Error! Not a valid link.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Odůvodnění a cíle návrhu

Směrnice 2009/138/ES (Solventnost II) stanoví moderní systém vycházející z rizik pro dohled nad evropskými pojišťovnami a zajišťovnami. Tato nová pravidla jsou nezbytná pro zajištění bezpečného a důvěryhodného pojišťovnictví, schopného poskytovat udržitelné pojistné produkty a podporovat reálnou ekonomiku pomocí dlouhodobých investic a větší stability.

Směrnice 2011/89/EU (FICOD1) mění některé směrnice včetně směrnice Solventnost II, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.

Dne 19. ledna 2011 přijala Komise návrh na změnu směrnice 2009/138/ES, aby zohlednila novou architekturu dohledu v oblasti pojišťovnictví, a zejména zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) k 1. lednu 2011 [KOM (2011) 8, 2011/0006 (COD)] (Omnibus II) a vstup Lisabonské smlouvy v platnost, který vyžaduje úpravu zmocnění Komise přijímat prováděcí opatření za účelem zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Návrh rovněž obsahuje ustanovení o prodloužení lhůty pro provedení a o odložení data zrušení a data použitelnosti uvedených ve směrnici 2009/138/ES. Tato pravidla jsou nezbytná pro zajištění hladkého přechodu na nový režim. Aby se režim Solventnost II stal navíc plně funkčním, musí Komise rovněž vydat značný počet aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jež stanoví důležité údaje o různých technických záležitostech. Mnohá z těchto pravidel tzv. „druhé úrovně“ jsou úzce spojena s návrhem Omnibus II a Komise je nemůže předložit dříve, než bude směrnice Omnibus II vyhlášena, čímž rovněž dojde k vyjasnění rozsahu zmocnění týkajícího se mnoha aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Lhůta pro provedení a datum použitelnosti směrnice 2009/138/ES byly původně stanoveny na 31. října 2012 a 1. listopadu 2012, ale v očekávání výsledku probíhajících legislativních jednáních o návrhu Omnibus II posunula směrnice 2012/23/EU (rychlé řešení) příslušná data na 30. června 2013 a 1. ledna 2014.

Směrnice 2012/23/EU rovněž posunula datum, k němuž budou zrušeny stávající směrnice o pojišťovnách a zajišťovnách (směrnice 64/225/EHS, 73/239/EHS, 73/240/EHS, 76/580/EHS, 78/473/EHS, 84/641/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS, 92/49/EHS, 98/78/ES, 2001/17/ES, 2002/83/ES a 2005/68/ES ve znění aktů uvedených v části A přílohy VI), které jsou společně označovány jako Solventnost I. Namísto 1. listopadu 2012 budou nyní tyto směrnice zrušeny s účinností k 1. lednu 2014.

Nejkontroverznější otázkou probíhajících legislativních jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí je zavedení opatření týkajících se zacházení s pojišťovacími produkty s dlouhodobými zárukami podle nového regulačního režimu pojištění Solventnost II („balíček týkající se dlouhodobých záruk“). Vzhledem k tomu, že v září 2012 nemohlo být dosaženo žádné dohody o balíčku týkajícím se dlouhodobých záruk, byla jednání pozastavena. Evropský parlament, Rada a Komise poté pověřily Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „Evropský orgán pro pojišťovnictví“), aby provedl technické posouzení daných opatření, které by poskytlo technický základ politické dohody o návrhu Omnibus II.

Dne 14. června 2013 Evropský orgán pro pojišťovnictví zveřejnil technické poznatky o posouzení dlouhodobých záruk. Tyto technické poznatky potvrzují zaprvé význam, který mají dlouhodobé záruky pro mnoho členských států v obdobích takového finančního napětí, k jakému došlo v roce 2011, a zadruhé, že balíček různých opatření je třeba přijmout pro ošetření různých pojistných produktů nabízených v členských státech. Na základě těchto poznatků Evropský orgán pro pojišťovnictví navrhuje řadu opatření, která mají usnadnit nabízení pojistných produktů s dlouhodobými zárukami proti umělé nestabilitě finančních trhů.

