DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti návrhu

Návrhem této změny nařízení (ES) č. 539/2001[1], naposledy pozměněného nařízením (EU) č. 1211/2010[2], Komise sleduje cíl upravit přílohy uvedeného nařízení, aby se zohlednil pokrok, kterého v posledních třech letech dosáhla Moldavská republika při dialogu o uvolnění vízového režimu, a cíl převést tuto zemi z přílohy I (seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum) do přílohy II (seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni). Toto převedení je v souladu s politickým závazkem Evropské unie, který je obsažen ve společném prohlášení přijatém na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala dne 7. května 2009 v Praze a zdůraznila význam mobility občanů a uvolnění vízového režimu v bezpečném prostředí. Evropská unie se zavázala, že bude postupně směřovat k plnému uvolnění vízového režimu jako dlouhodobému cíli pro partnerské země za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro řádně řízenou a bezpečnou mobilitu. Ve společném prohlášení přijatém na zasedání Rady pro spolupráci EU–Moldavská republika dne 21. prosince 2009 je uvedeno, že strany se dohodly na zahájení dialogu ohledně přezkumu podmínek budoucího bezvízového cestovního režimu pro moldavské občany cestující do EU.

Obecné souvislosti a odůvodnění návrhu

V souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) bodem i) Smlouvy o založení Evropského společenství Rada v roce 2001 přijala nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum (tzv. negativní seznam), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (tzv. pozitivní seznam). Článek 61 Smlouvy o ES uvádí tyto seznamy mezi doprovodnými opatřeními, která jsou bezprostředně spjata s volným pohybem osob v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

V 5. bodě odůvodnění nařízení č. 539/2001 se uvádí, že „určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, a těch, které jsou od ní osvobozeny, se řídí uváženým, pro každý případ zvlášť provedeným vyhodnocením rozmanitých kritérií, která souvisejí mimo jiné s nedovoleným přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a s vnějšími vztahy Evropské unie s třetími zeměmi, přičemž je také brán zřetel na důsledky regionální spojitosti a vzájemnosti“. Vzhledem ke kritériu veřejného pořádku a nedovoleného přistěhovalectví by rovněž měla být věnována zvýšená pozornost bezpečnostním prvkům cestovních dokladů vydaných dotčenými třetími zeměmi.

Jelikož se tato kritéria, stanovená nařízením (ES) č. 539/2001, mohou ve vztahu k třetím zemím časem vyvíjet, měl by být tento negativní i pozitivní seznam předmětem pravidelného přezkumu.

Nařízení (ES) č. 539/2001 bylo naposledy změněno v roce 2010 (dvakrát), přičemž se zohlednil výsledek dialogu se zeměmi západního Balkánu o uvolnění vízového režimu, který vedl k převedení Albánie a Bosny a Hercegoviny do přílohy II, a pravidelná revize seznamů zemí vedla k převedení Tchaj-wanu do přílohy II. V listopadu 2012 Komise navrhla další pravidelnou revizi seznamů zemí[3]. Jednání ohledně uvedeného návrhu právě probíhají. Příští pravidelná revize je naplánována na počátek roku 2014 a zohlední ekonomické dopady uvolnění vízového režimu, jak bylo uvedeno ve sdělení Komise z listopadu 2012 o vízové politice a růstu[4].

Cílem této revize uvedeného nařízení je zajistit, aby seznamy třetích zemí odpovídaly kritériím stanoveným v 5. bodě odůvodnění uvedeného nařízení vzhledem k pokroku, jehož dosáhla Moldavská republika v rámci dialogu o uvolnění jejího vízového režimu.

2.           Prvky návrhu

Dialog o vízové politice byl formálně zahájen dne 15. června 2010 na zasedání Rady pro spolupráci EU–Moldavská republika v Lucemburku v návaznosti na informativní rozhovory, které se konaly dne 2. března 2010 v Kišiněvě. V průběhu září 2010 Moldavskou republiku navštívili odborníci a provedli podrobnou analýzu nedostatků, která umožnila komplexní vyhodnocení situace u každého bloku témat, jichž se dialog o vízové politice týkal (bezpečnostní prvky dokladů, včetně biometrických údajů; nedovolené přistěhovalectví, včetně zpětného přebírání; veřejný pořádek a bezpečnost; vnější vztahy a základní práva); analýza byla v říjnu 2010 předložena Radě na úrovni pracovní skupiny. V návaznosti na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 25. října 2010, které se týkají Moldavské republiky a Východního partnerství, proběhla diskuse o předloze akčního plánu na uvolnění vízového režimu pro Moldavskou republiku (dále též „VLAP“), který Rada schválila dne 16. prosince 2010.

