Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek /* COM/2013/0761 final - 2013/0371 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Obecné souvislosti Tytéž vlastnosti, díky nimž se obchodně
prosadily plastové nákupní tašky, tj. nízká hmotnost a odolnost vůči
poškození, rovněž přispěly k jejich masovému šíření. V roce
2010 jich každý z občanů EU použil odhadem 198, přičemž v
90 % případů se mělo jednat o tašky s nízkou hmotností, jež se
ve srovnání se silnějšími taškami méně často opětovně
používají a častěji se objevují mezi pohozenými odpadky. Pokud se
oproti stávající situaci nic nezmění, očekává se, že spotřeba
plastových tašek se bude dále zvyšovat. Odhaduje se také, že v roce 2010 se v EU více než
osm miliard plastových nákupních tašek zahodilo mimo odpad. Plastové tašky se
vymykají systému odpadového hospodářství a hromadí se v životním
prostředí, zejména pak jako odpadky v moři, přičemž tento
způsob je stále více uznáván jako jeden z hlavních celosvětových
problémů. Existující důkazy rovněž nasvědčují tomu, že
k velkému hromadění odpadu dochází i v evropských mořích. Problém se
zahozenými plastovými taškami z hlediska vodních ekosystémů se přitom
netýká jen přímořských zemí, jelikož značné množství odpadu se
do moře dostává z vnitrozemí prostřednictvím řek. Plastové
nákupní tašky mohou po zahození zůstat v prostředí po stovky let,
většinou rozpadlé. Velmi vysoká a stále se zvyšující spotřeba
těchto tašek není optimální ani z hlediska účinného využívání
zdrojů. V EU se plastové nákupní tašky považují za obaly
ve smyslu směrnice o obalech a obalových odpadech (směrnice
94/62/ES). Předpis či politika EU, které by byly konkrétně
zacíleny právě na plastové nákupní tašky, však chybí. Některé
členské státy již vypracovaly opatření k omezení jejich
spotřeby, jež spočívají například v placení tašek, v dohodách s
odvětvím maloobchodu nebo v osvětových kampaních, přičemž
dosahované výsledky jsou různé. Poté, co se některé členské
státy pokusily plastové nákupní tašky zakázat, byla záležitost dne 14.
března 2011 projednána v Radě pro životní prostředí, která
Komisi vyzvala k prozkoumání možného zásahu EU proti jejich spotřebě. 1.2. Odůvodnění a cíle
návrhu Obecným cílem předmětného návrhu ve
věci plastových nákupních tašek je omezit nepříznivé dopady na
životní prostředí, zejména pokud jde o zahazování tašek mimo odpad,
podpořit předcházení vzniku odpadu a účinnější využívání
zdrojů a zároveň omezit negativní sociálně-ekonomické dopady.
Konkrétněji se pak návrh snaží snížit v Evropské unii spotřebu
plastových nákupních tašek o tloušťce nedosahující 50 mikronů (0,05
milimetrů). 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1. Konzultace a odborná fakta 2.1.1. Studie V roce 2011 byla provedena studie
zaměřená na schémata výroby a spotřeby plastových nákupních
tašek, na dopady těchto schémat a na to, jaké dopady by měly na
omezení spotřeby plastových nákupních tašek různé politiky[1]. V roce 2012 pak proběhla
dodatečná studie za účelem podrobnějšího zhodnocení
sociálně-ekonomických dopadů různých politik.[2] 2.1.2. Interní konzultace V červnu 2011 byla zřízena meziútvarová
řídicí skupina sestávající ze zástupců GŘ pro životní
prostředí, GŘ pro podniky a průmysl, Generálního sekretariátu,
Právní služby a GŘ pro zdraví a spotřebitele. Tato skupina sledovala
přípravu posouzení dopadů. 2.1.3. Externí konzultace Od 17. května do 9. srpna 2011 probíhala
veřejná konzultace respektující stávající minimální standardy pro
konzultace. V rámci této konzultace bylo zaregistrováno
15 538 reakcí, což svědčí o tom, že veřejnost vnímá
neudržitelnou spotřebu plastových nákupních tašek jako veliký problém a
netrpělivě očekává přijetí opatření na úrovni EU. 2.2. Posouzení dopadů Zpráva o posouzení dopadů a její shrnutí se
zveřejňují spolu s předmětným návrhem. Posouzení
dopadů vyhodnocuje hlavní environmentální, sociální a ekonomické dopady
různých politických možností, jak snížit spotřebu plastových
nákupních tašek. Za účelem nalezení nejvhodnějších nástrojů,
které by minimalizovaly náklady a maximalizovaly přínos, jsou posuzovány
různé, více či méně ambiciózní politiky, které jsou porovnávány
s „výchozím scénářem“. Výbor pro posuzování dopadů zřízený
Komisí vydal k tomuto posouzení 15. března 2013 pozitivní stanovisko, i
když zároveň vznesl řadu doporučení, jak zprávu vyladit. Ve
svých připomínkách k možnosti vytyčení společného, celounijního
cíle k omezení spotřeby plastových tašek výbor požadoval, aby se
zhodnotilo, do jaké míry by mohly být potíže se zahazováním plastových tašek
mimo odpad řešeny opatřeními na úrovni členských států. Po delších úvahách nad dostupnými politickými
