DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Dne 25. června 2012 Kypr předložil žádost o finanční pomoc z Evropského mechanismu stability (ESM). Dne 25. dubna 2013 Rada rozhodla (rozhodnutí Rady 2013/236/EU), že Kypr má důsledně provádět makroekonomický ozdravný program, jenž se zaměřuje na konkrétní rizika, která Kypr představuje pro finanční stabilitu v eurozóně, a jehož cílem je rychlé obnovení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace na Kypru.

Dne 24. dubna 2013 Rada guvernérů ESM v zásadě rozhodla poskytnout stabilizační podporu pro Kypr a schválila memorandum o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky, jenž bude podepsáno Komisí jménem ESM. Dne 8. května 2013 schválila Rada guvernérů ESM smlouvu o finanční pomoci.

Makroekonomický ozdravný program se zaměřuje na znovunastolení důvěry ze strany finančních trhů, obnovení zdravé makroekonomické rovnováhy a umožnění návratu ekonomiky k udržitelnému růstu. Pro dosažení těchto cílů program staví na třech pilířích. První pilíř představuje strategie pro finanční sektor založená na restrukturalizaci a redukci finančních institucí a posílení dohledu, která bude provázena úsilím vyřešit nedostatek kapitálu a likvidity. Druhým pilířem je ambiciózní strategie fiskální konsolidace vycházející z konsolidačního úsilí zahájeného v roce 2012, a to zejména opatření ke snížení běžných primárních výdajů, zvýšení příjmů státu, zlepšení fungování veřejného sektoru a udržení fiskální konsolidace ve střednědobém horizontu. Cílem je napravit nadměrný schodek vládních institucí a dosáhnout ve střednědobém horizontu trvalého snižování poměru hrubého veřejného dluhu k HDP. Kyperské orgány se zavazují, že do roku 2016 sníží schodek pod 3 % HDP. Mělo by být zachováno dobré využívání strukturálních a jiných unijních fondů, jakož i provádění politických iniciativ EU zaměřených na vytváření pracovních míst a posilování růstu. To přispěje k nastolení dlouhodobého růstu Kypru. Třetí pilíř tvoří ambiciózní program strukturálních reforem s cílem podporovat konkurenceschopnost a udržitelný a vyvážený růst v souladu s konkrétními doporučeními adresovanými Kypru v roce 2012 a umožnit odstranění makroekonomických nerovnováh. S odkazem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi[1] by měly být zlepšovány příležitosti a perspektivy zaměstnatelnosti pro mladé.

Tříletý program pokrývá období od poloviny roku 2013 do poloviny roku 2016.

V souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2013/236/EU provedla Komise ve spolupráci s ECB a tam, kde je to vhodné, i MMF první přezkum za účelem posouzení pokroku dosaženého při provádění dohodnutých opatření, jakož i jejich účinnosti a hospodářského a sociálního dopadu. V důsledku tohoto přezkumu bylo aktualizováno memorandum o porozumění v oblastech týkajících se reformy finančního sektoru, fiskální politiky a strukturálních reforem. Pokud jde o finanční sektor, upravené memorandum o porozumění zahrnuje dohodu o zveřejnění plánu postupného uvolňování kontrol kapitálu, který je založen na etapách, a v souladu se stavem likvidity bank. Navíc nové memorandum vyžaduje zavedení právního rámce pro novou strukturu pro řízení podílu státu v odvětví družstevních úvěrů. Nakonec byl jako součást snahy o boj proti praní špinavých peněz dohodnut akční plán týkající se hloubkového prověřování klienta a transparentnosti subjektů. Pokud jde o fiskální politiku, upravené memorandum o porozumění obsahuje závazek přijmout systém kompenzací pro zaopatřovací a penzijní fondy v bance Cyprus Popular Bank, který by zajistil srovnatelné zacházení s takovými fondy v bance Bank of Cyprus. Také je stanoveno, že pro zajištění efektivního využívání finančních prostředků EU by měly kyperské úřady zajistit, aby byly stále k dispozici potřebné finanční prostředky na pokrytí příspěvků státu. Dále v souladu s nařízením (EU) č. 472/2013 upravené memorandum o porozumění vyžaduje, aby Kypr požádal o technickou pomoc na programové období a provedl komplexní prověrku svých veřejných financí. V oblasti strukturálních reforem obsahuje upravené memorandum o porozumění podrobnosti o plánované reformě podpory z veřejných prostředků, která by měla zajistit, aby sociální podpora sloužila jako záchranná síť, která zabezpečuje minimální příjem pro osoby, které si nedokáží zajistit základní životní úroveň, a přitom zachovává pobídky k práci. Navíc se požaduje, aby Kypr vytvořil podrobné politické návrhy týkající se řešení nedostatků v jeho aktivačních politikách a aby učinil rychlá opatření pro vytvoření příležitostí pro mladé a zlepšení jejich perspektivy zaměstnatelnosti v souladu s cíli doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi.