Tyto poznatky představují rámec pro politickou dohodu o návrhu Omnibus II. Podle zprávy Komise ze dne 27. června 2013 by mělo být možné dosáhnout kompromisu v mezích opatření, která Evropský orgán pro pojišťovnictví doporučuje. Přestože legislativní jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí byla 10. července 2013 obnovena, je velmi nepravděpodobné, že by jednání o návrhu Omnibus II byla uzavřena včas na to, aby byla směrnice Omnibus II vyhlášena v Úředním věstníku před datem použitelnosti směrnice 2009/138/ES ve znění směrnice 2012/23/EU. Pokud by toto datum nebylo změněno, byla by směrnice 2009/138/ES prováděna před vstupem přechodných pravidel a významných úprav stanovených návrhem Omnibus II v platnost.

Vzhledem k tomu, že jednání o návrhu Omnibus II ještě nebyla dokončena, je třeba lhůtu pro provedení, 30. června 2013, která již uplynula, naposledy prodloužit. Pokud by se toto datum nezměnilo, musela by být směrnice Solventnost II prováděna bez přechodných pravidel a dalších důležitých úprav, s nimiž návrh Omnibus II počítá. Aby se zamezilo právní nejistotě a byla zajištěna právní návaznost stávajících solventnostních ustanovení (Solventnost I) až do úplného zavedení balíčku Solventnost II, navrhuje se naposledy prodloužit příslušnou lhůtu pro provedení uvedenou ve směrnici 2009/138/ES do 31. ledna 2015.

Orgánům dohledu, pojišťovnám a zajišťovnám je třeba ponechat časový prostor, aby se na uplatňování směrnice Solventnost II připravily. Z tohoto důvodu se navrhuje naposledy odložit datum použitelnosti směrnice Solventnost II, a to na 1. ledna 2016. To umožní zahájení postupů schvalování orgány dohledu, např. v případě interních modelů a parametrů specifických pro jednotlivé pojišťovny/zajišťovny. Účastníci probíhajících legislativních jednání se dohodli, že by již při jednání o návrhu Omnibus II nemělo dojít k dalším změnám lhůty pro provedení a data použitelnosti, tak aby byla orgánům dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami během jejich přípravy zajištěna právní jistota.

Z časové posloupnosti událostí je zřejmé, že prodloužení lhůty pro provedení a odložení data použitelnosti směrnice 2009/138/ES se uplatní rovněž na změny článků 212 až 216, 219, 226, 231, 232, 235, 243 až 247, 249, 256, 257, 258, 262 a 263 uvedené směrnice, které byly provedeny směrnicí 2011/89/ES.

Datum zrušení směrnic Solventnost I by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k velmi krátké době, která zbývá do 1. ledna 2014, by tato směrnice měla být neprodleně přijata Evropským parlamentem a Radou a měla by okamžitě vstoupit v platnost.

Tato směrnice je nezbytná pro zamezení právnímu vakuu, které by vzniklo počínaje 1. lednem 2014.

V opačném případě by vznikla mezera mezi právním systémem EU (Solventnost II) a právním systémem členských států (kde by zůstaly v platnosti provedené směrnice Solventnost I). To by vedlo k právní nejistotě orgánů dohledu, pojišťoven/zajišťoven a členských států.

1.2.        Směrnice 2009/138/ES (Solventnost II)

Tato směrnice vytváří nový a moderní solventnostní režim pro pojistitele a zajistitele v Evropské unii. Stanoví přístup vycházející z ekonomických rizik, který pojišťovny a zajišťovny nutí formou pobídek k tomu, aby řádně posuzovaly a řídily svá rizika.

1.3.        Směrnice 2011/89/ES (FICOD1)

Tato směrnice mění některé směrnice včetně směrnice 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu. Článek 4 směrnice 2011/89/ES mění články 212 až 216, 219, 226, 231, 233, 235, 243 až 247, 249, 256, 257, 258, 262 a 263 směrnice 2009/138/ES a článek 6 směrnice 2011/89/ES stanoví, že členské státy musí zajistit soulad s těmito novými předpisy do 10. června 2013.