možnostmi se dospělo k závěru, že vytyčení a splnění celounijního
cíle platného pro všechny členské státy by bylo obtížné. Spíše než zavést
společný unijní cíl je proto vhodnější zapracovat do směrnice
94/62/ES povinnost, aby všechny členské státy omezily spotřebu
lehkých plastových nákupních tašek s tím, že si v tomto směru budou moci
stanovit své vlastní vnitrostátní cíle a zvolit si opatření k jejich
dosažení. V pozdější fázi by však vytyčení celounijního cíle, pokud
jde o snížení spotřeby, připadalo v úvahu. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1. Shrnutí navrhovaných
opatření Návrh mění ustanovení článku 4
(Prevence) směrnice 94/62/ES tak, že ukládá členským státům
povinnost přijmout opatření ke snížení spotřeby lehkých
plastových nákupních tašek. Tato opatření mohou podle návrhu spočívat
mimo jiné v uplatnění ekonomických nástrojů nebo v omezeních při
uvádění na trh v rámci odchylky od článku 18 směrnice.
Posledně jmenované ustanovení tak rozšiřuje řadu nástrojů,
jež mají členské státy k řešení neudržitelné spotřeby plastových
tašek k dispozici. V článku 3 (Definice) je pro účely
směrnice vymezen pojem „lehké plastové nákupní tašky“. 3.2. Právní základ a právo
přijmout opatření Návrh vychází z téhož právního základu jako
směrnice 94/62/ES (článku 100a, nově článku 114 SFEU). Právo EU přijmout opatření pramení ze
skutečnosti, že vysoká míra spotřeby plastových nákupních tašek
představuje společný i přeshraniční problém a celounijní
iniciativa je nutná k tomu, aby se tato záležitost řešila soustavněji
a účinněji. Opatření, jež jsou v současnosti v zájmu
řešení tohoto problému přijímána jednotlivými členskými státy,
pozbývají jednotnosti, pokud jde o sledované cíle. Jednostranná opatření
spojená s omezeními při uvádění na trh navíc vyvolávají otázky co do
slučitelnosti se směrnicí 94/62/ES v její stávající podobě.
Pozitivní zkušenosti v řadě členských států jsou
přitom důkazem toho, že značné omezení spotřeby plastových
tašek je vskutku možné. Opatření EU ke snížení spotřeby
plastových nákupních tašek je plně v souladu s cíli směrnice 94/62/ES
o obalech a obalových odpadech, zejména pak s cílem spočívajícím v
prevenci a snížení dopadů, jež mají obaly a obalové odpady na životní
prostředí. Předmětný návrh je vzhledem k jeho
zvláštní povaze a souvislostem předkládán jako samostatná iniciativa, a to
s předstihem před obecnějším přezkumem odpadové politiky
EU, který Komise představí na jaře roku 2014. 3.3. Zásada subsidiarity a zásada
proporcionality Návrh je v souladu se zásadami subsidiarity a
proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Omezuje se
na změnu směrnice 94/62/ES, ve které upravuje rámec pro vytyčení
společných cílů s tím, že členským státům ponechává volnost
pro rozhodování o přesných metodách plnění. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nebude mít dopad na rozpočet Evropské
unie, a proto k němu není připojen finanční výkaz podle
článku 31 finančního nařízení (nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne
25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném
rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom)
č. 1605/2002). 2013/0371 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY, kterou se mění směrnice 94/62/ES o
obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých
plastových nákupních tašek (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise[3], po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[4], po konzultaci s Výborem regionů[5], v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 94/62/ES[6]
byla přijata za účelem prevence a omezení dopadu obalů a
obalových odpadů na životní prostředí. Přestože plastové nákupní
tašky jsou obaly ve smyslu této směrnice, ustanovení směrnice
neobsahují konkrétní opatření týkající se spotřeby těchto tašek. (2) Následkem spotřeby
plastových nákupních tašek je vysoká míra jejich zahazování mimo odpad a
neúčinné využívání zdrojů a očekává se, že pokud se
nepřijme žádné opatření, spotřeba těchto tašek dále
poroste. Zahazování plastových nákupních tašek mimo odpad přispívá k zanášení
moří odpadem, což je problém ohrožující mořské ekosystémy po celém
světě. (3) Plastové nákupní tašky o
tloušťce nedosahující 50 mikronů, které představují
převážnou většinu všech plastových nákupních tašek
spotřebovávaných v Unii, jsou v porovnání se silnějšími plastovými
nákupními taškami méně často opětovně používány a
častěji jsou zahazovány mimo odpad. (4) Míra spotřeby plastových
nákupních tašek se napříč Unií výrazně liší, a sice vlivem
různých spotřebitelských návyků, různé obeznámenosti s problematikou
životního prostředí a různě účinných politických
opatření přijímaných ze strany členských států.