Po vstupu nařízení (EU) č. 472/2013 v platnost má být nyní přijat makroekonomický ozdravný program ve formě prováděcího rozhodnutí Rady. Z důvodu právní jasnosti a jistoty proto Komise navrhuje opět přijmout program na základě čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 472/2013. Podstata programu je v zásadě stejná jako u programu, který byl schválen rozhodnutím Rady 2013/236/EU, ale zahrnuje rovněž i výsledky přezkumu provedeného v souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2013/236/EU. Zároveň se navrhuje zrušení rozhodnutí Rady 2013/236/EU.

Navrhované rozhodnutí zajistí úplný soulad mezi rámcem Unie pro mnohostranný dohled zavedeným SFEU a politickými podmínkami spojenými s makroekonomickým ozdravným programem. Soulad týkající se povinností monitorovat a podávat zprávy upravuje zejména článek 10 nařízení (EU) č. 472/2013.

2013/0290 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se schvaluje makroekonomický ozdravný program pro Kypr a zrušuje rozhodnutí Rady 2013/236/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, a zejména na čl. 7 odst. 2 a 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízení (EU) č. 472/2013 se vztahuje na členské státy, které jsou v době jeho vstupu v platnost již příjemci finanční pomoci, včetně pomoci z ESM.

(2)       Nařízení (EU) č. 472/2013 stanoví pravidla schválení makroekonomického ozdravného programu pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci, jenž musí odpovídat ustanovením Smlouvy o založení Evropského mechanismu stability (ESM).

(3)       Na žádost Kypru ze dne 25. června 2012 o finanční pomoc z Evropského mechanismu stability (ESM) Rada dne 25. dubna 2013 rozhodla (nařízení Rady 2013/236/EU), že Kypr má důsledně provádět makroekonomický ozdravný program.

(4)       Dne 24. dubna 2013 Rada guvernérů ESM v zásadě rozhodla poskytnout stabilizační podporu pro Kypr a schválila memorandum o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky, jenž bude podepsáno Komisí jménem ESM.

(5)       V souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Rady 2013/236/EU provedla Komise ve spolupráci s ECB a tam, kde je to vhodné, i MMF první přezkum za účelem posouzení pokroku dosaženého při provádění dohodnutých opatření, jakož i jejich účinnosti a hospodářského a sociálního dopadu. V důsledku tohoto přezkumu byl stávající makroekonomický nápravný program upraven s ohledem na opatření kyperských úřadů v druhém čtvrtletí roku 2013.

(6)       Po vstupu nařízení (EU) č. 472/2013 v platnost má být nyní přijat makroekonomický ozdravný program ve formě prováděcího rozhodnutí Rady. Z důvodu právní jasnosti a jistoty by měl být program opětovně přijat na základě čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 472/2013. Podstata programu by měla zůstat stejná jako u programu, který byl schválen rozhodnutím Rady 2013/236/EU, ale měl by rovněž zahrnovat i výsledky přezkumu provedeného v souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2013/236/EU. Zároveň by mělo být zrušeno rozhodnutí Rady 2013/236/EU.

