DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby[1], zavedla harmonizované podmínky pro vydávání technických osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby ve všech členských státech, s výjimkou provozu na Rýnu. Technické požadavky stanovené v přílohách směrnice 82/714/EHS v podstatě převzaly ustanovení nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně ve znění schváleném Ústřední komisí pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 1982.

Podmínky a technické požadavky pro vydávání osvědčení pro vnitrozemskou plavbu podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně byly od té doby pravidelně revidovány pro nejběžnější typy plavidel a bylo uznáno, že odpovídají stávajícímu technickému rozvoji. Z důvodu hospodářské soutěže a bezpečnosti bylo žádoucí, zejména v zájmu podpory harmonizace na evropské úrovni, stanovit rámec těchto technických požadavků pro celou síť vnitrozemských vodních cest EU. Proto směrnice 2006/87/ES[2], která nahradila směrnici 82/714/EHS, zajišťuje, aby osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrzující, že všechny druhy plavidel jsou plně v souladu s výše uvedenými revidovanými technickými požadavky, byla platná pro všechny vnitrozemské vodní cesty EU včetně Rýna a aby osvědčení pro Rýn byla platná na všech vnitrozemských vodních cestách EU.

Podle článku 3 směrnice 2006/87/ES je při plavbě na Rýně (zóna R) povinné mít na plavidle buď:

– osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, nebo

– osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavené nebo obnovené po 30. prosinci 2008 a potvrzující, že plavidlo zcela vyhovuje technickým požadavkům uvedeným v příloze II směrnice 2006/87/ES, u nichž bylo v souladu s použitelnými pravidly a postupy stanoveno, že jsou rovnocenné s technickými požadavky stanovenými při uplatňování uvedené úmluvy, aniž jsou dotčena přechodná ustanovení oddílu „Přechodná a závěrečná ustanovení“ přílohy II.

Rovnocennost obou osvědčení je nicméně obtížné udržet. Jsou spojena s dvěma různými právními rámci, z nichž každý funguje na základě samostatného souboru norem podle svých vlastních specifických pravidel a postupů.

V zájmu bezpečnosti a dosažení rovných podmínek je třeba pokroku na cestě k vytvoření jediného a jednotného souboru technických norem. Tím by se zajistila větší právní jistota a to, aby technická přizpůsobení technickému pokroku mohla být zavedena v přiměřené lhůtě, aby zaručila, že se udrží vysoké bezpečnostní normy na všech vnitrozemských vodních cestách EU a že nebudou omezovány inovace v tomto odvětví.

Protože tyto dva výše zmíněné právní režimy fungují podle svých vlastních pravidel a postupů, lze pokroku směrem k jedinému a jednotnému souboru technických norem dosáhnout pouze postupně. Jako první krok je důležité oddělit pravidla, která se vztahují k rozhodování, od pravidel obecnější procesní nebo technické povahy, jež není specifická pro EU. V současném znění směrnice nejsou tato ustanovení čistě oddělena, takže je obtížné vypracovat jednotnou technickou normu použitelnou pro oba právní režimy.

Jako druhý krok bude důležité vytvořit vhodné struktury, které umožní EU a CCNR vypracovat a udržovat jednotné společné technické normy. Proto je třeba vytvořit specializovanou strukturu s potřebnými odbornými znalostmi k vypracování technických norem, a to v rámci součinnosti členských států EU a CCNR a zapojení dalších zúčastněných mezinárodních organizací. Za tímto účelem útvary Komise a sekretariát CCNR podepsaly dne 22. května 2013 správní ujednání, které vyjadřuje záměr obou stran zřídit specializovaný výbor pro tento účel pod záštitou CCNR. Tento výbor bude otevřen odborníkům zastupujícím členské státy EU a CCNR a také umožní odpovídající účast dalších zúčastněných stran.

Tento výbor by měl vypracovat technické normy. Práci na vypracování technických norem by tento specializovaný výbor zahájil hned po svém ustavení. Tento návrh umožňuje Komisi, aby zohlednila technické normy vypracované tímto specializovaným výborem tak, že při přizpůsobování technických požadavků uvedených ve směrnici technickému pokroku nebo práci mezinárodních organizací bude odkazovat na jeho normy.

Pokud by podle správního ujednání ze dne 22. května 2013 CCNR postupoval podobně při přizpůsobení nařízení o inspekci plavidel na Rýně a umožnil by, aby toto nařízení rovněž odkazovalo na normy tohoto nového výboru sui generis, správní postupy pro udržování technických norem pro plavidla vnitrozemské plavby by se zjednodušily a dosáhlo by se plné jednotnosti norem mezi právními režimy EU a Rýna.

Dále existují změny vyplývající ze skutečnosti, že směrnice 2006/87/ES se pozměňuje poprvé po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; je nezbytné zavést nová pravidla týkající se přenesených a prováděcích pravomocí.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

Dne 1. března 2013 Komise svolala setkání s řediteli pro vnitrozemskou plavbu ve správních orgánech členských států a v EHP a generálními tajemníky říčních komisí. Účastníci setkání obecně přivítali celkový přístup k revizi správy veřejných záležitostí s cílem zefektivnit aktualizace technických norem pro vnitrozemskou plavbu.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

V rámci směrnice 2006/87/ES jsou technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby stanoveny v příloze II. Navrhovaná směrnice reorganizuje obsah příloh, aby bylo zajištěno, že tyto přílohy se budou týkat pouze aspektů technické a procesní povahy. Aspekty odkazující na rozhodovací mechanismus jsou začleněny do hlavního textu směrnice. To se týká hlavně následujících ustanovení:

– Rovnocennost a odchylky (článek 18), Úprava příloh (článek 22),

– Provádění technických prohlídek (článek 9).

Přístup zaujatý v tomto návrhu spočívá v přenesení pravomocí na Komisi, pokud jde o přizpůsobení příloh této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména CCNR.

Zejména Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci k přizpůsobení příloh, též na úpravu vzorů dokladů uvedených v přílohách této směrnice a k přijímání či změně správních pokynů.

Kromě toho by v zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro povolování některých odchylek od technických požadavků pro konkrétní plavidlo, uznávání klasifikačních společností a schvalování některých dodatečných technických požadavků pro určité zóny, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Směrnice nemá žádný finanční dopad. Některé činnosti související se směrnicí budou financovány prostřednictvím jiných základních aktů.

.

2013/0302 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

v souladu s řádným legislativním postupem[5],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES[6] se stanoví harmonizované podmínky pro vydávání technických osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby v celé síti vnitrozemských vodních cest Unie.

(2)       Technické požadavky na plavidla provozovaná na Rýně stanoví Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR).

(3)       Technické požadavky stanovené v přílohách směrnice 2006/87/ES většinou přejímají ustanovení nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně ve znění schváleném Ústřední komisí pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 2004. Podmínky a technické požadavky pro vydávání osvědčení pro vnitrozemskou plavbu podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně se pravidelně aktualizují a bylo uznáno, že odpovídají stávajícímu technickému rozvoji.

(4)       Zachování dvou různých souborů pravidel, totiž pravidel pro osvědčení vydávaná podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně a pravidel pro osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, nezajišťuje právní jistotu a bezpečnost.

(5)       Aby bylo dosaženo harmonizace na úrovni Unie a aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a nerovné míře bezpečnosti, je třeba uplatňovat a pravidelně aktualizovat stejné technické požadavky pro celou síť vnitrozemských vodních cest Unie.

(6)       Protože Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR) vytvořila značné know-how v oblasti aktualizace technických požadavků pro plavidla vnitrozemské plavby, mělo by se toto know-how plně využít pro vnitrozemské vodní cesty v Unii.

(9)       Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidlo zcela splňuje technické požadavky, by měla být platná na všech vnitrozemských vodních cestách Unie.

(10)     Měly by být více harmonizovány podmínky pro vystavování dodatečných osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby členskými státy pro plavbu na vodních cestách v zónách 1 a 2 (ústí řek) a pro plavbu na vodních cestách v zóně 4.

(11)     V zájmu bezpečnosti by normy měly být harmonizovány na vysoké úrovni a tak, aby nedošlo k žádnému omezení bezpečnostních norem na vnitrozemských vodních cestách Unie. Členským státům by se však mělo povolit stanovit po konzultaci s Komisí specifická ustanovení týkající se dodatečných nebo snížených technických požadavků pro určité zóny za předpokladu, že tato opatření jsou omezena na konkrétní předměty uvedené v přílohách III a IV.

(12)     Členské státy by měly mít možnost odchýlit se od ustanovení této směrnice v některých případech týkajících se splavných vodních cest, jež nejsou napojeny na vnitrozemské vodní cesty jiných členských států, nebo některých plavidel, která jsou provozována výlučně na vnitrostátních vodních cestách.

(13)     Členským státům by se také po schválení ze strany Komise mělo povolit odchýlit se od ustanovení této směrnice u určitých plavidel v zájmu využití alternativních přístupů, podpory inovací nebo zamezení nepřiměřených nákladů.

(15)     Plavidlu, které před uvedením do provozu projde technickou prohlídkou, je třeba vystavit osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Účel této technické prohlídky by měl spočívat v kontrole toho, zda plavidlo splňuje technické požadavky stanovené v této směrnici. Příslušné orgány členských států by měly být oprávněny kdykoli provést dodatečné kontroly s cílem ověřit, zda fyzický stav plavidla odpovídá osvědčením Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

(16)     Dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby je vhodné stanovit v rámci určitých lhůt a v závislosti na kategorii příslušného plavidla pro každý konkrétní případ.

(17)     Je třeba v rámci určitých limitů stanovit podrobná ustanovení týkající se nahrazení, obnovení, prodloužení platnosti a vydávání nových osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, aby se udržela vysoká úroveň bezpečnosti ve vnitrozemské plavbě.

(18)     Je třeba, aby opatření stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES[7] zůstala v platnosti pro plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(19)     Je třeba použít přechodný režim v případě plavidla v provozu, které ještě nemá osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, pokud se podrobí první technické prohlídce podle revidovaných technických požadavků stanovených touto směrnicí.

(20)     Je třeba vydat závazné správní pokyny s cílem poskytnout podrobná pravidla pro harmonizované uplatňování technických požadavků.

(21)     Z důvodu bezpečnosti vnitrozemské plavby a rovnocennosti osvědčení je třeba zohlednit změny v technických požadavcích. Za tímto účelem je třeba pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenést na Komisi za účelem přizpůsobení příloh této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně. Je zvláště důležité, aby Komise vedla během přípravné fáze odpovídající konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předloženy současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(22)     V zájmu využití alternativních přístupů, podpory inovací, zamezení nepřiměřených nákladů, stanovení efektivního postupu pro vydávání osvědčení nebo zohlednění regionálních okolností by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o povolení některých odchylek od technických požadavků pro konkrétní plavidlo, uznávání klasifikačních společností a schvalování dodatečných nebo snížených technických požadavků pro plavidla provozovaná v některých zónách, které nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[8].

(26)     Směrnice 2006/87/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Klasifikace vodních cest

Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Unie klasifikují takto:

a)      zóny 1, 2, 3 a 4:

i) zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v kapitole 1 přílohy I,

ii) zóna 3: vodní cesty uvedené v kapitole 2 přílohy I,

iii) zóna 4: vodní cesty uvedené v kapitole 3 přílohy I;

b)      zóna R: vodní cesty uvedené v písmenu a), pro něž mají být vystavena osvědčení podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění uvedeného článku platném ke dni vstupu této směrnice v platnost.

Článek 2 Definice a oblast působnosti

1.           Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

a)      „plavidlo“ zahrnuje též plovoucí stroj;

b)      „plavidlo“: plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;

c)      „remorkér“: plavidlo postavené k vlečení;

d)      „tlačný remorkér“: plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy;

e)      „osobní loď“: výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;

f)       „plovoucí stroj“: zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;

g)      „rekreační plavidlo“: plavidlo jiné než osobní loď, které je určeno pro sport nebo rekreaci;

h)      „výtlak vody“: ponořený objem plavidla v m3;

i)       „délka (L)“: maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu;

j)       „šířka (B)“: maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.);

k)      „ponor (T)“: svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru;

l)       „klasifikační společnost“: klasifikační společnost, která byla schválena v souladu s kritérii a postupy podle článku 9;

m)     „osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: osvědčení, které pro plavidlo vydal příslušný orgán a které osvědčuje shodu s technickými požadavky této směrnice.

2.           Tato směrnice se vztahuje na tato plavidla:

a)      plavidla o délce (L) 20 m či více,

b)      plavidla, jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje 100 m3 či více.

3.           Tato směrnice se rovněž vztahuje na tato plavidla:

a)      remorkéry a tlačné remorkéry určené k vlečení nebo tlačení nebo k bočnímu vedení plavidel uvedených v odstavci 1 nebo plovoucích strojů,

b)      plavidla určená k přepravě osob, jež nesou kromě posádky více než dvanáct cestujících,

c)      plovoucí stroje.

4.           Tato směrnice se nevztahuje na tato plavidla:

a) převozní lodě;

b) vojenská plavidla;

c) námořní plavidla, včetně námořních remorkérů a tlačných remorkérů,

         i) provozovaná nebo mající základnu v pobřežních vodách,

         ii) provozovaná dočasně na vnitrozemských vodních cestách, pokud mají na plavidle

– osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS) nebo rovnocenný doklad, osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou z roku 1966 o nákladové značce nebo rovnocenný doklad a mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ropnými látkami (IOPP) dokládající soulad s Mezinárodní úmluvou o zabránění znečištění z lodí z roku 1973 (MARPOL) nebo

– v případě osobních lodí, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě vydané v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (přepracované znění)[9]; nebo

– v případě rekreačních plavidel, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení země, pod jejíž vlajkou plují.

Článek 3 Povinnost mít osvědčení na plavidle

1.           Plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách Unie uvedených v článku 1 musí mít na plavidle,

a)      pokud jsou provozována na vodní cestě zóny R,

– buď osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, nebo

– osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidlo, aniž jsou dotčena přechodná ustanovení přílohy II, zcela vyhovuje technickým požadavkům stanoveným v příloze II, u nichž bylo v souladu s použitelnými pravidly a postupy stanoveno, že jsou rovnocenné s technickými požadavky stanovenými při uplatňování Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně;

b)      pokud jsou provozována na jiných vodních cestách, osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, včetně případných specifikací uvedených v článku 5.

2.           Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části I přílohy V a vydává se v souladu s touto směrnicí. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem pozměnit uvedený vzor, pokud to bude nutné za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 4 Dodatečná osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1.           Všechna plavidla, která mají na plavidle platné osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, se s výhradou čl. 5 odst. 5 této směrnice smějí plavit na vodních cestách Unie, jestliže mají na plavidle pouze toto osvědčení.

2.           Avšak všechna plavidla mající na plavidle osvědčení podle odstavce 1 musí být rovněž vybavena dodatečným osvědčením Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby,

a)      jsou-li provozována na vodních cestách zón 3 a 4, pokud chtějí využít snížení technických požadavků na těchto vodních cestách,

b)      jsou-li provozována na vodních cestách zón 1 a 2 nebo, u osobních lodí, jsou-li provozovány na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, pokud dotyčný členský stát přijal pro tyto vodní cesty v souladu s čl. 5 odst. 1, 2 a 3 dodatečné technické požadavky.

3.           Dodatečné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části II přílohy V a vydávají je příslušné orgány po předložení osvědčení uvedeného v odstavci 1 a za podmínek, jež stanoví orgány příslušné pro dotyčné vodní cesty. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem pozměnit uvedený vzor, pokud to bude nutné za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 5 Dodatečné nebo snížené technické požadavky pro některé zóny

1.           Členské státy mohou po projednání s Komisí a případně s výhradou požadavků Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně přijmout pro plavidla provozovaná na svém území na vodních cestách zón 1 a 2 dodatečné technické požadavky k požadavkům uvedeným v příloze II.

2.           U osobních lodí provozovaných na jeho území na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, může každý členský stát i nadále uplatňovat dodatečné technické požadavky k požadavkům v příloze II. Členské státy mohou přijmout nové dodatečné technické požadavky postupem podle odstavce 3. Dodatečné požadavky se mohou týkat pouze prvků uvedených na seznamu v příloze III.

3.           Členský stát oznámí Komisi tyto navržené dodatečné požadavky alespoň šest měsíců jejich před jejich předpokládaným vstupem v platnost a uvědomí o nich ostatní členské státy.

Komise schválí dodatečné technické požadavky prostřednictvím prováděcích aktů přijatých poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

4.           Splnění těchto dodatečných požadavků se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Tento důkaz o splnění se uznává na vodních cestách Unie odpovídající zóny.

5.           Pokud by použití přechodných ustanovení kapitoly 24a přílohy II mělo za následek zmírnění stávajících vnitrostátních bezpečnostních norem, nemusí členský stát uplatňovat tato přechodná ustanovení na osobní lodě vnitrozemské plavby provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Za těchto okolností může členský stát požadovat, aby tato plavidla provozovaná na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách zcela splňovala technické požadavky stanovené v příloze II od 30. prosince 2008.

Členský stát, jenž využívá možnost uvedenou v prvním pododstavci, uvědomí Komisi a ostatní členské státy o svém rozhodnutí a poskytne Komisi podrobnosti o souvisejících vnitrostátních normách vztahujících se na osobní lodě provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách.

Splnění požadavků členského státu pro provozování na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách musí být výslovně uvedeno v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvedeném v článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

6.           Pro plavidla provozovaná pouze na vodních cestách zóny 4 lze uplatňovat snížené požadavky stanovené v příloze II na všech vodních cestách v této zóně. Splnění těchto snížených požadavků musí být výslovně uvedeno v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle článku 3.

7.           Pro plavidla provozovaná výlučně na vodních cestách zón 3 a 4 na svém území mohou členské státy po projednání s Komisí povolit částečně uplatnění technických požadavků přílohy II nebo stanovit technické požadavky, jež jsou méně přísné než požadavky přílohy II.

Méně přísné technické požadavky nebo částečné uplatnění technických požadavků se mohou týkat pouze prvků uvedených na seznamu v příloze IV. Pokud technické vlastnosti plavidla odpovídají méně přísným technickým požadavkům nebo částečnému uplatnění technických požadavků, uvede se tato skutečnost v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

Méně přísné technické požadavky nebo částečné uplatnění technických požadavků podle přílohy II oznámí členské státy Komisi nejméně šest měsíců před jejich vstupem v platnost a uvědomí o nich ostatní členské státy.

Článek 6 Odchylky

1.           Členské státy mohou povolit odchylky od celé této směrnice nebo její části pro

a)      plavidla, remorkéry, tlačné remorkéry a plovoucí stroje provozované na splavných vodních cestách nepropojených vnitrozemskými vodními cestami s vodními cestami jiných členských států,

b)      plavidla s nosností nepřekračující 350 tun nebo plavidla s výtlakem vody menším než 100 m3, jež nejsou určena k přepravě nákladu, jejichž stavba započala před 1. lednem 1950 a jež jsou provozována výlučně na vnitrostátních vodních cestách.

2.           Členské státy mohou u plavby po vlastních vnitrozemských vodních cestách povolit odchylky od jednoho nebo více ustanovení této směrnice pro omezené plavby místního významu nebo v přístavních oblastech. Tyto odchylky a trasy plavby nebo oblasti, pro které platí, se uvedou v osvědčení plavidla.

3.           Odchylky povolené podle odstavců 1 a 2 oznámí členské státy Komisi a uvědomí o nich ostatní členské státy.

4.           Členský stát, který v důsledku odchylek povolených podle odstavců 1 a 2 nemá žádné plavidlo spadající do oblasti působnosti této směrnice provozované na svých vodních cestách, nemusí splňovat požadavky článků 8, 9 a 11.

Článek 7 Vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1.           Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vystavuje plavidlům, jejichž stavba započala po [dni provedení této směrnice do vnitrostátního práva], a to po technické prohlídce provedené před zprovozněním plavidla a zaměřené na ověření, zda plavidlo splňuje technické požadavky přílohy II.

2.           Plavidlu, jež bylo vyňato z oblasti působnosti směrnice 82/714/EHS, ale vztahuje se na ně tato směrnice podle čl. 2 odst. 2 a 3, se vystaví osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po technické prohlídce, jež je provedena po uplynutí platnosti stávajícího osvědčení plavidla, avšak v každém případě nejpozději 30. prosince 2018, za účelem ověření, zda jsou splněny technické požadavky přílohy II.

Každé nesplnění technických požadavků přílohy II se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Pokud podle příslušných orgánů tyto nedostatky nepředstavují zjevné nebezpečí, lze plavidla uvedená v prvním pododstavci tohoto článku nadále provozovat, dokud nejsou díly nebo části plavidla, u nichž bylo v osvědčení uvedeno, že tyto požadavky nesplňují, vyměněny nebo nahrazeny; potom tyto díly nebo části musí splňovat technické požadavky podle přílohy II.

3.           Za zjevné nebezpečí se ve smyslu tohoto článku považuje zejména případ, kdy jsou dotčeny požadavky týkající se pevnosti konstrukce plavidla, plavby a manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle technických požadavků přílohy II. Odchylky povolené v technických požadavcích přílohy II se neoznačují za nedostatky, jež představují zjevné nebezpečí.

Výměna stávajících dílů za stejné díly nebo za díly s rovnocennou technologií a konstrukcí během pravidelné opravy a údržby se nepovažuje za výměnu ve smyslu tohoto článku.

4.           Během technických prohlídek stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo během technické prohlídky provedené na žádost vlastníka plavidla se případně ověří, zda plavidlo splňuje dodatečné požadavky podle čl. 5 odst. 1, 2 a 3.

Článek 8 Příslušné orgány

1.           Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby mohou vystavovat příslušné orgány členských států.

2.           Každý členský stát sestaví seznam orgánů příslušných k vydávání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské platby a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

3.           Příslušné orgány vedou plavební rejstřík všech osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, která vydají v souladu se vzorem stanoveným v příloze VI. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem pozměnit uvedený vzor za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 9 Provádění technických prohlídek

1.           Technickou prohlídku podle článku 7 provádějí příslušné orgány. Tyto orgány jí nemusí podrobit plavidlo zcela nebo zčásti, pokud je z platného osvědčení vystaveného uznanou klasifikační společností zjevné, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky přílohy II.

2.           Komise přijme prováděcí akty za účelem uznání klasifikační společnosti, která splňuje kritéria uvedená v příloze VII, nebo zrušení uznání postupem podle odstavce 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

3.           Žádost o uznání předloží Komisi členský stát, v němž má sídlo nebo pobočku klasifikační společnost, která je oprávněna vydávat potvrzení, že plavidlo splňuje požadavky přílohy II v souladu s touto směrnicí. K této žádosti se přiloží veškeré informace a doklady, které jsou nezbytné ke kontrole splnění kritérií pro uznávání.

              Každý členský stát může požádat o slyšení nebo poskytnutí dalších informací nebo dokladů.

4.           Každý členský stát může předložit Komisi žádost o odnětí uznání, pokud se domnívá, že klasifikační společnost již nesplňuje kritéria stanovená v příloze VII. K žádosti o odnětí musí být přiložena podpůrná dokumentace.

5.           Až do uznání podle této směrnice se klasifikační společnosti, které jsou uznány, schváleny a oprávněny členským státem v souladu se směrnicí Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994[10], považují za uznané pouze pro plavidla, která provozují svou činnost výhradně na vodních cestách uvedeného členského státu.

6.           Komise zveřejní a průběžně aktualizuje seznam klasifikační společnosti uznaných v souladu s tímto článkem.

7.           Každý členský stát sestaví seznam svých orgánů příslušných k provádění technických prohlídek a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

8.           Každý členský stát musí splňovat zvláštní požadavky, pokud jde o kontrolní subjekty a žádost o provedení inspekce podle přílohy II.

Článek 10 Platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1.           Dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavených novým plavidlům v souladu s ustanoveními této směrnice stanoví příslušný orgán v délce nejvýše

a)      pěti let v případě osobních lodí;

b)      deseti let v případě všech ostatních plavidel.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

2.           U plavidel, která byla v provozu již před technickou prohlídkou, stanoví příslušný orgán dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle jednotlivého případu na základě výsledků prohlídky. Doba platnosti však nesmí překročit lhůty uvedené v odstavci 1.

3.           Každý členský stát může v případech stanovených v příloze II vystavovat prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotovují podle vzoru stanoveného v části III přílohy V. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem pozměnit uvedený vzor za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku, zefektivnění správních požadavků nebo zohlednění vývoje v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Článek 11 Náhrada osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Každý členský stát stanoví podmínky, za nichž může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nahrazeno.

Článek 12 Obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1.           Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se obnovuje po uplynutí doby jeho platnosti v souladu s podmínkami stanovenými v článku 7.

2.           Pro obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se použijí přechodná ustanovení podle kapitoly 24 a 24a přílohy II na plavidla a za podmínek podle daných ustanovení.

Článek 13 Prodloužení platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby může výjimečně prodloužit bez technické prohlídky v souladu s přílohou II orgán, jenž je vystavil nebo obnovil. Toto prodloužení se vyznačí na tomto osvědčení.

Článek 14 Vystavování nových osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

V případě větších změn nebo oprav týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, plavby, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle přílohy II musí být plavidlo před jakoukoliv další plavbou opět podrobeno technické prohlídce stanovené v článku 7. Po této prohlídce je vystaveno nové osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvádějící technické vlastnosti plavidla nebo se stávající osvědčení odpovídajícím způsobem změní. Je-li toto osvědčení vydáno v jiném členském státě, než který vystavil nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do jednoho měsíce uvědomen příslušný orgán, který osvědčení vystavil nebo obnovil.

Článek 15 Odmítnutí vystavení nebo obnovení a odnětí osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1.           Každé rozhodnutí o odmítnutí vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby musí obsahovat odůvodnění. Vlastník plavidla je uvědomen o rozhodnutí a je informován o opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání v daném členském státě.

2.           Jakékoliv platné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby může příslušný orgán, který je vystavil nebo obnovil, odejmout, pokud plavidlo přestane splňovat technické požadavky uvedené v tomto osvědčení.

Článek 16 Dodatečné prohlídky

1.           Příslušné orgány členského státu mohou kdykoliv zkontrolovat, zda je na plavidle osvědčení platné podle této směrnice a zda plavidlo splňuje požadavky stanovené v tomto osvědčení, nebo představuje zjevné nebezpečí pro osoby na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavby. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření v souladu s odstavci 2 až 5.

2.           Pokud orgány při této kontrole zjistí, že osvědčení není na plavidle nebo že osvědčení na plavidle je neplatné nebo že plavidlo nesplňuje požadavky stanovené v osvědčení, ale že tato neplatnost nebo nesplnění požadavků nepředstavuje zjevné nebezpečí, přijme vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce veškerá nezbytná opatření k nápravě situace. Orgán, který osvědčení vystavil nebo který je naposledy obnovil, je informován do sedmi dnů.

3.           Pokud orgány při takové kontrole zjistí, že plavidlo představuje zjevné nebezpečí pro osoby na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavby, mohou plavidlu zabránit v další plavbě až do přijetí nezbytných kroků k nápravě situace.

Mohou také předepsat opatření, která plavidlu umožní, případně po dokončení jeho dopravní operace, bezpečně pokračovat v plavbě do místa, kde bude prohlédnuto nebo opraveno. Orgán, který osvědčení vystavil nebo je naposledy obnovil, je informován do sedmi dnů.

4.           Členský stát, který zabránil plavidlu pokračovat v plavbě nebo uvědomil vlastníka o svém záměru tak učinit, nebudou-li zjištěné závady odstraněny, uvědomí orgán v členském státě, který osvědčení vystavil nebo je naposledy obnovil, do sedmi dnů o rozhodnutí, které vydal nebo které hodlá vydat.

5.           Každé rozhodnutí o přerušení plavby plavidla přijaté v rámci provádění této směrnice musí být podrobně odůvodněno. Musí být neprodleně oznámeno dotčené straně, která je současně informována o opravných prostředcích, které má podle právních předpisů platných v členských státech k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 17 Jednotné evropské identifikační číslo plavidla

Příslušný orgán, který vydal osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, zahrne do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby jednotné evropské identifikační číslo plavidla podle kapitoly 2 přílohy II.

Článek 18 Rovnocennost a výjimky

1.           Členské státy mohou požadovat, aby Komise přijala prováděcí akty, jimiž se povolují výjimky nebo uznávání rovnocennosti technických specifikací pro konkrétní plavidla, pokud jde o:

a) použití nebo přítomnost na palubě plavidla jiných materiálů, zařízení nebo vybavení, nebo přijetí jiných konstrukčních opatření nebo úprav, než které jsou uvedeny v příloze II;

b) vydání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby za účelem zkoušek na omezenou dobu a zahrnujícího nové technické specifikace, které se odchylují od požadavků části II přílohy II, pokud tyto specifikace zajišťují rovnocennou bezpečnost;

c) žádost kontrolních orgánů o výjimky pro osobní loď, pokud jde o prostory určené k používání osobami s omezenou pohyblivostí, pokud se uplatnění zvláštních požadavků stanovených v kapitole 15 přílohy II považuje za obtížné v praxi nebo je spojeno s nepřiměřenými náklady;

d) použití jiných hasicích látek, než které jsou uvedeny v kapitole 10 přílohy II;

e) použití pevných požárních soustav k ochraně objektů;

f) uplatnění kapitoly 24 přílohy II na plavidla přestavěná na délku větší než 110 m;

g) výjimky z požadavků stanovených v kapitole 24 a kapitole 24a přílohy II po uplynutí přechodných ustanovení, pokud tyto požadavky jsou technicky obtížně uplatnitelné nebo pokud by jejich uplatňování mohlo vyžadovat nepřiměřené náklady;

h) uznávání norem, které se týkají zařízení, která rozstřikují menší množství vody, než která jsou uvedena v kapitole 10 přílohy II.

Tyto prováděcí akty se přijmou poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

2.           Rovnocennosti a výjimky uvedené v odst. 1 písm. a) až g) musí být zapsány v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby příslušnými orgány členských států. Bude o tom informována Komise a ostatní členské státy.

3.           Do přijetí prováděcích aktů uvedených v odst. 1 písm. a) mohou příslušné orgány udělit prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v souladu s čl. 10 odst. 2.

V tomto případě musí příslušné orgány do jednoho měsíce od vydání prozatímního osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nahlásit Komisi a ostatním členským státům název a evropské identifikační číslo plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

4.           Komise zveřejní rejstřík zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení schválené podle přílohy II.

Článek 19 Uznávání osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí

Unie začne vyjednávání s třetími zeměmi s cílem zabezpečit vzájemné uznávání osvědčení schopnosti k plavbě mezi Unií a třetími zeměmi.

Do uzavření takových dohod mohou příslušné orgány členského státu uznávat osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí pro plavbu na vodních cestách uvedeného členského státu.

Vystavování osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby plavidlům ze třetích zemí se řídí čl. 7 odst. 1.

Článek 20 Prodloužení použitelnosti směrnice 2009/100/ES

Pro plavidla, která nespadají do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2 a 3 této směrnice, avšak spadají do oblasti působnosti čl. 1 písm. a) směrnice 2009/100/ES, se použije uvedená směrnice.

Článek 21 Přechodná ustanovení o používání dokumentů

Dokumenty spadající do oblasti působnosti této směrnice a vystavené příslušnými orgány členských států podle směrnice 2006/87/ES před vstupem této směrnice v platnost zůstávají platné až do vypršení doby jejich platnosti.

Článek 22 Úprava příloh

1.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, pokud jde o přizpůsobení příloh I, II, III, IV a VII vědeckému a technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně, pro zajištění toho, aby se obě osvědčení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) vystavovala na základě technických požadavků, jež zaručují stejnou úroveň bezpečnosti, nebo pro zohlednění případů uvedených v článku 5.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 týkající se závazných správních pokynů, pokud jde o podrobné provádění technických požadavků stanovených v příloze II, aby byl zajištěn harmonizovaný výklad těchto požadavků nebo zohledněny osvědčené postupy vypracované na úrovni Unie nebo vyplývající z práce mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně.

Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci musí Komise zajistit, aby technické požadavky, jež musí být splněny pro vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uznaného pro plavbu na Rýně, odpovídaly stejné míře bezpečnosti, jako je míra bezpečnosti požadovaná pro vydání osvědčení uvedeného v článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

2.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem aktualizace odkazů v této směrnici na některá ustanovení přílohy II ke zohlednění změn této přílohy.

Článek 23 Přechodné požadavky

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem stanovení přechodných technických požadavků pro plavidla k povolení zkoušek v zájmu stimulace inovací a technického pokroku. Tyto požadavky jsou platné po dobu nejvýše tří let.

Článek 24 Přenesení pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v článcích 3, 4, 8, 10, 22 a 23 je svěřeno Komisi na dobu neurčitou počínaje [date of entry into force of the Directive].

3.           Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 3, 4, 8, 10, 22 a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení pravomoci se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v tomto rozhodnutí upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 3, 4, 8, 10, 22 a 23 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud vůči němu Evropský parlament ani Rada nevznesou námitky do dvou měsíců poté, co jim Komise akt oznámí. Evropský parlament a Rada mohou tuto lhůtu prodloužit o dva měsíce.

Článek 25 Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 7 směrnice Rady 91/672/EHS (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, může předseda výboru rozhodnout o ukončení postupu bez výsledku ve lhůtě pro podání stanoviska.

Článek 26 Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou opatření nutná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 27 Provedení

1.           Členské státy, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v článku 1, uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 1. ledna 2015. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.           Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 28 Zrušení

Směrnice 2006/87/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 29 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 30 Určení

Tato směrnice je určena členským státům, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v článku 1.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I Seznam vnitrozemských vodních cest Unie rozdělených zeměpisně do zón 1, 2, 3 a 4

Příloha II Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4

Příloha III Oblasti, v nichž lze stanovit dodatečné technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 1 a 2

Příloha IV Oblasti, v nichž lze snížit technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 3 a 4

Příloha V Vzor osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Příloha VI Vzor plavebního rejstříku osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Příloha VII Klasifikační společnosti

[1]               Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1.

[2]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS (Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.).

[3]               Úř. věst. C , , s. .

[4]               Úř. věst. C , , s. .

[5]               …..

[6]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS (Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1).

[7]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 259, 2.10.2009, s. 8).

[8]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[9]               Úř. věst. L 163, 25.06.2009, s. 1.

[10]             Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20).

PŘÍLOHA

k návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I Seznam vnitrozemských vodních cest EU rozdělených zeměpisně do zón 1, 2, 3 a 4

Příloha II Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4

PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST EU ROZDĚLENÝCH ZEMĚPISNĚ DO ZÓN 1, 2, 3 A 4

KAPITOLA 1

Zóna 1

Spolková republika Německo

Emže || od čáry spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo příjezdu do přístavu v Eemshavenu směrem k moři až po 53°30′ s. š. a 6°45′ v. d., tj. mírně směrem k moři od překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Staré Emže[1]

Polská republika

Část Pomořanského zálivu jižně od čáry spojující Nordperd na ostrově Rujana a maják Niechorze.

Část Gdaňského zálivu jižně od čáry spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO ||

Blue Mull Sound || Mezi Gutcherem a Belmontem

Yell Sound || Mezi Tofts Voe a Ulstou

Sullom Voe || až po čáru vedoucí od severovýchodního výběžku Gluss Island k severnímu bodu Calback Ness

Dales Voe || V zimě: až po čáru vedoucí od severního bodu Kebister Ness k pobřeží Breiwicku – 1°10,8′ z. d.

Dales Voe || V létě: jako u Lerwicku

Lerwick || V zimě: uvnitř oblasti vymezené směrem na sever čárou od Scottle Holm k Scarfi Taing na řece Bressay a směrem na jih čárou mezi majákem Twageos Point k Whalpa Taing na řece Bressay

Lerwick || V létě: uvnitř oblasti vymezené směrem na sever čárou od Brim Ness k severovýchodnímu rohu Inner Score a směrem na jih čárou od jižního konce Ness of Sound ke Kirkabisternessu

Kirkwall || Mezi Kirkwallem a Rousay, ne východně od čáry mezi Point of Graand (Egilsay) a Galt Ness (Shapinsay) nebo mezi Head of Work (Mainland) přes maják na Helliar Holm k pobřeží Shapinsay; ne severozápadně od jihovýchodního výběžku ostrova Eynhallow, ne směrem k moři a čáře mezi pobřežím Rousay u 59°10,5′ s. š., 2°57,1′ z. d. a pobřežím Egilsay u 59°10,0′ s. š., 2°56,4′ z. d.

Stromness || Ke Scapě, ne však vně Scapa Flow

Scapa Flow || Uvnitř oblasti vymezené čárami od Point of Cletts na ostrově Hoy k triangulačnímu bodu Thomson's Hill na ostrově Fara a odtud k Gibraltar Pier na ostrově Flotta; od St Vincent Pier na ostrově Flotta k nejzápadnějšímu bodu Calf of Flotta; od nejvýchodnějšího bodu Calf of Flotta k Needle Point na ostrově South Ronaldsay a od Ness on Mainland k majáku Point of Oxan na ostrově Graemsay a odtud k Bu Point na ostrově Hoy; a směrem k moři ve vodách zóny 2

Balnakiel Bay || Mezi Eilean Dubh a A'Chleit

Cromarty Firth || Až po čáru vedoucí od North Sutor k vlnolamu Nairn a směrem k moři ve vodách zóny 2

Inverness || Až po čáru vedoucí od North Sutor k vlnolamu Nairn a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Tay – Dundee || Až po čáru vedoucí od Broughty Castle k Tayportu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Firth of Forth a řeka Forth || Až po čáru vedoucí od Kirkcaldy k řece Portobello a směrem k moři ve vodách zóny 2

Solway Firth || Až po čáru vedoucí od Southerness Point k Sillothu

Loch Ryan || Až po čáru vedoucí od Finnart's Point k Milleur Point a směrem k moři ve vodách zóny 2

The Clyde || Vnější hranice: čára od Skipness až k místu ve vzdálenosti jedné míle jižně od Garroch Head, odtud k Farland Head Vnitřní hranice v zimě: čára od majáku Cloch k molu Dunoon Vnitřní hranice v létě: čára od Bogany Point, Isle of Bute k Skelmorlie Castle a čára od Ardlamont Point k jižnímu výběžku zálivu Ettrick Bay uvnitř Kyles of Bute Pozn.: Výše uvedená letní hranice se v období od 5. června do 5. září (včetně obou dat) rozšiřuje o čáru mezi místem dvě míle od pobřeží Ayrshire u Skelmorlie Castle k Tomont End (Cumbrae) a čáru od Portachur Point (Cumbrae) k Inner Brigurd Point (Ayrshire)

Oban || Uvnitř oblasti vymezené na severu čárou od majáku na Dunollie Point k Ard na Chruidh a na jihu čárou od Rudha Seanach k Ard na Cuile

Kyle of Lochalsh || Přes Loch Alsh až na kraj Loch Duich

Loch Gairloch || V zimě: žádná V létě: jižně od čáry východně od Rubha na Moine k Eilan Horrisdale a odtud k Rubha nan Eanntag

SEVERNÍ IRSKO ||

Belfast Lough || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Carrickfergusu k Bangoru a směrem k moři ve vodách zóny 2

Loch Neagh || Ve vzdálenosti více než 2 míle od pobřeží

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE ||

Řeka Humber || V zimě: až po čáru vedoucí od New Holland k Paullu V létě: až po čáru vedoucí od Cleethorpes Pier ke kostelu v Patringtonu a směrem k moři ve vodách zóny 2

WALES A ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE ||

Řeka Severn || V zimě: až po čáru vedoucí od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett V létě: až po čáru vedoucí od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Wye || V zimě: až po čáru vedoucí od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett V létě: až po čáru vedoucí od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down a směrem k moři ve vodách zóny 2

Newport || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down a směrem k moři ve vodách zóny 2

Cardiff || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down a směrem k moři ve vodách zóny 2

Barry || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down a směrem k moři ve vodách zóny 2

Swansea || Až po čáru spojující konce vlnolamů směřující do moře

Úžina Menai || Uvnitř úžiny Menai od čáry spojující maják na Llanddwyn Island k Dinas Dinlleu a čáry spojující jižní konec Puffin Island k Trwyn DuPoint a železniční stanici Llanfairfechan a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Dee || V zimě: až po čáru vedoucí od Hilbre Point k Point of Air V létě: až po čáru vedoucí od Formby Point k Point of Air a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Mersey || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Formby Point k Point of Air a směrem k moři ve vodách zóny 2

Preston a Southport || Až po čáru vedoucí od Southportu k Blackpoolu uvnitř břehů a směrem k moři ve vodách zóny 2

Fleetwood || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Rossal Point k Humphrey Head a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Lune || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Rossal Point k Humphrey Head a směrem k moři ve vodách zóny 2

Heysham || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Rossal Point k Humphrey Head

Morecambe || V zimě: žádná V létě: až po čáru vedoucí od Rossal Point k Humphrey Head

Workington || Až po čáru vedoucí od Southerness Point k Sillothu a směrem k moři ve vodách zóny 2

JIH ANGLIE ||

Řeka Colne, Colchester || V zimě: až po čáru vedoucí od Colne Point k Whitstablu V létě: až po čáru vedoucí od Clacton Pier k Reculversu

Řeka Blackwater || V zimě: až po čáru vedoucí od Colne Point k Whitstablu V létě: až po čáru vedoucí od Clacton Pier k Reculversu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeky Crouch a Roach || V zimě: až po čáru vedoucí od Colne Point k Whitstablu V létě: až po čáru vedoucí od Clacton Pier k Reculversu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Temže a její přítoky || V zimě: až po čáru vedoucí od Colne Point k Whitstablu V létě: až po čáru vedoucí od Clacton Pier k Reculversu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Medway a The Swale || V zimě: až po čáru vedoucí od Colne Point k Whitstablu V létě: až po čáru vedoucí od Clacton Pier k Reculversu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Chichester || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Přístav Langstone || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Portsmouth || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Bembridge, Isle of Wight || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Cowes, Isle of Wight || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Southampton || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Beaulieu || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Keyhaven Lake || Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ a směrem k moři ve vodách zóny 2

Weymouth || Uvnitř přístavu Portland a mezi řekou Wey a přístavem Portland

Plymouth || Až po čáru vedoucí od Cawsandu k vlnolamu až ke Staddonu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Falmouth || V zimě: až po čáru vedoucí od St. Anthony Head k Rosemullionu V létě: až po čáru vedoucí od St. Anthony Head k Nare Point a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Camel || Až po čáru vedoucí od Stepper Point k Trebetherick Point a směrem k moři ve vodách zóny 2

Bridgewater || Uvnitř mělčiny a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Avon (Avon) || V zimě: až po čáru vedoucí od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett V létě: až po čáru vedoucí od Barry Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down a směrem k moři ve vodách zóny 2

Zóna 2

Česká republika

Přehradní nádrž Lipno

Spolková republika Německo

Emže || Od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje bývalou čerpací stanici Diemen a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo příjezdu do přístavu v Eemshavenu

Jade || Až po čáru spojující bývalý maják v Schilligu a kostelní věž v Langwardenu

Vezera || Od severovýchodního okraje železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Cappelu, včetně vedlejších ramen Westergate, Rekumer Loch, Rechter Nebenarm a Schweiburg

Labe společně s Bütztflether Süderelbe (od říčního km 0,69 po ústí do Labe), Ruthenstrom (od říčního km 3,75 po ústí do Labe) Wischhafener Süderelbe (od říčního km 8,03 po ústí do Labe) || Od spodní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják v Döse a západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand), včetně ramene Nebenelbe a přítoků Este, Lühe, Schwinge, Oste, Pinnau, Krückau a Stör (vždy od hráze k ústí)

Meldorfský záliv || až po čáru spojující západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu

Eider || od ústí průplavu Gieselau (km 22,64) k čáře vedoucí od středu pevnosti (Tränke) po věž kostela ve Vollerwieku

Průplav Gieselau || od ústí do řeky Eider po ústí do Severomořsko-baltského průplavu

Flensburský záliv || až po čáru spojující maják Kegnäs a Birknack a severně od německo-dánské hranice ve Flensburském zálivu

Schlei || až po čáru spojující čela přístavních hrází ve Schleimünde

Eckernfördský záliv || až po čáru spojující Bocknis-Eck se severozápadním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu

Kielský záliv || až po čáru spojující maják Bülk a námořní památník Laboe

Severomořsko-baltský průplav včetně Audorfer See a Schirnauer See || od čáry spojující čela přístavních hrází v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla v Kiel-Holtenau, včetně Obereidersee a Enge, Audorfer See, Borgstedter See a Enge, Schirnauer See, Flemhuder See a průplavu Achterwehrer

Trave || od severozápadního okraje železničního mostu v Lübecku, včetně Pötenitzer Wiek a Dassower See, až k čáře spojující jižní vnitřní a severní vnější čelo přístavní hráze Travemünde

Leda || od vjezdu do vnějšího přístavu zdymadla v Leer k ústí do Emže

Hunte || od přístavu Oldenburg a od místa 140 m po proudu od Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí do Vezery

Lesum || od soutoku Hamme a Wümme (km 0,00) k ústí do Vezery

Este || od dolní vody zdymadla Buxtehude (km 0,25) k ústí do Labe

Lühe || od dolní vody Au-Mühle v Horneburgu (km 0,00) k ústí do Labe

Schwinge || od severního okraje zdymadla Salztor ve Stade k ústí do Labe

Oste || od místa 210 m nad střední linií dopravního mostu přes přehradu Oste (km 69,360) k ústí do Labe

Pinnau || od jihozápadního okraje železničního mostu v Pinneburgu k ústí do Labe

Krückau || od jihovýchodního okraje mostu vedoucího do/z Wedenkampu v Elmshornu k ústí do Labe

Stör || od přílivoměru Rensing k ústí do Labe

Freiburský přístavní kanál || od východního okraje zdymadla ve Freiburgu an der Elbe až k ústí do Labe

Wismarbucht, Kirchsee, Breitling, Salzhaff a oblast přístavu Wismar || směrem k moři až k čáře mezi Hoher Wieschendorf Huk a světlem v Timmendorfu a čárou spojující světlo v Gollwitzu na ostrově Poel a jižní výběžek poloostrova Wustrow

Warnow, včetně Breitlingu a přítoků || po proudu od Mühlendamm od severního okraje mostu Geinitzbrücke v Rostocku směrem k moři až k čáře spojující severní body západního a východního mola ve Warnemünde

vody uzavřené pevninou a poloostrovy Darß a Zingst a ostrovy Hiddensee a Rujana (včetně oblasti přístavu Stralsund) || směrem k moři mezi – poloostrovem Zingst a ostrovem Bock: až po severní zeměpisnou šířku 54°26′42″ – ostrovy Bock a Hiddensee: až po čáru spojující severní výběžek ostrova Bock a jižní výběžek ostrova Hiddensee – ostrovem Hiddensee a ostrovem Rujana (Bug): až po čáru spojující jihovýchodní výběžek Neubessin a Buger Haken

Kleine Jasmunder Bodden ||

Greifswalder Bodden || směrem k moři až po čáru od východního výběžku Thiessower Haken (Südperd) k východnímu výběžku ostrova Ruden a k severnímu výběžku ostrova Usedom (54°10′37″ s. š., 13°47′51″ v. d.)

Ryck || východně od Steinbeckského mostu v Greifswaldu po čáru spojující horní okraje přístavních hrází

vody uzavřené pevninou a ostrovem Usedom (Peenestrom, včetně oblasti přístavu Wolgast a Achterwasser, a Oderský záliv) || směrem na východ až po hranici s Polskou republikou ve Štětínském zálivu

Uecker || od jihozápadního okraje dopravního mostu v Ueckermünde po čáru spojující horní čela přístavních hrází

Pozn. U plavidel, jejichž domovský přístav se nachází v jiném státě, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II, s. 602).

Francouzská republika

řeka Gironde od km 48,50 k cípu ostrova Ile de Patiras po proudu, k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Grave s Pointe de Suzac;

řeka Loira od Cordemais (km 25) k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Mindin s Pointe de Penhoët;

řeka Seina od začátku Tarcanvillského průplavu k příčné hranici moře vymezené čárou vedoucí od Cape Hode na pravém břehu po místo na levém břehu, kde plánovaný průplav protíná pobřeží pod Berville;

řeka Vilaine od přehrady Arzal k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe du Scal s Pointe du Moustoir;

Ženevské jezero.

Maďarská republika

Blatenské jezero

Nizozemské království

Dollard

Emže

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee

Nieuwe Waterweg a Scheur

Průplav Calland západně od přístavu Benelux

Hollands Diep

Breeddiep, Beerkanaal a připojené přístavy

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně

Hellegat

Volkerak

Krammer

Grevelingenmeer a Brouwerschavensche Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee

Keten, Mastgat, Zijpe, Krabbenkreek, Eastern Scheldt a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeeuws Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Polská republika

Štětínský záliv

Kamieńský záliv

Viselský záliv

Pucký záliv

Włocławská přehradní nádrž

Jezero Śniardwy

Jezero Niegocin

Jezero Mamry

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO ||

Scapa Flow || Uvnitř oblasti vymezené čárami vedoucími od Wharthu na ostrově Flotta k věži Martello na South Walls a od Point Cletts na ostrově Hoy k triangulačnímu bodu Thomson's Hill na ostrově Fara a odtud k Gibraltar Pier na ostrově Flotta

Kyle of Durness || Jižně od Eilean Dubh

Cromarty Firth || Až po čáru mezi North Sutor a South Sutor

Inverness || Až po čáru vedoucí od Fort George to Chanonry Point

Findhorn Bay || Uvnitř výspy

Aberdeen || Až po čáru vedoucí od South Jetty k Abercromby Jetty

Montrose Basin || Západně od čáry vedoucí ze severu na jih přes příjezd do přístavu u majáku Scurdie Ness

Řeka Tay – Dundee || Až po čáru vedoucí od přílivové nádrže (rybářský dok) v Dundee ke Craig Head v East Newportu

Firth of Forth a řeka Forth || Uvnitř Firth of Forth, ne však východně od železničního mostu ve Forthu

Dumfries || Až po čáru vedoucí od Airds Point ke Scar Point

Loch Ryan || Až po čáru vedoucí od Cairn Point ke Kircolm Point

Přístav Ayr || Uvnitř mělčiny

The Clyde || Nad vodami zóny 1

Kyles of Bute || Mezi Colintraive a Rhubodachem

Přístav Campbeltown || Až po čáru vedoucí od Macringan's Point k Ottercharach Point

Loch Etive || Uvnitř Loch Etive nad vodopády Lora

Loch Leven || Nad mostem u Ballachulish

Loch Linnhe || Severně od majáku na Corran Point

Loch Eil || Celé jezero

Kaledonský průplav || Loch Lochy, Loch Oich a Loch Ness

Kyle of Lochalsh || Uvnitř Kyle Akin, ne směrem na západ od majáku na Eilean Ban nebo směrem na východ od Eileanan Dubha

Loch Carron || Mezi Stromemore a Strome Ferry

Loch Broom, Ullapool || Až po čáru vedoucí od majáku na Ullapool Point k Aultnaharrie

Kylesku || Přes Loch Cairnbawn v oblasti mezi nejvýchodnějším bodem Garbh Eilean a nejzápadnějším bodem Eilean na Rainich

Přístav Stornoway || Až po čáru vedoucí od Arnish Point k majáku Sandwick Bay, severozápadní strana

Sound of Scalpay || Ne východně od Berry Cove (Scalpay) a ne západně od Croc a Loin (Harris)

North Harbour, Scalpay a přístav Tarbert || Do vzdálenosti jedné míle od pobřeží ostrova Harris

Loch Awe || Celé jezero

Loch Katrine || Celé jezero

Loch Lomond || Celé jezero

Loch Tay || Celé jezero

Loch Loyal || Celé jezero

Loch Hope || Celé jezero

Loch Shin || Celé jezero

Loch Assynt || Celé jezero

Loch Glascarnoch || Celé jezero

Loch Fannich || Celé jezero

Loch Maree || Celé jezero

Loch Gairloch || Celé jezero

Loch Monar || Celé jezero

Loch Mullardach || Celé jezero

Loch Cluanie || Celé jezero

Loch Loyne || Celé jezero

Loch Garry || Celé jezero

Loch Quoich || Celé jezero

Loch Arkaig || Celé jezero

Loch Morar || Celé jezero

Loch Shiel || Celé jezero

Loch Earn || Celé jezero

Loch Rannoch || Celé jezero

Loch Tummel || Celé jezero

Loch Ericht || Celé jezero

Loch Fionn || Celé jezero

Loch Glass || Celé jezero

Loch Rimsdale/nan Clar || Celé jezero

SEVERNÍ IRSKO ||

Strangford Lough || Až po čáru vedoucí od Cloghy Point k Dogtail Point

Belfast Lough || Až po čáru vedoucí od Holywoodu k Macedon Point

Larne || Až po čáru vedoucí od Larne Pier k molu přívozu na ostrově Magee

Řeka Bann || Od konců vlnolamů směřujících do moře k Toome Bridge

Lough Erne || Horní a dolní Lough Erne

Lough Neagh || Ve vzdálenosti 2 mil od pobřeží

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE ||

Berwick || Uvnitř vlnolamů

Warkworth || Uvnitř vlnolamů

Blyth || Uvnitř Outer Pier Heads

Řeka Tyne || Dunston Staithes k Tyne Per Heads

Řeka Wear || Fatfield k Sunderland Pier Heads

Seaham || Uvnitř vlnolamů

Hartlepool || Až po čáru vedoucí od Middleton Jetty k Old Pier Head až po čáru spojující North Pier Head a South Pier Head

Řeka Tees || Až po čáru vedoucí západně od Government Jetty k hrázi Tees

Whitby || Uvnitř Whitby Pier Heads

Řeka Humber || Až po čáru vedoucí od North Ferriby k South Ferriby

Grimsby Dock || Až po čáru vedoucí od západního mola přílivové nádrže k východnímu molu rybářských doků, severní přístavní hráz

Boston || Uvnitř New Cut

Řeka Dutch || Celý kanál

Řeka Hull || Beverley Beck k řece Humber

Kielder Water || Celé jezero

Řeka Ouse || Pod zdymadlem Naburn

Řeka Trent || Pod zdymadlem Cromwell

Řeka Wharfe || Od soutoku s řekou Ouse k Tadcaster Bridge

Scarborough || Uvnitř Scarborough Pier Heads

WALES A ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE ||

Řeka Severn || Severně od čáry vedoucí směrem na západ od Sharpness Point (51°43,4′ s. š.) k jezům Llanthony a Maisemore a směrem k moři ve vodách zóny 3

Řeka Wye || U Chepstow, severně od 51°38,0′ s. š. k Monmouthu

Newport || Severně od křížení nadzemního elektrického vedení u Fifoots Points

Cardiff || Až po čáru vedoucí od South Jetty k Penarth Head a uzavřené vody západně od hráze v Cardiff Bay

Barry || Až po čáru spojující konce vlnolamů směřující do moře

Port Talbot || Až po čáru spojující konce vlnolamů směřující do moře na řece Afran mimo uzavřené doky

Neath || Až po čáru vedoucí na sever od konce Baglan Bay Tanker Jetty směřujícího na moře (51°37,2 ′ s. š., 3°50,5′ z. d.)

Llanelli a Burry Port || Uvnitř oblasti vymezené čárou od Burry Port Western Pier k Whiteford Point

Milford Haven || Až po čáru vedoucí od South Hook Point k Thorn Point

Fishguard || Až po čáru spojující konce severních a východních vlnolamů směřujících do moře

Cardigan || Uvnitř Narrows u Pen-Yr-Ergyd

Aberystwyth || Uvnitř konců vlnolamů směřujících do moře

Aberdyfi || Až po čáru vedoucí od železniční stanice Aberdyfi k majáku Twyni Bach

Barmouth || Až po čáru vedoucí od železniční stanice Barmouth k Penrhyn Point

Portmadoc || Až po čáru vedoucí od Harlech Point ke Graig Ddu

Holyhead || Uvnitř oblasti vymezené hlavním vlnolamem a čárou od hlavy vlnolamu k Brynglas Point, Towyn Bay

Úžina Menai || Uvnitř úžiny Menai mezi čárou spojující Aber Menai Point k Belan Point a čárou spojující Beaumaris Pier a Pen-y-Coed Point

Conway || Až po čáru vedoucí od Mussel Hill k Tremlyd Point

Llandudno || Uvnitř vlnolamu

Rhyl || Uvnitř vlnolamu

Řeka Dee || Nad Connah's Quay k místu čerpání vody Barrelwell Hill

Řeka Mersey || Až po čáru vedoucí mezi majákem Rock a dokem North West Seaforth, avšak bez ostatních doků

Preston a Southport || Až po čáru vedoucí od Lythamu k Southportu a uvnitř doků v Prestonu

Fleetwood || Až po čáru vedoucí od Low Light ke Knottu

Řeka Lune || Až po čáru vedoucí od Sunderland Point k Chapel Hill až k doku Glasson včetně

Barrow || Až po čáru spojující Haws Point, Isle of Walney až k Roa Island Slipway

Whitehaven || Uvnitř vlnolamu

Workington || Uvnitř vlnolamu

Maryport || Uvnitř vlnolamu

Carlisle || Až po čáru spojující Point Carlisle a Torduff

Coniston Water || Celé jezero

Derwentwater || Celé jezero

Ullswater || Celé jezero

Windermere || Celé jezero

JIH ANGLIE ||

Blakeney a přístav Morston a příjezdy || Na východ od čáry vedoucí jižně od Blakeney Point k vjezdu do řeky Stiffkey

Řeky Orwell a Stour || Řeka Orwell uvnitř čáry od vlnolamu Blackmanshead k Landguard Point a směrem k moři ve vodách zóny 3

Řeka Blackwater || Všechny vodní cesty uvnitř čáry od jihozápadního výběžku Mersea Island k Sales Point

Řeky Crouch a Roach || Řeka Crouch uvnitř čáry od Holliwell Point k Foulness Point, včetně řeky Roach

Řeka Temže a její přítoky || Řeka Temže nad čárou vedoucí od severu k jihu přes východní výběžek mola v přístavišti Denton v Gravesend ke zdymadlu Teddington

Řeka Medway a The Swale || Řeka Medway od čáry vedoucí od Garrison Point ke Grain Tower, ke zdymadlu Allington; the Swale od Whitstable k Medway

Řeka Stour (Kent) || Řeka Stour nad ústím až k přístavišti ve Flagstaff Reach

Přístav Dover || Mezi čarami vedoucími přes východní a západní vjezd do přístavu

Řeka Rother || Řeka Rother nad stanicí signalizující příliv u Camber až ke zdymadlu Scots Float a vjezdové plavební komoře na řece Brede

Řeka Adur a Southwick Canal || Až po čáru vedoucí přes vjezd do přístavu Shoreham ke zdymadlu na kanálu Southwick a k západnímu konci Tarmac Wharf

Řeka Arun || Řeka Arun nad molem Littlehampton k přístavu Littlehampton

Řeka Ouse (Sussex) Newhaven || Řeka Ouse od čáry vedoucí přes příjezdová mola přístavu Newhaven k severnímu konci North Quay

Brighton || Vnější přístav Brighton Marina uvnitř čáry od jižního konce z West Quay k severnímu konci South Quay

Chichester || Až po čáru vedoucí mezi Eastoke Point a věží kostela West Wittering a směrem k moři ve vodách zóny 3

Přístav Langstone || Až po čáru vedoucí mezi Eastney Point a Gunner Point

Portsmouth || Až po čáru vedoucí přes příjezd do přístavu od Port Blockhouse k Round Tower

Bembridge, Isle of Wight || V přístavu Brading

Cowes, Isle of Wight || Řeka Medina uvnitř čáry od světla vlnolamu na východním břehu k House Light na západním břehu

Southampton || Až po čáru vedoucí od Calshot Castle ke Hook Beacon

Řeka Beaulieu || Uvnitř řeky Beaulieu, ne směrem na východ od čáry vedoucí ze severu na jih přes Inchmery House

Keyhaven Lake || Až po čáru vedoucí směrem na sever od dolního majáku na Hurst Point ke Keyhaven Marshes

Christchurch || The Run

Poole || Až po čáru vedoucí od Chain Ferry mezi Sandbanksem a South Haven Point

Exeter || Až po čáru vedoucí od východu na západ od Warren Point k stanici záchranných člunů na pobřeží naproti Checkstone Ledge

Teignmouth || Uvnitř přístavu

Řeka Dart || Až po čáru vedoucí od Kettle Point k Battery Point

Řeka Salcombe || Až po čáru vedoucí od Splat Point k Limebury Point

Plymouth || Až po čáru vedoucí od Mount Batten Pier k Raveness Point přes Drakeovy ostrovy. Řeka Yealm uvnitř čáry od Warren Point k Misery Point

Fowey || Uvnitř přístavu

Falmouth || Až po čáru vedoucí od St. Anthony Head k Pendennis Point

Řeka Camel || Až po čáru vedoucí od Gun Point k Brea Hill

Řeky Taw a Torridge || Až po čáru orientovanou 200° od majáku na Crow Point k břehu u Skern Point

Bridgewater || Jižně od čáry vedoucí východně od Stert Point (51°13,0′ s. š.)

Řeka Avon (Avon) || Až po čáru vedoucí od Avonmouth Pier k Wharf Point, k Netham Dam

KAPITOLA 2

Zóna 3

Belgické království

Námořní Šelda: (po proudu od antverpského otevřeného kotviště)

Bulharská republika

Dunaj: od říčního km 845,650 do říčního km 374,100

Česká republika

Labe: od zdymadla v Ústí nad Labem-Střekově ke zdymadlu Lovosice

Přehradní nádrže: Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny, Plumov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko, Žermanice

Máchovo jezero

Vodní plocha Velké Žernoseky

Rybníky: Oleksovice, Svět, Velké Dářko

Těžební jezera štěrkopísku: Dolní Benešov, Ostrožná Nová Ves a Tovačov

Spolková republika Německo

Dunaj || Od Kelheimu (km 2414,72) k německo-rakouským hranicím u Jochensteinu

Rýn včetně Lampertheimer Altrhein (od km 4,75 k Rýnu), Altrhein Stockstadt-Erfelden (od km 9,80 k Rýnu) || Od německo-švýcarských hranic k německo-nizozemským hranicím

Labe (Norderelbe) včetně Süderelbe a Köhlbrand || Od ústí průplavu Elbe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk

Müritz ||

Francouzská republika

Adour od Bec du Gave k moři

Aulne od zdymadla u Châteaulin k příčné hranici moře vymezenému Passage de Rosnoën;

Blavet od Pontivy k Pont du Bonhomme;

průplav Calais;

Charente od mostu u Tonnay-Charente k příčné hranici moře vymezené čarou procházející středem majáku po proudu na levém břehu a středem Fort de la Pointe

Dordogne od soutoku s Lidoire k Bec d'Ambès;

Garonna od mostu u Castet en Dorthe k Bec d'Ambès;

Gironda od Bec d'Ambès k příčné čáře na km 48,50 procházející cípem ostrova Ile de Patiras po proudu;

Hérault od přístavu Bessan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží

Isle od soutoku s řekou Dronne k soutoku s řekou Dordogne;

Loira od soutoku s řekou Maine ke Cordemais (km 25);

Marna od mostu u Bonneuil (km 169 až 900) a zdymadla na St Maur k soutoku se Seinou;

Rýn;

Nive od přehrady Haïtze u Ustaritzu k soutoku s Adour;

Oise od zdymadla Janville po soutok se Seinou;

Orb od přístavu Sérignan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží

Rhôna od hranice se Švýcarskem k moři, vyjma Petit Rhône;

Saôna od mostu Pont de Bourgogne u Chalon-sur-Saône k soutoku s Rhônou;

Seina od zdymadla Nogent-sur-Seine k začátku průplavu Tancarville;

Sèvre Niortaise od zdymadla u Marans na příčné hranici moře naproti strážnici k ústí;

Somme od okraje mostu Pont de la Portelette po proudu u Abbeville k viaduktu Noyelles a k železnici v Saint-Valéry-sur-Somme;

Vilaine od Redonu (km 89,345) k přehradě Arzal;

jezero Amance;

jezero Annecy;

jezero Biscarosse;

jezero Bourget;

jezero Carcans;

jezero Cazaux;

jezero Der-Chantecoq;

jezero Guerlédan;

jezero Hourtin;

jezero Lacanau;

jezero Orient;

jezero Pareloup;

jezero Parentis;

jezero Sanguinet;

jezero Serre-Ponçon;

jezero Temple.

Maďarská republika

Dunaj: od říčního km 1812 do říčního km 1433

Řeka Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0

Řeka Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0

Řeka Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0

Řeka Tisa: od říčního km 685 do říčního km 160

Řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70

Řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0

Řeka Kettős-Körös: od říčního km 23 do říčního km 0

Řeka Hármas-Körös: od říčního km 91 do říčního km 0

Kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0

Jezero Velence

Jezero Fertő

Nizozemské království

Rýn

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnější IJ, vnitrozemský IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rýn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Máza pod Venlo, Gooimeer, Europort, průplav Caland (východně od přístavu Benelux), průplav Hartel

Rakouská republika

Dunaj: od rakousko-německé k rakousko-slovenské hranici

Inn: od ústí k elektrárně Pasov-Ingling

Traun: od ústí ke km 1,80

Enže: od ústí ke km 2,70

Morava: ke km 6,00

Polská republika

— Řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia

— Řeka Brda od spojení s kanálem Bydgoski v Bydgoszczi k ústí řeky Visly

— Řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia

— Jezero Dąbie k hranici vnitřního moře

— Kanál Augustowski od soutoku s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu

— Kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek

— Kanál Bydgoski

— Kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewu od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně

— Kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński

— Kanál Jagielloński od spojení s řekou Elbląg k řece Nogat

— Kanál Łączański

— Kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło

— Kanál Żerański

— Řeka Martwa Visla od Visly v Przegalině k hranici vnitřního moře

— Řeka Narew od ústí řeky Biebrza k ústí Visly, včetně jezera Zegrzyński

— Řeka Nogat od Visly k ústí Viselského zálivu

— Řeka Noteć (horní) od jezera Gopło ke spojení s kanálem Górnonotecki a kanál Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od spojení s kanálem Bydgoski k ústí řeky Warta

— Řeka Lužická Nisa od Gubinu k ústí řeky Odra

— Řeka Odra od města Ratiboř ke spojení s řekou Východní Odra, která se mění v řeku Regalica od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie, jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve městě Vratislav.

— Řeka Západní Odra od hráze Widuchowa (km 704,1 na Odře) – k hranici vnitřního moře, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující Východní Odru se Západní Odrou

— Řeka Parnica a průplav Parnicki od Západní Odry k hranici vnitřního moře

— Řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew

— Řeka Szkarpawa od Visly k ústí Viselského zálivu

— Řeka Warta od jezera Ślesińskie k ústí Odry

— Soustava Velká mazurská jezera zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně tohoto kanálu) ve Węgorzewu, včetně jezer: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvořící hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), včetně jezer: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka

— Řeka Visla od ústí řeky Przemsza k soutoku s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu ve Skawině k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski

Rumunsko

Dunaj: Od srbsko-rumunské hranice (km 1075) k Černému moři přes kanál Sulina.

Dunajsko-černomořský průplav (o délce 64,410 km): od napojení na řeku Dunaj na km 299,300 Dunaje u obce Cernavodă (km 64,410 průplavu) po přístav Konstanca Jih-Agigea (km „0“ kanálu).

Průplav Poarta Albă-Midia Năvodari (délka 34,600 km): od napojení na dunajsko-černomořský průplav na km 29,410 v Poarta Albă (km 27,500 průplavu) po přístav Midia (km „0“ průplavu)

Slovenská republika

Dunaj: od Devína (říční km 1880,26) ke slovensko-maďarské hranici

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO ||

Leith (Edinburgh) || Uvnitř vlnolamů

Glasgow || Strathclyde Loch

Crinan Canal || Crinan až Ardrishaig

Kaledonský průplav || Úseky kanálu

SEVERNÍ IRSKO ||

Řeka Lagan || Hráz Lagan k Stranmillis

VÝCHOD ANGLIE ||

Řeka Wear (nepřílivová) || Starý železniční most (Durham) k Prebends Bridge (Durham)

Řeka Tees || Proti toku řeky od hráze Tees

Grimsby Dock || Uvnitř zdymadel

Immingham Dock || Uvnitř zdymadel

Hull Docks || Uvnitř zdymadel

Boston Dock || Uvnitř vrat zdymadla

Aire and Calder Navigation || Od doků v Goole až k Leedsu; soutok s kanálem Leeds-Liverpool; od soutoku Bank Dole až do Selby (zdymadlo na řece Ouse); od soutoku Castleford až do Wakefieldu (zdymadlo Falling)

Řeka Ancholme || Zdymadlo Ferriby k Briggu

Calder a Hebble Canal || Od Wakefieldu (zdymadlo Falling) k zdymadlu Broadcut Top

Řeka Foss || Od soutoku (Blue Bridge) s řekou Ouse k Monk Bridge

Fossdyke Canal || Soutok s řekou Trent k Brayford Pool

Goole Dock || Uvnitř vrat zdymadla

Hornsea Mere || Celý kanál

Řeka Hull || Od zdymadla Struncheon Hill k Beverley Beck

Market Weighton Canal || Zdymadlo na řece Humber k zdymadlu Sod Houses

New Junction Canal || Celý kanál

Řeka Ouse || Od zdymadla Naburn k Nun Monkton

Sheffield and South Yorkshire Canal || Zdymadlo Keadby až ke zdymadlu Tinsley

Řeka Trent || Zdymadlo Cromwell k Shardlow

Řeka Witham || Zdymadlo Boston k Brayford Poole (Lincoln)

WALES A VÝCHOD ANGLIE ||

Řeka Severn || Nad Llanthony a hrázemi Maisemore

Řeka Wye || Nad Monmouthem

Cardiff || Roath Park Lake

Port Talbot || Uvnitř uzavřených doků

Swansea || Uvnitř uzavřených doků

Řeka Dee || Nad místem čerpání vody Barrelwell Hill

Řeka Mersey || Doky (kromě doku Seaforth)

Řeka Lune || Nad dokem Glasson

Řeka Avon (Midland) || Zdymadlo Tewkesbury k Eveshamu

Gloucester || Doky v Gloucester City, kanál Gloucester-Sharpness

Hollingworth Lake || Celé jezero

Manchester Ship Canal || Celý kanál a doky Salford, včetně řeky Irwell

Pickmere Lake || Celé jezero

Řeka Tawe || Mezi mořskou hrází/přístavem a sportovním stadionem Morfa

Rudyard Lake || Celé jezero

Řeka Weaver || Pod Northwichem

JIH ANGLIE ||

Řeka Nene || Wisbech Cut a řeka Nene k zdymadlu Dog-in-a-Doublet

Řeka Great Ouse || Kings Lynn Cut a řeka Great Ouse pod silničním mostem West Lynn

Yarmouth || Ústí řeky Yare od čáry vedoucí přes konce jižního a severního příjezdového mola, včetně Breydon Water

Lowestoft || Přístav Lowestoft pod zdymadlem Mutford k čáře vedoucí přes vnější příjezdová mola v přístavu

Řeky Alde a Ore || Nad vjezdem do řeky Ore až k Westrow Point

Řeka Deben || Nad vjezdem do řeky Deben k Felixstowe Ferry

Řeky Orwell a Stour || Od čáry vedoucí od Fagbury Point k Shotley Point na řece Orwell k doku Ipswich; od čáry vedoucí ze severu k jihu přes Erwarton Ness na řece Stour k Manningtree

Chelmer & Blackwater Canal || Východně od zdymadla Beeleigh

Řeka Temže a její přítoky || Řeka Temže nad zdymadlem Teddington k Oxfordu

Řeka Adur a Southwick Canal || Řeka Adur nad západním koncem Tarmac Wharf a uvnitř kanálu Southwick

Řeka Arun || Řeka Arun nad přístavem Littlehampton

Řeka Ouse (Sussex), Newhaven || Řeka Ouse nad severním koncem North Quay

Bewl Water || Celé jezero

Grafham Water || Celé jezero

Rutland Water || Celé jezero

Thorpe Park Lake || Celé jezero

Chichester || Východně od čáry spojující Cobnor Point a Chalkdock Point

Christchurch || Uvnitř přístavu Christchurch kromě The Run

Exeter Canal || Celý kanál

Řeka Avon (Avon) || Doky v Bristol City Netham Dam k hrázi Pulteney

KAPITOLA 3

Zóna 4

Belgické království

Celá belgická síť kromě vodních cest zóny 3

Česká republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Spolková republika Německo

Všechny vnitrozemské vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3

Francouzská republika

Všechny ostatní vnitrozemské vodní cesty.

Italská republika

Všechny splavné vnitrostátní vodní cesty.