Vláda Moldavské republiky dne 17. února přijala národní akční plán opatřený poznámkami a dne 18. února 2011 jej předložila na zasedání vyšších úředníků.

První zpráva o pokroku[5], kterého Moldavská republika dosáhla v provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu, byla předložena dne 16. září 2011.

Druhá zpráva o pokroku[6], kterého Moldavská republika dosáhla v provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu, byla vydána dne 9. února 2012. Dne 27. února 2012 se konalo zasedání vyšších úředníků, na němž byla druhá zpráva o pokroku představena a kde se diskutovalo o dalších krocích v tomto procesu.

Třetí zpráva o pokroku[7], kterého Moldavská republika dosáhla v provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu, byla vydána dne 22. června 2012. Tato zpráva byla třetí a poslední zprávou o pokroku týkajícím se první fáze VLAP a jejím obsahem bylo souhrnné vyhodnocení Komise, pokud jde o pokrok dosažený Moldavskou republikou v plnění kritérií první fáze VLAP, která souvisí s vytvořením právního, politického a institucionálního rámce.

Dne 3. srpna 2012 vydala Komise rozsáhlejší posouzení možných migračních a bezpečnostních dopadů budoucího uvolnění vízového režimu pro moldavské občany cestující do EU, přičemž se do tohoto posouzení zapojily příslušné agentury a zúčastněné strany EU[8].

Rada dne 19. listopadu 2012 přijala závěry, které se shodují s vyhodnocením Komise v tom, že Moldavská republika splnila všechna kritéria v rámci první fáze akčního plánu na uvolnění vízového režimu. Byl zaveden potřebný právní, politický a institucionální rámec. Následně bylo zahájeno hodnocení kritérií stanovených v rámci druhé fáze.

Mezi témata zasedání vyšších úředníků dne 28. ledna 2013 patřily cíle druhé fáze a také příprava na příští hodnoticí mise. Hodnoticí mise týkající se bloků 1, 2, 3 a 4 akčního plánu na uvolnění vízového režimu probíhaly od 18. února do 15. března 2013. Tyto hodnoticí mise neměly co do rozsahu i podrobnosti hodnocení obdoby: trvaly čtyři týdny a účastnilo se jich dvanáct odborníků z členských států, které doprovázeli úředníci Komise a ESVČ. Účelem misí těchto odborníků bylo posoudit stav plnění kritérií druhé fáze akčního plánu na uvolnění vízového režimu a vyhodnotit, zda je stav provádění právního, politického a institucionálního rámce v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Odborné zprávy byly dokončeny v květnu roku 2013. Čtvrtá zpráva o pokroku[9], vydaná dne 21. června 2013, obsahuje informace o stavu provádění právního a institucionálního rámce, o fungování orgánů a o koordinaci mezi nimi.

Pátá zpráva o pokroku[10], přijatá dne 15. listopadu 2013, uvádí, do jaké míry byla provedena doporučení čtvrté zprávy o pokroku a celkově splněna kritéria druhé fáze VLAP. Zvláštní pozornost byla věnována udržitelnosti reforem a výsledkům, kterých bylo dosaženo, a to mimo jiné i prostřednictvím rozumného personálního zajištění, kapacity a financování. Zpráva rovněž zahrnuje posouzení stavu plnění doporučení, která byla Moldavské republice adresována v rámci zprávy o posouzení dopadů v srpnu 2012. Ve zprávě došla Komise k závěru, že Moldavská republika splňuje všechna kritéria stanovená ve čtyřech blocích druhé fáze VLAP a že na zajištění udržitelnosti reforem vyčlenila odpovídající finanční a lidské zdroje.