(7)       Komise ve spolupráci s ECB a MMF provedla první přezkum za účelem posouzení pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění dohodnutých opatření, jakož i jejich účinnosti a hospodářského a sociálního dopadu. V důsledku tohoto přezkumu bylo aktualizováno memorandum o porozumění v oblastech týkajících se reformy finančního sektoru, fiskální politiky a strukturálních reforem, zejména pokud jde o i) plán postupného uvolňování kontrol kapitálu, ii) zavedení právního rámce pro novou strukturu pro řízení podílu státu v odvětví družstevních úvěrů, iii) akční plán proti praní špinavých peněz, iv) systém kompenzací pro zaopatřovací a penzijní fondy v bance Cyprus Popular Bank, v) zajištění neustálé disponibility potřebných finančních prostředků na pokrytí příspěvků státu u projektů financovaných ze strukturálních a jiných fondů EU, vi) poskytnutí podrobností o plánované reformě podpory z veřejných prostředků a vii) vytvoření podrobných politických návrhů týkajících se řešení nedostatků v jeho aktivačních politikách a učinění rychlých opatření pro vytvoření příležitostí pro mladé a zlepšení jejich perspektivy zaměstnatelnosti. Provedení komplexních a ambiciózních reforem ve finanční, fiskální a strukturální oblasti by mělo zabezpečit střednědobou udržitelnost kyperského veřejného dluhu.

(8)       V průběhu provádění komplexního balíčku opatření hospodářské politiky Kypru by Komise měla poskytovat další politické poradenství a odbornou pomoc v konkrétních oblastech. Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu, který se potýká s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při plnění programu, požádá Komisi o technickou pomoc, která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků.

(9)       Kyperské orgány musí při přípravě, provádění, sledování a hodnocení makroekonomického ozdravného programu v souladu se stávajícími vnitrostátními pravidly a zvyklostmi zohlednit sociální partnery a organizace občanské společnosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.           Pro usnadnění návratu kyperské ekonomiky k udržitelnému růstu a fiskální a finanční stabilitě Kypr důsledně provádí makroekonomický ozdravný program (dále jen „program“), jehož hlavní prvky jsou stanoveny v článku 2 tohoto rozhodnutí. Program se zaměřuje na konkrétní rizika, která Kypr představuje pro finanční stabilitu v eurozóně, a jeho cílem je rychlé obnovení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace na Kypru a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na mezinárodních finančních trzích. Program bere náležitě v úvahu doporučení Rady určená Kypru podle článků 121, 126, 136 a 148 Smlouvy o fungování EU, jakož i opatření Kypru přijatá k dodržování uvedených doporučení a zaměřuje se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření hospodářské politiky.

2.           Komise ve spolupráci s ECB a tam, kde je to vhodné, s MMF sleduje pokrok Kypru při provádění jeho programu. Kypr poskytuje Komisi a ECB svou plnou součinnost. Zejména jim poskytuje veškeré informace, které považují za nezbytné ke sledování programu. Kyperské úřady prokonzultují s Komisí, ECB a MMF přijetí politik, které nejsou zahrnuty do prováděcího rozhodnutí, ale které by mohly mít podstatný dopad na dosažení cílů programu.

3.           Komise ve spolupráci s ECB a tam, kde je to vhodné, s MMF přezkoumává s kyperskými orgány všechny změny a aktualizace programu, které mohou být nezbytné, aby se plně zohlednily mimo jiné jakékoli významné rozdíly mezi makroekonomickými a fiskálními prognózami a skutečnými hodnotami (včetně údajů o zaměstnanosti), negativní účinky přelévání a rovněž makroekonomické a finanční otřesy.

S cílem zajistit bezproblémové zavádění programu a napomoci udržitelné nápravě nerovnováh Komise zajišťuje průběžné poskytování poradenství a pomoci v oblasti fiskálních reforem, reforem finančního trhu a strukturálních reforem.

Komise pravidelně posuzuje ekonomický dopad programu a doporučuje nezbytné korekce ve snaze podporovat růst a vytváření pracovních míst, zajistit nutnou fiskální konsolidaci a minimalizovat škodlivé dopady v sociální oblasti. V této souvislosti se makroekonomický ozdravný program zveřejní, včetně jeho cílů a předpokládaného rozvržení úsilí o ozdravení.

Článek 2

1.           Hlavní cíle programu jsou: ozdravit kyperský bankovní sektor, pokračovat v probíhajícím procesu fiskální konsolidace a provádět strukturální reformy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelného a vyváženého růstu.