1.4.        Směrnice 2012/23/EU (rychlé řešení)

Tato směrnice mění směrnici 2009/138/ES a prodlužuje lhůtu pro její provedení, stanovenou původně do 31. října 2012, do 30. června 2013, vkládá datum její použitelnosti, 1. ledna 2014, a odkládá datum zrušení směrnic Solventnost I z 1. listopadu 2012 na 1. ledna 2014.

1.5.        Návrh KOM(2011) 8 (směrnice Omnibus II)

Cílem tohoto návrhu je změnit směrnici 2009/138/ES tak, aby se směrnice Solventnost II přizpůsobila nové architektuře dohledu v oblasti pojišťovnictví, zejména pak zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví k 1. lednu 2011 [KOM (2011) 8, 2011/0006 (COD)]. Navrhuje prodloužit lhůtu pro provedení směrnice Solventnost II do 31. prosince 2012.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Postoupení tohoto návrhu vnitrostátním parlamentům

Návrhy legislativních aktů, včetně návrhů Komise, zasílané Evropskému parlamentu a Radě musí být v souladu s Protokolem (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který tvoří přílohu Smluv, postoupeny vnitrostátním parlamentům.

Článek 4 protokolu stanoví, že mezi okamžikem, kdy je návrh legislativního aktu zpřístupněn vnitrostátním parlamentům, a okamžikem, kdy je zařazen na předběžný pořad jednání Rady ke svému přijetí nebo k přijetí postoje v rámci legislativního postupu, musí uplynout lhůta osmi týdnů.

V případě naléhavosti jsou však podle článku 4 možné výjimky, přičemž důvody pro ně se uvedou v aktu nebo postoji Rady. Z důvodů vysvětlených výše vyzývá Komise Evropský parlament a Radu, aby považovaly tento návrh za krajně naléhavý.

2.2.        Posouzení dopadů

K tomuto návrhu není připojeno zvláštní posouzení dopadů, neboť již bylo provedeno posouzení dopadů ke směrnici Solventnost II a cílem tohoto návrhu je pouze vyřešit skutečnost, že k vyhlášení směrnice Omnibus II v Úředním věstníku Evropské unie dojde později než 1. ledna 2014, den její použitelnosti.

Pokud by v této fázi nebylo přijato žádné opatření, nastala by po 1. lednu 2014 velmi nejistá právní situace. Vznikla by mezera mezi právním systémem EU (Solventnost II) a právním systémem členských států (kde by zůstaly v platnosti provedené směrnice Solventnost I). To by vedlo k právní nejistotě orgánů dohledu, pojišťoven/zajišťoven a členských států.

Rámcová směrnice by navíc musela být prováděna bez přechodných pravidel a jiných důležitých úprav, s nimiž počítá návrh Omnibus II. V důsledku toho by orgány dohledu, pojišťovny/zajišťovny a členské státy musely přistoupit k provádění režimu, který by musel být záhy znovu revidován, což by nebylo příliš efektivní.

Navrhovaná změna se týká pouze povinnosti členských států provést směrnici do 30. června 2013, a to tak, že se tato lhůta prodlouží do 31. prosince 2014. Předpokládá rovněž odložení data použitelnosti směrnice Solventnosti II z 1. ledna 2014 na 1. ledna 2016 (a stejné odložení data zrušení směrnic Solventnost I). Obsah dotčené směrnice se nemění, a hospodářským subjektům se tudíž neukládají žádné dodatečné povinnosti.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Shrnutí navrhovaných opatření

Návrh mění čl. 309 odst. 1 směrnice 2009/138/ES tím, že prodlužuje lhůtu pro její provedení (31. leden 2015) a odkládá datum její použitelnosti (1. leden 2016). Odpovídajícím způsobem mění také články 310 a 311 tím, že stanoví nové datum zrušení směrnic Solventnost I (1. ledna 2016).

3.2.        Právní základ

Ustanovení čl. 53 odst. 1 a článku 62 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.3.        Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatní, protože návrh se týká oblasti, která nespadá do výlučné pravomoci Evropské unie.