Od zahájení dialogu o vízové politice mezi EU a Moldavskou republikou v červnu roku 2010 a od předložení akčního plánu na uvolnění vízového režimu moldavským orgánům v lednu 2011 Komise pravidelně podávala zprávy Evropskému parlamentu a Radě o pokroku, jehož Moldavská republika dosáhla při plnění kritérií stanovených v rámci čtyř bloků první a druhé fáze VLAP.

Nad rámec tohoto rozsáhlého procesu podávání zpráv v souvislosti s VLAP pokračovala Komise rovněž v monitorování pokroku, jehož Moldavská republika v příslušných oblastech VLAP dosáhla v rámci:

· zasedání vyšších úředníků Evropské unie a Moldavské republiky v rámci dialogu o vízové politice,

· smíšeného podvýboru č. 3 Evropské unie a Moldavské republiky,

· zasedání vyšších úředníků Evropské unie a Moldavské republiky v rámci partnerství v oblasti mobility,

· dialogu o lidských právech mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou,

· smíšeného readmisního výboru Evropské unie a Moldavské republiky a

· smíšeného výboru Evropské unie a Moldavské republiky pro zjednodušení vízového režimu.

V každém z těchto výborů a v rámci každého dialogu se pravidelně řešila otázka spolupráce EU a Moldavské republiky. Během posledních zasedání smíšeného výboru pro zjednodušení vízového režimu a smíšeného readmisního výboru, která se uskutečnila dne 12. června 2013 v Bruselu za účasti členských států, Komise konstatovala celkově velmi uspokojivé provádění obou dohod.

Původní dohoda o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Moldavskou republikou vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008. Díky uvedené dohodě platí všichni občané Moldavské republiky (dále též „moldavští občané“) nižší poplatek za vyřízení víza, vydávání víz se urychlilo, zvláštní skupiny moldavských žadatelů byly osvobozeny od vízového poplatku, bylo zavedeno rozšířené vydávání vícenásobných víz s dlouhodobou platností a požadavky na doklady, které prokazují účel cesty, byly zjednodušeny. Dohoda rovněž obsahuje ustanovení o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů.

Dne 1. července 2013 vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda s Moldavskou republikou o zjednodušení vízového režimu. Tato nová dohoda přináší moldavským občanům další zjednodušení a hmatatelné výhody: 1) úlevy stanovené v původní dohodě využívá více skupin žadatelů o vízum; 2) ustanovení o vydávání vícenásobných víz s dlouhodobou platností určitým skupinám důvěryhodných žadatelů poskytují konzulům méně prostoru pro rozhodování; 3) spolupráce členských států s externími poskytovateli služeb podléhá jasně vymezenému právnímu rámci; a 4) držitelé biometrických služebních pasů jsou osvobozeni od vízové povinnosti.

Partnerství s Moldavskou republikou v oblasti mobility bylo oficiálně zahájeno v září 2008 v Kišiněvě. Účastní se ho patnáct členských států (Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko) a dvě agentury EU (FRONTEX a Evropská nadace odborného vzdělávání), které společně pracovaly na předložení ucelené koncepce spolupráce s partnerskou zemí. V souvislosti s partnerstvím probíhá řada iniciativ, do nichž jsou v celém rozsahu promítnuty čtyři rozměry globálního přístupu k migraci a mobilitě: posilování legální migrace a usnadňování mobility, předcházení nelegální migraci a obchodování s lidmi a boj proti těmto jevům, maximalizace dopadu migrace a mobility na rozvoj a podpora mezinárodní ochrany.

Vyřešení otázky Podněstří není podmínkou uvolnění vízového režimu v rámci VLAP. V akčním plánu na uvolnění vízového režimu navíc nejsou žádné odkazy na územní působnost. Uvolnění vízového režimu přinese výhody občanům, kteří jsou držiteli biometrických pasů Moldavské republiky.