Některým členským státům se podařilo míru spotřeby
plastových nákupních tašek snížit značně; v sedmi členských
státech s nejlepšími výsledky dosahuje průměrná spotřeba pouze
20 % průměrné spotřeby EU. (5) Aby se podpořilo podobné
omezování průměrné spotřeby lehkých plastových nákupních tašek,
měly by členské státy v souladu s celkovými cíli odpadové politiky
Unie a s unijní hierarchií odpadů stanovenou ve směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení
některých směrnic[7]
přijmout opatření ke snížení spotřeby plastových nákupních tašek
o tloušťce nedosahující 50 mikronů. Tato opatření by měla
brát v potaz stávající míru spotřeby plastových nákupních tašek v
jednotlivých členských státech s tím, že vyšší míra spotřeby si žádá
ambicióznější úsilí. V zájmu sledování pokroku při snižování
spotřeby lehkých plastových nákupních tašek budou vnitrostátní orgány podle
článku 17 směrnice 94/62/ES poskytovat údaje o jejich používání. (6) Opatření, jež mají
členské státy přijmout, mohou spočívat ve využití ekonomických
nástrojů, jako jsou daně a poplatky, které se při snižování
spotřeby plastových nákupních tašek ukázaly být obzvláště
účinné, jakož i v omezeních týkajících se uvádění na trh, jako jsou
například zákazy v rámci odchylky od článku 18 směrnice 94/62/ES
s výhradou podmínek stanovených v článcích 34 až 36 Smlouvy o fungování
EU. (7) Opatření ke snížení
spotřeby plastových nákupních tašek by neměla vést k celkovému
zvýšení v produkci obalů. (8) Opatření stanovená touto
směrnicí jsou v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu,
Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
regionů o plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje[8] a měla by
přispět ke krokům, které jsou podnikány proti pohazování odpadu
v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne17.
června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v
oblasti mořské environmentální politiky (rámcovou směrnicí o
strategii pro mořské prostředí[9]). (9) Směrnice 94/62/ES by
proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Směrnice 94/62/ES se mění takto: 1) V článku 3 se vkládá nový odstavec
2a, který zní: „2a. „lehkými plastovými nákupními taškami“ tašky
vyrobené z materiálů z plastů definovaných v čl. 3 odst. 1
nařízení Komise (EU) č. 10/2011* o tloušťce stěny
nedosahující 50 mikronů a poskytované spotřebitelům v místě
prodeje zboží či výrobků. _______________________ * Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1.“ 2) V článku 4 se vkládá odstavec
1a, který zní: „1a. Členské státy přijmou
opatření, aby na svém území do dvou let od vstupu této směrnice v
platnost dosáhly snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Mezi tato opatření může patřit
použití vnitrostátních cílů pro snížení spotřeby, použití
ekonomických nástrojů, jakož i použití omezení týkajících se uvádění
na trh v rámci odchylky od článku 18 této směrnice. Členské státy budou v rámci podávání zpráv
Komisi v souladu s článkem 17 této směrnice informovat o
účincích, jaké mají tato opatření na celkovou produkci obalových
odpadů.“ Článek 2 1. Členské státy uvedou v
účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s
touto směrnicí do dvanácti měsíců po vstupu této směrnice
v platnost. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Tyto předpisy přijaté členskými
státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz
učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si
stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí
Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních
předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této
směrnice. Článek 3 Tato směrnice vstupuje v
platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské
unie. Článek 4 Tato směrnice je určena
členským státům. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda [1] BioIntelligence
Service, 2011. Assessment of impacts of options to reduce the use of
single-use plastic carrier bags (Posouzení dopadů různých
možností, jak omezit používání plastových nákupních tašek na jedno použití).
Závěrečná zpráva. [2] Eunomia,
2012. Assistance to the Commission to complement an assessment of the
socio-economic costs and benefits of options to reduce use of single-use
plastic carrier bags in the EU (Podpůrný materiál pro Komisi –
doplněk k posouzení sociálně-ekonomických nákladů a
přínosů různých možností, jak v EU omezit používání plastových
nákupních tašek na jedno použití). Závěrečná zpráva. [3] Úř. věst. C …, …, s. … . [4] Úř. věst. C …, …, s. … . [5] Úř. věst. C [6] Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10. [7] Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. [8] KOM(2011) 571 v konečném znění. [9] Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.