Cílů návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo činností členských států, protože změnu a zrušení ustanovení směrnic nelze provádět na vnitrostátní úrovni.

Cílů návrhu může být dosaženo pouze činností EU, protože tento návrh mění platný právní akt EU, což by nemohlo být provedeno samotnými členskými státy.

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť návrh mění stávající právní předpisy EU.

3.4.        Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu:

Nemění obsah stávajících právních předpisů EU – omezuje se na prodloužení lhůty pro provedení směrnice 2009/138/ES do 31. ledna 2015 s cílem zabránit pokračování právní nejistoty po uplynutí současné lhůty pro provedení (30. června 2013). Rovněž stanoví nové, pozdější datum použitelnosti směrnice Solventnost II a následného zrušení směrnic Solventnost I (1. ledna 2016).

3.5.        Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: směrnice.

Jiný nástroj by nebyl vhodný. Jelikož se jedná o změnu směrnice, jediný přiměřený prostředek je přijetí směrnice.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

· Zjednodušení

Nový návrh jako takový neobsahuje žádné zjednodušující prvky. Jeho cílem je pouze prodloužit lhůtu pro provedení směrnice 2009/138/ES do 31. ledna 2015 a stanovit nové datum použitelnosti na 1. ledna 2016.

· Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu samo nepovede ke zrušení platných právních předpisů. Návrh pouze upravuje datum zrušení, které již bylo ve směrnici 2009/138/ES stanoveno.

· Evropský hospodářský prostor

Tento návrh aktu spadá do oblasti, na niž se vztahuje Dohoda o EHP, a proto je třeba ho rozšířit na Evropský hospodářský prostor.

· Podrobné vysvětlení návrhu po kapitolách či článcích

Tento návrh prodlužuje lhůtu pro provedení směrnice 2009/138/ES do 31. ledna 2015.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 návrhu odpovídajícím způsobem mění čl. 309 odst. 1 směrnice 2009/138/ES. Rovněž stanoví nové, pozdější datum použitelnosti směrnice Solventnost II (1. ledna 2016).

Ustanovení čl. 1 odst. 2 mění datum zrušení směrnic Solventnost I (1. ledna 2016) uvedené v článku 310 a čl. 1 odst. 3 stanoví stejný den jako datum použitelnosti ustanovení směrnic Solventnost I, jejichž znění směrnice Solventnost II přepracovává, uvedené v článku 311.

2013/0327 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), pokud jde o lhůtu pro její provedení, datum použitelnosti a datum zrušení některých směrnic

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES[1] stanoví moderní systém vycházející z rizik pro regulaci evropských pojišťoven a zajišťoven a dohled nad nimi. Tato nová pravidla jsou nezbytná pro zajištění bezpečného a důvěryhodného pojišťovnictví, schopného poskytovat udržitelné pojistné produkty a podporovat reálnou ekonomiku pomocí dlouhodobých investic a větší stability.

(2)       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU[2] zavádí určité změny článků 212 až 262 směrnice 2009/138/ES, které měly platit od 10. června 2013.

(3)       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU[3] prodlužuje lhůtu pro provedení směrnice 2009/138/ES z 31. října 2012 na 30. června 2013, odkládá datum její použitelnosti z 1. listopadu 2012 na 1. ledna 2014 a datum zrušení stávajících směrnic o pojišťovnictví a zajišťovnictví, konkrétně směrnice Rady 64/225/EHS[4], první směrnice Rady 73/239/EHS[5], směrnice Rady 73/240/EHS[6], směrnice Rady 76/580/EHS[7], směrnice Rady 78/473/EHS[8], směrnice Rady 84/641/EHS[9], směrnice Rady 87/344/EHS[10], druhé směrnice Rady 88/357/EHS[11], směrnice Rady 92/49/EHS[12], směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES[13], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES[14], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES[15] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES [16] (společně označovaných „Solventnost I“) z 1. listopadu 2012 na 1. ledna 2014.

(4)       Dne 19. ledna 2011 přijala Komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES (dále jen „návrh Omnibus II“)[17] a která má zohlednit novou architekturu dohledu v oblasti pojišťovnictví, zejména zřízení evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – EIOPA). Návrh Omnibus II slouží rovněž jako prostředek k přizpůsobení směrnice 2009/138/ES vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost úpravou zmocnění Komise přijímat prováděcí opatření za účelem zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci.

(5)       Existuje zjevné nebezpečí, že nebude dostatek času k tomu, aby návrh Omnibus II mohl být schválen a směrnice následně vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie před datem použitelnosti příslušných článků směrnice 2009/138/ES. Pokud by lhůta pro provedení a data použitelnosti a zrušení nebyla změněna, byla by směrnice 2009/138/ES prováděna před vstupem přechodných pravidel a příslušných úprav, zahrnujících další vyjasnění zmocnění k přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, stanovených návrhem Omnibus II v platnost.

(6)       Aby se předešlo příliš zatěžujícím legislativním povinnostem členských států podle směrnice 2009/138/ES a následně podle nového rámce, jež předpokládá návrh Omnibus II, je vhodné prodloužit lhůtu pro provedení směrnice 2009/138/ES a odložit datum její použitelnosti, a poskytnout tak orgánům dohledu, pojišťovnám a zajišťovnám dostatek času pro zavedení nové architektury.

(7)       Z časové posloupnosti událostí je zřejmé, že prodloužení lhůty pro provedení a odložení data použitelnosti směrnice 2009/138/ES se uplatní rovněž na změny článků 212 až 216, 219, 226, 231, 233, 235, 243 až 247, 249, 256, 257, 258, 262 a 263 uvedené směrnice, které byly provedeny směrnicí 2011/89/ES.

(8)       Z důvodů právní jistoty by mělo být stejně tak odloženo i datum zrušení směrnic 64/225/EHS, 73/239/EHS, 73/240/EHS, 76/580/EHS, 78/473/EHS, 84/641/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS, 92/49/EHS, 98/78/ES, 2001/17/ES, 2002/83/ES a 2005/68/ES.

(9)       Vzhledem k velmi krátké době zbývající do uplynutí lhůt stanovených ve směrnici 2009/138/ES by tato směrnice měla vstoupit v platnost neprodleně.

(10)     V tomto případě je tudíž rovněž opodstatněné uplatnit výjimku v případě naléhavosti stanovenou v článku 4 Protokolu (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, pokud jde o postoupení návrhu této směrnice vnitrostátním parlamentům,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1.           V článku 309 se odstavec 1 mění takto:

2.           a)       v prvním pododstavci se datum „30. června 2013“ nahrazuje datem „31. ledna 2015“;

b)       v druhém pododstavci se datum „1. ledna 2014“ nahrazuje datem „1. ledna 2016“.

3.           V čl. 310 prvním pododstavci se datum „1. ledna 2014“ nahrazuje datem „1. ledna 2016“.

4.           V čl. 311 druhém pododstavci se datum „1. ledna 2014“ nahrazuje datem „1. ledna 2016“.

Článek 2

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

[2]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 113).

[3]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU ze dne 12. září 2012, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o den jejího provedení, den její použitelnosti a den zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 249, 14.9.2012, s. 1).

[4]               Směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese (Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878).

[5]               První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3).

[6]               Směrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. července 1973, kterou se odstraňují omezení svobody usazování v oblasti přímého pojištění jiného než životního (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 20).

[7]               Směrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. června 1976, kterou se mění směrnice 73/239/EHS (Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13).

[8]               Směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství (Úř. věst. L 151, 7.6.1978, s. 25).

[9]               Směrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice (73/239/EHS), a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty (Úř. věst. L 339, 27.12.1984, s. 21).

[10]             Směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany (Úř. věst. L 185, 4.7.1987, s. 77).

[11]             Druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb (Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1).

[12]             Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) (Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1).

[13]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1).

[14]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven (Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 28).

[15]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1).

[16]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1).

[17]             KOM(2011) 8.