V tomto návrhu jsou reflektovány výsledky výše zmíněných procesů; Komise zohledňuje rovněž skutečnost, že dohody s Moldavskou republikou o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob byly uspokojivě provedeny, a na základě toho navrhuje, aby Moldavská republika, která splňuje všechna kritéria VLAP, byla převedena z negativního seznamu do pozitivního, přičemž se však zrušení vízové povinnosti omezí na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

3.           Další kroky

Ukázalo se, že dialog o vízové politice mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou je důležitým a značně účinným nástrojem pro prosazování dalekosáhlých a náročných reforem v oblasti soudnictví a vnitřních věcí, ale také nad její rámec, přičemž ovlivňuje situaci v oblastech, jako je například problematika právního státu a reformy soudnictví, včetně zdravého financování politických stran, přezkumu imunity a správní modernizace. Pokrok, kterého Moldavská republika za poslední tři roky dosáhla ve všech oblastech, na něž se vztahují čtyři bloky VLAP, je vyrovnaný a účinný. Dokládá odhodlání a neutuchající úsilí jednotlivých po sobě následujících vlád Moldavské republiky a všech státních institucí, které splnění kritérií VLAP označily za nejvyšší státní prioritu.

Je vhodné připomenout, že reformy v několika klíčových oblastech, na něž se vztahuje VLAP, byly dokončeny v první polovině roku 2013, a to navzdory několik měsíců trvající nestabilní politické situaci, což svědčí o odpovídající úrovni řádné správy věcí veřejných a vyspělosti veřejné správy.

Bezprostřední změny pravidel EU v oblasti vízové politiky přinášejí nový mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, který přispívá k ochraně integrity procesu uvolňování vízového režimu a jako krajní opatření zaručuje, že bezvízové cestování nepovede ke vzniku nesrovnalostí nebo ke zneužívání.

Komise se domnívá, že od června 2013 Moldavská republika dosáhla nezbytného pokroku, aby zaručila účinné a udržitelné provádění reforem, které bylo nutné uskutečnit, aby byla splněna kritéria VLAP. Byla provedena všechna opatření, která požadovala čtvrtá zpráva o VLAP. Fungování legislativního a politického rámce, zavedení institucionálních a organizačních zásad a provádění postupů ve všech čtyřech blocích je v souladu s evropskými a mezinárodními normami.

Na základě tohoto hodnocení a vzhledem k výsledkům soustavného sledování a podávání zpráv, které probíhá od zahájení dialogu o vízové politice mezi EU a Moldavskou republikou, má Komise za to, že Moldavská republika splňuje všechna kritéria stanovená ve čtyřech blocích druhé fáze VLAP. S ohledem na celkové vztahy mezi EU a Moldavskou republikou a jejich dynamiku proto Komise v souladu s metodikou dohodnutou v rámci akčního plánu VLAP předkládá nezbytný legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 539/2001[11].

V této souvislosti je vhodné nahlédnout do dostupných statistických údajů. Na základě údajů o platných povoleních k pobytu pobývalo oprávněně v EU na konci roku 2012 přibližně 230 000 moldavských občanů[12]. Statistická data ukazují, že riziko nelegální migrace moldavských občanů do EU se v posledních letech snížilo: od roku 2008, kdy bylo zadrženo 6 830 nelegálních moldavských přistěhovalců, se počet případů zadržení každý rok snižoval a v roce 2012 bylo zadrženo 3 070 osob, tj. o 55 % méně. V uvedeném období rovněž klesl o polovinu počet žádostí o azyl (o 48 %): v roce 2008 požádalo o azyl 837 moldavských občanů, v roce 2012 to bylo 435 občanů. Poměr uskutečněných návratů a počtu vydaných rozhodnutí o navrácení se zlepšuje a v roce 2012 dosáhl 73 %; v předcházejících čtyřech letech činil přibližně 50 %. V neposlední řadě pak počet žádostí o krátkodobá schengenská víza zůstával v minulých třech letech na stejné úrovni (kolísal mezi 50 000 a 55 000), míra zamítnutých žádostí se prudce snížila z 11,4 % v roce 2010 na 6,5 % v roce 2012. Uvedené údaje celkově potvrzují, že riziko migrace ze strany moldavských občanů se výrazně snížilo. Změny pravidel EU v oblasti vízové politiky zavádějí do nařízení č. 539/2001 nový mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, který přispívá k ochraně integrity procesu uvolňování vízového režimu a jako krajní opatření zaručuje, že bezvízové cestování nepovede ke vzniku nesrovnalostí nebo ke zneužívání.

Komise bude v rámci stávajících struktur a dialogů týkajících se partnerství a spolupráce a v případě potřeby pomocí navazujících mechanismů ad hoc nadále aktivně sledovat, zda Moldavská republika soustavně plní všechna kritéria stanovená ve čtyřech blocích VLAP.

Vzhledem k tomu, že se zeměmi západního Balkánu byl zaveden bezvízový styk, není důvod podmiňovat zrušení vízové povinnosti pro Moldavskou republiku uzavřením dohody o zrušení vízové povinnosti s EU; je třeba zohlednit, že Moldavská republika již osvobodila všechny občany EU od vízové povinnosti, a pokud by došlo ke zneužívání bezvízového režimu, mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti by byl účinným řešením.

4.           Hlavní konzultované organizace / konzultovaní odborníci.

Byly konzultovány členské státy.

5.           Posouzení dopadů

Není nutné.

6.           Právní základ

Vzhledem k Smlouvě o fungování Evropské unie představuje tento návrh rozvoj společné vízové politiky v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

7.           Zásada přiměřenosti a subsidiarity

Nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum (negativní seznam), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (pozitivní seznam).

Rozhodnutí o změně těchto seznamů nebo o převedení zemí z negativního na pozitivní seznam či naopak spadá do pravomoci Evropské unie v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

8.           Volba nástrojů

Nařízení (ES) č. 539/2001 je nutné změnit nařízením.

9.           Rozpočtové důsledky

Tento návrh na změnu nemá žádné důsledky pro rozpočet Evropské unie.

2013/0415 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)         Složení seznamů třetích zemí obsažených v příloze I a II nařízení Rady (ES) č. 539/2001[13] by mělo být a zůstat v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném nařízení. Třetí země, u nichž došlo s ohledem na tato kritéria ke změně situace, by měly být převedeny z jedné přílohy do druhé.

2)         V návaznosti na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala dne 7. května 2009 v Praze, a na dokončení akčního plánu na uvolnění vízového režimu ze strany Moldavské republiky má Komise za to, že Moldavská republika splňuje všechna kritéria stanovená v uvedeném akčním plánu na uvolnění vízového režimu.

3)         Vzhledem k tomu, že Moldavská republika splňuje všechna kritéria, měla by být převedena do přílohy II nařízení (ES) č. 539/2001. Toto zrušení vízové povinnosti by se mělo vztahovat na držitele biometrických pasů vydaných Moldavskou republikou v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

4)         Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[14], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody[15].

5)         Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[16], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES[17].

6)         Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[18], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU[19].

7)         Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[20]. Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

8)         Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[21]. Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

9)         Pokud jde o Kypr, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo se na něj jinak vztahující před přistoupením k schengenskému prostoru ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003.

10)       Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005.

11)       Pokud jde o Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto:

1.           v příloze I části 1 se zrušuje odkaz na Moldavsko;

2.           v příloze II části 1 se vkládá nová položka, která zní:

„Moldavsko, též Moldavská republika*

______________

*        Zrušení vízové povinnosti se bude vztahovat pouze na držitele biometrických pasů vydaných v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 6.

[3]               COM (2012) 650 final.

[4]               COM (2012) 649 final.

[5]               SEK (2011) 1075 v konečném znění.

[6]               SWD (2012) 12 final.

[7]               COM (2012) 348 final.

[8]               COM(2012) 443 final.

[9]               COM(2013) 459 final.

[10]             Not published yet, a reference to be added at a later stage.

[11]             (*) The text of the Fifth Progress Report is currently under the ISC, should the wording of the conclusions change, the text will have to be aligned accordingly.

[12]             Údaje předložené v tomto oddíle se vztahují na země EU kromě Spojeného království, Irska a Chorvatska; jsou zde zároveň obsaženy údaje, které se týkají Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Zdrojem veškerých údajů je Eurostat, s výjimkou údajů, které se týkají žádostí o vízum a zamítnutí žádostí, jež shromažďuje GŘ pro vnitřní věci.

[13]             Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

[14]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[15]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[16]             Úř. věst. L 53, 27.2. 2008, s. 52.

[17]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

[19]             Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.

[20]             Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[21]             Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.