2.           Kypr usiluje o fiskální konsolidaci v souladu se svými závazky v rámci postupu při nadměrném schodku, a to za pomoci kvalitních trvalých opatření s minimálním dopadem na zranitelné skupiny.

3.           Aby Kypr snížil svůj schodek do roku 2016 pod 3% HDP, je připraven přijmout dodatečná konsolidační opatření. Konkrétně v případě nižších příjmů nebo vyšší potřeby sociálních výdajů v důsledku nepříznivých makroekonomických vlivů je kyperská vláda připravena přijmout dodatečná opatření k zachování cílů programu, včetně snížení diskrečních výdajů, při současné minimalizaci dopadu na zranitelné skupiny. Během programového období se peněžní příjmy přesahující prognózy programu včetně případných neočekávaných zisků použijí ke zvýšení úspor nebo snížení dluhu. Naopak dosažení lepších výsledků v takové míře, že to bude možné považovat za trvalé, může snížit potřebu dodatečných opatření v posledních letech.

4.           Kypr zachová dobré využívání strukturálních a dalších unijních fondů s ohledem na rozpočtové cíle programu. Pro zajištění efektivního využívání finančních prostředků EU vláda zajistí, aby byly stále k dispozici potřebné finanční prostředky na pokrytí příspěvků státu, včetně nezpůsobilých výdajů, v rámci evropských strukturálních fondů a investičních fondů (EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV a ERF/ENRF) v programových obdobích 2007–2013 a 2014–20 s ohledem na dostupné finanční prostředky EIB. Úřady zajistí, aby se zlepšila institucionální kapacita k provádění stávajících a budoucích programů a byly dostupné příslušné lidské zdroje řídících orgánů a prováděcích subjektů.

5.           Ve snaze ozdravit svůj finanční sektor Kypr i nadále důkladně reformuje a restrukturalizuje bankovní sektor a posiluje životaschopné banky prostřednictvím obnovení jejich kapitálu, řešení problémů s likviditou a posílení dohledu nad nimi. Program stanoví tyto opatření a výstupy:

a)      zajištění pečlivého sledování stavu likvidity v bankovním sektoru. Jsou pečlivě sledovány dočasné kontroly volného toku kapitálu (jako např. omezení výběrů hotovosti, plateb a převodů). Cílem je, aby tyto kontroly zůstaly jen po dobu nezbytně nutnou k tomu, aby byla omezena vážná rizika pro finanční stabilitu finančního systému. Byl zveřejněn plán postupného uvolňování kontrol kapitálu založený na etapách a pokroku při provádění programu a v souladu se stavem likvidity bank. Střednědobé plány v oblasti financování a kapitálu u domácích bank, které jsou závislé na financování centrální bankou nebo na státní podpoře, by měly realisticky odrážet očekávané snižování pákového efektu v bankovním sektoru a omezit závislost na úvěrech od centrálních bank, aniž by došlo k nucenému prodeji aktiv a úvěrové krizi. Předpisy o minimálních požadavcích na likviditu jsou aktualizovány, aby se v budoucnosti zabránilo nadměrné koncentraci aktiv určitých emitentů;

b)      přijetí nezbytných regulativních požadavků, pokud jde o zvýšení minimálního ukazatele kapitálové přiměřenosti core tier 1 na 9 % do konce roku 2013;

c)      přijetí opatření k minimalizaci nákladů na restrukturalizaci bank hrazených daňovými poplatníky. Podkapitalizované komerční a družstevní úvěrové instituce získají v co největší míře kapitál ze soukromých zdrojů, dříve než jim budou poskytnuta opatření státní podpory. Veškeré plány na restrukturalizaci musí být před poskytnutím takové podpory formálně schváleny podle pravidel poskytování státní podpory. Komerční banky s nedostatkem kapitálu mohou za předpokladu, že ostatní opatření nejsou dostatečná, požádat o rekapitalizaci od státu v souladu s postupy pro státní podporu;

d)      zajištění toho, aby byl vytvořen úvěrový rejstřík, přezkoumán a případně změněn stávající regulační rámec týkající se poskytování a správy půjček a přijaty právní předpisy posilující správu komerčních bank;

e)      posílení bankovní správy, včetně zákazu poskytování úvěrů nezávislým členům správní rady nebo stranám, které jsou s nimi spjaty;

f)       maximalizaci objemu splacených prostředků z úvěrů v selhání a zároveň minimalizace pobídek pro strategická selhání ze strany dlužníků. Sem se řadí zmírnění omezení týkající se zabavení kolaterálu a řádné sledování a řízení úvěrů v selhání;

g)      dokončení slaďování regulace družstevních úvěrových institucí a dohledu nad nimi s podmínkami platnými pro komerční banky;

h)      provádění strategie pro budoucí strukturu, fungování a životaschopnost sektoru družstevních úvěrových institucí, jak stanoví Kyperská centrální banka po konzultaci s Komisí, ECB a MMF;

i)       posílené sledování zadluženosti podnikatelského sektoru a sektoru domácností a zřízení rámce pro cílenou restrukturalizaci dluhu soukromého sektoru, aby se usnadnilo poskytování nových úvěrů a snížila úvěrová omezení;

j)       další posílení rámce proti praní peněz a provádění akčního plánu zajišťujícího provádění lepších postupů, pokud jde o hloubkové prověřování klienta a transparentnosti subjektů, a to v souladu s osvědčenými postupy;

k)      předložení právních předpisů pro povinný dohled založený na úrovni kapitalizace;

l)       začlenění zátěžových testů do pravidelného vnějšího bankovního dohledu;

m)     zavedení povinných požadavků na zveřejňování, aby bylo zajištěno, že banky pravidelně sdělují trhům, jak pokračuje restrukturalizace jejich fungování a

n)      zavedení právního rámce pro novou strukturu pro správu podílu státu v odvětví družstevních úvěrů.

6.           V průběhu roku 2013 kyperské orgány důsledně plní zákon o rozpočtu na rok 2013 (v posledním platném znění), včetně dalších trvalých opatření, která byla přijata před prvním vyplacením finanční pomoci, která by měla činit minimálně 351 milionů EUR (2,1 % HDP). Kypr přijme tato opatření:

a)      reformu svého daňového systému pro motorová vozidla na základě zásad, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a s cílem získat ve střednědobém výhledu další příjmy a

b)      systém kompenzací pro zaopatřovací a penzijní fondy v bance Cyprus Popular Bank, který by zajistil srovnatelné zacházení s takovými fondy v bance Bank of Cyprus a měl by zohledňovat peněžní tok a pojistně matematické situace každého fondu a minimalizovat dopad na schodek vládních institucí. S ohledem na sociální povahu těchto fondů může být cílový schodek vládních institucí pro rok 2013 upraven tak, aby zahrnoval rozpočtový dopad na tento systém;

c)      plné provedení konsolidačních opatření přijatých od prosince 2012.

7.           Od 1. ledna 2014 bude Kypr uplatňovat následující opatření:

a)      na výdajové straně se do rozpočtu zahrne: snížení celkových výdajů na sociální transfery díky lepšímu zacílení; další snížení mezd a náhrad přesčasů ve veřejném a širším veřejném sektoru; zavedení poplatku za průkazy do veřejné dopravy pro studenty a důchodce; opatření pro strukturální reformu v oblasti vzdělávání za účelem zlepšení využívání zdrojů a

b)      na příjmové straně se do rozpočtu na rok 2014 zahrne: prodloužení platnosti dočasného příspěvku z hrubých výdělků zaměstnanců ve veřejném a soukromém sektoru do 31. prosince 2016; zvýšení DPH; zvýšení spotřebních daní a zvýšení příspěvků na všeobecné sociální pojištění.

8.           V zájmu zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Kypr provádí fiskální strukturální reformy, které zahrnují mimo jiné tato opatření a výstupy:

a)      v případě nutnosti další reformy všeobecného důchodového systému a důchodového systému ve veřejném sektoru s cílem dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému a zároveň vyřešit otázku přiměřenosti důchodů. Alternativy reformy vyplynou z pojistně matematické studie;

b)      kontrolu růstu výdajů na zdravotní péči ve snaze zajistit dostatečné prostředky na základní zdravotní péči posílením udržitelnosti struktury financování a efektivnosti veřejné zdravotní péče; zavedení státního systému zdravotní péče, zajištění jeho finanční udržitelnosti a zároveň dostupnosti pro všechny;

c)      zlepšením efektivity veřejných výdajů a rozpočtového procesu na základě účinného střednědobého rozpočtového rámce, který bude součástí lepší správy veřejných financí, přispět k rozpočtové konsolidaci se zohledněním nutnosti zajistit dostatečné prostředky pro základní politiky, jako je vzdělávání a zdravotnictví. Tento rámec plně odpovídá směrnici Rady ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států[2] a Smlouvou o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, podepsanou v Bruselu dne 2. března 2012;

d)      přijetí vhodného právního a institucionálního rámce pro partnerství veřejného a soukromého sektoru vytvořeného na základě osvědčených postupů;

e)      vypracování programu pro dosažení pevného systému správy a řízení státních a polostátních podniků a zahájení plánu privatizace, což pomůže zlepšit hospodářskou výkonnost a obnovit udržitelnost dluhu;

f)       vypracování a provedení uceleného plánu reforem s cílem zlepšit efektivnost a účelnost výběru a správy daní včetně opatření pro boj proti daňovým podvodům a únikům a zajištění úplného a včasného používání právních předpisů a norem, jimiž se řídí mezinárodní daňová spolupráce a výměna daňových informací;

g)      reformu systému daně z nemovitostí;

h)      reformu veřejné správy ve snaze zlepšit její fungování a nákladovou efektivnost, zejména přezkoumáním velikosti, pracovního řádu a funkční organizace veřejné služby, aby se zajistilo účinné využívání veřejných zdrojů a poskytování kvalitních služeb obyvatelstvu;

i)       reformy celkové struktury a úrovní sociálních dávek s cílem dosáhnout účinného využívání zdrojů a zajistit správnou rovnováhu mezi sociální podporou a pobídkami k práci. Plánovaná reforma podpory z veřejných prostředků zajistí, aby sociální podpora sloužila jako záchranná síť, která zabezpečuje minimální příjem pro osoby, které si nedokáží zajistit základní životní úroveň, a přitom zachovává pobídky k práci; a

j)       provedení komplexní prověrky svých veřejných financí, mimo jiné s cílem vyhodnotit důvody, jež vedly k nepřiměřenému nárůstu dluhu.

9.           Kypr zajistí, aby do konce programu byla i nadále pozastavena indexace mezd v širším veřejném sektoru. Veškeré změny minimální mzdy musí být v souladu s hospodářským vývojem a s vývojem na trhu práce a musí být přijaty po konzultaci se sociálními partnery.

10.         Kypr vytvoří podrobné politické návrhy týkající se řešení nedostatků v jeho aktivačních politikách. Kypr učiní rychlá opatření pro vytvoření příležitostí pro mladé a zlepšení jejich perspektivy zaměstnatelnosti v souladu s cíli doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi. Koncepce, řízení a provádění opatření určených pro mladé musí být dobře začleněny do širšího systému aktivačních politik a musí být v souladu s reformou sociálního systému a dohodnutými rozpočtovými cíli.

11.         Kypr přijme zbývající změny odvětvových právních předpisů tak, aby v plné míře provedl směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu[3]. Neodůvodněné překážky na trzích služeb, zejména v souvislosti s regulovanými povoláními, musí být odstraněny. Lepšího rámce pro hospodářskou soutěž se dosáhne posílením fungování příslušného orgánu pro hospodářskou soutěž a posílením nezávislosti a pravomocí národních regulačních orgánů.

12.         Kypr zajistí snížení počtu nevyřízených vydání vlastnického titulu k nemovitosti, učiní opatření pro zrychlení rychlého rušení břemen u vlastnických titulů, které mají být převedeny na kupující nemovitého majetku, a zavede zaručené lhůty pro vydávání stavebních osvědčení a vlastnických titulů.

13.         Kypr změní pravidla pro nucený prodej nemovitostí zatížených hypotékou a umožní soukromé dražby v co nejkratších časových rozmezích. Zvýší se rychlost práce soudů a nevyřízené soudní případy budou vyřešeny do konce programu. