistovi;

5)           vybízet poskytovatele stáží, aby stážistovi přidělili pracovníka zajišťujícího osobní dohled, který stážistu povede při plnění přidělených úkolů a bude sledovat jeho pokrok.

Pracovní podmínky

6)           zajistit, aby byla dodržována práva stážistů podle použitelných právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, jakož i jejich pracovní podmínky, včetně platných omezení týkajících se maximální délky týdenní pracovní doby, minimální denní a týdenní doby odpočinku a minimálních nároků na dovolenou;

7)           vyžadovat, aby poskytovatelé stáží objasnili rozsah zdravotního a úrazového pojištění a rovněž otázku pracovního volna z důvodu nemoci;

8)           zajistit, aby bylo v dohodě o stáži objasněno, zda je použitelná odměna a/nebo náhrada, a pokud ano, jaká je výše této odměny a/nebo náhrady;

Práva a povinnosti

9)           zajistit, aby byla v dohodě o stáži stanovena práva a povinnosti stážisty a poskytovatele stáže, případně aby v dohodě o stáži byly uvedeny politika poskytovatele stáže týkající se důvěrnosti údajů a vlastnictví práv duševního vlastnictví;

  Přiměřená délka

10)         zajistit rozumnou dobu trvání stáže, která by zpravidla nebyla delší než šest měsíců s výjimkou případů, kdy je delší stáž řádně odůvodněna, jako jsou například vnitropodnikové vzdělávací programy pro účely náboru pracovníků nebo stáže vykonávané v jiném členském státě;

11)         objasnit okolnosti a podmínky, za nichž lze stáž po skončení doby platnosti původní dohody o stáži prodloužit nebo obnovit;

12)         prosazovat postup spočívající v tom, že v dohodě o stáži je stanoveno, že stážista nebo poskytovatel stáže může stáž ukončit podáním písemné výpovědi s dvoutýdenní výpovědní lhůtou;

Řádné uznávání stáží

13)         vybízet poskytovatele stáží k tomu, aby prostřednictvím osvědčení nebo doporučujícího dopisu potvrdili znalosti, dovednosti a kompetence, které si stážista během stáže osvojil;

Požadavky na transparentnost

14)         zajistit, aby poskytovatelé stáží v oznámeních a inzerátech nabízejících volná pracovní místa uváděli informace o podmínkách stáže, zejména údaj o tom, zda je použitelná odměna a/nebo náhrada a sociální zabezpečení, a aby služby zaměstnanosti splňovaly požadavky na transparentnost a poskytovaly vhodné poradenství v oblasti kariérního postupu;

Sociální partneři

15)         podpořit aktivní účast sociálních partnerů při zavádění rámce pro kvalitu stáží;

Přeshraniční stáže

16)         usnadnit přeshraniční mobilitu stážistů v Evropské unii, mimo jiné objasněním vnitrostátního právního rámce pro stáže v rámci volného trhu, stanovením jednoznačných pravidel pro přijímání stážistů z jiných členských států a jejich vysílání do jiných členských států a omezením administrativních formalit;

17)         podporovat využívání rozšířené sítě EURES a výměnu informací o stážích prostřednictvím portálu EURES a vybízet služby zaměstnanosti, aby na portál EURES přenášely údaje o volných místech pro stážisty;

Využití evropských a strukturálních investičních fondů

18)         využívat v příštím programovém období 2014–2020 evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj a případně také iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem zvýšit počet a kvalitu stáží, mimo jiné také prostřednictvím účinných partnerství se všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

Zavedení rámce pro kvalitu stáží

19)         zavést rámec pro kvalitu stáží co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2014;

20)         určit orgán veřejné moci, který je pověřen jeho zavedením, a oznámit Komisi, jak je rámec pro kvalitu stáží zaveden;

21)         podporovat aktivní účast služeb zaměstnanosti, vzdělávacích institucí a poskytovatelů odborné přípravy na zavádění rámce pro kvalitu stáží,

BERE NA VĚDOMÍ, ŽE KOMISE HODLÁ:        

22)         podporovat úzkou spolupráci s členskými státy, sociálními partnery a jinými zúčastněnými stranami v zájmu rychlého provedení tohoto doporučení;

23)         sledovat zavádění rámce pro kvalitu stáží podle tohoto doporučení a analyzovat dopad zavedených politik;

24)         podávat zprávy o pokroku v provádění tohoto doporučení na základě informací poskytnutých členskými státy;

25)         spolupracovat s členskými státy, sociálními partnery, službami zaměstnanosti a mládežnickými organizacemi a organizacemi stážistů na prosazování tohoto doporučení;

26)         přesvědčovat členské státy a podporovat je (včetně prostřednictvím výměny osvědčených postupů), aby ke zvýšení počtu a kvality stáží využívaly Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj nebo jiné evropské fondy pro programové období 2014–2020;

27)         pokračovat ve svém úsilí o zvýšení nabídky stáží v zahraničí v rámci programu Erasmus+;

28)         společně s členskými státy usilovat o zahrnutí stáží do EURES a vytvořit zvláštní internetové stránky týkající se vnitrostátních právních rámců pro stáže.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               EP 2009/2221(INI), 6.7.2010 a usnesení 2012/2647(RSP).

[2]               Závěry ze zasedání Evropské rady v prosinci 2012, únoru 2013 a červnu 2013.

[3]               COM(2012) 727 final, 5.12.2012.

[4]               COM(2012) 728 final, 5.12.2012.

[5]               SWD(2012) 407 final, 5.12.2012.

[6]               Podle zprávy o národní minimální mzdě (2011) vyhotovené Komisí pro nízké platy (Low Pay Commission) ve Spojeném království se stáž v rostoucí míře skutečně stává předpokladem pro získání pracovního místa.

[7]               Komise pro nízké platy ve Spojeném království ve své zprávě z roku 2013 píše o „obecně rozšířeném nevyplácení minimální mzdy u pozic, které se jeví jako zaměstnání“.

[8]               Z průzkumu Eurobarometr z roku 2013 vyplývá, že se v zahraničí uskutečnilo pouze 9 % stáží.

[9]               www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/131388.pdf

[10]             COM(2012) 729 final, 5.12.2012.

[11]             Doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi, 2013/C 120/01, 22.4.2013.

[12]             Vzdělávací obsah může zahrnovat mimo jiné úvodní školení, jednoznačné vysvětlení/popis práce organizace a základní záležitosti v daném odvětví a přidělení pracovníka zajišťujícího odborné vedení, který práci stážisty sleduje a radí mu.

[13]             SWD(2012) 407 final, 5.12.2012.

[14]             SWD(2013) 495 final, 4.12.2013

[15]             Článek 3 téže směrnice vyžaduje, aby byl zaměstnanec s těmito údaji seznámen písemně nejpozději do dvou měsíců po nástupu do práce.

[16]             KOM(2010) 378 v konečném znění, 13.7.2010.

[17]             Od 1. ledna 2014 se Erasmus+ stane novým programem pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport financovaným z prostředků EU. Erasmus+ bude mít novou racionalizovanou strukturu kombinující stávající programy financování v této oblasti, včetně programu celoživotního učení (Comenius, Leonardo, Erasmus, Grundtvig a průřezových programů), programu Mládež v akci, Jean Monnet, Tempus a Erasmus Mundus.

[18]             EURES je sítí pro spolupráci mezi Evropskou komisí a veřejnými službami zaměstnanosti členských států. Portál EURES nabízí pracovníkům, zaměstnavatelům a brzy také stážistům a poskytovatelům stáží informace týkající se pracovních a studijních příležitostí a stáží v celé Evropě.

[19]             Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, 2010/707/EU, 21.10.2010.

[20]             Doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi, 2013/C 120/01, 22.4.2013.

[21]             Závěry Rady 11838/11 „Podpora zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020“ ze dne 17.6.2011.

[22]             Usnesení 2012/2647(RSP).

[23]             EUCO 76/12, 28. a 29. června 2012.

[24]             COM(2012) 727 final, 11.12.2012.

[25]             KOM(2013) 800 final, 13.11.2013.