Litevská republika

Celá litevská síť

Lucemburské velkovévodství

Mosela

Maďarská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Nizozemské království

Všechny řeky, průplavy a vnitřní moře neuvedené v zónách 1, 2 a 3

Rakouská republika

Dyje: až k Bernhardsthalu

Morava: nad km 6,00

Polská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Rumunsko

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamu pro zónu 3

Slovenská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamu pro zónu 3

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO ||

Ratho a Linlithgow Union Canal || Celý kanál

Glasgow || Kanál Forth a Clyde Kanál Monkland, úseky Faskine a Drumpellier Hogganfield Loch

VÝCHOD ANGLIE ||

Řeka Ancholme || Brigg k zdymadlu Harram Hill

Calder a Hebble Canal || Zdymadlo Broadcut Top k Sowerby Bridge

Chesterfield Canal || West Stockwith k Worksopu

Cromford Canal || Celý kanál

Řeka Derwent || Od soutoku s řekou Ouse ke Stamford Bridge

Driffield Navigation || Od zdymadla Struncheon Hill ke Great Driffield

Erewash Canal || Zdymadlo Trent k zdymadlu Langley Mill

Huddersfield Canal || Soutok s Calder a Hebble u Coopers Bridge k Huddersfield Narrow Canal u Huddersfieldu Mezi Ashton-Under-Lyne a Huddersfieldem

Leeds a Liverpool Canal || Od zdymadla na řece Leeds ke Skipton Wharf

Light Water Valley Lake || Celé jezero

The Mere, Scarborough || Celé jezero

Řeka Ouse || Nad vodní plochou Nun Monkton

Pocklington Canal || Od soutoku s řekou Derwent k nádrži Melbourne

Sheffield and South Yorkshire Canal || Zdymadlo Tinsley k Sheffieldu

Řeka Soar || Soutok s řekou Trent až k Loughboroughu

Trent and Mersey Canal || Shardlow k zdymadlu Dellow Lane

Řeka Ure a Ripon Canal || Od soutoku s řekou Ouse ke kanálu Ripon (nádrž Ripon)

Ashton Canal || Celý kanál

WALES A VÝCHOD ANGLIE ||

Řeka Avon (Midland) || Nad Eveshamem

Birmingham Canal Navigation || Celý kanál

Birmingham a Fazeley Canal || Celý kanál

Coventry Canal || Celý kanál

Grand Union Canal (od Napton Junction k Birminghamu a Fazeley) || Celý úsek kanálu

Kennet a Avon Canal (Bath k Newbury) || Celý úsek kanálu

Lancaster Canal || Celý kanál

Leeds a Liverpool Canal || Celý kanál

Llangollen Canal || Celý kanál

Caldon Canal || Celý kanál

Peak Forest Canal || Celý kanál

Macclesfield Canal || Celý kanál

Monmouthshire a Brecon Canal || Celý kanál

Montgomery Canal || Celý kanál

Rochdale Canal || Celý kanál

Swansea Canal || Celý kanál

Neath & Tennant Canal || Celý kanál

Shropshire Union Canal || Celý kanál

Staffordshire a Worcester Canal || Celý kanál

Stratford-upon-Avon Canal || Celý kanál

Řeka Trent || Celá řeka

Trent and Mersey Canal || Celý kanál

Řeka Weaver || Nad Northwichem

Worcester a Birmingham Canal || Celý kanál

JIH ANGLIE ||

Řeka Nene || Nad zdymadlem Dog-in-a-Doublet

Řeka Great Ouse || Kings Lynn nad silničním mostem West Lynn; řeka Great Ouse a všechny propojené vodní toky ve Fenlandu, včetně řeky Cam a Middle Level Navigation

Norfolk a Suffolk Broads || Všechny splavné přílivové a nepřílivové řeky, vodní plochy, kanály a vodní cesty v Norfolk a Suffolk Broads, včetně Oulton Broad, a řek Waveney, Yare, Bure, Ant a Thurne, vyjma údajů pro Yarmouth a Lowestoft

Řeka Blyth || Řeka Blyth, vstup do Blythburghu

Řeky Alde a Ore || Na řece Alde nad Westrow Point

Řeka Deben || Řeka Deben nad Felixstowe Ferry

Řeky Orwell a Stour || Všechny vodní cesty na řece Stour nad Manningtree

Chelmer & Blackwater Canal || Západně od zdymadla Beeleigh

Řeka Temže a její přítoky || Řeka Stort a řeka Lee nad Bow Creek; Grand Union Canal nad zdymadlem Brentford a Regents Canal nad Limehouse Basin a všechny připojené kanály; řeka Wey nad zdymadlem na Temži; Kennet a Avon Canal; řeka Temže nad Oxfordem; Oxfordský kanál

Řeka Medway a The Swale || Řeka Medway nad zdymadlem Allington

Řeka Stour (Kent) || Řeka Stour nad přístavištěm u Flagstaff Reach

Přístav Dover || Celý přístav

Řeka Rother || Řeka Rother a Royal Military Canal nad zdymadlem Scots Float a řeka Brede nad vjezdovou plavební komorou

Brighton || Vnitřní přístav Brighton Marina nad zdymadlem

Wickstead Park Lake || Celé jezero

Kennet a Avon Canal || Celý kanál

Grand Union Canal || Celý kanál

Řeka Avon (Avon) || Nad hrází Pulteney

Bridgewater Canal || Celý kanál

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH ZÓN 1, 2, 3 A 4

OBSAH ČÁST I

KAPITOLA 1

OBECNĚ

Článek 1.01 – Definice

KAPITOLA 2

POSTUP

Článek 2.01 – Subjekty pověřené prohlídkami

Článek 2.02 – Žádost o prohlídku

Článek 2.03 – Přistavení plavidla k prohlídce

Článek 2.04 – (Ponechán volný)

Článek 2.05 – Prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Článek 2.06 – (Ponechán volný)

Článek 2.07 – Poznámky a změny v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Článek 2.08 – (Ponechán volný)

Článek 2.09 – Pravidelné prohlídky

Článek 2.10 – Dobrovolná prohlídka

Článek 2.11 – (Ponechán volný)

Článek 2.12 – (Ponechán volný)

Článek 2.13 – (Ponechán volný)

Článek 2.14 – (Ponechán volný)

Článek 2.15 – Náklady

Článek 2.16 – Informace

Článek 2.17 – Registr osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Článek 2.18 – Jednotné evropské identifikační číslo plavidla

Článek 2.19 – (Ponechán volný)

Článek 2.20 – Oznámení

ČÁST II

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

Článek 3.01 – Základní požadavky

Článek 3.02 – Pevnost a stabilita

Článek 3.03 – Lodní trup

Článek 3.04 – Strojovny, kotelny a palivové nádrže

KAPITOLA 4

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

Článek 4.01 – Bezpečnostní vzdálenost

Článek 4.02 – Volný bok

Článek 4.03 – Minimální volný bok

Článek 4.04 – Nákladové značky

Článek 4.05 – Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

Článek 4.06 – Ponorové stupnice

KAPITOLA 5

MANÉVROVATELNOST

Článek 5.01 – Obecná ustanovení

Článek 5.02 – Zkušební plavby

Článek 5.03 – Zkušební oblast

Článek 5.04 – Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

Článek 5.05 – Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

Článek 5.06 – Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

Článek 5.07 – Schopnost zastavení

Článek 5.08 – Schopnost plavby vzad

Článek 5.09 – Schopnost vyhýbání

Článek 5.10 – Schopnost otáčení

KAPITOLA 6

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 6.01 – Obecné požadavky

Článek 6.02 – Pohonné jednotky kormidelního stroje

Článek 6.03 – Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

Článek 6.04 – Zdroj energie

Článek 6.05 – Ruční pohon

Článek 6.06 – Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

Článek 6.07 – Ukazatele a kontrolní zařízení

Článek 6.08 – Regulátory rychlosti otáčení

Článek 6.09 – Přejímka a pravidelné prohlídky

KAPITOLA 7

KORMIDELNA

Článek 7.01 – Obecná ustanovení

Článek 7.02 – Neomezený výhled

Článek 7.03 – Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

Článek 7.04 – Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

Článek 7.05 – Navigační světla, světelné a zvukové signály

Článek 7.06 – Radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení

Článek 7.07 – Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

Článek 7.08 – Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

Článek 7.09 – Poplašný systém

Článek 7.10 – Vytápění a větrání

Článek 7.11 – Zařízení k ovládání záďové kotvy

Článek 7.12 – Spouštěcí kormidelny

Článek 7.13 – Záznam v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

KAPITOLA 8

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Článek 8.01 – Obecná ustanovení

Článek 8.02 – Bezpečnost provozu

Článek 8.03 – Pohonné zařízení

Článek 8.04 – Výfuková soustava motoru

Článek 8.05 – Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

Článek 8.06 – Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

Článek 8.07 – Skladování olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

Článek 8.08 – Odvodnění a drenážní soustavy

Článek 8.09 – Uložení zaolejované vody a použitého oleje

Článek 8.10 – Hluk vydávaný plavidly

KAPITOLA 8a

EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

Článek 8a.01 – Definice

Článek 8a.02 – Obecná ustanovení

Článek 8a.03 – Uznávaná schválení typu

Článek 8a.04 – Montážní zkouška a provozní a zvláštní zkouška

Článek 8a.05 – Technické zkušebny

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 9.01 – Obecná ustanovení

Článek 9.02 – Systémy napájení elektrickou energií

Článek 9.03 – Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

Článek 9.04 – Ochrana před výbuchem

Článek 9.05 – Ochranné uzemnění

Článek 9.06 – Nejvyšší přípustná napětí

Článek 9.07 – Rozvodné systémy

Článek 9.08 – Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

Článek 9.09 – Napájení jiného plavidla

Článek 9.10 – Generátory a motory

Článek 9.11 – Akumulátory

Článek 9.12 – Spínací zařízení

Článek 9.13 – Nouzové jističe

Článek 9.14 – Montážní příslušenství

Článek 9.15 – Kabely

Článek 9.16 – Osvětlovací zařízení

Článek 9.17 – Navigační světla

Článek 9.18 – (Ponechán volný)

Článek 9.19 – Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

Článek 9.20 – Elektronické zařízení

Článek 9.21 – Elektromagnetická kompatibilita

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

Článek 10.01 – Kotevní zařízení

Článek 10.02 – Jiné vybavení

Článek 10.03 – Přenosné hasicí přístroje

Článek 10.03a – Pevné požární soustavy k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující

Článek 10.03b – Pevné požární soustavy k ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel

Článek 10.03c – (Ponechán volný)

Článek 10.04 – Lodní čluny

Článek 10.05 – Záchranné kruhy a vesty

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

Článek 11.01 – Obecná ustanovení

Článek 11.02 – Ochrana před pádem

Článek 11.03 – Rozměry pracovišť

Článek 11.04 – Boční paluby

Článek 11.05 – Přístup na pracoviště

Článek 11.06 – Východy a nouzové východy

Článek 11.07 – Žebříky, stupadla a podobná zařízení

Článek 11.08 – Vnitřní prostory

Článek 11.09 – Ochrana proti hluku a vibracím

Článek 11.10 – Kryty jícnů

Článek 11.11 – Navijáky

Článek 11.12 – Jeřáby

Článek 11.13 – Skladování hořlavých kapalin

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

Článek 12.01 – Obecná ustanovení

Článek 12.02 – Zvláštní požadavky na konstrukci obytných prostor

Článek 12.03 – Sociální zařízení

Článek 12.04 – Kuchyně

Článek 12.05 – Pitná voda

Článek 12.06 – Vytápění a větrání

Článek 12.07 – Ostatní vybavení obytných prostor

KAPITOLA 13

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ

Článek 13.01 – Obecná ustanovení

Článek 13.02 – Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej

Článek 13.03 – Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Článek 13.04 – Naftová kamna s odpařovacími hořáky

Článek 13.05 – Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Článek 13.06 – Topné zařízení s nuceným tahem

Článek 13.07 – Topení tuhými palivy

KAPITOLA 14

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

Článek 14.01 – Obecná ustanovení

Článek 14.02 – Zařízení

Článek 14.03 – Nádrže

Článek 14.04 – Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek

Článek 14.05 – Náhradní a prázdné nádrže

Článek 14.06 – Regulátory tlaku

Článek 14.07 – Tlak

Článek 14.08 – Potrubí a ohebné hadice

Článek 14.09 – Rozvodný systém

Článek 14.10 – Plynové spotřebiče a jejich umístění

Článek 14.11 – Větrání a odvádění kouřových plynů

Článek 14.12 – Provozní a bezpečnostní požadavky

Článek 14.13 – Přejímací zkouška

Článek 14.14 – Zkušební podmínky

Článek 14.15 – Atestace

KAPITOLA 14a

Palubní čistírny odpadních vod pro osobní lodě

Článek 14a.01 – Definice

Článek 14a.02 – Obecná ustanovení

Článek 14a.03 – Žádost o schválení typu

Článek 14a.04 – Postup schvalování typu

Článek 14a.05 – Změna schválení typu

Článek 14a.06 – Shoda

Článek 14a.07 – Uznávání rovnocenných schválení typu

Článek 14a.08 – Kontrola výrobních čísel

Článek 14a.09 – Shodnost výroby

Článek 14a.10 – Neshoda se schváleným typem palubní čistírny odpadních vod

Článek 14a.11 – Měření na základě namátkového vzorku / Zvláštní zkouška

Článek 14a.12 – Příslušné orgány a technické zkušebny

KAPITOLA 15

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ LODĚ

Článek 15.01 – Obecná ustanovení

Článek 15.02 – Trupy plavidel

Článek 15.03 – Stabilita

Článek 15.04 – Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

Článek 15.05 – Nejvyšší přípustný počet cestujících

Článek 15.06 – Místnosti a prostory pro cestující

Článek 15.07 – Pohonný systém

Článek 15.08 – Bezpečnostní zařízení a vybavení

Článek 15.09 – Záchranné prostředky

Článek 15.10 – Elektrická zařízení

Článek 15.11 – Požární ochrana

Článek 15.12 – Hašení požáru

Článek 15.13 — Zajištění bezpečnosti

Článek 15.14 – Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

Článek 15.15 – Výjimky u některých osobních lodí

KAPITOLA 15a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ PLACHETNÍ LODĚ

Článek 15a.01 – Uplatňování části II

Článek 15a.02 – Výjimky u některých osobních plachetních lodí

Článek 15a.03 – Požadavky na stabilitu u plachtících plavidel

Článek 15a.04 – Požadavky na stavbu lodi a strojní zařízení

Článek 15a.05 – Takeláž obecně

Článek 15a.06 – Stěžně a lodní kulatina obecně

Článek 15a.07 – Zvláštní ustanovení pro stěžně

Článek 15a.08 – Zvláštní ustanovení pro košové čnělky

Článek 15a.09 – Zvláštní ustanovení pro příďové čeleny

Článek 15a.10 – Zvláštní ustanovení pro čelení čnělky

Článek 15a.11 – Zvláštní ustanovení pro hlavní vratipně

Článek 15a.12 – Zvláštní ustanovení pro vratiráhna

Článek 15a.13 – Obecná ustanovení pro pevnou a pohyblivou takeláž

Článek 15a.14 – Zvláštní ustanovení pro pevnou takeláž

Článek 15a.15 – Zvláštní ustanovení pro pohyblivou takeláž

Článek 15a.16 – Kování a součásti takeláže

Článek 15a.17 – Plachty

Článek 15a.18 – Výstroj

Článek 15a.19 – Zkoušky

KAPITOLA 16

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY

Článek 16.01 – Plavidla vhodná k tlačení

Článek 16.02 – Plavidla, která mohou být tlačena

Článek 16.03 – Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav

Článek 16.04 – Plavidla, která mohou být vedena v sestavách

Článek 16.05 – Plavidla vhodná k vlečení

Článek 16.06 – Zkušební plavby sestav

Článek 16.07 – Zápisy v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 17

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

Článek 17.01 – Obecná ustanovení

Článek 17.02 – Výjimky

Článek 17.03 – Dodatečné požadavky

Článek 17.04 – Zbývající bezpečnostní vzdálenost

Článek 17.05 – Zbývající volný bok

Článek 17.06 – Zkouška stability

Článek 17.07 – Potvrzení stability

Článek 17.08 – Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku

Článek 17.09 – Nákladové značky a ponorové stupnice

Článek 17.10 – Plovoucí stroj bez potvrzení stability

KAPITOLA 18

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

Článek 18.01 – Provozní podmínky

Článek 18.02 – Uplatňování části II

Článek 18.03 – Odchylky

Článek 18.04 – Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

Článek 18.05 – Lodní čluny

KAPITOLA 19

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HISTORICKÁ PLAVIDLA – (Ponechána volná)

KAPITOLA 19a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁKLADNÍ ČLUNY PRO PLAVBU NA KANÁLE – (Ponechána volná)

KAPITOLA 19b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

Článek 19b.01 – Uplatňování kapitoly 4

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁMOŘNÍ LODĚ – (Ponechána volná)

KAPITOLA 21

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

Článek 21.01 – Obecná ustanovení

Článek 21.02 – Uplatňování části II

Článek 21.03 – (Ponechán volný)

KAPITOLA 22

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

Článek 22.01 – Obecná ustanovení

Článek 22.02 – Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě nezajištěných kontejnerů

Článek 22.03 – Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů

Článek 22.04 – Postup posuzování stability na palubě

KAPITOLA 22a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M

Článek 22a.01 – Uplatňování části I

Článek 22a.02 – Uplatňování části II

Článek 22a.03 – Pevnost

Článek 22a.04 – Plovatelnost a stabilita

Článek 22a.05 – Dodatečné požadavky

Článek 22a.06 – (Ponechán volný)

KAPITOLA 22b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

Článek 22b.01 – Obecná ustanovení

Článek 22b.02 – Uplatňování části I

Článek 22b.03 – Uplatňování části II

Článek 22b.04 – Sedadla a bezpečnostní pásy

Článek 22b.05 – Volný bok

Článek 22b.06 – Plovatelnost, stabilita a dělení

Článek 22b.07 – Kormidelna

Článek 22b.08 – Dodatečné vybavení

Článek 22b.09 – Uzavřené prostory

Článek 22b.10 – Východy a únikové trasy

Článek 22b.11 – Požární ochrana a hašení požáru

Článek 22b.12 – Přechodná ustanovení

ČÁST III

KAPITOLA 23

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

Článek 23.01 – (Ponechán volný)

Článek 23.02 – (Ponechán volný)

Článek 23.03 – (Ponechán volný)

Článek 23.04 – (Ponechán volný)

Článek 23.05 – (Ponechán volný)

Článek 23.06 – (Ponechán volný)

Článek 23.07 – (Ponechán volný)

Článek 23.08 – (Ponechán volný)

Článek 23.09 – Vybavení plavidel

Článek 23.10 – (Ponechán volný)

Článek 23.11 – (Ponechán volný)

Článek 23.12 – (Ponechán volný)

Článek 23.13 – (Ponechán volný)

Článek 23.14 – (Ponechán volný)

Článek 23.15 – (Ponechán volný)

ČÁST IV

KAPITOLA 24

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24.01 – Použitelnost přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu

Článek 24.02 – Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

Článek 24.03 – Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve

Článek 24.04 – Ostatní odchylky

Článek 24.05 – (Ponechán volný)

Článek 24.06 – Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje článek 24.01

Článek 24.07 – (Ponechán volný)

Článek 24.08 – Přechodná ustanovení k článku 2.18

KAPITOLA 24a

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA, KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R

Článek 24a.01 – Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu, a platnost předchozích osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Článek 24a.02 – Výjimky pro plavidla, která jsou již v provozu

Článek 24a.03 – Výjimky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985

Článek 24a.04 – (Ponechán volný)

Článek 24a.05 – Přechodná ustanovení k článku 2.18

DODATEK I – BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY

DODATEK II – SPRÁVNÍ POKYNY

DODATEK III – VZOR JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO IDENTIFIKAČNÍHO ČÍSLA PLAVIDLA

DODATEK IV – údaje pro identifikaci plavidla

DODATEK V – PROTOKOL O PARAMETRECH MOTORU

DODATEK VI – PALUBNÍ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD – DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ A VZORY OSVĚDČENÍ

DODATEK VII – PALUBNÍ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD – ZKUŠEBNÍ POSTUP

DODATEK VIII – Požadavky na signální světla, radarová zařízení a ukazatele rychlosti otáčení

ČÁST I

KAPITOLA 1

OBECNĚ

Článek 1.01 Definice

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

Druhy plavidel

1.      „plavidlo“: zahrnuje též plovoucí stroj;

2.      „plavidlo“: plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;

3.      „plavidlo vnitrozemské plavby“: plavidlo určené výhradně nebo hlavně pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách;

4.      „námořní loď“: plavidlo s osvědčením pro plavbu po moři;

5.      „motorová loď“: nákladní motorová loď nebo tanková motorová loď;

6.      „tanková motorová loď“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu;

7.      „nákladní motorová loď“: plavidlo jiné než tanková motorová loď, určené pro přepravu zboží a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu;

8.      „nákladní člun pro plavbu na kanále“: plavidlo vnitrozemské plavby, jehož délka nepřesahuje 38,5 m a šířka 5,05 m, které obvykle obstarává dopravu na kanále Rýn-Rhôna;

9.      „remorkér“: plavidlo postavené k vlečení;

10.    „tlačný remorkér“: plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy;

11.    „nákladní člun“: vlečný člun nebo tankový člun;

12.    „tankový člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů;

13.    „vlečný člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží, které není tankový člun, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů;

14.    „tlačný člun“: tankový tlačný člun, nákladní tlačný člun nebo člunový kontejner;

15.    „tankový tlačný člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy;

16.    „nákladní tlačný člun“: plavidlo jiné než tankový tlačný člun, určené pro přepravu zboží, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy;

17.    „člunový kontejner“: člun postavený k přepravě na zvláštních mateřských námořních lodích a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách;

18.    „osobní loď“: výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;

19.    „osobní plachetní loď“: osobní loď postavená a zařízená tak, aby mohla plout rovněž na plachetní pohon;

20.    „výletní osobní loď“: osobní loď bez kajut pro přenocování cestujících;

21.    „kajutová osobní loď“: osobní loď s kajutami pro přenocování cestujících;

22.    „rychlé plavidlo“: motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě;

23.    „plovoucí stroj“: zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;

24.    „pracovní plavidlo“: plavidlo, které je vhodně postaveno a zařízeno pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo záhozové plavidlo ke kladení kamene;

25.    „rekreační plavidlo“: plavidlo jiné než osobní loď, které je určeno pro sport nebo rekreaci;

26.    „lodní člun“: člun, který se používá k přepravě, záchranným operacím a pracovním úkolům;

27.    „plovoucí zařízení“: plovoucí konstrukce, která není normálně určena k pohybu, např. plovárna, dok, molo nebo loděnice;

28.    „plovoucí těleso“: vor nebo jiné těleso, předmět nebo sestava schopná plavby, která není plavidlo ani plovoucí stroj ani plovoucí zařízení;

Soustavy plavidel

29.    „sestava“: pevně svázaná nebo vlečná sestava plavidel;

30.    „tvar sestavy“: způsob, jakým je sestava sestavena;

31.    „pevně svázaná sestava“: tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava;

32.    „tlačná sestava“: pevně svázaná soustava plavidel, z nichž nejméně jedno se nachází před plavidlem zajišťujícím pohon sestavy, kterým je jeden nebo více tlačných remorkérů; za pevně svázanou se považuje rovněž sestava složená z tlačného remorkéru a tlačeného plavidla, jejichž boční svázání umožňuje řízené kloubové spojení;

33.    „bočně svázaná sestava“: soustava plavidel spojených pevně vedle sebe, z nichž se žádné nenachází před plavidlem vedoucím sestavu;

34.    „vlečná sestava“: sestava jednoho nebo více plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, které tvoří součást sestavy;

Zvláštní prostory na plavidle

35.    „hlavní strojovna“: prostor, ve kterém jsou instalovány pohonné motory;

36.    „strojovna“: prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory;

37.    „kotelna“: prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média;

38.    „uzavřená nástavba“: vodotěsná, pevná, trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou trvale a vodotěsně spojeny s palubou;

39.    „kormidelna“: prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla;

40.    „obytný prostor“: prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny;

41.    „prostor pro cestující“: prostory na plavidle určené pro cestující a uzavřené prostory jako společenské místnosti, kanceláře, obchody, kadeřnické salóny, sušárny, prádelny, sauny, záchody, umyvárny, průchody, spojovací chodby a schodiště neuzavřená stěnami;

42.    „ovládací stanoviště“: kormidelna, prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, např. pro hlásiče požáru, dálkové ovládaní dveří nebo požární klapky;

43.    „schodišťová šachta“: šachta vnitřního schodiště nebo výtahu;

44.    „společenský prostor“: obytný prostor nebo prostor pro cestující. Na osobních lodích se kuchyně nepovažují za společenské prostory;

45.    „kuchyně“: prostor se sporákem či podobným zařízením určeným k přípravě jídel;

46.    „skladovací prostor“: prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob;

47.    „úložný prostor“: část plavidla vymezená vpředu a vzadu přepážkami, otevřená nebo uzavřená pomocí krytů jícnů, která je určena k přepravě nákladu, a to baleného i volně loženého, nebo k uložení nádrží, jež nejsou součástí trupu plavidla;

48.    „pevná nádrž“: nádrž spojená s plavidlem, přičemž stěny nádrží buď tvoří trup plavidla, nebo jsou nezávislé na trupu plavidla;

49.    „pracoviště“: prostor, kde členové posádky plní své úkoly, včetně lodní lávky, lodního jeřábu a lodního člunu;

50.    „průchod“: prostor určený pro běžný pohyb osob a zboží;

51.    „bezpečný prostor“: prostor, který je zvenku ohraničen myšlenou svislou rovinou ve vzdálenosti 1/5 BWL od podélné osy trupu plavidla v rovině největšího přípustného ponoru;

52.„shromažďovací prostory“: prostory plavidla, které jsou zvlášť chráněny a v nichž se osoby shromažďují v případě nebezpečí;

53.    „evakuační prostory“: část shromažďovacích prostor plavidla, odkud je možné provést evakuaci osob;

Lodní technické pojmy

54.    „rovina největšího přípustného ponoru“: rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě;

55.    „bezpečnostní vzdálenost“: vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné;

56.    „zbývající bezpečnostní vzdálenost“: svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné;

57.    „volný bok (f)“: vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla;

58.    „zbývající volný bok“: svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla;

59.    „čára zbytkového výtlaku“: myšlená čára na boční obšívce, nejméně 10 cm pod přepážkovou palubou a nejméně 10 cm pod nejnižším bodem boku lodi, který není vodotěsný. Není-li přepážková paluba, použije se čára vedená nejméně 10 cm pod nejnižší čárou, pod níž je vnější obšívka vodotěsná;

60.    „výtlak vody (Ñ)“ : ponořený objem plavidla v m3;

61.    „výtlak (Δ)“: celková hmotnost plavidla, včetně nákladu, v t;

62.    „součinitel plnosti výtlaku (CB)“: poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T;

63.    „boční plocha nad hladinou (AV)“: boční plocha plavidla nad vodoryskou v m2;

64.    „přepážková paluba“: paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok;

65.    „přepážka“: stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami;

66.    „příčná přepážka“: přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému;

67.    „stěna“: obvykle svislá dělicí plocha;

68.    „dělicí stěna“: stěna, která není vodotěsná;

69.    „délka (L)“: maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu;

70.    „největší délka (LOA)“: maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení;

71.    „délka na vodorysce (LWL)“: délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru;

72.    „šířka (B)“: maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.);

73.    „největší šířka (BOA)“: maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.;

74.    „šířka na hlavní vodorysce (BWL)“: šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru;

75.    „boční výška (H)“: nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla;

76.    „ponor (T)“: svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru;

76a.   „celkový ponor (TOA)“: svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru;

77.    „přední svislice“: kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru;

78.    „světlá šířka boční paluby“: vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby;

Kormidelní zařízení

79.    „kormidelní zařízení“: veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5;

80.    „kormidlo“: kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem;

81.    „kormidelní stroj“: součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla;

82.    „pohonná jednotka“: pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem;

83.    „zdroj energie“: napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru;

84.    „ovládací prvky řízení“: konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje;

85.    „pohonná jednotka kormidelního stroje“: ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie;

86.    „ruční pohon“: systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie;

87.    „ručně ovládaný hydraulický pohon“: ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu;

88.    „regulátor rychlosti otáčení“: zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot;

89.    „kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“: kormidelna zařízena tak, že plavidlo může při plavbě pomocí radaru ovládat jedna osoba;

Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů

90.    „vodotěsný“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průsaku vody;

91.    „odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody;

92.    „plynotěsný“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů;

93.    „ohnivzdorný“: látka, která nehoří ani nevytváří hořlavé výpary v takových množstvích, že se při zahřátí na přibližně 750 °C samy vznítí;

94.    „zpomalující hoření“: materiál, který se nevzněcuje snadno nebo přinejmenším jehož povrch omezuje šíření plamenů, zkoušený podle zkušebního postupu uvedeného v čl. 15.11 odst. 1 písm. c);

95.    „ohnivzdornost“: vlastnost konstrukčních prvků a zařízení osvědčená zkušebním postupem podle čl. 15.11 odst. 1 písm. d);

96.    „předpis pro provádění požárních zkoušek“: mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle usnesení MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO);

Jiné definice

97.    „klasifikační společnost“: klasifikační společnost, která byla schválena v souladu s kritérii a postupy přílohy VII;

97a.   „navigační světla“: světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidel;

97b.  „světelné signály“: světlo používané k doplnění vizuálních nebo zvukových signálů;

98.    „radarové zařízení“: elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu;

99.    „vnitrozemský ECDIS“: normalizovaný systém k zobrazování elektronických plavebních map pro vnitrozemskou plavbu a souvisejících informací, který zobrazuje vybrané informace z autorizovaných elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest a volitelně informace z jiných čidel plavidla;

100.  „zařízení pro vnitrozemský ECDIS“: zařízení k zobrazování elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest, které může pracovat ve dvou režimech: informační režim a navigační režim;

101.  „informační režim“: využití vnitrozemského ECDIS pouze pro informační účely bez překrytí radarovým snímkem;

102.  „navigační režim“: využití vnitrozemského ECDIS k řízení plavidla s překrytím radarovým snímkem;

103. „lodní personál“: všichni zaměstnanci na osobní lodi, kteří nejsou členy posádky;

104.  „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“: osoby, které mají vážné problémy při používání veřejné dopravy, např. starší osoby a osoby zdravotně postižené, osoby s poruchami smyslového vnímání, osoby na invalidním vozíku, těhotné ženy a osoby doprovázející malé děti;

105.  „osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: osvědčení, které pro plavidlo vystavil příslušný orgán a které osvědčuje shodu s technickými požadavky této směrnice;

106.  „odborník“: osoba uznaná příslušným orgánem nebo oprávněným orgánem, která má odborné znalosti v dané oblasti na základě svého odborného vzdělání a zkušeností, je plně obeznámena s příslušnými pravidly a předpisy a obecně uznávanými technickými pravidly (např. normami EN, příslušnými právními předpisy, technickými předpisy ostatních členských států Evropské unie) a je schopna prověřit příslušné systémy a zařízení a provést jejich odborné posouzení;

107.  „odborně způsobilá osoba“: osoba, která získala dostatečné znalosti v dané oblasti na základě svého odborného vzdělání a zkušeností a je dostatečně obeznámena s příslušnými pravidly a předpisy a obecně uznávanými technickými pravidly (např. normami EN, příslušnými právními předpisy, technickými předpisy ostatních členských států Evropské unie), aby mohla zhodnotit provozní bezpečnost příslušných systémů a zařízení.

KAPITOLA 2

POSTUP

Článek 2.01 Subjekty pověřené prohlídkami

1. Subjekty pověřené prohlídkami plavidel jsou zřizovány členskými státy.

2. Subjekty pověřené prohlídkami se skládají z předsedy a odborníků.

Každý subjekt musí tvořit alespoň tito odborníci:

a)      úředník z orgánu příslušného pro dopravu na vnitrozemských vodních cestách;

b)      odborník na konstrukci plavidel vnitrozemské plavby a jejich strojních zařízení;

c)      odborník v oblasti plavby, který je držitelem osvědčení vůdce plavidla pro vnitrozemské vodní cesty, které držitele opravňuje vést plavidlo, jež má být podrobeno kontrole.“

3. Předsedu a odborníky každého subjektu jmenují orgány státu, v němž je subjekt zřízen. Při převzetí svých funkcí předloží předseda a odborníci písemné prohlášení, že své funkce budou vykonávat zcela nezávisle. Od úředníků se prohlášení nevyžaduje.

4. Subjektům pověřeným prohlídkami mohou být nápomocni specializovaní odborníci v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Článek 2.02 Žádost o prohlídku

1. Postup předkládání žádosti o prohlídku a stanovení místa a doby prohlídky spadá do pravomoci orgánů vystavujících osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Příslušný orgán stanoví, které doklady je nutno předložit. Postup se uskutečňuje tak, aby bylo zajištěno, že prohlídku lze provést v přiměřené době po podání žádosti.

2. O osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby může požádat i vlastník plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje, nebo jeho zplnomocněný zástupce. Žádosti se vyhoví, pokud plavidlo splňuje požadavky této směrnice.

Článek 2.03 Přistavení plavidla k prohlídce

1. Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce musí přistavit plavidlo k prohlídce ve stavu, kdy je vyložený náklad, a plavidlo je vyčištěné a vybavené. Vlastník je povinen při prohlídce poskytnout nezbytnou pomoc, například poskytnout odpovídající člun, uvolnit potřebný personál a umožnit prohlídku částí lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.

2. Při první prohlídce požaduje subjekt pověřený prohlídkami prohlídku na souši. Od této prohlídky na souši může být upuštěno, je-li možno předložit klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti, že konstrukce vyhovuje požadavkům, nebo je-li předloženo osvědčení, z něhož vyplývá, že příslušný orgán již provedl prohlídku na souši za jiným účelem. V případě pravidelných prohlídek nebo prohlídek podle článku 14 této směrnice může subjekt pověřený prohlídkami požadovat prohlídku na souši.

Subjekt pověřený prohlídkami provede během první prohlídky motorových plavidel nebo sestav nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zkušební plavby.

3. Subjekt pověřený prohlídkami může vyžadovat další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady. Toto ustanovení se uplatňuje rovněž při stavbě plavidla.

Článek 2.04 (Ponechán volný)

Článek 2.05 Prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Příslušný orgán může vystavit prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby:

a)      plavidlu, které se svolením příslušného orgánu má plout na určité místo za účelem získání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby;

b)      plavidlu, jemuž bylo z důvodů uvedených v článku 2.07 nebo v článcích 11 a 15 této směrnice osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby;

c)      plavidlu, jehož osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se po úspěšné prohlídce připravuje;

d)      plavidlu, pokud nebyly splněny všechny podmínky nezbytné pro získání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby stanovené v části I přílohy V;

e)      plavidlu, jež je poškozeno natolik, že jeho stav již neodpovídá osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby;

f)       zařízením schopným plavby nebo plovoucím strojům, pokud orgány odpovědné za zvláštní přepravu podmíní povolení provést zvláštní přepravu podle příslušných předpisů plavebních orgánů členských států získáním takového osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby;

g)      plavidlu, které se podle článku 18 této směrnice odchyluje od ustanovení části II přílohy II.

2. Prozatímní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se vyhotoví podle vzoru uvedeného v části III přílohy V, je-li shledáno, že u plavidla, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa byla přiměřeně zajištěna schopnost plavby.

Osvědčení zahrnuje podmínky, které příslušný orgán považuje za nezbytné, a je platné

a)      v případech uvedených v odst. 1 písm. a), d) až f) pro jednu konkrétní plavbu, která se uskuteční v přiměřeném časovém období, nejdéle během jednoho měsíce;

b)      v případech uvedených v odst. 1 písm. b) a c) po odpovídající dobu;

c)      v případech uvedených v odst. 1 písm. g) po dobu šesti měsíců. Platnost prozatímního osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby lze prodlužovat vždy o šest měsíců, dokud výbor nevydá rozhodnutí.

Článek 2.06 (Ponechán volný)

Článek 2.07 Poznámky a změny v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce oznámí příslušnému orgánu veškeré změny názvu plavidla, změny jejího vlastníka, případné nové cejchování a změny registrace nebo domovského přístavu a předloží osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby příslušnému orgánu, aby do něho změny zapsal.

2. Jakýkoli příslušný orgán může připojit k osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby dodatečné informace nebo jej pozměnit.

3. Provede-li příslušný orgán v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby změny nebo doplní-li dodatečné informace, uvědomí o tom příslušný orgán, který osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavil.

Článek 2.08 (Ponechán volný)

Článek 2.09 Pravidelné prohlídky

1. Před uplynutím doby platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se plavidlo podrobuje pravidelným prohlídkám.

2. Na základě odůvodněné žádosti vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce může příslušný orgán výjimečně a bez jakýchkoli dalších prohlídek prodloužit platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nejvýše o šest měsíců. Prodloužení je vystaveno písemně a uchovává se na plavidle.

3. Příslušný orgán stanoví novou dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v souladu s výsledky této prohlídky.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby a sdělí se orgánu, který osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavil.

4. Je-li místo prodloužení platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystaveno nové osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, vrátí se předchozí osvědčení příslušnému orgánu, který je vystavil.

Článek 2.10 Dobrovolná prohlídka

Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce může kdykoli dobrovolně požádat o prohlídku.

Žádosti o prohlídku se vyhoví.

Článek 2.11 (Ponechán volný)

Článek 2.12 (Ponechán volný)

Článek 2.13 (Ponechán volný)

Článek 2.14 (Ponechán volný)

Článek 2.15 Náklady

Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce hradí veškeré náklady vzniklé v souvislosti s prohlídkou plavidla a vystavením osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v souladu se zvláštním poplatkovým řádem stanoveným jednotlivými členskými státy.

Článek 2.16 Informace

Příslušný orgán může povolit, aby osoby, které prokáží oprávněný zájem, byly informovány o obsahu osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, a může těmto osobám vystavit výpisy nebo ověřené opisy osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, které jsou jako výpisy nebo ověřené opisy označeny.

Článek 2.17 Rejstřík osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Příslušné orgány vystavující osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby musí každému osvědčení přidělit pořadové číslo. V souladu s přílohou VI vedou plavební rejstřík všech osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, která vystavily.

2. Příslušné orgány si uchovávají originál nebo kopii všech osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, která vydaly, a zanesou do nich všechny informace a změny, jakož i veškerá zrušení a náhrady osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Rejstřík uvedený v odstavci 1 odpovídajícím způsobem aktualizují.

3. Pro výkon správních opatření k zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby a k provedení článků 2.02 až 2.15 a článků 7, 9, 10, 11, 14, 15 a 16 této směrnice bude rejstřík v souladu se vzorem uvedeným v příloze VI přístupný pouze ke čtení, a to příslušným orgánům ostatních členských států, smluvních států Mannheimské úmluvy, a bude-li zajištěna odpovídající úroveň ochrany soukromí, třetím zemím na základě správních dohod.

Článek 2.18 Jednotné evropské identifikační číslo plavidla

1. Jednotné evropské identifikační číslo plavidla (ENI) sestává z osmi arabských číslic v souladu s dodatkem III.

2. Příslušný orgán, který vystavil osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, zapíše na toto osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby evropské identifikační číslo plavidla. Jestliže plavidlo nemá v okamžiku, kdy je pro něj vystavováno osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, evropské identifikační číslo plavidla, přidělí mu toto číslo příslušný orgán členského státu, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

Pokud jde o plavidlo ze zemí, kde není přidělení evropského identifikačního čísla plavidla možné, přidělí evropské identifikační číslo plavidla uvedené v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby příslušný orgán, který toto osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavuje.

3. Jednomu plavidlu může být přiděleno pouze jedno evropské identifikační číslo plavidla. Evropské identifikační číslo plavidla se vystavuje pouze jednou a po celou dobu životnosti plavidla se nemění.

4. O přidělení evropského identifikačního čísla plavidla požádá vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce příslušný orgán. Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce je rovněž odpovědný za připevnění evropského identifikačního čísla plavidla zapsaného v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby na plavidlo.

5. Každý členský stát uvědomí Komisi o příslušných orgánech odpovědných za přidělování evropských identifikačních čísel plavidla. Komise povede rejstřík těchto příslušných orgánů a příslušných orgánů, které oznámily třetí země, a zpřístupní tento rejstřík členským státům. Na žádost bude tento rejstřík zpřístupněn příslušným orgánům třetích zemí.

6. Příslušné orgány uvedené v odstavci 5 neprodleně zanesou každé přidělené evropské identifikační číslo plavidla, údaje pro identifikaci plavidla stanovené v dodatku IV, jakož i veškeré změny do elektronického registru vedeného Komisí. Členské státy v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy přijmou opatření nezbytná k zajištění důvěrnosti a spolehlivosti informací, které jsou jim zasílány podle této směrnice, a použijí tyto informace pouze v souladu s ní. Tyto údaje mohou být použity příslušnými orgány ostatních členských států a smluvními státy Mannheimské úmluvy pouze za účelem provádění správních opatření k zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby a provádění článků 2.02 až 2.15, jakož i článků 7, 9, 10, 11, 14, 15 a 16 této směrnice.

Příslušný orgán členského státu může předávat osobní údaje třetím zemím nebo mezinárodním organizacím za předpokladu, že jsou splněny požadavky směrnice 95/46/ES, zejména jejích článků 25 nebo 26, a pouze v individuálních případech. Příslušný orgán členského státu se ujistí, že je předání nezbytné pro účely uvedené v prvním pododstavci. Příslušný orgán zajistí, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace nepředá tyto údaje jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, ledaže k tomu bude mít výslovné písemné povolení a splní podmínky upřesněné příslušným orgánem členského státu.

K předání osobních údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci Komisí může dojít, pokud jsou splněny požadavky článku 9 nařízení č. 45/2001 a pouze v individuálních případech. Komise se ujistí, že je předání nezbytné pro účely uvedené v prvním pododstavci. Komise zajistí, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace nepředá tyto údaje jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, ledaže k tomu bude mít výslovné písemné povolení a splní podmínky upřesněné příslušným orgánem členského státu.

Článek 2.19 (Ponechán volný)

Článek 2.20 Oznámení

1. Členské státy nebo jejich příslušné orgány oznámí Komisi a ostatním členským státům nebo si tyto subjekty oznámí vzájemně:

a)      názvy a adresy technických zkušeben, které spolu s příslušným vnitrostátním orgánem odpovídají za uplatňování kapitoly 8 této přílohy;

b)      list s údaji o výrobku uvedený v dodatku VI části VII, týkající se typů palubních čistíren odpadních vod, pro které bylo od posledního oznámení vydáno schválení;

c)      uznaná schválení typu palubních čistíren odpadních vod založená na odlišných normách, než které stanoví kapitola 14, pro použití na svých vnitrostátních vodních cestách;

d)      do jednoho měsíce odnětí schválení typu palubních čistíren odpadních vod a důvody tohoto odnětí;

e)      názvy a adresy příslušných orgánů a technických zkušeben odpovědných za plnění funkcí nastíněných v kapitole 14;

f)       zvláštní kotvy schválené po žádosti o snížení hmotnosti kotvy, s udáním označení typu a schváleného snížení hmotnosti kotvy. Příslušný orgán udělí žadateli povolení nejdříve 3 měsíce po oznámení Komisi, a to za předpokladu, že Komise nevznese námitku;

g)      zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, pro něž vydaly schválení typu. Příslušné oznámení zahrnuje přidělené číslo schválení typu, jakož i označení typu, jméno výrobce, jméno držitele schválení typu a datum schválení typu;

h)      příslušné orgány odpovědné za schvalování specializovaných firem, které mohou provádět instalaci, výměnu, opravy nebo údržbu zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení.

2. Komise zveřejní rejstřík zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení schválených podle dodatku VIII nebo na základě schválení typu, která byla uznána za rovnocenná.

Část II

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

Článek 3.01 Základní požadavky

Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.

Článek 3.02 Pevnost a stabilita

1. Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za normálních podmínek vystaven.

a)      V případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, je nutno prokázat odpovídající pevnost předložením konstrukčních výpočtů. Tento důkaz se nevyžaduje, je-li předložen klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti.

b)      V případě prohlídky podle článku 2.09 nesmí být minimální tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli menší než vyšší z hodnot, které jsou výsledkem těchto vzorců:

         1. u plavidel delších než 40 m: tmin = f · b · c (2,3 + 0,04 L) [mm];

         u plavidel s délkou menší nebo rovnou 40 m: tmin = f · b · c (1,5 + 0,06 L) [mm], nejméně však 3,00 mm

         2.tmin = 0,005 · a√(T)[mm]

         kde:

a || = || rozteč žeber [mm];

f || = || koeficient rozteče žeber:               f         =          1 pro a ≤ 500 mm        f           =          1 + 0,0013 (a – 500) pro a > 500 mm        

b || = || koeficient pro obšívku dna, boku nebo outoru               b        =          1,0 pro obšívku dna a boků      b          =          1,25 pro obšívku outoru.         

f || = || Při výpočtu minimální tloušťky obšívky boků lze jako koeficient rozteče žeber použít koeficient 1. Minimální tloušťka obšívky outorů nesmí být v žádném případě menší než tloušťka obšívky dna a boků.

c || = || koeficient pro určitý typ konstrukce:               c        =          0,95 pro plavidla s dvojitým dnem a dvojitými boky, pokud dělicí stěna mezi bočními prostory a podpalubním nákladovým prostorem je umístěna svisle v rovině silu     c          =          1,0 pro všechny ostatní typy konstrukce.   

c)      U plavidel s podélnými výztuhami s dvojitým dnem a dvojitými boky lze snížit minimální vypočtenou hodnotu pro tloušťku obšívky podle vzorce v písmenu b) na vypočtenou hodnotu, kterou uznaná klasifikační společnost osvědčila pro dostatečnou pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní pevnost).

Obšívku je nutno obnovit, pokud je tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků menší než přípustná hodnota, která byla tímto způsobem stanovena.

Minimální hodnoty stanovené výše uvedeným způsobem jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.

Není-li těchto hodnot dosaženo, dotyčnou obšívku je nutno opravit nebo vyměnit. Místně jsou však u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot.

2. Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, je nutno výpočtem prokázat, že pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle odstavce 1. Je-li předloženo osvědčení třídy nebo prohlášení vystavené uznanou klasifikační společností, lze od důkazu pomocí výpočtu upustit.

3. Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.

Článek 3.03 Lodní trup

1. Přepážky protažené až k palubě nebo není-li paluba, k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:

a)      kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost naloženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou.

Obecně se má za to, že požadavek podle odstavce 1 je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru.

Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno požadavek podle odstavce 1 prokázat pomocí výpočtu.

Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat požadavek podle odstavce 1 pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena;

b)      záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

2. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.

3. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.

4. Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a podpalubních nákladových prostorů a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

5. V přepážkách uvedených v odstavcích 1 a 3 a v oddělení prostor podle odstavce 4 nesmějí být žádné otvory.

Dveře v záďové přepážce a otvory zejména pro hřídele a potrubí jsou povoleny, pokud jsou navrženy tak, že neovlivňují účinnost přepážek a oddělení prostor. Dveře v záďové přepážce jsou povoleny, jestliže v kormidelně je možno dálkově kontrolovat, zda jsou otevřeny nebo zavřeny, přičemž na nich musí být z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn:

„Dveře po použití ihned zavřít“.

6. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.

7. Příď plavidla musí být provedena tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.

Článek 3.04 Strojovny, kotelny a palivové nádrže

1. Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.

2. Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny, a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny.

3. Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a palivových nádrží musí být zhotoveny z oceli nebo z jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů.

Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

4. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

5. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a ohnivzdorného materiálu.

6. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.

Od druhého východu lze upustit, pokud:

a)      celková podlahová plocha (průměrná délka × průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2 a

b)      cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a

c)      na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasicí přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03 odst. 1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.

7. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno.

KAPITOLA 4

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

Článek 4.01 Bezpečnostní vzdálenost

1. Minimální bezpečnostní vzdálenost je 300 mm.

2. Bezpečnostní vzdálenost u plavidel, jejichž otvory nelze uzavřít zařízením odolným vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a u plavidel, která plují s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory, se zvyšuje tak, aby každý z těchto otvorů byl nejméně 500 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru.

Článek 4.02 Volný bok

1. Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být 150 mm.

2. Volný bok plavidel se sedlovitostí paluby a s nástavbami se vypočte podle tohoto vzorce:

 [mm]

kde:

a || || je opravný koeficient uvažující všechny nástavby přicházející v úvahu;

βv || || je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na přídi vyplývající z existence nástaveb v přední čtvrtině délky plavidla L;

βa || || je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na zádi vyplývající z existence nástaveb v zadní čtvrtině délky plavidla L;

Sev || || je účinná sedlovitost na přídi v mm;

Sea || || je účinná sedlovitost na zádi v mm.

3. Koeficient α se počítá podle tohoto vzorce:

kde:

lem || || je účinná délka nástaveb v m umístěných ve středu plavidla odpovídající polovině délky plavidla L;

lev || || je účinná délka nástavby v m v přední čtvrtině délky plavidla L;

lea || || je účinná délka nástavby v m v zadní čtvrtině délky plavidla L.

Účinná délka nástavby je vypočtena podle vzorce:

kde:

l || || je účinná délka příslušné nástavby v m;

b || || je šířka příslušné nástavby v m;

B1 || || je šířka plavidla v m, měřená z vnější strany svislé boční obšívky na úrovni paluby v polovině příslušné nástavby;

h || || je výška příslušné nástavby v m. V případě jícnů je h rovno výšce silů jícnů snížené o polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 4.01 odst. 1 a 2. Hodnota h se v tomto případě uvažuje nejvýše 0,36 m.

Pokud je resp. menší než 0,6, účinná délka nástavby se uvažuje nulová.

4. Koeficienty βv a βa se vypočítají pomocí těchto vzorců:

5. Účinná sedlovitost na přídi/zádi Sev/Sea je vypočtena podle tohoto vzorce:

Sev = Sv · p

Sea = Sa · p

kde:

Sv || || je skutečná sedlovitost na přídi v mm; Sv se neuvažuje vyšší než 1000 mm;

Sa || || je skutečná sedlovitost na zádi v mm; Sa se neuvažuje vyšší než 500 mm;

p || || je koeficient vypočtený podle tohoto vzorce:

x || || je úsečka měřená od konce do bodu, kde se sedlovitost rovná 0,25 Sv nebo 0,25 Sa (viz náčrt).

Koeficient p se neuvažuje vyšší než 1.

6. Pokud ßa · Sea je větší než ßv · Sev, hodnota ßv · Sev se považuje za hodnotu ßa · Sea.

Článek 4.03 Minimální volný bok

S ohledem na snížení podle článku 4.02 nesmí být minimální volný bok menší než 0 mm.

Článek 4.04 Nákladové značky

1. Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však může subjekt pověřený prohlídkami pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanovit větší hodnotu. Rovina největšího přípustného ponoru se určí nejméně pro zónu 3.

2. Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými nákladovými značkami.

3. Nákladové značky pro zónu 3 se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. Případné odlišné nákladové značky musí zahrnovat takovýto obdélník.

4. Plavidlo musí mít nejméně tři páry nákladových značek, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě.

Nicméně,

a)      u plavidel kratších než 40 m stačí dva páry nákladových značek umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě;

b)      u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, stačí jeden pár nákladových značek umístěný přibližně uprostřed plavidla.

5. Nákladové značky nebo označení, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Pokud se nákladová značka stane nečitelnou, může být nahrazena pouze pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.

6. Pokud bylo plavidlo cejchováno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby z roku 1966 a rovina cejchovacích značek splňuje požadavky této směrnice, nahrazují tyto cejchovací značky nákladové značky. Toto musí být uvedeno v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

7. Pokud jsou plavidla provozována ve vnitrozemských plavebních zónách mimo zónu 3 (zóny 1, 2 nebo 4), musí být přední a zadní pár nákladových značek podle odstavce 4 doplněn svislou čárou, k níž se připojí jedna nebo v případě více zón několik dodatečných čar ponoru o délce 150 mm směřujících k přídi plavidla vzhledem k nákladové značce pro zónu 3.

Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle nákladové značky směřující k přídi plavidla musí být umístěna písmena o výšce 60 a šířce 40 mm, která označují příslušnou zónu (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Článek 4.05

Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

Je-li rovina největšího přípustného ponoru plavidla pro zónu 3 stanovena za předpokladu, že podpalubní nákladové prostory lze zakrýt tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a je-li vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horním okrajem silů menší než 500 mm, určí se největší přípustný ponor pro plavbu s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory.

Do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se zapíše tento údaj:

„Jsou-li kryty jícnů zcela nebo částečně otevřeny, je možné plavidlo naložit nejvýše do ... mm pod nákladové značky pro zónu 3.“

Článek 4.06 Ponorové stupnice

1. Plavidla, jejichž ponor může přesáhnout 1 m, musí mít na každé straně plavidla směrem k zádi vyznačenu ponorovou stupnici; plavidla mohou mít i další ponorové stupnice.

2. Nulové body každé ponorové stupnice leží na průsečíku svislice procházející touto stupnici a rovinou vedenou rovnoběžně s rovinou největšího přípustného ponoru v nejnižším bodě lodního trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Toto odstupňování musí být vyznačeno od roviny ponoru prázdného plavidla až po 100 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru na obou stranách plavidla čarami vyraženými nebo vyrytými a barevně vyznačenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice alespoň po každých pěti decimetrech a na horním konci ponorové stupnice.

3. Dvě zadní cejchovní stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle čl. 4.04 odst. 6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 5

MANÉVROVATELNOST

Článek 5.01 Obecná ustanovení

Plavidla a sestavy musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.

Plavidla bez vlastního pohonu, která jsou určená k vlečení, musí splňovat zvláštní požadavky, které určí subjekt pověřený prohlídkami.

Plavidla s vlastním pohonem a sestavy musí splňovat požadavky článků 5.02 až 5.10.

Článek 5.02 Zkušební plavby

1. Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami. Kontroluje se zejména soulad s požadavky článků 5.06 až 5.10.

2. Subjekt pověřený prohlídkami může od některých nebo od všech těchto zkoušek upustit, lze-li prokázat shodu s požadavky na schopnost plavby a manévrovatelnost jiným způsobem.

Článek 5.03 Zkušební oblast

1. Zkušební plavby podle článku 5.02 se uskutečňují v oblastech vnitrozemských vodních cest, které určily příslušné orgány.

2. Zkušební oblasti se musejí nacházet v tekoucích nebo klidných vodách, pokud možno v rovných úsecích nejméně 2 km dlouhých a dostatečně širokých a vybavených dobře patrnými značkami k určení polohy plavidla.

3. Subjekt pověřený prohlídkami by měl mít možnost plánovat a zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku splavného kanálu a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých stavech vody.

Článek 5.04 Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

Během zkušebních plaveb musí být plavidla a sestavy určené k přepravě nákladu naloženy nejméně do 70 % jejich prostornosti a náklad musí být rozložen rovnoměrně, aby byla pokud možno zajištěna plavba na rovném kýlu. Provádějí-li se zkoušky s menším nákladem, je schválení pro poproudní plavbu omezeno na toto naložení.

Článek 5.05 Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

1. Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v bodech 34 a 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

2. Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle článku 5.10.

Článek 5.06 Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

1. Plavidla a sestavy musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby nejméně 13 km/h. Tento požadavek se nevztahuje na tlačné remorkéry, pokud plují samostatně.

2. Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky plavidlům a sestavám, které jsou provozovány výlučně v ústích řek a přístavech.

3. Subjekt pověřený prohlídkami zkontroluje, zda je nenaložené plavidlo schopno překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody. Lze-li toto potvrdit, zapíše se do bodu 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby tento údaj:

„Plavidlo je schopné překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody.“

Článek 5.07 Schopnost zastavení

1. Plavidla a sestavy musí být schopné zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelné.

2. Nejsou-li plavidla a sestavy delší než 86 m a širší než 22,90 m, lze zkoušku schopnosti zastavení nahradit zkouškou schopnosti otáčení.

3. Schopnost zastavení se prokazuje pomocí zastavovacích manévrů ve zkušební oblasti uvedené v článku 5.03 a schopnost otáčení otáčecími manévry podle článku 5.10.

Článek 5.08 Schopnost plavby vzad

Provádí-li se zastavovací manévr podle článku 5.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.

Článek 5.09 Schopnost vyhýbání

Plavidla a sestavy musí být schopné provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. Tato schopnost se prokazuje pomocí vyhýbacích manévrů, které se provádějí ve zkušební oblasti uvedené v článku 5.03.

Článek 5.10 Schopnost otáčení

Plavidla a sestavy délky do 86 m nebo šířky do 22,90 m musí být schopné se včas otočit.

Zkoušku schopnosti otáčení lze nahradit zkouškou schopnosti zastavení podle článku 5.07.

Schopnost otáčení se prokazuje pomocí otáčecích manévrů při plavbě proti proudu.

KAPITOLA 6

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 6.01  Obecné požadavky

1. Plavidla musí být vybavena spolehlivým kormidelním zařízením, které zajišťuje alespoň manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 5.

2. Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

3. Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od –20 °C do +50 °C.

4. Části kormidelního zařízení musí být dostatečně robustní, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.

5. Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.

6. Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen krouticí moment.

7. Průniky pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu.

Článek 6.02 Pohonné jednotky kormidelního stroje

1. Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund.

2. Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné, aby tak kormidelník učinil neprodleně jediným úkonem, který je jednoduchý a rychlý.

3. Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 5.

Článek 6.03 Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

1. K hydraulické pohonné jednotce kormidelního stroje není dovoleno připojit žádné jiné silové spotřebiče.

2. Hydraulické nádrže jsou vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz.

3. Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí pokud možno vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.

4. Hydraulické hadice:

a)      jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků;

b)      musí být navrženy nejméně pro maximální provozní tlak;

c)      musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let.

5. Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuty nejméně každých osm let odbornou firmou a v případě potřeby opraveny.

Článek 6.04 Zdroj energie

1. Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.

2. Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.

3. Co se týče zdrojů elektrické energie, nesmějí být z hlavního zdroje pro kormidelní zařízení napájeny žádné jiné silové spotřebiče.

Článek 6.05 Ruční pohon

1. Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.

2. Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.

Článek 6.06 Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

1. Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být v chodu dva navzájem nezávislé ovládací prvky řízení mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky článků 6.01 až 6.05.

Tento odstavec se na uvedená zařízení nevztahuje, nejsou-li zapotřebí k dosažení manévrovatelnosti požadované podle kapitoly 5 nebo nejsou-li nezbytné ke zkoušce schopnosti zastavení.

2. Existují-li dva nebo více na sobě nezávislé kormidlovací propelery, vodomety, cykloidní (Voth-Schneider) propelery nebo příďová dokormidlovací zařízení, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována manévrovatelnost požadovaná podle kapitoly 5.

Článek 6.07 Ukazatele a kontrolní zařízení

1. Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.

2. Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje:

a)      pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s čl. 6.03 odst. 2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě;

b)      výpadek napájení ovládacího prvku řízení;

c)      výpadek napájení pohonných jednotek;

d)      poruchu regulátoru rychlosti otáčení;

e)      poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.

Článek 6.08 Regulátory rychlosti otáčení

1. Regulátory rychlosti otáčení a jejích součásti musí splňovat požadavky článku 9.20.

2. Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení se zobrazuje na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky.

Je nutno kontrolovat výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.

3. Existují-li kromě regulátoru rychlosti otáčení i jiná kormidelní zařízení, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení nesmí mít vliv na kormidelní zařízení.

4. Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.

5. Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení musí splňovat minimální požadavky specifikací a zkušební podmínky pro ukazatele rychlosti otáčení pro vnitrozemské vodní cesty podle dodatku VIII.

Článek 6.09 Přejímka a pravidelné prohlídky

1. Prohlídka správnosti instalace kormidelního zařízení musí být provedena subjektem pověřeným prohlídkami. Za tímto účelem může subjekt pověřený prohlídkami vyžadovat předložení těchto dokladů:

a)      popis kormidelního zařízení;

b)      výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a o ovládacích prvcích řízení;

c)      informace o kormidelním stroji;

d)      schéma elektrického zapojení;

e)      popis regulátoru rychlosti otáčení;

f)       návod k obsluze a údržbě kormidelního zařízení.

2. Fungování celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě. Je-li instalován regulátor stupně otáčení, je nutno zkontrolovat, zda lze spolehlivě udržet stanovený kurz a bezpečně zvládnout nastavený oblouk otáčení.

3. Prohlídku kormidelního zařízení se strojním pohonem provádí odborník:

a)      před uvedením do provozu;

b)      po poruše;

c)      po jakékoli úpravě nebo opravě;

d)      pravidelně nejméně každé tři roky.

4. Prohlídka musí zahrnovat alespoň:

a)      kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení;

b)      kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti;

c)      vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů;

d)      vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení;

e)      kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení.

5. Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

KAPITOLA 7

KORMIDELNA

Článek 7.01 Obecná ustanovení

1. Kormidelna musí být zařízena tak, aby během plavby mohl kormidelník kdykoli plnit své úkoly.

2. Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A).

3. Je-li kormidelna uspořádaná k vedení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být kormidelník schopen plnit své úkoly vsedě a všechna signální a kontrolní zařízení a ovládací prvky nutné pro řízení plavidla musí být umístěny tak, aby je kormidelník mohl během plavby pohodlně sledovat a ovládat, aniž by musel opustit své sedadlo a přestal sledovat obrazovku radaru.

Článek 7.02 Neomezený výhled

1. Z ovládacího stanoviště musí být přiměřeně neomezený výhled ve všech směrech.

2. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí plavidla v nenaloženém stavu s polovičními zásobami bez balastní zátěže nesmí překročit dvě délky lodi nebo 250 m, podle toho, která hodnota je nižší, vzhledem k hladině vody.

K optickým a elektronickým přístrojům ke zmenšení oblasti omezeného výhledu nelze během prohlídky přihlížet.

K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít pouze vhodné elektronické přístroje.

3. Oblast neomezeného výhledu kormidelníka v jeho normální poloze musí být nejméně 240° na horizontu, z čehož nejméně 140° v předním půlkruhu.

V běžném směru pohledu kormidelníka se nesmí nacházet okenní rám, sloupek nebo nástavba.

Není-li zajištěn dostatečný neomezený výhled směrem dozadu, může i v případě oblasti neomezeného výhledu 240° na horizontu subjekt pověřený prohlídkami požadovat jiná opatření, zejména instalaci pomocných optických nebo elektronických přístrojů.

Výška spodní hrany bočních oken musí být co nejnižší, výška horní hrany bočních a zadních oken musí být co nejvyšší.

Při zjišťování, zda jsou splněny požadavky tohoto článku týkající se výhledu z kormidelny, se předpokládá, že na ovládacím stanovišti je výška očí kormidelníka 1650 mm nad palubou.

4. Horní hrana oken kormidelny směřujících k přídi musí být dostatečně vysoká, aby osoba na ovládacím stanovišti s výškou očí 1800 mm měla zajištěn volný výhled nejméně 10 stupňů nad vodorovnou rovinu v úrovni výšky očí.

5. Neomezený výhled čelním sklem musí být za každého počasí zajištěn vhodnými prostředky.

6. Skla pro zasklení použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %.

Aby nedocházelo k odrazům, musí být čelní okna na stanovišti vůdce plavidla antireflexní nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.

Články 7.03 Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

1. Ovládací prvky potřebné k ovládání plavidla se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

2. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.

3. Musí existovat systém k testování výstražných světel a kontrolek.

4. Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, tato kontrolka musí být zelená.

5. Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.

6. Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A).

7. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout poté, co byla porucha nebo nesprávná funkce vzata na vědomí. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.

8. Kontrolní a signální zařízení se v případě výpadku napájení musí automaticky přepínat na náhradní zdroj energie.

Článek 7.04 Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

1. Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. Hlavní motory vybavené spojkou, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, nebo nastavení stavitelného stoupání vrtule, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, musí být možné zapnout a vypnout pouze ze strojovny.

2. Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.

3. Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.

4. Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 6.07 odst. 2, čl. 8.03 odst. 2 a čl. 8.05 odst. 13.

5. Plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být ovládána pákou. Páka se musí snadno ovládat ručně. Poloha páky s ohledem na podélnou osu plavidla odpovídá přesně poloze kormidelních ploutví. Musí být možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Neutrální poloha páky musí být jednoznačně rozpoznatelná.

6. Je-li v případě kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru plavidlo vybavené příďovými nebo zvláštními kormidly, zejména pro plavbu vzad, ovládají se tato kormidla samostatnými pákami, které obdobně splňují požadavky stanovené v odstavci 5.

Tento požadavek platí rovněž tehdy, pokud se v případě sestav používá kormidelní zařízení jiného plavidla než plavidla vedoucího sestavu.

7. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení, musí být ovládací prvek rychlosti otáčení možné v libovolné poloze uvolnit, aniž by došlo ke změně nastavené rychlosti.

Rozsah otáčení ovládacího prvku musí být dostatečný, aby bylo zajištěno přiměřeně přesné nastavení. Neutrální poloha musí být jednoznačně rozpoznatelná ze všech ostatních míst. Osvětlení stupnice musí být plynule regulovatelné.

8. Zařízení k dálkovému ovládání celého kormidelního zařízení musí být trvale zabudováno a uspořádáno tak, aby byl jednoznačně rozpoznatelný zvolený kurz. Je-li možné zařízení k dálkovému ovládání vypnout, musí být vybaveno indikačním zařízením, které ukazuje příslušný provozní stav – „zapnuto“ nebo „vypnuto“. Uspořádání a ovládání ovládacích prvků musí být účelné.

U zařízení zdvojujících kormidelní zařízení, jako je příďové dokormidlovací zařízení, je přípustné zařízení k dálkovému ovládání, které není trvale zabudováno, je-li možno toto zdvojující zařízení kdykoli v kormidelně vyřadit.

9. V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení.

Požadavky uvedené v odstavcích 1 až 8 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání výše uvedených aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek. Podobně jako v případě odstavce 2 musí být každá jednotka ovládána pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo.

Jestliže systémy kormidlovacího propeleru nebo cykloidního (Voth-Schneider) propeleru nejsou ovládány pákou, může subjekt pověřený prohlídkami povolit odchylku od odstavce 2. Tyto odchylky se uvedou v bodě 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvedeném v příloze V.

Článek 7.05 Navigační světla, světelné a zvukové signály

1. Navigační světla, jejich kryty a příslušenství musí mít schválení typu, jak je stanoveno ve směrnici Rady 2013/XXX/EU ze dne XX MMM 2013 o námořním zařízení*.

(*)     Úř. věst. LXX, DD.MM.RRRR, s. XX.

2. V kormidelně musí být umístěny elektrické kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole navigačních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo z kormidelny.

3. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být na ovládacím panelu umístěny kontrolky ke kontrole navigačních světel a světelných signálů. Vypínače navigačních světel jsou zabudovány do kontrolek nebo se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti.

Uspořádání a barva kontrolek pro navigační světla a světelné signály odpovídá skutečné poloze a barvě těchto světel a signálů.

Při poruše navigačního světla nebo světelného signálu dojde k zapnutí příslušné kontrolky nebo je porucha signalizována jiným způsobem.

4. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musejí být zvukové signály ovládány nohou. Tento požadavek se nevztahuje na signál „nepřibližovat se“ v souladu s příslušnými předpisy plavebních orgánů členských států.

Článek 7.06

Radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení

1. Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení musí splňovat požadavky stanovené v části I a části II dodatku VIII. Splnění těchto požadavků se stanoví na základě schválení typu vydaného příslušným orgánem. Zařízení pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (Electronic Chart Display Information System; dále jen systém „ECDIS“), jež lze provozovat v navigačním režimu, se považuje za zařízení pro radarovou navigaci.

Je nutno splnit požadavky týkající se instalace a zkoušky funkčnosti systémů radarové navigace a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby, stanovené v části III dodatku VIII.

Informace o zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelích rychlosti otáčení schválených podle dodatku VIII nebo na základě schválení typu, která byla uznána za rovnocenná, jsou veřejně přístupné.

2. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

a)      obrazovka radaru nesmí být v normální poloze podstatně mimo směr pohledu kormidelníka;

b)      radarový snímek musí zůstat plně viditelný bez pomoci masky nebo stínidla, nezávisle na světelných podmínkách mimo kormidelnu;

c)      ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn přímo nad nebo pod obrazovkou radaru nebo být do ní zabudován.

Článek 7.07 Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

1. Jsou-li kormidelny plavidel uspořádány k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být příjem v rámci radiotelefonní služby kategorie plavidlo – plavidlo a příjem kategorií plavebních informací zajištěn reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítkem.

Nesmí být možné používat mikrofony těchto sítí pro volání veřejnou sítí.

2. Pokud je kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru vybavena radiotelefonním systémem pro veřejnou síť, musí být příjem možný ze sedadla kormidelníka.

Článek 7.08 Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

Na plavidlech s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle.

Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení:

a)      s přídí plavidla nebo čelem sestavy;

b)      se zádí plavidla nebo zadní částí sestavy, není-li z ovládacího stanoviště možná přímá komunikace;

c)      s prostory pro posádku;

d)      s kabinou vůdce plavidla.

Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem. Spojení s přídí a zádí plavidla nebo čelem a zadní části sestavy může být radiotelefonní.

Článek 7.09 Poplašný systém

1. Musí být k dispozici nezávislý poplašný systém, pomocí něhož lze dosáhnout obytné prostory, strojovny a případně samostatné strojovny čerpadel.

2. Kormidelník musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu; tlačítkové spínače, které se po uvolnění automaticky vracejí do polohy „vypnuto“, nejsou povoleny.

3. Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A).

Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech.

Článek 7.10 Vytápění a větrání

Kormidelny musí být vybaveny účinnou vytápěcí a větrací soustavou, kterou lze regulovat.

Článek 7.11 Zařízení k ovládání záďové kotvy

Na plavidlech a v sestavách s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru delších než 86 m nebo širších než 22,90 m musí mít kormidelník možnost spustit ze svého stanoviště záďovou kotvu.

Článek 7.12 Spouštěcí kormidelny

Spouštěcí kormidelny musí být vybaveny systémem pro nouzové snížení výšky.

Při spouštění se musí automaticky spustit jednoznačně rozpoznatelný zvukový výstražný signál. Tento požadavek neplatí, je-li pomocí vhodných konstrukčních opatření vyloučeno nebezpečí úrazu plynoucí ze spouštění kormidelny.

V jakékoli poloze musí být možné kormidelnu bezpečně opustit.

Článek 7.13 Záznam v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

Splňuje-li plavidlo zvláštní předpisy pro kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru podle článků 7.01, 7.04 až 7.08 a 7.11, zapíše se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby tento údaj:

„Plavidlo má kormidelnu uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“.

KAPITOLA 8

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Článek 8.01 Obecná ustanovení

1. Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s osvědčenými postupy.

2. Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány odborníkem za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a

c)      pravidelně nejméně každých pět let.

Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Plavidla se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce.

Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem, na němž je uvedeno datum kontroly.

Ostatní zařízení, která vyžadují pravidelné prohlídky, zejména parní kotle a jiné tlakové nádoby a jejich příslušenství a výtahy, musí splňovat předpisy platné v jednom z členských států Unie.

3. Lze instalovat pouze spalovací motory určené ke spalování paliva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

Článek 8.02 Bezpečnost provozu

1. Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Musí být možné zabezpečit je proti náhodnému spuštění.

2. Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.

3. V případě naléhavé potřeby musí být také možné zastavit motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny, a z vnějšku strojovny.

4. V případě potřeby musí být spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách stínící zakryty nebo jinak vhodně chráněny, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.

5. Vnější vysokotlaká palivová potrubí vznětových motorů mezi vysokotlakými palivovými čerpadly a vstřikovači paliva musejí být chráněna opláštěnou potrubní soustavou schopnou pojmout palivo při poruše vysokotlakého potrubí. Opláštěná soustava musí mít prostředky pro shromažďování odkapávajícího paliva a zařízení, které signalizuje poruchu na palivovém potrubí; u motorů s nejvýše dvěma válci se však poplašný signál nevyžaduje. Opláštěné potrubní soustavy se nesmí použít u motorů na otevřených palubách pohánějících navijáky a svislá vratidla.

6. Izolace částí motoru musí splňovat požadavky čl. 3.04 odst. 3 druhého pododstavce.

Článek 8.03 Pohonné zařízení

1. Pohonné zařízení plavidla musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.

2. Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je nutno sledovat:

a)      teplotu chladící vody hlavních motorů;

b)      tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek;

c)       tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.

3. U plavidel s pouze jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.

4. U plavidel s pouze jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.

5. Uložení hřídele musí být navrženo tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.

Článek 8.04 Výfuková soustava motoru

1. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.

2. Musí být přijata veškerá vhodná opatření k zabránění průniku výfukových plynů do různých částí plavidla. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.

3. Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.

4. Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.

Článek 8.05 Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

1. Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s obsahem do 12 litrů, které byly při jejich výrobě vestavěny do přídavných zařízení. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2. Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody se zavírají automaticky.

3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.

4. Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5. Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.

6. Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Plnicí potrubí musí být opatřeno připojovacím hrdlem v souladu s evropskou normou EN 12827:1999.

Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Průřez odvětrávacího potrubí musí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

7. Rozvodné potrubí kapalného paliva musí být přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou uvedené prostory uzavřeny.

Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelný.

Provozní zařízení musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být označeno symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm.

První pododstavec se nevztahuje na palivové nádrže namontované přímo na motoru.

8. Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

9. Palivové nádrže musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

10. a) Palivové nádrže musí být chráněny před rozlitím paliva při jejich plnění nádrže pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla, která se zapíší do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v bodě 52.

              b) Je-li palivo čerpáno ze zásobovacích čerpacích stanic s vlastními technickými zařízeními zabraňujícími rozlití paliva na plavidlo během plnění, neplatí požadavky na zařízení podle písmene a) a odstavce 11.

11. Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým uzavíracím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %; toto zařízení musí splňovat bezpečnostní požadavky.

Pokud čidlo aktivuje elektrický kontakt, který může binárním signálem přerušit tok dodávaný zásobovací čerpací stanicí, musí být možné předat signál zásobovací čerpací stanici pomocí vodotěsné spojovací zásuvky splňující požadavky mezinárodní normy IEC 60309-1:1999, pro stejnosměrný proud 40 až 50 V, barva krytu bílá, poloha zemnícího kontaktu deset hodin.

12. Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

13. Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz plavidla musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již není dostatečná pro zajištění bezpečného provozu.

Článek 8.06 Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

1. Mazací oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Nádrže na mazací olej nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2. Nádrže na mazací olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby mazací olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na mazací olej.

4. Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5. Plnicí otvory nádrží na mazací olej musí být zřetelně označeny.

6. Potrubí pro mazací olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmějí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7. Nádrže na mazací olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

Článek 8.07 Skladování olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

1. Oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách po přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách jsou skladovány v nádržích, které jsou nedílnou součástí lodního trupu nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Tyto nádrže na olej nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2. Tyto nádrže na olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.

4. Tyto nádrže na olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5. Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.

6. Potrubí oleje, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmějí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7. Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

Článek 8.08 Odvodnění a drenážní soustavy

1. Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.

2. Plavidla s posádkou musí být vybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U plavidel s výkonem pohonu nepřesahujícím 225 kW nebo u plavidel s nosností nepřesahující 350 t nebo u plavidel, která nejsou určena pro přepravu nákladu, majících výtlak vody nepřesahující 250 m3 však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem.

Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.

3. Minimální výkon Q1 prvního drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

Q1 = 0,1 · d12 (1/min)

d1 je vypočteno podle vzorce:

Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

Q2 = 0,1 · d22 (l/min)

d2 je vypočteno podle vzorce:

Hodnota d2 však nemusí být vyšší než hodnota d1.

K výpočtu Q2 se použije délka l nejdelšího vodotěsného úseku.

V těchto vzorcích:

l || || je délka příslušného vodotěsného úseku v m;

d1 || || je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm;

d2 || || je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm.

4. Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm.

U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm.

5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.

6. Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.

7. Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit z hlavní strojovny pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.

8. Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů.

Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tento požadavek se nevztahuje na podpalubní nákladové prostory schopné pojmout zátěž. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů. Za tímto účelem nejsou přípustné ventily k regulaci přítoku vody umístěné na podlaze podpalubního nákladového prostoru.

9. Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních nákladových prostor musí být vybaveny měřicím zařízením.

10. Existuje-li drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

11. Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování podle odstavce 10. Klíč nebo klíče k zámkům uzávěrů musí být odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.

Článek 8.09 Uložení zaolejované vody a použitého oleje

1. Na plavidle musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).

2. Ke skladování použitého oleje musí být ve strojovně k dispozici jedna nebo několik zvláštních sběrných nádrží o objemu, který odpovídá nejméně 1,5násobku množství použitého oleje z olejových van všech instalovaných spalovacích motorů a převodovek a hydraulické kapaliny z nádrží hydraulické kapaliny.

Připojovací hrdla používaná k vyprazdňování výše uvedených sběrných nádrží musí odpovídat evropské normě EN 1305:1996.

3. U plavidel používaných pouze pro dopravu na krátkých tratích může subjekt pověřený prohlídkami povolit výjimky z požadavků odstavce 2.

Článek 8.10 Hluk vydávaný plavidly

1. Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.

2. Hluk vydávaný plavidlem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).

3. Kromě překládky nesmí hluk vydávaný plavidlem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla překročit 65 dB(A).

KAPITOLA 8a

EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

Článek 8a.01 Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

1.      „motorem“ se rozumí motor, který pracuje na principu zapalování kompresí (vznětový motor);

1a.     „pohonným motorem“ se rozumí motor sloužící k pohonu plavidla vnitrozemské plavby, jak ho definuje článek 2 směrnice 97/68/ES[2];

1b.    „pomocným motorem“ se rozumí motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla;

1c.     „výměnným motorem“ se rozumí použitý, renovovaný motor, jímž má být nahrazen nyní používaný motor a který má stejnou konstrukci (řadový motor, vidlicový motor) jako motor, který má být nahrazen, který má stejný počet válců a jehož výkon a otáčky se neliší od výkonu a otáček motoru, který má být nahrazen, o více než 10 %;

2.      „schválením typu“ se rozumí postup definovaný v článku 2 druhé odrážce směrnice 97/68/ES v platném znění, kterým členský stát osvědčuje, že typ motoru nebo rodina motorů splňuje odpovídající technické požadavky z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motoru (motorů);

3.      „montážní zkouškou“ se rozumí postup, kterým příslušný orgán osvědčuje, že i když na motoru, kterým je plavidlo vybaveno, byly po vystavení schválení typu provedeny jakékoli změny nebo úpravy z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic, motor nadále splňuje technické požadavky této kapitoly;

4.      „provozní zkouškou“ se rozumí postup, kterým příslušný orgán osvědčuje, že i když na lodním motoru byly po montážní zkoušce provedeny jakékoli změny nebo úpravy z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic, motor nadále splňuje technické požadavky této kapitoly;

5.      „zvláštní zkouškou“ se rozumí postup, kterým příslušný orgán osvědčuje, že po každé významné změně na motoru plavidla z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic motor nadále splňuje technické požadavky této kapitoly;

6.      (Ponechán volný);

7.      „rodinou motorů“ se rozumí výrobcem stanovená skupina motorů, které mají mít konstrukcí dané stejné vlastnosti z hlediska emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z výfuku podle definice v článku 2 čtvrté odrážce směrnice 97/68/ES v platném znění a které splňují požadavky předpisů v souladu s článkem 8a.03;

8.      (Ponechán volný);

9.      (Ponechán volný);

10.    (Ponechán volný);

11.    „výrobcem“, jak ho definuje článek 2 směrnice 97/68/ES v platném znění, se rozumí osoba nebo subjekt, které schvalovacímu orgánu odpovídají za všechna hlediska schvalování typu a za zajištění shodnosti výroby; Osoba nebo subjekt přitom nutně nemusí být zapojeny přímo do všech stupňů výroby motoru.

12.    (Ponechán volný);

13.    (Ponechán volný);

14.    (Ponechán volný);

15.    (Ponechán volný);

16.    „protokolem o parametrech motoru“ se rozumí dokument podle dodatku V, ve kterém jsou řádně zaneseny veškeré parametry a jejich změny, včetně konstrukčních dílů a seřízení motoru, jež mají vliv na úroveň emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motoru;

17.    „pokyny výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů“ se rozumí dokument vydaný za účelem provedení montážní zkoušky a provozních nebo zvláštních zkoušek.

Článek 8a.02 Obecná ustanovení

1. Aniž jsou dotčeny požadavky směrnice 97/68/ES, ustanovení této kapitoly se vztahují na veškeré motory o jmenovitém výkonu vyšším než 19 kW instalované na plavidlech vnitrozemské plavby nebo ve strojích na takových plavidlech.

2. Motory splňují požadavky směrnice 97/68/ES.

3. Dodržení mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů v příslušné etapy se určuje na základě schválení typu podle článku 8a.03.

4. Montážní zkoušky

a)      Po montáži motoru na plavidle, avšak dříve, než je uveden do provozu, se provede montážní zkouška. Výsledkem této zkoušky, která je součástí první prohlídky plavidla nebo zvláštní prohlídky spojené s montáží příslušného motoru, je buď registrace motoru v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavovaném poprvé, anebo změna stávajícího osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

b)      Subjekt pověřený prohlídkami může od montážní zkoušky podle písmene a) upustit, je-li motor o jmenovitém výkonu PN nižším než 130 kW nahrazován motorem, na který se vztahuje stejné schválení typu. Aby tak bylo možné učinit, vyžaduje se od vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce, aby výměnu motoru oznámil subjektu pověřenému prohlídkami a předložil kopii dokumentu o schválení typu a přesné identifikační číslo nově instalovaného motoru. Subjekt pověřený prohlídkami provede příslušný záznam o změnách v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby (viz bod 52).

5. Provozní zkoušky motoru se provádějí v rámci pravidelné prohlídky podle článku 2.09.

6. Po každé významné úpravě na motoru, která může mít vliv na emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motoru, musí být bezpodmínečně provedena zvláštní zkouška.

6a.          Výsledky zkoušek podle čl. 8a.02 odst. 4 až 6 se zaznamenávají do protokolu parametrů motoru.

7. Subjekt pověřený prohlídkami uvede v bodě 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby čísla schválení typu a identifikační čísla všech motorů, jež jsou instalovány na plavidle a na něž se vztahují požadavky této kapitoly. U motorů, na které se vztahuje čl. 9 odst. 4 písm. a) směrnice 97/68/ES, postačí uvést identifikační číslo.

8. Ke splnění úkolů podle této kapitoly může příslušný orgán využít technické zkušebny.

Článek 8a.03 Uznávaná schválení typu

1. Za podmínky, že se příslušné schválení typu vztahuje na dané použití motoru, se uznávají tato schválení typu:

a)      schválení typu podle směrnice 97/68/ES;

b)      schválení typu, která jsou uznávána podle směrnice 97/68/ES[3] jako rovnocenná.

2. Ke každému motoru schváleného typu jsou na plavidle stále k dispozici tyto dokumenty nebo jejich kopie:

a)      dokument o schválení typu;

b)      pokyny výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů;

c)      protokol parametrů motoru.

Článek 8a.04 Montážní zkouška a provozní a zvláštní zkouška

1. Při montážní zkoušce podle čl. 8a.02 odst. 4 a v případě provozních zkoušek podle čl. 8a.02 odst. 5 a zvláštních zkoušek podle čl. 8a.02 odst. 6 zkontroluje příslušný orgán stávající stav motoru se zřetelem na konstrukční části, seřízení a parametry specifikované v pokynech podle čl. 8a.01 odst. 17.

Jestliže orgán zjistí, že motor neodpovídá schválenému typu motoru nebo schválené rodině motorů, může:

a)      požadovat, aby:

         aa) byla přijata opatření k opětovnému zajištění shody motoru;

         bb) byly provedeny příslušné změny v dokumentu o schválení typu, nebo

b)      nařídit změření aktuálního stavu emisí.

Pokud nebude opětovně zajištěna shoda motoru nebo nebudou provedeny příslušné změny v dokumentu o schválení typu nebo pokud měření prokáže nedodržení mezních hodnot emisí, odmítne příslušný orgán osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavit nebo zruší veškerá dříve vystavená osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

2. V případě motorů s následným zpracováním výfukových plynů se prohlídky prováděné v rámci montážní zkoušky a provozních nebo zvláštních zkoušek zaměří na to, zda tyto systémy řádně fungují.

3. Zkoušky podle odstavce 1 se provádějí na základě pokynů výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů. V pokynech, které vypracovává výrobce a schvaluje příslušný orgán, se specifikují konstrukční díly významné z hlediska výfukových plynů a také seřízení a parametry, ze kterých lze vyvodit trvalé dodržování mezních hodnot emisí výfukových plynů. Pokyny obsahují minimálně tyto informace:

a)      typ motoru, případně rodinu motorů s uvedením jmenovitého výkonu a jmenovitých otáček;

b)      seznam konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů;

c)      jednoznačné údaje potřebné pro identifikaci povolených konstrukčních dílů významných z hlediska emisí výfukových plynů (např. čísla částí vyznačená na konstrukčních dílech);

d)      parametry motoru významné z hlediska emisí výfukových plynů, jako je stanovení rozmezí pro časování vstřiku, povolená teplota chladicí vody, maximální přípustný protitlak výfukových plynů atd.

V případě motorů vybavených následným zpracováním výfukových plynů obsahují pokyny také postupy pro kontrolu, zda zařízení následného zpracování výfukových plynů účinně funguje.

4. Při montáži motorů na plavidlo se dodržují omezení stanovená v rámci schválení typu. Podtlak sání a protitlak výfukových plynů navíc nesmí převyšovat hodnoty stanovené pro schválený motor.

5. Jestliže motory instalované na plavidle patří do jedné rodiny motorů, nesmí být prováděny žádné změny seřízení nebo úpravy, které by mohly negativně ovlivnit emise výfukových plynů a znečišťujících částic nebo které překračují rámec požadovaného rozsahu seřízení.

6. Je-li po schválení typu nutné provést opětovné seřízení nebo úpravy motoru, měly by být přesně vyznačeny v protokole parametrů motoru.

7. Jestliže montážní zkouška a provozní zkoušky ukážou, že motory instalované na plavidle co do svých parametrů, konstrukčních dílů a nastavitelných charakteristik odpovídají specifikacím stanoveným v pokynech podle čl. 8a.01 odst. 17, lze z toho usoudit, že podobně také emise výfukových plynů a znečišťujících částic z motorů splňují základní mezní hodnoty.

8. Pokud bylo pro motor již vystaveno schválení typu, může příslušný orgán dle vlastního uvážení montážní zkoušku nebo provozní zkoušku prováděnou podle těchto ustanovení omezit. Musí však být provedena úplná zkouška minimálně jednoho válce nebo jednoho motoru z každé rodiny motorů a k omezení zkoušky může dojít jen tehdy, je-li důvod se domnívat, že všechny ostatní válce nebo motory se budou chovat podobně jako válec nebo motor, který byl zkontrolován.

Článek 8a.05 Technické zkušebny

1. Technické zkušebny splňují evropskou normu o všeobecných požadavcích na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000), přičemž je nutné dbát na tyto podmínky:

a)      Výrobce motorů nelze uznat za technickou zkušebnu.

b)      Pro účely této kapitoly může technická zkušebna s povolením příslušného orgánu používat zařízení mimo svou vlastní zkušební laboratoř.

c)      Na požádání příslušného orgánu technická zkušebna prokáže, že je uznána pro výkon činností toho druhu, jež jsou popsány v tomto odstavci, v rámci Evropské unie.

d)      Zkušební subjekty třetích zemí lze označit za uznanou technickou zkušebnu jen v rámci bilaterální nebo multilaterální dohody mezi Evropskou unií a příslušnou třetí zemí.

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 9.01 Obecná ustanovení

1. Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení, považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s požadavky uznané klasifikační společnosti.

Potřebné doklady je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami.

2. Na plavidle musí být uchovávány níže uvedené doklady, které byly řádně opatřeny razítkem subjektu pověřeného prohlídkami:

a)      přehledná schémata celého elektrického zařízení;

b)      schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů;

c)      údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;

d)      druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.

Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však být kdykoli k dispozici u vlastníka.

3. Elektrické zařízení musí být navrženo pro stálé naklánění až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na palubě od –20 °C do +40 °C. V rozmezí těchto hodnot musí zařízení dokonale fungovat.

4. Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.

Článek 9.02 Systémy napájení elektrickou energií

1. Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento systém v zásadě nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.

2. Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.

3. Bez ohledu na odstavec 1 platí článek 6.04 pro zdroj energie pro kormidelní zařízení (kormidelní stroj).

Článek 9.03 Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.

Místo || Druh minimální ochrany (podle publ. IEC 60529:1992)

Generátory || Motory || Transformátory || Panely Rozvaděče Spínače || Montážní příslušenství || Osvětlovací zařízení

Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní stroj || IP 22 || IP 22 || IP[4] 22 || IP[5] [6]22 || IP 44 || IP 22

Podpalubní nákladové prostory || || || || || IP 55 || IP 55

Skříňky na akumulátory a barvy || || || || || || IP 44 u. (Ex)[7]

Otevřené paluby a ovládací stanoviště || || IP 55 || || IP 55 || IP 55 || IP 55

Kormidelna || || IP 22 || IP 22 || IP 22 || IP 22 || IP 22

Ubytovací prostory kromě sociálních zařízení a umýváren || || || || IP 22 || IP 20 || IP 20

Sociální zařízení a umývárny || || IP 44 || IP 44 || IP 44 || IP 55 || IP 44

Článek 9.04 Ochrana před výbuchem

Pouze nevýbušné elektrické zařízení (osvědčená bezpečnost) lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsi plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).

Článek 9.05 Ochranné uzemnění

1. Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.

2. Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při provozu normálně nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud v důsledku montáže nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.

3. Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném používání uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu.

Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).

4. Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty uvedené v tabulce:

Průřez vnějších vodičů [mm2] || Minimální průřez uzemňovacích vodičů

v izolovaných kabelech [mm2] || uložených samostatně [mm2]

od 0,5 do 4 || stejný průřez jako u vnějšího vodiče || 4

více než 4 až 16 || stejný průřez jako u vnějšího vodiče || stejný průřez jako u vnějšího vodiče

více než 16 až 35 || 16 || 16

více než 35 až 120 || poloviční průřez vnějšího vodiče || poloviční průřez vnějšího vodiče

více než 120 || 70 || 70

Článek 9.06 Nejvyšší přípustná napětí

1. Nesmí být překročena tato napětí:

Druh zařízení || Nejvyšší přípustné napětí

Stejnosměrný proud || Jednofázový střídavý proud || Třífázový střídavý proud

a. Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití || 250 V || 250 V || 500 V

b. Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití || 250 V || 250 V || -

c. Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží: || || ||

 1. Obecné informace || 50 V[8] || 50 V[9] || -

 2. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení || - || 250 V[10] || -

 3. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací || 250 V || 250 V || -

 4. při použití standardních jističů ≤ 30 mA. || - || 250 V || 500 V

d. Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, které během provozu nejsou obvykle přenášeny a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem || 250 V || 250 V || 500 V

e. Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích || 50 V[11] || 50 V[12] || -

2. Odchylně od odstavce 1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:

a)      pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;

b)      pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.

Článek 9.07 Rozvodné systémy

1. Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

a)      dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);

b)      jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) (L1/PEN);

c)      dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE).

2. Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

a)      čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť TT);

b)      třívodičové systémy izolované od lodního trupu (Ll/L2/L3/PE) = (síť IT);

c)      třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).

3. Subjekt pověřený prohlídkami může povolit použití jiných systémů.

Článek 9.08 Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

1. Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

2. Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být speciálně označena.

3. Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.

4. Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.

5. Hlavní rozvaděč musí ukazovat, zda je přípojka pod napětím.

6. Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.

7. Panel vedle přípojky musí udávat:

a)      opatření nezbytná ke zřízení přípojky;

b)      druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.

Článek 9.09 Napájení jiného plavidla

1. Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno poskytnout přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.

2. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

3. Ustanovení čl. 9.08 odst. 3 až 7 se použijí obdobně.

Článek 9.10 Generátory a motory

1. Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz článek 9.03).

2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah počtu otáček, ke kterému může při běžném provozu dojít.

Článek 9.11 Akumulátory

1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům.

Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.

2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni.

Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.

4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW.

Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů.

Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.

5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:

Q = 0,11 · I · n (m3/h)

kde:

I || = || 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj [A];

n || = || počet článků.

U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla může subjekt pověřený prohlídkami uznat jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných normách.

6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.

7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu.

Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.

Článek 9.12 Spínací zařízení

1. Elektrické rozvaděče

a)      Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy.

Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.

b)      Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu.

Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.

c)      Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích.

d)      Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž nasávat vodu a vlhkost.

e)      Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k výměně těchto pojistek.

2. Spínače, ochranná zařízení

a)      Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky.

Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.

b)      Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.

c)      Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.

d)      Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.

e)      Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.

f)       Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu.

3. Měřicí a kontrolní zařízení

a)      Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřicím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.

b)      Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.

4. Umístění elektrických rozvaděčů

a)      Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.

Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.

b)      Skříňky a výklenky ve zdi, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.

c)      Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.

Článek 9.13 Nouzové jističe

Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.

Článek 9.14 Montážní příslušenství

1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.

2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.

3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen, koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.

4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, je-li proud vypnutý.

Článek 9.15 Kabely

1. Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji.

V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů, pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí.

Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v souladu s

a)      publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993, 60332–3:2000 nebo

b)      rovnocennými předpisy uznanými jedním členským státem.

2. Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez 1,5 mm2.

3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.

4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.

5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí.

6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.

7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.

8. Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.

9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti. Počet kabelových spojů je třeba omezit na minimum.

10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do –20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.

Článek 9.16 Osvětlovací zařízení

1. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

2. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.

3. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.

Článek 9.17 Navigační světla

1. Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.

2. Navigační světla musí být napájena, jištěna a ovládána odděleně od rozvaděče pro osvětlení.

3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 7.05 odst. 2 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.

4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.

Článek 9.18 (Ponechán volný)

Článek 9.19 Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:

a) Výstražné systémy

Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení.

Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu.

Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn.

Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřicích bodů.

b) Bezpečnostní systémy

Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení.

Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu.

Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci.

Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

Článek 9.20 Elektronické zařízení

1. Obecná ustanovení

Zkušební podmínky v odstavci 2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

2. Zkušební podmínky

a)      Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle příslušných mezinárodních norem, např. publikace IEC 60092-504:2001, se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.

b) Kolísání napětí a kmitočtu

|| Odchylky

|| || trvalé || krátkodobé

Obecná ustanovení || kmitočet || ± 5 % || ± 10 % 5 s

napětí || ± 10 % || ± 20 % 1,5 s

Provoz akumulátoru || napětí || +30 % / –25 % ||

c) Tepelná zkouška

Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

d) Zkouška při nízké teplotě

Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na –25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

e) Vibrační zkouška

Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

Obecně:

f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm

(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm

(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

f)       Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.

g)      Doklad, že elektronické zařízení vyhovuje těmto zkušebním podmínkám, poskytne výrobce. Za důkaz se považuje rovněž osvědčení klasifikační společnosti.

Článek 9.21 Elektromagnetická kompatibilita

Funkce elektrických a elektronických systémů nesmí být zhoršena elektromagnetickým rušením. Obecná opatření se musí rovnocenně vztahovat na:

a)      odpojení přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;

b)      snížení příčin rušení u zdroje;

c)      snížení citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

Článek 10.01 Kotevní zařízení

1. Plavidla určená pro přepravu nákladu s výjimkou člunových kontejnerů, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí být vybavena příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k · B · T [kg]

kde

k || || je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla: u tlačných člunů však platí k = c;

c || || je empirický koeficient uvedený v této tabulce:               Celková nosnost v t    Koeficient c               do 400 včetně            45               400 až 650 včetně      55               650 až 1000 včetně    65               více než 1000 70

U plavidel s celkovou nosností do 400 t, která se vzhledem ke své konstrukci a ke svému předpokládanému účelu používají pouze k přepravě na předem určených krátkých tratích, může subjekt pověřený prohlídkami povolit, že pro příďové kotvy jsou nutné pouze dvě třetiny celkové hmotnosti P.

2. Osobní lodě a plavidla, která nejsou určena k přepravě nákladu, s výjimkou tlačných remorkérů musí být vybaveny příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k · B · T [kg]

kde:

k || || je koeficient podle odstavce 1, k určení hodnoty empirického koeficientu (c) se však místo celkové nosnosti použije výtlak vody v m3 zapsaný v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

3. Plavidla uvedená v odstavci 1, jejichž maximální délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost činí 25 % hmotnosti P.

Plavidla, jejichž maximální délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % hmotnosti vypočtené podle odstavce 1 nebo 2.

Záďové kotvy se nevyžadují u:

a)      plavidel, u nichž by hmotnost záďové kotvy byla menší než 150 kg; u plavidel uvedených v odstavci 1 posledním pododstavci se vezme v úvahu snížená hmotnost kotev;

b) tlačných člunů.

4. Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 25 % maximální hmotnosti P vypočtené podle odstavce 1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka překračuje 86 m, po proudu musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % maximální hmotnosti P vypočtené podle odstavce 1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

5. Hmotnosti kotev zjištěné podle odstavců 1 až 4 mohou být u určitých zvláštních kotev sníženy.

6. Celková hmotnost P stanovená pro příďové kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. Lze ji snížit o 15 %, je-li plavidlo vybaveno pouze jednou příďovou kotvou a kotevní skluz se nachází uprostřed lodi.

Celkovou hmotnost stanovenou pro záďové kotvy u tlačných remorkérů a plavidel, jejichž maximální délka překračuje 86 m, lze rozložit na jednu nebo dvě kotvy.

Hmotnost nejlehčí kotvy nesmí být menší než 45 % celkové hmotnosti.

7. Kotvy z litiny nejsou povoleny.

8. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.

9. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.

10. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně:

a)      40 m u plavidel, jejichž délka nepřesahuje 30 m;

b)      o 10 m delší než je délka plavidla, je-li toto delší než 30 m a kratší než 50 m;

c)      60 m, je-li plavidlo delší než 50 m.

Řetězy záďových kotev musí být dlouhé nejméně 40 m. Pokud však plavidla musejí zastavovat směrem po proudu, musí být řetězy zádových kotev nejméně 60 m dlouhé.

11. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:

a) kotvy s hmotností do 500 kg:

              R = 0,35 · P' [kN];

b) kotvy s hmotností od 500 kg do 2000 kg:

;

c) kotvy s hmotností více než 2000 kg:

              R = 0,25 · P' [kN]

kde

P' || || je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle odstavců 1 až 4 a 6.

Pevnost v tahu kotevních řetězů se stanoví podle norem platných v jednotlivých členských státech.

Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno odstavci 1 až 6, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

12. Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy s příslušnými silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle odstavců 1 až 6 a 11.

13. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.

14. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.

Článek 10.02 Jiné vybavení

1. V souladu s příslušnými předpisy plavebních orgánů platnými v členských státech musí být na plavidle nejméně toto zařízení:

a)      radiotelefonní zařízení;

b)      přístroje a zařízení potřebná k vysílání vizuálních a akustických signálů a k označení plavidla;

c)      nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla.

Na plavidle musí být přítomny také tyto nádrže:

a)      označená sběrná nádrž na běžný odpad;

b)      samostatné označené nádrže s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu přiměřené velikosti, o objemu nejméně 10 l, určené k ukládání:

aa)     utěrek znečištěných olejem;

bb)    nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů;

cc)     nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů;

a v náležitém rozsahu také k ukládání

dd)    splašků;

ee)     jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu.

2. Kromě toho k vybavení patří alespoň:

a)      uvazovací ocelová lana:

Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími ocelovými lany. Jejich minimální délka činí:

— || první lano || : || L + 20 m, nejvýše však 100 m,

— || druhé lano || : || 2/3 prvního lana,

— || třetí lano || : || 1/3 prvního lana.

Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m.

Lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

pro L · B · T do 1000 m3: Rs = 60 +            [kN];

pro L · B · T více než 1000 m3: Rs = 150 + [kN].

Pro předepsaná lana se musí na plavidle nacházet osvědčení podle evropské normy EN 10 204:1991, č. 3.1.

Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu těchto lan musí být uvedena v osvědčení;

b)      vlečná lana:

Vlečná plavidla musí být vybavena odpovídajícím počtem lan.

Hlavní lano musí být nejméně 100 m dlouhé a jeho pevnost v tahu v kN nesmí být menší než jedna třetina celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů.

Motorová plavidla a tlačné remorkéry vhodné rovněž k vlečení musí být vybaveny nejméně 100 m dlouhým vlečným lanem, jehož pevnost v tahu v kN odpovídá nejméně jedné čtvrtině celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů;

c)      vrhací lano;

d)      lodní lávka, nejméně 0,4 m široká a 4 m dlouhá, jejíž boční okraje jsou označeny světlými pruhy; tato lávka je opatřena zábradlím. U malých plavidel může subjekt pověřený prohlídkami povolit kratší lávky;

e)      hák;

f)       odpovídající lékárnička, jejíž obsah je v souladu s příslušnou normou členského státu. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem podle obrázku 8 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm;

g)      dalekohled 7 × 50 nebo s větším průměrem čočky;

h)      instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;

i)       světlomet, který lze ovládat z kormidelny.

3. U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nenaloženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky nebo žebřík.

Článek 10.03 Přenosné hasicí přístroje

1. Na každém z níže uvedených míst musí být nejméně jeden přenosný hasicí přístroj v souladu s evropskou normou EN 3­7: 2007 a EN 3-8: 2007:

a)      v kormidelně;

b)      poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor;

c)      v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn;

d)      u vchodu do každé strojovny nebo kotelny;

e)      na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů.

2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů podle odstavce 1, lze používat pouze práškové hasicí přístroje o obsahu nejméně 6 kg nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejným hasicím výkonem. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C.

Odchylně jsou však na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (–) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít minimální kapacitu 9 litrů.

Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V.

3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.

4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.

5. Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky odborně způsobilou osobou. Kontrolní štítek podepsaný odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum prohlídky, musí být umístěn na hasicím přístroji.

6. Pokud jsou požární zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje podle obrázku 3 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm.

Článek 10.03a Pevné požární soustavy k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující

1. K ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující jsou jako pevné požární soustavy povoleny pouze sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou.

2. Zabudování nebo přestavbu těchto soustav musí provádět pouze odborné firmy.

3. Soustavy musí být vyrobeny z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.

4. Soustavy musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.

5. Zařízení, která rozstřikují menší množství vody, musí být typově schválena podle usnesení IMO A 800(19) nebo jinou uznanou normou. Schválení typu provádí schválená klasifikační společnost nebo akreditovaný zkušební ústav. Akreditovaný zkušební ústav musí splňovat harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025: 2000).

6. Soustavy musí zkontrolovat odborník:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

c)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

d)      pravidelně nejméně každé dva roky.

Kontroly uvedené v písmenu d) může provádět odborně způsobilá osoba z příslušné firmy, která se specializuje na systémy hašení.

7. Při kontrole podle odstavce 6 odborník nebo odborně způsobilá osoba ověří, zda soustavy splňují požadavky tohoto článku.

Kontrola musí zahrnovat alespoň:

a)      vnější prohlídku celé soustavy;

b)      kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;

c)      kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.

8. Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem nebo odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum prohlídky.

9. Počet instalovaných soustav se zapíše do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

10. (Ponechán volný)

Článek 10.03b Pevné požární soustavy k ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel

1. Hasicí náplně

K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel je v pevných hasicích zařízeních možno použít pouze tyto hasicí látky:

a)      CO2 (oxid uhličitý);

b)      HFC 227ea (heptafluorpropan);

c)      IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý).

d)      FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).

2. Větrání, přívod vzduchu

a)      Spalovací vzduch pro pohonné motory nesmí být nasáván z prostor, které mají být chráněny pevnými požárními soustavami. Toto neplatí, pokud existují dvě navzájem nezávislé a hermeticky oddělené hlavní strojovny nebo pokud se vedle hlavní strojovny nachází samostatná strojovna s bočním pohonem přídě, aby bylo zajištěno, že se v případě požáru v hlavní strojovně plavidlo může pohybovat vlastní silou.

b)      Větrání s nuceným prouděním vzduchu v prostoru, který má být chráněn, se musí při spuštění požární soustavy automaticky vypnout.

c)      Musí být k dispozici zařízení, pomocí nichž lze rychle uzavřít všechny otvory, kterými by mohl do prostoru, který má být chráněn, vnikat vzduch nebo z něj unikat plyn. Musí být jednoznačně rozpoznatelné, zda jsou otvory otevřené nebo zavřené.

d)      Vzduch unikající z přetlakových ventilů ve vzduchojemech instalovaných ve strojovnách musí být odváděn do otevřeného prostoru.

e)      Přetlak nebo podtlak vznikající při přívodu hasicí látky nesmí zničit konstrukční prvky prostoru, který má být chráněn. Musí být možné bez jakéhokoli nebezpečí tlak vyrovnat.

f)       Chráněné prostory musí mít zařízení k odčerpání hasicí náplně a kouřových plynů. Ovládání těchto zařízení musí být možné ze stanoviště mimo chráněné prostory, které nebude kvůli požáru v těchto prostorech nepřístupné. Existují-li pevná odsávací zařízení, nesmí být možné tyto během hašení požáru zapnout.

3. Systém požárního poplachu

Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.

4. Potrubní soustava

a)      Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.

b)      Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.

5. Spouštěcí zařízení

a)      Požární soustavy s automatickým spouštěním nejsou přípustné.

b)      Musí být možné spustit požární soustavu z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.

c)      Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva.

Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999.

Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:

„Feuerlöscheinrichtung

Installation d'extinction

Brandblusinstallatie

Fire-fighting installation“.

d)      Má-li požární soustava chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.

e)      Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v jednom z jazyků členských států. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o:

aa)     spuštění požární soustavy;

bb)    nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;

cc)     opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění požární soustavy a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;

dd)    opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy požární soustavy.

f)       Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním požární soustavy musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.

6. Systém varování

a)      Pevné požární soustavy musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.

b)      Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.

c)      Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.

d)      Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.

e)      Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.

f)       U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:

„Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!

Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!

Attention, installation d'extinction d'incendie!

Quitter immédiatement ce local au signal (description du signal)

Let op, brandblusinstallatie!

Bij het in werking treden van het alarmsignaal (omschrijving van het signaal) deze ruimte onmiddellijk verlaten!

Warning, fire-fighting installation!

Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.

7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení

a)      Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí vyhovovat předpisům platným v jednom členském státě.

b)      Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.

c)      Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.

d)      Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.

e)      Skříně nebo montážní prostory na palubě musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.

8. Množství hasiva

Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.

9. Instalace, prohlídka a dokumentace

a)      Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze firma, která se specializuje na požární soustavy. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem požární soustavy (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).

b)      Soustavu musí zkontrolovat odborník

aa)     před prvním uvedením do provozu;

bb)    před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

cc)     před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

dd)    pravidelně nejméně každé dva roky.

Kontroly uvedené v bodě dd) může provádět odborně způsobilá osoba z příslušné firmy, která se specializuje na systémy hašení.

c)      Při prohlídce odborník nebo odborně způsobilá osoba zkontroluje, zda soustava splňuje požadavky tohoto článku.

d)      Prohlídka zahrnuje alespoň:

aa) vnější prohlídku celé soustavy;

bb) zkoušku těsnosti potrubí;

cc) zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;

dd) kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;

ee) kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;

ff) kontrolu systému požárního poplachu;

gg) kontrolu výstražného systému.

e)      Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem nebo odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum prohlídky.

f)       Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

10. Požární soustavy s CO2

Požární soustavy používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)      Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.

b)      Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.

c)      Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.

d)      Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.

e)      Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.

f)       Přiměřená doba uvedená v odstavci 6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.

11. Požární soustavy s HFC-227ea

Požární soustavy používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)      Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)      Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)      Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.

d)      Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,1374 m3/kg.

e)      Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.

f)       Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.

g)      Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.

h)      Požární soustava nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.

12. Požární soustavy s IG-541

Požární soustavy používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)      Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)      Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)      Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.

d)      Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.

e)      Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.

13. FK-5-1-12 – požární soustavy

Požární soustavy s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)      Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)      Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)      Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.

d)      Nádoby nesmí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg.

e)      Objem FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5 % hrubého objemu prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.

f)       Zásobníky s FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.

g)      Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,0 %.

Článek 10.03c (Ponechán volný)

Článek 10.04 Lodní čluny

1. Níže uvedená plavidla musí být vybavena lodním člunem podle evropské normy EN 1914: 1997:

a) motorová plavidla a nákladní čluny s hrubou nosností více než 150 t;

b) remorkéry a tlačné remorkéry s výtlakem vody více než 150 m3;

c) plovoucí stroje;

d) osobní lodě.

2. Musí být možné, aby lodní člun spustila na vodu bezpečně jedna osoba do 5 minut po zahájení prvního potřebného manuálního úkonu. Pokud se ke spouštění na vodu používá strojní zařízení, musí být takové, aby v případě výpadku jeho napájení nebylo zamezeno bezpečnému a rychlému spuštění na vodu.

3. Nafukovací lodní čluny musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.

Článek 10.05 Záchranné kruhy a vesty

1. Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144: 2002. Musejí být připraveny k použití a připevněny na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samozápalným, akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.

2. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN 395:1998, EN 396:1998, EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4:2006.

Pro děti jsou přípustné rovněž nenafukovací záchranné vesty podle těchto norem.

3. Záchranné vesty musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

Článek 11.01 Obecná ustanovení

1. Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně.

2. Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními.

Článek 11.02

Ochrana před pádem

1. Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže.

2. Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.

3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou.

4. Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím s výškou nejméně 0,90 m nebo průběžným zábradlím podle evropské normy EN 711: 1995. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybavena zábradlím nebo sily s výškou nejméně 0,90 m nebo průběžným zábradlím podle evropské normy EN 711: 1995. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit,

a)      musí být k silu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a

b)      na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být umístěny značky v souladu s dodatkem I, obr. 10, o průměru nejméně 15 cm.

         Pokud není přítomen sil, je nutné umístit místo něj pevné zábradlí.

4a.          Odchylně od odstavce 4 nejsou na tlačných člunech nebo nákladních člunech bez obytného prostoru vyžadovány štítnice nebo zábradlí, pokud:

a)      jsou vnější okraje palub a bočních palub vybaveny ochrannými profily u paty zábradlí;

b)      jsou k silům v souladu s odst. 4 písm. a) upevněna madla a

c)      na jasně viditelných místech na palubě jsou umístěny značky v souladu s dodatkem I obr. 10 o průměru nejméně 15 cm.

4b.         Odchylně od odstavce 4 se v případě plavidel s průběžnou palubou nebo palubní mezinástavbou nevyžaduje, aby bylo přímo na vnějších okrajích těchto palub nebo bočních palub umístěno zábradlí, pokud:

a)      vede přes tyto průběžné paluby průchod, který je obklopen pevným zábradlím v souladu s normou EN 711: 1995 a

b)      na jasně viditelných místech na přechodech do oblasti nechráněné zábradlím jsou umístěny značky v souladu s dodatkem I, obr. 10, o průměru nejméně 15 cm.

5. Na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky více než 1 m může subjekt pověřený prohlídkami vyžadovat vhodné vybavení a zařízení k bezpečné práci.

6. Odstavce 4, 4a a 4b jsou dočasné požadavky podle článku 25 této směrnice, které budou platit do 1. prosince 2016.

Článek 11.03 Rozměry pracovišť

Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu.

Článek 11.04 Boční paluby

1. Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m.

2. Do výšky 0,90 m nad boční palubou lze světlou šířku boční paluby snížit na 0,50 m, pokud je světlá šířka nad tím, mezi vnějším okrajem lodního trupu a vnitřním okrajem podpalubního nákladového prostoru, nejméně 0,65 m.

3. Požadavky odstavců 1 a 2 platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou.

4. Odstavec 2 je dočasný požadavek podle článku 25 této směrnice, který bude platit do 1. prosince 2016.

Článek 11.05 Přístup na pracoviště

1. Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo předmětů, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že:

a)      před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb;

b)      světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;

c)      světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m.

2. Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření.

3. Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly.

4. Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy.

5. Plavidla s podpalubními nákladovými prostorami musí mít nejméně na každém konci nákladového prostoru pevné prostředky k zajištění přístupu.

Odchylně od prvního pododstavce nejsou pevné prostředky k zajištění přístupu nutné, jsou-li poskytnuty nejméně dva přenosné žebříky dost dlouhé na to, aby nejméně tři příčle sahaly nad jícnový sil, jsou-li žebříky skloněny v úhlu 60° vodorovné roviny.

Článek 11.06 Východy a nouzové východy

1. Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen.

2. Nouzové východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jsou nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

Článek 11.07 Žebříky, stupadla a podobná zařízení

1. Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly.

2. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m.

3. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi.

4. Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí být možné zajistit, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích.

Článek 11.08 Vnitřní prostory

1. Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty.

2. Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika.

Článek 11.09 Ochrana proti hluku a vibracím

1. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.

2. Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem.

3. Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem „Použijte ochranné protihlukové prostředky“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I.

Článek 11.10 Kryty jícnů

1. Kryty jícnů musí být snadno dostupné a manipulace s nimi musí být bezpečná. Díly krytů jícnů o hmotnosti větší než 40 kg musí být navrženy tak, aby se daly posouvat nebo otáčet, nebo musí být vybaveny mechanickými prostředky ke zdvihání. Kryty jícnů ovládané pomocí zvedáku musí být vybaveny přiměřenými a snadno dostupnými upevňovacími prostředky. Kryty jícnů a jejich krokve, které nejsou zaměnitelné, musí být zřetelně označeny, aby bylo zřejmé, ke kterým jícnům patří, a jejich správná poloha na jícnech.

2. Kryty jícnů musí být zajištěny proti sklopení větrem nebo nakládacím zařízením. Posuvné kryty musí být vybaveny záchytkami, které zabraňují jejich neúmyslnému vodorovnému pohybu o více než 0,40 m; musí být uzamykatelné v koncové poloze. K upevnění na sebe naskládaných krytů jícnů musí být k dispozici vhodné prostředky.

3. Napájení mechanicky ovládaných krytů jícnů se musí po uvolnění ovládacího spínače automaticky vypnout.

4. Kryty jícnů musí vydržet zátěž, kterou lze předpokládat; pochozí kryty jícnů musí vydržet bodové zatížení nejméně 75 kg. Kryty jícnů, které nejsou navrženy jako pochozí, musí být jako takové označeny. Kryty jícnů, které jsou navrženy k uložení lodního nákladu, musí mít označeno přípustné zatížení v t/m2. Pokud jsou k dosažení nejvyššího přípustného zatížení nutné podpěry, musí to být na vhodném místě uvedeno; v tomto případě musí být na plavidle uschovány příslušné plány.

Článek 11.11 Navijáky

1. Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou.

2. Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem.

Článek 11.12 Jeřáby

1. Jeřáby musí být postaveny v souladu s osvědčenými postupy. Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu.

2. Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji:

a) jméno a adresa výrobce;

b) označení CE s uvedením roku výroby;

c) označení řady nebo typu;

d) případně výrobní číslo.

3. Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení.

U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení.

4. Musí existovat ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje.

5. Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání.

Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolovaně upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu.

Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovacích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb.

Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech.

6. Kontrolu jeřábů musí provést odborník:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

c)      pravidelně nejméně každých deset let.

Při této kontrole je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky na plavidle.

Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2000 kg, odborník může rozhodnout, že důkaz pomocí výpočtu může být částečně nebo zcela nahrazen zkouškou se zatížením ve výši 1,25násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu.

Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem, na němž je uvedeno datum kontroly.

7. Jeřáby musí pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců kontrolovat odborně způsobilá osoba. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti.

Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum kontroly.

8. Ponechán volný.

9. Jeřáby s jmenovitou nosností vyšší než 2000 kg nebo jeřáby, které se používají k překládce nebo které jsou namontovány na palubě zvedáků, pontonů nebo jiného plovoucího stroje či pracovního plavidla, musí kromě toho splňovat požadavky jednoho členského státu.

10. Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)      pracovní rozsah a funkce ovládačů;

b)      nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu;

c)      nejvyšší přípustné naklonění jeřábu;

d)      návod k montáži a údržbě;

e)      obecné technické údaje.

Článek 11.13 Skladování hořlavých kapalin

Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C musí na plavidle existovat větraná skříň z ohnivzdorného materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I.

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

Článek 12.01

Obecná ustanovení

1. Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku.

2. Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu.

3. Subjekt pověřený prohlídkami může povolit výjimky z této kapitoly, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými prostředky.

4. Subjekt pověřený prohlídkami zapíše do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu vyplývající z výjimek uvedených v odstavci 3.

Článek 12.02

Zvláštní požadavky na konstrukci obytných prostor

1. Obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven.

2. Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m.

3. V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru.

4. Společenské a spací místnosti musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, k nimž mohou patřit i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi.

5. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit:

a)      70 dB(A) ve společenských místnostech;

b)      60 dB(A) ve spacích místnostech. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky podle vnitrostátních předpisů členských států. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

6. Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m.

7. Obecným pravidlem je, že plavidla mají nejméně jednu společenskou místnost oddělenou od spacích místností.

8. Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí).

9. Krychlový obsah každé místnosti v obytných a spacích místnostech nesmí být menší než 7 m3.

10. Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m3. Ve spacích místnostech musí být nejméně 5 m3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Spací kajuty nesmí být pokud možno určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.

11. Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře se otevírají směrem ven a musí být možné je otevřít z obou stran. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m, musí však splňovat ustanovení jiných bezpečnostních předpisů.

12. Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud:

a)      nejsou užší než 0,60 m;

b)      výška stupně je nejméně 0,15 m;

c)      stupně jsou neklouzavé;

d)      schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí.

13. Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití.

Článek 12.03 Sociální zařízení

1. Na plavidlech s obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení:

a)      jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem;

b)      jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky;

c)      jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky.

2. Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně.

3. Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany).

Článek 12.04 Kuchyně

1. Kuchyně mohou být kombinované se společenskými místnostmi.

2. Kuchyně musí být vybaveny:

a) vařičem;

b) dřezem s přípojem na odpad;

c) dodávkou pitné vody;

d) chladničkou;

e) dostatečným skladovacím a pracovním prostorem.

3. Jídelní část kombinace kuchyně a společenské místnosti musí být dostatečně velká pro počet členů posádky, který ji běžně používá současně. Sedačky jsou široké nejméně 0,60 m.

Článek 12.05 Pitná voda

1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou.

2. Zařízení na pitnou vodu:

a)      musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí;

b)      nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a

c)      být chráněny proti nadměrnému zahřívání.

3. Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu:

a)      mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky;

b)      mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit;

c)      být vybaveny ukazatelem hladiny;

d)      mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry.

4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu.

5. Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.

Článek 12.06 Vytápění a větrání

1. Obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat.

2. Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu.

3. Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky.

Článek 12.07 Ostatní vybavení obytných prostor

1. Každý člen posádky bydlící na plavidle musí mít samostatné lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry lůžka musí být nejméně 2,00 × 0,90 m.

2. Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení pracovních oděvů, ne však ve spacích místnostech.

3. Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým osvětlením. Dodatečné plynové lampy nebo lampy na kapalné palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní petrolej. Musí být umístěna nebo upevněna tak, aby nehrozilo nebezpečí požáru.

KAPITOLA 13

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ

Článek 13.01 Obecná ustanovení

1. Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14.

2. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout.

3. Zařízení podle odstavce 2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení.

4. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.

5. Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.

Článek 13.02 Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej

1. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55 °C.

2. Odchylně od odstavce 1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené knotovými hořáky fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů.

3. Zařízení vybavená knotovými hořáky musí:

a)      mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze zamknout a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit;

b)      být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva;

c)      být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů.

Článek 13.03 Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy.

2. Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně.

Článek 13.04 Naftová kamna s odpařovacími hořáky

1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry.

2. U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu.

3. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají:

a)      druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo

b)      přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže.

4. Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení:

a)      spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem;

b)      musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním;

c)      musí být možné z paluby přerušit tok paliva.

5. Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.

Článek 13.05 Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky:

a)      před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku;

b)      přívod paliva musí být regulován termostatem;

c)      palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem;

d)      při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva;

e)      hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází.

Článek 13.06 Topné zařízení s nuceným tahem

Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky:

a)      Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru.

b)      Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene.

c)      Přívod paliva je automaticky zastaven, pokud:

oheň zhasne;

přívod spalovacího vzduchu není dostatečný;

ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu; nebo

dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení.

V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven.

d)      Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází.

e)      Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda.

f)       Vedení topného vzduchu musí být z kovu.

g)      Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít.

h)      Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu.

i)       U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny.

Článek 13.07 Topení tuhými palivy

1. Topná zařízení na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku.

Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů.

2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.

3. V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze oharky rychle uhasit.

KAPITOLA 14

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

Článek 14.01 Obecná ustanovení

1. Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů.

Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení. Vztahuje se na ně článek 14.05.

2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.

Článek 14.02 Zařízení

1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy.

2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně a na osobních lodích k odpovídajícím účelům.

3. Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jediné zařízení nesmí být použito k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží.

4. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn.

Článek 14.03 Nádrže

1. Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. U osobních lodí může subjekt pověřený prohlídkami povolit použití nádrží s větším obsahem.

2. Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách.

Článek 14.04 Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek

1. Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší.

Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení.

U osobních lodí s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení.

Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže.

2. Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odveden do venkovního prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení.

3. Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.

4. Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C.

5. K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis „zkapalněný plyn“ a symbol „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1.

Článek 14.05 Náhradní a prázdné nádrže

Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle článku 14.04.

Článek 14.06 Regulátory tlaku

1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny se nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle článku 14.07.

2. Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do venkovního prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; je-li to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.

3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.

Článek 14.07 Tlak

1. Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů.

2. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.

Článek 14.08 Potrubí a ohebné hadice

1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek.

Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.

2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.

3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.

4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.

5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce.

Článek 14.09 Rozvodný systém

1. Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný.

2. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením.

3. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.

4. Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku.

Článek 14.10 Plynové spotřebiče a jejich umístění

1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.

2. Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí.

3. Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do venkovního prostoru.

4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny.

5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů.

6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností.

Článek 14.11 Větrání a odvádění kouřových plynů

1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm2 na každý otvor.

2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do spacích místností.

3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním.

Článek 14.12 Provozní a bezpečnostní požadavky

Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:

„Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné.“

„Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje.“

„Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno.“

Článek 14.13 Přejímací zkouška

Zařízení na zkapalněný plyn musí zkontrolovat odborník za účelem ověření, zda je zařízení v souladu s požadavky této kapitoly:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

c)      při každém obnovování atestu podle článku 14.15.

Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem, na němž je uvedeno datum kontroly. Kopii osvědčení o prohlídce je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami.

Článek 14.14 Zkušební podmínky

Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek:

1. Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09 odst. 4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku:

a)      tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;

b)      zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.

2. Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09 odst. 4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči:

zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak.

3. Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09 odst. 4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů:

zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak.

4. Při zkouškách podle odst. 1 písm. b) a odstavců 2 a 3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku.

5. Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím:

zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.

6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků.

U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.

7. Po provedení zkoušky podle odstavce 6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu.

Pokud se objeví větší než momentální únik takových plynů, musí být příčina ihned nalezena a odstraněna. Spotřebič nesmí být schválen k použití, dokud nejsou všechny závady odstraněny.

Článek 14.15 Atestace

1. Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby musí zahrnovat atestaci prokazující, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídají požadavkům této kapitoly.

2. Atestaci vystaví subjekt pověřený prohlídkami po provedení přejímací zkoušky podle článku 14.13.

3. Atestace platí po dobu nepřesahující tři roky. Lze ji obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle článku 14.13.

Pokud vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce předloží odůvodněnou žádost, může subjekt pověřený prohlídkami výjimečně prodloužit platnost atestace o nejdéle tři měsíce bez provedení přejímací zkoušky podle článku 14.13. Takové prodloužení musí být zapsáno do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

Článek 14a Palubní čistírny odpadních vod pro osobní lodě

Článek 14a.01 Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

1. „palubní čistírnou odpadních vod“ se rozumí čistírna odpadních vod drobnějších rozměrů určená k čištění takového množství splašků, jaké vzniká na palubě;

2. „schválením typu“ se rozumí rozhodnutí, kterým příslušný orgán potvrzuje, že palubní čistírna odpadních vod splňuje technické požadavky uvedené v této kapitole;

3. „zvláštní zkouškou“ se rozumí postup prováděný v souladu s článkem 14a.11, kterým se příslušný orgán ujistí, že palubní čistírna odpadních vod provozovaná na plavidle splňuje požadavky uvedené v této kapitole;

4. „výrobcem“ se rozumí osoba nebo organizace, která odpovídá příslušnému orgánu za všechny aspekty postupu schvalování typu a za zajištění shodnosti výroby. Tato osoba nebo organizace se nemusí podílet na všech stádiích stavby palubní čistírny odpadních vod. Pokud je palubní čistírna odpadních vod po své původní výrobě přestavěna úpravou nebo dodatečným vybavením pro použití na plavidle pro účely této kapitoly, osoba nebo organizace, která úpravu nebo dodatečné vybavení provedla, se považuje za výrobce;

5. „informačním dokumentem“ se rozumí dokument uvedený v dodatku VI části II, který předepisuje informace, jež musí žadatel poskytnout;

6. „dokumentací výrobce“ se rozumí úplný soubor údajů, nákresů, fotografií nebo jiných dokumentů, který technické zkušebně nebo příslušnému orgánu poskytuje žadatel podle údajů informačního dokumentu;

7. „schvalovací dokumentací“ se rozumí dokumentace výrobce se všemi zkušebními protokoly nebo jinými dokumenty, které přiložila technická zkušebna nebo příslušný orgán k dokumentaci výrobce v průběhu výkonu svých povinností;

8. „osvědčením o schválení typu“ se rozumí dokument vystavený v souladu s dodatkem VI části III, jehož prostřednictvím příslušný orgán osvědčuje schválení typu;

9. „záznamem o parametrech palubní čistírny odpadních vod“ se rozumí dokument vystavený v souladu s dodatkem VI částí VIII, ve kterém jsou uvedeny všechny parametry včetně komponentů a seřízení majících vliv na stupeň čištění odpadních vod, včetně změn těchto parametrů;

10. „příručkou výrobce pro kontrolu komponentů a parametrů souvisejících s čištěním odpadních vod“ se rozumí dokument sestavený podle čl. 14a.11 odst. 4 za účelem provádění zvláštní zkoušky;

11. „splaškami“ se rozumí odpadní voda z kuchyní, jídelen, umýváren a prádelen a fekální voda;

12. „odpadním kalem“ se rozumí rezidua vznikající provozem čistírny odpadních vod na palubě plavidla.

Článek 14a.02 Obecná ustanovení

13. Tato kapitola se použije pro všechny palubní čistírny odpadních vod umístěné na osobních lodích.

14. a) Palubní čistírny odpadních vod musí při typové zkoušce splňovat mezní hodnoty uvedené v tabulce 1.

Tabulka 1: Mezní hodnoty, které musejí být dodrženy při odtokovém provozu palubní čistírny odpadních vod (čistírny, u níž je prováděna zkouška) v průběhu typové zkoušky

Parametr || Koncentrace || Vzorek

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) ISO 5815-1 a 5815-2 (2003)1 || 20 mg/l || Homogenizovaný složený vzorek za 24 hod

25 mg/l || Homogenizovaný namátkový vzorek

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)2 ISO 6060 (1989)1) || 100 mg/l || Homogenizovaný složený vzorek za 24 hod

125 mg/l || Homogenizovaný namátkový vzorek

Celkový organický uhlík (TOC) EN 1484 (1997)1 || 35 mg/l || Homogenizovaný složený vzorek za 24 hod

45 mg/l || Homogenizovaný namátkový vzorek

1)             Členské státy mohou zavést rovnocenné postupy.

2)             Místo chemické spotřeby kyslíku (CHSK) může být pro účely kontroly uveden celkový organický uhlík (TOC).

b)      Během provozu je nutné dodržet kontrolní hodnoty uvedené v tabulce 2.

Tabulka 2: Kontrolní hodnoty, které musejí být dodrženy při odtokovém provozu palubní čistírny odpadních vod při jejím provozování na osobních lodích

Parametr || koncentrace || Vzorek

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) ISO 5815-1 a 5815-2 (2003)1 || 25 mg/l || Homogenizovaný namátkový vzorek

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)2 ISO 6060 (1989)1 || 125 mg/l || Homogenizovaný namátkový vzorek

150 mg/l || Namátkový vzorek

Celkový organický uhlík (TOC) EN 1484 (1997)1 || 45 mg/l || Homogenizovaný namátkový vzorek

1)             Členské státy mohou zavést rovnocenné postupy.

2)             Místo chemické spotřeby kyslíku (CHSK) může být pro účely kontroly uveden celkový organický uhlík (TOC).

c)      Příslušné hodnoty v tabulkách 1 a 2 nesmějí být v namátkovém vzorku překročeny.

15. Postupy s využitím přípravků s chlorem nejsou povoleny.

Rovněž není povoleno ředit splašky tak, aby se snížilo měrné zatížení, a aby tak také bylo možné jejich odstraňování.

16. Je nutné přijmout vhodná opatření pro zajištění skladování, uchovávání (v případě nutnosti) a vypouštění odpadního kalu. Součástí je také plán nakládání s odpadním kalem.

17. Dodržení mezních hodnot uvedených v tabulce 1 v odstavci 2 je nutné potvrdit typovou zkouškou a stanovit schválením typu. Schválení typu musí být certifikováno prostřednictvím osvědčení o schválení typu. Majitel nebo jeho oprávněný zástupce doloží kopií osvědčení schválení typu spolu s žádostí o kontrolu podle článku 2.02. Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod musí být na palubě lodi.

18. Po umístění palubní čistírny odpadních vod na palubu lodi musí výrobce před zahájením plánovaného provozu provést zkoušku funkčnosti. Palubní čistírna odpadních vod bude uvedena v bodě 52 lodního osvědčení spolu s následujícími údaji:

název;

(a) číslo schválení typu;

(b) výrobní číslo;

(c) rok výroby.

19. Po jakékoli významné úpravě palubní čistírny odpadních vod mající vliv na čištění odpadních vod musí následovat zvláštní zkouška podle čl. 14a.11 odst. 3.

20. Příslušný orgán může při plnění úkolů popsaných v této kapitole využívat technické zkušebny.

21. Na palubní čistírně odpadních vod je nutné provádět pravidelnou údržbu podle pokynů výrobce tak, aby se zajistilo, že bude v perfektním provozním stavu. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné provádění údržby ověřit.

Článek 14a.03 Žádost o schválení typu

1. Žádost o schválení typu palubní čistírny odpadních vod předkládá výrobce příslušnému orgánu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce podle čl. 14a.01 odst. 6, návrh záznamu o parametrech palubní čistírny odpadních vod podle čl. 14a.01 odst. 9 a návrh příručky výrobce pro kontrolu komponentů a parametrů souvisejících s čištěním odpadních vod pro daný typ palubní čistírny odpadních vod podle čl. 14a.01 odst. 10. Při typové zkoušce musí výrobce předvést prototyp dané palubní čistírny odpadních vod.

2. V případě, že u konkrétní žádosti o schválení typu k určitému typu palubní čistírny odpadních vod příslušný orgán shledá, že předložená žádost s ohledem na představený prototyp čistírny neodpovídá parametrům daného typu palubní čistírny odpadních vod podle dodatku VI části II doplňku I, bude ke schválení podle odstavce 1 dodán jiný, v případě potřeby další prototyp, který určí příslušný orgán.

3. Žádost o schválení typu palubní čistírny odpadních vod nesmí být předložena více než jednomu příslušnému orgánu. Ke každému typu palubní čistírny odpadních vod, který má být schválen, musí být předložena samostatná žádost.

Článek 14a.04 Postup schvalování typu

1. Příslušný orgán, kterému je žádost předložena, vydá schválení typu pro typ palubní čistírny odpadních vod, který odpovídá popisu v dokumentaci výrobce a splňuje požadavky uvedené v této kapitole. Splnění těchto požadavků bude posouzeno podle dodatku VII.

2. Příslušný orgán doplní pro každý typ palubní čistírny odpadních vod, který schválí, veškeré příslušné části osvědčení o schválení typu, jehož vzor je uveden v dodatku VI části III, a sestaví nebo zkontroluje položky seznamu schvalovací dokumentace. Osvědčení o schválení typu musí být očíslována postupem stanoveným v dodatku VI části IV. Vyplněné osvědčení o schválení typu s přílohami se zašle žadateli.

3. Pokud schvalovaná palubní čistírna odpadních vod může plnit svoji funkci nebo má konkrétní vlastnosti pouze v kombinaci s jinými komponenty plavidla, na němž má být umístěna, a pokud je z tohoto důvodu kontrola splnění jednoho nebo více požadavků možná pouze tehdy, je-li schvalovaná palubní čistírna odpadních vod provozována společně s dalšími skutečnými nebo simulovanými komponenty plavidla, rozsah schválení typu této palubní čistírny odpadních vod bude odpovídajícím způsobem omezen. V takových případech musejí být všechna omezení použití a všechny instalační požadavky podrobně uvedeny v osvědčení o schválení typu pro tento typ čistírny.

4. Každý příslušný orgán zašle tyto dokumenty:

a)      seznam typů palubních čistíren odpadních vod včetně podrobností uvedených v dodatku VI části V, pro které vydalo, odmítlo vydat či odňalo schválení na dotčené období, ostatním příslušným orgánům při každé změně tohoto seznamu;

b)      požádá-li jej o to jiný příslušný orgán,

1)      kopii osvědčení o schválení typu palubní čistírny odpadních vod, a to se schvalovací dokumentací či bez ní, pro každý typ palubní čistírny odpadních vod, pro který vydal, odmítl vydat či odňal schválení, a případně

2)      seznam palubních čistíren odpadních vod, vyrobených v souladu s vydanými schváleními typu podle čl. 14a.06 odst. 3, na kterém budou uvedeny podrobnosti podle dodatku VI části VI.

Článek 14a.05 Změna schválení typu

1. Příslušný orgán, který vydal schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé změně údajů uvedených ve schvalovací dokumentaci.

2. Žádost o změnu nebo prodloužení schválení typu musí být podána výlučně u příslušného orgánu, který vydal původní schválení typu.

3. V případě změn parametrů palubní čistírny odpadních vod popsaných ve schvalovací dokumentaci příslušný orgán:

a)      vydá podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání. Při každém vydání revidovaných stránek musí být současně aktualizován i seznam schvalovací dokumentace, který se přikládá k osvědčení o schválení typu;

b)      vydá revidované osvědčení o schválení typu (označené číslem rozšíření), pokud se změnila kterákoli jeho informace (s výjimkou příloh) nebo pokud se ode dne původního schválení změnily minimální požadavky této kapitoly. V revidovaném osvědčení o schválení typu se zřetelně vyznačí důvod změny a datum jeho nového vydání.

Pokud příslušný orgán, který vydal schválení typu, shledá, že z důvodu změny schvalovací dokumentace je na místě provést nové zkoušky nebo testy, uvědomí o této skutečnosti výrobce a výše uvedené dokumenty vydá teprve po úspěšném dokončení těchto zkoušek nebo testů.

Článek 14a.06 Shoda

1. Každou palubní čistírnu odpadních vod vyrobenou v souladu se schválením typu opatří výrobce označením podle dodatku VI části I a uvede číslo schválení typu.

2. V případě, že schválení typu obsahuje omezení použití podle čl. 14a.04 odst. 3, přiloží výrobce podrobné informace o těchto omezeních a veškerých instalačních požadavcích každého vyrobeného kusu.

3. Pokud o to požádá příslušný orgán, který vydal schválení typu, poskytne výrobce seznam výrobních čísel palubních čistíren odpadních vod vyrobených v souladu s požadavky uvedenými v této kapitole od poslední zprávy nebo od chvíle, kdy tato ustanovení poprvé nabyla účinnosti, do 45 dnů od konce každého kalendářního roku a neprodleně po každém dalším datu určeném příslušným orgánem. Ze seznamu musí vyplývat vztahy mezi výrobními čísly, příslušnými typy palubních čistíren odpadních vod a čísly schválení typu. Seznam dále musí obsahovat zvláštní informace pro případy, kdy výrobce přeruší výrobu schváleného typu palubní čistírny odpadních vod. Pokud si příslušný orgán od výrobce nevyžádá pravidelné předkládání tohoto seznamu, výrobce bude zaznamenané údaje uchovávat po dobu alespoň 40 let.

Článek 14a.07 Uznávání rovnocenných schválení typu

Členské státy mohou pro použití na svých vnitrostátních vodních cestách uznat schválení typu palubních čistíren odpadních vod založená na odlišných normách.

Článek 14a.08 Kontrola výrobních čísel

1. Příslušný orgán vydávající schválení typu zajistí – v případě potřeby ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány – aby byla výrobní čísla palubních čistíren odpadních vod vyrobených v souladu s požadavky této kapitoly registrována a kontrolována.

2. Doplňková kontrola výrobních čísel může být prováděna společně s kontrolou shodnosti výroby podle článku 14a.09.

3. V souvislosti s kontrolou výrobních čísel musí výrobce nebo jeho oprávnění zástupci v členských státech na vyžádání příslušnému orgánu neprodleně poskytnout všechny potřebné informace související s jejich přímými odběrateli a výrobní čísla palubních čistíren odpadních vod, které byly nahlášeny jako vyrobené v souladu s čl. 14a.06 odst. 3.

4. Pokud výrobce na požádání příslušného orgánu není schopen splnit požadavky uvedené v článku 14a.06, schválení pro dotčenou palubní čistírnu odpadních vod může být odňato. V takovém případě se použije postup oznamování uvedený v čl. 14a.10 odst. 4.

Článek 14a.09 Shodnost výroby

1. Příslušný orgán vydávající schválení typu se předem ujistí – v případě potřeby ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány – že byla přijata náležitá opatření, aby byla zajištěna účinná kontrola shodnosti výroby s ohledem na požadavky dodatku VI části I.

2. Příslušný orgán, jenž vydal schválení typu, se ujistí – v případě potřeby ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány –, že opatření uvedená v odstavci 1 s ohledem na ustanovení dodatku VI části I jsou nadále dostačující a že všechny palubní čistírny odpadních vod opatřené číslem schválení typu v souladu s požadavky této kapitoly nadále odpovídají popisu schváleného typu palubní čistírny odpadních vod uvedenému v osvědčení o schválení typu a jeho přílohách.

3. Příslušný orgán může uznat srovnatelné zkoušky provedené jinými příslušnými orgány jako rovnocenné ustanovením odstavců 1 a 2.  

Článek 14a.10 Neshoda se schváleným typem palubní čistírny odpadních vod

1. V případě, že existují odchylky od parametrů uvedených v osvědčení o schválení typu nebo případně od schvalovací dokumentace, která nebyla v souladu s čl. 14a.05 odst. 3 schválena příslušným orgánem, jenž vydal schválení typu, má se za to, že došlo k neshodě se schváleným typem palubní čistírny odpadních vod.

2. V případě, že příslušný orgán, který vydal schválení typu, shledá, že palubní čistírny odpadních vod neodpovídají typu palubní čistírny odpadních vod, pro který vydal schválení, přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že palubní čistírny odpadních vod, které jsou ve výrobě, budou opět odpovídat schválenému typu palubní čistírny odpadních vod. Příslušný orgán, který neshodu zjistil, informuje ostatní příslušné orgány o přijatých opatřeních, která mohou vést až k odnětí schválení typu.

3. Pokud je příslušný orgán schopen doložit, že palubní čistírny odpadních vod opatřené číslem schválení typu neodpovídají schválenému typu palubní čistírny odpadních vod, může požádat příslušný orgán, který vydal schválení typu, aby nechal provést kontrolu typu palubní čistírny odpadních vod, který je ve výrobě, aby ověřil, zda je ve shodě se schváleným typem palubní čistírny odpadních vod. Toto ověření proběhne do šesti měsíců ode dne podání žádosti.

Článek 14a.11 Měření na základě namátkového vzorku / Zvláštní zkouška

1. Nejpozději tři měsíce po uvedení osobní lodi do provozu nebo – v případě dodatečného vybavení palubní čistírnou odpadních vod – po její instalaci a provedení náležité zkoušky funkčnosti, odebere příslušný orgán namátkový vzorek za provozu osobní lodi, aby zkontroloval hodnoty uvedené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2.

V nepravidelných intervalech provede příslušný orgán kontroly funkčnosti palubní čistírny odpadních vod prostřednictvím měření namátkového vzorku, aby zkontroloval hodnoty uvedené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2.

Pokud příslušný orgán shledá, že hodnoty v namátkovém vzorku neodpovídají hodnotám uvedeným v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2, může vyžadovat:

a)      aby byly závady na palubní čistírně odpadních vod odstraněny tak, aby byl zajištěn její náležitý provoz;

b)      aby bylo zajištěno, že palubní čistírna odpadních vod bude opět odpovídat schválení typu, nebo

c)      aby byla provedena zvláštní zkouška podle odstavce 3.

Poté, co byla neshodnost napravena a poté, co bylo zajištěno, aby palubní čistírna odpadních vod opět odpovídala schválení typu, může příslušný orgán provést nové měření namátkového vzorku.

Pokud nedošlo k odstranění závad nebo nebyla opětovně zajištěna shoda palubní čistírny odpadních vod se specifikacemi schválení typu, příslušný orgán palubní čistírnu odpadních vod zapečetí a informuje subjekt pověřený prohlídkami, aby za tímto účelem provedl záznam v bodě 52 osvědčení plavidla.

2. Namátkové vzorky se měří podle specifikací uvedených v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2.

3. Pokud příslušný orgán zjistí u palubní čistírny odpadních vod nějaké nesrovnalosti, které by ukazovaly na odchylku od schválení typu, provede zvláštní zkoušku, pomocí které určí aktuální stav palubní čistírny odpadních vod ve vztahu ke komponentům uvedeným v záznamu o parametrech palubní čistírny odpadních vod, kalibraci a nastavení těchto parametrů.

Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že palubní čistírna odpadních vod neodpovídá schválenému typu palubní čistírny odpadních vod, může přijmout tato opatření:

a)      vyžadovat, aby:

1)      byla opětovně zajištěna shoda palubní čistírny odpadních vod, nebo

2)      bylo odpovídajícím způsobem změněno schválení typu podle článku 14a.05, nebo

b)      nařídit provedení měření v souladu se zkušební specifikací podle dodatku VII.

Pokud není opětovně zajištěna shoda nebo není schválení typu odpovídajícím způsobem změněno nebo v případě, že z měření provedených podle písmene b) vyjde najevo, že hodnoty stanovené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 1 nebyly dodrženy, příslušný orgán palubní čistírnu odpadních vod zapečetí a informuje subjekt pověřený prohlídkami, aby za tímto účelem provedl záznam v bodě 52 osvědčení plavidla.

4. Zkoušky prováděné podle odstavce 3 musejí být provedeny na základě příručky výrobce pro kontrolu komponentů a parametrů palubní čistírny odpadních vod souvisejících s čištěním odpadních vod. V této příručce, kterou připraví výrobce a schválí příslušný orgán, budou uvedeny komponenty související s čištěním a nastavení, kritéria dimenzování a parametry, jež je třeba použít, aby se zajistilo, že budou stále dodržovány hodnoty stanovené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulkách 1 a 2. Příručka musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)      upřesnění typu palubní čistírny odpadních vod obsahující popis fungování a informaci o tom, zda se před palubní čistírnu odpadních vod mají instalovat sedimentační nádrže;

b)      seznam komponentů určených k čištění odpadních vod;

c)      konstrukční kritéria a kritéria dimenzování, specifikace dimenzování a předpisy, které byly použity;

d)      schématické znázornění palubní čistírny odpadních vod s upřesněním prvků schválených komponentů souvisejících s čištěním (např. čísla dílů uvedená na komponentech).

5. Palubní čistírna odpadních vod, která byla vyřazena z provozu, může být opět zprovozněna pouze po provedení zvláštní zkoušky podle odstavce 3 prvního pododstavce.

Článek 14a.12 Příslušné orgány a technické zkušebny

Technické zkušebny odpovědné za provádění úkolů popsaných v této kapitole musejí splňovat evropskou normu o všeobecných požadavcích na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2005 - 8), přičemž je nutné přihlédnout k těmto podmínkám:

a)      výrobci palubních čistíren odpadních vod nemohou být uznáni jako technické zkušebny;

b)      pro účely této kapitoly může technická zkušebna se souhlasem příslušného orgánu používat zařízení mimo svou vlastní zkušební laboratoř.

KAPITOLA 15

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ LODĚ

Článek 15.01 Obecná ustanovení

1. Neplatí tato ustanovení:

a) čl. 3.02 odst. 1 písm. b);

b) články 4.01 až 4.03;

c) čl. 8.08 odst. 2 druhá věta a odstavec 7;

d) čl. 9.14 odst. 3 druhá věta pro jmenovité napětí nad 50 V.

2. Na osobních lodích jsou zakázána tato zařízení:

a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.07 odst. 3;

b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle článku 13.04;

c) topná zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07;

d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02 odst. 2 a 3; a

e) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.

3. Pro přepravu cestujících nemohou být schválena plavidla bez vlastního pohonu.

4. (Ponechán volný)

Článek 15.02 Trupy plavidel

1. Při prohlídkách podle článku 2.09 se tloušťka vnější obšívky ocelových osobních lodí stanoví takto:

a)      Minimální tloušťka tmin obšívky dna, outoru a boků vnějšího trupu osobních lodí se stanoví podle vyšší hodnoty ze vzorců:

t1min = 0,006 · a · (√(T))[mm];

t2min = f · 0,55 · (√(LWL))[mm].

V těchto vzorcích:

f || = || 1 + 0,0013 · (a – 500);

a || = || podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm;

b)      Minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu.

c)      V žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm.

d)      Obnovení obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outoru nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c).

2. Počet a umístění příček musí být zvolen tak, aby v případě zaplavení bylo plavidlo schopno další plavby podle čl. 15.03 odst. 7 až 13. Každá část vnitřní konstrukce, která má vliv na účinnost dělení plavidla, musí být vodotěsná a zkonstruována tak, aby byla zachována celistvost dělení.

3. Vzdálenost mezi kolizní přepážkou a přední svislicí musí být nejméně 0,04 LWL a nejvýše 0,04 LWL + 2 m.

4. Příčná přepážka může být opatřena výklenkem, pokud všechny části tohoto výstupku leží v bezpečném prostoru.

5. Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.03 odst. 7 až 13, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud přepážková paluba neexistuje, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku.

6. Počet otvorů v těchto přepážkách musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek.

7. Kolizní přepážky nesmí mít žádné otvory a dveře.

8. Přepážky oddělující strojovny od prostor pro cestující nebo obytných prostor pro posádku a lodní personál nesmí mít žádné dveře.

9. Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle odstavce 5 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky:

a)      musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu;

b)      musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření;

c)      na obou stranách musí být opatřeny nápisem:

„Po průchodu dveře ihned uzavřít“.

10. Dveře v přepážkách podle odstavce 5, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky:

a)      Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou.

b)      Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky.

c)      Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund.

d)      Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál.

e)      Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny.

11. Dveře v přepážkách podle odstavce 5 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru.

12. V kormidelně se musí nacházet výstražný systém, jenž signalizuje, které z dveří v přepážkách podle odstavce 5 jsou otevřené.

13. Otevřená potrubí a větrací kanály musí být namontovány tak, aby v případě možného zaplavení nebyly jimi zaplaveny další prostory nebo nádrže.

a)      Je-li několik oddělení otevřeně propojeno potrubím nebo větracími kanály, musí být tato potrubí a kanály na vhodném místě vyvedeny nad vodorysku odpovídající nejhoršímu možnému zaplavení.

b)      Potrubí nemusí splňovat požadavek podle písmene a), je-li potrubí v místech, kde prochází přepážkami, opatřeno uzavíracím zařízením, které lze dálkově ovládat z místa nad přepážkovou palubou.

c)      Nemá-li potrubní systém v oddělení otevřený vývod, lze potrubí v případě poškození oddělení považovat za nepoškozené, je-li vedeno bezpečným prostorem a nachází-li se ve vzdálenosti více než 0,50 m od dna plavidla.

14. Dálkové ovládání přepážkových dveří podle odstavce 10 a uzavírací zařízení podle odstavce 13 písm. b) nad přepážkovou palubou musí být jako takové zřetelně označené.

15. V případě dvojitého dna musí být jeho výška nejméně 0,60 m, a je-li bok dvojitý, musí být jeho šířka nejméně 0,60 m.

16. Okna mohou být umístěna pod rovinou zbytkového výtlaku, jsou-li vodotěsná, nelze je otevírat, jsou dostatečně pevná a odpovídají čl. 15.06 odst. 14.

Článek 15.03 Stabilita

1. Žadatel musí pomocí výpočtu na základě výsledků získaných při uplatnění normy pro stabilitu v neporušeném stavu prokázat, že stabilita plavidla v neporušeném stavu je přiměřená. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání. Údaje pro prázdné plavidlo, které se používají pro stabilitní výpočty musí být stanoveny nakláněcím pokusem.

2. Stabilita v neporušeném stavu musí být prokázána pro tyto standardní podmínky zatížení:

a) na začátku plavby:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 98 %, odpadní voda 10 %;

b) během plavby:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 50 %, odpadní voda 50 %;

c) na konci plavby:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 10 %, odpadní voda 98 %;

d) nenaložené plavidlo:

žádní cestující, palivo a pitná voda 10 %, žádná odpadní voda.

Pro všechny standardní podmínky zatížení se zátěžové nádrže musí považovat podle obvyklých provozních podmínek za prázdné nebo plné.

Kromě toho je nutno požadavek odst. 3 písm. d) prokázat pro tuto podmínku zatížení:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 50 %, odpadní voda 50 %, všechny ostatní nádrže na kapaliny (včetně zátěžové vody) se považují za naplněné na 50 %.

3. Je nutno předložit důkaz o přiměřené stabilitě v neporušeném stavu pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a standardních podmínek zatížení podle odst. 2 písm. a) až d):

a)      k maximálnímu ramenu stability hmax musí dojít při úhlu náklonu φmax ≥ (φmom + 3°) a nesmí být menší než 0,20 m. V případě φf < φmax nesmí však být rameno stability při úhlu zaplavení φf menší než 0,20 m;

b)      úhel zaplavení φf nesmí být menší než (φmom + 3°);

c)      plocha A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty φf a φmax dosahovat nejméně těchto hodnot:

Případ || || || A

1 || φmax ≤ 15° nebo φf ≤ 15° || || 0,05 m·rad až do menšího z úhlů φmax nebo φf

2 || 15° < φmax < 30° || φmax ≤ φf || 0,035+0,001 · (30–φf) m·rad do úhlu φmax

3 || 15° < φf < 30° || φmax > φf || 0,035+0,001 · (30–φf) m·rad do úhlu φf

4 || φmax ≥ 30° a φf ≥ 30° || || 0,035 m·rad do úhlu φ = 30°

kde:

hmax || || je maximální rameno stability;

φ || || je úhel náklonu;

φf || || je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny;

φmom || || je maximální úhel náklonu podle písmene e);

φmax || || je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne maximální hodnoty;

A || || je plocha pod křivkou ramene stability;

d)      počáteční metacentrická výška, GMo, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m;

e)      v obou následujících případech nesmí úhel náklonu φmom překročit 12°:

aa)     při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle odstavců 4 a 5;

bb)    při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle odstavců 4 a 6;

f)       pro klopný moment způsobený osobami, větrem a otáčením podle odstavců 4, 5 a 6 nesmí být zbývající volný bok méně než 0,20 m;

g)      u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 0,10 m.

4. Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce:

 [kNm]

kde:

P || = || celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 t

y || = || boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m]

g || = || gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s2)

Pi || = || hmotnost osob nakupených na ploše Ai v [t]          Pi          =          ni · 0,075 · Ai [t]           kde    Ai           =          plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m2]           ni   =          počet osob na metr čtvereční           ni 3,75 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se ni vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,50 m a výšky sedadla 0,75 m na osobu

yi || = || boční vzdálenost geometrického středu plochy Ai od středové roviny v [m].

Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku.

Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Při výpočtu momentu osob se předpokládá, že kajuty jsou neobsazené.

Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 LWL, přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu.

Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:

P || = ||               1,1 · Fmax · 0,075       pro výletní osobní lodě               1,5 · Fmax · 0,075       pro kajutové osobní lodě kde               Fmax   =          nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle.

y || = || B/2 v [m]

5. Klopný moment způsobený tlakem větru (MW) se vypočte takto:

MW= pW • AW • (lW + T/2) [kNm]

kde:

pW =  specifický tlak větru 0,25 kN/m2;

AW = boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v [m2];

lW =   vzdálenost těžiště boční plochy AW od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v [m].

Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.

6. Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením plavidla se vypočte takto:

Mdr = cdr · CB · v2 · D/LWL · (KG – T/2) (kNm)

kde

cdr || = || koeficient 0,45;

CB || = || součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0);

v || = || maximální rychlost plavidla v m/s;

KG || = || vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.

U osobních lodí s pohonnými systémy podle článku 6.06 se Mdr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů.

7. Žadatel může pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku prokázat, že stabilita plavidla v narušeném stavu je v případě zaplavení přiměřená. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.

8. Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro standardní podmínky zatížení uvedené v odstavci 2. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.

9. Osobní lodě musí splňovat status 1 oddělení a status 2 oddělení.

Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození:

|| Status 1 oddělení || Status 2 oddělení

Rozsah poškození boku || ||

podélný l [m] || 0,10 · LWL, ale ne méně než 4,00 m || 0,05 · LWL, ale ne méně než 2,25 m

příčný b [m] || B/5 || 0,59

svislý h [m] || od dna plavidla směrem nahoru bez omezení

Rozsah poškození dna || ||

podélný l [m] || 0,10 · LWL, ale ne méně než 4,00 m || 0,05 · LWL, ale ne méně než 2,25 m

příčný b [m] || B/5

svislý h [m] || 0,59, potrubí namontovaná podle čl. 15.02 odst. 13 písm. c) lze považovat za nepoškozená

a)      Pro status 1 oddělení lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m se považuje za podélnou přepážku.

b)      Pro status 2 oddělení se každá přepážka v rozsahu poškození považuje za poškozenou. To znamená, že polohu přepážek je nutno zvolit tak, aby bylo zajištěno, že osobní loď je po zatopení dvou nebo více přilehlých oddělení v podélném směru i nadále schopna plout.

c)      Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.

d)      Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu.

Převzaté hodnoty nesmí být menší než:

Společenské prostory || 95 %

Strojovny a kotelny || 85 %

Zavazadlové a skladovací prostory || 75 %

Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné || 0 nebo 95 %

e)      Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.

10. Pro všechny mezistupně zaplavení podle odstavce 8 musí být splněna tato kritéria:

a)      úhel náklonu φ v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°;

b)      nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°;

c)      nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení.

d)      výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.

11. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle odstavce 4 splněna tato kritéria:

a)      úhel náklonu φE nesmí být vyšší než 10°;

b)      nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m·rad. Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φm = 25°.

kde:

φE || || je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle odstavce 4;

φm || || je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší;

GZR || || je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle odstavce 4;

GZK || || je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle odstavce 4;

c)      nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.

12. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena.

13. Existují-li otvory pro příčné zaplavení ke snížení nesouměrného zaplavení, musí splňovat tyto podmínky:

a)      k výpočtu příčného zaplavení se použije usnesení IMO A.266 (VIII);

b)      musí fungovat samy;

c)      nesmí být vybaveny uzavíracím zařízením;

d)      celková doba vyrovnání nesmí přesáhnout 15 minut.

Článek 15.04 Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu:

a)      dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.03 odst. 3 písm. e), a

b)      zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.03 odst. 3 písm. g).

U plavidel bez přepážkové paluby musí být bezpečnostní vzdálenost nejméně 500 mm.

2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu:

a)      dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.03 odst. 3 písm. e), a

b)      zbývajícího volného boku podle čl. 15.03 odst. 3 písm. f).

Volný bok však musí být nejméně 300 mm.

3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle odstavce 1 a volný bok podle odstavce 2 a články 15.02 a 15.03.

4. Z bezpečnostních důvodů může subjekt pověřený prohlídkami stanovit větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok.

Článek 15.05 Nejvyšší přípustný počet cestujících

1. Subjekt pověřený prohlídkami stanoví nejvyšší přípustný počet cestujících a zapíše tento údaj do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

2. Nejvyšší přípustný počet cestujících nesmí překročit žádnou z těchto hodnot:

a)      počet cestujících, pro něž byla prokázána existence evakuačního prostoru podle čl. 15.06 odst. 8;

b)      počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability podle článku 15.03;

c)      počet dostupných lůžek pro cestující na kajutových osobních lodích používaných pro plavby s přenocováním.

3. U kajutových osobních lodí, které se používají rovněž jako výletní osobní lodě, se počet cestujících vypočítá pro použití jako výletní osobní loď i jako kajutová osobní loď a zapíše se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

4. Nejvyšší přípustný počet cestujících musí být uveden na dobře čitelných a na viditelném místě umístěných cedulích na plavidle.

Článek 15.06 Místnosti a prostory pro cestující

1. Místnosti pro cestující musí:

a)      být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky a, pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky;

b)      být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen;

c)      být uspořádány tak, aby jimi neprocházely roviny výhledu podle článku 7.02.

Plochy paluby, které jsou ochrannými plachtami nebo podobnými mobilními zařízeními uzavřeny nejenom shora, ale jsou jimi zcela nebo částečně uzavřeny také po stranách, musí splňovat stejné požadavky jako uzavřené prostory pro cestující.

2. Skříně a místnosti uvedené v článku 11.13, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující.

3. Počet a šířka východů z místností pro cestující musí splňovat tyto požadavky:

a)      Místnosti nebo skupiny místností, které jsou navrženy nebo zařízeny pro 30 a více cestujících nebo mají lůžka pro 12 a více cestujících, musí mít nejméně dva východy. Na výletních osobních lodích lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Místnosti, kromě kajut, a skupiny místností, které mají jen jeden východ, musí mít nejméně jeden nouzový východ;

b)      Nacházejí-li se místnosti pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře podle čl. 15.02 odst. 10, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle písmene a), jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty.

c)      Východy podle písmen a) a b) musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m.

d)      U místností nebo skupin místností určených pro více než 80 cestujících musí součet šířek všech východů určených pro cestující, které musí cestující použít v případě nouze, činit nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

e)      Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každého cestujícího.

f)       Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách.

g)      Východy z místností určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

4. Dveře místností pro cestující musí splňovat tyto požadavky:

a)      Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře.

b)      Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku.

c)      Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu.

d)      U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m.

5. Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky:

a)      Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v odst. 3 písm. d) a e), pokud jde o šířku východů vedoucích do spojovacích chodeb.

b)      Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m.

c)      Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla.

d)      Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m.

e)      Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky.

f)       Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště.

g)      Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry.

6. Kromě odstavce 5 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky:

a)      Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory.

b)      Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor podle odstavce 8.

c)      Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně.

d)      V únikových cestách nesmějí být nainstalovány žádné příčle, žebříky a podobně.

e)      Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly minimální šířku únikové cesty podle odst. 5 písm. a) nebo d).

f)       Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem.

7. Únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní naváděcí systém.

8. Pro všechny osoby na plavidle musí být k dispozici shromažďovací prostory, které splňují tyto požadavky:

a)      Celková plocha shromažďovacích prostor (As) musí odpovídat nejméně této hodnotě:

Výletní osobní lodě || : || AS = 0,35 · Fmax [m2]

Kajutové osobní lodě || : || AS = 0,45 · Fmax [m2]

V těchto vzorcích platí:

Fmax || || nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle.

b)      Každý jednotlivý shromažďovací prostor nebo evakuační prostor musí být větší než 10 m2.

c)      V shromažďovacích prostorech se nesmí nacházet žádný nábytek, přenosný ani pevně vestavěný.

d)      Pokud se v prostoru, který je určen jako shromažďovací prostor, nachází přenosný nábytek, musí být vhodným způsobem zajištěn proti sesmeknutí.

e)      Jsou-li v prostoru, v němž jsou určeny shromažďovací prostory, pevná sedadla nebo lavice, nemusí se při výpočtu celkové plochy shromažďovacích prostor podle písmene a) vzít v úvahu odpovídající počet osob. Počet osob, pro který jsou určena pevná sedadla nebo lavice v určité místnosti, však nesmí překročit počet osob, pro který jsou dimenzovány shromažďovací prostory nacházející se v této místnosti.

f)       Z evakuačních prostor musí být snadno dostupné záchranné prostředky.

g)      Musí být možné bezpečně evakuovat osoby z těchto evakuačních prostor z obou stran plavidla.

h)      Shromažďovací prostory musí ležet nad rovinou zbytkového výtlaku.

i) Shromažďovací a evakuační prostory musí být jako takové vyznačeny v bezpečnostním plánu a označeny na plavidle.

j)       Písmena d) a e) se vztahují rovněž na volné paluby, na nichž jsou určeny shromažďovací prostory.

k)      Jsou-li na plavidle k dispozici kolektivní záchranné prostředky podle čl. 15.09 odst. 5, lze při výpočtu celkové povrchové plochy shromažďovacích prostor podle písmene a) nebrat v úvahu počet cestujících, pro nějž jsou tyto prostředky k dispozici.

l)       Ve všech případech, kdy se uplatňují snížení podle písmen e), j) a k), musí být celková plocha podle písmene a) dostačující pro nejméně 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících.

9. Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující musí splňovat tyto požadavky:

a)      Musí být zkonstruovány v souladu s evropskou normou EN 13056: 2000.

b)      Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

c)      Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup do prostoru určeného pro cestující.

d)      Musí ležet v bezpečném prostoru, pokud na každé straně plavidla není ve stejné místnosti alespoň jedno schodiště.

e)      Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho vyhovovat těmto požadavkům:

aa)     Sklon schodů nesmí překročit 38°.

bb)    Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m.

cc)     Točitá schodiště nejsou přípustná.

dd)    Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidlu.

ee)     Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště, aniž by omezovala dopravní cesty.

ff)      Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny.

Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení, např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny podle příslušné normy nebo předpisu členského státu.

10. Části paluby určené pro cestující, které nejsou uzavřeny, musí splňovat tyto požadavky:

a)      Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně 1,00 m nebo zábradlím podle evropské normy EN 711: 1995, konstrukční typ PF, PG nebo PZ. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m.

b)      Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m. Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

c)      Nelze-li z kormidelny dohlédnout na otvory a zařízení určené k nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické pomůcky.

d)      Roviny výhledu podle článku 7.02 nesmějí být přerušeny sedícími pasažéry.

11. Části plavidel, které nejsou určeny pro cestující, zejména přístup ke kormidelně, k navijákům a ke strojovnám, musí být možné zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I.

12. Lodní lávky musí být zkonstruovány v souladu s evropskou normou EN 14206: 2003. Odchylně od čl. 10.02 odst. 2 písm. d) mohou být kratší než 4 m.

13. Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad úrovní podlahy.

14. Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné z hlediska požární bezpečnosti.

Průhledné dveře a průhledné stěny v dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny.

15. Nástavby nebo jejich střechy, skládající se zcela z panoramatických tabulí a uzavření vytvořených ochrannými plachtami nebo podobnými mobilními zařízeními, a jejich nosné konstrukce musí být navrženy takovým způsobem a mohou být vyrobeny pouze z takových materiálů, aby bylo v případě nehody riziko poranění osob na palubě co nejmenší.

16. Systémy pitné vody musí splňovat alespoň požadavky článku 12.05.

17. Cestujícím musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou pohyblivostí podle příslušné normy nebo předpisu členského státu, a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí.

18. Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací soustavu.

19. Prostory, v nichž jsou ubytováni členové posádky nebo lodní personál, musí obdobně splňovat tento článek.

Článek 15.07 Pohonný systém

Kromě hlavního pohonného systému musí být plavidla vybavena druhým nezávislým pohonným systémem, aby bylo zajištěno, že v případě selhání hlavního pohonného systému může plavidlo pokračovat v plavbě vlastním pohonem.

Druhý nezávislý pohonný systém musí být umístěn v samostatné strojovně. Mají-li obě strojovny společné dělicí stěny, musí být tyto zhotoveny podle čl. 15.11 odst. 2.

Článek 15.08 Bezpečnostní zařízení a vybavení

1. Všechny osobní lodě musí mít vnitřní komunikační zařízení podle článku 7.08. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech – a pokud není možná přímá komunikace z kormidelny – v přístupových a shromažďovacích prostorech pro cestující podle čl. 15.06 odst. 8.

2. Všechny prostory pro cestující musí být dosažitelné pomocí reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace mezi kormidelnou a prostorem pro cestující.

3. Plavidlo musí být vybaveno poplašným systémem. Tento zahrnuje:

a)      Poplašný systém, který umožní cestujícím, členům posádky a lodnímu personálu upozornit velení plavidla a posádku.

Tento poplašný signál by měl být dáván pouze v prostorech vyhrazených pro velení plavidla a posádku; vypnout poplašný signál může pouze velení plavidla. Poplašný signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst:

aa)     v každé kajutě;

bb)    na chodbách, ve výtazích a na schodištích, přičemž vzdálenost k nejbližšímu spouštěči poplašného signálu nesmí být větší než 10 m a v každém vodotěsném oddělení musí být nejméně jeden spouštěč;

cc)     ve společenských místnostech, jídelnách a podobných místnostech;

dd)    na záchodech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí;

ee)     ve strojovnách, kuchyních a podobných místnostech s nebezpečím požáru;

ff)      v chladírnách a ostatních skladovacích prostorech.

Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až 1,10 m nad úrovní podlahy.

b)      Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit cestující.

Tento poplašný systém musí být zřetelně a patrně slyšitelný ve všech prostorech, do nichž mají cestující přístup. Musí být možné spustit ho z kormidelny a z trvale obsazeného stanoviště.

c)      Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit posádku a lodní personál.

Poplašný systém uvedený v čl. 7.09 odst. 1 musí dosáhnout také do společenských místností pro lodní personál, chladíren a ostatních skladovacích prostor.

Spouštěče poplašného signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím.

4. Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno signálem výše hladiny vody.

5. Musí existovat dvě drenážní čerpadla.

6. Musí být k dispozici soustava drenážních čerpadel s trvale instalovaným potrubím.

7. Dveře chladíren musí být možné otevřít zevnitř, i když jsou zamčené.

8. Jsou-li systémy dodávající CO2 umístěny v prostorech pod palubou, musí být tyto vybaveny automatickou větrací soustavou, která se automaticky zapíná při otevření dveří nebo jícnu do této místnosti. Větrací kanály musí vést dolů až do výše 0,05 m od úrovně podlahy v této místnosti.

9. Kromě lékárničky podle čl. 10.02 odst. 2 písm. f) musí být v dostatečném počtu k dispozici další lékárničky. Lékárničky a jejich skladování musí splňovat požadavky čl. 10.02 odst. 2 písm. f).

Článek 15.09 Záchranné prostředky

1. Kromě záchranných kruhů podle čl. 10.05 odst. 1 musí být všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující a nejsou uzavřené, vybaveny vhodnými záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m. Záchranné kruhy jsou považovány za vyhovující, pokud splňují:

– evropskou normu EN 14144:2003 nebo

– kapitolu III pravidlo 7.1 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS 1974) a odstavec 2.1 Mezinárodních předpisů pro záchranné prostředky (LSA).

Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne.

2. Kromě záchranných kruhů podle odstavce 1 musí být k dispozici pro lodní personál osobní záchranné prostředky podle čl. 10.05 odst. 2. Pro lodní personál, který není odpovědný za převzetí funkcí podle bezpečnostního rozpisu, jsou přípustné nenafukovací nebo poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle čl. 10.05 odst. 2.

3. Osobní lodě musí mít vhodné prostředky, které umožní bezpečný přesun osob na mělčinu, na břeh nebo jiné plavidlo.

4. Kromě záchranných prostředků podle odstavců 1 a 2 musí být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle čl. 10.05 odst. 2. Nenafukovací nebo poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle norem uvedených v čl. 10.05 odst. 2 jsou rovněž přípustné.

5. Výraz „kolektivní záchranné prostředky“ zahrnuje lodní čluny podle článku 10.04 a záchranné vory.

Záchranné vory musí:

a)      mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro něž jsou schváleny;

b)      nabízet dostatečný prostor k sezení pro přípustný počet osob;

c)      mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 750 N na osobu;

d)      být opatřeny lanem připojeným k osobní lodi, aby nemohly uplavat;

e)      být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;

f)       zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;

g)      mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;

h)      být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu;

i)       být opatřeny vhodnými prostředky k evakuaci z evakuačních prostor uvedených v čl. 15.06 odst. 8 na záchranné vory, je-li svislá vzdálenost mezi palubou evakuačních prostor a rovinou největšího přípustného ponoru větší než 1 m.

6. Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí:

a)      mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro něž jsou schváleny;

b)      mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu;

c)      být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;

d)      zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;

e)      mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;

f)       být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu.

7. Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí:

a)      skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor;

b)      nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu;

c)      zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor.

8. Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno a bezpečně dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena.

9. Záchranné prostředky je nutno zkontrolovat podle pokynů výrobce.

10. Lodní člun musí být vybaven motorem a světlometem.

11. Musí být k dispozici vhodná nosítka.

Článek 15.10 Elektrická zařízení

1. K osvětlení je povoleno pouze elektrické zařízení.

2. Ustanovení čl. 9.16 odst. 3 se vztahuje dodatečně rovněž na průchody a společenské místnosti pro cestující.

3. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:

a)      místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití;

b)      únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů;

c)      označení únikových cest a nouzových východů;

d)      v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí;

e)      provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy;

f)       kormidelna;

g)      místnost s nouzovým zdrojem energie;

h)      místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy;

i)       prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.

4. Musí existovat nouzový generátor elektrické energie skládající se z nouzového zdroje energie a nouzového rozvaděče, který v případě výpadku napájení níže uvedených elektrických zařízení může neprodleně převzít jejich náhradní napájení, nemá-li zařízení vlastní zdroj energie:

a)      signální světla;

b)      akustické výstražné systémy;

c)      nouzové osvětlení podle odstavce 3;

d)      radiotelefonní systém;

e)      poplašné systémy, reproduktorové soustavy a palubní komunikační systémy;

f)       světlomety podle čl. 10.02 odst. 2 písm. i);

g)      požární poplašný systém;

h)      ostatní bezpečnostní zařízení, např. sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou nebo požární čerpadla;

i) výtahy a zdvihací zařízení podle čl. 15.06 odst. 9 druhé věty.

5. Svítidla nouzového osvětlení musí být označena jako taková.

6. Nouzový generátor elektrické energie musí být umístěn mimo hlavní strojovnu, mimo prostory, v nichž jsou umístěny zdroje energie podle čl. 9.02 odst. 1 a mimo místnost, v níž se nachází hlavní rozvaděč; od těchto místností musí být oddělen dělicími stěnami podle čl. 15.11 odst. 2.

Kabely, jimiž jsou napájena elektrická zařízení v případě nouze, musí být uloženy a vedeny tak, aby v případě požáru nebo zaplavení bylo zachováno nepřetržité napájení těchto zařízení. Tyto kabely nesmí být nikdy vedeny přes hlavní strojovnu, kuchyně nebo místnosti, v nichž je instalován hlavní zdroj elektrické energie a příslušné zařízení, není-li nutné v těchto prostorech zajistit nouzová zařízení.

Nouzový generátor elektrické energie musí být umístěn buď nad rovinou maximálního ponoru při zbytkovém výtlaku, nebo co nejdále od zdrojů energie podle čl. 9.02 odst. 1, aby bylo zajištěno, že v případě zaplavení podle čl. 15.03 odst. 9 nebude zaplaven současně s těmito zdroji energie.

7. Jako nouzový zdroj energie jsou přípustné:

a)      pomocné agregáty s vlastním nezávislým přívodem paliva a nezávislým chladicím systémem, které se v případě výpadku proudu zapnou a převezmou napájení proudem do 30 sekund automaticky nebo, nacházejí-li se v bezprostřední blízkosti kormidelny nebo jiného stanoviště trvale obsazeného členy posádky, mohou být zapínány ručně, nebo

b)      akumulátory, které se v případě výpadku proudu zapínají automaticky nebo, nacházejí-li se v bezprostřední blízkosti kormidelny nebo jiného stanoviště trvale obsazeného členy posádky, mohou být zapínány ručně. Musí zajistit napájení výše uvedených elektrických spotřebičů po předepsanou dobu bez dobití a bez nepřípustného poklesu napětí.

8. Plánovanou provozní dobu nouzového napájení je nutno určit podle stanoveného účelu osobní lodi. Nesmí být kratší než 30 minut.

9. Izolační odpory a uzemnění elektrických systémů je nutno zkontrolovat při prohlídkách podle článku 2.09.

10. Zdroje energie podle čl. 9.02 odst. 1 musí být navzájem nezávislé.

11. Porucha hlavního nebo nouzového generátoru elektrické energie nesmí vzájemně ovlivňovat provozní bezpečnost zařízení.

Článek 15.11 Požární ochrana

1. Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků pro požární ochranu musí zjistit akreditovaný zkušební ústav na základě příslušných zkušebních metod.

a)      Zkušební ústav musí splňovat:

aa)     předpis pro provádění požárních zkoušek; nebo

bb)    evropskou normu EN ISO/IEC 17025: 2000 o všeobecných požadavcích na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.

b)      Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění hořlavosti materiálů jsou:

aa)     příloha 1 část 1 předpisu pro provádění požárních zkoušek a

bb)    rovnocenné předpisy jednoho z členských států.

c)      Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění, zda materiál zpomaluje hoření, jsou:

aa)     příslušné požadavky stanovené v příloze 1 části 5 (zkouška hořlavosti povrchu), 6 (zkouška pro palubní krytiny), 7 (zkouška pro zavěšené textilie a plasty), 8 (zkouška pro čalouněný nábytek) a 9 (zkouška pro lůžkoviny) předpisu pro provádění požárních zkoušek a

bb)    rovnocenné předpisy jednoho z členských států.

d)      Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění ohnivzdornosti jsou:

aa)     příloha I část 3 předpisu pro provádění požárních zkoušek, a

bb)    rovnocenné předpisy jednoho z členských států.

e)      subjekt pověřený prohlídkami může v souladu s předpisem pro provádění požárních zkoušek předepsat zkoušku na vzorové dělicí stěně, aby bylo zajištěno, že je dodržena shoda s ustanoveními odstavce 2 o odolnosti a zvýšení teploty.

2. Dělicí stěny

a)      mezi místnostmi musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami:

aa)     Tabulka pro dělicí stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalovány žádné sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou podle článku 10.03a

Místnosti || Ovládací stanoviště || Schodišťové šachty || Shromažďovací prostory || Společenské prostory || Strojovny || Kuchyně || Skladovací prostory

Ovládací stanoviště || — || A0 || A0/B151) || A30 || A60 || A60 || A30/A605)

Schodišťové šachty || || — || A0 || A30 || A60 || A60 || A30

Shromažďovací prostory || || || — || A30/B152) || A60 || A60 || A30/A605)

Společenské prostory || || || || -/A0/B153) || A60 || A60 || A30

Strojovny || || || || || A60/A04) || A60 || A60

Kuchyně || || || || || || A0 || A30/B156)

Skladovací prostory || || || || || || || —

bb)    Tabulka pro dělicí stěny mezi místnostmi, v nichž jsou instalovány sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou podle článku 10.03a

Místnosti || Ovládací stanoviště || Schodišťové šachty || Shromažďovací prostory || Společenské prostory || Strojovny || Kuchyně || Skladovací prostory

Ovládací stanoviště || — || A0 || A0/ B15 1) || A0 || A60 || A30 || A0/A305)

Schodišťové šachty || || — || A0 || A0 || A60 || A30 || A0

Shromažďovací prostory || || || — || A30/B15 2) || A60 || A30 || A0/A305)

Společenské prostory || || || || -/B15/ B 03) || A60 || A30 || A0

Strojovny || || || || || A60/A0 4) || A60 || A60

Kuchyně || || || || || || — || A0/B156)

Skladovací prostory || || || || || || || —

1)       Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.

2)       Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15.

3)       Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle odstavce 10 musí odpovídat typu B15, u místností vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u místností vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B15.

4)       Dělicí stěny mezi strojovnami podle článku 15.07 a čl. 15.10 odst. 6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0.

5)       Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu A30.

6)       Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé.

b)      Dělicí stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují tyto požadavky:

aa)     Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu.

bb)    Jsou náležitě vyztuženy.

cc)     Jsou izolovány schváleným ohnivzdorným materiálem, takže průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad počáteční teplotu:

Typ A60 — 60 minut

Typ A30 — 30 minut

Typ A0 — 0 minut.

dd)    Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky.

c)      Dělicí stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo obklady, které splňují tyto požadavky:

aa)     Jsou vyrobeny ze schváleného ohnivzdorného materiálu. Kromě toho všechny materiály použité při výrobě a montáži dělicích stěn musí být ohnivzdorné s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření.

bb)    Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu:

Typ B15 — 15 minut

Typ B0 — 0 minut.

cc)     Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce první půlhodiny běžné požární zkoušky.

3. Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny použité v místnostech s výjimkou strojoven a skladovacích prostor musí zpomalovat hoření. Koberce, tkaniny, záclony a jiné závěsné textilní materiály a čalouněný nábytek a lůžkoviny musí zpomalovat hoření, nejsou-li místnosti, v nichž se nacházejí, vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a.

4. Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech, včetně základových konstrukcí, musí být, nejsou-li tyto společenské prostory vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou v souladu s článkem 10.03a, zhotoveny z ohnivzdorných materiálů s výjimkou povrchů, které musí alespoň zpomalovat hoření. První věta se nevztahuje na sauny.

5. Nábytek a vybavení ve společenských prostorech, které slouží jako shromažďovací prostory, musí být vyrobeny z ohnivzdorných materiálů, nejsou-li tyto prostory vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a.

6. Barvy, laky a jiné materiály použité v nechráněných vnitřních prostorech nesmějí produkovat nadměrné množství kouře nebo toxických látek. Toto je nutno prokázat v souladu s předpisem pro provádění požárních zkoušek.

7. Izolační materiály ve společenských prostorech musí být ohnivzdorné. To neplatí pro izolace použité na potrubích vedoucích chladivo. Povrchy izolačních materiálů použitých na těchto potrubích musí alespoň zpomalovat hoření.

7a.          Ochranné plachty nebo podobná mobilní zařízení, kterými jsou paluby zcela nebo částečně uzavřeny, a jejich nosné konstrukce musí alespoň zpomalovat hoření.

8. Dveře v dělicích stěnách podle odstavce 2 musí splňovat tyto požadavky:

a)      Splňují stejné požadavky podle odstavce 2 jako samotné dělicí stěny.

b)      Musí být samouzavírací v případě dveří v dělicích stěnách podle odstavce 10 nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových šachet.

c)      Samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě.

d)      Vodotěsné dveře podle článku 15.02 nemusí být izolovány.

9. Stěny podle odstavce 2 musí být průběžné od paluby k palubě nebo končit na průběžných stropech, které splňují stejné požadavky, jako jsou uvedeny v odstavci 2.

10. Svislými dělicími stěnami podle odstavce 2 musí být rozděleny tyto prostory pro cestující:

a)      prostory pro cestující s celkovou povrchovou plochou více než 800 m2;

b)      prostory pro cestující, v nichž se nacházejí kajuty, v odstupech nejvýše 40 m.

Svislé dělicí stěny nesmí za běžných provozních podmínek propouštět kouř a musí být průběžné od paluby k palubě.

11. Dutiny nad stropy, pod podlahami a za obložením stěn musí být odděleny v odstupech nejvýše 14 m ohnivzdornými clonami, které zamezují přívodu vzduchu a které i v případě požáru poskytují účinné ohnivzdorné utěsnění.

12. Schody musí být vyrobeny z oceli nebo jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

13. Vnitřní schody a výtahy musí být na všech úrovních uzavřené stěnami podle odstavce 2. Přípustné jsou tyto výjimky:

a)      schodiště spojující pouze dvě paluby nemusí být uzavřené, pokud na jedné palubě je schodiště uzavřené podle odstavce 2;

b)      ve společenském prostoru nemusí být schody uzavřené, jsou-li umístěny zcela uvnitř této místnosti, a

aa)     pokud se tato místnost rozkládá pouze přes dvě paluby, nebo

bb)    je-li v místnosti nainstalována na všech palubách sprinklerová požární soustava s tlakovou vodou podle článku 10.03a, místnost má systém odvádění kouře podle odstavce 16 a na všech palubách je v místnosti přístup ke schodišťové šachtě.

14. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu musí splňovat tyto požadavky:

a)      Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou způsobit šíření ohně a kouře.

b)      Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu musí být možné uzavřít.

c)      Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou plavidla.

d)      Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m2 dělicími stěnami podle odstavce 2 typu A nebo dělicími stěnami podle odstavce 10, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.

e)      Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od větracích soustav určených pro ostatní prostory.

f)       Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti požárních klapek.

g)      Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště mimo strojovnu.

15. Kuchyně musí být vybaveny větracími soustavami a sporáky s odsávači par. Odvětrávací kanály odsávačů musí splňovat požadavky podle odstavce 14 a navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami na vstupních otvorech.

16. Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní shromažďovací prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky:

a)      Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé.

b)      Musí odpovídat provozním podmínkám osobních lodí.

c)      Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor, nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů odvádění kouře.

d)      Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení.

e)      Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.

f)       Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému odvádění.

g)      Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru.

17. Společenské prostory bez trvalého dohledu lodního personálu nebo členů posádky, kuchyně, strojovny a jiné místnosti s rizikem vzniku požáru musí být napojeny na vhodný požární poplašný systém. Požár a přesné místo jeho výskytu se musí automaticky zobrazit na stanovišti trvale obsazeném lodním personálem nebo členy posádky.

Článek 15.12 Hašení požáru

1. Kromě přenosných hasicích přístrojů podle článku 10.03 musí být na plavidle k dispozici nejméně tyto přenosné hasicí přístroje:

a)      jeden přenosný hasicí přístroj na každých 120 m2 hrubé podlahové plochy v prostorech pro cestující;

b)      jeden přenosný hasicí přístroj na každou započatou skupinu deseti kajut;

c)      jeden přenosný hasicí přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každé místnosti, v níž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V kuchyních musí být k dispozici rovněž hasicí prostředek vhodný k hašení hořícího tuku.

Tyto dodatečné hasicí přístroje musí splňovat požadavky stanovené v čl. 10.03 odst. 2 a být na plavidle umístěny a rozloženy tak, aby v případě vzniku požáru kdekoli a kdykoli byl hasicí přístroj ihned k dispozici. V každé kuchyni a rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasicí roušky.

2. Osobní lodě musí být opatřeny soustavou hydrantů skládající se ze:

a)      dvou požárních čerpadel se strojním pohonem s dostatečným výkonem, jedno z těchto čerpadel musí být pevné;

b)      jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím zařízením.

3. Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby:

a)      každé místo plavidla bylo v dosahu nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech, každý hydrant musí mít jedinou hadici dlouhou nejvýše 20 m;

b)      tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a

c)      na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.

Existují-li skříňky na hydrant, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm.

4. Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel.

5. Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na osově připojený naviják.

6. Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo být vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.

7. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí.

8. Požární čerpadla musí:

a)      být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;

b)      být ovladatelná nezávisle na sobě;

c)      každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody;

d)      být instalována před záďovou přepážkou.

Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.

9. Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle článku 10.03b.

10. Na kajutových osobních lodích musí být k dispozici:

a)      dva samostatné dýchací přístroje podle evropské normy EN 137:1993 s celoobličejovou maskou podle evropské normy EN 136: 1998;

b)      dvě sady vybavení skládající se nejméně z ochranného oděvu, helmy, holínek, rukavic, sekery, páčidla, svítilny a bezpečnostní šňůry a

c)      čtyři únikové kukly.

Článek 15.13 Zajištění bezpečnosti

1. Na osobních lodích se musí nacházet bezpečnostní rozpis. Bezpečnostní rozpis popisuje povinnosti posádky a lodního personálu za těchto okolností:

a) havárie;

b) požár na plavidle;

c) evakuace cestujících;

d) člověk přes palubu.

Je nutno vzít v úvahu zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí.

Členové posádky a lodní personál uvedený v bezpečnostním rozpisu musí mít přiděleny různé úkoly podle místa, které zastávají. Zvláštní pokyny pro posádku musí zajistit, aby v případě nebezpečí byly všechny dveře a otvory ve vodotěsných přepážkách podle článku 15.02 neprodleně hermeticky uzavřeny.

2. Bezpečnostní rozpis obsahuje bezpečnostní plán, v němž jsou zřetelně a přesně označeny nejméně:

a)      prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí;

b)      únikové cesty, nouzové východy a shromažďovací a evakuační prostory podle čl. 15.06 odst. 8;

c)      záchranné prostředky a lodní čluny;

d)      hasicí přístroje a požární soustavy a sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou;

e)      ostatní bezpečnostní zařízení;

f)       poplašný systém podle čl. 15.08 odst. 3 písm. a);

g)      poplašný systém podle čl. 15.08 odst. 3 písm. b) a c);

h)      dveře v přepážkách podle čl. 15.02 odst. 5 a místa jejích ovládání a otvory podle čl. 15.02 odst. 9, 10 a 13 a čl. 15.03 odst. 12;

i)       dveře podle čl. 15.11 odst. 8;

j)       požární klapky;

k)      požární poplašný systém;

l)       nouzový generátor elektrické energie;

m)     ovládací prvky větrací soustavy;

n)      břehové přípojky;

o)      uzavírání palivových potrubí;

p)      zařízení na zkapalněný plyn;

q)      systémy místního rozhlasu;

r)       radiotelefonní systém;

s)       lékárničky.

3. Bezpečnostní rozpis podle odstavce 1 a bezpečnostní plán podle odstavce 2 musí:

a)      být řádně opatřeny razítkem subjektu pověřeného prohlídkami a

b)      být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě.

4. V každé kajutě se musí nacházet pravidla chování pro cestující a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje pouze informace uvedené v odst. 2 písm. a) až f).

Pravidla chování obsahují alespoň:

a) označení stavu nouze:

– požár,

– zaplavení,

– obecné nebezpečí;

b) popis různých poplašných signálů;

c) pokyny týkající se:

– únikových cest,

– chování,

– nutnosti zachovat klid;

d) upozornění týkající se:

– kouření,

– používání ohně a otevřeného plamene,

– otevírání oken,

– použití některých prvků zařízení.

Tyto pokyny musí být v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině.

Článek 15.14 Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

1. Osobní lodi musejí být vybaveny sběrnými nádržemi na splašky podle odstavce 2 tohoto článku nebo vhodnými palubními čistírnami odpadních vod podle kapitoly 14a.

2. Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží, jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidla. Musí být možné procházení odpadních vod z jiných plavidel.

Potrubí musí být opatřeno vypouštěcí přípojkou podle evropské normy EN 1306: 1996.

Článek 15.15 Výjimky u některých osobních lodí

1. Osobní lodě s povolením přepravovat nejvýše 50 cestujících a o délce LWL nejvýše 25 m musí prokázat přiměřenou stabilitu v narušeném stavu podle čl. 15.03 odst. 7 až 13, nebo musí místo toho prokázat, že splňují tato kritéria po souměrném zaplavení:

a) loď se může ponořit nejvýše k rovině maximálního ponoru při zbytkovém výtlaku a

b) metacentrická výška GMR nesmí být nižší než 0,10 m.

Potřebná zbytková plovatelnost musí být zajištěna volbou vhodného materiálu použitého ke konstrukci lodního trupu nebo pomocí plováků z pěnového materiálu s buněčnou strukturou, které jsou pevně připojeny k lodnímu trupu. U plavidel delších než 15 m lze zbytkovou plovatelnost zajistit kombinací plováků a dělením odpovídajícím statusu 1 oddělení podle článku 15.03.

2. U osobních lodí podle odstavce 1 může subjekt pověřený prohlídkami povolit menší odchylky od světlé výšky podle čl. 15.06 odst. 3 písm. c) a odst. 5 písm. b). Odchylka nesmí být větší než 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny.

3. Odchylně od čl. 15.03 odst. 9 nemusí mít osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m a které jsou určeny k přepravě nejvýše 250 cestujících, status 2 oddělení.

4. (Ponechán volný)

5. Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od uplatňování článku 10.04 u osobních lodí určených k přepravě nejvýše 250 cestujících a s délkou LWL nejvýše 25 m, pokud jsou vybaveny plošinou dostupnou z obou stran plavidla přímo nad rovinou maximálního ponoru při zbytkovém výtlaku, aby bylo možno zachránit osoby z vody. Osobní lodě mohou být vybaveny srovnatelným zařízením, s výhradou těchto podmínek:

a)      k ovládání zařízení postačuje jedna osoba;

b)      jsou přípustná mobilní zařízení;

c)      zařízení se musí nacházet mimo nebezpečnou oblast pohonných systémů a

d)      je možná účinná komunikace mezi vůdcem plavidla a osobou, která zařízení obsluhuje.

6. Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od uplatňování článku 10.04 u osobních lodí, které mají povolení přepravovat nejvýše 600 cestujících a jejichž délka nepřesahuje 45 m, je-li plavidlo vybaveno plošinou podle odst. 5 první věty nebo rovnocenným zařízením podle odst. 5 druhé věty. Kromě toho musí osobní loď mít:

a) jako hlavní pohon kormidlovací propeler, cykloidní (Voth-Schneider) propeler nebo vodomet nebo

b) hlavní pohonný systém se dvěma pohonnými jednotkami nebo

c) hlavní pohonný systém a boční pohon přídě.

7. Odchylně od čl. 15.02 odst. 9 osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m a jež jsou povoleny k přepravě nejvýše počtu cestujících, který odpovídá délce plavidla v metrech, mohou mít na plavidle v prostoru pro cestující ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání podle čl. 15.02 odst. 5, pokud:

a)      plavidlo má pouze jednu palubu;

b)      tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než 10 m;

c)      spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v prostoru pro cestující a

d)      každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše hladiny vody.

8. Na osobních lodích podle odstavce 7 může odchylně od čl. 15.06 odst. 6 písm. c) vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá úniková cesta.

9. Na osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m, se nevztahuje následující: ustanovení čl. 15.01 odst. 2 písm. e), jsou-li zařízení na zkapalněný plyn vybavena vhodnými poplašnými systémy pro koncentrace CO, které představují zdravotní riziko, a pro potenciálně výbušné směsi plynu a vzduchu.

10. Pro plavidla s délkou LWL do 25 m neplatí tato ustanovení:

a) čl. 15.04 odst. 1 poslední věta;

b) čl. 15.06 odst. 6 písm. c) pro kuchyně, je-li k dispozici druhá úniková cesta;

c) článek 15.07.

11. Na kajutové osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m, se nevztahuje čl. 15.12 odst. 10, pokud jsou v kajutě po ruce únikové kukly v počtu odpovídajícím počtu lůžek.

KAPITOLA 15a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ PLACHETNÍ LODĚ

Článek 15a.01 Uplatňování části II

Vedle části II se na osobní plachetní lodě vztahují požadavky této kapitoly.

Článek 15a.02 Výjimky u některých osobních plachetních lodí

1. Na osobní plachetní lodě, jejichž délka LWL nepřekračuje 45 m a nejvyšší přípustný počet cestujících není vyšší než LWL v celých metrech, se nevztahují tato ustanovení:

a) čl. 3.03 odst. 7, neposouvají-li se kotvy v kotevních skluzech;

b) čl. 10.02 odst. 2 písm. d), pokud jde o délku;

c) čl. 15.08 odst. 3 písm. a);

d) čl. 15.15 odst. 9 písm. a).

2. Odchylně od odstavce 1 se může počet cestujících zvýšit na 1,5násobek LWL v celých metrech, umožňuje-li to plachtoví, takeláž a vybavení paluby.

Článek 15a.03 Požadavky na stabilitu u plachtících plavidel

1. Při výpočtu klopného momentu podle čl. 15.03 odst. 3 se při určení těžiště plavidla berou v úvahu svinuté plachty.

2. Při zohlednění všech podmínek zatížení podle čl. 15.03 odst. 2 a při použití standardního uspořádání plachtoví nesmí být klopný moment způsobený tlakem větru tak vysoký, aby úhel náklonu překročil 20°. Zároveň:

a) se pro výpočet použije konstantní tlak větru 0,07 kN/m2;

b) zbývající bezpečnostní vzdálenost musí být nejméně 100 mm; a

c) zbývající volný bok nesmí být záporný.

3. Vyrovnávací rameno páky statické stability musí:

a) dosáhnout nejvyšší hodnoty při úhlu náklonu 25° nebo více;

b) činit nejméně 200 mm při úhlu náklonu 30° nebo více;

c) být pozitivní při úhlu náklonu do 60°.

4. Prostor pod křivkou vyrovnávacího ramena páky nesmí být menší než:

a)      0,055 mrad do 30°;

b)      0,09 mrad do 40° nebo v úhlu, při němž se nechráněný otvor dostane pod hladinu vody, a který je menší než 40°.

Mezi

c)      30° a 40° nebo

d)      30° a úhlem, při němž se nechráněný otvor dostane pod hladinu vody, a který je menší než 40°.

nesmí být tento prostor menší než 0,03 mrad.

Článek 15a.04 Požadavky na stavbu lodi a strojní zařízení

1. Odchylně od čl. 6.01 odst. 3 a čl. 9.01 odst. 3 musí být zařízení navrženo pro stálé naklánění až do 20°.

2. Odchylně od čl. 15.06 odst. 5 písm. a) a čl. 15.06 odst. 9 písm. b) může subjekt pověřený prohlídkami v případě osobních plachetních lodí s délkou do 25 m povolit světlou šířku méně než 800 mm u spojovacích chodeb a schodů. Světlá šířka však musí být nejméně 600 mm.

3. Odchylně od čl. 15.06 odst. 10 písm. a) může subjekt pověřený prohlídkami v určitých případech povolit použití snímatelného zábradlí v místech, kde je to nezbytné pro ovládání plachet.

4. Ve smyslu článku 15.07 se plachty považují za hlavní pohonný systém.

5. Odchylně od čl. 15.15 odst. 7 písm. c) lze v prostoru pro cestující výšku spodní hrany otvoru dveří snížit na 200 mm nad úrovní podlahy. Po otevření se musí dveře samočinně zavřít a uzamknout.

6. Může-li během plachtění vrtule běžet naprázdno, musí být ohrožené části pohonného systému chráněny před možným poškozením.

Článek 15a.05 Takeláž obecně

1. Součásti takeláže musí být uspořádány tak, aby se zamezilo nepřípustnému tření.

2. Pokud se použije jiný materiál než dřevo nebo zvláštní typy takeláže, musí tato konstrukce zajistit rovnocennou bezpečnost při rozměrech a pevnosti podle této kapitoly. K doložení pevnosti:

a)      musí být proveden výpočet pevnosti nebo

b)      dostatečnou pevnost musí potvrdit uznaná klasifikační společnost nebo

c)      dimenzování musí být založeno na postupech stanovených uznaným regulativním rámcem (např. Middendorf, Kusk-Jensen).

Důkaz je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami.

Článek 15a.06 Stěžně a lodní kulatina obecně

1. Všechna lodní kulatina musí být zhotovena z vysoce kvalitního materiálu.

2. Dřevo pro stěžně musí být:

a) bez koncentrací suků;

b) bez bělového dřeva v rámci stanovených rozměrů;

c) být pokud možno rovnovláknité;

d) být pokud možno bez točitého růstu.

3. Je-li zvoleným druhem dřeva borovice bahenní nebo oregonská borovice (Oregon pine) jakosti „bez suků a lepší“, lze průměry uvedené v tabulkách v článcích 15a.07 až 15a.12 zmenšit o 5 %.

4. Nepoužije-li se na stěžně, košové čnělky, ráhna, vratipně a příďové čeleny dříví kulatého průřezu, musí mít toto dříví rovnocennou pevnost.

5. Základy stěžňů, stěžňové tuleje a upevnění na palubu, podlahové desky nebo k přídi či zádi musí být zhotoveny tak, aby absorbovaly síly, které na ně působí, nebo je přenášely na jiné připojené části konstrukce.

6. V závislosti na stabilitě plavidla a vnějších silách, které na ně působí, a rovněž na rozložení disponibilní plochy plachet může subjekt pověřený prohlídkami na základě rozměrů stanovených v článcích 15a.07 až 15a.12 povolit menší průřezy lodní kulatiny a případně takeláže. Je nutno předložit doklady podle čl. 15a.05 odst. 2.

7. Je-li doba kývání/kolébání plavidla v sekundách kratší než tři čtvrtiny jeho šířky v metrech, je nutno rozměry stanovené v článcích 15a.07 až 15a.12 zvýšit. Je nutno předložit doklady podle čl. 15a.05 odst. 2.

8. V tabulkách uvedených v článcích 15a.07 až 15a.12 a 15a.14 se možné mezihodnoty interpolují.

Článek 15a.07 Zvláštní ustanovení pro stěžně

1. Dřevěné stěžně musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka[13] [m] || Průměr u paluby [cm] || Průměr u stěžňového kříže [cm] || Průměr u stěžňové spojky [cm]

10 || 20 || 17 || 15

11 || 22 || 17 || 15

12 || 24 || 19 || 17

13 || 26 || 21 || 18

14 || 28 || 23 || 19

15 || 30 || 25 || 21

16 || 32 || 26 || 22

17 || 34 || 28 || 23

18 || 36 || 29 || 24

19 || 39 || 31 || 25

20 || 41 || 33 || 26

21 || 43 || 34 || 28

22 || 44 || 35 || 29

23 || 46 || 37 || 30

24 || 49 || 39 || 32

25 || 51 || 41 || 33

Má-li stěžeň dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 10 %.

Má-li stěžeň více než dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 15 %.

V případě stěžňů prostrčených přes palubu musí průměr u paty stěžně činit nejméně 75 % průměru stěžně na úrovni paluby.

2. Kování stěžňů, pásy, stěžňové kříže a spojky musí být dostatečně pevně dimenzovány a upevněny.

Článek 15a.08 Zvláštní ustanovení pro košové čnělky

1. Dřevěné košové čnělky musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka[14] [m] || Průměr u paty [cm] || Průměr v polovině délky [cm] || Průměr u kování[15] [cm]

4 || 8 || 7 || 6

5 || 10 || 9 || 7

6 || 13 || 11 || 8

7 || 14 || 13 || 10

8 || 16 || 15 || 11

9 || 18 || 16 || 13

10 || 20 || 18 || 15

11 || 23 || 20 || 16

12 || 25 || 22 || 17

13 || 26 || 24 || 18

14 || 28 || 25 || 20

15 || 31 || 27 || 21

Jsou-li ke košové čnělce připojeny ráhnové plachty, zvyšují se rozměry uvedené v tabulce o 10 %.

2. Přesah mezi košovou čnělkou a stěžněm musí činit nejméně 10násobek požadovaného průměru košové čnělky u paty.

Článek 15a.09 Zvláštní ustanovení pro příďové čeleny

1. Dřevěné příďové čeleny musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka[16] [m] || Průměr u přídě [cm] || Průměr v polovině délky [cm]

4 || 14,5 || 12,5

5 || 18 || 16

6 || 22 || 19

7 || 25 || 23

8 || 29 || 25

9 || 32 || 29

10 || 36 || 32

11 || 39 || 35

12 || 43 || 39

2. Část příďového čelenu uvnitř paluby musí mít délku rovnající se nejméně čtyřnásobku průměru příďového čelenu na přídi.

3. Průměr příďového čelenu na jeho horním konci musí činit nejméně 60 % průměru čelenu u přídě.

Článek 15a.10 Zvláštní ustanovení pro čelenní čnělky

1. Dřevěné čelenní čnělky musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka[17] [m] || 2 || 3 || 4 || 5 || 6 || 7 || 8 || 9 || 10

Průměr u přídě [cm] || 7 || 10 || 14 || 17 || 21 || 24 || 28 || 31 || 35

2. Průměr čelenní čnělky na jejím horním konci musí činit nejméně 60 % průměru u přídě.

Článek 15a.11 Zvláštní ustanovení pro hlavní vratipně

1. Dřevěné hlavní vratipně musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka[18] [m] || 5 || 6 || 7 || 8 || 9 || 10 || 11 || 12 || 13 || 14 || 15 || 16

Průměr [cm] || 14 || 15 || 16 || 17 || 18 || 20 || 21 || 23 || 24 || 25 || 26 || 27

2. Průměr u otočného čepu musí činit nejméně 72 % průměru uvedeného v tabulce.

3. Průměr u otěžového rohu musí činit nejméně 85 % průměru uvedeného v tabulce.

4. Měřeno od stěžně musí být průměr největší ve dvou třetinách délky.

5. Kde:

a)      je mezi hlavním vratipněm a zadním plachtovým lemem úhel menší než 65° a hlavní otěž je připevněna na konci vratipně nebo

b)      místo uchycení otěže neleží naproti otěžového rohu,

subjekt pověřený prohlídkami může podle čl. 15a.05 odst. 2 požadovat větší průměr.

6. U plachet s plochou menší než 50 m2 může subjekt pověřený prohlídkami povolit menší průměry, než jaké jsou uvedeny v tabulce.

Článek 15a.12 Zvláštní ustanovení pro vratiráhna

1. Dřevěná vratiráhna musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka[19] [m] || 4 || 5 || 6 || 7 || 8 || 9 || 10

Průměr [cm] || 10 || 12 || 14 || 16 || 17 || 18 || 20

2. Nepodepřená délka vratiráhna nesmí být větší než 75 %.

3. Mez pevnosti v lomu paprskovitého úvazu musí být přinejmenším rovna 1,2násobku meze pevnosti v lomu spouště konce ráhna.

4. Vrcholový úhel paprskovitého úvazu musí být nejvýše 60°.

5. Je-li odchylně od odstavce 4 vrcholový úhel paprskovitého úvazu větší než 60°, musí se pevnost v tahu upravit s ohledem na síly, které působí v tomto případě.

6. U plachet s plochou menší než 50 m2 může subjekt pověřený prohlídkami povolit menší průměry, než jsou uvedeny v tabulce.

Článek 15a.13 Obecná ustanovení pro pevnou a pohyblivou takeláž

1. Pevná a pohyblivá takeláž musí splňovat požadavky na pevnost stanovené v článcích 15a.14 a 15a.15.

2. Spojení drátěných lan mohou mít podobu:

a) spletení;

b) kompresních spojek nebo

c) zalévacích spojek.

Spletení musí být omotaná a konce musí být zakončeny.

3. Lanová oka musí být opatřena očnicemi.

4. Lana musí být vedena tak, aby nepřekážela ve vstupech a na schodech.

Článek 15a.14 Zvláštní ustanovení pro pevnou takeláž

1. Přední stěhy a úpony musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka stěžně[20] [m] || 11 || 12 || 13 || 14 || 15 || 16 || 17 || 18

Pevnost v tahu předního stěhu [kN] || 160 || 172 || 185 || 200 || 220 || 244 || 269 || 294

Pevnost v tahu úponů [kN] || 355 || 415 || 450 || 485 || 525 || 540 || 630 || 720

Počet kabelů a lan úponů na jedné straně || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 4 || 4

2. Parduny, košové čnělky, stěhy pro létavku, čelenní čnělky a úpony příďového čelenu musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka stěžně[21] [m] || <13 || 13–18 || >18

Pevnost v tahu pardunu [kN] || 89 || 119 || 159

Pevnost v tahu košové čnělky [kN] || 89 || 119 || 159

Délka košové čnělky [m] || <6 || 6–8 || >8

Pevnost v tahu stěhu pro létavku [kN] || 58 || 89 || 119

Délka čelenní čnělky [m] || <5 || 5–7 || >7

Pevnost v tahu úponů příďového čelenu [kN] || 58 || 89 || 119

3. Konstrukce lan musí být přednostně založena na druhu konstrukce lana 6 × 7 FE v třídě pevnosti 1550 N/mm2. Alternativně lze ve stejné třídě pevnosti použít typ konstrukce 6 × 36 SE nebo 6 × 19 FE. Vzhledem k vyšší elasticitě typu konstrukce 6 × 19 je nutno zvýšit pevnosti v tahu uvedené v tabulce o 10 %. Použití různých konstrukcí lan je přípustné, mají-li srovnatelné vlastnosti.

4. Je-li použita pevná takeláž, pevnosti v tahu uvedené v tabulce je nutno zvýšit o 30 %.

5. Pro takeláž lze použít pouze schválené vidlice, kulatá oka a svorníky.

6. Svorníky, vidlice, kulatá oka a napínače musí být možné řádně zajistit.

7. Pevnost v tahu vodního stěhu musí činit nejméně 1,2násobek pevnosti v tahu příslušného stěhu kosatky a létavky.

8. U plavidel s výtlakem vody méně než 30 m3 může subjekt pověřený prohlídkami povolit snížení pevnosti v tahu uvedené v této tabulce:

Výtlak vody děleno počtem stěžňů [m3] || Snížení [%]

> 20 až 30 || 20

10 až 20 || 35

< 10 || 60

Článek 15a.15 Zvláštní ustanovení pro pohyblivou takeláž

1. Pro pohyblivou takeláž je nutno použít vláknová lana nebo lana z ocelových drátů. Minimální pevnost v tahu a průměr pro pevnou takeláž musí v poměru k ploše plachet splňovat tyto minimální požadavky:

Druh pohyblivé takeláže || Materiál lana || Plocha plachet [m2] || Minimální pevnost v tahu [KN] || Průměr lana [mm]

Spouště stěhové plachty || Ocelový drát || do 35 || 20 || 6

> 35 || 38 || 8

Vlákno (polypropylen-PP) || Průměr lana nejméně 14 mm a jedna lanovnice na každých započatých 25 m2

Spouště vratiplachty Spouště košové plachty || Ocelový drát || do 50 || 20 || 6

> 50 až 80 || 30 || 8

> 80 až 120 || 60 || 10

> 120 až 160 || 80 || 12

Vlákno (PP) || Průměr lana nejméně 18 mm a jedna lanovnice na každých započatých 30 m2

Otěže stěhové plachty || Vlákno (PP) || do 40 || 14 ||

> 40 || 18 ||

U ploch plachet větších než 30 m2 musí mít otěž podobu táhlice nebo ji musí být možné ovládat pomocí navijáku

Otěže vratiplachty/košové plachty || Ocelový drát || < 100 || 60 || 10

100 až 150 || 85 || 12

> 150 || 116 || 14

U otěží košových plachet jsou nezbytné pružné spojovací prvky.

Vlákno (PP) || Průměr lana nejméně 18 mm a nejméně tři lanovnice. Je-li plocha plachet větší než 60 m2, jedna lanovnice na 20 m2

2. Pohyblivá takeláž, která tvoří součást stěhoví, musí mít pevnost v tahu, která odpovídá pevnosti příslušného stěhu nebo úponů.

3. Jsou-li použity jiné materiály než materiály uvedené v odstavci 1, musí být dodrženy hodnoty pevnosti uvedené v tabulce v odstavci 1.

Vláknová lana z polyethylenu nelze použít.

Článek 15a.16 Kování a součásti takeláže

1. Jsou-li použita lana z ocelových drátů nebo vláknová lana, průměr lanovnic (měřeno od středu lana ke středu lana) musí splňovat tyto minimální požadavky:

Ocelový drát [mm] || 6 || 7 || 8 || 9 || 10 || 11 || 12

Vlákno [mm] || 16 || 18 || 20 || 22 || 24 || 26 || 28

Lanovnice [mm] || 100 || 110 || 120 || 130 || 145 || 155 || 165

2. Odchylně od odstavce 1 může být průměr lanovnic roven šestinásobku průměru ocelového drátu, pokud se ocelový drát nepohybuje přes lanovnice trvale.

3. Pevnost v tahu kování (např. vidlic, kulatých ok, napínačů, destiček s otvory, svorníků, kroužků a spojovacích článků) musí odpovídat síle pevnosti pevné nebo pohyblivé takeláže, která je k nim připevněna.

4. Upevnění úchytů stěhů a úpon musí být navrženo s ohledem na síly, které na ně působí.

5. Ke každému oku lze připojit pouze jeden spojovací článek společně s příslušným stěhem nebo úponem.

6. Kladky spouští a výložných lan musí být bezpečně upevněny na stěžeň a otočné paprskovité úvazy používané za tímto účelem musí být v dobrém stavu.

7. Upevnění svorníků s okem, oporek, ovíjecích trnů a stěžňových lavic musí být navrženo s ohledem na síly, které na ně působí.

Článek 15a.17 Plachty

1. Je nutno zajistit, aby se plachty daly svinout jednoduše, rychle a bezpečně.

2. Plocha plachet musí odpovídat typu plavidla a výtlaku vody.

Článek 15a.18 Výstroj

1. Plavidla, která jsou vybavena čelenní čnělkou nebo příďovým čelenem, musí mít kosatkovou síť a přiměřený počet vhodných upínadel a napínacích zařízení.

2. Od zařízení podle odstavce 1 lze upustit, je-li čelenní čnělka nebo příďový čelen opatřen ručním úvazkem a šlapnicí přiměřeně dimenzovanou pro připojení bezpečnostního pásu, který se musí nacházet na plavidle.

3. Pro práci v takeláži musí být k dispozici stolice pro loďmistra.

Článek 15a.19 Zkoušky

1. Takeláž musí zkontrolovat subjekt pověřený prohlídkami každého 2,5 roku. Zkouška musí zahrnovat nejméně:

a)      plachty, včetně plachtových lemů, otěžových rohů a ok ke kasání;

b)      stav stěžňů a lodní kulatiny;

c)      stav pevné a pohyblivé takeláže včetně spojení drátěných lan;

d)      zařízení k rychlému a bezpečnému svinutí plachet;

e)      bezpečné upevnění kladek spouští a výložných lan;

f)       upevnění stěžňových tulejů a dalších upevňovacích bodů pevné a pohyblivé takeláže, které jsou připojeny k plavidlu;

g)      navijáky k ovládání plachet;

h)      ostatní zařízení za účelem plachtění, např. boční ploutve a zařízení k jejich ovládání;

i)       opatření, kterými se zamezuje tření lodní kulatiny, pevné a pohyblivé takeláže a plachet;

j)       zařízení podle článku 15a.18.

2. Část dřevěného stěžně, která prochází palubou a která se nachází pod palubou, se musí kontrolovat v intervalech, které stanoví subjekt pověřený prohlídkami, nejpozději však při každé pravidelné prohlídce podle článku 2.09. K tomuto účelu se stěžeň musí vytáhnout.

3. Na plavidle se musí nacházet osvědčení o poslední prohlídce provedené podle odstavce 1, které vystaví subjekt pověřený prohlídkami, s uvedením data a s podpisem.

KAPITOLA 16

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY

Článek 16.01 Plavidla vhodná k tlačení

1. Plavidlo, které má být použito k tlačení, musí být opatřeno vhodným tlačným zařízením. Musí být navrženo a vybaveno tak, aby:

a)      posádky mohly snadno a bezpečně přecházet na tlačené plavidlo, je-li připojeno spojovací zařízení;

b)      mohlo zaujmout pevnou pozici s ohledem na bočně přivázané plavidlo;

c)      zabraňovalo vzájemnému pohybu mezi plavidly.

2. Jsou-li plavidla spojena lany, musí být tlačný remorkér vybaven nejméně dvěma speciálními navijáky nebo rovnocenným spojovacím zařízením k napínání lan.

3. Spojovací zařízení musí umožnit pevné spojení s tlačeným plavidlem.

Pokud se sestavy skládají z tlačného remorkéru a pouze jednoho tlačeného plavidla, musí spojovací zařízení umožňovat řízené kloubové spojení. Potřebné pohonné jednotky musí snadno absorbovat síly, které mají být přenášeny, a musí být možné je snadno a bezpečně ovládat. Na tyto pohonné jednotky se použijí obdobně články 6.02 až 6.04.

4. U tlačných remorkérů lze upustit od kolizní přepážky podle čl. 3.03 odst. 1 písm. a).

Článek 16.02 Plavidla, která mohou být tlačena

1. Na tlačné čluny bez kormidelního zařízení, obytných prostor, strojoven nebo kotelen se nevztahují:

a) kapitoly 5 až 7 a 12;

b) čl. 8.08 odst. 2 až 8, článek 10.02 a čl. 10.05 odst. 1.

Existují-li kormidelní zařízení, obytné prostory, strojovny nebo kotelny, platí pro ně příslušné požadavky této přílohy.

2. Člunové kontejnery, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí kromě toho splňovat tyto požadavky:

              a) Od kolizních přepážek podle čl. 3.03 odst. 1 lze upustit, pokud jejich čelní stěny mohou pojmout 2,5násobné zatížení, než je stanoveno pro kolizní přepážky u plavidel vnitrozemské plavby se stejným ponorem postavených podle požadavků uznané klasifikační společnosti.

              b) Odchylně od čl. 8.08 odst. 1 nemusí být oddělení dvojitého dna, která jsou obtížně přístupná, odvodnitelná, pokud jejich objem nepřekračuje 5 % výtlaku vody člunového kontejneru při největším přípustném ponoru naloženého plavidla.

3. Plavidla, která mají být tlačena, musí být vybavena spojovacím zařízením, které zajišťuje bezpečné připojení k druhému plavidlu.

Článek 16.03 Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav

Plavidlo, které má vést bočně svázané sestavy, musí být vybaveno pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a uspořádání umožňuje bezpečné boční svázání plavidel.

Článek 16.04 Plavidla, která mohou být vedena v sestavách

Plavidlo, které má být vedeno v sestavách, musí být vybaveno spojovacím zařízením, pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a uspořádání umožňuje bezpečné připojení k jinému plavidlu v sestavě.

Článek 16.05 Plavidla vhodná k vlečení

1. Plavidla určená k vlečení musí splňovat tyto požadavky:

a)      Vlečné zařízení musí být uspořádáno tak, aby jeho použití neohrozilo bezpečnost plavidla, posádky nebo nákladu.

b)      Vlečené plavidlo a remorkér musí být vybaveny vlečným hákem, který lze bezpečně uvolnit z kormidelny; toto neplatí, pokud konstrukce nebo jiná zařízení brání převrácení.

c)      Vlečné zařízení se skládá z navijáků nebo vlečného háku. Vlečné zařízení musí být umístěno před rovinou vrtule. Tento požadavek se nevztahuje na plavidla, která jsou řízena pohonnými jednotkami jako kormidlovacími propelery nebo cykloidními (Voth-Schneider) propelery.

d)      Odchylně od požadavků písmene c) postačuje u plavidel, která podle příslušných předpisů plavebních orgánů členských států poskytují výhradně pomoc při vlečení plavidlům s motorovým pohonem, vlečné zařízení jako pachole nebo jiné rovnocenné zařízení. Písmeno b) se použije obdobně.

e)      Hrozí-li nebezpečí, že by se vlečná lana mohla zachytit na zádi plavidla, musí být poskytnuty deflektory se zachycovači lana.

2. Plavidlo, jehož délka L přesahuje 86 m, nelze použít k vlečení směrem po proudu.

Článek 16.06

Zkušební plavby sestav

1. Aby tlačný remorkér nebo motorové plavidlo získal povolení k vedení pevně svázané sestavy, a za účelem zápisu do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby rozhodne subjekt pověřený prohlídkami, zda mají být sestavy přistaveny, a provede zkušební plavby podle článku 5.02 u sestavy v požadovaném tvaru nebo požadovaných tvarech, o nichž se subjekt pověřený prohlídkami domnívá, že jsou nejméně příznivé. Sestava musí splnit požadavky stanovené v článcích 5.02 až 5.10.

Subjekt pověřený prohlídkami zkontroluje, zda je během manévrování podle kapitoly 5 zachováno pevné spojení všech plavidel v sestavě.

2. Jsou-li během zkušebních plaveb podle odstavce 1 na plavidlech, která mají být tlačena nebo vedena bočně svázaná, zvláštní zařízení, např. kormidelní zařízení, pohonné jednotky nebo manévrovací zařízení, nebo kloubové spojky za účelem splnění požadavků stanovených v článcích 5.02 až 5.10, zapíše se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby u plavidla vedoucího sestavu: tvar sestavy, pozice, název a evropské identifikační číslo plavidla, která jsou vybavena těmito použitými zvláštními zařízeními.

Článek 16.07 Zápisy v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Má-li plavidlo vést sestavu nebo být v sestavě vedeno, zapíše se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, že splňuje příslušné požadavky stanovené v článcích 16.01 až 16.06.

2. U vedoucího plavidla se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby zapíší tyto údaje:

a)      schválené sestavy a tvary sestav;

b)      druhy spojení;

c)      největší zjištěné spojovací síly a

d)      případně nejmenší pevnost v tahu spojovacích lan pro podélné spojení a rovněž počet ovinutí lana.

KAPITOLA 17

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

Článek 17.01 Obecná ustanovení

Na konstrukci a vybavení plovoucích strojů se vztahují kapitoly 3, 7 až 14 a 16. Plovoucí stroje s vlastním pohonem musí splňovat rovněž požadavky kapitol 5 a 6. Pohonné jednotky umožňující pouze plavbu na krátké vzdálenosti nepředstavují vlastní pohonné prostředky.

17.02 Výjimky

1. Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na tyto požadavky:

a)      čl. 3.03 odst. 1 a 2 se použije obdobně;

b)      článek 7.02 se použije obdobně;

c)      maximální hladiny akustického tlaku stanovené v čl. 12.02 odst. 5 druhé větě lze překročit, je-li pracovní zařízení plovoucího stroje v provozu, pokud během provozu na plavidle nikdo nenocuje;

d)      výjimky lze udělit s ohledem na ostatní požadavky týkající se konstrukce, pracovního zařízení nebo výstroje, pokud je v každém jednotlivém případě zajištěna rovnocenná bezpečnost.

2. Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od uplatňování těchto požadavků:

a)      čl. 10.01 odst. 1 se nepoužije, pokud lze plovoucí stroje během provozu bezpečně ukotvit pomocí pracovní kotvy nebo pilot. Avšak plovoucí stroj s vlastním pohonem musí mít alespoň kotvu vyhovující požadavkům čl. 10.01 odst. 1, přičemž empirický koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;

b)      čl. 12.02 odst. 1 druhá část věty: lze-li obytné prostory přiměřeně elektricky osvětlit.

3. Kromě toho platí:

a)      pro čl. 8.08 odst. 2 druhou větu: drenážní čerpadlo musí mít strojní pohon;

b)      pro čl. 8.10 odst. 3: je-li pracovní zařízení v provozu, může hluk v místě vzdáleném 25 m od boku plovoucího stroje překročit 65 dB(A);

c)      pro čl. 10.03 odst. 1: vyžaduje se nejméně jeden další přenosný hasicí přístroj, nachází-li se na palubě pracovní zařízení, které není pevně připevněno k plavidlu;

d)      pro čl. 14.02 odst. 2: kromě zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití mohou existovat i jiná zařízení na zkapalněný plyn. Tato zařízení a jejich příslušenství musí splňovat požadavky jednoho členského státu.

Článek 17.03 Dodatečné požadavky

1. Plovoucí stroj, na němž se během provozu nacházejí osoby, musí být vybaven všeobecným poplašným systémem. Poplašný signál musí být zřetelně odlišitelný od ostatních signálů a v ubytovacích prostorech a na všech pracovištích musí být zajištěna hladina akustického tlaku, která je nejméně o 5 dB(A) vyšší než nejvyšší lokální hladina akustického tlaku. Poplašný signál musí být ovladatelný z kormidelny a hlavních pracovišť.

2. Pracovní stroj musí mít dostatečnou pevnost, aby vydržel zátěž, které je vystaven, a musí splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení[22].

3. Stabilita (odolnost vůči převážení) a pevnost pracovního stroje a případě jeho upevnění musí být takové, aby vydržely síly vyplývající z jeho předpokládaného náklonu, sklonu a pohybu.

4. Zdvihají-li se břemena pomocí zdvihacího zařízení, musí být nejvyšší povolené zatížení s ohledem na stabilitu a pevnost uvedeno viditelně na cedulích na plavidle a na ovládacích stanovištích. Lze-li nosnost zvýšit připojením dodatečných plováků, musí být zřetelně uvedeny přípustné hodnoty jak při použití těchto plováků, tak i bez nich.

Článek 17.04 Zbývající bezpečnostní vzdálenost

1. Pro účely této kapitoly a odchylně od článku 1.01 této přílohy se zbývající bezpečnostní vzdáleností rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a nejnižší částí plovoucího stroje, nad níž není stroj dále vodotěsný, přičemž se bere v úvahu sklon a náklon plynoucí z momentů uvedených v čl. 17.07 odst. 4.

2. Zbývající bezpečnostní vzdálenost je podle čl. 17.07 odst. 1 u jakéhokoli otvoru odolného vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům dostatečná, činí-li nejméně 300 mm.

3. U otvoru, který není odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost nejméně 400 mm.

Článek 17.05 Zbývající volný bok

1. Pro účely této kapitoly a odchylně od článku 1.01 této přílohy se zbývajícím volným bokem rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a horním okrajem paluby při zohlednění sklonu a náklonu plynoucího z momentů uvedených v čl. 17.07 odst. 4.

2. Zbývající volný bok je podle čl. 17.07 odst. 1 dostatečný, činí-li nejméně 300 mm.

3. Zbývající volný bok lze zmenšit, prokáže-li se, že jsou splněny požadavky článku 17.08.

4. Odlišuje-li se tvar plováku podstatně od tvaru pontonu, např. v případě válcových plováků, nebo má-li průřez plováku více než čtyři strany, může subjekt pověřený prohlídkami požadovat nebo povolit zbývající volný bok, který se liší od odstavce 2. To platí rovněž pro plovoucí stroje s více plováky.

Článek 17.06 Zkouška stability

1. Potvrzení stability podle článků 17.07 a 17.08 se musí zakládat na řádně provedené zkoušce stability.

2. Nelze-li během zkoušky stability dosáhnout přiměřených úhlů náklonu nebo pokud by zkouška stability znamenala nepřiměřené technické obtíže, lze ji nahradit výpočtem těžiště plavidla a hmotnosti. Výsledek výpočtu hmotnosti se musí zkontrolovat změřením ponoru a rozdíl nesmí překročit ± 5 %.

Článek 17.07 Potvrzení stability

1. Je nutno potvrdit, že s přihlédnutím k zatížením, k nimž dochází při provozu pracovního zařízení a během plavby, zbývající volný bok a zbývající bezpečnostní vzdálenost jsou dostatečné. Za tímto účelem nesmí překročit součet úhlů sklonu a náklonu 10° a dno plováku se nesmí vynořit.

2. Potvrzení stability zahrnuje tyto údaje a doklady:

a)      výkresy v měřítku plováků a pracovního zařízení a podrobné údaje, které jsou nezbytné pro potvrzení stability, např. obsah nádrží, otvory umožňující přístup dovnitř plavidla;

b)      hydrostatické údaje nebo křivky;

c)      křivky vyrovnávacího ramena páky pro statickou stabilitu, vyžadují-li se podle odstavce 5 nebo podle článku 17.08;

d)      popis provozních podmínek s odpovídajícími údaji o hmotnosti a těžišti, včetně nenaloženého stavu a stavu zařízení, pokud jde o přepravu;

e)      výpočet klopného, sklopného a vyrovnávacího momentu s údaji o úhlu sklonu a náklonu a příslušném zbývajícím volném boku a zbývající bezpečnostní vzdálenosti;

f)       shrnutí výsledků výpočtů s uvedením mezních hodnot týkajících se provozu a největšího zatížení.

3. Potvrzení stability se zakládá nejméně na těchto předpokladech týkajících se zatížení:

a)      hustota vytěženého materiálů u rypadel:

– písek a štěrk: 1,5 t/m3,

– velmi mokrý písek: 2,0 t/m3,

– zemina v průměru: 1,8 t/m3,

– směs písku a vody v potrubích: 1,3 t/m3;

b)      u drapákových rypadel se hodnoty uvedené v písmenu a) zvyšují o 15 %;

c)      u hydraulických rypadel se uvažuje nejvyšší nosnost.

4.1         Při potvrzení stability se berou v úvahu momenty plynoucí ze:

a) zatížení;

b) nesouměrné konstrukce;

c) tlaku větru;

d) otáčení plovoucího stroje s vlastním pohonem během plavby;

e) případného příčného proudění;

f) zátěže a zásob;

g) zatížení paluby a popřípadě nákladu;

h) volných hladin kapalin;

i) setrvačných sil;

j) ostatních mechanických zařízení.

Momenty, které mohou působit současně, se sčítají.

4.2         Moment způsobený tlakem větru se vypočte podle tohoto vzorce:

Mw = c · pw · A(lw + ((T)/(2)))[kNm]

kde:

c || = || koeficient odporu v závislosti na tvaru U rámových konstrukcí c = 1,2 a u plnostěnných nosníků c = 1,6. Obě hodnoty berou v úvahu nárazy větru. Za povrchovou plochu vystavenou větru se považuje celá plocha uzavřená obrysem rámové konstrukce.

pW || = || specifický tlak větru; použije se jednotně hodnota 0,25 kN/m2;

A || = || boční plocha nad rovinou největšího přípustného ponoru v m2;

lW || = || vzdálenost od středu boční plochy A k rovině největšího přípustného ponoru v m.

4.3         K určení momentů způsobených otáčením během plavby podle odst. 4.1 písm. d) u plovoucího stroje s vlastním pohonem se použije vzorec uvedený v čl. 15.03 odst. 6.

4.4         Moment způsobený příčným prouděním podle odst. 4.1 písm. e) se bere v úvahu pouze u plovoucího stroje, který je během provozu zakotven nebo připevněn napříč k proudu.

4.5         Při výpočtu momentů způsobených kapalnou zátěží a kapalnými zásobami podle odst. 4.1 písm. f) se určí z hlediska stability nejméně příznivý stupeň naplnění nádrže a příslušný moment se dosadí do výpočtu.

4.6         Moment způsobený setrvačnými silami podle odst. 4.1 písm. i) je nutno patřičně zvážit, lze-li očekávat, že na stabilitu budou mít vliv pohyby břemene a pracovního zařízení.

5.           Vyrovnávací momenty lze pro plováky se svislými bočními stěnami vypočítat podle vzorce:

Ma = 10 · D · MG‾ · sinφ (kNm)

kde:

MG‾ || = || metacentrická výška v m;

φ || = || úhel náklonu ve stupních.

Tento vzorec se použije až do úhlů náklonů 10° nebo až do úhlu náklonu, který odpovídá ponoření okraje paluby nebo vynoření dna; rozhodující je nejmenší úhel. Vzorec lze u šikmých bočních stěn použít až do úhlů náklonu 5°; platí rovněž mezní podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4.

Pokud zvláštní tvar plováku(ů) neumožňuje takovéto zjednodušení, vyžadují se křivky vyrovnávacího ramena páky podle odst. 2 písm. c).

Článek 17.08 Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku

Použije-li se menší zbývající volný bok podle čl. 17.05 odst. 3, je nutno pro všechny provozní podmínky prokázat, že

a)      po opravách pro volné hladiny kapalin není metacentrická výška menší než 0,15 m;

b)      pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je vyrovnávací rameno páky nejméně

h = 0,30 – 0,28 · φn [m]

φn je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty (rozsah stability); nesmí být menší než 20° nebo 0,35 rad a do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad, přičemž se pro jednotku φ použije radián (rad) (1° = 0,01745 rad);

c)      součet úhlů sklonu a náklonu nesmí přesáhnout 10°;

d)      je zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost podle požadavků článku 17.04;

e)      je zachován zbývající volný bok nejméně 0,05 m;

f)       pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je zachováno zbývající vyrovnávací rameno páky nejméně

h = 0,20 – 0,23 · φn [m]

přičemž φn je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty; do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad.

Zbývajícím vyrovnávacím ramenem páky se rozumí největší rozdíl mezi 0° a 30° náklonu mezi křivkou vyrovnávacího ramena páky a křivkou klopného ramena páky. Pokud se voda dostane k otvoru směřujícímu dovnitř plavidla při úhlu náklonu menším než úhel náklonu odpovídající největšímu rozdílu mezi křivkami ramena páky, vezme se v úvahu rameno páky odpovídající tomuto úhlu náklonu.

Článek 17.09 Nákladové značky a ponorové stupnice

Musí být upevněny nákladové značky a ponorové stupnice podle článků 4.04 a 4.06.

Článek 17.10 Plovoucí stroj bez potvrzení stability

1. Od použití článků 17.04 až 17.08 lze upustit u plovoucího stroje:

a)      jehož pracovní zařízení nemůže v žádném případě změnit náklon nebo sklon tohoto stroje a

b)      lze-li přiměřeně vyloučit posunutí těžiště.

2. Nicméně,

a)      při největším zatížení musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm;

b)      u otvorů, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 500 mm.

KAPITOLA 18

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

Článek 18.01 Provozní podmínky

Pracovní plavidla, která jsou jako taková označena v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle části I nebo II přílohy V, mohou plout mimo oblast práce na vodní cestě pouze v nenaloženém stavu. Takové omezení musí být zapsáno do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

Za tímto účelem musí mít pracovní plavidla osvědčení vystavené příslušným orgánem, v němž je uvedena doba trvání prací a zeměpisné hranice oblasti práce na vodní cestě, na němž může být plavidlo provozováno.

Článek 18.02 Uplatňování části II

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, konstrukce a výstroj pracovních plavidel musí být v souladu s kapitolami 3 až 14 části II.

Článek 18.03 Odchylky

1. a)       Ustanovení čl. 3.03 odst. 1 se použijí obdobně.

b)      Má-li plavidlo vlastní pohon, použijí se obdobně kapitoly 5 a 6.

c)      Ustanovení čl. 10.02 odst. 2 písm. a) a b) se použije obdobně.

d)      Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na konstrukci, zařízení a výstroj, je-li v každém jednotlivém případě prokázána rovnocenná bezpečnost.

2. Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od těchto ustanovení:

a)      čl. 8.08 odst. 2 až 8, není-li nutná posádka;

b)      čl. 10.01 odst. 1 a 3, lze-li pracovní plavidlo bezpečně ukotvit pomocí pracovních kotev nebo pilot. Pracovní plavidla s vlastním pohonem však musí být vybavena nejméně jednou kotvou, která splňuje požadavky stanovené v čl. 10.01 odst. 1, přičemž koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;

c)      čl. 10.02 odst. 1 písm. c), nemá-li pracovní plavidlo vlastní pohon.

Článek 18.04 Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

1. Používá-li se pracovní plavidlo jako výsypný člun pro meliorační práce nebo zásobníkový hopper, musí bezpečnostní vzdálenost mimo podpalubní nákladový prostor činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm. Subjekt pověřený prohlídkami může povolit menší volný bok, je-li výpočtem prokázáno, že stabilita je dostatečná pro náklad s hustotou 1,5 t/m3 a že se žádný bok paluby nedostane k hladině vody. Je nutno vzít v úvahu účinek kapalného nákladu.

2. Články 4.01 a 4.02 se použijí obdobně na pracovní plavidla, která nejsou zahrnuta v odstavci 1. Subjekt pověřený prohlídkami může pro bezpečnostní vzdálenost a volný bok stanovit jiné hodnoty.

Článek 18.05 Lodní čluny

Pracovní plavidlo nemusí mít lodní člun, pokud:

a) nemá vlastní pohon nebo

b) lodní člun je k dispozici v oblasti práce na vodní cestě.

Tato odchylka se zapíše do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

KAPITOLA 19

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HISTORICKÁ PLAVIDLA

(Ponechána volná)

KAPITOLA 19a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁKLADNÍ ČLUNY PRO PLAVBU NA KANÁLE

(Ponechána volná)

KAPITOLA 19b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

Článek 19b.01 Uplatňování kapitoly 4

1. Odchylně od čl. 4.01 odst. 1 a 2 se bezpečnostní vzdálenost u dveří a otvorů kromě jícnů úložných prostor u plavidel, která jsou provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4, snižuje takto:

a) u otvorů, jež lze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 150 mm;

b) u otvorů, jež nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 200 mm.

2. Odchylně od článku 4.02 minimální volný bok plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4 činí 0 mm, je-li dodržena bezpečnostní vzdálenost podle odstavce 1.

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁMOŘNÍ LODĚ

(Ponechána volná)

KAPITOLA 21

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

Článek 21.01

Obecná ustanovení

Na konstrukci a vybavení rekreačních plavidel se vztahují pouze články 21.02 a 21.03.

Článek 21.02 Uplatňování části II

1. Rekreační plavidla musí splňovat tyto požadavky:

a) z kapitoly 3:

článek 3.01, čl. 3.02 odst. 1 písm. a) a odst. 2, čl. 3.03 odst. 1 písm. a) a odst. 6 a čl. 3.04 odst. 1;

b) kapitola 5;

c) z kapitoly 6:

čl. 6.01 odst. 1 a článek 6.08;

d) z kapitoly 7:

čl. 7.01 odst. 1 a 2, článek 7.02, čl. 7.03 odst. 1 a 2, čl. 7.04 odst. 1, čl. 7.05 odst. 2, článek 7.13, pokud existuje kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

e) z kapitoly 8:

čl. 8.01 odst. 1 a 2, čl. 8.02 odst. 1 a 2, čl. 8.03 odst. 1 a 3, článek 8.04, čl. 8.05 odst. 1 až 10 a odst. 13, článek 8.06, článek 8.07, čl. 8.08 odst. 1, 2, 5, 7 a 10, čl. 8.09 odst. 1 a článek 8.10;

f) z kapitoly 9:

obdobně čl. 9.01 odst. 1;

g) z kapitoly 10:

čl. 10.01 odst. 2, 3 a 5 až 14, čl. 10.02 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. a) a e) až h), čl. 10.03 odst. 1 písm. a), b) a d): na plavidle se však musí nacházet nejméně dva hasicí přístroje; čl. 10.03 odst. 2 až 6, článek 10.03a, článek 10.03b, čl. 18 odst. 1e této směrnice a článek 10.05;

h) kapitola 13;

i) kapitola 14.

2. U rekreačních plavidel, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel[23], se první prohlídka a pravidelné prohlídky vztahují pouze na:

a)      článek 6.08, existuje-li ukazatel rychlosti otáčení;

b)      čl. 7.01 odst. 2, článek 7.02, čl. 7.03 odst. 1 a článek 7.13, existuje-li kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

c)      čl. 8.01 odst. 2, čl. 8.02 odst. 1, čl. 8.03 odst. 3, čl. 8.05 odst. 5, čl. 8.08 odst. 2, článek 8.10;

d)      čl. 10.01 odst. 2, 3, 6 a 14, čl. 10.02 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 písm. a) a e) až h), čl. 10.03 odst. 1 písm. b) a d), odst. 2 až 6, článek 10.05;

e)      kapitola 13;

f)       z kapitoly 14:

aa)     článek 14.12;

bb)    článek 14.13; přejímací zkouška po uvedení zařízení na zkapalněný plyn do provozu se provádí v souladu s požadavky směrnice 94/25/ES, zpráva o převzetí se předává subjektu pověřenému prohlídkami;

cc)     článek 14.14 a 14.15; zařízení na zkapalněný plyn musí být v souladu s požadavky směrnice 94/25/ES;

dd)    celá kapitola 14, je-li zařízení na zkapalněný plyn zabudováno po uvedení rekreačního plavidla na trh.

Článek 21.03 (Ponechán volný)

KAPITOLA 22

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

Článek 22.01 Obecná ustanovení

1. Tato kapitola se vztahuje na plavidla převážející kontejnery, vyžadují-li se podle použitelných platných předpisů plavebních orgánů v členských státech doklady o stabilitě.

Doklady o stabilitě musí zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat a řádně opatřit razítkem subjekt pověřený prohlídkami.

2. Doklady o stabilitě musí vůdci plavidla poskytnout srozumitelné informace o stabilitě plavidla pro všechny podmínky zatížení.

Doklady o stabilitě musí zahrnovat alespoň:

a)      údaje o přípustných koeficientech stability, o přípustných hodnotách  nebo o přípustných výškách pro těžiště nákladu;

b)      údaje o prostorech, které lze zaplnit zátěžovou vodou;

c)      formuláře pro kontrolu stability;

d)      návod k použití nebo příklad výpočtu pro vůdce plavidla.

3. U plavidel, na nichž lze převážet kontejnery zajištěné i nezajištěné, se poskytne samostatný způsob výpočtu pro potvrzení stability pro přepravu nezajištěných i zajištěných kontejnerových nákladů.

4. Kontejnerový náklad se považuje za zajištěný pouze tehdy, pokud je každý jednotlivý kontejner pevně upevněn k lodnímu trupu pomocí vodícího zařízení nebo zajišťovacího zařízení a jeho poloha se během plavby nemůže změnit.

Článek 22.02 Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě nezajištěných kontejnerů

1. Všechny způsoby výpočtu stability plavidla v případě nezajištěných kontejnerů musí vyhovovat těmto mezním podmínkám:

a)      Metacentrická výška MG‾ nesmí být větší než 1,00 m.

b)      Při současném působení odstředivé síly plynoucí z otáčení plavidla, tlaku větru a volných hladin kapalin nesmí úhel náklonu překročit 5° a okraj paluby se nesmí ponořit.

c)      Klopné rameno páky způsobené odstředivou silou plynoucí z otáčení plavidla se určí podle vzorce:

 [m]

              kde:

cKZ || || parametr (cKZ = 0,04) [s2/m];

v || || nejvyšší rychlost plavidla proti odporu vody [m/s];

KG‾ || || výška těžiště naloženého plavidla nad základnou [m];

T' || || ponor naloženého plavidla [m].

d)      Klopné rameno páky způsobené tlakem větru se určí podle vzorce:

 [m]

              kde:

cKW || || parametr (cKW = 0 025) [t/m2];

A' || || boční plocha nad příslušnou rovinou ponoru naloženého plavidla [m2];

D' || || výtlak naloženého plavidla [t];

lW || || výška těžiště boční plochy A' nad příslušnou rovinou ponoru [m];

T' || || ponor naloženého plavidla [m].

e)      Klopné rameno páky způsobené volnou hladinou dešťové a zbytkové vody v úložném prostoru nebo dvojitém dnu se určí podle vzorce:

 [m]

kde:

cKfO || || parametr (cKfO = 0,015) [t/m2]

b || || šířka dotyčného úložného prostoru nebo úseku úložného prostoru [m];[24]

l || || délka dotyčného úložného prostoru nebo úseku úložného prostoru [m];[25]

D' || || výtlak naloženého plavidla [t].

              f) Pro každou podmínku zatížení se bere v úvahu polovina zásob paliva a pitné vody.

2. Stabilita plavidla převážejícího nezajištěné kontejnery se považuje za dostatečnou, pokud skutečná KG‾ nepřekračuje KG‾zul podle níže uvedeného vzorce. KG‾zul který se vypočte pro různé výtlaky zahrnující celý rozsah ponorů.

a)       [m]

Žádná hodnota nesmí být menší než 11,5 (11,5 = 1/tan5°) pro

b)     

Rozhodující je nejnižší hodnota  podle vzorce a) nebo b).

V těchto vzorcích:

|| || nejvyšší přípustná výška těžiště naloženého plavidla nad jeho základnou [m];

|| || výška metacentra nad základnou [m] podle přibližného vzorce v odstavci 3;

F || || příslušný skutečný volný bok při 1/2 L [m];

Z || || parametr pro odstředivou sílu způsobenou otáčením  [–]

v || || nejvyšší rychlost plavidla proti odporu vody [m/s];

Tm || || příslušný průměrný ponor [m];

hKW || || klopné rameno páky způsobené bočním tlakem větru podle odst. 1 písm. d) [m];

hKfO || || součet klopných ramen páky způsobených volnými hladinami kapalin podle odst. 1 písm. e) [m].

3. Přibližný vzorec pro KM‾

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu KM‾ pro výpočet podle odstavce 2 a čl. 22.03 odst. 2 určit pomocí přibližného vzorce:

a) pro plavidla ve tvaru pontonu

 [m]

b) pro ostatní plavidla

 [m]

Článek 22.03 Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů

1. Všechny způsoby výpočtu stability plavidla v případě zajištěných kontejnerů musí vyhovovat těmto mezním podmínkám:

a)      Metacentrická výška MG‾ nesmí být větší než 0,50 m.

b)      Při společném působení odstředivé síly plynoucí z otáčení plavidla, tlaku větru a volných hladin kapalin se žádný otvor v lodním trupu nesmí ponořit.

c)      Klopná ramena páky způsobená odstředivou silou plynoucí z otáčení plavidla, tlakem větru a volnými hladinami kapalin se vypočte podle vzorců v čl. 22.02 odst. 1 písm. c) až e).

d)      Pro každou podmínku zatížení se bere v úvahu polovina zásob paliva a pitné vody.

2. Stabilita plavidla převážejícího zajištěné kontejnery se považuje za dostatečnou, pokud skutečná KG‾ nepřekračuje KG‾zul podle vzorce, který se vypočte pro různé výtlaky zahrnující celý rozsah ponorů.

a)       [m]

Pro (BWL)/(F’) nesmí být žádná hodnota menší než 6,6 a

žádná hodnota nesmí být menší než 0 pro

b)      KG‾zul = KM‾ – 0,50 [m]

Rozhodující je nejnižší hodnota KG‾zul podle vzorce a) nebo b).

Kromě výrazů definovaných výše v těchto vzorcích platí:

I || || příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky při Tm [m4], (přibližný vzorec viz odst. 3);

i || || příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky souběžné se základnou, při výšce Tm + ((2)/(3)) F’[m4]

" || || výtlak vody plavidla při Tm [m3];

F' || || ideální volný bok F' = H' – Tm [m] nebo F’ = ((a · BWL)/(2 · b))[m], rozhodující je nejnižší hodnota;

a || || svislá vzdálenost mezi spodní hranou otvoru, který se v případě náklonu ponoří první, a vodoryskou v rovné poloze plavidla [m];

b || || vzdálenost téhož otvoru od středu plavidla [m];

H' || || ideální boční výška H’ = H + ((q)/(0,9 · L · BWL))[m];

q || || součet objemů palubních přístřešků, jícnů, palubních mezinástaveb a jiných nástaveb do výšky nejvýše 1,0 m nad H nebo do nejnižšího otvoru ve zvažovaném objemu; rozhodující je nejmenší hodnota. Části objemů, které se nacházejí v rozsahu 0,05 L od konců plavidla, se neberou v úvahu [m3].

3. Přibližný vzorec pro I

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu příčného momentu setrvačnosti I oblasti vodorysky vypočítat podle přibližného vzorce:

a) pro plavidla ve tvaru pontonu

 [m]

b) pro ostatní plavidla

 [m]

Článek 22.04 Postup posuzování stability na palubě

Postup posuzování stability na palubě lze zjistit z dokladů uvedených v čl. 22.01 odst. 2.

KAPITOLA 22a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M

Článek 22a.01 Uplatňování části I

(Ponechán volný)

Článek 22a.02 Uplatňování části II

Na plavidla delší než 110 m se kromě části II vztahují články 22a.03 až 22a.05.

Článek 22a.03 Pevnost

Uznaná klasifikační společnost ověří dostatečnou pevnost lodního trupu podle čl. 3.02 odst. 1 písm. a) (podélnou, příčnou a místní pevnost) a vystaví osvědčení.

Článek 22a.04 Plovatelnost a stabilita

1. Odstavce 2 až 10 se vztahují na plavidla delší než 110 m s výjimkou osobních lodí.

2. Základní hodnoty pro výpočet stability – hmotnost prázdného plavidla a těžiště – se určí pomocí nakláněcího pokusu provedeného v souladu s přílohou I usnesení IMO MSC 267 (85).

3. Žadatel může pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku prokázat, že plovatelnost a stabilita plavidla je v případě zaplavení přiměřená. Všechny výpočty se provedou s neomezeným klesáním a sklonem plavidla.

Dostatečnou plovatelnost a stabilitu plavidla v případě zaplavení je nutno prokázat s nákladem, který odpovídá největšímu přípustnému ponoru plavidla a je rovnoměrně rozmístěn do všech podpalubních nákladových prostor, při plném naložení zásobami a palivem.

Výpočet pro případ nerovnoměrně rozmístěného nákladu je nutno provést pro nejméně příznivé podmínky zatížení. Výpočet stability je nutno provést na plavidle.

Za tímto účelem je nutno na základě matematického výpočtu prokázat dostatečnou stabilitu v mezistupních zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení a případně ve fázi bezprostředně předcházející příčné rovnovážné poloze) a v konečné fázi zaplavení za podmínek naložení uvedených výše.

Pro narušený stav se berou v úvahu tyto předpoklady:

a)      Rozsah poškození boku

podélný          :           nejméně 0,10 L,

příčný :           0,59 m,

svislý  :           ode dna směrem nahoru bez omezení.

b)      Rozsah poškození dna

podélný          :           nejméně 0,10 L,

příčný :           3,00 m,

svislý  :           od základny 0,39 m směrem nahoru, vyjma odpadní jímky.

c)      Všechny přepážky v poškozeném prostoru se považují za poškozené, což znamená, že dělení je nutno zvolit tak, aby plavidlo bylo schopno plavby po zaplavení dvou či více přilehlých oddělení v podélném směru. Pro hlavní strojovnu je nutno vzít v úvahu pouze status 1 oddělení, tj. koncové přepážky strojovny se považují za nepoškozené.

Při poškození dna se považují za zaplavená také přilehlá oddělení v příčném směru.

d)      Zaplavitelnost

Předpokládá se zaplavitelnost 95 %.

Pokud se výpočtem prokáže, že průměrná zaplavitelnost určitého oddělení je nižší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu.

Použité hodnoty nesmí být nižší než:

– strojovny a provozní místnosti:   85 %

– podpalubní nákladové prostory: 70 %

– dvojitá dna, palivové nádrže, zátěžové nádrže atd. v závislosti na tom, považují-li se podle své funkce u plavidla plovoucího s největším přípustným ponorem za plné nebo prázdné: 0 nebo 95 %

e)      Výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.

4. Pro všechny mezistupně zaplavení podle odstavce 3 musí být splněna tato kritéria:

a)      úhel náklonu φ v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15° (5° v případě nezajištěných kontejnerů);

b)      nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m (0,03 m v případě nezajištěných kontejnerů), dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru, nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 27° (15° v případě nezajištěných kontejnerů);

c)      nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení.

5. Během konečného stupně zaplavení musí být splněna tato kritéria:

a)      Spodní hrana nevodotěsných otvorů (např. dveře, okna, vstupní jícny) nesmí být níže než 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu;

b)      úhel náklonu φ v rovnovážné poloze nesmí být větší než 12° (5° v případě nezajištěných kontejnerů);

c)      nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,05 m a prostor pod křivkou musí dosáhnout nejméně 0,0065 m.rad, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru, nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 27° (10° v případě nezajištěných kontejnerů);

d)      dojde-li k ponoření nevodotěsných otvorů před dosažením rovnovážné polohy, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.

6. Existují-li otvory pro příčné zaplavení, sloužící ke snížení nesouměrného zaplavení, musí být splněny tyto podmínky:

a)      k výpočtu příčného zaplavení se použije usnesení IMO A.266 (VIII);

b)      musí fungovat samy;

c)      nesmí být vybaveny uzavíracím zařízením;

d)      celková doba vyrovnání nesmí přesáhnout 15 minut.

7. Je-li možno otvory, jimiž by mohlo dojít k dodatečnému zaplavení nepoškozených oddělení, uzavřít vodotěsně, musí být na uzavíracích zařízeních z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn:

„Po průchodu ihned uzavřít“.

8. Má se za to, že byl předložen důkaz pomocí výpočtu v souladu s odstavci 3 až 7, pokud je výsledek výpočtů stability v narušeném stavu podle části 9 předpisů přiložených k Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (dále jen „ADN“) kladný.

9. Je-li to nezbytné ke splnění požadavků odstavce 3, stanoví se rovina největšího přípustného ponoru znovu.

Článek 22a.05 Dodatečné požadavky

1. Plavidla delší než 110 m musí:

a)      být vybavena pohonným systémem s více vrtulemi, s nejméně dvěma nezávislými motory stejného výkonu a bočním pohonem přídě, který se ovládá z kormidelny a který je účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo, nebo

mít pohonný systém s jednou vrtulí a boční pohon přídě ovládaný z kormidelny, s vlastním napájením, který je účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo, a který umožňuje, aby se plavidlo v případě poruchy hlavního pohonného systému pohybovalo vlastním pohonem;

b)      být vybaveno systémem radarové navigace spolu s ukazatelem rychlosti otáčení podle čl. 7.06 odst. 1;

c)      mít pevný drenážní systém podle článku 8.08;

              d) splňovat požadavky čl. 23.09 odst. 1.1.

2. U plavidel, s výjimkou osobních lodí, delších než 110 m, která kromě odstavce 1:

a)      mohou být v případě havárie oddělena v jedné třetině plavidla bez použití těžkého vyprošťovacího zařízení, přičemž oddělené části plavidla jsou po oddělení nadále schopny plavby;

b)      mají osvědčení, které se nachází na plavidle a které vystavila uznaná klasifikační společnost, týkající se plovatelnosti, sklonu a stability samostatných částí plavidla s uvedením stavu zatížení, při jehož překročení nelze zajistit plovatelnost obou částí;

c)      jsou postavena jako plavidla s dvojitým lodním trupem v souladu s ADN, přičemž na plavidla pro pevný náklad se vztahují oddíly 9.1.0.91 až 9.1.0.95 a na tankové lodě odstavec 9.3.2.11.7 a oddíly 9.3.2.13 až 9.3.2.15 nebo odstavec 9.3.3.11.7 a oddíly 9.3.3.13 až 9.3.3.15 části 9 ADN;

d)      jsou vybavena pohonným systémem s více šrouby podle odst. 1 písm. a) první poloviny věty;

se v bodě 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).

3. U osobních lodí delších než 110 m, které kromě odstavce 1:

a)      jsou postaveny nebo přestavěny na nejvyšší třídu pod dohledem uznané klasifikační společnosti, což musí být potvrzeno osvědčením vystaveným klasifikační společností, přičemž současná třída není nutná;

b)      buď

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a takové dělení, aby se při zaplavení dvou přilehlých vodotěsných oddělení plavidlo neponořilo pod rovinu zbytkového výtlaku a zbývající bezpečnostní vzdálenost zůstala 100 mm,

nebo

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a dvojitý lodní trup se vzdáleností mezi boční stěnou plavidla a podélnou přepážkou nejméně 800 mm;

c)      jsou vybaveny pohonným systémem s více vrtulemi s nejméně dvěma nezávislými motory stejného výkonu a systémem bočního pohonu přídě, který lze ovládat z kormidelny a který působí v podélném i příčném směru;

d)      umožňují ovládání záďové kotvy přímo z kormidelny;

se v bodě 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).

Článek 22a.06 (Ponechán volný)

KAPITOLA 22b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

Článek 22b.01 Obecná ustanovení

1. Rychlá plavidla nesmějí být postavena jako kajutové osobní lodě.

2. Na rychlých plavidlech jsou zakázána tato zařízení:

a) zařízení vybavená knotovými hořáky podle článku 13.02;

b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle článků 13.03 a 13.04;

c) topná zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07;

d) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.

Článek 22b.02 Uplatňování části I

1. Vedle článku 2.03 musí být rychlá plavidla postavena a klasifikována pod dohledem a podle předpisů uznané klasifikační společnosti, která má zvláštní předpisy pro rychlá plavidla. Třída musí být zachována.

2. Odchylně od článku 10 této směrnice jsou osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystavená podle této kapitoly platná po dobu nejvýše pěti let.

Článek 22b.03 Uplatňování části II

1. Bez ohledu na odstavec 2 a čl. 22b.02 odst. 2 se na rychlá plavidla vztahují kapitoly 3 až 15, a výjimkou těchto ustanovení:

a) čl. 3.04 odst. 6 druhý pododstavec;

b) čl. 8.08 odst. 2 druhá věta;

c) čl. 11.02 odst. 4 druhá a třetí věta;

d) čl. 12.02 odst. 4 druhá věta;

e) čl. 15.06 odst. 3 písm. a) druhá věta.

2. Odchylně od čl. 15.02 odst. 9 a čl. 15.15 odst. 7 musí být všechny dveře ve vodotěsných přepážkách na dálkové ovládání.

3. Odchylně od čl. 6.02 odst. 1 v případě poruchy nebo nesprávné funkce pohonné jednotky kormidelního stroje začne neprodleně fungovat druhá nezávislá pohonná jednotka kormidelního stroje nebo ruční pohon.

4. Kromě požadavků části II musí rychlá plavidla splňovat požadavky článků 22b.04 až 22b.12.

Článek 22b.04 Sedadla a bezpečnostní pásy

Pro nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle musí být k dispozici sedadla. Sedadla musí být opatřena bezpečnostními pásy. Od bezpečnostních pásů lze upustit, pokud je k dispozici vhodná ochrana při nárazu, nebo pokud se nevyžadují podle kapitoly 4 části 6 Kodexu pro rychlá plavidla (HSC Code) 2000.

Článek 22b.05 Volný bok

Odchylně od článků 4.02 a 4.03 musí být volný bok nejméně 500 mm.

Článek 22b.06 Plovatelnost, stabilita a dělení

Pro rychlá plavidla je nutno předložit dokumentaci pro:

a)      vlastnosti týkající se plovatelnosti a stability, které zajišťují bezpečnost plavidla při plavbě s výtlakem, a to v neporušeném i narušeném stavu;

b)      vlastnosti týkající se stability a stabilizační systémy, které zajišťují bezpečnost plavidla, je-li provozováno s dynamickým vztlakem a v přechodné fázi;

c)      vlastnosti týkající se stability při plavbě bez výtlaku a v přechodné fázi k bezpečnému převedení plavidla do režimu výtlaku v případě nesprávné funkce systému.

Článek 22b.07 Kormidelna

1. Uspořádání

a)      Odchylně od čl. 7.01 odst. 1 musí být kormidelny uspořádány tak, aby kormidelník a druhý člen posádky mohli kdykoli během plavby plnit své úkoly.

b)      Ovládací stanoviště musí být uspořádáno tak, aby na něm mohla být umístěna pracoviště pro osoby uvedené v písmenu a). Přístroje k navigaci, manévrování, kontrole a komunikaci a jiné důležité ovládací prvky musí být dostatečně blízko u sebe, aby druhý člen posádky i vůdce plavidla mohli získávat potřebné informace a ovládat potřebné ovládací prvky a zařízení vsedě. Ve všech případech platí tyto požadavky:

aa)     ovládací stanoviště pro kormidelníka musí být uspořádáno tak, aby umožňovalo řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

bb)    druhý člen posádky musí mít na svém pracovišti vlastní (pomocnou) obrazovku radaru a musí být schopen zasáhnout ze svého stanoviště do přenosu informací a ovládání pohonu plavidla.

c)      Osoby uvedené v písmenu a) musí být schopné ovládat zařízení uvedená v písmenu b) bez zábran, a to i tehdy, jsou-li řádně nasazeny bezpečnostní pásy.

2. Neomezený výhled

a)      Odchylně od čl. 7.02 odst. 2 nesmí být omezený výhled kormidelníka vsedě před přídi více než jedna délka plavidla bez ohledu na náklad.

b)      Odchylně od čl. 7.02 odst. 3 nesmí celkový výsek úseků bez volného výhledu zepředu až k 22,5° směrem dozadu na každou stranu přesáhnout 20°. Každý jednotlivý úsek bez volného výhledu nesmí překročit 5°. Přehledný úsek mezi dvěma úseky bez volného výhledu nesmí být menší než 10°.

3. Přístroje

Přístrojové desky pro obsluhu a kontrolu zařízení uvedených v článku 22b.11 se musí nacházet na samostatných a zřetelně označených místech v kormidelně. Totéž platí případně pro ovládací prvky ke spouštění kolektivních záchranných prostředků na vodu.

4. Osvětlení

Pro oblasti nebo části zařízení, které musí být během provozu osvětleny, se použije červené světlo.

5. Okna

Je nutno zamezit odrazům. Musí existovat prostředky, kterými se zamezí oslnění slunečním světlem.

6. Povrchové materiály

V kormidelně je nutno předejít reflexním povrchovým materiálům.

Článek 22b.08 Dodatečné vybavení

Rychlá plavidla musí mít toto dodatečné vybavení:

a)      radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení podle čl. 7.06 odst. 1;

b)      snadno dostupné osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 pro nejvyšší přípustný počet osob na plavidle.

Článek 22b.09 Uzavřené prostory

1. Obecná ustanovení

Veřejně přístupné prostory a obytné prostory a příslušné zařízení musí být navrženo tak, aby osoby, které je řádně používají, neutrpěly zranění při běžném nebo nouzovém rozjezdu či zastavení nebo během manévrování při běžné plavbě a v případě poruchy nebo nesprávného ovládání.

2. Komunikace

a)      K informování cestujících o bezpečnostních opatřeních musí být všechny osobní lodě vybaveny akustickými a vizuálními zařízeními, která mohou vidět a slyšet všichni cestující na plavidle.

b)      Pomocí zařízení popsaných v písmenu a) může vůdce plavidla dát pokyny cestujícím.

c)      Všichni cestující mají v blízkosti svých sedadel k dispozici pokyny pro případ nouzové situace, včetně plánu plavidla s označením všech východů, únikových tras, nouzového zařízení, záchranných prostředků a návodu k použití záchranné vesty.

Článek 22b.10

Východy a únikové trasy

Únikové a evakuační trasy musí splňovat tyto požadavky:

a)           musí být zajištěn snadný, bezpečný a rychlý přístup z ovládacího stanoviště do prostorů a obytných prostorů, do nichž mají přístup cestující;

b)           únikové trasy vedoucí k nouzovým východům musí být zřetelně a trvanlivě označeny;

c)           všechny východy musí být řádně označeny. Fungování otevíracího mechanismu musí být zřejmé zvenku i zevnitř;

d)           únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní naváděcí systém;

e)           vedle východů musí být ponechán dostatečný prostor pro člena posádky.

Článek 22b.11 Požární ochrana a hašení požáru

1. Chodby, místnosti a obytné prostory, které jsou přístupné veřejnosti, a rovněž kuchyně a strojovny musí být napojeny na vhodný systém požárního poplachu. Požár a místo jeho výskytu se zobrazuje automaticky na stanovišti trvale obsazeném posádkou.

2. Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle článku 10.03b.

3. Místnosti a obytné prostory přístupné veřejnosti a jejich únikové trasy musí být vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a. Použitou vodu lze rychle odčerpat a odvést ven.

Článek 22b.12 Přechodná ustanovení

Rychlá plavidla podle čl. 1.01 odst. 22, která mají ke dni 31. března 2003 platné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, musí splňovat níže uvedená ustanovení této kapitoly:

a) články 22b.01, 22b.04, 22b.08, 22b.09, 22b.10, 22b.11 odst. 1

při obnovení platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby;

b) ke dni 1. dubna 2013,

čl. 22b.07 odst. 1, 3, 4, 5 a 6;

c) ke dni 1. ledna 2023

všechna ostatní ustanovení.

ČÁST III

KAPITOLA 23

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

Článek 23.01 (Ponechán volný)

Článek 23.02 (Ponechán volný)

Článek 23.03 (Ponechán volný)

Článek 23.04 (Ponechán volný)

Článek 23.05 (Ponechán volný)

Článek 23.06 (Ponechán volný)

Článek 23.07 (Ponechán volný)

Článek 23.08 (Ponechán volný)

Článek 23.09 Vybavení plavidel

1. U motorových lodí, tlačných remorkérů, tlačných sestav a osobních lodí zapíše subjekt pověřený prohlídkami do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v bodě 47, zda jsou či nejsou dodrženy odstavce 1.1 nebo 1.2.

1.1. Standard S1

a)      Pohonné systémy musí být uspořádány tak, aby z ovládacího stanoviště bylo možné měnit rychlost plavidla a obrátit směr tahu vrtule.

Pomocné motory potřebné pro provoz musí být možné zapnout a vypnout z ovládacího stanoviště, pokud k tomu nedochází samočinně nebo pokud motory neběží během plavby nepřetržitě.

b)      V nebezpečných oblastech

– teploty chladící vody hlavních motorů,

– tlaku mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek,

– tlaku oleje a vzduchu reverzních jednotek hlavních motorů, reverzačních převodovek nebo propelerů,

– stavů hladiny sběrných prostor v hlavní strojovně

musí být zajištěno sledování pomocí přístrojů, které v případě nesprávné funkce spustí v kormidelně akustické a vizuální signály. Akustické poplašné signály lze sloučit do jednoho akustického výstražného zařízení. Jakmile je porucha rozeznána, je možné je vypnout. Vizuální poplašné signály lze vypnout teprve po odstranění poruch, kvůli nimž byly spuštěny.

c)      K přívodu paliva a chlazení hlavního motoru dochází samočinně.

d)      Kormidelní zařízení musí být ovladatelné jednou osobou, a to i při největším ponoru, bez vynaložení zvláštní síly.

e)      Z ovládacího stanoviště musí být možné dát vizuální a akustické signály vyžadované předpisy vnitrostátních nebo mezinárodních plavebních orgánů.

f)       Neexistuje-li přímé spojení mezi ovládacím stanovištěm a přídí, zádí, obytnými prostorami a strojovnami, musí být poskytnut hlasový komunikační systém. Pro komunikaci se strojovnami může mít podobu vizuálního nebo akustického signálu.

g)      Předepsaný lodní člun může spustit na vodu jeden člen posádky sám a v přiměřené době.

h)      Musí být k dispozici světlomet, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

i)       K ovládání klik a podobných otočných součástí zdvihacích zařízení není zapotřebí větší síla než 160 N.

k)      Vlečné navijáky zapsané v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby musí mít strojní pohon.

l)       Drenážní čerpadla a čerpadla k umývání podlahy musí mít strojní pohon.

m)     Hlavní řídící jednotky a kontrolní přístroje musí být uspořádány ergonomicky.

n)      Zařízení podle čl. 6.01 odst. 1 lze ovládat dálkově z ovládacího stanoviště.

1.2. Standard S2

a)      Pro motorové lodě plující samostatně:

standard S1 a dodatečně vybavení bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

b)      Pro motorové lodě, které vedou bočně svázané sestavy:

standard S1 a dodatečně vybavení bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

c)      Pro motorové lodě vedoucí tlačné sestavy složené z motorové lodě a plavidel vpředu:

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačné motorové lodě.

d)      Pro tlačné remorkéry vedoucí tlačnou sestavu:

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačného remorkéru.

e)      Pro osobní lodě:

standard S1 a dodatečně vybavení bočním pohonem přídě, které lze ovládat z ovládacího stanoviště. Toto se však nevyžaduje, pokud pohonný systém a kormidelní zařízení osobní lodě zaručuje rovnocennou manévrovatelnost.

Článek 23.10

(Ponechán volný)

Článek 23.11

(Ponechán volný)

Článek 23.12

(Ponechán volný)

Článek 23.13

(Ponechán volný)

Článek 23.14

(Ponechán volný)

Článek 23.15

(Ponechán volný)

ČÁST IV

KAPITOLA 24

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24.01 Použitelnost přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu

1. Články 24.02 až 24.04 se vztahují pouze na plavidla, která mají k 30. prosinci 2008 lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994, nebo která se ke dni 31. prosince 1994 nacházela ve výstavbě nebo procházela přestavbou.

2. Na plavidla, která nejsou zahrnuta v odstavci 1, se vztahuje článek 24.06.

Článek 24.02 Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

1. Aniž jsou dotčeny články 24.03 a 24.04, musí plavidla, která nejsou v souladu s touto směrnicí:

a)      být upravena tak, aby vyhovovala těmto ustanovením podle přechodných ustanovení uvedených v tabulce 1 níže, a

b)      až do úpravy být v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

2. V tabulce 1 platí tyto definice:

– „N.V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

– „Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: Soulad s ustanovením musí být zajištěn do doby vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jeho obnovení po vstupu ustanovení v platnost.

Tabulka 1

Článek a odstavec || Obsah || Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3 || ||

čl. 3.03 odst. 1 písm. a) || Umístění kolizní přepážky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 2 || Obytné prostory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

Bezpečnostní zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 4 || Plynotěsné oddělení obytných prostor od strojoven, kotelen a úložných prostor || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 5 druhý pododstavec || Kontrola dveří v záďových přepážkách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 7 || Kotvy nepřečnívající příď plavidel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2041

čl. 3.04 odst. 3, druhá věta || Izolační materiály použité ve strojovnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odst. 3 třetí a čtvrtá věta || Otvory a uzavírací zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 3.04 odst. 6 || Východy strojoven || Strojovny, které před rokem 1995 nebyly považovány za strojovny podle článku 1.01, musí být opatřeny druhým východem při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

KAPITOLA 5 || ||

čl. 5.06 odst. 1 první věta || Minimální (dopředná) rychlost || Pro plavidla, jejichž kýl byl položen před rokem 1996, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

KAPITOLA 6 || ||

čl. 6.01 odst. 1 || Manévrovatelnost podle kapitoly 5 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 3 || Stálé naklánění a okolní teploty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 7 || Zhotovení otvorů pro kormidelní pně || Pro plavidla, jejichž kýl byl položen před rokem 1996: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 6.02 odst. 1 || Přítomnost samostatných hydraulických nádrží || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

Zdvojené řídící ventily u hydraulických pohonných jednotek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020

Samostatné potrubí pro druhou pohonnou jednotku u hydraulických pohonných jednotek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020

odstavec 2 || Uvedení druhé pohonné jednotky do provozu jediným úkonem || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 3 || Manévrovatelnost podle kapitoly 5 zajištěná druhou pohonnou jednotkou/ručním ovládáním || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 6.03 odst. 1 || Připojení jiných spotřebičů na hydraulické pohonné jednotky kormidelního stroje || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020

--- || --- || ---

čl. 6.05 odst. 1 || Kolo ručního pohonu nepoháněné motorovou pohonnou jednotkou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 6.06 odst. 1 || Dva nezávislé ovládací systémy || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 6.07 odst. 2 písm. a) || Poplašný signál pro výši hladiny hydraulické nádrže a poplašný signál pro provozní tlak || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 2 písm. e) || Kontrola vyrovnávacích systémů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 6.08 odst. 1 || Požadavky na elektrické zařízení podle článku 9.20 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 7 || ||

čl. 7.02 odst. 2 || Omezený výhled před přídí plavidla na 2 délky lodi kratší než 250 m || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2049

čl. 7.02 odst. 3 druhý pododstavec || Neomezený výhled kormidelníka v běžném směru pohledu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 6 || Minimální světelná propustnost || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 7.03 odst. 7 || Vypnutí poplašných signálů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, pokud kormidelna nebyla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

odstavec 8 || Automatické přepnutí na jiný zdroj napájení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 7.04 odst. 1 || Ovládání hlavních motorů a kormidelních zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 2 || Ovládání hlavního motoru || Pokud kormidelna byla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035, lze-li směru pohybu dosáhnout přímo; N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 pro ostatní motory

odstavec 3 || Zobrazení || Neexistuje-li kormidelna uzpůsobená k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 9 třetí věta || Ovládání pákou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čtvrtá věta || Jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 7.05 odst. 1 || Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje || Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje, které splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na Rýnu ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány.

čl. 7.06 odst. 1 || Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1.1.1990 Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1.1.1990 Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny po 1.1.1990 || Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1.1.1990, mohou být instalována a používána až do vydání nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 31.12.2009, v každém případě nejpozději do 31.12.2011, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle této směrnice nebo podle usnesení CCNR 1989-II-35. Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1.1.1990 a nainstalovány před 1.1.2000, mohou být instalovány a používány až do vydání nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle této směrnice nebo podle usnesení CCNR 1989-II-35. Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny dne 1. ledna 1990 nebo po tomto datu v souladu s minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro radarová zařízení používaná k řízení plavidla při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýnu a minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro ukazatele rychlosti otáčení používané při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýnu mohou být i nadále instalovány a provozovány, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle této směrnice nebo usnesení CCNR 1989-II-35.

článek 7.09 || Poplašný systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 7.12 první pododstavec || Spouštěcí kormidelny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby Jiné než hydraulické spouštěcí zařízení: nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

druhý a třetí pododstavec || || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 8 || ||

čl. 8.01 odst. 3 || Pouze spalovací motory fungující na palivo s bodem vzplanutím vyšším než 55 °C || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 8.02 odst. 1 || Zabezpečení motorů před náhodným spuštěním || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 4 || Zakrytí spojovacích prvků potrubí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2025

odstavec 5 || Opláštěná potrubní soustava || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2025

odstavec 6 || Izolace částí motoru || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 8.03 odst. 2 || Kontrolní zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 3 || Automatická ochrana proti zvýšení otáček || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 5 || Zhotovení otvorů pro hřídele || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 8.05 odst. 1 || Ocelové nádrže na kapalná paliva || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 2 || Automatické zavírání ventilů nádrží || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 3 || Žádné palivové nádrže před kolizní přepážkou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 4 || Žádné palivové nádrže a armatury umístěné přímo nad motory nebo výfukovým potrubím || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010. Do té doby musí bezpečné odvádění paliva zajistit vhodné zařízení.

odst. 6 třetí až pátá věta || Instalace a rozměry odvětrávacího potrubí a spojovacího potrubí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 7 první pododstavec || Rychlouzavírací ventil nádrže, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odst. 9 druhá věta || Měřicí zařízení čitelná až po nejvyšší hladinu plnění nádrže || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 13 || Kontrola výše hladiny nejen u hlavních motorů, ale také u motorů potřebných pro bezpečný provoz plavidla || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

článek 8.06 || Nádrže na mazací olej, potrubí a příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

článek 8.07 || Nádrže na oleje používané v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 8.08 odst. 8 || Jednoduché uzavírací zařízení nedostatečné pro připojení prostor vybavených jako zátěžové na drenážní čerpadla pro úložné prostory schopné pojmout zátěž || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 9 || Měřicí zařízení pro sběrné prostory úložných prostor || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 8.09 odst. 2 || Zařízení k shromažďování zaolejované vody a použitého oleje || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 8.10 odst. 3 || Mezní hodnota emisí 65 dB(A) pro plavidla v klidu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 8a || ||

čl. 8a.02 odst. 2 a 3 || Splnění požadavků / mezní hodnoty emisí výfukových plynů || Předpisy se nevztahují:               a) na motory instalované před 1.1.2003 a               b) na výměnné motory instalované do 31.12.2011 na plavidlech, jež byla v provozu k 1.1.2002. Na motory instalované:               a) na plavidle mezi 1.1.2003 a 1.7.2007 se vztahují mezní hodnoty výfukových plynů podle přílohy XIV směrnice 97/68/ES;               b) na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla po 30.6.2007 se vztahují mezní hodnoty výfukových plynů podle přílohy XV směrnice 97/68/ES; Jako rovnocenné se použijí požadavky směrnice 97/68/ES pro kategorie:               aa) V pro pohonné motory a pro pomocné motory s výkonem nad 560 kW a               bb) D, E, F, G, H, I, J, K pro pomocné motory.

KAPITOLA 9 || ||

čl. 9.01 odst. 1 druhá věta || Potřebné doklady, které je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odst. 2 druhá odrážka || Schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč, která se musí uchovávat na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 3 || Okolní teplota a teplota na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 9.02 odst. 1 až 3 || Systémy napájení elektrickou energií || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 9.05 odst. 4 || Průřez uzemňovacích vodičů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 9.11 odst. 4 || Účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 9.12 odst. 2 písm. d) || Spínací zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odst. 3 písm. b) || Detektor zemního spojení vydávající vizuální i zvukový výstražný signál || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

článek 9.13 || Nouzové jističe || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 9.14 odst. 3 druhá věta || Zákaz jednopólových spínačů v prádelnách, koupelnách, umývárnách a jiných vlhkých místnostech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 9.15 odst. 2 || Minimální průřez kabelu 1,5 mm2 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 10 || Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 9.16 odst. 3 druhá věta || Druhý obvod || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

článek 9.19 || Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

článek 9.20 || Elektronické zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

článek 9.21 || Elektromagnetická kompatibilita || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

KAPITOLA 10 || ||

článek 10.01 || Kotevní zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 10.02 odst. 1 druhá věta písm. b) || Nádrže vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu o objemu nejméně 10 l || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 10.02 odst. 2 písm. a) || Osvědčení pro uvazovací a jiná lana || První lano, které se na plavidlu vyměňuje: N.V.P., nejpozději 1.1.2008 Druhé a třetí lano: 1.1.2013

čl. 10.03 odst. 1 || Evropská norma || Při výměně, nejpozději 1.1.2010

odstavec 2 || Vhodnost pro požáry třídy A, B a C || Při výměně, nejpozději 1.1.2010

odstavec 4 || Vztah mezi obsahem CO2 a velikostí prostoru || Při výměně, nejpozději 1.1.2010

článek 10.03a || Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

článek 10.03b || Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel || [26]

článek 10.04 || Uplatňování evropské normy na lodní čluny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 10.05 odst. 2 || Nafukovací záchranné vesty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 Záchranné vesty, které byly na plavidle ke dni 30.9.2003, lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010.

KAPITOLA 11 || ||

čl. 11.02 odst. 4 první věta || Zařízení na vnějších okrajích palub a pracoviště Výška silů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 11.04 odst. 1 || Světlá šířka boční paluby || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035 u plavidel, jejichž šířka přesahuje 7,30 m

odstavec 2 || Zábradlí na boku plavidel o délce menší než 55 m s obytným prostorem pouze na zádi || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020

čl. 11.05 odst. 1 || Přístup na pracoviště || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavce 2 a 3 || Dveře, vchody, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 4 || Schody na pracovištích, která jsou trvale obsazena || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 11.06 odst. 2 || Východy a nouzové východy || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 11.07 odst. 1 druhá věta || Žebříky, stupadla a podobná zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavce 2 a 3 || || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

článek 11.10 || Kryty jícnů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

článek 11.11 || Navijáky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 11.12 odst. 2, 4, 5 a 10 || Štítek výrobce, ochranná zařízení, osvědčení na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

článek 11.13 || Skladování hořlavých kapalin || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 12 || ||

čl. 12.01 odst. 1 || Obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 12.02 odst. 3 || Umístění podlah || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 4 || Obytné a spací místnosti || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 6 || Světlá výška v obytných prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 8 || Volná podlahová plocha společenských místností || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 9 || Krychlový obsah místností || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 10 || Objem vzduchu na osobu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 11 || Velikost dveří || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odst. 12 písm. a) a b) || Uspořádání schodů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 13 || Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

článek 12.03 || Sociální zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

článek 12.04 || Kuchyně || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

článek 12.05 || Pitná voda || N.V.P., nejpozději ke dni 31.12.2006

článek 12.06 || Topení a větrání || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 12.07 odst. 1 druhá věta || Ostatní zařízení v obytných prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

KAPITOLA 14a || ||

čl. 14.02 odst. 2 tabulky 1 a 2 a odst. 5 || Mezní/kontrolní hodnoty a schválení typu || N.V.P., pokud a)             mezní a kontrolní hodnoty nepřesahují hodnoty podle článku 14a.02 více než dvojnásobně; b)            k palubní čistírně odpadních vod vydal výrobce nebo odborník osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě plavidla, a c) byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na palubě osobní lodi.

KAPITOLA 15 || ||

čl. 15.01 odst. 1 písm. c) || Neuplatňování čl. 8.08 odst. 2 druhé věty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2007

písmeno d) || Neuplatňování čl. 9.14 odst. 3 druhé věty na jmenovitá napětí nad 50 V || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 2 písm. c) || Zákaz topných zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla s motory na tuhá paliva (parní motory).

písmeno e) || Zákaz zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 Přechodné ustanovení se použije pouze v případě, že poplašné systémy jsou umístěny podle čl. 15.15 odst. 9.

čl. 15.02 odst. 2 || Počet a umístění přepážek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 5 druhá věta || Rovina zbytkového výtlaku, neexistuje-li přepážková paluba || Na osobní lodě, jejichž kýl byl položen před 1.1.1996, se tento požadavek vztahuje při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 10 písm. c) || Doba zavírání || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 12 || Optický výstražný systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 15 || Minimální výška dvojitého dna nebo šířka dvojitého boku || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 15.03 odst. 1 až 6 || Stabilita v neporušeném stavu || N.V.P., a při zvýšení největšího přípustného počtu cestujících nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavce 7 a 8 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 9 || Stabilita v narušeném stavu Svislý rozsah poškození dna plavidla || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 N.V.P. se použije u plavidel s vodotěsně uzavřenými palubami ve vzdálenosti alespoň 0,50 m, ale méně než 0,60 m ode dna, která získala osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jiné povolení k přepravě před 31.12.2005

odstavec 9 || Status 2 oddělení || N.V.P.

odstavce 10 až 13 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 15.05 odst. 2 písm. a) || Počet cestujících, pro nějž byla prokázána existence evakuačního prostoru podle čl. 15.06 odst. 8 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

písmeno b) || Počet cestujících, který byl zohledněn při výpočtu stability podle článku 15.03 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

15.06 odst. 1  první pododstavec čl. 15.06 odst. 1 druhý pododstavec || Prostor pro cestující pod přepážkovou palubou za kolizní přepážkou a před záďovou přepážkou Obestavění || N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odst. 3 písm. c) první věta || Světlá výška východů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

druhá věta || Světlá šířka dveří kajut pro cestující a jiných malých místností || Pro rozměr 0,7 m platí N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 15.06 odst. 3 písm. f) první věta || Velikost nouzových východů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

písmeno g) || Východy z místností určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 4 písm. d) || Dveře určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 5 || Požadavky na spojovací chodby || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 6 písm. b) || Únikové cesty do evakuačních prostor || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

písmeno c) || Žádné únikové cesty přes strojovny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2007

Žádné únikové cesty přes kuchyně || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

písmeno d) || Žádné příčle, žebříky apod. nainstalované v únikových cestách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 7 || Vhodný bezpečnostní naváděcí systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 8 || Požadavky na shromažďovací prostory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 9 || Požadavky na schodiště a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 10 písm. a) první věta || Zábradlí podle evropské normy EN 711: 1995 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

druhá věta || Výška štítnic a zábradlí na palubách určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 15.06 odst. 10 písm. b) druhá věta || Světlá šířka otvorů používaných obvykle pro naloďování nebo vyloďování osob s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 13 || Dopravní prostory a stěny v dopravních prostorech určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 14 první věta || Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a okenní tabule || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 15 || Požadavky na obestavění, která jsou součástí nástaveb skládajících se zcela nebo zčásti z panoramatických tabulí. || N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

Požadavky na obestavění || N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 16 || Systémy pitné vody podle článku 12.05 || N.V.P., nejpozději 31.12.2006

odst. 17 druhá věta || Požadavky na záchody určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 18 || Větrací soustava v kajutách bez otevíracího okna || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 19 || Požadavky článku 15.06 na místnosti, v nichž jsou ubytováni členové posádky nebo lodní personál || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

článek 15.07 || Požadavky na pohonný systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 15.08 odst. 2 || Požadavky na reproduktorové soustavy v prostorech pro cestující || U osobních lodí s LWL méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 3 || Požadavky na poplašný systém || U výletních osobních lodí toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 4 || Signál výše hladiny vody pro všechna vodotěsná oddělení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 5 || Dvě drenážní čerpadla se strojním pohonem || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 6 || Pevný drenážní systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 8 || Větrací soustava pro systémy dodávající CO2 v prostorech pod palubou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 15.09 odst. 3 || Vhodné prostředky k přesunu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 4 || Záchranné prostředky || U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 odst. 5 před 1.1.2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům. U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 odst. 6 před 1.1.2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010.

odst. 5 písm. b) a c) || Dostatečný prostor k sezení, vztlak nejméně 750 N || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

písmeno f) || Stabilní sklon a vhodné držáky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

písmeno i) || Vhodné prostředky k evakuaci z evakuačních prostor na záchranné vory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 10 || Lodní člun vybavený motorem a světlometem || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 15.10 odst. 2 || Ustanovení čl. 9.16 odst. 3 se vztahuje rovněž na průchody a společenské místnosti pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 3 || Přiměřené nouzové osvětlení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 15.10 odst. 4 || Nouzový generátor elektrické energie || U výletních osobních lodí s LWL 25 m nebo méně platí toto ustanovení při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

písmeno f) || Nouzové napájení světlometů podle čl. 10.02 odst. 2 písm. i) || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

písmeno i) || Nouzové napájení výtahů a zdvihacích zařízení podle čl. 15.06 odst. 9 druhé věty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odst. 6 první věta || Dělicí stěny podle čl. 15.11 odst. 2 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

druhá a třetí věta || Uložení kabelů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čtvrtá věta || Nouzový generátor elektrické energie nad rovinou zbytkového výtlaku || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

článek 15.11 || Požární ochrana ||

odstavec 1 || Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků z hlediska požární ochrany || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 2 || Provedení dělicích stěn || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 3 || Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny v místnostech kromě strojoven a skladovacích prostor musí zpomalovat hoření || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

odstavec 4 || Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech zhotoveny z ohnivzdorných materiálů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 5 || Nábytek a vybavení v shromažďovacích prostorech vyrobeny z ohnivzdorných materiálů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 6 || Zkoušky podle kodexu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 7 || Izolační materiály ve společenských prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 7a || Obestavění || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 8 || Požadavky na dveře v dělicích stěnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 9 || Stěny || Na kajutových osobních lodích bez sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou konce stěn mezi kajutami: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 10 || Dělicí stěny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 15.11 odst. 11 || Clony zamezující přívodu vzduchu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odst. 12 druhá věta || Schody zhotovené z oceli nebo jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 13 || Uzavření vnitřních schodů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 14 || Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 15 || Větrací soustavy v kuchyních a sporáky s odsávači par || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 16 || Ovládací stanoviště, schodišťové šachty, shromažďovací prostory a systémy odvádění kouře || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 17 || Systém požárního poplachu || U výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 15.12 odst. 1 písm. c) || Přenosné hasicí přístroje v kuchyních || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odst. 2 písm. a) || Druhé požární čerpadlo || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 3 písm. b) a c) || Tlak a délka vodního proudu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 6 || Materiály, ochrana před poruchou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 15.12 odst. 7 || Nutnost zamezit zamrznutí potrubí a hydrantů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 8 písm. b) || Nezávislé fungování požárních čerpadel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

písmeno c) || Délka vodního proudu na všech palubách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

písmeno d) || Instalace požárních čerpadel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odstavec 9 || Požární soustava ve strojovnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

čl. 15.14 odst. 1 || Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod || U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 2 || Požadavky na sběrné nádrže na odpadní vody || U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí s nejvýše 50 cestujícími: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

čl. 15.15 odst. 1 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

odstavec 4 || (Ponechán volný) ||

odstavec 5 || Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením || U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

čl. 15.15 odst. 6 || Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením || U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

odst. 9 písm. a) || Poplašné systémy u zařízení na zkapalněný plyn || N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení podle článku 14.15

písmeno b) || Kolektivní záchranné prostředky podle čl. 15.09 odst. 5 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010

KAPITOLA 16 || ||

čl. 16.01 odst. 2 || Speciální navijáky nebo rovnocenné spojovací zařízení || Tento požadavek se vztahuje na plavidla, jež byla schválena pro tlačení bez vhodného zajišťovacího zařízení před 1.1.1995, pouze při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 16.01 odst. 3 poslední věta || Požadavky na pohonné jednotky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

KAPITOLA 17 || ||

čl. 17.02 odst. 3 || Dodatečné požadavky || Platí stejná přechodná ustanovení jako ustanovení uvedená v příslušném článku.

čl. 17.03 odst. 1 || Všeobecný poplašný systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 4 || Nejvyšší povolené zatížení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 17.04 odst. 2 a 3 || Zbývající bezpečnostní vzdálenost || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 17.05 odst. 2 a 3 || Zbývající volný bok || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 17.06, 17.07 a 17.08 || Zkouška stability a potvrzení stability || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 17.09 || Nákladové značky a ponorové stupnice || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 20 || ||

|| Platí přechodná ustanovení ke kapitole 20 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ||

KAPITOLA 21 || ||

čl. 21.01 až 21.02 || || Požadavky se vztahují na rekreační plavidla postavená před 1.1.1995 pouze při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035.

Článek 24.03 Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve

1. Na plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, se kromě článku 24.02 vztahují rovněž níže uvedená ustanovení.

V tabulce 2 platí tyto definice:

– „V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

– „Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: Soulad s ustanovením musí být zajištěn do doby vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jeho obnovení po vstupu ustanovení v platnost.

Tabulka 2

Článek a odstavec || Obsah || Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3 || ||

čl. 3.03 odst. 1 písm. a) || Umístění kolizních přepážek || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 3.04 odst. 2 || Společné plochy nádrží a obytných prostor a prostor pro cestující || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

odstavec 7 || Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 4 || ||

4.01 odst. 2, 4.02 a 4.03 || Bezpečnostní vzdálenost, volný bok, minimální volný bok || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 7 || ||

7.01 odst. 2 || Tlak hluku způsobený plavidlem || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

7.05 odst. 2 || Kontrola navigačních světel || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 8 || ||

8.08 odst. 3 a 4 || Minimální výkon drenážních čerpadel a vnitřní průměr drenážního potrubí || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

8.10 odst. 2 || Hluk, který vydává plavidlo během plavby || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 9 || ||

9.01 || Požadavky na elektrická zařízení || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.03 || Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.06 || Nejvyšší přípustná napětí || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.10 || Generátory a motory || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.11 odst. 2 || Umístění akumulátorů || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.12 || Spínací zařízení || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.14 || Montážní příslušenství || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.15 || Kabely || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

9.17 || Navigační světla || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 12 || ||

12.02 odst. 5 || Hluk a vibrace v obytných prostorech || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

KAPITOLA 15 || ||

15.02 odst. 5, odst. 6 první věta, odst. 7 až 11 a 13 || Rovina zbytkového výtlaku, neexistuje-li přepážková paluba || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

15.02 odst. 16 || Vodotěsná okna || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

15.04 || Bezpečnostní vzdálenost, volný bok, ponoření || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

15.05 || Počet cestujících || Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

15.10 odst. 4, 6, 7, 8 a 11 || Nouzový generátor elektrické energie || V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045

2. Ustanovení čl. 15.11 odst. 3 písm. a) se vztahuje na výletní osobní lodě, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, do prvního vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1. 1. 2045 s tím, že pouze barvy, laky, nátěry a jiné materiály použité na povrchových plochách obrácených k únikovým cestám a jiné materiály k ošetření povrchů obkladů musí být ohnivzdorné a nesmí vznikat kouř nebo toxické výpary v nebezpečném rozsahu.

3. Ustanovení čl. 15.11 odst. 12 se vztahuje na výletní osobní lodě, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve do prvního vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1. 1. 2045 s tím, že postačuje, pokud místo schodů v podobě ocelové nosné konstrukce jsou schody sloužící jako únikové cesty navrženy tak, aby v případě požáru byly použitelné po přibližně stejnou dobu jako schody v podobě ocelové nosné konstrukce.

Článek 24.04 Ostatní odchylky

1. U plavidel, jejichž minimální volný bok byl stanoven podle článku 4.04 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 1983, může subjekt pověřený prohlídkami na žádost vlastníka stanovit volný bok podle článku 4.03 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 1. ledna 1995.

2. Plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 1983, nemusí splňovat kapitolu 9 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu, musí však splňovat alespoň kapitolu 6 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 1983.

3. Ustanovení čl. 15.06 odst. 3 písm. a) až e) a čl. 15.12 odst. 3 písm. a) ohledně ustanovení o délce hadice se vztahují pouze na plavidla, jejichž kýl byl položen po 30. září 1984, a na přestavby dotyčných prostor nejpozději při prvním vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1. lednu 2045.

4. (Ponechán volný)

5. Odkazuje-li toto ustanovení u požadavků na konstrukci zařízení na evropskou nebo mezinárodní normu, může toto zařízení po případném přepracování normy být nadále používáno po dobu dalších 20 let.

Článek 24.05 (Ponechán volný)

Článek 24.06 Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje článek 24.01

1. Níže uvedená ustanovení platí:

              a) pro plavidla, jimž bylo vystaveno lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu poprvé v období mezi 1. lednem 1995 a 30. prosincem 2008, pokud se ke dni 31. prosince 1994 nenacházela ve výstavbě nebo neprocházela přestavbou;

              b) pro plavidla, která obdržela jiné povolení k přepravě v období mezi 1. lednem 1995 a 30. prosincem 2008.

2. Je nutno prokázat, že tato plavidla jsou v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby po Rýnu, které bylo v platnosti ke dni, k němuž jim bylo uděleno lodní osvědčení nebo jiné povolení k přepravě.

3. Plavidla musí být upravena tak, aby splňovala ustanovení, která vstoupí v platnost po prvním udělení lodního osvědčení nebo jiného povolení k přepravě, v souladu s přechodnými ustanoveními v tabulce 3.

4. Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. g) této směrnice a čl. 24.04 odst. 5 této přílohy se použijí obdobně.

5. V tabulce 3 platí tyto definice:

– „N.V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

– „Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: Soulad s ustanovením musí být zajištěn do doby vystavení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jeho obnovení po vstupu ustanovení v platnost.

Tabulka 3

Článek a odstavec || Obsah || Lhůta a poznámky || Platí pro plavidla s lodním osvědčením nebo povolením k přepravě před

KAPITOLA 3 || || ||

čl. 3.03 odst. 7 || Kotvy nepřečnívající příď plavidel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2041 || 1.10.1999

čl. 3.04 odst. 3 druhá věta || Izolace ve strojovnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.4.2003

odst. 3 třetí a čtvrtá věta || Otvory a uzavírací zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.10.2003

KAPITOLA 6 || || ||

čl. 6.02 odst. 1 || Zdvojené řídící ventily u hydraulických pohonných jednotek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 || 1.4.2007

Samostatné potrubí pro druhou pohonnou jednotku u hydraulických pohonných jednotek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 || 1.4.2007

čl. 6.03 odst. 1 || Připojení jiných spotřebičů na hydraulické pohonné jednotky kormidelního stroje || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 || 1.4.2007

čl. 6.07 odst. 2 písm. a) || Poplašný signál pro výši hladiny hydraulické nádrže a poplašný signál pro provozní tlak || N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.4.2007

KAPITOLA 7 || || ||

čl. 7.02 odst. 2 || Omezený výhled před přídí plavidla na 2 délky lodi kratší než 250 m || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2049 || 30.12.2008

čl. 7.04 odst. 3 || Zobrazení || Neexistuje-li kormidelna uzpůsobená k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.4.2007

odst. 9 třetí věta || Ovládání pákou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.4.2007

čtvrtá věta || Zákaz signalizace směru vodního proudu trysky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.4.2007

čl. 7.05 odst. 1 || Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje || Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje, které splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na Rýnu ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány. || 1.12.2013

čl. 7.06 odst. 1 || Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1.1.1990 || Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1.1.1990, mohou být instalována a používána až do vydání nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 31.12.2009, v každém případě nejpozději do 31.12.2011, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle této směrnice nebo podle usnesení CCNR 1989-II-35. || 1.12.2013

Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1.1.1990 || Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1.1.1990 a byly nainstalovány před 1.1.2000, mohou být instalovány a používány až do vydání nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle této směrnice nebo podle usnesení CCNR 1989-II-35. || 1.12.2013

Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny po 1.1.1990 || Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny po 1. lednu 1990 v souladu s minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro radarová zařízení používaná k řízení plavidla při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýnu a minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro ukazatele rychlosti otáčení používané při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýnu, mohou být i nadále instalovány a provozovány, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle této směrnice nebo usnesení CCNR 1989-II-35. || 1.12.2013

KAPITOLA 8 || || ||

čl. 8.02 odst. 4 || Zakrytí spojovacích prvků potrubí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po roce 2025 || 1.4.2007

odstavec 5 || Opláštěná potrubní soustava || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2025 || 1.4.2007

odstavec 6 || Izolace částí motoru || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2025 || 1.4.2003

čl. 8.03 odst. 3 || Ochrana proti zvýšení otáček || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.4.2004

čl. 8.05 odst. 7 první věta || Rychlouzavírací ventil nádrže, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.4.2008

čl. 8.05 odst. 9 druhá věta || Měřicí zařízení čitelná až po nejvyšší hladinu plnění nádrže || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.4.1999

odstavec 13 || Kontrola výše hladiny nejen u hlavních motorů, ale také u motorů potřebných pro bezpečný provoz plavidla || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.4.1999

článek 8.06 || Nádrže na mazací olej, potrubí a příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.4.2007

článek 8.07 || Nádrže na oleje používané v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.4.2007

KAPITOLA 8a || || ||

|| || Předpisy se nevztahují:               a) na motory instalované před 1.1.2003 a               b) na výměnné motory instalované do 31.12.2011 na plavidlech, jež byla v provozu k 1.1.2002. || 1.1.2002

čl. 8a.02 odst. 2 a 3 || Splnění požadavků / mezní hodnoty emisí výfukových plynů || Na motory instalované:               a) na plavidle mezi 1.1.2003 a 1.7.2007 se vztahují mezní hodnoty výfukových plynů podle přílohy XIV směrnice 97/68/ES;               b) na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla po 30.6.2007 se vztahují mezní hodnoty výfukových plynů podle přílohy XV směrnice 97/68/ES. Jako rovnocenné se použijí požadavky směrnice 97/68/ES pro kategorie:               aa) V pro pohonné motory a pro pomocné motory s výkonem nad 560 kW a               bb) D, E, F, G, H, I, J, K pro pomocné motory. || 1.7.2007

KAPITOLA 10 || || ||

čl. 10.02 odst. 1 druhá věta písm. b) || Nádrže vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu o objemu nejméně 10 l || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.12.2013

čl. 10.02 odst. 2 písm. a) || Osvědčení ocelových lan a ostatních lan || První lano, které se na plavidlu vyměňuje: N.V.P., nejpozději 1.1.2008. Druhé a třetí lano: 1.1.2013. || 1.4.2003

čl. 10.03 odst. 1 || Evropská norma || Při výměně, nejpozději 1.1.2010 || 1.4.2002

odstavec 2 || Vhodné pro požár třídy A, B a C || Při výměně, nejpozději 1.1.2010 || 1.4.2002

článek 10.03a || Pevné požární soustavy v kajutách, kormidelnách a prostorech pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035 || 1.4.2002

článek 10.03b || Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel || [27] nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035 || 1.4.2002

článek 10.04 || Uplatňování evropské normy na lodní čluny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.10.2003

čl. 10.05 odst. 2 || Nafukovací záchranné vesty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 Záchranné vesty, které byly na plavidle ke dni 30.9.2003, lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010. || 1.10.2003

KAPITOLA 11 || || ||

čl. 11.02 odst. 4 první věta || Výška štítnic a silů a výška zábradlí na boku plavidla Výška silů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035 || 1.12.2013

čl. 11.04 odst. 2 || Zábradlí na boku plavidel o délce menší než 55 m s obytným prostorem pouze na zádi || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 || 1.12.2013

čl. 11.12 odst. 2, 4, 5 a 9 || Štítek výrobce, ochranná zařízení, osvědčení na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.12.2013

článek 11.13 || Skladování hořlavých kapalin || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.10.2002

KAPITOLA 14a || || ||

čl. 14.02 odst. 2 tabulky 1 a 2 a odst. 5 || Mezní/kontrolní hodnoty a schválení typu || N.V.P., pokud: a)             mezní a kontrolní hodnoty nepřesahují hodnoty podle článku 14a.02 více než dvojnásobně; b)            k palubní čistírně odpadních vod vydal výrobce nebo odborník osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě plavidla, a c) byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na palubě osobní lodi. || 1.12.2013

KAPITOLA 15 || || ||

čl. 15.01 odst. 1 písm. c) || Neuplatňování čl. 8.08 odst. 2 druhé věty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

písmeno d) || Neuplatňování čl. 9.14 odst. 3 druhé věty na jmenovitá napětí nad 50 V || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odst. 2 písm. b) || Zákaz naftových kamen s odpařovacími hořáky podle článku 13.04 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

písmeno c) || Zákaz topných zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

písmeno e) || Zákaz zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 Přechodné ustanovení se použije pouze v případě, že poplašné systémy jsou umístěny podle čl. 15.15 odst. 9. || 1.1.2006

čl. 15.02 odst. 2 || Počet a umístění přepážek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 5 druhá věta || Rovina zbytkového výtlaku, neexistuje-li přepážková paluba || Na osobní lodě, jejichž kýl byl položen před 1.1.1996, se tento požadavek vztahuje při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 15 || Minimální výška dvojitého dna nebo šířka dvojitého boku || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

čl. 15.03 odst. 1 až 6 || Stabilita v neporušeném stavu || N.V.P., a při zvýšení největšího přípustného počtu cestujících nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

čl. 15.03 odst. 7 a 8 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.12.2006

odstavec 9 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.12.2006

Svislý rozsah poškození dna plavidla || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 N.V.P. se použije u plavidel s vodotěsně uzavřenými palubami ve vzdálenosti alespoň 0,50 m, ale méně než 0,60 m ode dna, která získala osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jiné povolení k přepravě před 31.12.2005 || 1.12.2013

Status 2 oddělení || N.V.P. ||

odstavce 10 až 13 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.12.2006

čl. 15.05 odst. 2 písm. a) || Počet cestujících, pro nějž byla prokázána existence evakuačního prostoru podle čl. 15.06 odst. 8 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

písmeno b) || Počet cestujících, který byl zohledněn při výpočtu stability podle článku 15.03 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

čl. 15.06 odst. 1 první pododstavec || Prostor pro cestující pod přepážkovou palubou za kolizní přepážkou a před záďovou přepážkou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.12.2013

čl. 15.06 odst. 1 druhý pododstavec || Uzavření || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.12.2013

odstavec 2 || Skříňky a prostory podle článku 11.13 určené ke skladování hořlavých kapalin || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odst. 3 písm. c) první věta || Světlá výška východů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

druhá věta || Světlá šířka dveří kajut pro cestující a jiných malých místností || Pro rozměr 0,7 m platí N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

čl. 15.06 odst. 3 písm. f) první věta || Velikost nouzových východů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

písmeno g) || Východy určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 4 písm. d) || Dveře určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 5 || Požadavky na spojovací chodby || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 6 písm. b) || Únikové cesty do evakuačních prostor || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

písmeno c) || Žádné únikové cesty přes strojovny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2007 || 1.1.2006

Žádné únikové cesty přes kuchyně || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015

písmeno d) || Žádné příčle, žebříky apod. nainstalované v únikových cestách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 7 || Vhodný bezpečnostní naváděcí systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

odstavec 8 || Požadavky na shromažďovací prostory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 9 písm. a) až c), písm. e) a poslední věta || Požadavky na schodiště a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 10 písm. a) první věta || Zábradlí podle evropské normy EN 711: 1995 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

druhá věta || Výška štítnic a zábradlí na palubách určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

písm. b) druhá věta || Světlá šířka otvorů používaných obvykle pro naloďování nebo vyloďování osob s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 12 || Lodní lávky podle evropské normy EN 14206: 2003 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 13 || Dopravní prostory a stěny v dopravních prostorech určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 14 první věta || Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a okenní tabule || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 15 || Požadavky na nástavby nebo jejich střechy, skládající se zcela z panoramatických tabulí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 15 || Požadavky na uzavření, která jsou součástí nástaveb skládajících se zcela nebo zčásti z panoramatických tabulí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.12.2013

Požadavky na obestavění || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.12.2013

odstavec 16 || Systémy pitné vody podle článku 12.05 || N.V.P., nejpozději 31.12.2006 || 1.1.2006

odst. 17 druhá věta || Požadavky na záchody určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 18 || Větrací soustava v kajutách bez otevíracího okna || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

článek 15.07 || Požadavky na pohonný systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

čl. 15.08 odst. 2 || Požadavky na reproduktorové soustavy v prostorech pro cestující || U osobních lodí s LWL méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 3 || Požadavky na poplašný systém || U výletních osobních lodí toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odst. 3 písm. c) || Poplašný systém umožňující velení plavidla upozornit posádku a lodní personál || U kajutových osobních lodí toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 4 || Signál výše hladiny vody pro všechna vodotěsná oddělení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 5 || Dvě drenážní čerpadla se strojním pohonem || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 6 || Pevný drenážní systém podle čl. 8.06 odst. 4 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

odstavec 7 || Otvírání chladíren zevnitř || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 8 || Větrací soustava pro systémy dodávající CO2 v prostorech pod palubou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 9 || Lékárničky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

15.09 odst. 1 první věta || Záchranné kruhy || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 2 || Osobní záchranné prostředky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 3 || Vhodné prostředky k přesunu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 4 || Záchranné prostředky || U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 odst. 5 před 1.1.2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům. U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 odst. 6 před 1.1.2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010. || 1.1.2006

odst. 5 písm. b) a c) || Dostatečný prostor k sezení, vztlak nejméně 750 N || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

písmeno f) || Stabilní sklon a vhodné držáky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

písmeno i) || Vhodné prostředky k evakuaci z evakuačních prostor na záchranné vory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 9 || Kontrola záchranných prostředků podle pokynů výrobce || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 10 || Lodní člun vybavený motorem a světlometem || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 11 || Nosítka || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

|| Elektrické zařízení || || 1.1.2006

15.10 odst. 2 || Ustanovení čl. 9.16 odst. 3 se vztahuje rovněž na průchody a společenské místnosti pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

odstavec 3 || Přiměřené nouzové osvětlení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

odstavec 4 || Nouzový generátor elektrické energie || U výletních osobních lodí s LWL 25 m nebo méně platí toto ustanovení při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

písmeno f) || Nouzové napájení světlometů podle čl. 10.02 odst. 2 písm. i) || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

písmeno i) || Nouzové napájení výtahů a zdvihacích zařízení podle čl. 15.06 odst. 9 druhé věty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

odst. 6 první věta || Dělicí stěny podle čl. 15.11 odst. 2 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

druhá a třetí věta || Uložení kabelů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

čtvrtá věta || Nouzový generátor elektrické energie nad rovinou zbytkového výtlaku || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

článek 15.11 || Požární ochrana || || 1.1.2007

odstavec 1 || Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků z hlediska požární ochrany || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

čl. 15.11 odst. 2 || Provedení dělicích stěn || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 3 || Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny v místnostech kromě strojoven a skladovacích prostor musí zpomalovat hoření || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 || 1.1.2006

odstavec 4 || Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech zhotoveny z ohnivzdorných materiálů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 5 || Nábytek a vybavení v shromažďovacích prostorech vyrobeny z ohnivzdorných materiálů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 6 || Zkoušky podle kodexu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 7 || Ohnivzdorné izolační materiály ve společenských prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 7a || Obestavění || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.12.2013

odst. 8 písm. a), b), c) druhá věta a písm. d) || Požadavky na dveře v dělicích stěnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 9 || Stěny || Na kajutových osobních lodích bez sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou konce stěn mezi kajutami: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 10 || Dělicí stěny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odst. 12 druhá věta || Schody zhotovené z oceli nebo jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 13 || Uzavření vnitřních schodů stěnami podle odstavce 2 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 14 || Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 15 || Větrací soustavy v kuchyních a sporáky s odsávači par || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 16 || Ovládací stanoviště, schodišťové šachty, shromažďovací prostory a systémy odvádění kouře || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 17 || Systém požárního poplachu || U výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

čl. 15.12 odst. 1 písm. c) || Přenosné hasicí přístroje v kuchyních || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odst. 2 písm. a) || Druhé požární čerpadlo || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 4 || Ventily hydrantů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 5 || Osově připojený naviják || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

odstavec 6 || Materiály, ochrana před poruchou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 7 || Nutnost zamezit zamrznutí potrubí a hydrantů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odst. 8 písm. b) || Nezávislé fungování požárních čerpadel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

písmeno d) || Instalace požárních čerpadel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 9 || Požární soustava ve strojovnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2015 Přechodná ustanovení neplatí pro osobní lodě, jejichž kýl byl položen po 31.12.1995, jejichž trup je ze dřeva, hliníku nebo plastu a jejichž strojovny nejsou zhotoveny z materiálu podle čl. 3.04 odst. 3 a 4. || 1.1.2006

článek 15.13 || Zajištění bezpečnosti || U výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby || 1.1.2006

čl. 15.14 odst. 1 || Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod || U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 2 || Požadavky na sběrné nádrže na odpadní vody || U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí s nejvýše 50 cestujícími: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

článek 15.15 || Výjimky u některých osobních lodí || || 1.1.2006

odstavec 1 || Stabilita v narušeném stavu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2045 || 1.1.2006

odstavec 4 || (Ponechán volný) || ||

odstavec 5 || Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením || U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

odstavec 6 || Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením || U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

čl. 15.15 odst. 9 písm. a) || Poplašné systémy u zařízení na zkapalněný plyn || N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení podle článku 14.15 || 1.1.2006

písmeno b) || Kolektivní záchranné prostředky podle čl. 15.09 odst. 5 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2010 || 1.1.2006

Článek 24.07 (Ponechán volný)

Článek 24.08 Přechodné ustanovení k článku 2.18

Při vystavování osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, které po 31. březnu 2007 mělo platné lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu, se použije již přidělené jednotné evropské identifikační číslo plavidla, případně doplněné počáteční číslicí „0“.

KAPITOLA 24a

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA, KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R

Článek 24a.01 Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu,  a platnost předchozích osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. Níže uvedená ustanovení se vztahují na plavidla, která nejsou provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zóně R a:

              a) pro něž bylo osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystaveno poprvé před 30. prosincem 2008;

              b) která získala jiné povolení k přepravě před 30. prosincem 2008.

2. Je nutno prokázat, že tato plavidla splňují ustanovení kapitol 1 až 12 přílohy II směrnice 82/714/EHS ke dni, k němuž bylo vystaveno osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jiné povolení k přepravě.

3. Osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, která byla udělena před 30. prosincem 2008, jsou platná až do dne skončení platnosti uvedeného v osvědčení. Nadále platí čl. 2.09 odst. 2.

Článek 24a.02 Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

1. Aniž je dotčen článek 24a.03 této přílohy a čl. 18 odst. 1 písm. g) této směrnice, musí být plavidla, která nejsou plně v souladu s touto směrnicí, upravena tak, aby byla v souladu s ustanoveními směrnice, která vstoupí v platnost po té, co je jim poprvé vystaveno osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nebo jiné povolení k přepravě v souladu s přechodnými ustanoveními uvedenými v tabulce 4.

2. V tabulce 4 platí tyto definice:

– „N.V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

– „Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: Tento požadavek musí být splněn do doby vystavení nebo příštího obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2008. Pokud platnost osvědčení uplyne v období mezi 30. prosincem 2008 a jedním dnem před 30. prosincem 2009, je tento požadavek závazný teprve od 30. prosince 2009.

Tabulka 4

Článek a odstavec || Obsah || Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3 || ||

čl. 3.03 odst. 1 písm. a) || Umístění kolizní přepážky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 3.03 odst. 2 || Obytné prostory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 3.03 odst. 2 || Bezpečnostní zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 3.03 odst. 4 || Plynotěsné oddělení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 3.03 odst. 5 druhý pododstavec || Kontrola dveří v záďových přepážkách ||

čl. 3.03 odst. 7 || Kotvy nepřečnívající příď plavidel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 3.04 odst. 3 druhá věta || Izolace ve strojovnách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 3.04 odst. 3 třetí a čtvrtá věta || Otvory a uzavírací zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 3.04 odst. 6 || Východy z prostor považovaných za strojovny podle této směrnice || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

KAPITOLA 4 || ||

článek 4.04 || Nákladové značky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

KAPITOLA 5 || ||

čl. 5.06 odst. 1 první věta || Minimální (dopředná) rychlost || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

KAPITOLA 6 || ||

čl. 6.01 odst. 1 || Manévrovatelnost podle kapitoly 5 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 3 || Stálé naklánění a okolní teploty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 6.01 odst. 7 || Zhotovení otvorů pro kormidelní pně || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 6.02 odst. 1 || Přítomnost samostatných hydraulických nádrží || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2026

Zdvojené řídící ventily u hydraulických pohonných jednotek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2026

Samostatné potrubí pro druhou pohonnou jednotku u hydraulických pohonných jednotek || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2026

odstavec 2 || Uvedení druhé pohonné jednotky do provozu jediným úkonem || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2026

odstavec 3 || Manévrovatelnost podle kapitoly 5 zajištěná druhou pohonnou jednotkou/ručním ovládáním || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 6.03 odst. 1 || Připojení jiných spotřebičů na hydraulické pohonné jednotky kormidelního stroje || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2026

--- || --- || ---

čl. 6.05 odst. 1 || Kolo ručního pohonu nepoháněné motorovou pohonnou jednotkou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 6.06 odst. 1 || Dva nezávislé ovládací systémy || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 6.07 odst. 2 písm. a) || Poplašný signál pro výši hladiny hydraulické nádrže a poplašný signál pro provozní tlak || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2026

písmeno e) || Kontrola vyrovnávacích systémů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 6.08 odst. 1 || Požadavky na elektronické zařízení podle článku 9.20 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

KAPITOLA 7 || ||

čl. 7.02 odst. 2 až 6 || Neomezený výhled z kormidelny kromě těchto bodů: || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2049

čl. 7.02 odst. 3 druhý pododstavec || Neomezený výhled kormidelníka v běžném směru pohledu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

odstavec 6 || Minimální světelná propustnost skel || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 7.03 odst. 7 || Vypnutí poplašných signálů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 8 || Automatické přepnutí na jiný zdroj napájení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 7.04 odst. 1 || Ovládání hlavních motorů a kormidelních zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 7.04 odst. 2 || Ovládání hlavních motorů || Pokud kormidelna byla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049, lze-li směru pohybu dosáhnout přímo; N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024 pro ostatní motory

odstavec 3 || Zobrazení || Neexistuje-li kormidelna uzpůsobená k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30.12.2024

odst. 9 třetí věta || Ovládání pákou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30.12.2024

čtvrtá věta || Zákaz signalizace směru vodního proudu trysky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30.12.2024

čl. 7.05 odst. 1 || Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje || Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje, jež splňují: – požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na Rýnu ke dni 30. listopadu 2009 nebo – příslušné požadavky členského státu ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány.

čl. 7.06 odst. 1 || Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení || Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny a nainstalovány podle předpisů členského státu před 31. prosincem 2012, mohou být nadále instalovány a provozovány až do vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 31. prosinci 2018. Tyto systémy musí být zapsány do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v bodě 52. Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny po 1. lednu 1990 v souladu s předpisy týkajícími se minimálních požadavků a zkušebních podmínek pro systémy pro radarovou navigaci při plavbě na Rýnu a s předpisy týkajícími se minimálních požadavků a zkušebních podmínek pro ukazatele rychlosti otáčení používané při plavbě na Rýnu, mohou být i nadále instalovány a provozovány za předpokladu, že mají osvědčení o instalaci platné podle této směrnice nebo usnesení CCNR 1989-II-35.

článek 7.09 || Poplašný systém || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 7.12 první pododstavec || Spouštěcí kormidelny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby Bez automatického spouštění: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

druhý a třetí pododstavec || || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 8 || ||

čl. 8.01 odst. 3 || Pouze spalovací motory fungující na palivo s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 8.02 odst. 1 || Zabezpečení motorů před náhodným spuštěním || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 4 || Zakrytí spojovacích prvků potrubí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30.12.2024

odstavec 5 || Opláštěná potrubní soustava || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30.12.2024

odstavec 6 || Izolace částí motoru || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 8.03 odst. 2 || Kontrolní zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 3 || Automatická ochrana proti zvýšení otáček || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 5 || Zhotovení otvorů pro hřídele || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 8.05 odst. 1 || Ocelové nádrže na kapalná paliva || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 8.05 odst. 2 || Automatické zavírání ventilů nádrží || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 3 || Žádné palivové nádrže před kolizní přepážkou || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 4 || Žádné palivové nádrže a armatury umístěné přímo nad motory nebo výfukovým potrubím || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024. Do té doby musí bezpečné odvádění paliva zajistit vhodné zařízení.

odst. 6 třetí až pátá věta || Instalace a rozměry odvětrávacího potrubí a spojovacího potrubí || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odst. 7 první pododstavec || Rychlouzavírací ventil nádrže, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2029

odst. 9 druhá věta || Měřicí zařízení čitelná až po nejvyšší hladinu plnění nádrže || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 13 || Kontrola výše hladiny nejen u hlavních motorů, ale také u motorů potřebných pro bezpečný provoz plavidla || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

článek 8.06 || Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

článek 8.07 || Skladování olejů používaných v soustavách přenosu sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 8.08 odst. 8 || Jednoduché uzavírací zařízení nedostatečné pro připojení prostor vybavených jako zátěžové na drenážní čerpadla pro úložné prostory schopné pojmout zátěž || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 8.08 odst. 9 || Měřicí zařízení pro sběrné prostory úložných prostor || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 8.09 odst. 2 || Zařízení k shromažďování zaolejované vody a použitého oleje || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 8.10 odst. 3 || Mezní hodnota emisí 65 dB(A) pro plavidla v klidu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

KAPITOLA 8a || ||

|| || Předpisy se nevztahují na:               a) pohonné motory a pomocné motory o jmenovitém výkonu vyšším než 560 kW těchto kategorií podle dodatku I oddílu 4.1.2.4 směrnice 97/68/ES:          aa) V1:1 až V1:3 instalovaných na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2006;          bb) V1:4 a V2:1 až V2:5 instalovaných na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2008;                             b) pomocné motory o jmenovitém výkonu do 560 kW a s proměnnými otáčkami těchto kategorií podle článku 9.4a směrnice 97/68/ES:          aa) H instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2005;          bb) I a K instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2006;          cc) J instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2007;                             c) pomocné motory o jmenovitém výkonu do 560 kW a s konstantními otáčkami těchto kategorií podle článku 9.4a směrnice 97/68/ES:          aa) D, E, F a G instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2006[28];          bb) H, I a K instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2010;          cc) J instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2011;                             d) motory, jež splňují mezní hodnoty podle přílohy XIV směrnice 97/68/ES, instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 30. června 2007;               e) výměnné motory instalované na plavidle nebo ve strojním zařízení plavidla do 31. prosince 2011, jimiž má být nahrazen motor, na který se v souladu s výše uvedenými písmeny a) až d) nařízení nevztahují. Lhůty uvedené v odstavcích a), b), c) a d) se pro motory, které byly vyrobeny před uvedenými daty, prodlužují o dva roky.

KAPITOLA 9 || ||

čl. 9.01 odst. 1 druhá věta || Potřebné doklady, které je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 9.01 odst. 2 druhá odrážka || Schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč, která se musí uchovávat na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 3 || Okolní teplota a teplota na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 9.02 odst. 1 až 3 || Systémy napájení elektrickou energií || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

článek 9.03 || Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 9.05 odst. 4 || Průřez uzemňovacích vodičů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 9.11 odst. 4 || Účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

článek 9.12 || Spínací zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 9.12 odst. 3 písm. b) || Detektor zemního spojení vydávající vizuální i zvukový výstražný signál || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

článek 9.13 || Nouzové jističe || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

článek 9.14 || Montážní příslušenství || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 9.14 odst. 3 druhá věta || Zákaz jednopólových spínačů v prádelnách, koupelnách, umývárnách a jiných vlhkých místnostech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 9.15 odst. 2 || Minimální průřez kabelu 1,5 mm2 || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

odstavec 10 || Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 9.16 odst. 3 druhá věta || Druhý obvod || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

článek 9.19 || Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

článek 9.20 || Elektronické zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

článek 9.21 || Elektromagnetická kompatibilita || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

KAPITOLA 10 || ||

článek 10.01 || Kotevní zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 10.02 odst. 2 písm. a) || Osvědčení pro uvazovací a jiná lana || První lano, které se na plavidlu vyměňuje: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024 Druhé a třetí lano: po 30. prosinci 2029

čl. 10.03 odst. 1 || Evropská norma || Při výměně, nejpozději 30. prosince 2024

odstavec 2 || Vhodnost pro požáry třídy A, B a C || Při výměně, nejpozději 30. prosince 2024

odstavec 4 || Vztah mezi obsahem CO2 a velikostí prostoru || Při výměně, nejpozději 30. prosince 2024

článek 10.03a || Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

článek 10.03b || Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel || Pevné požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1985 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049, pokud splňují požadavky článku 13.03 přílohy II směrnice 82/714/EHS.

článek 10.04 || Uplatňování evropské normy na lodní čluny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 10.05 odst. 2 || Nafukovací záchranné vesty || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024 Záchranné vesty, které byly na plavidle před 30. prosincem 2008, lze používat do obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

KAPITOLA 11 || ||

čl. 11.02 odst. 4 první věta || Zařízení na vnějších okrajích palub a pracoviště Výška štítnic nebo silů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020 N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035

čl. 11.04 odst. 1 || Světlá šířka boční paluby || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2035 u plavidel, jejichž šířka přesahuje 7,30 m

odstavec 2 || Zábradlí na boku plavidel o délce menší než 55 m s obytným prostorem pouze na zádi || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1.1.2020

článek 11.04 || Boční paluby || První vydání nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby[29] po 30. prosinci 2049 u plavidel, jejichž šířka přesahuje 7,30 m

čl. 11.05 odst. 1 || Přístup na pracoviště || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavce 2 a 3 || Dveře, vchody, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

odstavec 4 || Schody na pracovištích, která jsou trvale obsazena || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 11.06 odst. 2 || Východy a nouzové východy || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 11.07 odst. 1 druhá věta || Žebříky, stupadla a podobná zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavce 2 a 3 || || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

článek 11.10 || Kryty jícnů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

článek 11.11 || Navijáky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2024

čl. 11.12 odst. 2 až 6 a 8 až 10 || Jeřáby: štítek výrobce, nejvyšší přípustné zatížení, ochranná zařízení, zkouška pomocí výpočtu, prohlídka odborníky, osvědčení na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

článek 11.13 || Skladování hořlavých kapalin || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

KAPITOLA 12 || ||

čl. 12.01 odst. 1 || Obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 12.02 odst. 3 || Umístění podlah || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 4 || Obytné a spací místnosti || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 12.02 odst. 5 || Hluk a vibrace v obytných prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

odstavec 6 || Světlá výška v obytných prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 8 || Volná podlahová plocha společenských místností || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 9 || Krychlový obsah místností || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 10 || Objem vzduchu na osobu || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 11 || Velikost dveří || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odst. 12 písm. a) a b) || Uspořádání schodů || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odstavec 13 || Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

článek 12.03 || Sociální zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

článek 12.04 || Kuchyně || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

článek 12.05 || Pitná voda || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

článek 12.06 || Topení a větrání || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

čl. 12.07 odst. 1 druhá věta || Ostatní zařízení v obytných prostorech || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

KAPITOLA 14a || ||

čl. 14.02 odst. 2 tabulky 1 a 2 a odst. 5 || Mezní/kontrolní hodnoty a schválení typu || N.V.P., pokud: a)             mezní a kontrolní hodnoty nepřesahují hodnoty podle článku 14a.02 více než dvojnásobně; b)            k palubní čistírně odpadních vod vydal výrobce nebo odborník osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě plavidla, a c) byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na palubě osobní lodi.

KAPITOLA 15 || ||

|| Osobní lodě || Viz článek 8 této směrnice

KAPITOLA 15a || ||

|| Osobní plachetní lodě || Viz článek 8 této směrnice

KAPITOLA 16 || ||

čl. 16.01 odst. 2 || Speciální navijáky nebo rovnocenné spojovací zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

odst. 3 poslední věta || Požadavky na pohonné jednotky || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2049

KAPITOLA 17 || ||

|| Plovoucí stroje || Viz článek 8 této směrnice

KAPITOLA 21 || ||

|| Rekreační plavidla || Viz článek 8 této směrnice

KAPITOLA 22b || ||

článek 22b.03 || Druhá, nezávislá pohonná jednotka kormidelního stroje || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

Článek 24a.03 Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985

1. Kromě článku 24a.02 této přílohy mohou být plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985, osvobozena rovněž od níže uvedených ustanovení za podmínek popsaných ve sloupci 3 tabulky 5, je-li bezpečnost plavidla a jeho posádky zajištěna jiným vhodným způsobem.

2. V tabulce 5 platí tyto definice:

– „N.V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

– „Vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“: Tento požadavek musí být splněn v době prvního vystavení nebo příštího obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2008. Pokud platnost osvědčení uplyne v období mezi 30. prosincem 2008 a jedním dnem před 30. prosincem 2009, je tento požadavek závazný teprve od 30. prosince 2009.

Tabulka 5

Článek a odstavec || Obsah || Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3 || ||

čl. 3.03 odst. 1 || Vodotěsné kolizní přepážky || N.V.P.

čl. 3.03 odst. 2 || Obytné prostory, bezpečnostní zařízení || N.V.P.

čl. 3.03 odst. 5 || Otvory ve vodotěsných přepážkách || N.V.P.

čl. 3.04 odst. 2 || Společné stěny nádrží || N.V.P.

čl. 3.04 odst. 7 || Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovnách || N.V.P.

KAPITOLA 4 || ||

článek 4.01 || Bezpečnostní vzdálenost || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2019

článek 4.02 || Volný bok || N.V.P.

KAPITOLA 6 || ||

čl. 6.01 odst. 3 || Požadavky na kormidelní zařízení || N.V.P.

KAPITOLA 7 || ||

čl. 7.01 odst. 2 || Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku v kormidelně || N.V.P.

čl. 7.05 odst. 2 || Kontrola navigačních světel || N.V.P.

článek 7.12 || Spouštěcí kormidelny || N.V.P.

KAPITOLA 8 || ||

čl. 8.01 odst. 3 || Zákaz některých kapalných paliv || N.V.P.

článek 8.04 || Výfuková soustava motoru || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

čl. 8.05 odst. 13 || Zařízení pro signalizaci výše hladiny paliva || N.V.P.

čl. 8.08 odst. 2 || Vybavení drenážními čerpadly || N.V.P.

čl. 8.08 odst. 3 a 4 || Průměr a minimální výkon drenážních čerpadel || N.V.P.

čl. 8.08 odst. 5 || Samonasávací drenážní čerpadla || N.V.P.

čl. 8.08 odst. 6 || Vybavení sacími koši || N.V.P.

čl. 8.08 odst. 7 || Automaticky uzavíratelná armatura pro zadní kolizní prostor || N.V.P.

čl. 8.10 odst. 2 || Hluk vydávaný plavidlem || N.V.P.

KAPITOLA 9 || ||

čl. 9.01 odst. 2 || Osvědčení pro elektrická zařízení || N.V.P.

čl. 9.01 odst. 3 || Instalace elektrického zařízení || N.V.P.

článek 9.06 || Nejvyšší přípustná napětí || N.V.P.

článek 9.10 || Generátory a motory || N.V.P.

čl. 9.11 odst. 2 || Akumulátory || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 9.12 odst. 2 || Spínače, ochranná zařízení || N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 30. prosinci 2029

čl. 9.14 odst. 3 || Současné přepínání || N.V.P.

článek 9.15 || Kabely || N.V.P.

čl. 9.16 odst. 3 || Osvětlení strojoven || N.V.P.

čl. 9.17 odst. 1 || Rozvaděče pro navigační světla || N.V.P.

čl. 9.17 odst. 2 || Napájení navigačních světel || N.V.P.

KAPITOLA 10 || ||

čl. 10.01 odst. 9 || Kotevní navijáky || N.V.P.

čl. 10.04 odst. 1 || Lodní čluny podle normy || N.V.P.

čl. 10.05 odst. 1 || Záchranné kruhy podle normy || N.V.P.

čl. 10.05 odst. 2 || Záchranné vesty podle normy || N.V.P.

KAPITOLA 11 || ||

čl. 11.11 odst. 2 || Bezpečnost navijáků || N.V.P.

KAPITOLA 12 || ||

čl. 12.02 odst. 13 || Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny || N.V.P.

Článek 24a.04

(Ponechán volný)

Článek 24a.05 Přechodné ustanovení k článku 2.18

Článek 24.08 se použije obdobně.

Dodatek I

BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY

Obrázek 1 Nepovolaným vstup zakázán || || Barva: červená/bílá/černá

Obrázek 2 Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření || || Barva: červená/bílá/černá

Obrázek 3 Hasicí přístroj || || Barva: červená/bílá

Obrázek 4 Upozornění na všeobecné nebezpečí || || Barva: černá/žlutá

Obrázek 5 Požární hadice || || Barva: červená/bílá

Obrázek 6 Požární soustava || || Barva: červená/bílá

Obrázek 7 Použijte ochranné protihlukové prostředky || || Barva: modrá/bílá

Obrázek 8 Lékárnička || || Barva: zelená/bílá

Obrázek 9 Rychlouzavírací ventil na nádrži || || Barva: hnědá/bílá

Obrázek 10 Oblečte si záchrannou vestu || || Barva modrá/bílá

Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a tyto rozdíly a změny nevedou k jejich nesrozumitelnosti.

Dodatek II

Správní pokyny

č. 1 || : || Požadavky týkající se schopnosti provádění vyhýbacích manévrů a otáčecích manévrů

č. 2 || : || Požadavky týkající se předepsané (dopředné) rychlosti, schopnosti zastavení a schopnosti plavby vzad

č. 3 || : || Požadavky na spojovací (spřahovací) systémy a spřahovací zařízení plavidla pro plavidlo vhodné k pohonu nebo pro poháněné plavidlo v pevně svázané sestavě

č. 4 || : || Uplatňování přechodných ustanovení

č. 5 || : || Měření hluku

č. 6 || : || Uplatňování předpisů v kapitole 15

č. 7 || : || Zvláštní kotvy se sníženou hmotností

č. 8 || : || Pevnost vodotěsných oken

č. 9 || : || Požadavky na sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou

č. 10 || : || Ponechán volný

č. 11 || : || Vyplnění osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

č. 12 || : || Palivové nádrže na plovoucích strojích

č. 13 || : || Minimální tloušťka obšívky trupu nákladních člunů

č. 14 || : || Ponechán volný

č. 15 || : || Kormidlovací rychlost plavidla s vlastním pohonem

č. 16 || : || Ponechán volný

č. 17 || : || Vhodný požární poplašný systém

č. 18 || : || Prokázání plovatelnosti, sklonu a stability oddělených částí plavidla

č. 19 || : || Ponechán volný

č. 20 || : || Vybavení pro plavidla provozovaná v souladu se standardy S1 a S2

č. 21 || : || Požadavky na nízko umístěné osvětlení

č. 22 || : || Zvláštní bezpečnostní potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace

č. 23 || : || Použití motoru, na které se vztahuje příslušné schválení typu

č. 24 || : || Vhodné výstražné zařízení pro únik plynu

č. 25 || : || Elektrické kabely

č. 26 || || Odborníci / odborně způsobilé osoby

č. 27 || || Rekreační plavidla

Poznámka:

              V souladu s čl. 5 odst. 7 této směrnice může každý členský stát u oblastí zahrnutých v příloze IV povolit méně přísné požadavky na příslušné hodnoty uvedené v následujících správních pokynech pro plavidlo provozované výhradně na jeho území na vodních cestách v zóně 3 a zóně 4.

              V souladu s čl. 5 odst. 1 a 3 této směrnice může každý členský stát u oblastí zahrnutých v příloze III přijmout přísnější požadavky na příslušné hodnoty uvedené v následujících správních pokynech pro plavidlo provozované na jeho území na vodních cestách v zóně 1 a zóně 2.

SPRÁVNÍ POKYN č. 1

Požadavky týkající se schopnosti provádění vyhýbacích manévrů a otáčecích manévrů

(Články 5.09 a 5.10 ve spojení s čl. 5.02 odst. 1, čl. 5.03 odst. 1, článkem 5.04 a článkem 16.06 přílohy II)

1.           Všeobecné podmínky a omezení pro testování vyhýbacích manévrů

1.1 V souladu s článkem 5.09 musí být plavidla a sestavy schopné provádět vyhýbací manévry včas a schopnosti těchto manévrů musí být prokázány vyhýbacími manévry ve zkušební oblasti v souladu s článkem 5.03. Tyto schopnosti se musí prokázat simulovanými vyhýbacími manévry orientovanými na levobok a na pravobok při předepsaných hodnotách, přičemž musí být splněny stanovené rychlosti otáčení plavidla vzhledem k otočení a následné kontrole kormidla v určitém časovém limitu.

Při zkouškách musí být splněny požadavky bodu 2 při zachování vzdálenosti kýlu alespoň 20 % ponoru, ale ne méně než 0,50 m.

2. Postup testování vyhýbacích manévrů a záznam údajů

(Schéma v příloze č. 1)

2.1 Vyhýbací manévry se musí provádět následovně:

S plavidlem nebo sestavou plující konstantní rychlostí V0 = 13 km/h vzhledem k hladině vody na začátku manévru (čas t0 = 0 s, rychlost otáčení r = 0°/min, úhel kormidla δ0 = 0°, konstantní otáčky motoru) se provede vyhýbací manévr na levobok nebo pravobok otočením kormidla. Na začátku manévru se kormidlo nastaví do úhlu δ, nebo kormidelní jednotka do úhlu δa v případě aktivního kormidelního zařízení, v souladu s pokyny uvedenými v bodu 2.3. Úhel kormidla δ (např. 20° na pravobok) se musí udržovat, dokud se nedosáhne hodnoty r1 rychlosti otáčení uvedené v bodu 2.2 pro odpovídající rozměry plavidla nebo sestavy. Jakmile se dosáhne rychlosti otáčení r1, zaznamená se čas t1 a kormidlo se nastaví do stejného úhlu na opačnou stranu (např. 20° na levobok) tak, aby se zastavilo otáčení a zahájilo se otáčení na opačnou stranu, tj. aby se snížila rychlost otáčení na r2 = 0 a potom se znovu zvýšila na hodnotu uvedenou v bodu 2.2. Jakmile je dosaženo rychlosti otáčení r2 = 0, zaznamená se čas t2. Jestliže je dosaženo rychlosti otáčení r3 uvedené v bodu 2.2, kormidlo se nastaví opačným směrem do stejného úhlu δ tak, aby se zastavilo otáčení. Zaznamená se čas t3. Po dosažení rychlosti otáčení r4 = 0 se zaznamená čas t4 a plavidlo nebo sestava se vrátí do svého původního kurzu.

2.2 Pro dosažení rychlosti otáčení r4 musí být splněny následující mezní hodnoty v závislosti na rozměrech plavidel nebo sestav a na hloubce vody h:

|| Rozměry plavidel nebo sestav L × B || Požadovaná rychlost otáčení r1 = r3 [°/min] || Mezní hodnoty pro čas t4 (s) v mělké a hluboké vodě

δ = 20° || δ = 45° || 1,2 ≤ h/T ≤ 1,4 || 1,4 < h/T < 2 || h/T > 2

1 || Všechna motorová plavidla; jednořadé sestavy ≤ 110 × 11,45 || 20°/min || 28°/min || 150 s || 110 s || 110 s

2 || Jednořadé sestavy do 193 × 11,45 nebo dvouřadé sestavy do 110 × 22,90 || 12°/min || 18°/min || 180 s || 130 s || 110 s

3 || Dvouřadé sestavy ≤ 193 × 22,90 || 8°/min || 12°/min || 180 s || 130 s || 110 s

4 || Dvouřadé sestavy do 270 × 22,90 nebo trojřadé sestavy do 193 × 34,35 || 6°/min || 8°/min || [30] || [31] || [32]

Časy t1, t2, t3 a t4 požadované k dosažení rychlostí otáčení r1, r2, r3 a r4 se musí zaznamenat do zprávy o měření v příloze č. 2. Hodnoty t4 nesmí přesáhnout limity uvedené v tabulce.

2.3 Musí se vykonat alespoň čtyři vyhýbací manévry, jmenovitě:

– jeden na pravobok s úhlem kormidla δ = 20°,

– jeden na levobok s úhlem kormidla δ = 20°,

– jeden na pravobok s úhlem kormidla δ = 45°,

– jeden na levobok s úhlem kormidla δ = 45°,

V případě potřeby (např. při nejistotě naměřených hodnot nebo při neuspokojivých manévrech) se musí vyhýbací manévry opakovat. Musí být splněny rychlosti otáčení uvedené v bodu 2.2 a časové limity. U aktivních kormidelních zařízení nebo zvláštních typů kormidel lze zvolit polohu δa kormidelní jednotky nebo úhel kormidla δa jiné než δ = 20° a δ = 45°, a to v souladu s posouzením odborníka a podle typu řídicího systému.

2.4 Pro účely stanovení rychlosti otáčení musí být na palubě ukazatel rychlosti otáčení splňující požadavky uvedené v dodatku VIII této směrnice.

2.5 V souladu s článkem 5.04 musí být podmínky zatížení během vyhýbacího manévru v rozmezí 70 % až 100 % maximální nosnosti. Provádí-li se zkouška s menším nákladem, je schválení pro poproudní a protiproudní plavbu omezeno na tento limit naložení.

Postupy pro vyhýbací manévry a aplikované podmínky jsou uvedeny ve schématu v příloze č. 1.

3. Schopnost otáčení

Schopnost otáčení plavidel a sestav, jejichž délka (L) nepřesahuje 86 m a šířka (B) nepřesahuje 22,90 m, je považována podle článku 5.10 ve spojení s čl. 5.02 odst. 1 za dostatečnou tehdy, když při protiproudním otáčecím manévru s počáteční rychlostí 13 km/h vzhledem k vodní hladině jsou splněny mezní hodnoty pro zastavení směrem po proudu stanovené ve správním pokynu č. 2. Musí být splněny podmínky vzdálenosti kýlu uvedené v bodě 1.1.

4. Další požadavky

4.1 Bez ohledu na body 1 až 3 musí být splněny následující požadavky:

              a) U ručně ovládaných kormidelních zařízení musí jedno otočení kolem odpovídat úhlu kormidla nejméně 3°.

              b) U strojních kormidelních zařízení musí být možné při maximálním ponoru kormidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti 4°/s v celém rozsahu otáčení kormidla.

Tento požadavek je třeba kontrolovat i s plavidlem plujícím plnou rychlostí při posunu kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku. Dále se musí ověřit, zda kormidlo drží polohu maximálního úhlu při maximální hnací síle. U aktivních kormidelních zařízení nebo zvláštních typů kormidel se toto ustanovení použije obdobně.

4.2 Pokud je k dosažení požadovaných manévrovacích schopností potřebné některé z doplňkových zařízení zmiňovaných v článku 5.05, musí splňovat požadavky kapitoly 6 a v bodě 52 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se musí uvést následující údaje:

„Kormidla chodu zpět[33]/příďová kormidelní zařízení[34]/jiná zařízení[35] uvedená v bodě 34 jsou[36] [37] nezbytná ke splnění požadavků kapitoly 5 na manévrovatelnost.“

5. Zaznamenávání údajů a zprávy

Měření, zprávy a zaznamenávání údajů se musí provádět v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 2.

PŘÍLOHA č. 1

ke správnímu pokynu č. 1

Schéma vyhýbacího manévru

t0 || = || začátek vyhýbacího manévru

t1 || = || čas k dosažení rychlosti otáčení r1

t2 || = || čas k dosažení rychlosti otáčení r2 = 0

t3 || = || čas k dosažení rychlosti otáčení r3

t4 || = || čas k dosažení rychlosti otáčení r4 = 0 (konec vyhýbacího manévru)

δ || = || úhel kormidla [°]

r || = || rychlost otáčení [°/min]

PŘÍLOHA č. 2

ke správnímu pokynu č. 1

Zpráva o schopnosti provádění vyhýbacích a otáčecích manévrů

Subjekt pověřený prohlídkami: …

Datum: …

Jméno: …

Název plavidla: …

Vlastník: …

Druh plavidla: … || Zkušební oblast: …

nebo sestavy: … || Relevantní hladina vody [m]: …

L × B [m × m]: … || Hloubka vody h [m]: …

Ttest [m]: … || h/T: …

Rychlost proudu [m/s]:

Zatížení: … % z max. …

(během zkoušky) [t]: … hrubá nosnost: …

Ukazatel rychlosti otáčení

Typ: …

Typ konstrukce kormidla: běžná konstrukce/zvláštní konstrukce[38]

Aktivní kormidelní zařízení: ano/ne[39]

Výsledky vyhýbacích manévrů:

Čas t1 až t4 požadovaný pro vyhýbací manévr || Úhel kormidla δ nebo δa[40], při kterém je vyhýbací manévr zahájen, a rychlost otáčení, která musí odpovídat r1 = r3 || Připomínky

|| δ = 20° PRAVOBOK[41] || δ = 20° LEVOBOK[42] || δ = 45° PRAVOBOK[43] || δ = 45° LEVOBOK[44] ||

δa = … PRAVOBOK[45] || δa = … LEVOBOK[46] || δa = … PRAVOBOK[47] || δa = … LEVOBOK[48]

r1 = r3 = … °/min || || r1 = r3 = … °/min ||

t1 [s] || || || || || || ||

t2 [s] || || || || || || ||

t3 [s] || || || || || || ||

t4 [s] || || || || || || ||

Mezní hodnota t4 podle bodu 2.2 || Mezní hodnota t4 = … [s] || ||

Schopnost otáčení[49]

Geografická poloha na začátku otáčecího manévru … km

Geografická poloha na konci otáčecího manévru … km

Kormidelní stroj

Druh operace: ruční/strojní[50]

Úhel kormidla při každém otočení kolem[51]: … °

Úhlová rychlost kormidla v celém rozsahu[52]: … °/s

Úhlová rychlost kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku[53]: … °/s

SPRÁVNÍ POKYN č. 2

Požadavky týkající se předepsané (dopředné) rychlosti, schopnosti zastavení a schopnosti plavby vzad

(Články 5.06, 5.07 a 5.08 ve spojení s čl. 5.02 odst. 1, čl. 5.03 odst. 1, článkem 5.04 a článkem 16.06 přílohy II)

1. Maximální předepsaná (dopředná) rychlost plavby podle článku 5.06

Rychlost vzhledem k vodní hladině je podle čl. 5.06 odst. 1 uspokojivá tehdy, když dosáhne nejméně 13 km/h. Během zkoušek musí být splněny následující podmínky stejným způsobem jako při zkoušce zastavení:

              a) musí být splněna vzdálenost kýlu uvedená v bodu 2.1;

              b) musí se provádět měření, záznamy, registrace a vyhodnocení zkušebních údajů.

2. Schopnost zastavení a schopnost plavby vzad předepsané v souladu s články 5.07 a 5.08

2.1 Plavidla a sestavy jsou podle čl. 5.07 odst. 1 považované za schopné včasného zastavení při plavbě po proudu tehdy, když je během zkoušky prokázáno včasné zastavení vzhledem k zemi při plavbě po proudu při počáteční rychlosti 13 km/h vzhledem k vodní hladině se vzdáleností kýlu rovnající se alespoň 20 % ponoru, avšak ne méně než 0,50 m.

              a) V tekoucích vodách (rychlost proudu 1,5 m/s) musí být schopnost zastavení vzhledem k vodní hladině prokázána na maximální měřenou vzdálenost vzhledem k zemi:

              550 m pro plavidla a sestavy o:

– délce L > 110 m nebo

– šířce B > 11,45 m

              nebo

              480 m pro plavidla a sestavy o:

– délce L ≤ 110 m a

– šířce B ≤ 11,45 m.

              Zastavovací manévr je dokončen při zastavení vzhledem k zemi.

              b) Ve stojatých vodách (rychlost proudu menší než 0,2 m/s) musí být schopnost zastavení vzhledem k vodní hladině prokázána na maximální měřenou vzdálenost vzhledem k zemi:

              350 m pro plavidla a sestavy o:

– délce L > 110 m nebo

– šířce B > 11,45 m

              nebo

              305 m pro plavidla a sestavy o:

– délce L ≤ 110 m a

– šířce B ≤ 11,45 m.

              Ve stojaté vodě se musí provést i zkouška prokazující, že při plavbě vzad lze dosáhnout rychlosti nejméně 6,5 km/h.

Měření, záznamy a registrace zkušebních údajů zmiňovaných v písmenu a) nebo b) se musí provádět v souladu s postupem stanoveným v dodatku č. 1.

V průběhu celé zkoušky musí plavidlo nebo sestava dosahovat dostatečné manévrovatelnosti.

2.2 V souladu s článkem 5.04 musí být plavidla během zkoušky pokud možno naložena do 70–100 % jejich hrubé nosnosti. Tyto podmínky naložení se vyhodnocují podle dodatku č. 2. Pokud jsou plavidlo nebo sestava během zkoušky naloženy na méně než 70 %, maximální povolený výtlak při plavbě po proudu se určí podle aktuálního zatížení za předpokladu, že jsou splněny mezní hodnoty podle bodu 2.1.

2.3 Pokud aktuální hodnoty počáteční rychlosti a rychlosti proudu v době zkoušky nesplňují podmínky stanovené v bodu 2.1, získané výsledky se musí vyhodnocovat v souladu s postupem uvedeným v dodatku č. 2.

Povolená odchylka počáteční rychlosti 13 km/h nesmí být větší než +1 km/h a rychlost proudu tekoucí vody musí být mezi 1,3 až 2,2 m/s. V opačném případě se zkouška musí opakovat.

2.4 Maximální povolený výtlak nebo příslušné maximální zatížení nebo maximální ponořený průřez pro plavidla a sestavy plující po proudu musí být stanoveny na základě zkoušek a zapsány do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

Dodatek č. 1

ke správnímu pokynu č. 2

MĚŘENÍ, ZAZNAMENÁVÁNÍ A REGISTRACE ÚDAJŮ SHROMÁŽDĚNÝCH BĚHEM ZKOUŠEK ZASTAVOVACÍCH MANÉVRŮ

1. Zastavovací manévr

Plavidla a sestavy zmiňované v kapitole 5 musí podstoupit zkoušku v tekoucí nebo stojaté vodě ve zkušební oblasti, aby prokázala, že jsou schopna zastavit při plavbě po proudu pouze pomocí svého pohonného zařízení bez použití kotev. Zastavovací manévr musí být v zásadě prováděn podle obrázku 1. Začíná tehdy, když plavidlo pluje konstantní rychlostí co možná nejbližší hodnotě 13 km/h vzhledem k vodní hladině, obrácením chodu motorů ze směru vpřed do směru vzad (bod A příkazu zastavení) a je dokončen, když je plavidlo nehybné vzhledem k zemi (bod E: v = 0 vzhledem k zemi nebo bod D: = bod E: v = 0 vzhledem k vodní hladině a k zemi, pokud je zastavovací manévr prováděn ve stojaté vodě).

Pokud jsou zastavovací manévry prováděny v tekoucí vodě, musí se zaznamenat i poloha a okamžik zastavení vzhledem k vodní hladině (plavidlo pluje rychlostí proudu; bod D: v = 0 vzhledem k vodní hladině).

Naměřené údaje se musí uvést do zprávy – viz schéma v tabulce 1. Před provedením zastavovacího manévru je třeba do horní části formuláře uvést neměnné údaje.

Průměrná rychlost proudu (vSTR) v kanále se určuje podle hodnoty ustanoveného vodoznaku, je-li k dispozici, nebo změřením pohybu plovoucího tělesa a uvede se do zprávy.

V zásadě je během zastavovacího manévru povoleno použít průtokoměry k určení rychlosti plavidla vzhledem k vodní hladině, pokud lze zaznamenat pohyb a požadované údaje v souladu s postupem uvedeným výše.

2. Registrace naměřených údajů a jejich zaznamenání do zprávy (tabulka 1)

U zastavovacího manévru se musí nejprve určit počáteční rychlost vzhledem k vodní hladině. To lze provést změřením času potřebného k proplutí mezi dvěma značkami na zemi. V tekoucí vodě se musí brát v potaz průměrná rychlost proudu.

Zastavovací manévr je zahájen příkazem „stop“A, který je vydán při projíždění kolem značky na zemi. Průjezd kolem značky na zemi se musí zaznamenat kolmo k ose plavidla a uvést do zprávy. Stejným způsobem se během zastavovacího manévru zaznamená i průjezd kolem všech dalších značek na zemi a do zprávy se uvede každá značka (např. kilometrovník) a čas průjezdu.

Naměřené hodnoty se zaznamenají v intervalech 50 m, je-li to možné. V každém případě se musí zaznamenat čas dosažení bodů B a C, je-li to možné, jakož i bodů D a E a odhadne se vzájemná poloha. Údaje o otáčkách motoru se do zprávy nemusí uvádět, ale měly by se poznamenat pro umožnění přesnější regulace počáteční rychlosti.

3. Popis zastavovacího manévru

Zastavovací manévr podle obrázku 1 je třeba zobrazit ve formě schématu. Nejprve se musí znázornit graf pohybu v čase pomocí hodnot uvedených ve zprávě o zkoušce a musí se vyznačit body A až E. Potom bude možné určit průměrnou rychlost mezi dvěma měřenými body a znázornit graf rychlosti/času.

To se dělá následovně (viz obrázek 1):

Určením kvocientu (podílu) rozdílu polohy k rozdílu v čase Δs/Δt lze vypočítat průměrnou rychlost plavidla v tomto časovém intervalu.

Příklad:

Během intervalu 0 s a 10 s je ujeta vzdálenost od 0 m do 50 m.

Δs/Δt = 50 m/10 s = 5,0 m/s = 18,0 km/h

Tato hodnota se uvede jako průměrná rychlost k souřadnici 5 sekund na vodorovné ose. Během druhého intervalu, od 10 s do 20 s, je ujeta vzdálenost 45 m.

Δs/Δt = 45 m/10 s = 4,5 m/s = 16,2 km/h

U značky D se plavidlo zastavilo vzhledem k vodní hladině, tj. rychlost proudu je přibližně 5 km/h.

Obrázek 1

Zastavovací manévr

Vysvětlení symbolů v obrázku 1

A || || příkaz k zastavení

B || || poháněcí ústrojí zastaveno

C || || poháněcí ústrojí na zpětný chod

D || || v = 0 vzhledem k vodní hladině

E || || v = 0 vzhledem k zemi

v || || rychlost plavidla

vL || || v vzhledem k zemi

s || || vzdálenost ujetá vzhledem k zemi

t || || naměřený čas

Tabulka 1

Zpráva o zastavovacím manévru

Subjekt pověřený prohlídkami: || … || Druh plavidla nebo sestavy: || … || Zkušební oblast: || …

L × B [m]: || … || Hodnota vodoznaku || [m]: || …

Datum: || … || T při zkoušce [m]: || … || Hloubka vody || [m]: || …

Jméno: || … || Zatížení při zkoušce [t]: || … || Sklon || [m/km]: || …

Zkušební jízda č. || … || % maximální nosnosti || … || VSTR || [km/h]: || …

|| || Výkon pohonných motorů PB [kW] || … || [m/s]: || …

|| || Pohonný systém podle přílohy č. 2, tabulky 2: || … || Maximální výtlak || [m3]: || …

Poloha (řeka-km) || Čas [s] || Δs [m] || Δt [s] || vIL [km/h] || Otáčky motoru n [min–1] || Pozorování

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

Dodatek č. 2 ke správnímu pokynu č. 2

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ZASTAVOVACÍHO MANÉVRU

1. Na základě zaznamenaných hodnot se musí ověřit shoda s mezními hodnotami podle dodatku č. 1. Pokud se podmínky zastavovacího manévru výrazně odchylují od standardních podmínek nebo pokud existují pochybnosti o shodě s mezními hodnotami, výsledky se musí vyhodnotit. V takovém případě lze pro výpočet zastavovacích manévrů použít následující postup.

2. Teoretické brzdné dráhy se určují podle standardních podmínek (Sreference, Sreferenční) uvedených v bodu 2.1 správního pokynu č. 2 a podle podmínek zastavovacího manévru (Sactual, Saktuální) a porovnávají se s naměřenou brzdnou dráhou (Smeasured, Snaměřená). Korigovaná brzdná dráha zastavovacího manévru za standardních podmínek (Sstandard, Sstandardní) se počítá následovně:

Vzorec 2.1:

SSTANDARD = SMEASURED·(SREFERENCE/SACTUAL) ≤ mezní hodnota podle bodu 2.1 písm. a) nebo b) správního pokynu č. 2

Pokud byl zastavovací manévr prováděn se zatížením 70–100 % maximální nosnosti v souladu s bodem 2.2 správního pokynu č. 2, pak pro výpočet sstandard je třeba pro určení sreference a sactual použít výtlak odpovídající zatížení v době zkoušky (Dreference = Dactual, Dreferenční = Daktuální).

Je-li při určování sstandard podle vzorce 2.1 dotyčná mezní hodnota přesažena nebo nedosažena, hodnota sreference musí být snížena nebo zvýšena o rozdíl Dreference tak, aby byla mezní hodnota splněna (sstandard = dotyčná mezní hodnota). Obdobně se stanoví i maximální povolený výtlak při plavbě po proudu.

3. Podle mezních hodnot uvedených v bodu 2.1 písm. a) a b) správního pokynu č. 2 se budou počítat pouze brzdné dráhy měřené ve:

– fázi I („plná rychlost vpřed“ obrácená na „plnou rychlost vzad“): SI

              a

– fázi II (konec zpětného chodu, dokud se plavidlo nezastaví vzhledem k vodní hladině) SII

(viz obrázek 1). Celková brzdná dráha potom je:

Vzorec 3.1

Stotal = SI + SII (Scelková = SI + SII)4. Jednotlivé brzdné dráhy se vypočítají následovně:

VÝPOČET ZASTAVOVACÍHO MANÉVRU

Obrázek 2

Schéma

|| Vzorce pro výpočet: || s následujícími koeficienty

4.1 || SI = k1 · vL · t1 || tI ≤ 20 s || — k1 podle tabulky 1

4.2 || SII = k2 · vII2 · (D · g)/(k3 · FPOR + RTmII – RG) · (k4 + (VSTR/VII)) || — k2, k3, k4 podle tabulky 1

4.3 || RTmII = (RT/v2) · (k7 · k6 · (vL – vSTR))2 || — k6, k7 podle tabulky 1 — RT/v2 podle tabulky 3

4.4 || RG = i · D · ρ · g · 10–6 ||

4.5 || VII = k6 · (VL – VSTR) || — k6 podle tabulky 1

4.6 || FPOR = f · PB || — f podle tabulky 2

4.7 || tII = (SII/(vII · (k4 + (vSTR/vII)))) || — k4 podle tabulky 1

Ve vzorcích 4.1 až 4.7:

vL || Rychlost vzhledem k zemi při zahájení změny směru || [m/s]

tI || Čas změny směru || [s]

vII || Rychlost vzhledem k vodní hladině na konci změny směru || [m/s]

D || Výtlak || [m3]

FPOR || Zpětné přitažení pacholete || [kN]

PB || Výkon pohonného motoru || [kW]

RTmII || Průměrný odpor během fáze II, bude určen podle schématu pro stanovení RT/v2 || [kN]

RG || Odpor stoupání || [kN]

i || Sklon v m/km (pokud chybí, použijte hodnotu 0,16) || [m/km]

vSTR || Průměrná rychlost proudu || [m/s]

g || Zrychlení způsobené přitažlivostí (9,81) || [m/s2]

ρ || Hustota vody, ρ sladké vody = 1000 || [kg/m3]

T || Maximální ponor (plavidla nebo sestavy) || [m]

h || Hloubka vody || [m]

B || Šířka || [m]

L || Délka || [m]

Koeficienty pro vzorce 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 4.5, 4.6 a 4.7 mohou být převzaty z tabulek uvedených níže.

Tabulka 1

k faktory pro:

              a) motorová plavidla a sestavy v zástupu;

              b) dvouřadé sestavy;

              c) trojřadé sestavy.

|| a || b || c || Jednotky

k1 || 0,95 || 0,95 || 0,95 || —

k2 || 0,115 || 0,120 || 0,125 || (kg · s2)/m4

k3 || 1,20 || 1,15 || 1,10 || —

k4 || 0,48 || 0,48 || 0,48 || —

k6 || 0,90 || 0,85 || 0,80 || —

k7 || 0,58 || 0,55 || 0,52 || —

Tabulka 2

Koeficient f pro poměr mezi tahem na pachole při zpětném chodu a výkonem pohonných motorů

Pohonný systém || f || Jednotky

Moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou || 0,118 || kN/kW

Starší dýzy s ostrou zadní hranou || 0,112 || kN/kW

Propelery bez dýzy || 0,096 || kN/kW

Kormidlovací propelery s dýzami (zpravidla s ostrou zadní hranou) || 0,157 || kN/kW

Kormidlovací propelery bez dýz || 0,113 || kN/kW

Tabulka 3

Schéma týkající se výpočtu odporu

Stanovení hodnoty RT/v2 vzhledem k D1/3 [B + 2T]:

Tabulka 3:      Schéma týkající se výpočtu odporu             Stanovení hodnoty RT/v2 vzhledem k D1/3 [B + 2T]:

||

|| ||

Příloha k dodatku č. 2 ke správnímu pokynu č. 2

Příklady použití dodatku č. 2

(Vyhodnocení výsledků zastavovacího manévru)

PŘÍKLAD I

1. Údaje o plavidlech a sestavě

Sestava: běžné motorové plavidlo s tlačným člunem (Europa IIa) spojeným v řadě

|| L [m] || B [m] || T max [m] || Dwt[54]max [t] || D max [m3] || PB [kW]

Motorové plavidlo || 110 || 11,4 || 3,5 || 2900 || 3731 || 1500

Tlačný člun || 76,5 || 11,4 || 3,7 || 2600 || 2743 || —

Sestava || 110 || 22,8 || 3,7 || 5500 || 6474 || 1500

Pohonný systém motorového plavidla: moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou.

2. Hodnoty naměřené během zastavovacího manévru

Rychlost proudu || vSTRactual || = || 1,4 m/s || ≈ || 5,1 km/h

Rychlost plavidla (vzhledem k vodní hladině) || VSactual || = || 3,5 m/s || ≈ || 12,5 km/h

Rychlost plavidla: (vzhledem k zemi): || VLactual || = || 4,9 m/s || ≈ || 17,6 km/h

Čas změny směru (naměřený) (bod A až C): || tI || = || 16 s || ||

Brzdná dráha vzhledem k vodní hladině: (bod A až D) || SMEASURED || = || 340 m || ||

Podmínky zatížení (možno odhadnout): || Dactual || = || 5179 m3 || ≈ || 0,8 Dmax

Aktuální ponor sestavy: || Tactual || = || 2,96 m || ≈ || 0,8 Tmax

3. Mezní hodnota podle bodu 2.1 písm. a) nebo b) se porovná s Sstandard

Jelikož B > 11,45 m a sestava je v tekoucí vodě, v souladu s bodem 2.1 písm. a) pro tuto sestavu platí následující:

Sstandard < 550 m

4. Určení korigované brzdné dráhy ve srovnání se standardními podmínkami

– naměřená hodnota podle dodatku č. 1 (viz bod 2)

              smeasured = 340 m

– bude vypočítáno:

              sactual jako součet

sIactual || || (podle vzorce 4.1 z dodatku č. 2 s hodnotou VLactual)

              a

sIIactual || || (podle vzorců 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a 4.6 z dodatku č. 2 s aktuálními rychlostmi vIIactual, vSTRactual, Dactual)

              sreference jako součet

sIreference || || (podle vzorce 4.1 z dodatku č. 2 s hodnotou vLreference)

              a

sIIreference || || (podle vzorců 4.2 až 4.6 z dodatku č. 2 s hodnotami referenčních rychlostí podle bodu 2.1 správního pokynu a za předpokladu zatížení většího než 70 % maximálního zatížení (≈ 80 %): Dreference = Dactual a Treference = Tactual)

– bude zkontrolováno:

              Sstandard = Smeasured · (Sreference/Sactual) ≤ 550 m

4.1 Koeficienty pro výpočet převzaté z dodatku č. 2

Tabulka 1

pro sIactual a sIreference || k1 || = || 0,95

pro sIIactual a sIIreference || k2 || = || 0,12

|| k3 || = || 1,15

|| k4 || = || 0,48

|| k6 || = || 0,85

|| k7 || = || 0,55

Tabulka 2 (pro moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou)

f = 0,118

4.2 Výpočet Sactual

              a)sIactual s hodnotami naměřenými během zastavovacího manévru (vzorec 4.1)

              SIactual = k1 · vLactual · tIactual

              SIactual = 0,95 · 4,9 · 16 = 74,5 m

              b) Vzorec pro sIIactual

              SIIactual = k · v2IIactual · ((Dactual · g)/(k3 · FPOR + RTmIIactual – RG)) · (k4 + ((VSTRactual)/(VIIactual)))

              c) Výpočet RTmIIactual podle tabulky 3 a vzorce 4.3 z dodatku č. 2

              (Dactual)1/3 = 51791/3 + 17,3 [m]

              (Dactual)1/3 · (B + 2 · Tactual) = 17,3 · (22,8 + 5,92) = 496,8 [m2]

              podle tabulky 3 (RT/v2) = 10,8 [(kN · s2)/(m2)]

              vLactual – vSTRactual = 4,9 – 1,4 = 3, 5 m/s

              RTmIIactual = (RT/v2) · (k7 · k6 · (vLactual – vSTRactual))2 = 10,8 · (0,55 · 0,85 · 3,5)2 = 28,8[kN]

              d) Výpočet odporu stoupání RG podle vzorce 4.4

              RG = 10-6 · (0,16 · Dactual · ρ · g) = 10-6 · (0,16 · 5179 · 1000 · 9,81) = 8,13[kN]

              e) Výpočet vIIactual podle vzorce 4.5

              vIIactual = k6(vLactual – vSTRactual) = 0,85 · 3,5 = 2,97 [m/s]

              vIIactual2 = 8,85 [m/s]2

              f) Výpočet FPOR podle vzorce 4.6 a tabulky 2

              FPOR = 0,118 · 1500 = 177[kN]

              g) Výpočet sIIactual pomocí vzorce v písmenu b) a výsledků v písmenu c), d), e) a f)

              sIIactual = ((0,12 · 8,85 · 9,81 · (0,48 + (1,4/2,97)))/(1,15 · 177 + 28,8 – 8,13)) · 5179

              sIIactual = 228,9 m

              h) Výpočet celkové vzdálenosti podle vzorce 3.1

              sactual = 74,51 + 228,9 = 303,4 m

              Poznámka: Rozdíl (RtmII – RG), který představuje funkci D, s aktuální hodnotou 20,67 kN je evidentně relativně malý ve srovnání s k3 · FPOR s aktuální hodnotou 203,55 kN, proto lze pro účely zjednodušení považovat sII za poměrné vůči D, tj. sII = Constant D.

4.3 Výpočet sreference

Počáteční hodnoty

vSTRreference = 1,5 m/s = 5,4 km/h || Dreference = Dactual = 5179m3

vSreference = 3,6 m/s = 13 km/h || Treference = Tactual = 2,96 m

vLreference = 5,1 m/s = 18,4 km/h ||

              a) SIreference = k1 · vLreference · tI

              SIreference = 0,95 · 5,1 · 16 = 77,50 m

              b) SIIreference = k2 · v2IIreference · (Dreference · g)/(k3 · FPOR + RTmIIreference – RG) · (k4 + ((vSTRreference)/vIIreference))

              c) Výpočet RTmIIreference

              (RT/v2) = 10,8 [(kN · s2)/(m2)] jako v bodu 4.2, protože B, D a T jsou nezměněny.

              vLreference – vSTRreference = 3,6 [m/s]

              RTmIIreference = (RT/v2) · (k7 · k6 · (vLreference – vSTRreference))2 = 10,8 · (0,55 · 0,85 · 3,6)2 = 30,99[kN]

              d) Odpor stoupání RG jako v bodu 4.2

              e) Výpočet vIIreference

              vIIreference = k6 · (vLreference – vSTRreference) = 0,85 · 3,6 = 3,06 [m/s], v2IIreference = 9,36 [m/s]2

              f) FPOR jako v bodu 4.2

              g) Výpočet sIIreference pomocí vzorce v písmenu b) a výsledků z písmen c) až f)

              sIIreference = (0,12 · 9,36 · 9,81 · (0,48 + (1,5/3,06)))/(1,15 · 177 + 30,99 – 8,13) · 5179

= || 0,0472 || · 5179 = 244,5 m

Constantreference

              h) Výpočet celkové vzdálenosti

              sreference = sIreference + sIIreference = 77,5 + 244,5 = 322 m

4.4 Ověření shody s přípustnou brzdnou dráhou podle standardních podmínek sstandard

podle vzorce 2.1 z dodatku č. 2

sstandard = smeasured · (sreference/sactual) = 340 · (322/303,4) = 360,8 m < 550 m

Závěr:

Přípustná mezní hodnota není zdaleka dosažena, tj.:

– přijetí pro plavbu po proudu při aktuálním zatížení (0,8 · Dmax) je bez problémů možné,

– vyšší zatížení je možné a lze jej vypočítat podle bodu 5 níže.

5. Možné zvýšení Dactual při plavbě po proudu

(sstandard)Limit = smeasured · (((sreference)Limit)/sactual) = 550 m

(sreference)Limit = 550 · (sactual/smeasured) = 550 · (303,4/340) = 490,8 m

S hodnotou sIIreference = Constantreference D podle poznámky pod bodem 4.2

(sreference)Limit = (sIreference + sIIreference)Limit = sIreference + 0,0472 · (Dreference)Limit

Z tohoto důvodu

(Dreference)Limit = ((sreference)Limit – sIreference)/0,0472 = (490,8 – 77,5)/0,0472 = (8756m3)

Z toho vyplývá, že:

Protože (Dreference)Limit > Dmax (8756 > 6474), může být této sestavě (viz bod 1) povolena plavba po proudu s plným zatížením.

PŘÍKLAD II

1. Údaje o plavidlech a sestavě

Sestava: poháněná velkým motorovým plavidlem

2 tlačné čluny vedle sebe vpředu a

1 bočně svázaný tlačný člun

|| L [m] || B [m] || T max [m] || Dwt[55]max [t] || D max [m3] || PB [kW]

Motorové plavidlo || 110 || 11,4 || 3,5 || 2900 || 3731 || 1500

Každý tlačný člun || 76,5 || 11,4 || 3,7 || 2600 || 2743 || —

Sestava || 186,5 || 22,8 || 3,7 || 10700 || 11960 || 1500

              Pohonný systém plavidla s vlastním pohonem: moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou.

2. Hodnoty naměřené během zastavovacího manévru

Rychlost proudu || vSTRactual || = || 1,4 m/s || ≈ || 5,1 km/h

Rychlost plavidla (vzhledem k vodní hladině) || VSactual || = || 3,5 m/s || ≈ || 12,5 km/h

Rychlost plavidla (vzhledem ke břehu) || VLactual || = || 4,9 m/s || ≈ || 17,6 km/h

Čas změny směru (naměřený) (bod A až C): || tI || = || 16 s || ||

Brzdná dráha vzhledem k vodní hladině: (bod A až D) || Smeasured || = || 580 m || ||

Podmínky zatížení (možno odhadnout): || Dactual || = || 9568 m3 || ≈ || 0,8 Dmax

Aktuální ponor sestavy: || Tactual || = || 2,96 m || ≈ || 0,8 Tmax

3. Mezní hodnota podle bodu 2.1 písm. a) nebo b) správního pokynu se porovná s hodnotou sstandard

Jelikož B > 11,45 m a sestava je v tekoucí vodě, v souladu s bodem 2.1 písm. a) pro tuto sestavu platí následující:

sstandard ≤ 550 m

4. Určení korigované brzdné dráhy ve srovnání se standardními podmínkami

– naměřená hodnota:

              smeasured = 340 m

– požadované výpočty:

              sactual jako součet

sIactual || || (podle vzorce 4.1 z dodatku č. 2 s hodnotou VLactual)

              a

sIIactual || || (podle vzorců 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a 4.6 z dodatku č. 2 se skutečnými rychlostmi vLactual (viz bod 2 výše) a Dactual)

sreference: sum sIreference + sIIreference || || (podle vzorců 4.1 až 4.6 z dodatku č. 2 s referenčními rychlostmi a v souladu s dodatkem č. 2, protože zatížení > 70 % maxima, kde Dreference = Dactual a Treference = Tactual)

– ověřit:

              sstandard = smeasured · (sreference/sactual) ≤ 550 m,

– jinak vypočítat:

              s* standard = 550 m snížením Dactual na D*

4.1 Koeficienty pro výpočet podle dodatku č. 2

Tabulka 1

pro sIactual a sIreference || k1 || = || 0,95

pro sIactual a sIreference || k2 || = || 0,12

|| k3 || = || 1,15

|| k4 || = || 0,48

|| k5 || = || 0,85

|| k7 || = || 0,55

Tabulka 2 (pro moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou)

f = 0,118

4.2 Výpočet sIactual

              a) sIactual pomocí hodnot naměřených během zastavovacích manévrů

              sIactual = k1 · vLactual · tIactual

              sIactual = 0,95 · 4,8 · 16 = 73 m

              b) vzorec pro sIIactual

              sIIactual = k2 · v2IIactual · ((Dactual · g)/(k3 · FPOR + RTmIIactual – RG)) · (k4 +(vSTRactual/vIIactual))

              c) Výpočet RTmIIactual podle tabulky 3 a vzorce 4.3 z dodatku č. 2

              (Dactual)1/3 = 95681/3 + 21,2 [m]

              Dactual1/3 · (B + 2 · Tactual) = 21,2 · (22,8 – 5,92) = 609 [m2]

              z tabulky 3 (RT/v2) = 14,0 [(kN · s2)/(m2)]

              vLactual – vSTRactual = 4,8 – 1,4 = 3,4 m/s

              RTmIIactual = (RT/v2) · (k7 · k6 · (vLactual – vSTRactual))2 = 14,0 · (0,55 · 0,85 · 3,4)2 = 35,4[kN]

              d) Výpočet odporu stoupání RG podle vzorce 4.4 z dodatku č. 2

              RG = 10-6 · (0,16 · Dactual · ρ · g) = 10-6 · (0,16 · 9568 · 1000 · 9,81) = 15,02[kN]

              e) Výpočet vIIactual podle vzorce 4.5 z dodatku č. 2

              vIIactual = k6 · (vLactual · vSTRactual) = 2,89[m/s]

              v2IIactual = 8,35[m/s]2

              f) Výpočet FPOR podle vzorce 4.6 a tabulky 2

              FPOR = 0,118 · 1500 = 177[kN]

              g) Výpočet sIIactual pomocí vzorce v písmenu b) a výsledku v písmenu c), d), e) a f)

              SIIactual = ((0,12 · 8,35 · 9,81 (0,48 + (1,4/2,89)))/(1,15 · 177 + 35,4 – 15,02)) · 9568

              SIIactual = 402 m

              h) Výpočet celkové vzdálenosti podle vzorce 3.1

              sactual = 73 + 402 = 475 m

4.3 Výpočet sreference

Počáteční hodnoty:

VSTRreference = 1,5 m/s ≈ 5,4 km/h || Dreference = Dactual = 9568 m3

VSreference = 3,6 m/s ≈ 13 km/h || Treference = Tactual = 2,96 m

VLreference = 5,1 m/s ≈ 18,4 km/h ||

              a) SIreference = k1 · vLreference · t1

              SIreference = 0,95 · 5,1 · 16 = 77, 50 m

              b) SIIreference = k2 · vIIreference2 · ((Dreference · g)/(k3 · FPOR + RTmIIreference – RG)) · (k4 + (vSTRreference/vIIreference))

              c) Výpočet RTmIIreference

              (RT/v2) = 14,0 [(kN · s2)/(m2)] jako v bodu 4.2, protože B, D a T jsou nezměněny

              vLreference – vSTRreference = 3,6 [m/s]

              RTmIIreference = 14,0 · (0,55 · 0,85 · 3,6)2 = 39,6[kN]

              d) Odpor stoupání RG jako v bodu 4.2

              e) Výpočet vIIreference

              vIIreference = 0,85 · 3,6 = 3,06[m/s], vIIreference2 = 9,36 [m/s]2

              f) FPOR jako v bodu 4.2

              g) Výpočet SIIreference pomocí vzorce v písmenu b) a výsledků z písmen c) až f)

              SIIreference = ((0,12 · 9,36 · 9,81 · (0,48 + (1,5/3,06)))/(1,15 · 177 + 39,6 – 15,02)) · 9568

SIIreference = || 0,04684 || · 9568 = 448 m

Constantreference

h) Výpočet celkové vzdálenosti

              Sreference = SIreference + SIIreference = 77,5 + 448 = 525,5 m

4.4 Ověření shody s přípustnou brzdnou dráhou podle standardních podmínek Sstandard

podle vzorce 2.1 z dodatku č. 2

Sstandard = Smeasured · (Sreference/Sactual) = 580 · (525,5/475) = 641 m > 550 m

Závěr: Mezní hodnota byla evidentně překročena; přijetí pro plavbu po proudu je možné pouze s omezeným nákladem. Tento omezený náklad lze určit podle bodu 5 níže.

5. Přípustný výtlak D* při plavbě po proudu podle vzorce 2.1 z dodatku č. 2

Sstandard = Smeasured · (Sreference*/Sactual) = 550 m

Proto:

Sreference* = 550 · (Sactual/Smeasured) = SIreference + SIIreference*

SIIreference* = Constantreference · D* = 0,04684 · D*

D* = ((550 · (475/580) – 77,5)/0,04684) = 7950[m3]

Důsledek: Protože při plavbě po proudu je přípustný výtlak D* pouze 7 950 m3, přípustná nosnost (perm. Dwt.) je u této sestavy přibližně:

(perm.Dwt./max.Dwt.) = (D*/Dmax) = (7950/11960) = 0,66

Přípustná nosnost (viz bod 1)

0,66 · 10700 = 7112 t

SPRÁVNÍ POKYN č. 3

Požadavky na spojovací (spřahovací) systémy a spřahovací zařízení plavidla pro plavidlo vhodné k pohonu nebo pro poháněné plavidlo v pevně svázané sestavě

(Články 16.01, 16.02, 16.06, 16.07 přílohy II)

Kromě požadavků kapitoly 16 přílohy II musí být dodržena i příslušná ustanovení předpisů plavebních orgánů platných v členských státech.

1. Obecné požadavky

1.1 Každý spojovací (spřahovací) systém musí zaručovat pevné spojení všech plavidel v sestavě, tj. při předpokládaných provozních podmínkách musí spřahovací zařízení zamezit podélnému nebo příčnému pohybu mezi plavidly tak, aby sestava byla považována za lodní jednotku.

1.2 Spřahovací systém a jeho součásti musí být bezpečné a snadno použitelné, aby umožňovaly rychlé zapojení plavidla bez ohrožení osob.

1.3 Síly vznikající při předpokládaných provozních podmínkách musí být spřahovacími systémy a jejich součástmi řádně zachyceny a bezpečně přenášeny do konstrukce plavidla.

1.4 Musí být k dispozici dostatečný počet spojovacích bodů.

2. Spojovací síly a dimenzování spřahovacích zařízení

Spřahovací zařízení sestav a soustav plavidel určená ke schválení musí být dimenzována tak, aby zaručovala dostatečné úrovně bezpečnosti. Tato podmínka je považována za splněnou, pokud podélné spojovací součásti jsou dostatečně pevně nadimenzované pro tahové spojovací síly určené podle bodů 2.1, 2.2 a 2.3.

2.1 Spojovací body mezi tlačným remorkérem a tlačenými čluny nebo jiným plavidlem:

FSB = 270 · PB · (LS/Bs) · 10–3[kN]

2.2 Spojovací body mezi tlačným motorovým plavidlem a tlačeným plavidlem:

FSF = 80 · PB · (LS/hK) · 10–3[kN]

2.3 Spojovací body mezi tlačeným plavidlem:

FSL = 80 · PB · (L′S/h′K) · 10–3[kN] Hodnota 1200 kN je považována za dostatečnou pro maximální spojovací sílu pro tlačné plavidlo ve spojovacím bodu mezi prvním tlačeným plavidlem a plavidlem zapojeným před ním, i když je výsledkem vzorce z bodu 2.3 vyšší hodnota.

U spojovacích bodů všech ostatních podélných připojení mezi tlačeným plavidlem musí dimenzování spřahovacích zařízení vycházet ze spojovací síly určené podle vzorce v bodu 2.3.

kde:

FSB, FSF, FSL [kN] || || spojovací síla podélného připojení;

PB [kW] || || instalovaný výkon hnacího motoru;

LS [m] || || vzdálenost od zádě tlačného remorkéru nebo tlačného plavidla ke spojovacímu bodu;

L'S [m] || || vzdálenost od zádě tlačného plavidla ke spojovacímu bodu mezi prvním tlačeným plavidlem a plavidlem zapojeným před ním;

hK, h'K [m] || || příslušné rameno síly podélného připojení;

BS [m] || || šířka tlačného plavidla;

270 a 80 [kN/kW] || || empiricky stanovené hodnoty pro přeměnu instalovaného výkonu na tlakovou sílu při zajištění přiměřených úrovní bezpečnosti.

2.4.1      Pro podélné spojení jednoho plavidla se musí použít alespoň dva spojovací body. Každý spojovací bod musí být dimenzován na spojovací sílu určenou podle bodů 2.1, 2.2 nebo 2.3. Při použití pevných spojovacích součástí může být povolen jeden spojovací bod, pokud tento bod zajišťuje bezpečně pevné připojení plavidla.

Pevnost lan v tahu musí být zvolena podle předpokládaného počtu ovinutí. Na spojovacím bodu nesmí být více než tři ovinutí. Lana je třeba volit podle jejich určeného použití.

2.4.2      U tlačných remorkérů s jedním tlačeným člunem lze k určení spojovací síly použít vzorec z bodu 2.2, pokud tyto tlačné remorkéry byly schváleny k pohonu několika takových člunů.

2.4.3      Musí existovat dostatečný počet pacholat nebo podobných zařízení schopných zachytit vzniklé spojovací síly.

3. Zvláštní požadavky pro kloubová spojení

Kloubová spojení (otočný závěs) musí být konstruována tak, aby zároveň zajišťovala i pevné spojení mezi plavidly. Během zkušebních plaveb s pevnou sestavou podle článku 16.06 se musí ověřit shoda s požadavky kapitoly 5.

Pohonná jednotka kloubového spojení musí umožňovat uspokojivý návrat z natočené polohy. Požadavky článků 6.02 až 6.04 se použijí přiměřeně, protože při použití motorové pohonné jednotky musí být v případě poruchy k dispozici druhá nezávislá pohonná jednotka a zdroj energie.

Kloubové spojení musí být možné obsluhovat a sledovat (alespoň jeho kloubové pohyby) z kormidelny, požadavky článků 7.03 a 7.05 se použijí přiměřeně.

SPRÁVNÍ POKYN č. 4

Uplatňování přechodných ustanovení

(Kapitoly 15 až 22b, kapitola 24 a kapitola 24a přílohy II)

1. Uplatňování přechodných ustanovení v případě spojování částí plavidel

1.1. Zásady

Jsou-li spojeny jednotlivé části různých plavidel, ochrana současného stavu (status quo) se týká pouze částí náležících k plavidlu, kterému je ponecháno původní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. Přechodná ustanovení lze tedy uplatnit pouze na tyto části. S ostatními částmi je třeba nakládat jako s novým plavidlem.

1.2. Podrobné údaje o uplatňování přechodných ustanovení

1.2.1      Jsou-li spojeny jednotlivé části různých plavidel, přechodná ustanovení lze uplatnit pouze na části patřící plavidlu, kterému je ponecháno původní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

1.2.2      S částmi, které nepatří plavidlu, jemuž je ponecháno původní lodní osvědčení, je třeba nakládat jako s novým plavidlem.

1.2.3      Po připojení části jiného plavidla obdrží plavidlo, k němuž byla tato část připojena, evropské identifikační číslo plavidla, jemuž je ponecháno původní osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby jako přestavěnému plavidlu.

1.2.4      V případě, že je stávající osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby plavidlu po přestavbě ponecháno, nebo je mu vydáno nové osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, zaznamená se do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby dodatečně rok konstrukce nejstarší části plavidla.

1.2.5      Je-li k plavidlu připojena nová příďová část, musí stávajícím požadavkům vyhovovat i motor systému bočního pohonu přídě umístěný v této příďové části.

1.2.6      Je-li k plavidlu připojena nová záďová část, musí stávajícím požadavkům vyhovovat i motory umístěné v této záďové části.

1.3         Příklady

1.3.1      Plavidlo je sestaveno ze dvou starších plavidel (rok konstrukce plavidla 1: 1968, rok konstrukce plavidla 2: 1972). Plavidlo 1 se použije celé kromě příďové části, z plavidla 2 se použije příďová část. Takto sestavené plavidlo obdrží osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby plavidla 1. Příďová část takto sestaveného plavidla musí být nyní mimo jiné vybavena výklenky pro kotvu.

1.3.2      Plavidlo je sestaveno ze dvou starších plavidel (rok konstrukce plavidla 1: 1975, rok konstrukce plavidla 2: 1958, nejstarší součást: 1952). Plavidlo 1 se použije celé kromě příďové části, z plavidla 2 se použije příďová část. Takto sestavené plavidlo obdrží osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby plavidla 1. Příďová část takto sestaveného plavidla musí být nyní mimo jiné vybavena výklenky pro kotvu. Nejstarší součást z původního plavidla 2 s rokem výroby 1952 je dodatečně zapsána do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

1.3.3      Záďová část plavidla s rokem konstrukce 2001 je připojena k plavidlu s rokem konstrukce 1988. Počítá se s tím, že na plavidle zůstane motor plavidla s rokem konstrukce 1988. V tomto případě musí být typ takového motoru schválený. Typ motoru by musel být schválen i v případě, že by se jednalo o motor ze záďové části z roku 2001.

2.           Uplatňování přechodných ustanovení v případě změny druhu plavidla (zamýšleného použití plavidla)

2.1         Zásady

2.1.1      Při veškerém rozhodování o uplatnění přechodných ustanovení v případě změny druhu plavidla (typ plavidla; zamýšlené použití plavidla) podle přílohy II této směrnice jsou stěžejní bezpečnostní hlediska.

2.1.2      Změna druhu plavidla nastane, pokud se bezpečnostní požadavky na nový druh plavidla liší od požadavků na předešlý druh plavidla, tj. pokud se na nový druh vztahují zvláštní požadavky kapitoly 15 až 22b přílohy II, které se nevztahovaly na předešlý druh.

2.1.3      V případě změny druhu plavidla musí být v plném rozsahu splněna všechna zvláštní ustanovení a všechny požadavky zvlášť určené tomuto druhu plavidla; přechodná ustanovení nelze na tyto požadavky uplatnit. Týká se to i částí, jež byly převzaty ze stávajícího plavidla a vztahují se na ně uvedené zvláštní požadavky.

2.1.4      Přestavba cisternové lodi na nákladní loď přepravující pevné náklady nepředstavuje změnu typu plavidla, jak je definována v bodě 2.1.2.

2.1.5      V případě přestavby kajutové osobní lodi na výletní osobní loď musí být všechny nové části plně v souladu se stávajícími požadavky.

2.2         Podrobné údaje o uplatňování přechodných ustanovení

2.2.1      Ustanovení čl. 24.02 odst. 2 (N.V.P.), resp. čl. 24a.02 odst. 2 se vztahuje na ty části plavidla, které jsou obnoveny; nové části plavidla tedy nemohou být předmětem přechodných ustanovení.

2.2.2      Na části plavidla, které nejsou přestavěny, se nadále vztahují přechodná ustanovení, s výjimkou částí podle bodu 2.1.3 druhé věty.

2.2.3      Dojde-li k úpravě rozměrů plavidla, přechodná ustanovení se již nevztahují na ty části plavidla, které jsou touto úpravou dotčeny (např. vzdálenost kolizní přepážky, volného boku a kotvy).

2.2.4      V případě změny druhu plavidla se použijí zvláštní požadavky přílohy II, které se vztahují pouze na nový druh plavidla. Všechna zařízení a části výstroje, které jsou ovlivněny přestavbou plavidla, musí splňovat stávající požadavky uvedené v částech II a III přílohy II.

2.2.5      Plavidlu je pak uděleno nové nebo pozměněné osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby a v polích 7 a 8 tohoto osvědčení musí být zaznamenány údaje o původní konstrukci i přestavbě.

2.3         Příklady

2.3.1      Nákladní loď (rok konstrukce 1996) je přestavěna na osobní loď. Kapitola 15 přílohy II se pak vztahuje na celé plavidlo, aniž by se použila přechodná ustanovení. Není-li příďová část upravena buď podle plánů přestavby nebo v souladu s kapitolou 15, plavidlo nemusí být vybaveno výklenky pro kotvu v souladu s článkem 3.03.

2.3.2      Vlečné plavidlo (rok konstrukce 1970) je přestavěno na tlačné plavidlo. Fyzická přestavba spočívá pouze ve výměně vybavení na palubě a instalaci tlačného zařízení. Pro plavidlo z roku 1970 jsou nadále platná všechna přechodná ustanovení, kromě kapitol 5, 7 (z části), článku 10.01 a článku 16.01.

2.3.3      Tanková motorová loď (rok konstrukce 1970) je přestavěna na tlačné plavidlo. Fyzická přestavba spočívá v oddělení příďové části a části pro náklad, jakož i ve výměně vybavení na palubě a instalaci tlačného zařízení. Pro plavidlo z roku 1970 jsou nadále platná všechna přechodná ustanovení, s výjimkou ustanovení kapitoly 5, 7 (z části), článku 10.01 a článku 16.01.

2.3.4      Tanková motorová loď je přestavěna na nákladní motorovou loď. Nákladní motorová loď musí být v souladu se stávajícími požadavky na bezpečnost práce, a to zejména požadavky uvedenými v článku 11.04 kapitoly 11 přílohy II.

3.           Uplatňování přechodných ustanovení v případě přestavby osobních lodí

3.1         Uplatňování přechodných ustanovení

3.1.1      Opatření týkající se přestavby, která jsou nezbytná pro dosažení souladu s požadavky kapitoly 15, bez ohledu na to, kdy jsou prováděna, nepředstavují přestavbu „C“ ve smyslu čl. 24.02 odst. 2, čl. 24.03 odst. 1 nebo čl. 24.06 odst. 5 přílohy II, resp. článku 24a.02, a článku 24a.03.

3.1.2      V případě přestavby kajutové osobní lodi na výletní osobní loď musí být všechny nové části plně v souladu se stávajícími požadavky.

3.2         Příklady

3.2.1      Osobní loď (rok konstrukce 1995) musí být vybavena druhým nezávislým pohonným systémem, který je nutno nainstalovat nejpozději do 1. ledna 2015. Neprovede-li se na této lodi žádná jiná nepovinná přestavba, není nutné provádět výpočet stability v souladu s novými požadavky, pokud je však k provedení výpočtu stability objektivní důvod, může být proveden v souladu s původními požadavky na stabilitu některého členského státu.

3.2.2      Osobní loď (rok konstrukce 1994, lodní osvědčení naposledy obnoveno v roce 2012) bude v roce 2016 prodloužena o 10 m. Kromě toho musí být toto plavidlo vybaveno druhým nezávislým pohonným systémem. Bude rovněž nutné provést výpočet stability v souladu s kapitolou 15 pro status 1 oddělení a status 2 oddělení.

3.2.3      Osobní loď (rok konstrukce 1988) je opatřena silnějším pohonným systémem, včetně vrtulí. Jedná se o tak zásadní přestavbu, že je nutné provést výpočet stability. Výpočet musí být proveden v souladu se stávajícími požadavky.

SPRÁVNÍ POKYN č. 5

Měření hluku

(Čl. 3.04 odst. 7, čl. 7.01 odst. 2, čl. 7.03 odst. 6, čl. 7.09 odst. 3, článek 8.10, čl. 11.09 odst. 3, čl. 12.02 odst. 5, čl. 17.02 odst. 3 písm. b) a čl. 17.03 odst. 1 přílohy II)

1. Obecná ustanovení

Pro účely kontroly maximálních hladin akustického tlaku uvedených v příloze II je třeba určit měřené hodnoty, postupy měření a podmínky pro kvantitativní, opakovatelná zaznamenávání hladin akustického tlaku v souladu s body 2 a 3.

2. Měřicí přístroje

Měřicí přístroj musí splňovat požadavky třídy 1 podle normy EN 60651:1994.

Před a po provedení každého souboru měření se musí na mikrofon umístit kalibrátor třídy 1 podle normy EN 60942:1998, který zajistí kalibraci měřicího systému. Shoda kalibrátoru s požadavky normy EN 60942:1998 se musí kontrolovat jednou ročně. Shodu měřicího přístroje s požadavky normy EN 60651:1994 je třeba kontrolovat každé dva roky.

3. Měření hluku

3.1. Uvnitř plavidla (vnitřní hluk plavidla)

Měření se musí provádět v souladu s normou ISO 2923:2003, oddíly 5 až 8, pro měření pouze hladin akustického tlaku A.

3.2. Hluk vydávaný plavidlem do okolí (vnější hluk plavidla)

Emise hluku z plavidla na vnitrozemských vodních cestách a v přístavech se určují měřeními stanovenými v normě EN ISO 22922:2000, oddíly 7 až 11. Dveře a okna strojoven musí být během měření zavřené.

4. Dokumentace

Měření se musí zaznamenávat ve shodě se zprávou o měření hluku (příloha).

Zpráva o měření hluku

– uvnitř plavidla v souladu s ISO 2923:2003

– hluk vydávaný plavidlem do okolí v souladu s EN ISO 2922:2000[56]

A. Údaje o plavidle

1. Druh a název plavidla:

Jednotné evropské identifikační číslo plavidla:

2. Vlastník:

3. Hlavní pohonný systém:

3.1 Hlavní motory:

Číslo || Výrobce || Typ || Rok výroby || Výkon [kW] || Otáčky motoru [min–1] || Dvoudobý/čtyřdobý || Turbopohon ano/ne

1 || || || || || || ||

2 || || || || || || ||

3.2 Převodovka:

Výrobce: … Typ: … Redukce: 1: …

3.3 Propelery

Číslo: … Počet lopatek: … Průměr: … mm … Vrtulová dýza: ano/ne[57]

3.4 Kormidelní zařízení

Typ:

4. Pomocná zařízení:

Číslo || Pohon || Výrobce || Typ || Rok výroby || Výkon [kW] || Otáčky motoru [min–1]

1 || || || || || ||

2 || || || || || ||

3 || || || || || ||

4 || || || || || ||

5 || || || || || ||

5. Provedená opatření pro snížení hluku:

6. Pozorování:

B. Použité měřicí přístroje

1. Měřič hladiny akustického tlaku

Výrobce: … Typ: … Poslední kontrola: …

2. Analyzátor oktávového/třetinooktávového pásma

Výrobce: … Typ: … Poslední kontrola: …

3. Kalibrátor

Výrobce: … Typ: … Poslední kontrola: …

4. Příslušenství:

5. Pozorování:

C. Podmínky měření – plavidlo

1. Sestava během měření:

2. Zatížení/výtlak: … t/m3[58] … (přibližně … % maximální hodnoty)

3. Otáčky hlavního motoru: … m-1 … (přibližně … % maximální hodnoty)

4. Počet pomocných zařízení v provozu:

5. Pozorování:

D. Podmínky měření – okolí

1. Oblast měření: … Proti proudu/po proudu[59]

2. Hloubka vody: … m … (Relevantní hladina vody … = … m)

3. Počasí: … Teplota: … °C; Síla větru: … BF

4. Vnější hlukové interference: ano/ne[60], pokud ano, upřesněte: …

5. Pozorování:

E. Záznam měření

1. Měření provedl/a:

2. Datum:

3. Pozorování:

4. Podpis:

F.1 Výsledky měření

Měření hluku uvnitř plavidla

Číslo || Místo měření || Dveře || Okna || Naměřená hodnota v dB(A) || Pozorování

otevřené || zavřené || otevřená || zavřená

|| || || || || || ||

|| || || || || || ||

|| || || || || || ||

F.2 Výsledky měření

Měření hluku vydávaného plavidlem do okolí

Číslo || Místo měření || Naměřené hodnoty v dB(A) || Pozorování

|| || ||

|| || ||

|| || ||

SPRÁVNÍ POKYN č. 6

Uplatňování požadavků kapitoly 15 Místní dělení

Přechodné požadavky pro obestavění vytvořená pomocí ochranných plachet nebo podobných mobilních zařízení

(Čl. 15.02 odst. 5, čl. 15.03 odst. 4, čl. 15.03 odst. 9 přílohy II)

1. Místní dělení (čl. 15.02 odst. 5)

Podle čl. 15.02 odst. 5 je možné, aby místní vodotěsná dělení, jako jsou příčně rozdělené nádrže s dvojitým dnem o délce větší, než          je uvažovaná délka poškození, nebyla do hodnocení zahrnuta. V takovém případě by nebylo možné vzít v úvahu příčné dělení, není-li prodlouženo až k přepážkové palubě. To by mohlo vést k nevhodným dělením přepážek.

Výklad požadavku:

Pokud je vodotěsné oddělení delší, než je požadováno v čl. 15.03 odst. 9, a zahrnuje místní dělení, která vytvářejí vodotěsná pododdělení a která mohou pojmout minimální délku poškození, mohou být vzata v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu.

2. Přechodné požadavky na obestavění vytvořená pomocí ochranných plachet nebo podobných mobilních zařízení s ohledem na stabilitu (čl. 15.03 odst. 5)

Obestavění vytvořená pomocí ochranných plachet nebo podobných mobilních zařízení mohou způsobit problémy se stabilitou plavidla, protože jsou-li na to dostatečně velká, mohou ovlivňovat klopný moment způsobený tlakem větru.

Výklad požadavku:

V případě osobních lodí, jimž bylo lodní osvědčení poprvé vydáno před 1. lednem 2006 nebo na něž se vztahuje čl. 24.06 odst. 2 druhá věta, je nutno po vztyčení obestavění vytvořených pomocí ochranných plachet nebo podobných mobilních zařízení, jejichž boční plocha Awz přesahuje 5 % z celkové boční plochy Aw, provést nový výpočet stability v souladu s touto směrnicí, jež je třeba v každém případě vzít v úvahu.

SPRÁVNÍ POKYN č. 7

Zvláštní kotvy se sníženou hmotností

(Čl. 10.01 odst. 5 přílohy II)

Část 1: Schválené zvláštní kotvy

Zvláštní kotvy se sníženou hmotností, schválené příslušnými orgány v souladu s čl. 10.01 odst. 5, jsou uvedeny v této tabulce.

Kotva č. || Přípustné snížení hmotnosti kotvy (%) || Příslušný orgán

1.      HA-DU || 30 % || Německo

2.      D'Hone Spezial || 30 % || Německo

3.      Pool 1 (hol) || 35 % || Německo

4.      Pool 2 (massief) || 40 % || Německo

5.      De Biesbosch-Danforth || 50 % || Německo

6.      Vicinay-Danforth || 50 % || Francie

7.      Vicinay AC 14 || 25 % || Francie

8.      Vicinay typ 1 || 45 % || Francie

9.      Vicinay typ 2 || 45 % || Francie

10.    Vicinay typ 3 || 40 % || Francie

11.    Stockes || 35 % || Francie

12.    D'Hone-Danforth || 50 % || Německo

13.    Schmitt HHP-anker || 40 % || Nizozemsko

14.    Kotva s pevným držením SHI, typ ST (standard) || 30 % || Nizozemsko

15.    Kotva s pevným držením SHI, typ FB (plně vyvážená) || 30 % || Nizozemsko

16.    Kotva Klinsmann || 30 % || Nizozemsko

 17. Kotva HA-DU-POWER || 50 % || Německo

ČÁST 2

Postup schvalování a zkoušení zvláštních kotev se sníženou hmotností

(Snížení hmotnosti kotev stanovené podle čl. 10.01 odst. 1 až 4 přílohy II)

1. Kapitola 1 – Postup schvalování

1.1         Zvláštní kotvy se sníženou hmotností v souladu s čl. 10.01 odst. 5 přílohy II musí být schváleny příslušnými orgány. Příslušný orgán určí povolené snížení hmotnosti kotvy u zvláštních kotev v souladu s postupem uvedeným níže.

1.2         Schválení jako zvláštní kotva je možné pouze tehdy, když je provedené snížení hmotnosti kotvy alespoň 15 %.

1.3         Žádosti o schválení zvláštní kotvy podle bodu 1.1 se předkládají příslušnému orgánu členského státu. S každou žádostí se musí předat deset kopií následujících dokumentů:

a)           přehled s rozměry a hmotností zvláštní kotvy obsahující hlavní rozměry a typové označení pro každou dostupnou velikost kotvy;

b)           schéma brzdných sil pro referenční kotvu A (v souladu s bodem 2.2) a zvláštní kotvu B, která má být schválena, které bylo připraveno a posouzeno institucí jmenovanou příslušným orgánem.

1.4         Příslušný orgán uvědomí ostatní příslušné orgány o všech žádostech o snížení hmotnosti kotev, které se po zkouškách rozhodne schválit.

2. Kapitola 2 – Postup zkoušení

2.1         Schémata brzdných sil podle bodu 1.3 musí ukazovat brzdné síly jako funkci rychlosti, co se týká referenční kotvy A a zvláštní kotvy B určené ke schválení, na základě zkoušek provedených podle bodů 2.2 až 2.5 níže. V příloze I je uvedena jedna možná zkouška brzdné síly.

2.2         Referenční kotva A použitá při zkouškách musí být klasická sklopná kotva odpovídající nákresu a popisu níže, mající hmotnost alespoň 400 kg.

Pro uvedené rozměry a hmotnost platí odchylka ± 5 %. Povrchová plocha každého drápu musí být alespoň 0,15 m2.

2.3         Hmotnost zvláštní kotvy B použité při zkouškách nesmí být odlišná o více než 10 % od hmotnosti referenční kotvy A. Pokud je odchylka větší, síly se musí přepočítat poměrně k hmotnosti.

2.4         Schémata brzdných sil musí uvádět lineární zobrazení rychlosti (v) v rozmezí 0 až 5 km/h (rychlost nad zemí). U referenční kotvy A a zvláštní kotvy B se musí střídavě provést tři zkoušky ve směru proti proudu, a to ve dvou úsecích řeky stanovených příslušným orgánem, na jednom s hrubým štěrkem a na druhém s jemným pískem. Na řece Rýn lze jako referenční úsek pro zkoušky s hrubým štěrkem použít úsek mezi 401. a 402. km a jako referenční úsek pro zkoušky s jemným pískem úsek mezi 480. a 481. km.

2.5         U každé zkoušky musí být zkoušená kotva vlečena ocelovým lanem, jehož délka mezi body připojení ke kotvě a k vlečnému plavidlu nebo zařízení je 10násobkem výšky mezi bodem připojení na plavidle a kotevní zemí.

2.6         Procento snížení hmotnosti kotvy se počítá podle následujícího vzorce:

r = 75 · (1 – 0,5(PB/PA)((FA/FB) + (AA/AB)))[%] Kde:

r || || procento snížení hmotnosti zvláštní kotvy B vzhledem k referenční kotvě A;

PA || || hmotnost referenční kotvy A;

PB || || hmotnost zvláštní kotvy B;

FA || || přídržná síla referenční kotvy A při v = 0,5 km/h;

FB || || přídržná síla zvláštní kotvy B při v = 0,5 km/h;

AA || || povrchová plocha na schématu brzdných sil definovaná: – čárou rovnoběžnou s osou y při v = 0, – čárou rovnoběžnou s osou y při v = 5 km/h, – čárou rovnoběžnou s osou x při přídržné síle F = 0, – křivkou brzdné síly pro referenční kotvu A. Modelové schéma brzdných sil (Určení povrchových ploch AA a AB) AB     stejná definice jako pro AA s výjimkou toho, že je použita křivka brzdné síly zvláštní kotvy B.

AB || || stejná definice jako pro AA s výjimkou toho, že je použita křivka brzdné síly zvláštní kotvy B.

2.7 Přijatelné procento je průměrem šesti hodnot r vypočítaných podle bodu 2.6.

Příloha I předpisů pro kontrolu a schvalování zvláštních kotev

Příklad zkušební metody pro kotvu u jednořadé dvoudílné tlačené sestavy

Tlačný remorkér || Druhý člun || || || První člun ||

Kotva || Jeřáb || Uvazovací lano || Vlečné lano || Dynamometr pevnosti v tahu || Říční dno

500 kg || 750 kg || 12 mm Æ || 24 mm Æ || 20 t || písek/štěrk

Rychlost vlečení: 0 ® 5 km/h    Úhel sklonu vlečného lana £ 1:10

SPRÁVNÍ POKYN č. 8

Pevnost vodotěsných oken

(Čl. 15.02 odst. 16 přílohy II)

1. Obecná ustanovení

Podle čl. 15.02 odst. 16 přílohy II mohou být vodotěsná okna umístěna pod rovinou zbytkového výtlaku, jsou-li vodotěsná, nelze je otevírat, jsou dostatečně pevná a odpovídají čl. 15.06 odst. 14.

2. Konstrukce vodotěsných oken

Požadavky čl. 15.02 odst. 16 přílohy II jsou považovány za splněné, pokud konstrukce vodotěsných oken splňuje následující ustanovení.

2.1         Musí se používat pouze předpjaté sklo vyhovující normě ISO 614, zveřejněné v dubnu 1994.

2.2         Kulatá okna musí splňovat normu ISO 1751, zveřejněnou v dubnu 1994, řady B: okna pro středně velké zatížení, typ: neotevírací okno.

2.3         Hranatá okna musí splňovat normu ISO 3903, zveřejněnou v dubnu 1994, řady E: okna pro velké zatížení, typ: neotevírací okno.

2.4         Okna splňující normu ISO lze nahradit okny, jejichž konstrukce je alespoň rovnocenná požadavkům uvedeným v bodech 2.1 až 2.3.

SPRÁVNÍ POKYN č. 9

Požadavky na sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou

(Čl. 10.03a odst. 1 přílohy II)

Vhodné sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou uvedené v čl. 10.03a odst. 1 musí splňovat následující požadavky:

1.           Sprinklerová požární soustava s tlakovou vodou musí být připravena k provozu vždy, pokud jsou na plavidle osoby. Ke spuštění jejího provozu nesmí být vyžadován žádný dodatečný zásah členů posádky.

2.           Soustava musí být neustále udržována pod potřebným provozním tlakem. Potrubí musí být vždy naplněno vodou až k rozstřikovacím tryskám. Soustava musí být vybavena nepřetržitě funkčním přívodem vody. Soustava musí být zabezpečena proti průniku nečistot škodlivých jejímu provozu. Pro účely monitorování a kontroly soustavy musí být instalovány příslušné kontrolní přístroje a zkušební systémy (např. manometry, ukazatele hladiny v nádržích s tlakovou vodou, zkušební potrubí čerpadla).

3.           Čerpadlo přívodu vody k rozstřikovacím tryskám se musí aktivovat automaticky po poklesu tlaku v systému. Čerpadlo musí být dimenzováno tak, aby mohlo nepřetržitě zajišťovat dostatečný přívod vody o potřebném tlaku, dojde-li k současnému spuštění všech rozstřikovacích trysek nezbytných k pokrytí prostoru největší místnosti. Čerpadlo musí zásobovat výlučně sprinklerovou požární soustavu s tlakovou vodou. Dojde-li k poruše čerpadla, musí být možné zásobovat rozstřikovací trysky dostatečným přívodem vody z jiného palubního čerpadla.

4.           Soustava musí být rozdělena na úseky, kdy každý úsek nesmí obsahovat více než 50 rozstřikovacích trysek.

5.           Počet a rozmístění rozstřikovacích trysek musí zajišťovat účinný rozvod vody do místností určených k ochraně.

6.           Rozstřikovací trysky se musí aktivovat při teplotě v rozmezí 68 °C a 79 °C.

7.           Instalace součástí sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou v místnostech určených k ochraně musí být omezena na nezbytné minimum. Žádné systémové součásti se nesmí instalovat v hlavních strojovnách.

8.           Na jednom nebo více vhodných místech, z nichž alespoň v jednom musí být stálá obsluha, musí být umístěny vizuální a zvukové indikátory, signalizující automatickou aktivaci sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou v každém úseku.

9.           Dodávku energie do sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou musí zajišťovat dva nezávislé energetické zdroje, které nesmí být instalovány na stejném místě. Každý zdroj energie musí být schopen napájet celou soustavu samostatně.

10.         Před instalací soustavy se musí subjektu pověřenému prohlídkami předložit ke kontrole instalační plán sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou. Plán musí obsahovat typy a provozní parametry použitých strojů a zařízení. Instalaci, která byla přezkoušena a certifikována uznanou klasifikační společností a splňuje přinejmenším výše uvedené předpisy, lze schválit bez dalších zkoušek.

11.         Instalace sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou je uvedena v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v bodě 43.

SPRÁVNÍ POKYN č. 10

(Ponechán volný)

SPRÁVNÍ POKYN č. 11

Vyplnění osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

1. OBECNĚ

1.1 Formuláře

K vyplnění osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby lze použít pouze formuláře schválené příslušným orgánem. Formuláře se vyplňují pouze na jedné straně.

Při vystavování nového osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby je třeba přiložit všechny strany od 1 do 13, i když na některých nejsou žádné záznamy.

1.2 Způsob vyplňování

Záznamy do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se provádějí pomocí psacího stroje nebo počítačové tiskárny. Rukou psané záznamy lze provádět pouze ve výjimečných případech. Záznamy musí být nesmazatelné. Barva písma může být pouze černá nebo modrá. Mazání záznamů se provádí červenou barvou.

2. ZÁZNAMY

2.1 Škrtání alternativ

Záznamy označené[61], které se nehodí, je třeba škrtnout.

2.2 Body bez záznamu

Pokud pro některý z bodů 1 až 48 není potřebný nebo možný záznam, celé pole se proškrtne čarou.

2.3 Poslední strana osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Pokud za stranou 13 již nebudou potřebné žádné další strany (viz bod 3.2.3), slova „Pokračování na straně“[62] ve spodní části strany 13 se škrtnou.

2.4 Úpravy

2.4.1 První rukou psaná úprava na stránce

Stránku lze upravit pouze jednou, nicméně najednou lze provést několik úprav. Všechny upravované údaje se musí přeškrtnout červenou čárou. Dříve vyškrtnutá alternativa (viz bod 2.1) nebo bod dříve bez záznamu (viz bod 2.3) musí být podtrženy červeně. Nové údaje se nezadávají do upraveného pole, ale na stejnou stranu pod hlavičku „Změna bodu (bodů)“. Řádek „Tato stránka byla nahrazena“ se škrtne.

2.4.2 Další rukou psané úpravy na stránce

Pro další úpravy se strana musí nahradit a všechny potřebné úpravy stejně jako všechny dřívější úpravy se zadají přímo do příslušných položek. Pod hlavičkou „Změna“ se odstraní řádek „Změna bodu (bodů)“.

Původní stranu si ponechá subjekt pověřený prohlídkami, který původně vydal osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

2.4.3 Úpravy elektronickým zpracováním údajů

V případě úprav elektronickým zpracováním údajů se strana musí nahradit a všechny potřebné úpravy stejně jako všechny dřívější úpravy se zadají přímo do příslušných položek. Pod hlavičkou „Změna“ se odstraní řádek „Změna bodu (bodů)“.

Původní stranu si ponechá subjekt pověřený prohlídkami, který původně vydal osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

2.5 Opravy přelepením

Přelepování záznamů nebo vlepování dalších údajů k bodu není povoleno.

3. NAHRAZOVÁNÍ A PŘIDÁVÁNÍ STRAN

3.1 Nahrazování stran

Strana 1 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se nesmí nikdy nahradit. Pro nahrazení dalších stran se použijí postupy uvedené v bodu 2.4.2 nebo 2.4.3.

3.2 Přidávání stran

Pokud je na stranách 10, 12 nebo 13 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby nedostatek místa pro další záznamy, mohou se přiložit další strany.

3.2.1 Prodloužení/potvrzení platnosti

Pokud je potřebné další prodloužení platnosti osvědčení, která již byla prodloužena šestkrát, do spodní části strany 10 se přidají slova „Pokračování na straně 10a“ a další strana 10 se označí jako strana 10a a vloží se za stranu 10. Příslušný záznam se poté uvede do bodu 49 v horní části strany 10a. Do spodní části strany 10a se uvede záznam „Pokračování na straně 11“.

3.2.2 Prodloužení platnosti osvědčení o způsobilosti zařízení na zkapalněný plyn

Použije se stejný postup jako v bodu 3.2.1 a za stranu 12 se vloží strana 12a.

3.2.3. Příloha osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

Ve spodní části strany 13 se červeně škrtnou slova „Konec osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby“, škrtnutá slova „Pokračování na straně[63]“ se červeně podtrhnou a za ně se vloží číslo 13a. Tato úprava musí být označena úředním razítkem. Další strana 13 bude označena jako strana 13a a vloží se za stranu 13. Pro stranu 13a se obdobně použijí ustanovení uvedená v bodu 2.2 a 2.3.

Stejný postup se použije pro všechny další přílohy (strany 13b, 13c atd.).

4. VYSVĚTLENÍ JEDNOTLIVÝCH BODŮ

Body nevyžadující vysvětlení zde nejsou uvedeny.

              2. Jsou-li použitelné, vložte pojmy z článku 1.01. U jiných druhů plavidel se zadává jejich obecně přijímané označení.

10.     Pokud jde o plavidla, kterým je povolena plavba na Rýnu, tj.

a)      plavidla, jež jsou plně v souladu s přílohou II včetně přechodných ustanovení týkajících se kapitoly 24 a

b)      plavidla, která nevyužívají přechodná ustanovení kapitoly 24a nebo snížení uvedená v příloze IV,

k odrážce „– na vodních cestách v zóně (zónách) EU“ se doplňují písmena, která znějí:

a)      Rýn nebo

b)      zóna R.

              15. Tato část se vyplňuje pouze u plavidel, u kterých není škrtnuta alespoň jedna z vlastností 1.1, 1.2 nebo 3 z bodu 14, jinak se celá tabulka proškrtne.

              15.1 Do sloupce „Obr. sestavy“ v tabulce se uvedou čísla zobrazených sestav. Řádky bez záznamu budou proškrtnuty.

              V bodě „Jiné sestavy“ lze nakreslit i další sestavy, které ponesou číslo 18, 19, 20 atd.

              Pokud z označení „způsobilé tlačit“ v předchozím lodním osvědčení není zřejmé, které sestavy jsou povoleny, může se záznam z předchozího lodního osvědčení přenést do bodu 52. Do řádku 1 tabulky „Povolené tvary sestav“ se uvede „viz bod 52“.

              15.2 Spojení (spřažení)

              Uvedou se pouze údaje týkající se spojení mezi tlačným plavidlem a tlačenou částí sestavy.

              17.–20. Údaje podle osvědčení o nosnosti, v bodech 17–19 se údaje uvedou na dvě desetinná místa a v bodě 20 bez desetinných míst. Největší délka a největší šířka uvádějí maximální rozměry plavidla včetně všech vystupujících pevných součástí. Délka L a šířka B představují maximální rozměry trupu (viz též článek 1.01 Definice).

              21. Celková nosnost pro nákladní plavidla v t podle osvědčení o nosnosti (cejchovního průkazu) při maximálním ponoru podle bodu 19.

              Výtlak pro všechna ostatní plavidla v m3. Pokud není k dispozici osvědčení o nosnosti, vypočítejte výtlak jako součin součinitele plnosti (výtlaku) a délky LWL, šířky BWL a střední hodnoty ponoru při maximálním ponoření.

              23. Počet dostupných lůžek pro cestující (včetně sklápěcích postelí apod.).

              24. V úvahu se berou pouze vodotěsné příčné přepážky protažené z jedné strany plavidla na druhou.

              26. Jsou-li použitelné, použijí se následující pojmy:

– ručně ovládané kryty jícnů,

– ručně ovládané stohovací kryty jícnů,

– ručně ovládané posuvné kryty jícnů,

– mechanicky ovládané posuvné kryty jícnů,

– mechanicky ovládané kryty jícnů.

              U jiných typů jícnů se zadávají jejich obecně přijímaná označení.

              Všechny podpalubní nákladové prostory, které nemají jícen, budou uvedeny např. do bodu 52.

              28. Číslo bez desetinných míst.

              30., 31. a 33. Každá skříň (sestava) navijáku se bude počítat jako jeden naviják bez ohledu na počet kotev nebo vlečných lan k ní připojených.

              34. V bodě „Jiná zařízení“ se uvedou systémy, které nepoužívají kormidelní ploutve (např. kormidlovací propeler, cykloidní propeler, příďová dokormidlovací zařízení).

              Uveďte i všechny pomocné elektromotory pro ruční ovládání.

              U příďových dokormidlovacích zařízení se pojem „dálkově ovládané“ týká pouze dálkových ovládacích prvků obsluhovaných z ovládacího stanoviště v kormidelně.

              35. Uvedou se pouze teoretické hodnoty podle čl. 8.08 odst. 2 a 3, čl. 15.01 odst. 1 písm. c) a čl. 15.08 odst. 5, a to pouze pro plavidla, jejichž stavba byla zahájena po datu 31. prosince 1984.

              36. Pro objasnění může být potřebný nákres.

              37. Uvádějí se pouze teoretické hodnoty bez snížení podle čl. 10.01 odst. 1 až 4.

              38. Uvádějí se pouze hodnoty minimálních délek podle čl. 10.01 odst. 10 a minimální pevnosti v tahu podle čl. 10.01 odst. 11.

              39. a 40. Je třeba uvádět pouze hodnoty minimálních délek a minimální pevnosti v tahu přepočítané podle čl. 10.02 odst. 2.

              42. Subjekt pověřený prohlídkami může na seznam potřebného vybavení přidávat položky. Ty musí být odůvodněné jako nezbytné pro bezpečnou plavbu příslušného typu plavidla nebo jeho provozní oblast. Dodatečné údaje se uvedou v bodě 52.

              Levý sloupec, řádek 3 a 4: u osobních lodí se první uvedená položka vyškrtne a pod druhou položku se uvede délka lávky zjištěná subjektem pověřeným prohlídkami. U všech ostatních plavidel se druhá položka celá vyškrtne, nebo pokud subjekt pověřený prohlídkami povolil lávku kratší, než jakou předepisuje čl. 10.02 odst. 2 písm. d), vyškrtne se pouze první polovina a uvede se délka lávky.

              Levý sloupec, řádek 6: zde se uvede počet předepsaných lékárniček podle čl. 10.02 odst. 2 písm. f) a čl. 15.08 odst. 9.

              Levý sloupec, řádek 10: zde se uvede počet předepsaných ohnivzdorných nádob podle čl. 10.02 odst. 1 písm. d) až f).

              43. Přenosné hasicí přístroje vyžadované dalšími bezpečnostními předpisy, např. Evropskou dohodou o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), zde nejsou zahrnuty.

              44. Řádek 3: u osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, jejichž platnost má být prodloužena před 1. lednem 2010, případně před 1. lednem 2025 v případech, na které se vztahuje kapitola 24a, se škrtnou slova „podle normy EN 395:1998 nebo 396:1998“, pokud na plavidle nejsou žádné záchranné vesty podle této normy.

              Řádek 4: pokud se platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby prodlužuje po 1. lednu 2015, případně po 1. lednu 2030 v případech, na které se vztahuje kapitola 24a, nebo pokud se na plavidlo umísťuje nový člun, škrtnou se slova „se sadou vesel, jedním uvazovacím lanem a vylévačkou“. Slova „podle normy EN 1914:1997“ se škrtnou, pokud na plavidle není žádný člun podle této normy.

              46. Všeobecně platí, že nelze zadat nepřetržitý provoz při nedostatku lůžek nebo při nadměrných hladinách hluku.

              50. Znalec může stranu 11 podepsat, pouze pokud ji sám vyplnil.

              52. Zde se uvádějí veškerá dodatečná omezení, výjimky a vysvětlení apod., které platí pro záznamy v jednotlivých bodech.

5. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

5.1 Stávající osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby

S výjimkou čl. 2.09 odst. 2 nelze povolit žádná další prodloužení platnosti stávajících osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

5.2 Výměna po pravidelné prohlídce

Po pravidelné prohlídce plavidla, které ještě nemá osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby v souladu se vzorem uvedeným v příloze V části 1, je osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby vystaveno. Použije se čl. 2.09 odst. 4 a článek 2.17.

SPRÁVNÍ POKYN č. 12

Palivové nádrže na plovoucích strojích

(Čl. 8.05 odst. 1 a čl. 17.02 odst. 1 písm. d) přílohy II)

Podle čl. 8.05 odst. 1 musí palivové nádrže tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu musí být pevně uchyceny.

Palivové nádrže pro motory mechanických pracovních zařízení na plovoucím zařízení nemusí tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu být pevně uchyceny. Lze používat mobilní nádrže, pokud splňují následující podmínky:

2)           Objem těchto nádrží nesmí překročit 1 000 l.

3)           Tyto nádrže musí umožňovat dostatečně pevné uchycení a ukostření.

4)           Nádrže musí být vyrobeny z oceli s dostatečnou tloušťkou stěny a musí se instalovat na odkapávací vanu. Odkapávací vana musí mít konstrukci zamezující úniku paliva a znečištění vodních cest. Odkapávací vana může být prominuta, pokud jsou použity nádrže s dvojitým pláštěm s ochranou proti úniku nebo výstražným únikovým systémem a jsou plněny pouze automatickým přívodním ventilem. Ustanovení bodu 3 jsou považována za splněná, jestliže byla konstrukce nádrže certifikována a schválena podle předpisů členského státu.

Do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se uvede příslušný záznam.

SPRÁVNÍ POKYN č. 13

Minimální tloušťka obšívky trupu nákladních člunů

(Čl. 3.02 odst. 1 přílohy II)

Během pravidelných prohlídek výhradně vlečných nákladních člunů prováděných podle článku 2.09 může subjekt pověřený prohlídkami povolit drobné odchylky od čl. 3.02 odst. 1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm.

Takové odchylky musí být zapsány do osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby.

U bodu 14 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby platí pouze vlastnost č. 6.2 „vlečeno jako plavidlo bez vlastního pohonu“.

Vlastnosti č. 1 až 5.3 a 6.1 se škrtnou.

SPRÁVNÍ POKYN č. 14

(Ponechán volný)

SPRÁVNÍ POKYN č. 15

Kormidlovací rychlost plavidla s vlastním pohonem

(Čl. 10.03b odst. 2 písm. a), čl. 15.07 odst. 1, čl. 22a.05 odst. 1 písm. a) přílohy II)

1. Minimální požadavky na plavbu plavidla

Kormidlovací rychlost plavidla s vlastním pohonem (nejmenší rychlost plavidla, při které je kormidlo ještě účinné) v souladu s čl. 10.03b odst. 2 písm. a), čl. 15.07 odst. 1 a čl. 22a.05 odst. 1 písm. a) je považována za dostatečnou, pokud při použití příďového dokormidlovacího zařízení plavidlo nebo sestava poháněná plavidlem dosáhne rychlosti 6,5 km/h vzhledem k vodní hladině a když lze při plavbě touto rychlostí dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20°/min.

2. Zkušební plavby

Při ověření musí být dosaženo shody s minimálními požadavky článků 5.03 a 5.04.

SPRÁVNÍ POKYN č. 16

(Ponechán volný)

SPRÁVNÍ POKYN č. 17

Vhodný požární poplašný systém

(Čl. 10.03b odst. 3, čl. 15.11 odst. 17, čl. 22b.11 odst. 1 přílohy II)

Požární poplašné systémy jsou považovány za vhodné, pokud splňují následující podmínky.

0. SOUČÁSTI

0.1 Požární poplašné systémy jsou složeny z:

a) požárního detekčního systému;

b) požárního signalizačního systému;

c) ovládacího panelu

a napájení z externího zdroje napájení.

0.2 Požární detekční systém lze rozdělit do jedné nebo více požárních zón.

0.3 Požární signalizační systém může obsahovat jedno nebo více signalizačních zařízení.

0.4 Ovládací panel je centrální řídicí jednotkou požárního poplašného systému. Zahrnuje i součásti požárního signalizačního systému (tj. signalizační zařízení).

0.5 Požární detekční zóna může obsahovat jeden nebo více požárních hlásičů.

0.6 Požární hlásiče mohou být:

a)      tepelné detektory;

b)      kouřové detektory;

c)      iontové detektory;

d)      plamenové detektory;

e)      kombinované detektory (požární hlásiče ve spojení s dvěma nebo více detektory uvedenými v písmenech a) až d)).

Požární hlásiče reagující na jiné faktory signalizující vypuknutí požáru mohou být schváleny subjektem pověřeným prohlídkami za předpokladu, že nejsou citlivé méně než detektory uvedené v písmenech a) až e).

0.7 Požární hlásiče mohou být instalovány:

a) s jednotlivou identifikací nebo

b) bez jednotlivé identifikace.

1. KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY

1.1 Obecná ustanovení

1.1.1 Povinné požární poplašné systémy musí být vždy funkční.

1.1.2 Požární hlásiče požadované podle bodu 2.2 musí být automatické. Lze nainstalovat dodatečné manuálně obsluhované požární hlásiče.

1.1.3 Systém a jeho součásti musí být schopny vydržet kolísání a náhlé zvýšení napětí, změny okolní teploty, vibrace, vlhkost, otřesy, nárazy a korozi v takové míře, v jaké se na plavidlech běžně vyskytují.

1.2 Dodávky energie

1.2.1 Zdroje energie a elektrické obvody nezbytné pro provoz požárního poplašného systému musí být vybaveny vlastní kontrolou. Výskyt jakékoli poruchy musí aktivovat vizuální a zvukový signál na ovládacím panelu, který je odlišný od signálu požárního poplachu.

1.2.2 Elektrická část požárního poplašného systému musí mít alespoň dva zdroje energie, kdy jeden z nich bude fungovat jako nouzový napájecí systém (tj. nouzový napájecí zdroj a nouzový rozvaděč). Pro tento účel musí být k dispozici dvě samostatná napájení. Ta musí vést do automatického spínače v ovládacím panelu požárního poplašného systému nebo do jeho blízkosti. U výletních osobních lodí do délky 25 m LWL a u motorových plavidel postačuje samostatný nouzový zdroj napájení.

1.3 Požární detekční systém

1.3.1 Požární hlásiče musí být seskupeny v požárních detekčních zónách.

1.3.2 Požární detekční systémy se nesmí používat pro žádné jiné účely. Avšak zavírání dveří podle čl. 15.11 odst. 8 a podobné funkce mohou být aktivovány a signalizovány na ovládacím panelu.

1.3.3 Požární detekční systémy musí být konstruovány takovým způsobem, aby první signalizovaný požární poplach nezabránil požárním poplachům aktivovaným dalšími detektory.

1.4 Požární detekční zóny

1.4.1 Pokud požární hlásiče nelze jednotlivě na dálku identifikovat, požární detekční zóna nesmí monitorovat více než jednu palubu. To neplatí pro požární detekční zónu, která monitoruje uzavřenou schodišťovou šachtu.

Aby se zamezilo zpožděním při detekci zdroje požáru, musí být omezen počet uzavřených prostorů v každé požární detekční zóně. V jedné požární detekční zóně nesmí být více než padesát uzavřených prostorů.

Pokud požární detekční systém disponuje identifikací jednotlivých požárních hlásičů na dálku, požární detekční zóny mohou monitorovat několik palub a libovolný počet uzavřených prostorů.

1.4.2 U osobních lodí, které nemají požární detekční systém s identifikací jednotlivých požárních hlásičů na dálku, nesmí požární detekční zóna obsahovat více než oblast stanovenou v souladu s čl. 15.11 odst. 10. Aktivace požárního hlásiče v jedné kabině patřící do této požární detekční zóny musí spustit vizuální a zvukový signál v průchodu mimo tuto kabinu.

1.4.3 Kuchyně, strojovny a kotelny musí tvořit samostatné detekční zóny.

1.5 Požární hlásiče

1.5.1 Jako požární hlásiče lze používat pouze tepelné, kouřové nebo iontové detektory. Jiné typy lze používat pouze jako doplňkové detektory.

1.5.2 Požární hlásiče musí být schváleného typu.

1.5.3 Všechny automatické požární hlásiče musí být konstruovány tak, aby mohla být přezkoušena jejich správná funkčnost a mohly být znovu uvedeny do provozu bez potřeby výměny jakýchkoli součástí.

1.5.4 Kouřové detektory musí být nastaveny tak, aby reagovaly na snížení viditelnosti na metr způsobené kouřem o více než 2 % až 12,5 %. Kouřové detektory umístěné v kuchyních, strojovnách a kotelnách musí reagovat v mezích citlivosti splňujících požadavky subjektu pověřeného prohlídkami, přičemž je třeba vyvarovat se příliš nízké nebo příliš vysoké citlivosti detektorů.

1.5.5 Tepelné detektory musí být nastaveny tak, aby při přírůstcích teploty menších než 1 °C/min reagovaly při teplotách mezi 54 °C a 78 °C.

Při vyšších mírách přírůstku teploty musí tepelný detektor reagovat v rozmezí teplotních limitů, při kterých je vyloučena příliš nízká nebo příliš vysoká citlivost tepelného detektoru.

1.5.6 Se souhlasem subjektu pověřeného prohlídkami lze v horní části strojoven a kotelen zvýšit přípustnou provozní teplotu tepelných detektorů na 30 °C nad maximální teplotu.

1.5.7 Citlivost plamenových detektorů musí být dostatečná k detekci plamenů oproti osvětlenému pozadí. Plamenové detektory musí být rovněž vybaveny systémem pro identifikaci falešných poplachů.

1.6 Požární detekční systém a ovládací panel

1.6.1 Aktivace požárního detektoru musí spustit vizuální a zvukový požární poplašný signál u ovládacího panelu a signalizačních zařízení.

1.6.2 Ovládací panel a signalizační zařízení se musí nacházet na stanovišti, které je trvale obsazeno posádkou nebo lodním personálem. Jedno signalizační zařízení musí být u ovládacího stanoviště plavidla.

1.6.3 Signalizační zařízení musí signalizovat alespoň požární detekční zónu, ve které byl spuštěn požární hlásič.

1.6.4 Na každém signalizačním zařízení nebo v jeho blízkosti musí být zřetelné informace o monitorovaných oblastech a o umístění požárních detekčních zón.

2. POŽADAVKY NA INSTALACI

2.1 Požární hlásiče se musí instalovat tak, aby zajišťovaly nejlepší možnou funkčnost systému. Je třeba vyvarovat se umístění v blízkosti palubních nosníků, větracích šachet nebo jiných míst, kde by mohly vzdušné proudy negativně ovlivnit funkčnost systému, a míst pravděpodobných nárazů nebo mechanických poškození.

2.2 Požární hlásiče umístěné na stropě musí být zpravidla ve vzdálenosti alespoň 0,5 m od přepážek. Maximální vzdálenost mezi požárními hlásiči a přepážkami musí být v souladu s následující tabulkou:

Typ požárního hlásiče || Max. podlahová plocha na požární hlásič || Max. vzdálenost mezi požárními hlásiči || Max. vzdálenost požárních hlásičů od přepážek

Tepelný || 37 m2 || 9 m || 4,5 m

Kouřový || 74 m2 || 11 m || 5,5 m

Na základě zkoušek prokazujících funkčnost detektorů může subjekt pověřený prohlídkami stanovit nebo schválit jiné vzdálenosti.

2.3 Vedení elektrických kabelů pro požární poplašný systém přes strojovny a kotelny nebo jiné oblasti s vysokým rizikem požáru není povoleno, pokud to není nezbytné pro detekci požáru v těchto oblastech nebo pro připojení k odpovídajícímu zdroji napájení.

3.           PŘEJÍMACÍ ZKOUŠKA

3.1         Požární poplašné systémy musí zkontrolovat odborník:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

c)      pravidelně nejméně každé dva roky.

V případě strojoven a kotelen musí být tyto kontroly prováděny za různých podmínek provozu stroje a větrání. Kontroly uvedené ve výše uvedeném pododdíle c) může rovněž provádět odborně způsobilá osoba z příslušné firmy, která se specializuje na požární soustavy.

3.2       Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem nebo odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum kontroly.

SPRÁVNÍ POKYN č. 18

Prokázání plovatelnosti, sklonu a stability oddělených částí plavidla

(Čl. 22a.05 odst. 2 ve spojení s články 22.02 a 22.03 přílohy II)

1. Při prokazování plovatelnosti, sklonu a stability částí plavidla, které jsou odděleny v souladu s čl. 22a.05 odst. 2 písm. a), je třeba předpokládat, že obě části byly předtím částečně nebo zcela vyloženy a že kontejnery přesahující jícnový sil byly vhodně zabezpečeny proti posunu.

2. Pro každou z obou částí je proto potřeba při výpočtu stability podle článku 22.03 (Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů) splnit následující požadavky:

– metacentrická výška MG musí být nejméně 0,50 m,

– zbývající bezpečnostní vzdálenost musí být 100 mm,

– uvažovaná rychlost musí být 7 km/h,

– uvažovaný tlak větru musí být 0,01 t/m2.

3. Úhel náklonu (≤ 5°) nemusí být u částí plavidla oddělených podle čl. 22a.05 odst. 2 splněn, protože tento úhel, odvozený od koeficientu tření, byl stanoven pro nezajištěné kontejnery.

Rameno náklonu vycházející z volných hladin kapalin musí být uvažováno podle vzorce uvedeného v čl. 22.02 odst. 1 písm. e).

4.         Požadavky uvedené v bodech 2 a 3 se rovněž považují za splněné, pokud jsou pro každou z obou částí splněny požadavky na stabilitu stanovené v bodě 9.1.0.95.2 Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN).

SPRÁVNÍ POKYN č. 19

(Ponechán volný)

SPRÁVNÍ POKYN č. 20

Vybavení pro plavidla provozovaná v souladu se standardy S1 a S2

(Článek 23.09 přílohy II)

1. VŠEOBECNÝ ÚVOD

Podle čl. 23.09 odst. 1 přílohy II musí plavidla určená k provozu v souladu se standardy S1 a S2 splňovat nařízení tohoto článku. Podle čl. 23.09 odst. 1 je subjekt pověřený prohlídkami povinen v osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrdit, že plavidlo tato ustanovení splňuje.

Tato ustanovení jsou doplňkovými požadavky na vybavení, které se použijí jako dodatek k požadavkům, jež musí plavidlo splňovat pro vydání osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby. V tomto správním pokynu jsou objasněna ustanovení článku 23.09, která by mohla být interpretována rozdílnými způsoby. Ustanovení čl. 23.09 odst. 1 přílohy II musí být vykládáno následovně:

2. ČLÁNEK 23.09

2.1 odst. 1.1 písm. a) – Uspořádání pohonného systému

Pokud je plavidlo vybaveno vratným (reverzibilním) hlavním motorem, systém stlačeného vzduchu vyžadovaný pro změnu směru otáček musí:

a)      být trvale udržován pod tlakem pomocí automaticky nastavitelného kompresoru, nebo

b)      pokud je spuštěn poplach v kormidelně, být udržován pod tlakem pomocným motorem, který lze spustit z ovládacího stanoviště. Pokud má pomocný motor svou vlastní palivovou nádrž, musí být v kormidelně v souladu s čl. 8.05 odst. 13 umístěné výstražné zařízení signalizující nedostatečnou hladinu paliva pro zajištění bezpečného provozu.

2.2 odst. 1.1 písm. b) – Stav hladiny sběrných prostor v hlavní strojovně

Pokud je pro splnění požadavků na manévrování kapitoly 5 nezbytné příďové dokormidlovací zařízení, místnost obsahující toto zařízení je považována za hlavní strojovnu.

2.3 odst. 1.1 písm. c) – Automatická dodávka paliva

2.3.1 Pokud má pohonný systém nádrž plněnou pro denní spotřebu:

a)      její obsah musí být dostatečný k zajištění provozu pohonného systému po dobu 24 hodin, při předpokládané spotřebě 0,25 l na kW za hodinu;

b)      palivové čerpadlo pro doplňování nádrže plněné pro denní spotřebu musí být nepřetržitě v provozu nebo

c)      palivové čerpadlo musí být vybaveno:

– spínačem, který automaticky zapne palivové čerpadlo v době, kdy nádrž plněná pro denní spotřebu dosáhne stanovené nízké hladiny, a

– spínačem, který automaticky vypne palivové čerpadlo v době, kdy je nádrž plněná pro denní spotřebu plná.

2.3.2 Nádrž plněná pro denní spotřebu musí mít výstražný hladinový snímač splňující požadavky čl. 8.05 odst. 13.

2.4 odst. 1.1 písm. d) – Provoz kormidelního zařízení nevyžaduje mimořádnou sílu

Hydraulická kormidelní zařízení tento požadavek splňují. Ručně ovládaná kormidelní zařízení nesmí ke své obsluze vyžadovat sílu větší než 160 N.

2.5 odst. 1.1 písm. e) – Vizuální a zvukové signály vyžadované při plavbě

Vizuální signály nezahrnují válce, balony, kužely nebo dvojité kužely vyžadované podle předpisů plavebních orgánů členských států.

2.6 odst. 1.1 písm. f) – Přímá komunikace a komunikace se strojovnou

2.6.1 Přímá komunikace je považována za zajištěnou, pokud:

a)      je možný přímý vizuální kontakt mezi kormidelnou a stanovišti obsluhy navijáků a pacholat v přední nebo zadní části plavidla a pokud vzdálenost od kormidelny k těmto stanovištím obsluhy není větší než 35 m a

b)      obytné prostory jsou přímo přístupné z kormidelny.

2.6.2 Komunikace se strojovnou je považována za zajištěnou, jestliže signál uvedený ve druhé větě čl. 7.09 odst. 3 lze provozovat nezávisle na tlačítku uvedeném v čl. 7.09 odst. 2.

2.7 odst. 1.1 písm. i) – Kliky a podobné rotační prostředky provozu

Zahrnují:

a)      ručně ovládané kotevní navijáky (maximální vyžadovaná síla musí být síla uvažovaná při volném zavěšení kotev);

b)      kliky pro zvedání krytů jícnů;

c)      kliky pro stěžňové a komínové navijáky.

Nezahrnují:

a)      přetahovací a spřahovací navijáky;

b)      kliky na jeřábech, pokud nejsou určeny pro lodní čluny.

2.8 odst. 1.1 písm. m) – Ergonomické uspořádání

Ustanovení se považují za splněná, pokud:

a)      je kormidelna uspořádána v souladu s evropskou normou EN 1864:2008 nebo

b)      je kormidelna uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru nebo

c)      kormidelna splňuje následující požadavky:

aa) Řídicí jednotky a monitorovací přístroje jsou v popředí pole výhledu a v úhlu ne větším než 180° (90° na pravobok a 90° na levobok), včetně podlahy a stropu. Musí být zřetelně čitelné a viditelné z běžné pozice kormidelníka.

bb) Hlavní řídicí jednotky jako kormidelní kolo nebo kormidelní páka, ovládací prvky motoru, ovladače rádia a ovladače zvukových, výstražných a manévrovacích signálů požadovaných vnitrostátními, případně mezinárodními předpisy plavebních orgánů musí být uspořádány takovým způsobem, aby vzdálenost mezi ovládacími prvky na pravoboku a na levoboku nebyla větší než 3 m. Kormidelník musí být schopen ovládat motory bez nutnosti opuštění ovládacích prvků kormidelního zařízení a zároveň být schopen stále obsluhovat ostatní ovladače, např. rádiový systém a ovladače zvukových, výstražných a manévrovacích signálů vyžadovaných vnitrostátními, případně mezinárodními předpisy plavebních orgánů.

cc) Výstražné a manévrovací signály vyžadované vnitrostátními, případně mezinárodními předpisy plavebních orgánů musí být obsluhovány elektricky, pneumaticky, hydraulicky nebo mechanicky. Naproti tomu ovládání pomocí napínacího lanka je možné pouze tehdy, pokud je při tomto způsobu možné bezpečné ovládání z kormidelního stanoviště.

3. ČLÁNEK 23.09

3.1 odst. 1.2 písm. a) – Motorová plavidla plující samostatně

Motorová plavidla, která jsou podle osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby rovněž způsobilá pro tlačení, ale která:

a)      nemají hydraulicky nebo elektricky ovládané spřahovací navijáky nebo

b)      jejichž hydraulicky nebo elektricky ovládané spřahovací navijáky nesplňují požadavky bodu 3.3 tohoto správního pokynu,

získají standard S2 jako motorová plavidla plující samostatně.

Do bodu 47 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se uvede záznam „Standard S2 neplatí pro motorové plavidlo při tlačení“.

3.2 odst. 1.2 písm. c) – Tlačené sestavy

Motorová plavidla, která jsou podle jejich osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby způsobilá pro tlačení a jsou vybavena hydraulicky nebo elektricky ovládanými spřahovacími navijáky splňujícími požadavky bodu 3.3 tohoto správního pokynu, ale která nemají vlastní příďové dokormidlovací zařízení, získají standard S2 jako motorové plavidlo vhodné k tlačení tlačné sestavy. V bodě 47 osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby se uvede záznam „Standard S2 neplatí pro motorové plavidlo při samostatné plavbě“.

3.3 odst. 1.2 písm. c) první věta a odst. 1.2 písm. d) první věta – Speciální navijáky nebo podobná zařízení pro napínání lan (spřahovací zařízení)

Požadovaná spřahovací zařízení musí být alespoň zařízením specifikovaným v čl. 16.01 odst. 2, které podle bodů 2.1 a 2.2 správního pokynu č. 3 (podélná spojení) slouží k vyvození spojovacích sil a které splňuje následující požadavky:

a)      Zařízení musí poskytovat napínací sílu vyžadovanou pro spojení pouze mechanickými prostředky.

b)      Ovládací prvky zařízení musí být umístěny přímo na něm samotném. Nicméně dálkové ovládání je povoleno, pokud:

– osoba obsluhující zařízení má neomezený přímý výhled na zařízení ze stanoviště obsluhy,

– se na stanovišti obsluhy nachází zařízení zamezující nechtěnému provozu,

– zařízení má nouzový vypínač.

              c) Zařízení musí být vybaveno brzdným zařízením, které reaguje okamžitě po spuštění ovládacích prvků nebo po selhání pohonné síly.

              d) Spojovací lano musí být možné při selhání pohonné síly uvolnit ručně.

3.4 odst. 1.2 písm. c) druhá věta a odst. 1.2 písm. d) druhá věta – Obsluha příďového dokormidlovacího zařízení

Ovládání pro obsluhu příďového dokormidlovacího zařízení musí být trvale nainstalováno v kormidelně. Musí být splněny požadavky čl. 7.04 odst. 8. Elektrická kabeláž pro provoz příďového dokormidlovacího zařízení musí být trvale nainstalovaná v přední části tlačného motorového plavidla nebo tlačného remorkéru.

3.5 odst. 1.2 písm. e) – Rovnocenná manévrovatelnost

Rovnocenná manévrovatelnost je zajištěna pohonným systémem skládajícím se z:

a)      pohonu s několika propelery a nejméně dvou nezávislých pohonných systémů se shodným výkonem;

b)      nejméně jednoho cykloidního propeleru;

c)      nejméně jednoho kormidlovacího propeleru nebo

d)      nejméně jednoho vodometného tryskového pohonného systému 360° (water-jet).

SPRÁVNÍ POKYN č. 21

Požadavky na nízko umístěné osvětlení

(čl. 15.06 odst. 7; čl. 22b.10 písm. d) přílohy II)

1. Obecná ustanovení

1.1 Podle výše uvedených ustanovení musí mít osobní plavidla a rychlé lodě vhodné systémy pro zřetelnou identifikaci únikových cest a nouzových východů, pokud je běžné nouzové osvětlení méně účinné kvůli kouři. Takovéto systémy musí mít podobu nízko umístěného osvětlení (LLL). Tento správní pokyn zahrnuje schválení, instalaci a údržbu těchto systémů.

1.2 Mimo požadavky na nouzové osvětlení podle čl. 15.10 odst. 3 musí být únikové cesty včetně schodišť, východů a nouzových východů označeny nízko umístěným osvětlením (LLL) po celé délce únikové cesty, zejména v rozích a kříženích.

1.3 Systém LLL musí fungovat nejméně 30 minut od svého spuštění.

1.4 Výrobky LLL nesmí být ani radioaktivní, ani toxické.

1.5 Pokyny pro systém LLL musí být umístěny s bezpečnostním plánem podle čl. 15.13 odst. 2 a v každé kabině.

2. Definice

2.1 Nízko umístěné osvětlení (LLL) – elektricky napájené osvětlení nebo fotoluminiscenční ukazatele umístěné podél únikových cest tak, aby byla zajištěna snadná identifikace všech těchto cest.

2.2 Fotoluminiscenční (PL) systém – systém LLL používající materiál PL. Fotoluminiscenční materiál obsahuje chemickou látku (např. sulfid zinečnatý), která má schopnost uchovat energii po nasvícení viditelným světlem. Materiál PL vyzařuje světlo, které bude viditelné při zeslabení okolního světelného zdroje. Bez znovunabití světelným zdrojem materiál PL vypouští uloženou energii po určitou dobu se snižující se svítivostí.

2.3 Elektricky napájený (EP) systém – systém LLL, který pro svůj provoz vyžaduje elektrické napájení, např. systémy používající žárovky, LED diody, elektroluminiscenční proužky nebo lampy, elektrofluorescenční lampy apod.

3. Průchody a schodiště

3.1 Ve všech průchodech musí být nepřetržité systémy LLL zobrazující vymezení únikové cesty, s výjimkou míst přerušených chodbami a dveřmi kabin. Jsou přijatelné i systémy LLL splňující mezinárodní normu, které zajišťují viditelné vymezení, ale nejsou nepřetržité. Systém LLL musí být instalován alespoň na jedné straně chodby, buď na stěně nejvýše 0,3 m od podlahy, anebo na podlaze ve vzdálenosti nejvíce 0,15 m od stěny. Na chodbách širších než dva metry musí být systém LLL instalovaný na obou stranách.

3.2 Ve slepých chodbách musí být systém LLL ve formě šipek umístěných v rozmezí ne větším než 1 m nebo ve formě rovnocenných směrových ukazatelů, které ukazují směr k únikové cestě.

3.3 Na všech schodištích musí být systém LLL instalován alespoň na jedné straně ve výšce nejvíce 0,3 m nad schody tak, aby zviditelnil umístění každého schodu všem osobám stojícím nad a pod tímto schodem. Pokud je šířka schodiště dva metry nebo více, systém LLL se musí instalovat na obou stranách. První a poslední schod schodiště musí být označen tak, aby bylo zřetelné, že dále již schody nejsou.

4. Dveře

4.1 Nízko umístěné osvětlení musí vést k madlu únikových dveří. Aby nedošlo k záměně, žádné jiné dveře nesmí být takto označeny.

4.2 Pokud jsou v dělicích stěnách podle čl. 15.11 odst. 2 a přepážkách podle čl. 15.02 odst. 5 umístěny posuvné dveře, musí být označen směr otevírání.

5. Značky a označení

5.1 Všechny značky únikových cest musí být z fotoluminiscenčního materiálu nebo být označeny elektrickým osvětlením. Rozměry těchto značek a označení musí být odpovídající celému systému LLL.

5.2 Únikové značky nízko umístěných osvětlení musí být umístěny u všech východů. Značky musí být umístěny v předepsaném prostoru na straně únikových dveří, kde se nachází madlo.

5.3 Všechny značky musí mít kontrastní barvu vzhledem k pozadí (stěny nebo podlahy), na kterém jsou umístěny.

5.4 Pro systém LLL se musí používat standardizované symboly (např. symboly popsané v rozhodnutí Mezinárodní námořní organizace IMO A.760(18)).

6. Fotoluminiscenční systémy

6.1 Proužky PL musí být široké nejméně 0 075 m. Lze použít i užší proužky, pokud je jejich svítivost poměrně zvýšena tak, aby kompenzovala jejich šířku.

6.2 Fotoluminiscenční materiály musí mít svítivost nejméně 15 mcd/m2 při měření 10 minut po odstranění všech externích zdrojů osvětlení. Poté musí systém vydávat svítivost vyšší než 2 mcd/m2 po dobu 20 minut.

6.3 Veškeré materiály pro systémy PL nesmí být vystaveny menší než minimální úrovni okolního světla nezbytné k nabití materiálu PL, aby byly splněny výše uvedené požadavky na svítivost.

7. Elektricky napájené systémy

7.1 Elektricky napájené systémy musí být připojeny k nouzovému rozvaděči podle čl. 15.10 odst. 4 tak, aby byly za běžných okolností napájeny hlavním zdrojem elektrické energie a po přepnutí na nouzový zdroj elektrické energie nouzovým zdrojem energie. Pro účely dimenzování kapacity nouzového zdroje elektrické energie musí být elektricky napájené systémy uvedeny na seznamu nouzových spotřebičů.

7.2 Elektricky napájené systémy se musí přepnout buď automaticky, nebo je musí být možno aktivovat jedinou operací na ovládacím stanovišti.

7.3 V případě instalovaných elektricky napájených systémů platí následující normy svítivosti:

a)      aktivní součásti elektricky napájených systémů musí mít minimální hodnotu svítivosti 10 cd/m2;

b)      bodové zdroje miniaturních žárovek musí vyzařovat hodnotu nejméně 150 mcd střední prostorové svítivosti s mezerami maximálně 0,1 m mezi žárovkami;

c)      bodové zdroje systémů LED diod musí mít minimální svítivost 35 mcd. Úhel kuželu při poloviční svítivosti musí být odpovídající pravděpodobným směrům dráhy přiblížení a pohledu. Mezery mezi žárovkami nesmí být větší než 0,3 m; a

d)      elektroluminiscenční systémy musí fungovat po dobu 30 minut od okamžiku selhání hlavního zdroje napájení, ke kterému byl systém připojen podle požadavku oddílu 7.1.

7.4 Všechny elektricky napájené systémy musí být uspořádány tak, aby porucha jednoho světla, světelného proužku nebo baterie nezpůsobila nefunkčnost označení.

7.5 Elektricky napájené systémy musí splňovat požadavky článku 9.20 o vibracích a tepelných zkouškách. Odchylně od čl. 9.20 odst. 2 písm. c) může být tepelná zkouška prováděna při referenční okolní teplotě 40 °C.

7.6 Elektricky napájené systémy musí splňovat požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu uvedené v článku 9.21.

7.7 Elektricky napájené systémy musí mít minimální krytí IP 55 v souladu s publikací IEC 60529:1992.

8.           Přejímací zkouška

8.1         Svítivost systémů LLL musí zkontrolovat odborník:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

c)      pravidelně nejméně každých pět let.

Kontroly uvedené ve výše uvedeném pododdíle c) může rovněž provádět odborně způsobilá osoba vyškolená v oblasti bezpečnostních naváděcích systémů.

8.2         Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané odborníkem nebo odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum kontroly.

8.3         Pokud po jediném měření nesplňuje hodnota svítivosti požadavky stanovené v tomto správním pokynu, hodnoty je třeba měřit nejméně na deseti místech při rovnoměrných vzdálenostech. Nesplňují-li naměřené hodnoty ve více než 30 % požadavky stanovené v tomto správním pokynu, musí být bezpečnostní naváděcí systémy vyměněny. Nesplňují-li naměřené hodnoty požadavky stanovené v tomto správním pokynu ve 20 až 30 %, musí se bezpečnostní naváděcí systémy do jednoho roku znovu zkontrolovat.

SPRÁVNÍ POKYN č. 22

Zvláštní bezpečnostní potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace

(Čl. 1.01 odst. 104, čl. 18 odst. 1 písm. c) této směrnice, čl. 15.06 odst. 3 až 5, 9, 10, 13 a 17, čl. 15.08 odst. 3, čl. 15.10 odst. 3, čl. 15.13 odst. 1 až 4 přílohy II)

1. Úvod

Bezpečnostní potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace převyšují potřeby ostatních cestujících. Tyto potřeby jsou uvažovány v požadavcích kapitoly 15, které se vykládají následovně.

Tyto požadavky slouží k zajištění skutečnosti, aby osoby s omezenou pohyblivostí mohly bezpečně pobývat a pohybovat se na plavidlech. Také v nouzových situacích by tyto osoby měly mít stejnou úroveň bezpečnosti jako ostatní cestující.

Stanovené požadavky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nemusí nezbytně splňovat všechny prostory pro cestující. Tyto požadavky platí pouze pro určité prostory. Nicméně dotyčné osoby musí být informovány o prostorech, které jsou pro ně zvláštně upraveny z hlediska bezpečnosti, aby si odpovídajícím způsobem mohly zorganizovat svůj pobyt na plavidle. Zpřístupnění, označení a oznámení odpovídajících prostorů osobám s omezenou schopností pohybu a orientace je odpovědností vlastníka plavidla.

Ustanovení týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace odkazují na:

– směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/24/ES ze dne 14. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 98/18/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, a

– Průvodce pro přizpůsobení osobních plavidel vnitrozemské plavby osobám se zdravotním postižením v souladu s usnesením č. 25 Evropské hospodářské komise OSN (UN/ECE).

Definice pojmu „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ použitého v příloze II je do velké míry shodná s pojmem použitým ve směrnici 2003/24/ES a většina technických požadavků vychází z uvedeného průvodce. V případě pochybností se lze při rozhodování odkazovat na oba zdroje. Obecně požadavky směrnice 2003/24/ES a usnesení UN/ECE č. 25 s názvem „Pokyny pro osobní lodě, které jsou rovněž uzpůsobeny k přepravě osob se zdravotním postižením“ převyšují požadavky uvedené v příloze II.

Požadavky přílohy II se nezabývají lůžky a podobnými zařízeními. Tyto podléhají vnitrostátním předpisům.

2. Čl. 1.01 odst. 104 – Pojem „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“

„Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ označují každého, kdo se v důsledku tělesného postižení nemůže pohybovat nebo rozeznávat své okolí stejným způsobem jako ostatní cestující. Tato definice zahrnuje osoby s postižením zraku nebo sluchu nebo osoby doprovázející děti v kočárcích nebo nesoucí děti. Nicméně pro účely těchto ustanovení osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nezahrnují osoby s duševním postižením.

3. Čl. 18 odst. 1 písm. c) této směrnice – Prostory určené osobám s omezenou schopností pohybu a orientace

Prostory určené k používání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace sahají od, v nejjednodušším případě, vstupního prostoru až po místa, odkud se provádí evakuace v nouzových situacích. Patří mezi ně:

– místo, kde jsou uloženy nebo vydávány záchranné prostředky v případě nouze,

– sedadla,

– vhodně přizpůsobená toaleta (bod 10 tohoto pokynu) a

– spojovací chodby.

Počet sedadel odpovídá alespoň přibližně počtu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, které jsou nejčastěji po delší dobu současně na plavidle. Tento počet stanoví vlastník lodi podle zkušeností, protože tato skutečnost spadá mimo znalosti příslušného orgánu.

U kajutových osobních lodí se musí brát ohled i na spojovací chodby vedoucí ke kajutám pro cestující používaným osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Počet takových kajut musí určit vlastník plavidla stejným způsobem jako počet sedadel. Kromě šířky dveří neplatí pro kajuty žádné zvláštní požadavky. Vlastník nese odpovědnost za realizaci jakýchkoli dalších potřebných opatření.

4. Čl. 15.06 odst. 3 písm. g) – Východy z místností

S ohledem na požadavky týkající se šířky spojovacích chodeb, východů a otvorů ve štítnicích nebo zábradlích určených k používání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace nebo zpravidla používaných pro nalodění nebo vylodění osob s omezenou schopností pohybu a orientace se musí brát ohled na kočárky a na skutečnost, že lidé mohou být závislí na různých typech chodicích pomůcek nebo invalidních vozíků. U východů nebo otvorů určených pro nalodění nebo vylodění se musí brát v potaz i dodatečný prostor pro zaměstnance poskytující pomoc.

5. Čl. 15.06 odst. 4 písm. d) – Dveře

Požadavky na uspořádání prostoru kolem dveří určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace musí zajistit, aby osoby závislé například na chodicích pomůckách mohly tyto dveře bezpečně otevírat.

6. Čl. 15.06 odst. 5 písm. c) – Spojovací chodby

Viz bod 4 tohoto správního pokynu.

7. Čl. 15.06 odst. 9 – Schodiště a výtahy

Požadavky na uspořádání schodišť musí mimo možnou omezenou pohyblivost brát v potaz i zrakové vady.

8. Čl. 15.06 odst. 10 písm. a) a b) – Štítnice a zábradlí

Požadavky na štítnice a zábradlí palub určených k používání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace vyžadují větší výšku, protože u těchto osob je pravděpodobnější, že ztratí rovnováhu nebo nebudou schopny se samy udržet.

Viz rovněž bod 4 tohoto správního pokynu.

9. Čl. 15.06 odst. 13 – Dopravní prostory

Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace se z různých důvodů potřebují častěji opírat nebo držet, proto musí být stěny v dopravních prostorech určených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace vybaveny madly ve vhodné výšce.

Viz rovněž bod 4 tohoto správního pokynu.

10. Čl. 15.06 odst. 17 – Toalety

Osobám s omezenou schopností pohybu a orientace musí být rovněž umožněn bezpečný pobyt a pohyb na toaletách, proto musí být alespoň jedna toaleta takto přizpůsobena.

11. Čl. 15.08 odst. 3 písm. a) a b) – Poplašný systém

Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace se častěji dostávají do situací, kdy jsou závislé na pomoci ostatních. V místnostech, ve kterých je zpravidla nemohou vidět členové posádky, lodní personál nebo cestující, je potřeba z tohoto důvodu instalovat možnost spuštění poplachu. Toto platí pro toalety určené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Mezi osoby s omezenou schopností pohybu a orientace patří osoby s vadami zraku nebo sluchu. Z tohoto důvodu musí být alespoň v prostorech pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace instalován poplašný systém pro cestující v podobě vhodných vizuálních a zvukových alarmů.

12. Čl. 15.10 odst. 3 písm. d) – Vhodné osvětlení

Mezi osoby s omezenou schopností pohybu a orientace patří i osoby s vadami zraku. Proto je nezbytné zajistit vhodné osvětlení prostorů pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, které musí splňovat vyšší požadavky než osvětlení pro prostory ostatních cestujících.

13. Čl. 15.13 odst. 1 – Bezpečnostní rozpis

V bezpečnostním rozpisu musí být uvedena zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, která berou v potaz jak možnost omezené pohyblivosti, tak i zrakového nebo sluchového postižení. U těchto osob se musí jednat o opatření pro běžný provoz i pro případy nouzových situací.

14. Čl. 15.13 odst. 2 – Bezpečnostní plán

Prostory spadající pod bod 3 tohoto správního pokynu musí být označeny.

15. Čl. 15.13 odst. 3 písm. b) – Vystavení bezpečnostního rozpisu a bezpečnostního plánu

Alespoň výtisky bezpečnostního rozpisu a bezpečnostního plánu vystavené v prostorech pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace musí být takového charakteru, pokud je to možné, aby byly čitelné i pro osoby s vadami zraku. Toho lze dosáhnout například vhodným použitím kontrastu a velikosti znaků.

Tyto plány musí být navíc vystaveny v takové výšce, aby je mohli přečíst i cestující na invalidních vozících.

16. Čl. 15.13 odst. 4 – Pravidla chování pro cestující

Přiměřeně se použije bod 15 tohoto správního pokynu.

SPRÁVNÍ POKYN č. 23 Použití motoru, na které se vztahuje příslušné schválení typu

(čl. 8a.03 odst. 1 přílohy II)

1. Úvod

V souladu s čl. 8a.03 odst. 1 se schválení typu podle směrnice 97/68/ES a schválení typu, která jsou podle směrnice 97/68/ES uznávána jako rovnocenná, uznávají, pokud se příslušné schválení typu vztahuje na dané použití motoru.

Mimoto je možné, aby motory na plavidlech vnitrozemské plavby měly více než jedno použití.

V odstavci 2 tohoto správního pokynu je vysvětleno, kdy lze mít za to, že se na použití motoru vztahuje příslušné schválení typu. V odstavci 3 je poskytnuto vysvětlení, jak postupovat v případě motorů, které je nutné v provozu na plavidle používat pro více než jedno použití motoru.

2. Příslušné schválení typu

Na použití motoru se vztahuje příslušné schválení typu, je-li motoru přiděleno schválení typu na základě následující tabulky. Kategorie motorů, etapy mezních hodnot a zkušební cykly jsou uvedeny podle označení čísel schválení typů.

Použití motoru || Právní základ || Kategorie motoru || Etapa mezní hodnoty || Zkouška

|| || || || || || Požadavek || Cyklus ISO 8178

Pohonné motory s propelerovými charakteristikami || I || směrnice 97/68/ES || V || IIIA || C[64] || E3

RVIR || — || I, II[65] || — || E3

Hlavní pohonné motory s konstantními otáčkami (včetně instalací s dieselelektrickým pohonem a stavitelnou vrtulí) || II || směrnice 97/68/ES || V || IIIA || C[66] || E2

RVIR || — || I, II[67] || — || E2

Pomocné motory || s konstantními otáčkami || III || směrnice 97/68/ES || D, E, F, G || II || B || D2

H, I, J, K || IIIA

V[68]

RVIR || — || I, II[69] || — || D2

s proměnnými (měnitelnými) otáčkami a proměnným zatížením || IV || směrnice 97/68/ES || D,E,F,G || II || A || C 1

H, I, J, K || IIIA

V[70]

L, M, N, P || IIIB

Q, R || IV

RVIR || — || I, II[71] || — || C1

3. Zvláštní použití motorů

3.1 V případě motorů, které je nutné v provozu na plavidle používat pro více než jedno použití motoru, se postupuje takto:

a)      pro pomocné motory pohánějící jednotky nebo strojní zařízení, jež podle tabulky v odstavci 2 musí být přiřazeny k použití III nebo IV, je nutné získat schválení typu pro každý způsob použití uvedený v této tabulce;

b)      pro hlavní pohonné motory pohánějící další jednotky nebo strojní zařízení je třeba získat jen schválení typu nezbytné pro příslušný typ hlavního pohonu podle tabulky v odstavci 2, je-li hlavním použitím motoru pohon plavidla. Jestliže doba, po niž je motor používán výlučně jako motor pomocný, přesahuje 30 %, je nutné vedle schválení typu pro použití k hlavnímu pohonu získat pro tento motor ještě další schválení typu pro pomocné použití.

3.2 Motorový pohon příďového dokormidlovacího zařízení buď přímo, nebo prostřednictvím generátoru při:

a)      proměnných (měnitelných) otáčkách a proměnném zatížení motoru mohou být podle tabulky v odstavci 2 přiřazeny k použití I nebo IV;

b)      konstantních otáčkách motoru mohou být podle tabulky v odstavci 2 přiřazeny k použití II nebo III.

3.3 Motory musí být instalovány s výkonem povoleným v rámci schválení typu a vyznačeným na motoru formou označení typu. Mají-li tyto motory pohánět jednotky nebo strojní zařízení s nižším příkonem, může být výkon motoru snížen pouze vnějším opatřením, aby byla dosažena úroveň příkonu, kterou dané použití vyžaduje. SPRÁVNÍ POKYN č. 24

Vhodné výstražné zařízení pro únik plynu

(Čl. 15.15 odst. 9 přílohy II)

1.           V souladu s čl. 24.02 odst. 2 a 24.06 odst. 5 (v obou případech přechodná ustanovení k čl. 15.01 odst. 2 písm. e)) mohou být systémy na zkapalněný ropný plyn (LPG) pro domácí účely na stávajících osobních plavidlech provozovány pouze do prvního obnovení osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby po 1. lednu 2045 za předpokladu, že bude instalováno výstražné zařízení pro únik plynu podle čl. 15.15 odst. 9. Podle čl. 15.15 odst. 9 mohou být LPG systémy pro domácí účely v budoucnu rovněž instalovány na osobní plavidla, která jsou poprvé uváděna do provozu a jejichž délka nepřesahuje 45 m, pokud bude současně instalováno i požadované výstražné zařízení.

2.           Podle čl. 24.02 odst. 2 a čl. 24.06 odst. 5 (v obou případech přechodná ustanovení k čl. 15.15 odst. 9) musí být toto výstražné zařízení pro únik plynu nainstalováno do prvního obnovení osvědčení v souladu s článkem 14.15.

3.           Výstražné zařízení pro únik plynu se skládá ze snímačů, zařízení a trubek a považuje se za dostatečné, pokud splňuje alespoň následující předepsané požadavky:

3.1         Požadavky na systém (snímače, zařízení, trubky):

3.1.1      Výstraha úniku plynu se musí spustit nejpozději při dosažení nebo překročení jedné z následujících hodnot:

              a) 10 % spodní meze výbušnosti (LEL) směsi propanu se vzduchem a

              b) 30 ppm CO (oxid uhelnatý).

3.1.2      Čas do aktivace poplachu v celém systému nesmí být delší než 20 s.

3.1.3      Mezní hodnoty uvedené pod čísly 3.1.1 a 3.1.2 nesmí být nastavitelné.

3.1.4      Produkce zkušebního plynu musí být navržena tak, aby bylo detekováno jakékoli přerušení nebo ucpání. Je třeba zamezit nebo zjistit a zapsat veškerá zkreslení způsobená přívodem vzduchu nebo ztrátou zkušebního plynu v důsledku úniku.

3.1.5      Zařízení musí být konstruováno pro teploty v rozmezí –10 až 40 °C a pro vlhkost vzduchu v rozmezí 20–100 %.

3.1.6      Výstražné zařízení pro únik plynu musí mít vlastní kontrolu. Zařízení nesmí být možné neoprávněně vypnout.

3.1.7      Výstražné zařízení pro únik plynu napájené z palubního zdroje napájení musí být zajištěno proti výpadku napájení. Baterií napájené přístroje musí být vybaveny výstražným zařízením signalizujícím snížení napětí baterie.

3.2         Požadavky na zařízení:

3.2.1      Zařízení se musí skládat z vyhodnocovací a zobrazovací jednotky.

3.2.2      Poplach, označující dosažení nebo překročení mezních hodnot uvedených v bodu 3.1.1 písm. a) a b), musí být signalizován opticky a zvukově jak v monitorované místnosti, tak i v kormidelně nebo na jakémkoli trvale obsazeném místě. Musí být zřetelně viditelný a slyšitelný i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelný od jiných zvukových a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn. Zvukový poplach musí být zřetelně slyšitelný i při zavřených spojovacích dveřích u vstupních prostorů a v sousedících místnostech. Po aktivaci se zvukový poplach může ztlumit, nicméně vizuální poplach lze zrušit až poté, kdy mezní hodnoty klesnou pod hodnoty uvedené v bodu 3.1.1.

3.2.3      Musí být možné samostatně detekovat a zřetelně přiřadit zprávy označující dosažení nebo překročení mezních hodnot uvedených v bodu 3.1.1 písm. a) a b).

3.2.4      Pokud je přístroj ve zvláštním stavu (spuštění, porucha, kalibrace, parametrizace, údržba atd.), musí to být signalizováno. Porucha celého systému nebo jedné z jeho součástí musí být signalizována poplachem podobným jako v bodu 3.2.2. Po aktivaci se zvukový poplach může ztlumit, nicméně vizuální poplach lze zrušit až po odstranění poruchy.

3.2.5      Pokud lze vydávat různé zprávy (mezní hodnoty, zvláštní stav), musí být i jednotlivě rozlišitelné a přiřaditelné. V případě potřeby se zobrazí hromadný signál, že není možné vydávat všechny zprávy. V tomto případě budou zprávy vydávány v pořadí podle priority, začínaje zprávou s nejvyšší bezpečnostní důležitostí. Zprávy, které nelze vydat, musí být zobrazitelné stiskem tlačítka. Pořadí priorit musí být zjevné z dokumentace přístroje.

3.2.6      Zařízení nesmí dovolovat neoprávněné zásahy.

3.2.7      Ve všech případech použití detekčního a poplašného zařízení musí být řídicí jednotka poplachu a signalizační zařízení obsluhovatelné z místa situovaného mimo prostory obsahující zařízení pro skladování plynu a spotřebiče.

3.3         Požadavky na snímače/odběrová zařízení:

3.3.1      V každé místnosti se spotřebiči se musí v jejich blízkosti nacházet snímače výstražného zařízení pro únik plynu. Snímače/odběrová zařízení musí být nainstalovány tak, aby bylo hromadění plynu detekováno ještě před dosažením mezních hodnot uvedených v bodu 3.1.1. Uspořádání a instalace snímačů se musí zdokumentovat. Výběr umístění závisí na výrobci nebo na specializované firmě instalující zařízení. Trubky odběrového zařízení by měly být co nejkratší.

3.3.2 Snímače musí být snadno přístupné, aby se mohly provádět pravidelné kalibrace, údržba a bezpečnostní kontroly.

3.4 Požadavky na instalaci:

3.4.1 Celé výstražné zařízení pro únik plynu musí instalovat specializovaná firma.

3.4.2 Při instalaci se musí brát ohled na následující aspekty:

              a) místní ventilační systémy;

              b) konstrukční uspořádání (uspořádání stěn, dělicích příček atd.) usnadňující nebo ztěžující hromadění plynů a

              c) prevenci nepříznivých účinků způsobených mechanickým poškozením, vodou nebo teplem.

3.4.3      Všechny trubky odběrového zařízení musí být uspořádány tak, aby byla vyloučena možnost tvoření kondenzátu.

3.4.4      Instalace musí vylučovat možnost neoprávněného zásahu.

4.           Kalibrace a kontrola detektorů úniku plynu, výměna součástí s omezenou životností

4.1         Detektory úniku plynu musí být kalibrovány a kontrolovány odborníkem nebo odborně způsobilou osobou podle pokynů výrobce:

a)      před prvním uvedením do provozu;

b)      před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;

c)      pravidelně.

Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce a kalibraci podepsané odborníkem nebo odborně způsobilou osobou, na němž je uvedeno datum kontroly.

4.2         Součásti výstražného zařízení pro únik plynu s omezenou životností musí být řádně nahrazeny před skončením jejich stanovené provozní životnosti.

5.           Značení:

5.1         Na všech přístrojích se musí v dobře čitelné a nesmazatelné formě nacházet alespoň následující údaje:

              a) název a adresa výrobce;

              b) zákonné označení;

              c) označení série a typu;

              d) sériové číslo, je-li to možné;

              e) v případě potřeby rady nezbytné pro bezpečné použití a

              f) u každého snímače označení kalibračního plynu.

5.2         Součásti výstražného zařízení pro únik plynu s omezenou životností musí být jako takové patřičně označeny.

6.           Pokyny výrobce týkající se výstražného zařízení pro únik plynu:

              a) kompletní pokyny, nákresy a schémata týkající se bezpečného a správného provozu, jakož i instalace, spuštění a údržby výstražného zařízení pro únik plynu;

              b) provozní pokyny obsahující alespoň:

         aa) opatření, která je třeba učinit při signalizaci poplachu nebo chyby;

         bb) bezpečnostní opatření pro případ nedostupnosti (např. kalibrace, kontrola, přerušení) a

         cc) osoby odpovědné za instalaci a údržbu;

              c) pokyny pro kalibraci před spuštěním a pro běžnou kalibraci včetně předepsaných časových intervalů;

              d) napájecí napětí;

              e) typ a význam poplachů a zobrazení (např. zvláštní stav);

              f) informace o detekci provozních problémů a o odstraňování závad;

              g) typ a charakter výměny součástí s omezenou životností a

              h) typ, zaměření a časový interval kontrol.

SPRÁVNÍ POKYN č. 25

Elektrické kabely

(Článek 9.15 a čl. 15.10 odst. 6 přílohy II)

Obecná ustanovení (všechna plavidla) – článek 9.15

1. Při použití čl. 9.15 odst. 5 je třeba vzít v úvahu sníženou ventilaci stíněných kabelů nebo kabelů ve zcela uzavřených dálkových vedeních.

2. Počet kabelových spojů uvedených v čl. 9.15 odst. 9 musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. Kabelové spoje vytvořené podle bodu 3.28 a přílohy D publikace IEC 60092–352:2005 nebo rovnocenných předpisů uznávaných jedním ze členských států jsou považovány za přijatelné.

Osobní plavidla – čl. 15.10 odst. 6

1. U osobních plavidel jsou kabely a kabelové trasy považovány za uspokojivé, pokud splňují podmínky bodů 2 a 3.

2. Pro kabely zajišťující nouzové napájení zařízení uvedených v článku 15.10 odst. 4 platí pro účely splnění čl. 15.10 odst. 6 druhého pododstavce následující:

              a) kabely jsou vedeny takovým způsobem, aby nedošlo k jejich nepoužitelnosti v důsledku tepelného působení přepážek a palub, které by mohlo být způsobeno požárem v sousedícím prostoru;

              b) pokud kabely napájí zařízení umístěné v prostorech s vysokým nebezpečím požáru, kabely vedoucí přes tyto prostory se musí vyhnout trasám procházejícím přes horní části dieselových motorů a zařízení na petrolej nebo v jejich blízkosti nebo v blízkosti horkých povrchů, např. výfukových systémů dieselového motoru. Pokud neexistuje alternativní trasa, kabely se musí chránit před poškozením v důsledku tepla a požáru. Taková požární ochrana může být ve formě ocelového plechu nebo pouzdra;

              c) kabely a přidružená zařízení napájená z nouzového napájecího zdroje musí být umístěny pokud možno v bezpečném prostoru;

              d) kabelové systémy jsou uspořádány tak, aby požár v kterémkoli prostoru ohraničeném dělicími stěnami typu A podle článku 15.11 odst. 2 nenarušil instalace nezbytné pro bezpečnost v ostatních takových prostorech. Tento požadavek je splněn, pokud hlavní a nouzové kabely neprocházejí stejným prostorem. Pokud procházejí stejným prostorem, tento požadavek bude splněn, pokud:

         aa) vedou odděleně a co nejdále od sebe nebo

         bb) nouzový kabel je nehořlavý.

3. Vedení kabelových svazků musí být takové, aby nebyly narušeny vlastnosti kabelů zpomalující hoření. Tento požadavek je splněn, pokud jsou kabely v souladu s publikací IEC 60332–3:2000. Není-li zajištěna shoda s publikací IEC 60332–3:2000 nebo rovnocenným předpisem uznávaným jedním z členských států, musí se zvážit instalace požárních zábran u dlouhých vedení kabelových svazků (více než 6 m svisle a 14 m vodorovně), pokud kabely nejsou zcela uzavřeny v kabelových pouzdrech. Použití nevhodných barev, pouzder a obalů může významně ovlivnit vlastnosti rozšiřování požáru kabelů a je třeba se mu vyhnout. Použití zvláštních typů kabelů, jako jsou vysokofrekvenční kabely, lze povolit bez potřeby zajištění souladu s výše uvedeným.

SPRÁVNÍ POKYN č. 26

Odborníci a odborně způsobilé osoby

(čl. 1.01 odst. 106 a 107 přílohy II)

Odborníci

Odborníci jsou povinni provádět přejímací zkoušky, jež vzhledem ke složitosti systému nebo požadované úrovni bezpečnosti vyžadují odborné znalosti. Mezi osoby nebo instituce, které jsou oprávněny tyto přejímací zkoušky provádět, patří:

1. klasifikační společnosti, které mají potřebné interní odborné znalosti nebo které nesou na základě svého oprávnění odpovědnost za povolání externích osob nebo institucí, a pokud jde o výběr těchto osob nebo institucí, mají zavedené potřebné systémy řízení kvality;

2. členové subjektů pověřených prohlídkami nebo zaměstnanci příslušných orgánů;

3. úředně schválené osoby nebo instituce s odbornými znalostmi uznanými pro oblast působnosti prohlídek v příslušné tematické oblasti, přičemž orgány provádějící prohlídky plavidel mohou rovněž vydat toto schválení jakožto veřejné orgány, v ideálním případě na základě systému zabezpečování kvality. Osoba nebo instituce je rovněž považována za schválenou, pokud instituce úspěšně absolvovala výběrové řízení, jehož součástí bylo konkrétní zhodnocení potřebných znalostí a zkušeností.

Odborně způsobilé osoby

Odborně způsobilé osoby jsou povinny provádět například pravidelné vizuální kontroly a kontroly funkčnosti bezpečnostního vybavení. Mezi odborně způsobilé osoby mohou být zařazeny:

1. osoby, které mají na základě svého odborného vzdělání a zkušeností dostatečné odborné znalosti, aby mohly posoudit konkrétní situace a okolnosti, např. velitelé lodi, bezpečnostní pracovníci ve společnostech lodní dopravy, členové posádky s odpovídajícími zkušenostmi;

2. firmy, které mají dostatečné odborné znalosti získané na základě své pravidelné práce, např. loděnice nebo montážní firmy;

3. výrobci systémů pro speciální použití (např. požární soustavy, ovládání zařízení).

Terminologie

němčina || angličtina || francouzština || nizozemština

Sachverständiger || expert || expert || erkend deskundige

Sachkundiger || competent person || spécialiste || deskundige

Fachfirma || competent firm || société spécialisée || deskundig bedrijf

Přejímací zkoušky

Níže uvedená tabulka shrnuje časový plán přejímacích zkoušek, včetně jejich četnosti a druhu inspektora, jež je povinen je provádět. Tato tabulka slouží pouze k informačním účelům.

Pravidlo || Předmět || Maximální časový odstup mezi zkouškami || Inspektor

čl. 6.03 odst. 5 || hydraulické válce, čerpadla a motory || 8 let || příslušná firma

čl. 6.09 odst. 3 || ovládací zařízení se strojním pohonem || 3 roky || odborně způsobilá osoba

čl. 8.01 odst. 2 || tlakové nádoby || 5 let || odborník

čl. 10.03 odst. 5 || přenosné hasicí přístroje || 2 roky || odborně způsobilá osoba

čl. 10.03a odst. 6 písm. d) || vestavěné požární soustavy || 2 roky || odborně způsobilá osoba nebo příslušná firma

čl. 10.03b odst. 9 písm. b) bod dd) || vestavěné požární soustavy || 2 roky || odborně způsobilá osoba nebo příslušná firma

čl. 10.04 odst. 3 || nafukovací čluny || dle pokynů výrobce ||

čl. 10.05 odst. 3 || záchranné vesty || dle pokynů výrobce ||

čl. 11.12 odst. 6 || jeřáby || 10 let || odborník

čl. 11.12 odst. 7 || jeřáby || 1 rok || odborně způsobilá osoba

článek 14.13 || zařízení na zkapalněný plyn || 3 roky || odborník

čl. 15.09 odst. 9 || záchranné prostředky || dle pokynů výrobce ||

čl. 15.10 odst. 9 || izolační odpor a uzemnění || před vypršením platnosti osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby ||

správní pokyn č. 17 || požární poplašné systémy || 2 roky || odborník nebo odborně způsobilá osoba

správní pokyn č. 21 || bezpečnostní naváděcí systémy || 5 let || odborník nebo odborně způsobilá osoba

správní pokyn č. 24 || výstražné zařízení pro únik plynu || dle pokynů výrobce || odborník nebo odborně způsobilá osoba

SPRÁVNÍ POKYN č. 27

Rekreační plavidla

(Čl. 21.02 odst. 2 ve spojení s článkem 7.02, čl. 8.05 odst. 5, čl. 8.08 odst. 2 a článkem 8.10 přílohy II)

1.         Obecná ustanovení

Rekreační plavidla o délce do 24 metrů, která jsou uváděna na trh, musí být v souladu s požadavky směrnice 94/25/ES*, ve znění směrnice 2003/44/ES. Podle článku 3 ve spojení s článkem 2 této směrnice musí mít rekreační plavidla o délce 20 metrů a více osvědčení EU pro plavidlo vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidlo splňuje technické požadavky uvedené v příloze II. Vzhledem k potřebě vyhnout se dvojím kontrolám nebo dvojímu vydávání osvědčení, pokud jde o některá zařízení, uspořádání a vybavení nově vystavěných rekreačních plavidel, které mohou vyplynout z některých ustanovení článku 21.02 přílohy II, poskytuje tento správní pokyn informace o požadavcích článku 21.02, které jsou již dostatečně upraveny směrnicí 94/25/ES.

2.         Požadavky uvedené v čl. 21.02, na něž se již vztahuje směrnice 94/25/ES

U rekreačních plavidel, na něž se vztahuje směrnice 94/25/ES, nesmí subjekt pověřený prohlídkami, pokud jde o vydávání osvědčení EU pro plavidlo vnitrozemské plavby (první prohlídka), požadovat žádnou další prohlídku v souvislosti s požadavky uvedenými v čl. 21.02 odst. 2 přílohy II nebo jejich ověření za předpokladu, že plavidlo, jež má být přistaveno k prohlídce, bylo uvedeno na trh nejvýše 3 roky před tímto přistavením, nebylo nijak upravováno a prohlášení o shodě se vztahuje na následující harmonizované normy, nebo jim rovnocenné předpisy:

– Článek 7.02   :           EN ISO 11591:2000    (Neomezený výhled)

– Čl. 8.05 odst. 5:         EN ISO 10088:2001    (Palivové nádrže a potrubí)

– Čl. 8.08 odst. 2:         EN ISO 15083:2003    (Odvodnění)

– Článek 8.10   :           EN ISO 14509            (Emise hluku)

(*)        Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15.

Dodatek III

Vzor jednotného evropského identifikačního čísla plavidla

A || A || A || x || x || x || x || x

[kód příslušného orgánu, který přiděluje evropské identifikační číslo plavidla] || [sériové číslo]

V tomto vzoru představuje „AAA“ trojmístný číselný kód, který vydá příslušný orgán přidělující evropské identifikační číslo plavidla podle následujících číselných rozmezí:

001–019 || Francie

020–039 || Nizozemsko

040–059 || Německo

060–069 || Belgie

070–079 || Švýcarsko

080–099 || rezervováno pro plavidla ze zemí, které nejsou stranami Mannheimské úmluvy a jimž bylo vydáno osvědčení pro plavbu na Rýnu před 1. dubnem 2007

100–119 || Norsko

120–139 || Dánsko

140–159 || Spojené království

160–169 || Island

170–179 || Irsko

180–189 || Portugalsko

190–199 || rezervováno

200–219 || Lucembursko

220–239 || Finsko

240–259 || Polsko

260–269 || Estonsko

270–279 || Litva

280–289 || Lotyšsko

290–299 || rezervováno

300–309 || Rakousko

310–319 || Lichtenštejnsko

320–329 || Česká republika

330–339 || Slovensko

340–349 || rezervováno

350–359 || Chorvatsko

360–369 || Srbsko

370–379 || Bosna a Hercegovina

380–399 || Maďarsko

400–419 || Ruská federace

420–439 || Ukrajina

440–449 || Bělorusko

450–459 || Moldavská republika

460–469 || Rumunsko

470–479 || Bulharsko

480–489 || Gruzie

490–499 || rezervováno

500–519 || Turecko

520–539 || Řecko

540–549 || Kypr

550–559 || Albánie

560–569 || Bývalá jugoslávská republika Makedonie

570–579 || Slovinsko

580–589 || Černá Hora

590–599 || rezervováno

600–619 || Itálie

620–639 || Španělsko

640–649 || Andorra

650–659 || Malta

660–669 || Monako

670–679 || San Marino

680–699 || rezervováno

700–719 || Švédsko

720–739 || Kanada

740–759 || Spojené státy americké

760–769 || Izrael

770–799 || rezervováno

800–809 || Ázerbájdžán

810–819 || Kazachstán

820–829 || Kyrgyzstán

830–839 || Tádžikistán

840–849 || Turkmenistán

850–859 || Uzbekistán

860–869 || Írán

870–999 || rezervováno.

„xxxxx“ představuje pětimístné sériové číslo, které přidělí příslušný orgán.

Dodatek IV

Údaje pro identifikaci plavidla

A. Všechna plavidla

1. Jednotné evropské identifikační číslo plavidla podle článku 2.18 této přílohy (příloha V část 1 bod 3 vzoru a příloha VI pátý sloupec)

2. Název plavidla (příloha V část 1 bod 1 vzoru a příloha VI čtvrtý sloupec)

3. Druh plavidla podle čl. 1.01 bodů 1–28 této přílohy (příloha V část 1 bod 2 vzoru)

4. Největší délka podle čl. 1.01 bodu 70 této přílohy (příloha V část 1 bod 17a)

5. Největší šířka podle čl. 1.01 bodu 73 této přílohy (příloha V část 1 bod 18a)

6. Ponor podle čl. 1.01 bodu 76 této přílohy (příloha V část 1 bod 19)

7. Zdroj údajů (= osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby)

8. Nosnost (příloha V část 1 bod 21 a příloha VI jedenáctý sloupec) u nákladních lodí

9. Výtlak podle čl. 1.01 bodu 60 této přílohy (příloha V část 1 bod 21 a příloha VI jedenáctý sloupec) u plavidel kromě nákladních lodí

10. Provozovatel (vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce, příloha II kapitola 2)

11. Vydávající orgán (příloha V část 1 a příloha VI)

12. Číslo osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby (příloha V část 1 a příloha VI první sloupec vzoru)

13. Datum ukončení platnosti (příloha V část 1 bod 11 vzoru a příloha VI sedmnáctý sloupec)

14. Tvůrce souboru dat

B. Je-li k dispozici

1. Vnitrostátní číslo

2. Druh plavidla podle technických specifikací pro elektronické hlášení ve vnitrozemské plavbě

3. Jednoduchý nebo dvojitý lodní trup s ADN/ADNR

4. Výška podle čl. 1.01 bodu 75

5. Hrubá prostornost (u námořních lodí)

6. Číslo plavidla podle IMO (u námořních lodí)

7. Volací značka (u námořních lodí)

8. Číslo MMSI

9. Kód ATIS

10. Druh, číslo, vydávající orgán a datum ukončení platnosti dalších osvědčení

Dodatek V

Protokol o parametrech motoru

0 || Všeobecně

0.1 || Údaje o motoru

0.1.1 || Značka:________________________________________________________________________

0.1.2 || Označení výrobce:________________________________________________________________

0.1.3 || Číslo schválení typu:______________________________________________________________

0.1.4 || Identifikační číslo motoru:___________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

0.2 || Dokumentace

|| Parametry motoru by měly být přezkoušeny a výsledky zkoušek zdokumentovány. Dokumentaci by měly tvořit jednotlivé listy, samostatně číslované, podepsané kontrolním subjektem a přiložené k tomuto protokolu.

0.3 || Zkouška

|| Zkouška by měla být prováděna na základě pokynů výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů. V oprávněných případech mohou kontrolní subjekty dle vlastního uvážení od prověrky určitých parametrů motoru upustit.

0.4 || Tento protokol parametrů motoru včetně připojených nákresů a diagramů má celkem … (*) stran.

1. || Parametry motoru

|| Osvědčuje se, že zkoušený motor nevykazuje nadměrné odchylky od předepsaných parametrů.

1.1 || Montážní kontrola

|| Název a adresa zkušebního zařízení:___________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Jméno kontrolního subjektu:_________________________________________________________

|| Místo a datum:___________________________________________________________________

|| Podpis:_________________________________________________________________________

|| Zkouška uznána příslušným orgánem:__________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Místo a datum:_____________________________________________________________ || Razítko příslušného

|| Podpis:___________________________________________________________________ || orgánu

-----------------

*              Vyplní kontrolní subjekt.

1.2 ||  Provozní zkouška            Zvláštní zkouška

|| Název a adresa zkušebního zařízení:___________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Jméno kontrolního subjektu:_________________________________________________________

|| Místo a datum:___________________________________________________________________

|| Podpis:_________________________________________________________________________

|| Zkouška uznána příslušným orgánem:__________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Místo a datum:_____________________________________________________________ || Razítko příslušného

|| Podpis:___________________________________________________________________ || orgánu

1.2 ||  Provozní zkouška            Zvláštní zkouška

|| Název a adresa zkušebního zařízení:___________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Jméno kontrolního subjektu:_________________________________________________________

|| Místo a datum:___________________________________________________________________

|| Podpis:_________________________________________________________________________

|| Zkouška uznána příslušným orgánem:__________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Místo a datum:_____________________________________________________________ || Razítko příslušného

|| Podpis:___________________________________________________________________ || orgánu

1.2 ||  Provozní zkouška            Zvláštní zkouška

|| Název a adresa zkušebního zařízení:___________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Jméno kontrolního subjektu:_________________________________________________________

|| Místo a datum:___________________________________________________________________

|| Podpis:_________________________________________________________________________

|| Zkouška uznána příslušným orgánem:__________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| ______________________________________________________________________________

|| Místo a datum:_____________________________________________________________ || Razítko příslušného

|| Podpis:___________________________________________________________________ || orgánu

PŘÍLOHA K PROTOKOLU O PARAMETRECH MOTORU ||

||

Jméno plavidla: || || Evropské identifikační číslo plavidla: || ||

|| ||

|| Montážní kontrola || || Provozní zkouška || || Zvláštní zkouška ||

|| || || || || ||

||

Výrobce: || || Typ motoru: || ||

|| (Obchodní název / obchodní značka / obchodní název výrobce) || || (Rodina motoru / označení od výrobce) ||

||

Jmenovitý výkon (kW) || || Jmenovité otáčky [1/min]: || || Počet válců || ||

||

Účel, pro který má být motor používán || ||

|| (Hlavní pohon plavidla / pohon generátoru / přední boční pohon / pomocný motor atd.) ||

||

Číslo schválení typu || || Rok výroby motoru ||

||

Identifikační číslo motoru || || Místo montáže || ||

|| (Sériové číslo / jednotné identifikační číslo) || || || || ||

||

Motor a konstrukční díly motoru významné z hlediska výfukových plynů byly identifikovány na základě tabulky s údaji o plavidle. Zkouška byla prováděna na základě pokynů výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů. ||

||

A)  Zkouška konstrukčních dílů Tabulka by měla obsahovat další konstrukční díly významné z hlediska výfukových plynů a uvedené v Pokynech výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů. ||

|| Konstrukční díl || Zaznamenané číslo konstrukčního dílu || Shoda ||

|| Vačkový hřídel/píst || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| Vstřikovací ventil || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| Číslo datového souboru / softwaru || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| Vstřikovací čerpadlo || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| Hlava válců || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| Turbodmychadlo výfukových plynů || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| Vzduchový chladič || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Nepoužito ||

||

B)  Vizuální prohlídka nastavitelných charakteristik a parametrů motoru ||

|| Parametr || Zaznamenaná hodnota || Shoda ||

|| Časování vstřiku, doba vstřiku || ||  Ano ||  Ne ||

||

C)  Kontrola sací a výfukové soustavy ||

                || || Bylo provedeno měření k ověření shody s povolenými hodnotami Sací podtlak:                                             kPa při jmenovitých otáčkách a plném zatížení Protitlak výfukových plynů                     Pa při jmenovitých otáčkách a plném zatížení ||

|| || Byla provedena vizuální kontrola sací a výfukové soustavy. Nebyly zjištěny žádné mimořádné jevy, které by nasvědčovaly nedodržení povolených hodnot. ||

||

D)  Poznámky: || ||

|| (Byla zaznamenána tato odlišná nastavení, úpravy nebo změny na instalovaném motoru.) ||

|| ||

|| ||

|| ||

|| || ||

|| Jméno kontrolního subjektu: || ||

|| Místo a datum: || ||

|| Podpis: || ||

Dodatek VI

Palubní čistírny odpadních vod – Doplňující ustanovení a vzory osvědčení

Obsah

Část I

Doplňující ustanovení

1.         Označování palubních čistíren odpadních vod

2.         Zkoušky

3.         Posouzení shodnosti výroby

Část II

Informační dokument (vzor)

Doplněk 1 – Hlavní parametry typu palubní čistírny odpadních vod (vzor)

Část III

Osvědčení o schválení typu (vzor)

Doplněk 1 – Výsledky zkoušek pro schválení typu (vzor)

Část IV

Systém číslování schválení typu

Část V

Souhrn údajů o schválení typu pro typy palubních čistíren odpadních vod

Část VI

Seznam vyrobených palubních čistíren odpadních vod (vzor)

Část VII

List s údaji o výrobku k palubním čistírnám odpadních vod se schválením typu (vzor)

Část VIII

Záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod pro zvláštní zkoušku (vzor)

Doplněk 1        Příloha k záznamu parametrů palubní čistírny odpadních vod

Část IX

Rovnocenná schválení typu

Část I

Doplňující ustanovení

1.         Označování palubních čistíren odpadních vod

1.1       Typově zkoušené palubní čistírny odpadních vod musejí být opatřeny těmito informacemi (označením):

1.1.1    obchodní značka nebo obchodní název výrobce;

1.1.2    typ a výrobní číslo palubní čistírny odpadních vod;

1.1.3    číslo schválení typu podle části IV tohoto dodatku;

1.1.4    rok výroby palubní čistírny odpadních vod.

1.2       Označení podle bodu 1.1 musí být trvalé, jasně čitelné a nesmazatelné po celou dobu životnosti palubní čistírny odpadních vod. Pokud jsou použity lepicí štítky nebo tabulky, musejí být připevněny tak, aby po celou dobu životnosti palubní čistírny odpadních vod držely takovým způsobem, aby při pokusu o jejich sejmutí byly zničeny nebo se staly nečitelnými.

1.3       Označení musí být připevněno k takové části palubní čistírny odpadních vod, která je nezbytná pro její běžný provoz a která obvykle v průběhu životnosti palubní čistírny odpadních vod nevyžaduje výměnu.

1.3.1    Označení musí být připevněno tak, aby bylo jasně čitelné poté, co byla palubní čistírna odpadních vod opatřena pomocným vybavením nezbytným pro její provoz.

1.3.2    V případě potřeby musí být palubní čistírna odpadních vod vybavena odnímatelnou tabulkou vyrobenou z odolného materiálu, na které musí být uvedeny veškeré informace uvedené v bodě 1.1 a která se připevní tak, aby byly tyto informace jasně čitelné a snadno přístupné poté, co byla palubní čistírna odpadních vod umístěna na plavidle.

1.4       Všechny části palubní čistírny odpadních vod, které mohou mít vliv na čištění odpadních vod, musejí být jasně označeny a identifikovány.

1.5       Přesné umístění označení uvedeného v bodě 1.1 musí být uvedeno v oddíle I osvědčení o schválení typu.

           

2.         Zkoušky

Postup provádění zkoušky palubní čistírny odpadních vod je stanoven v dodatku VII.

3.         Posouzení shodnosti výroby

3.1       S ohledem na ověřování existence uspokojivých opatření a postupů pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby před udělením schválení typu, musí příslušný orgán přijmout registraci výrobce k harmonizované normě EN ISO 9001:2008 (jejíž rozsah pokrývá výrobu dotčených palubních čistíren odpadních vod) nebo rovnocenné akreditační normě jakožto uspokojivou. Výrobce je povinen o registraci poskytnout podrobnosti a zavázat se, že bude příslušný orgán informovat o veškerých změnách platnosti registrace nebo jejího rozsahu. Aby se zajistilo, že požadavky čl. 14a.02 odst. 2 až 5 jsou stále plněny, musejí být prováděny náležité kontroly výroby.

3.2        Držitel schválení typu musí:

3.2.1     zajistit postupy účinného řízení jakosti výrobků;

3.2.2     mít přístup ke zkušebnímu zařízení potřebnému k ověření shody s každým schváleným typem;

3.2.3     zajistit zaznamenání výsledků zkoušek a zpřístupnění těchto záznamů a příslušné dokumentace po dobu sjednanou s příslušným orgánem;

3.2.4     podrobně analyzovat výsledky každého druhu zkoušek s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností palubní čistírny odpadních vod se zřetelem k běžným odchylkám v sériové výrobě;

3.2.5     zajistit, aby zjištění, že vzorky z palubních čistíren odpadních vod nebo zkušební vzorky vykazují v daném typu zkoušky zjevnou neshodnost, vedlo k dalšímu odběru vzorků a dalším zkouškám, přičemž musejí být přijata všechna nezbytná opatření k obnovení shodnosti výroby.

3.3        Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit shodu metod řízení používaných v jednotlivých výrobních závodech.

3.3.1     Subjekt provádějící zkoušky musí mít při každé zkoušce k dispozici zkušební a výrobní dokumentaci.

3.3.2     Pokud se kvalita zkoušek jeví jako neuspokojivá, použije se následující postup:

3.3.2.1  z výrobní série je vybrána jedna palubní čistírna odpadních vod a provede se u ní zkouška měřením namátkového vzorku v podmínkách obvyklého zatížení podle dodatku VII po jednom dni provozu. Čištěné odpadní vody nesmějí podle zkušebních metod uvedených v dodatku VII přesáhnout hodnoty stanovené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2;

3.3.2.2  pokud některá palubní čistírna odpadních vod z výrobní série nesplní požadavky uvedené v bodě 3.3.2.1, může výrobce požádat, aby bylo na určitém počtu palubních čistíren odpadních vod téže specifikace z dané výrobní série provedeno měření namátkových vzorků. Součástí tohoto nového vzorku musí být již vybraná palubní čistírna odpadních vod. Po konzultaci s příslušným orgánem výrobce určí rozsah výrobní série n. Palubní čistírny odpadních vod absolvují zkoušku měřením namátkového vzorku s výjimkou původně vybrané čistírny Poté je nutné určit aritmetický průměr () výsledků získaných na základě namátkového vzorku palubních čistíren odpadních vod. Má se za to, že výroba v rámci dané série splňuje požadavky, pokud je splněna tato podmínka:

            kde:

k          je statistický faktor závisející na n a daný následující tabulkou:

n || 2 || 3 || 4 || 5 || 6 || 7 || 8 || 9 || 10

k || 0,973 || 0,613 || 0,489 || 0,421 || 0,376 || 0,342 || 0,317 || 0,296 || 0,279

n || 11 || 12 || 13 || 14 || 15 || 16 || 17 || 18 || 19

k || 0,265 || 0,253 || 0,242 || 0,233 || 0,224 || 0,216 || 0,210 || 0,203 || 0,198

St =      , kde xi je jakýkoli jednotlivý výsledek získaný z namátkového vzorku n;

L          je přípustná mezní hodnota stanovená v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2 pro každou sledovanou znečišťující látku;

3.3.3     pokud nejsou hodnoty stanovené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2 splněny, provede se nová zkouška podle bodu 3.3.2.1 a v případě, že test nemá žádný pozitivní výsledek podle bodu 3.3.2.2, provede se celková zkouška podle postupu uvedeného v dodatku VII. Mezní hodnoty stanovené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 1 nesmějí být překročeny ani u složeného vzorku, ani u namátkového vzorku.

3.3.4     Příslušný orgán musí provést zkoušky palubních čistíren odpadních vod, které jsou podle informací poskytnutých výrobcem částečně či zcela funkční.

3.3.5     Obvyklá četnost zkoušek shodnosti výroby, na jejíž vykonání má příslušný orgán právo, je jedenkrát ročně. V případě neshody s požadavky uvedenými v bodě 3.3.2 příslušný orgán zajistí, že budou přijata všechna nezbytná opatření, aby byla neprodleně obnovena shodnost výroby.

Část II

(Vzor)

Informační dokument č.

vztahující se ke schválení typu palubních čistíren odpadních vod určených pro plavidla vnitrozemské plavby

Typ palubní čistírny odpadních vod: ………………………………………………………………

0.         Obecné informace

0.1        Značka (název společnosti výrobce): ...………………...……………………………...

0.2        Označení typu palubní čistírny odpadních vod od výrobce: …………...

            ……………………………………………………………………………………………….

0.3        Kód výrobce pro typ odpovídající informacím udávaným o palubní čistírně odpadních vod: ………………………………………………………………….

            ………………………………………………………………………………………………

0.4        Název a adresa výrobce: ………………………………………………………...

            Jméno a adresa případného oprávněného zástupce výrobce: ………………

            ………………………………………………………………………………………………

0.5        Umístění, kódování a způsob upevnění výrobního čísla palubní čistírny odpadních vod: …………………………………………………………………………….

            ……………………………………………………………………………………………….

0.6        Umístění a způsob upevnění čísla schválení typu: ………………………

            ………………………………………………………………………………………………

0.7        Adresa nebo adresy výrobních závodů: .………………………………………………………...

            ………………………………………………………………………………………………

Přílohy

1.            Hlavní parametry typu palubní čistírny odpadních vod

2.            Konstrukční kritéria a kritéria dimenzování, specifikace dimenzování a předpisy, které byly použity

3.            Schématický diagram palubní čistírny odpadních vod se seznamem dílů

4.            Schématický diagram čistírny, u níž je prováděna zkouška, se seznamem dílů

5.            Schémata elektrického zapojení (schéma potrubí a přístrojů)

6.            Prohlášení o tom, že byly dodrženy všechny specifikace týkající se mechanické, elektrické a technické bezpečnosti čistíren odpadních vod a specifikace týkající se lodní bezpečnosti

7.            Parametry všech částí plavidla, které jsou spojeny s palubní čistírnou odpadních vod

8.            Příručka výrobce pro kontrolu komponentů a parametrů palubní čistírny odpadních vod souvisejících s čištěním odpadních vod podle čl. 14a.01 odst. 10

9.            Fotografie palubní čistírny odpadních vod

10.          Provozní koncepce[72]

10.1        Pokyny pro manuální provoz palubní čistírny odpadních vod

10.2        Poznámky k nakládání s přebytečným kalem (intervaly vypouštění)

10.3        Poznámky k údržbě a opravám

10.4        Poznámky k nezbytným opatřením v případě pohotovostního režimu palubní čistírny odpadních vod

10.5        Poznámky k nezbytným opatřením v případě nouzového režimu palubní čistírny odpadních vod

10.6        Poznámky k omezenému provozu, zastavení a znovuspuštění palubní čistírny odpadních vod

10.7        Poznámky k požadavkům na předčištění odpadních vod z kuchyně

11.          Jiné dodatky (uvést zde)

             

           

Datum, podpis výrobce palubní čistírny odpadních vod

           

……………………………………………        ………………………………………….

Doplněk

Hlavní parametry typu palubní čistírny odpadních vod

(Vzor)

           

1.           Popis palubní čistírny odpadních vod

1.1          Výrobce: …..………………………………………………………………………..

1.2          Výrobní číslo čistírny: ..………………………………………………………………

1.3          Způsob čištění: biologické nebo mechanicko-chemické [73]

1.4          Předsazená sedimentační nádrž? Ano, … m³ / Ne4      

2.           Konstrukční kritéria a kritéria dimenzování (včetně případných zvláštních pokynů k instalaci nebo omezení použití)

2.1          ……………………………………………………………………………………………

2.2          ……………………………………………………………………………………………

             

3.           Dimenzování palubní čistírny odpadních vod

3.1          Maximální denní objemový průtok odpadních vod Qd (m3/d): ..……………………………

3.2          Denní zátěž znečištěním BSK5 (kg/d): ………….…………………………………………... Část III

Osvědčení o schválení typu

(Vzor)

Razítko příslušného orgánu

           

Číslo schválení typu: ………………………………... Prodloužení č.: ……….…………………….

             

Oznámení o vydání/prodloužení/odmítnutí/odnětí[74] schválení typu palubní čistírny odpadních vod podle této směrnice

Důvod případného prodloužení: ………………………………………………………………...

             

Oddíl I

             

0.            Obecné informace

0.1          Značka (název společnosti výrobce): ……………………………………………….....

0.2          Označení typu palubní čistírny odpadních vod od výrobce: ………………………………………………………………………….…………………..

              ………………………………………………………………………………………………

0.3          Kód výrobce pro typ odpovídající informacím připojeným k palubní čistírně odpadních vod: .………………………………………………………………………………………..

              ………………………………………………………………………………………………

              Umístění: ……………………………………………………………………………………….

              Způsob připevnění: ….………………………………………………………………..

0.4          Název a adresa výrobce: …………………………………………………......

              ……………………………………………………………………………………………

              Jméno a adresa případného oprávněného zástupce výrobce: ……………………………………………………………..……………………...

              ……………………………………………………………………………………………

0.5          Umístění, kódování a způsob upevnění výrobního čísla palubní čistírny odpadních vod: ……………………………………………………………………………….

              ……………………………………………………………………………………………

              ……………………………………………………………………………………………

0.6          Umístění a způsob upevnění čísla schválení typu: …………………...

              …………………………………………………………………………………………….

0.7          Adresa nebo adresy výrobních závodů: .………………………………………………………..

              ………………………………………………………………………………………………

Oddíl II

             

1.            Případná omezení použití: ….………………………………………………………………

1.1          Zvláštní postupy, které je nutno dodržet při instalaci palubní čistírny odpadních vod na plavidle:

              ……………………………………………………………………………………………

1.1.1 ……………………………………………………………………………………………

1.1.2 ……………………………………………………………………………………………

2.            Technická zkušebna provádějící zkoušky[75] …………………………..…

              …………………………………………………………………………………………….

              …………………………………………………………………………………………….

3.            Datum zkušebního protokolu: ……………………………………………………………….………

4.            Číslo zkušebního protokolu: ……………………………………………………………………   

5.            Níže podepsaná osoba tímto potvrzuje, že informace výrobce uvedené v přiložené dokumentaci k výše uvedené palubní čistírně odpadních vod podle dodatku VII této směrnice jsou přesné a přiložené výsledky zkoušek jsou platné ve vztahu k typu palubní čistírny odpadních vod. Vzorek nebo vzorky byly vybrány výrobcem se souhlasem příslušného orgánu a předloženy výrobcem jako konstrukční typ palubní čistírny odpadních vod:

              Schválení typu se vydává/prodlužuje/zamítá/odnímá[76]:

              Místo:…………………………………………………………………………………….

              Datum: ……………………………………………………………………………………..

              Podpis: ……………………………………………………………………………….

             

             

              Dodatky:

              Dokumentace výrobce

              Výsledky zkoušek (viz příloha 1)

Příloha 1

Výsledky zkoušek pro schválení typu

(Vzor)

0.            Obecné informace

0.1          Značka (název společnosti výrobce): ………………………………………………......

0.2          Označení typu palubní čistírny odpadních vod od výrobce: …...………...

1.            Údaje o provedení zkoušky (zkoušek)[77].

1.1          Hodnoty přítoku

1.1.1       Denní hodnoty objemového průtoku odpadních vod Qd m3/d): ………………………………………..

1.1.2       Denní zátěž znečištěním BSK5 (kg/d): .……………………………………………………...

1.2          Účinnost čištění

1.2.1       Vyhodnocení hodnot odtoku

Vyhodnocení hodnot odtoku BSK5 (mg/l)

Umístění: || Druh vzorku || Počet testů, které splňují mezní hodnoty || Min. || Max. || Průměr

Hodnota || Fáze

Přítok || Složené vzorky za 24 h || --[78] || || || ||

Odtok || Složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok || Namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok || Namátkové vzorky || || || || ||

Vyhodnocení hodnot odtoku CHSK (mg/l)

Umístění: || Druh vzorku || Počet testů, které splňují mezní hodnoty || Min. || Max. || Průměr

Hodnota || Fáze

Přítok || Složené vzorky za 24 h || -- || || || ||

Odtok || Složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok || Namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok || Namátkové vzorky || || || || ||

Vyhodnocení hodnot odtoku TOC (mg/l)

Umístění: || Druh vzorku || Počet testů, které splňují mezní hodnoty || Min. || Max. || Průměr

Hodnota || Fáze

Přítok || Složené vzorky za 24 h || -- || || || ||

Odtok || Složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok || Namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok || Namátkové vzorky || || || || ||

Vyhodnocení hodnot odtoku SRF (mg/l)

Umístění: || Druh vzorku || Počet testů, které splňují mezní hodnoty || Min. || Max. || Průměr

Hodnota || Fáze

Přítok || Složené vzorky za 24 h || -- || || || ||

Odtok || Složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok || Namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok || Namátkové vzorky || || || || ||

1.2.2       Účinnost čištění (účinnost zneškodňování) (%)

Parametr || Druh vzorku || Min. || Max. || Průměr

BSK5 || Složené vzorky za 24 h || || ||

BSK5 || Namátkové vzorky || || ||

CHSK || Složené vzorky za 24 h || || ||

CHSK || Namátkové vzorky || || ||

TOC || Složené vzorky za 24 h || || ||

TOC || Namátkové vzorky || || ||

SRF || Složené vzorky za 24 h || || ||

SRF || Namátkové vzorky || || ||

1.3          Další měřené parametry

1.3.1       Další parametry přítoku a odtoku:

           

Parametr || Přítok || Odtok

pH || ||

Vodivost || ||

Teplota kapalných fází || ||

1.3.2     Při odběru vzorků je nutno zaznamenat následující provozní parametry (jsou-li k dispozici):

           

Koncentrace rozpuštěného kyslíku v bioreaktoru || ||

Obsah sušiny v bioreaktoru || ||

Teplota v bioreaktoru || ||

Teplota okolí || ||

1.3.3     Další provozní parametry podle návodu výrobce k obsluze

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….................................................

1.4        Příslušný orgán nebo technická zkušebna:

           

Místo a datum:……………………..………….Podpis: ……………………………………………..

Část IV

           

Systém číslování osvědčení o schválení typu

           

1.           Systém

           

Číslo se skládá z pěti částí, které jsou odděleny znakem „*“.

           

Oddíl 1:   Malé písmeno „e“, za nímž následuje rozlišovací číslo členského státu, který udělil schválení typu:

           

1 || pro Německo || 18 || pro Dánsko

2 || pro Francii || 19 || pro Rumunsko

3 || pro Itálii || 20 || pro Polsko

4 || pro Nizozemsko || 21 || pro Portugalsko

5 || pro Švédsko || 23 || pro Řecko

6 || pro Belgii || 24 || pro Irsko

7 || pro Maďarsko || 26 || pro Slovinsko

8 || pro Českou republiku || 27 || pro Slovensko

9 || pro Španělsko || 29 || pro Estonsko

11 || pro Spojené království || 32 || pro Lotyšsko

12 || pro Rakousko || 34 || pro Bulharsko

13 || pro Lucembursko || 36 || pro Litvu

14 || pro Švýcarsko || 49 || pro Kypr

17 || pro Finsko || 50 || pro Maltu

Oddíl 2:  Zobrazení úrovně požadavku. Požadavky, týkající se účinnosti čištění, budou pravděpodobně v budoucnu posíleny. Jednotlivé úrovně požadavků jsou označeny římskými číslicemi, počínaje úrovní I.

             

Oddíl 3:  Čtyřmístné pořadové číslo (popřípadě s předřazenými nulami) pro označení     základního čísla schválení typu. Pořadí začíná od čísla 0001.

             

Oddíl 4:  Dvoumístné pořadové číslo (popřípadě s předřazenou nulou) pro označení      rozšíření. Pro každé číslo začíná pořadí od čísla 01.

           

2.         Příklady

           

a)           Příklad třetího schválení typu (zatím bez rozšíření) uděleného Nizozemskem, které odpovídá úrovni I:

e 4*I*0003*00

b)           Příklad druhého rozšíření čtvrtého schválení typu uděleného Německem, které odpovídá úrovni II:

e 1*II* 0004*02

Část V

            Souhrn údajů o schválení typu pro typy palubních čistíren odpadních vod

(Vzor)

Razítko příslušného orgánu

Seznam č.: ……………………………………….

Období od ……………………………………. do ………………………………………………………

1 || 2 || 3 || 4 || 5 || 6 || 7

Značka(1) || Označení výrobce || Schválení typu č. || Datum schválení typu || Rozšíření/ odmítnutí/  odejmutí(2) || Důvod rozšíření/odmítnutí/odejmutí || Datum rozšíření/odmítnutí/ odejmutí(2)

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

                1) Příslušné osvědčení o schválení typu.

                2) Uveďte podle potřeby.

           

Část VI

(Vzor)

           

Souhrn vyráběných palubních čistíren odpadních vod

            Razítko příslušného orgánu

Seznam č.: ………………………………………………………………………………………………

Za období od: ………………………..……….do: ………….……………………….……….

O typech palubních čistíren odpadních vod a číslech schválení typu palubních čistíren odpadních vod vyrobených ve výše uvedeném období jsou v souladu s ustanoveními této směrnice poskytovány následující informace:

Značka (název společnosti výrobce): ……………………………………….……..…………

Označení typu palubní čistírny odpadních vod od výrobce: ……….……………

…………………………………………………………………………………………………………

Schválení typu č.: ………………………..…………………………………………………..

           

Datum vydání: ……………………………………………………………………………………...

           

Datum prvního vydání (v případě prodloužení): …………………………………………………...

           

Výrobní číslo palubní čistírny odpadních vod:

... 001 || ... 001 || ... 001

... 002 || ... 002 || ... 002

. || . || .

. || . || .

. || . || .

..... m || ..... p || ..... q

Část VII

            List s údaji o palubních čistírnách odpadních vod se schválením typu

(Vzor)

           

Razítko příslušného orgánu

           

|| Vlastnosti palubní čistírny odpadních vod || Účinnost čištění

Č. || Datum schválení typu || Schválení typu č. || Značka || Typ palubní čistírny odpadních vod || Denní hodnoty objemového průtoku odpadních vod Qd m3/d) || Denní zátěž znečištěním BSK5 (kg/d) || || || BSK5 || CHSK || TOC ||

Složený vzorek za 24 hod. || Namátkový vzorek || Složený vzorek za 24 hod. || Namátkový vzorek || Složený vzorek za 24 hod. || Namátkový vzorek ||

|| || || || || || || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || || || || || || ||

|| || || || || || || || || || || || || || ||

Část VIII

Záznam parametrů palubní čistírny odpadních vod pro účely zvláštní zkoušky

(Vzor)

           

1.           Obecné informace

         

1.1          Údaje o palubní čistírně odpadních vod

1.1.1       Značka: ……………………………………………………………………………..…..

1.1.2       Označení výrobce: …………………………………………………………..

              ………………………………………………………………………………………..……

1.1.3       Číslo schválení typu: ………………………………………………………….………

1.1.4       Výrobní číslo palubní čistírny odpadních vod: ……………………………….

              ………………………………………………………………………………..……………

1.2          Dokumentace

              Palubní čistírny odpadních vod musí být podrobeny zkouškám a výsledky zkoušek musí být zaznamenány na samostatných listech, které budou jednotlivě očíslovány, podepsány inspektorem a připojeny k tomuto záznamu.

1.3          Zkoušky

              Zkoušky probíhají na základě pokynů výrobce týkajících se kontroly konstrukčních prvků a parametrů palubní čistírny odpadních vod v souladu s čl. 14a.01 odst. 10. V odůvodněných jednotlivých případech jsou inspektoři oprávněni podle vlastního uvážení od kontroly určitých konstrukčních prvků nebo parametrů zařízení upustit.

              Při zkoušce musí být namátkově vybrán alespoň jeden vzorek. Výsledky měření namátkově vybraného vzorku budou porovnány s kontrolními hodnotami stanovenými v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2.

1.4          Tento zkušební protokol spolu s přiloženými záznamy se skládá celkem z ...................[79]..stránek.

2.           Parametry

              Tímto se osvědčuje, že se zkoušená palubní čistírna odpadních vod v nepřípustné míře neliší od daných parametrů a že nebyly překročeny kontrolní hodnoty pro provoz uvedené v čl. 14a.02 odst. 2 tabulce 2.

              Název a adresa subjektu pověřeného prohlídkami: ………………………………………………...

              ……………………………………………………………………………………………

              ……………………………………………………………………………………………

              Jméno inspektora: ……………………………………….………………………….…

              Místo a datum: ……………………...……………………………..………………….….

              Podpis: ……………………………………………………….……….…………….….

             

              Zkouška uznána příslušným orgánem: ………………..……………………………

              ……………………………………………………………………………………………

              ……………………………………………………………………………………………

              Místo a datum: ………..………………………………………………………………….

              Podpis: ..……………………………………………………………………………….

             

Razítko příslušného orgánu

             

             

              Název a adresa subjektu pověřeného prohlídkami: ………………………..……………………...

              ……………………………………………………………………………………………

              ……………………………………………………………………………………………

              Jméno inspektora: ………………………………………………………………………

              Místo a datum: …….……………………………………………………………..…….

              Podpis: ……………………………………………………………………………….

             

              Zkouška uznána příslušným orgánem: …………….………………………………..

              ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

              Místo a datum: …………………………………………………………………………...

              Podpis: ………………………………………………………………………………...

           

Razítko příslušného orgánu

           

              Název a adresa subjektu pověřeného prohlídkami: ………………………………………………..

              ……………………………………………………………………………………………

              ……………………………………………………………………………………………

              Jméno inspektora: …………………………………………………………………….

              Místo a datum: ………………………………………………………………………...

              Podpis: ……………………………………………………………………………………...

             

              Zkouška uznána příslušným orgánem: ………………………………………………….

              ………………………………………………………………………………………………

              ………………………………………………………………………………………………

              Místo a datum: …………………………………………………………………………...

              Podpis: ……………………………………………………………………………………...

           

Razítko příslušného orgánu

Doplněk I

Dodatek k záznamu parametrů palubní čistírny odpadních vod (Vzor)

Název plavidla: || …………………… || Jednotné evropské identifikační číslo plavidla: || …………………….

|| || || || ||

Výrobce: || …………………………………………. || Druh zařízení: || …………………………………

|| (Značka / obchodní značka / obchodní název výrobce) || || (Označení od výrobce)

Schválení typu č.: || ……………………………………….. || Rok konstrukce palubní čistírny odpadních vod: || …………………

Výrobní číslo palubní čistírny odpadních vod: || ……………………………………….. || Umístění zařízení: || ………………..……………..

||  (Výrobní číslo)

Palubní čistírna odpadních vod a její konstrukční prvky týkající se čištění odpadních vod byly určeny podle výrobního štítku. Zkouška byla provedena na základě pokynů výrobce ke kontrole konstrukčních prvků čistírny a jejích parametrů týkajících se čištění odpadních vod.

A)            Zkoušky konstrukčních prvků Sem zaneste údaje o dalších konstrukčních prvcích týkajících se čištění odpadních vod, jejichž seznam je uveden v pokynech výrobce ke kontrole konstrukčních prvků čistírny a jejích parametrů týkajících se čištění odpadních vod nebo v příloze 4 části II.

|| Konstrukční prvek || Zjištěné číslo konstrukčního prvku || Shoda[80]

|| || || Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

|| || ||  Ano ||  Ne ||  Netýká se tohoto případu

 B)           Výsledky měření vzorku vybraného namátkou:

|| Parametr || Získaná hodnota || Shoda(1) ||

|| BSK5 || ||  Ano ||  Ne ||

|| CHSK || ||  Ano ||  Ne ||

|| TOC || ||  Ano ||  Ne ||

 C)           Poznámky: ||

|| (Byly zjištěny tyto odchylky nastavení, úpravy nebo změny instalovaných palubních čistíren odpadních vod.)

||

||

||

||

||

|| Jméno inspektora: ||

|| Místo a datum: ||

|| || Podpis: ||

(1) Příslušnou kolonku označte křížkem. ||

||

Část IX

Rovnocenná schválení typu

Schválení typu v usnesení 2010-II-27 Ústřední komise pro plavbu na Rýnu ze dne 9. prosince 2010

Dodatek VII

Palubní čistírna odpadních vod

- Zkušební postup -

1.           Obecná ustanovení

1.1         Základní údaje

Pro ověření vhodnosti palubních čistíren odpadních vod na osobních lodích se použije specifikace pro zkoušky.

Při tomto postupu se užitá technologie zpracování a čištění přezkoumá a schválí pomocí zkušebního zařízení. Shoda zkušebního zařízení s čistírnami uvedenými do provozu se později zajistí použitím stejných kritérií pro konstrukci a dimenzování.

1.2         Odpovědnost a zkušební místo

Zkušební zařízení pro celou řadu typů palubních čistíren odpadních vod přezkouší technická zkušebna. Za zkušební podmínky na zkušebním místě odpovídá technická zkušebna a tyto podmínky musí být v souladu s podmínkami stanovenými v tomto dokumentu.

1.3         Doklady, které je třeba předložit

Zkouška se provádí na základě informačního dokumentu podle části II dodatku VI.

1.4         Specifikace dimenzování čistírny

Palubní čistírny odpadních vod musí být dimenzovány a navrženy tak, aby v průběhu jejich odtokového provozu nedošlo k překročení mezních hodnot stanovených v čl. 14a.02 odst. 2 tabulkách 1 a 2.

2.           Přípravná opatření na zkoušky

2.1         Obecná ustanovení

Před zahájením zkoušky dodá výrobce technické zkušebně konstrukční a procesní požadavky zkušebního zařízení, včetně kompletního souboru výkresů a pomocných výpočtů v souladu s částí II dodatku VI, a poskytne kompletní informace o podmínkách nezbytných pro instalaci, provoz a údržbu palubní čistírny odpadních vod. Výrobce poskytne technické zkušebně informace o mechanické, elektrické a technické bezpečnosti palubní čistírny odpadních vod, která bude předmětem zkoušky.

2.2         Instalace a uvedení do provozu

Pro účely této zkoušky musí výrobce nainstalovat zkušební zařízení tak, aby odpovídalo zamýšleným podmínkám instalace na osobních plavidlech. Před provedením zkoušky musí výrobce palubní čistírnu odpadních vod sestavit a uvést ji do provozu. Uvedení do provozu musí být v souladu s návodem výrobce k obsluze a technická zkušebna provede jeho kontrolu.

2.3         Fáze záběhu

Výrobce oznámí technické zkušebně jmenovitou dobu fáze záběhu v týdnech až do spuštění normálního provozu. Výrobce je povinen stanovit moment, kdy je fáze záběhu považována za dokončenou a lze zahájit samotnou zkoušku.

2.4         Vlastnosti přítoku

Pro zkoušku zkušebního zařízení se použije surová odpadní voda z domácností. Vlastnosti přítoku z hlediska koncentrace znečišťujících látek se získají z dokumentace výrobce palubní čistírny odpadních vod týkající se dimenzování v souladu s částí II dodatku VI vytvořením kvocientu objemového průtoku organických látek ve formě zatížení BSK5 v kg/d a výpočtového průtoku odpadních vod Qd v m3/d. Subjekt pověřený prohlídkami pak v souladu s uvedenými skutečnostmi stanoví vlastnosti přítoku.

Vzorec 1 – Výpočet vlastností přítoku

Pokud by použití vzorce 1 mělo za následek nižší průměrnou koncentraci BSK5, tj. méně než CBSK5prům = 500 mg/l, nastaví se koncentrace v přítokové vodě nejméně na hodnotu průměrné koncentrace BSK5 CBSK5min = 500 mg/l.

Technická zkušebna nesmí přerušit přitékající surovou odpadní vodu v dezintegrátoru. Odstranění písku (např. pomocí lapáků) je přípustné.

3.           Zkušební postup

3.1         Fáze zatížení a hydraulický přívod

Trvání zkoušky činí 30 zkušebních dnů. Do zkušebního zařízení se ve zkušebním poli přivádí odpadní voda z domácností v souladu se zatížením uvedeným v tabulce 1. Zkouška zahrnuje více fází zatížení, přičemž zkušební sekvence zohlední fáze normálního zatížení a fáze zvláštního zatížení, jako je přetížení, nevytíženost a pohotovostní režim. Doba trvání každé fáze zatížení (počet zkušebních dnů) je uvedena v tabulce 1. Průměrné denní hydraulické zatížení se u každé fáze zatížení stanoví v souladu s tabulkou 1. Střední hodnota koncentrace znečišťujících látek, která bude stanovena v souladu s bodem 2.4, je udržována na konstantní úrovni.

            Tabulka 1:      Nastavení zatížení u jednotlivých fází zatížení

Fáze || Počet zkušebních dnů || Denní hydraulické zatížení || Koncentrace znečišťujících látek

Normální zatížení || 20 dní || Qd || CBSK5 v souladu s bodem 2.4

Přetížení || 3 dny || 1,25 Qd || CBSK5 v souladu s bodem 2.4

Nevytíženost || 3 dny || 0,5 Qd || CBSK5 v souladu s bodem 2.4

Pohotovostní režim || 4 dny || Den 1 a den 2: Qd= 0 Den 3 a den 4: Qd || CBSK5 v souladu s bodem 2.4

Zvláštní fáze zatížení – přetížení, nevytíženost a pohotovostní režim – se provádějí postupně bez přerušení; fáze normálního zatížení bude rozdělena do několika částečných fází. Zkouška začíná a končí fází normálního zatížení, z nichž každá potrvá nejméně pět dnů.

Stanoví se denní hydrogramy hydraulického přívodu v závislosti na stanoveném provozu dané palubní čistírny odpadních vod. Denní hydrogramy hydraulického přívodu jsou vybírány v souladu s koncepcí provozu zařízení palubní čistírny odpadních vod. Rozlišují se podle toho, zda má palubní čistírna odpadních vod předsazenou sedimentační nádrž, či nikoli. Hydrogramy přívodu (denní hydrogramy) jsou uvedeny na obrázcích 1 a 2.

Hodinový přítok musí po celou dobu trvání zkoušky zůstat konstantní. Průměrný hodinový objemový průtok odpadních vod Qh,prům průměr se rovná 1/24 denního hydraulického zatížení podle tabulky 1. Technická zkušebna přítok průběžně měří. Denní hydrogram se musí udržovat v toleranci ± 5 %.

Obrázek 1: Denní hydrogram přítoku do palubní čistírny odpadních vod s předsazenou sedimentační nádrží

Obrázek 2:        Denní hydrogram přítoku do palubní čistírny odpadních vod bez předsazené sedimentační nádrže

3.2          Přerušení nebo zrušení zkoušky

V případě, že není nadále možno pokračovat v řádném provozu testovacího zařízení vzhledem k výpadku proudu či poruše dílčí sestavy, může nastat nutnost zkoušku přerušit. Zkoušku lze přerušit na dobu trvání opravy. V takových případech není nutné opakovat celou zkoušku, ale pouze tu fázi zatížení, v níž k poruše dílčí sestavy došlo.

Dojde-li ke druhému přerušení zkoušky, technická zkušebna rozhodne, zda lze ve zkoušce pokračovat nebo zda je nutné ji zrušit. Důvody pro toto rozhodnutí musí být uvedeny a popsány v protokolu o zkoušce. V případě zrušení zkoušky je nutno ji opakovat v plném rozsahu.

3.3          Zkoušky účinnosti čištění a dodržování hodnot limitu odtoku

Technická zkušebna odebere vzorky z přítoku zkušebního zařízení a provede jejich analýzu, aby se potvrdila shoda s vlastnostmi přítoku. Z odtoku zkušebního zařízení se odeberou vzorky odpadní vody a provede se jejich analýza s cílem stanovit účinnost čištění a dodržování požadovaných hodnot limitu odtoku. Provedený odběr vzorků zahrnuje jak jednoduché náhodně vybrané vzorky, tak složené vzorky za 24 hodin. V případě složených vzorků za 24 hodin může být proveden odběr buď podle času, nebo podle průtoku. Typ složeného vzorku za 24 hodin stanoví subjekt pověřený prohlídkami. Odběry vzorků na přítoku a na odtoku musí být prováděny současně a ve stejné míře.

Kromě kontrolních parametrů BSK5, CHSK a TOC jsou u přítoku a odtoku měřeny následující parametry, které mají popsat a znázornit podmínky z hlediska životního prostředí a zkušební podmínky:

· tuhé látky odstranitelné filtrací (SRF),

· pH,

· vodivost,

· teplota kapalných fází.

Počet zkoušek se liší podle příslušné fáze zatížení a je uveden v tabulce 2. Počet odběrů vzorků se vztahuje k přítoku nebo odtoku zkušebního zařízení.

Tabulka 2:      Specifikace počtu a načasování odběru vzorků na přítoku a na odtoku zkušebního zařízení

Fáze zatížení || Počet zkušebních dnů || Počet odběrů vzorků || Specifikace načasování odběru vzorků

Normální zatížení || 20 dní || Složené vzorky za 24 h: 8 Namátkové vzorky: 8 || Odběr vzorků v pravidelných intervalech v průběhu daného období

Přetížení || 3 dny || Složené vzorky za 24 h: 2 Namátkové vzorky:              2 || Odběr vzorků v pravidelných intervalech v průběhu daného období

Nevytíženost || 3 dny || Složené vzorky za 24 h: 2 Namátkové vzorky: 2 || Odběr vzorků v pravidelných intervalech v průběhu daného období

Pohotovostní režim || 4 dny || Složené vzorky za 24 h: 2 Namátkové vzorky: 2 || Složený vzorek za 24 h: Odběr vzorků po zapnutí přítoku a o 24 hodin později. Namátkový vzorek: 1 hodinu po zapnutí přítoku a o 24 hodin později.

Celkový počet složených vzorků za 24 h: 14   Celkový počet namátkových vzorků: 14

              V případě potřeby se v namátkových vzorcích budou měřit i následující provozní parametry:

· koncentrace rozpuštěného kyslíku v bioreaktoru,

· obsah sušiny v bioreaktoru,

· teplota v bioreaktoru,

· teplota okolního prostředí,

· další provozní parametry v souladu s návodem výrobce k obsluze.

3.4         Vyhodnocení zkoušek

Aby bylo možno doložit stanovenou účinnost čištění a kontrolovat dodržování mezních hodnot zpracování, musí být stanovena minimální hodnota vzorku (Min.), maximální hodnota vzorku (Max.) a aritmetický průměr (Průměr), jakož i jednotlivé výsledky měření kontrolních parametrů BSK5, CHSK a TOC.         

U maximální hodnoty vzorku se rovněž stanoví fáze zatížení. Hodnocení se provádí u všech fází zatížení společně. Výsledky se zpracují v souladu s následující tabulkou:

Tabulka 3a:       Specifikace pro statistické zpracování získaných dat – hodnocení s cílem doložit soulad s mezními hodnotami odtoku

Parametr || Typ odběru vzorku || Počet zkoušek, které splňují mezní hodnoty || Průměr || Min. || Max.

Hodnota || Fáze

Přítok BSK5 || složené vzorky za 24 h || --[81] || || || ||

Odtok BSK5 || složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok BSK5 || namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok BSK5 || namátkové vzorky || || || || ||

Přítok CHSK || složené vzorky za 24 h || -- || || || ||

Odtok CHSK || složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok CHSK || namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok CHSK || namátkové vzorky || || || || ||

Přítok TOC || složené vzorky za 24 h || -- || || || ||

Odtok TOC || složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok TOC || namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok TOC || namátkové vzorky || || || || ||

Přítok SRF || složené vzorky za 24 h || -- || || || ||

Odtok SRF || složené vzorky za 24 h || || || || ||

Přítok SRF || namátkové vzorky || -- || || || ||

Odtok SRF || namátkové vzorky || || || || ||

Tabulka 3b:       Specifikace pro statistické zpracování získaných dat – hodnocení s cílem doložit účinnost čištění

Parametr || Typ odběru vzorku || Průměr || Min. || Max.

Účinnost zneškodňování BSK5 || složené vzorky za 24 h || || ||

Účinnost zneškodňování BSK5 || namátkové vzorky || || ||

Účinnost zneškodňování CHSK || složené vzorky za 24 h || || ||

Účinnost zneškodňování CHSK || namátkové vzorky || || ||

Účinnost zneškodňování TOC || složené vzorky za 24 h || || ||

Účinnost zneškodňování TOC || namátkové vzorky || || ||

Účinnost zneškodňování SRF || složené vzorky za 24 h || || ||

Účinnost zneškodňování SRF || namátkové vzorky || || ||

              Zbývající parametry podle odst. 3.3 písm. b) až d) a provozní parametry podle odstavce 3.3 se shrnou do tabulky, která uvede minimální výsledek vzorku (Min.), maximální výsledek vzorku (Max.) a aritmetický průměr (Průměr).

3.5          Soulad s požadavky kapitoly 14a

              Mezní hodnoty v souladu s čl. 14a.02 odst. 2 tabulkami 1 a 2 se považují za dodržené, když u každé hodnoty pro parametry CHSK, BSK5 a TOC:

              a)       střední hodnoty celkem 14 vzorků odtoku a

              b)       alespoň 10 z celkem 14 vzorků odtoku nepřekročí stanovené limity pro složené vzorky za 24 hodin a pro namátkové vzorky.

3.6          Provoz a údržba v průběhu zkoušky

              Po celou dobu zkoušky je zkušební zařízení provozováno v souladu s pokyny výrobce. Pravidelné kontroly a údržba se provádějí v souladu s pokyny výrobce pro provoz a údržbu. Přebytečný kal vzniklý v procesu biologického čištění může být z palubní čistírny odpadních vod odstraněn, pokud tak stanoví výrobce ve svých pokynech pro provoz a údržbu. Technická zkušebna je povinna zaznamenávat a dokumentovat v protokolu o zkoušce veškeré provedené údržbové práce. Během zkoušky není povolen přístup neoprávněných osob ke zkušebnímu zařízení.

3.7          Analýza vzorků / metoda analýzy

              Zkoumané parametry jsou analyzovány na základě schválených standardních postupů. Stanoví se standardní postup, který bude při zkoumání použit.

4.            Protokol o zkoušce

4.1          Subjekt pověřený prohlídkami je povinen vypracovat protokol o provedené typové zkoušce. Tento protokol musí obsahovat minimálně následující informace:

a)         podrobnosti o testovaném zařízení, jako je například jeho typ, informace o jmenovitém denním zatížení znečišťujícími látkami a o zásadách dimenzování, které výrobce použil;

b)         informace o shodě zkoušené palubní čistírny odpadních vod s dokumentací poskytnutou před zkouškou;

c)         informace o výsledcích jednotlivých měření, jakož i o hodnocení účinnosti čištění daného zařízení a dodržování požadovaných mezních hodnot odtoku;

d)         podrobnosti o odstranění přebytečného kalu, jako je například objem odstraněného kalu a frekvence jeho odstraňování;

informace o veškerých pracích v oblasti provozu, údržby a oprav provedených v průběhu zkoušky;

e)         informace o případném zhoršení kvality palubní čistírny odpadních vod v průběhu zkoušky, jakož i o případných přerušeních zkoušky;

f)          informace o případných problémech vzniklých v průběhu zkoušky;

g)         seznam odpovědných osob podílejících se na typové zkoušce palubní čistírny odpadních vod s uvedením jejich jména a pracovního zařazení;

h)         název a adresu laboratoře, která provedla analýzu vzorků odpadních vod;

i)          použité metody analýzy.

Příklady postupů zkoušky

            Příklad 1

Příklad 2

DE || CS

Normallast || Normální zatížení

Überlast || Přetížení

Unterlast || Nevytíženost

Stand By || Pohotovostní režim

Hydraulische Belastung Qd || Hydraulické zatížení Qd

Tag || Den

Poznámky o stanovení biochemické spotřeby kyslíku za

pět dnů (BSK5) ve složených vzorcích za 24 hodin

           

Evropské normy ISO 5815 a 5815-2: 2003 stanoví, že za účelem provedení analýzy s cílem stanovit biochemickou spotřebu kyslíku za pět dnů by měly být vzorky vody ihned po odběru uloženy a až do doby provedení analýzy skladovány v dobře uzavřené láhvi naplněné až po okraj při teplotě 0–4 °C. Proces stanovení BSK5 by měl být zahájen co nejdříve, avšak nejpozději do čtyřiadvaceti hodin po ukončení odběru vzorků.

Aby se zabránilo zahájení procesů biochemické degradace ve složených vzorcích za 24 hodin, ochlazuje se v praxi vzorek vody v průběhu odběru vzorků nejvýše na 4 °C a po dokončení procesu odběru vzorků je při této teplotě skladován.

Vhodné zařízení pro odběr vzorků je komerčně dostupné.

Dodatek VIII

Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení používané  na plavidlech vnitrozemské plavby

Obsah

Definice

Část I  Minimální požadavky a zkušební podmínky pro radarové zařízení používané k navigaci na plavidlech vnitrozemské plavby

Část II Minimální požadavky a zkušební podmínky pro ukazatele rychlosti otáčení používané na plavidlech vnitrozemské plavby

Část III Požadavky na instalaci a zkoušky funkčnosti radarového zařízení a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby

Část IV Osvědčení o instalaci a funkčnosti radarového zařízení a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby

Část V Rejstřík příslušných orgánů, technických zkušeben, schválených zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení a schválených odborných firem

Část VI Rovnocenné zařízení

Definice:

1.           „Typovou zkouškou“ se rozumí zkušební postup uvedený v části I článku 4 nebo části II článku 1.03, který technická zkušebna používá k ověření souladu s požadavky podle této přílohy. Typová zkouška tvoří nedílnou součást schvalování typu.

2.           „Schválením typu“ se rozumí správní postup, kterým členský stát potvrdí, že zařízení splňuje požadavky uvedené v této příloze.

U zařízení pro radarovou navigaci plavidla tento postup zahrnuje ustanovení podle části I článků 5 až 7 a 9. U ukazatele rychlosti otáčení tento postup zahrnuje ustanovení podle části II článků 1.04 až 1.06 a 1.08.

3.           „Osvědčením o zkoušce“ se rozumí dokument, ve kterém jsou uvedeny výsledky typové zkoušky.

4.           „Žadatelem“ nebo „výrobcem“ se rozumí právnická či fyzická osoba, pod jejímž jménem, obchodní značkou nebo jinou formou identifikace je zařízení předložené ke zkoušce vyráběno nebo uváděno na trh a která odpovídá za všechny záležitosti týkající se zkoušky a postupu schvalování prováděných technickou zkušebnou a schvalovacím orgánem.

5.           „Technickou zkušebnou“ se rozumí instituce, orgán nebo organizace provádějící typovou zkoušku.

6.           „Prohlášením výrobce“ se rozumí prohlášení, kterým výrobce potvrzuje, že zařízení splňuje minimální požadavky a že je v každém ohledu totožné s typem, který byl předložen ke zkouškám.

7.           „Prohlášením o shodě“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody* se rozumí prohlášení podle bodu 1 přílohy II směrnice 1999/5/ES, kterým výrobce potvrzuje, že dotčené výrobky splňují platné požadavky směrnice.

8.           „Příslušným orgánem“ se rozumí úřední orgán, který vydává schválení typu.

(*)     Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.

Část I

Minimální požadavky a zkušební podmínky pro radarové zařízení používané k navigaci na plavidlech vnitrozemské plavby

Obsah

Článek 1 – Oblast působnosti

Článek 2 – Účel zařízení pro radarovou navigaci

Článek 3 – Minimální požadavky

Článek 4 – Typové zkoušky

Článek 5 – Žádost o typovou zkoušku

Článek 6 – Schválení typu

Článek 7 – Označení zařízení a číslo schválení typu

Článek 8 – Prohlášení výrobce

Článek 9 – Úpravy schváleného typu zařízení

Článek 1 Oblast působnosti

Tato ustanovení stanoví minimální požadavky na radarová zařízení používaná k navigaci na plavidlech vnitrozemské plavby a podmínky pro kontrolu shody s těmito minimálními požadavky.

Článek 2 Účel zařízení pro radarovou navigaci

Zařízení pro radarovou navigaci usnadňuje navigaci plavidla poskytováním srozumitelného radarového snímku o poloze plavidla s ohledem na bóje, břehy a navigační objekty a tím, že umožňuje spolehlivě a včas rozpoznat jiná plavidla a překážky vyčnívající nad hladinu vody.

Článek 3 Minimální požadavky

1.           S výjimkou požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu (čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 1999/5/ES) a požadavků na efektivní využívání spektra, aby se zabránilo škodlivým interferencím uvedeným v čl. 3 odst. 2 směrnice 1999/5/ES, zařízení pro radarovou navigaci na plavidlech vnitrozemské plavby splňují požadavky stanovené evropskou normou EN 302194-1: 2006.

2.           Odstavec 1 se vztahuje na zařízení pro vnitrozemský ECDIS, jež lze provozovat v navigačním režimu. Dodatečně musí toto zařízení splňovat požadavky normy pro vnitrozemský ECDIS ve znění platném ke dni vydání schválení typu.

Článek 4 Typové zkoušky

· Soulad s minimálními požadavky uvedenými v čl. 3 odst. 1 je zajištěn za pomoci typové zkoušky.

· Pokud zařízení projde typovou zkouškou, vydá technická zkušebna osvědčení o zkoušce. Pokud zařízení nesplňuje minimální požadavky, je žadatel písemně vyrozuměn o důvodech zamítnutí.

Článek 5 Žádost o typovou zkoušku

Žádost o typovou zkoušku zařízení pro radarovou navigaci se předloží technické zkušebně.

Technické zkušebny jsou oznámeny příslušným orgánům členských států.

· Ke každé žádosti se přiloží tyto doklady:

· podrobný technický popis,

· úplná sada dokumentace pro montáž a servis,

· podrobný návod k obsluze,

· stručný návod k obsluze a

· případně doklad o dříve provedených zkouškách.

· V případě, že žadatel neplánuje vystavit prohlášení o shodě podle směrnice 1999/5/ES souběžně se schválením typu, prohlášení o shodě musí být předloženo společně s žádostí o provedení typové zkoušky.

Článek 6 Schválení typu

1. Schválení typu uděluje příslušný orgán na základě osvědčení o zkoušce.

2. Kterýkoli příslušný orgán nebo technická zkušebna určená příslušným orgánem jsou oprávněny kdykoli vybrat zařízení ze série za účelem kontroly.

Pokud tato kontrola odhalí v zařízení závady, lze schválení odejmout.

Schválení typu odejme orgán, který je vydal.

Článek 7 Označení zařízení a číslo schválení typu

1. Každá konstrukční část zařízení se trvanlivě označí:

a)      jménem výrobce;

b)      obchodním označením zařízení;

c)      typem přístroje a

d)      výrobním číslem.

2. Číslo schválení typu přidělené příslušným orgánem se připojí trvanlivě na zobrazovací jednotku tak, aby po zabudování zařízení zůstalo zřetelně viditelné.

Složení čísla schválení typu: e-NN-NNN

e        =          Evropská unie

NN    =          kód země, která schválení udělila, přičemž:

01 || = || Německo || 18 || = || Dánsko

02 || = || Francie || 19 || = || Rumunsko

03 || = || Itálie || 20 || = || Polsko

04 || = || Nizozemsko || 21 || = || Portugalsko

05 || = || Švédsko || 23 || = || Řecko

06 || = || Belgie || 24 || = || Irsko

07 || = || Maďarsko || 26 || = || Slovinsko

08 || = || Česká republika || 27 || = || Slovensko

09 || = || Španělsko || 29 || = || Estonsko

11 || = || Spojené království || 32 || = || Lotyšsko

12 || = || Rakousko || 34 || = || Bulharsko

13 || = || Lucembursko || 36 || = || Litva

14 || = || Švýcarsko || 49 || = || Kypr

17 || = || Finsko || 50 || = || Malta

NNN =          třímístné číslo, které určí příslušný orgán.

3. Číslo schválení typu lze používat pouze ve spojení s příslušným schválením typu.

Za zhotovení a připojení čísla schválení typu odpovídá výrobce.

Článek 8 Prohlášení výrobce

Ke každému zařízení musí být přiloženo prohlášení výrobce.

Článek 9 Úpravy schváleného typu zařízení

1. Případné úpravy již schváleného zařízení vedou k odnětí schválení typu. Pokud jsou plánovány úpravy, musí být podrobné údaje písemně zaslány příslušné technické zkušebně.

2. Příslušný orgán po konzultaci s technickou zkušebnou rozhodne, zda schválení typu nadále platí, nebo zda je nutná prohlídka nebo nová typová zkouška.

Je-li provedena nová typová zkouška, přidělí se nové číslo schválení typu.

Část II Minimální požadavky a zkušební podmínky pro ukazatele rychlosti otáčení používané na plavidlech vnitrozemské plavby

Obsah

Kapitola 1 Obecná ustanovení

Článek 1.01 – Oblast působnosti

Článek 1.02 – Účel ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 1.03 – Typová zkouška

Článek 1.04 – Žádost o typovou zkoušku

Článek 1.05 – Schválení typu

Článek 1.06 – Označení zařízení a číslo schválení typu

Článek 1.07 – Prohlášení výrobce

Článek 1.08 – Úpravy schváleného typu zařízení

Kapitola 2 Obecné minimální požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 2.01 – Konstrukce, provedení

Článek 2.02 – Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

Článek 2.03 – Obsluha

Článek 2.04 – Návod k obsluze

Článek 2.05 – Instalace čidla

Kapitola 3 Minimální provozní požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 3.01 – Provozní připravenost ukazatele rychlosti otáčení

Článek 3.02 – Zobrazení rychlosti otáčení

Článek 3.03 – Měřicí rozsahy

Článek 3.04 – Přesnost udané rychlosti otáčení

Článek 3.05 – Citlivost

Článek 3.06 – Kontrola funkce

Článek 3.07 – Necitlivost vůči ostatním normálním pohybům plavidla

Článek 3.08 – Necitlivost vůči magnetickým polím

Článek 3.09 – Pomocné ukazatele

Kapitola 4 Minimální technické požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 4.01 – Obsluha

Článek 4.02 – Tlumicí zařízení

Článek 4.03 – Připojení dalších přístrojů

Kapitola 5 Podmínky a postupy zkoušek ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 5.01 – Bezpečnost, zatížitelnost a elektromagnetická kompatibilita

Článek 5.02 – Rušivé vyzařování

Článek 5.03 – Postup zkoušky

Dodatek:        Maximální tolerance chyb v údajích ukazatelů rychlosti otáčení

KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1.01 Oblast působnosti

Tato ustanovení stanoví minimální požadavky na ukazatele rychlosti otáčení používané na plavidlech vnitrozemské plavby a podmínky pro kontrolu shody s těmito minimálními požadavky.

Článek 1.02 Účel ukazatelů rychlosti otáčení

Ukazatel rychlosti otáčení má usnadnit plavbu s pomocí radaru a měřit a udávat rychlost otáčení plavidla napravo či nalevo.

Článek 1.03 Typová zkouška

1.           Soulad s minimálními požadavky na ukazatele rychlosti otáčení podle kapitol 2 až 4 se prokazuje typovou zkouškou.

2.           Pokud zařízení projde typovou zkouškou, vydá technická zkušebna osvědčení o zkoušce. Pokud zařízení nesplňuje minimální požadavky, je žadatel písemně vyrozuměn o důvodech zamítnutí.

Článek 1.04 Žádost o typovou zkoušku

1.           Žádost o typovou zkoušku ukazatelů rychlosti otáčení se předloží technické zkušebně.

Technické zkušebny jsou oznámeny příslušným orgánům členských států.

2.           Ke každé žádosti se přiloží tyto doklady:

a)      podrobný technický popis;

b)      úplná sada dokumentace pro montáž a servis;

c)      návod k obsluze.

3.           Žadatel pomocí zkoušky zjistí nebo nechá zjistit, zda zařízení splňuje minimální požadavky těchto ustanovení.

K žádosti připojí zkušební zprávu a protokoly o měření.

Tyto doklady a údaje získané během zkoušky uchovává příslušný orgán.

Článek 1.05 Schválení typu

1.           Schválení typu uděluje příslušný orgán na základě osvědčení o zkoušce.

2.           Kterýkoli příslušný orgán nebo technická zkušebna určená příslušným orgánem jsou oprávněny kdykoli vybrat zařízení ze série za účelem kontroly.

Pokud tato kontrola odhalí v zařízení závady, lze schválení odejmout.

Schválení typu odejme orgán, který je vydal.

Článek 1.06 Označení zařízení a číslo schválení typu

1.           Každá konstrukční část zařízení se trvanlivě označí:

a)      jménem výrobce;

b)      obchodním označením zařízení;

c)      typem přístroje a

d)      výrobním číslem.

2.           Číslo schválení typu přidělené příslušným orgánem se připojí trvanlivě na zobrazovací jednotku tak, aby po zabudování zařízení zůstalo zřetelně viditelné.

Složení čísla schválení typu: e -NN-NNN

e        =          Evropská unie

NN    =          kód země, která schválení typu udělila, přičemž:

01 || = || Německo || 18 || = || Dánsko

02 || = || Francie || 19 || = || Rumunsko

03 || = || Itálie || 20 || = || Polsko

04 || = || Nizozemsko || 21 || = || Portugalsko

05 || = || Švédsko || 23 || = || Řecko

06 || = || Belgie || 24 || = || Irsko

07 || = || Maďarsko || 26 || = || Slovinsko

08 || = || Česká republika || 27 || = || Slovensko

09 || = || Španělsko || 29 || = || Estonsko

11 || = || Spojené království || 32 || = || Lotyšsko

12 || = || Rakousko || 34 || = || Bulharsko

13 || = || Lucembursko || 36 || = || Litva

14 || = || Švýcarsko || 49 || = || Kypr

17 || = || Finsko || 50 || = || Malta

NNN    =         třímístné číslo, které určí příslušný orgán.

3.           Číslo schválení typu lze používat pouze ve spojení s příslušným schválením typu.

Za zhotovení a připojení čísla schválení typu odpovídá výrobce.

Článek 1.07 Prohlášení výrobce

Ke každému zařízení musí být přiloženo prohlášení výrobce.

Článek 1.08 Úpravy schváleného typu zařízení

1.           Případné úpravy již schváleného zařízení vedou k odnětí schválení typu.

Pokud jsou plánovány úpravy, musí být podrobné údaje písemně zaslány příslušné technické zkušebně.

2.           Příslušný orgán po konzultaci s technickou zkušebnou rozhodne, zda schválení typu nadále platí, nebo zda je nutná prohlídka nebo nová typová zkouška.

Je-li provedena nová typová zkouška, přidělí se nové číslo schválení typu.

KAPITOLA 2 OBECNÉ MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA UKAZATELE RYCHLOSTI OTÁČENÍ

Článek 2.01 Konstrukce, provedení

1.           Ukazatele rychlosti otáčení musí být vhodné pro provoz na plavidlech vnitrozemské plavby.

2.           Konstrukce a provedení zařízení musí z mechanického i elektrického hlediska odpovídat současným osvědčeným postupům v oblasti inženýrství.

3.           Není-li v příloze II nebo v této příloze uvedeno zvláštní ustanovení, platí pro napájení, bezpečnost, vzájemné rušení palubních přístrojů, bezpečnou vzdálenost kompasu, odolnost vůči klimatickým vlivům, mechanickou pevnost, vlivy prostředí, emise hluku a označení zařízení požadavky a zkušební metody uvedené v evropské normě EN 60945:2002.

Kromě toho musí zařízení splňovat všechny požadavky této přílohy při okolních teplotách v rozmezí od 0 °C do 40 °C.

Článek 2.02 Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

1.           Všeobecné podmínky

Ukazatele rychlosti otáčení musí splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ze dne 15. prosince 2004 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS.

2.           Rušivé vyzařování

V kmitočtovém rozsahu 156 až 165 MHz, 450 až 470 MHz a 1,53 až 1,544 GHz nesmí intenzita pole přesáhnout hodnotu 15 μV/m. Tyto intenzity pole platí pro zkušební vzdálenost 3 metry od zkoušeného přístroje.

Článek 2.03 Obsluha

1.           Zařízení nesmí mít více ovládacích prvků, než je nezbytné pro jeho správnou obsluhu.

Provedení, označení a ovládání ovládacích prvků musí umožňovat jejich jednoduchou, jednoznačnou a rychlou obsluhu. Musí být uspořádány tak, aby se pokud možno zabránilo chybám při obsluze.

Ovládací prvky, které nejsou nezbytné pro normální provoz, nesmějí být bezprostředně dostupné.

2.           Všechny ovládací prvky a ukazatele musí být označeny symboly nebo opatřeny označením v angličtině. Symboly musí splňovat požadavky evropské normy EN 60417:1998.

Všechny číslice a písmena musí mít velikost nejméně 4 mm. Pokud lze prokázat, že z technických důvodů nelze dodržet velikost číslic a písmen 4 mm a pro účely obsluhy jsou přijatelné menší číslice a písmena, povolí se zmenšení na 3 mm.

3.           Zařízení musí být navrženo tak, aby chyby obsluhy nemohly způsobit jeho poruchu.

4.           Jakékoli funkce, které překračují minimální požadavky, např. možnosti připojení na jiné přístroje, musí být takové, aby zařízení za všech podmínek splňovalo minimální požadavky.

Článek 2.04 Návod k obsluze

Ke každému přístroji musí být dodána podrobná příručka pro obsluhu. Musí být k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině a obsahovat nejméně tyto informace:

zapnutí a obsluha,

· údržba a servis,

· všeobecné bezpečnostní pokyny.

Článek 2.05 Instalace čidla

Na čidle ukazatele rychlosti otáčení musí být vyznačen směr zabudování s ohledem na rovinu kýlu. Musí být dodány pokyny k montáži, aby se zajistila maximální necitlivost vůči ostatním normálním pohybům plavidla.

KAPITOLA 3 MINIMÁLNÍ PROVOZNÍ POŽADAVKY NA UKAZATELE RYCHLOSTI OTÁČENÍ

Článek 3.01 Provozní připravenost ukazatele rychlosti otáčení

1.           Ukazatel rychlosti otáčení musí být plně funkční do 4 minut od studeného startu a musí pracovat v požadovaných tolerancích přesnosti.

2.           Na zapnutí ukazatele musí upozornit výstražný signál. Ukazatel rychlosti otáčení musí být možné sledovat a obsluhovat současně.

3.           Bezdrátové dálkové ovládání není povoleno.

Článek 3.02 Zobrazení rychlosti otáčení

1.           Rychlost otáčení se udává na lineárně dělené stupnici s nulovým bodem uprostřed. Musí být možné odečítat směr a velikost rychlosti otáčení s potřebnou přesností. Jiné ukazatele než jehlové ukazatele a sloupcové grafy nejsou povoleny.

2.           Stupnice ukazatele musí být nejméně 20 cm dlouhá a může být kruhová nebo přímková.

              Přímkové stupnice mohou být uspořádány pouze vodorovně.

3.           Pouze číslicové ukazatele nejsou přípustné.

Článek 3.03 Měřicí rozsahy

Ukazatele rychlosti otáčení mohou být vybaveny jedním nebo několika měřicími rozsahy. Doporučují se tyto měřicí rozsahy:

          30        °/min

          60        °/min

          90        °/min

          180      °/min

          300      °/min.

Článek 3.04 Přesnost udané rychlosti otáčení

Udaná rychlost otáčení se nesmí lišit o více než 2 % od měřitelné maximální hodnoty nebo o více než 10 % od skutečné hodnoty podle toho, která hodnota je větší (viz dodatek).

Článek 3.05 Citlivost

Práh rozlišitelnosti musí být menší nebo roven změně úhlové rychlosti rovnající se l % udávané hodnoty.

Článek 3.06 Kontrola funkce

1.           Nepracuje-li ukazatel rychlosti otáčení v požadovaných mezích přesnosti, musí to být signalizováno.

2.           Používá-li se gyroskop, musí ukazatel signalizovat kritický pokles rychlosti otáčení gyroskopu. Kritickým poklesem rychlosti otáčení gyroskopu je pokles, který snižuje přesnost o 10 %.

Článek 3.07 Necitlivost vůči ostatním normálním pohybům plavidla

1.           Kolébání plavidla do 10° při rychlosti otáčení do 4°/s nesmí způsobit chyby měření přesahující stanovené tolerance.

2.           Nárazy, které se vyskytují např. při kotvení, nesmějí způsobit chyby měření přesahující stanovené tolerance.

Článek 3.08 Necitlivost vůči magnetickým polím

Ukazatel rychlosti otáčení nesmí být citlivý na magnetická pole, která se na plavidle obvykle vyskytují.

Článek 3.09 Pomocné ukazatele

Pomocné ukazatele musí splňovat všechny požadavky použitelné pro ukazatele rychlosti otáčení.

KAPITOLA 4 MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA UKAZATELE RYCHLOSTI OTÁČENÍ

Článek 4.01 Obsluha

1.           Všechny ovládací prvky musí být uspořádány tak, aby během jejich ovládání nebyla zakryta žádná informace a byla možná radarová navigace bez omezení.

2.           Všechny ovládací prvky a ukazatele musí být opatřeny odpovídajícím neoslňujícím osvětlením vhodným pro všechny světelné podmínky, které lze samostatným ovladačem nastavit až na nulu.

3.           Smysl ovládání ovládacích prvků musí být takový, že pohyb směrem doprava nebo nahoru má pozitivní účinek na proměnnou a pohyb směrem doleva nebo dolů má negativní účinek na proměnnou.

4.           Jsou-li použita tlačítka, musí být možné je nalézt a ovládat pohmatem. Musí mít rovněž zřetelně rozpoznatelný hmatový bod. Pokud mají tlačítka více funkcí, musí být zřejmé, která hierarchická úroveň je aktivní.

Článek 4.02 Tlumicí zařízení

1.           Senzorový systém musí být kriticky tlumený. Časová konstanta tlumení (63 %) nesmí přesáhnout 0,4 sekundy.

2.           Ukazatel musí být kriticky tlumený.

Ovládací prvky ke zvýšení tlumení jsou přípustné.

Časová konstanta tlumení nesmí v žádném případě překročit pět sekund.

Článek 4.03 Připojení dalších přístrojů

1.           Lze-li ukazatel rychlosti otáčení připojit na pomocné ukazatele nebo podobné zařízení, musí signál rychlosti otáčení zůstat k dispozici jako analogový elektrický signál. Ukazatel rychlosti otáčení kromě toho může mít digitální rozhraní podle odstavce 2.

Signál rychlosti otáčení musí být galvanicky oddělen od země, být ekvivalentní analogovému napětí 20 mV/°/min ± 5 % a mít maximální vnitřní odpor 100 Ω.

Polarita musí být kladná, otáčí-li se plavidlo doprava, a záporná, otáčí-li se plavidlo doleva.

Práh rozlišitelnosti nesmí překročit 0,3°/min.

Chyba nulového bodu nesmí překročit 1°/min při teplotách od 0 °C to 40 °C.

Je-li ukazatel zapnutý a čidlo není vystaveno účinkům pohybu, nesmí rušivé napětí výstupního signálu překročit 10 mV, měřeno dolnopropustným filtrem s propustným pásmem 10 Hz.

Signál rychlosti otáčení musí být přijímán bez dodatečného tlumení mimo mezní hodnoty uvedené v čl. 4.02 odst. 1.

2.           Digitální rozhraní musí být navrženo v souladu s evropskými normami EN 61162-1: 2008, EN 61162-2: 1998 a EN 61162-3: 2008.

3.           Musí existovat spínač vnějšího alarmu. Spínač musí být galvanicky oddělen od ukazatele.

Vnější alarm se spouští uzavřením kontaktu:

· je-li ukazatel rychlosti otáčení odpojen nebo

· nefunguje-li ukazatel rychlosti otáčení nebo

· pokud kontrola funkce reagovala na nadměrnou chybu (článek 3.06).

KAPITOLA 5

Podmínky a postupy zkoušek ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 5.01 Bezpečnost, zatížitelnost a elektromagnetická kompatibilita

Zkouška napájení, bezpečnosti, vzájemného rušení palubních přístrojů, bezpečné vzdálenosti kompasu, odolnosti vůči klimatickým vlivům, mechanické pevnosti, dopadu na životní prostředí, emisí hluku a elektromagnetické kompatibility se provádí podle evropské normy EN 60945:2002.

Článek 5.02 Rušivé vyzařování

Rušivé vyzařování se měří podle evropské normy EN 60945:2002 v kmitočtovém rozsahu 30 až 2000 MHz.

Musí být splněny požadavky čl. 2.02 odst. 2.

Článek 5.03 Postup zkoušky

1.           Ukazatel rychlosti otáčení se zkouší za jmenovitých a mezních podmínek. Přitom se zkouší vliv provozního napětí a okolní teploty až po stanovenou mezní hodnotu.

Kromě toho se k vytvoření maximálních magnetických polí v blízkosti ukazatele použijí rádiové vysílače.

2.           Za podmínek popsaných v odstavci 1 musí být chyby ukazatele v tolerancích uvedených v příloze.

3.           Musí být splněny všechny minimální požadavky uvedené v kapitolách 2 až 4.

Dodatek

Obrázek 1: Maximální tolerance chyb v údajích ukazatelů rychlosti otáčení

Část III Požadavky na instalaci a zkoušky funkčnosti radarového zařízení a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby

Obsah

Článek 1 – Obecná ustanovení

Článek 2 – Schválené odborné firmy

Článek 3 – Požadavky na palubní napájení

Článek 4 – Instalace radarové antény

Článek 5 – Instalace zobrazovací a ovládací jednotky

Článek 6 – Instalace ukazatele rychlosti otáčení

Článek 7 – Instalace polohového čidla

Článek 8 – Zkoušky instalace a funkčnosti

Článek 9 – Osvědčení o instalaci a funkčnosti

Článek 1 Obecná ustanovení

1.           Instalace a zkoušky funkčnosti zařízení pro radarovou navigaci a systémů ukazatelů rychlosti otáčení musí proběhnout v souladu s těmito ustanoveními.

2.           Zabudovány smějí být pouze přístroje schválené na základě:

typu schválení podle:

aa) části I článku 6 nebo

bb) části II článku 1.05

nebo

· na základě typu schválení uznaného podle části VI

a

· přístroje označené odpovídajícím číslem schválení typu.

Článek 2 Schválené odborné firmy

1.           Montáž, výměnu, opravu nebo údržbu zařízení pro radarovou navigaci nebo ukazatelů rychlosti otáčení mohou provádět pouze odborné firmy, které schválil příslušný orgán.

2.           Příslušný orgán může schválení odejmout.

3.           Příslušný orgán neprodleně oznámí ostatním příslušným orgánům odborné firmy, které schválil.

Článek 3 Požadavky na palubní napájení

Všechny přívodní vodiče pro zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení musí mít vlastní bezpečnostní zařízení a být pokud možno zabezpečené proti poruše.

Článek 4 Instalace radarové antény

1.           Anténa musí být zabudována co nejblíže k podélné ose plavidla. V blízkosti antény se nesmí vyskytovat žádná překážka, která by způsobovala falešná echa a nežádoucí stínění; v případě potřeby se anténa namontuje na příďovou nástavbu. Instalování radarové antény a její upevnění v provozní poloze musí být dostatečně stabilní, aby zařízení pro radarovou navigaci mohlo pracovat s požadovanou přesností.

2.           Po korekci úhlové chyby montáže a po zapnutí zařízení nesmí být rozdíl mezi kompasovou ryskou a podélnou osou plavidla větší než 1°.

Článek 5 Instalace zobrazovací a ovládací jednotky

1.           Zobrazovací a ovládací jednotka se instalují v kormidelně tak, aby vyhodnocení radarového snímku a obsluha zařízení pro radarovou navigaci nepředstavovala žádnou námahu. Azimutální situace radarového snímku musí odpovídat normální situaci okolí. Úchyty a nastavitelné konzoly musí být zhotoveny tak, aby je bylo možné připevnit v jakékoli poloze bez vibrací.

2.           Během plavby s pomocí radaru nesmí umělé osvětlení vydávat žádné odrazy ve směru obsluhy radaru.

3.           Není-li ovládací jednotka součástí zobrazovací jednotky, musí být uložena v krytu ve vzdálenosti nejvýše 1 m od zobrazovací jednotky. Bezdrátové dálkové ovládání není povoleno.

4.           Jsou-li instalovány pomocné ukazatele, musí splňovat požadavky, které se vztahují na zařízení pro radarovou navigaci.

Článek 6 Instalace ukazatele rychlosti otáčení

1.           Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn před kormidelníkem v jeho zorném poli.

2.           Senzorový systém musí být umístěn pokud možno uprostřed lodi, a to vodorovně, a musí být vyrovnán s podélnou osou plavidla. Místo instalace musí být pokud možno bez vibrací a být vystaveno pouze malému kolísání teplot. Indikační jednotka musí být pokud možno namontována přímo nad zobrazovací jednotkou radaru.

3.           Jsou-li instalovány pomocné ukazatele, musí splňovat požadavky, které se vztahují na ukazatele rychlosti otáčení.

Článek 7 Instalace polohového čidla

U zařízení pro vnitrozemský ECDIS, jež je provozováno v navigačním režimu, musí být polohové čidlo (např. anténa DGPS) instalováno tak, aby bylo zajištěno, že pracuje s co největší přesností a není nepříznivě ovlivněno nástavbami a vysílacím zařízením na plavidle.

Článek 8 Zkoušky instalace a funkčnosti

Dříve než je zařízení poprvé zapnuto po instalaci nebo po obnovení či prodloužení osvědčení EU (až na případy podle čl. 2.09 odst. 2 přílohy II směrnice) nebo po každé přestavbě pravidla, která by mohla mít vliv na provozní podmínky zařízení, provede příslušný orgán nebo technická zkušebna navržená příslušným orgánem nebo firma schválená podle článku 2 zkoušky instalace a funkčnosti. Musí být splněny tyto podmínky:

napájení musí mít samostatné bezpečnostní zařízení,

· provozní napětí musí být v toleranci,

· kabely a jejich uložení musí splňovat ustanovení přílohy II a popřípadě ADN,

· počet otáček antény za minutu musí být nejméně 24,

· v blízkosti antény nesmí být žádná překážka, která by zhoršovala navigaci,

· bezpečnostní spínač antény musí být v případě, že je vyžadován, v dobrém provozním stavu,

· zobrazovací jednotky, ukazatele rychlosti otáčení a ovládací jednotky musí být uspořádány ergonomicky a uživatelsky přívětivě,

· kompasová ryska zařízení pro radarovou navigaci se nesmí odchýlit od podélné osy plavidla o více než 1 stupeň,

· přesnost zobrazení vzdálenosti a azimutu musí splňovat požadavky (měření pomocí známých cílů),

· linearita v krátkém dosahu musí být správná (tlačení a vlečení),

· zobrazovaný minimální dosah musí být 15 metrů nebo méně,

· střed obrazu musí být viditelný a jeho průměr nesmí být větší než 1 mm,

· nesmí se vyskytovat falešná echa způsobená odrazy a nežádoucí stínění v oblasti kompasové rysky, nebo nesmí ohrožovat bezpečnou plavbu,

· potlačování odrazů od vodní hladiny a deště (STC a FTC preset) a příslušné ovládací prvky fungují správně,

· nastavení zesílení je v řádném provozním stavu,

· zaostření a rozlišení obrazu je správné,

· směr otáčení plavidla odpovídá udávanému směru na ukazateli rychlosti otáčení a nulová poloha při plavbě v přímém směru je správná,

· zařízení pro radarovou navigaci nesmí být citlivé na vysílání palubního rádiového zařízení nebo na rušení z jiných zdrojů na plavidle,

· zařízení pro radarovou navigaci nebo ukazatele rychlosti otáčení nesmějí rušit ostatní palubní přístroje.

Kromě toho v případě zařízení pro vnitrozemský ECDIS nesmí:

· statistická polohová chyba mapy překročit 2 m;

· statistická chyba fázového úhlu mapy překročit 1°.

Článek 9 Osvědčení o instalaci a funkčnosti

Po úspěšném provedení zkoušky podle článku 8 vydá příslušný orgán, technická zkušebna nebo schválená firma osvědčení podle vzoru v části IV. Osvědčení se musí nacházet trvale na plavidle.

Nebyly-li zkušební podmínky splněny, vypracuje se seznam závad. Případné stávající osvědčení se odejme nebo zašle příslušnému orgánu, technické zkušebně nebo schválené firmě.

Část IV

(vzor)

Osvědčení o instalaci a funkčnosti zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby

Název/druh plavidla:      ………………………………………………………………………

Evropské identifikační číslo plavidla:      ……………………………………………………..

Vlastník plavidla:        ………………………………………………………………

Jméno:  ………………………………………………………………………………

Adresa: ………………………………………………………………………………

_______________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________________

Zařízení pro radarovou navigaci                                        Číslo: ………………..

Číslo položky || Typ || Výrobce || Číslo schválení typu || Výrobní číslo

|| || || ||

Ukazatele rychlosti otáčení                                                 Číslo: ………………..

Číslo položky || Typ || Výrobce || Číslo schválení typu || Výrobní číslo

|| || || ||

Tímto se potvrzuje, že zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení tohoto plavidla splňují požadavky této směrnice části III přílohy IX týkající se instalace a zkoušek funkčnosti systémů navigace s pomocí radaru a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby.

Schválená odborná firma / technická zkušebna / příslušný orgán (*)

Jméno:  ………………………………………………………………………………………

Adresa: ………………………………………………………………………………………

                Razítko                                                                         Místo ………………..    Datum …………………….

                Podpis

_______________________________________________________________________________________________________________________

(*) Nehodící se škrtněte.

Část V

(vzor)

1. Rejstřík příslušných orgánů vydávajících schválení typu zařízení  pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení

Země || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

Belgie || || || ||

Bulharsko || || || ||

Chorvatsko || || || ||

Dánsko || || || ||

Německo || || || ||

Estonsko || || || ||

Finsko || || || ||

Francie || || || ||

Řecko || || || ||

Itálie || || || ||

Irsko || || || ||

Lotyšsko || || || ||

Litva || || || ||

Lucembursko || || || ||

Malta || || || ||

Nizozemsko || || || ||

Rakousko || || || ||

Polsko || || || ||

Portugalsko || || || ||

Rumunsko || || || ||

Švédsko || || || ||

Švýcarsko || || || ||

Španělsko || || || ||

Slovensko || || || ||

Slovinsko || || || ||

Česká republika || || || ||

Maďarsko || || || ||

Spojené království || || || ||

Kypr || || || ||

Pokud není uveden žádný orgán, příslušná země žádný příslušný orgán nestanovila.

· Rejstřík schválených zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení

Číslo položky || Typ || Výrobce || Vlastník schválení typu || Datum schválení typu || Příslušný orgán || Číslo schválení typu

|| || || || || ||

· Rejstřík zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení, schválených na základě rovnocenných schválení typu

Číslo položky || Typ || Výrobce || Vlastník schválení typu || Datum schválení typu || Příslušný orgán || Číslo schválení typu

|| || || || || ||

· Rejstřík odborných firem, schválených pro instalaci nebo výměnu zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení

Belgie

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Bulharsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Chorvatsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Dánsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Německo

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Estonsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Finsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Francie

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Řecko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Itálie

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Irsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Lotyšsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Litva

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Lucembursko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Malta

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Nizozemsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Rakousko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Polsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Portugalsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Rumunsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Švédsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Švýcarsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Španělsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Slovensko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Slovinsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Česká republika

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Maďarsko

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Spojené království

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

Kypr

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa

|| || || ||

Pokud není uvedena žádná schválená firma, nejsou v této zemi firmy schvalovány.

· Rejstřík technických zkušeben, určených pro typové zkoušky zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení

Číslo položky || Název || Adresa || Telefon || E-mailová adresa || Stát

|| || || || ||

|| || || || ||

|| || || || ||

|| || || || ||

|| || || || ||

Část VI Rovnocenné zařízení

Zařízení pro radarovou navigaci: Schválení typu vycházející z usnesení 1989-II-34 Ústřední komise pro plavbu na Rýnu ze dne 19. května 1989 ve znění usnesení 2008-II-11 ze dne 27. listopadu 2008*

· Ukazatele rychlosti otáčení: Schválení typu vycházející z usnesení 1989-II-34 Ústřední komise pro plavbu na Rýnu ze dne 19. května 1989 ve znění usnesení 2008-II-11 ze dne 27. listopadu 2008*

· Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení nainstalované a fungující v souladu s nařízením 1989-II-35 Ústřední komise pro plavbu na Rýnu ze dne 19. května 1989 ve znění usnesení 2008-II-11 ze dne 27. listopadu 2008*

(*)        Požadavky na instalaci a fungování zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení pro plavbu na Rýnu.

[1]               V případě plavidel, jejichž domovský přístav je jinde, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II s. 602).

[2]               Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

[3]               Alternativní schválení typu uznávaná podle směrnice 97/68/ES jsou vyjmenována v příloze XII bodě 2 směrnice 97/68/ES.

[4]               Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.

[5]               Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12.

[6]               Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.

[7]               Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle

                a) evropských norem EN 50014:1997; 50015: 1998; 50016: 2002; 50017: 1998; 50018: 2000; 50019: 2000 a 50020: 2002;

                nebo

                b) publikace IEC 60079 ve znění ze dne 1. října 2003.

[8]               V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).

[9]               V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).

[10]             Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.

[11]             V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).

[12]             V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).

[13]             Vzdálenost od stěžňového kříže k palubě.

[14]             Celková délka košové čnělky bez vrcholu stěžně.

[15]             Průměr košové čnělky na úrovni kování vrcholu stěžně.

[16]             Celková délka příďového čelenu.

[17]             Celková délka čelenní čnělky.

[18]             Celková délka hlavního vratipně.

[19]             Celková délka vratiráhna.

[20]             Vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě.

[21]             Vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě.

[22]             Úř. věst. L 207, 23.7.1998, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 98/79/ES (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).

[23]             Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

[24]             Úseky sběrných prostor s volnými hladinami kapalin vznikají vodotěsným podélným nebo příčným rozdělením, které tvoří samostatné úseky.

[25]             Úseky sběrných prostor s volnými hladinami kapalin vznikají vodotěsným podélným nebo příčným rozdělením, které tvoří samostatné úseky.

[26]             1. Pevné požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1980 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, pokud splňují požadavky čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném k 1. dubnu 1976.

                2. Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

                3. Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýnu vydaná v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 s ohledem na čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994 jsou platná až do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035.

                4. Čl. 10.03b odst. 2 písm. a) se použije do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035 pouze tehdy, byla-li tato zařízení nainstalovaná na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

[27]             1. Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2003 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 10.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002.

                2. Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýnu vydaná v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2002 k čl. 10.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002 jsou i nadále platná až do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035.

                3. Čl. 10.05 odst. 2 písm. a) do vystavení nebo do obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035 platí pouze tehdy, byla-li tato zařízení instalována na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

[28]             V souladu s bodem 1A podbodem ii) dodatku I směrnice 2004/26/ES, kterou se mění směrnice 97/68/ES, platí mezní hodnoty pro tyto pomocné motory s konstantními otáčkami až od tohoto data.

[29]             Ustanovení se vztahuje na plavidla, jejichž kýl byl položen dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost, a na plavidla v provozu s touto podmínkou:

Požadavky článku 11.04 musí být splněny při obnově celého úložného prostoru.

Pokud dojde při přestavbě ke změně světlé šířky boční paluby po celé délce bočních palub:

                a) musí být splněn článek 11.04, má-li být světlá šířka boční paluby před přestavbou do výšky 0,90 m, nebo světlá šířka nad touto úrovní snížena;

                b) světlá šířka boční paluby před přestavbou do výšky 0,90 m, nebo světlá šířka nad touto úrovní nesmí být menší než rozměry uvedené v článku 11.04.

[30]             Podle rozhodnutí odborníka v oblasti plavby.

[31]             Podle rozhodnutí odborníka v oblasti plavby.

[32]             Podle rozhodnutí odborníka v oblasti plavby.

[33]             Nehodící se škrtněte.

[34]             Nehodící se škrtněte.

[35]             Nehodící se škrtněte.

[36]             Nehodící se škrtněte.

[37]             Nehodící se škrtněte.

[38]             Nehodící se škrtněte.

[39]             Nehodící se škrtněte.

[40]             Nehodící se škrtněte.

[41]             Nehodící se škrtněte.

[42]             Nehodící se škrtněte.

[43]             Nehodící se škrtněte.

[44]             Nehodící se škrtněte.

[45]             Náležitě upřesněte.

[46]             Náležitě upřesněte.

[47]             Náležitě upřesněte.

[48]             Náležitě upřesněte.

[49]             Náležitě upřesněte.

[50]             Nehodící se škrtněte.

[51]             Náležitě upřesněte.

[52]             Náležitě upřesněte.

[53]             Náležitě upřesněte.

[54]             Dwt = nosnost

[55]             Dwt = nosnost

[56]             Nehodící se škrtněte.

[57]             Nehodící se škrtněte.

[58]             Nehodící se škrtněte.

[59]             Nehodící se škrtněte.

[60]             Nehodící se škrtněte.

[61]             Nehodící se škrtněte.

[62]             Nehodící se škrtněte.

[63]             Nehodící se škrtněte.

[64]             V dokumentu o schválení typu by mělo být uvedeno použití „pohon plavidla s propelerovými charakteristikami“ nebo „pohon plavidla při konstantních otáčkách“.

[65]             Od 1. července 2007 platí mezní hodnoty etapy II stanovené v RVIR (Rhine Vessel Inspection Regulation – nařízení o inspekci plavidel na Rýnu).

[66]             V dokumentu o schválení typu by mělo být uvedeno použití „pohon plavidla s propelerovými charakteristikami“ nebo „pohon plavidla při konstantních otáčkách“.

[67]             Od 1. července 2007 platí mezní hodnoty etapy II stanovené v RVIR.

[68]             Platí jen pro motory s jmenovitým výkonem vyšším než 560 kW.

[69]             Od 1. července 2007 platí mezní hodnoty etapy II stanovené v RVIR.

[70]             Platí jen pro motory s jmenovitým výkonem vyšším než 560 kW.

[71]             Od 1. července 2007 platí mezní hodnoty etapy II stanovené v RVIR.

[72]             Fáze provozu

Pro účely testování jsou definovány tyto fáze provozu:

a)             Pohotovostní provoz znamená, že je palubní čistírna odpadních vod v provozu, avšak po dobu více než jednoho dne do ní nebyly napuštěny odpadní vody. Palubní čistírna odpadních vod může být v pohotovostním režimu například tehdy, když osobní loď není po delší dobu v provozu a čeká v kotvišti.

b)            Nouzový provoz znamená, že jednotlivé podsestavy palubní čistírny odpadních vod selhaly, takže odpadní vody nelze čistit tak, jak bylo zamýšleno.

c)             Omezený provoz, zastavení a znovuspuštění provozu nastává tehdy, když je provoz palubní čistírny odpadních vod na delší dobu přerušen (zimní kotvení) a elektrické napájení je vypnuto nebo když je palubní čistírna odpadních vod na začátku sezóny opět uvedena do provozu.

[73]             Náležitě upřesněte.

[74]             Nehodící se škrtněte.

[75]             V případě, že zkoušky provádí příslušný orgán, uveďte „není relevantní“.

[76]             Náležitě upřesněte.

[77]             V případě, že bylo provedeno více cyklů zkoušek, uveďte údaje pro každý cyklus.

[78]             Pro přítok neexistují žádné mezní hodnoty.

[79]             Doplní osoba provádějící zkoušku.

[80]             Náležitě upřesněte.

[81]             Pro přítok neexistují žádné mezní hodnoty.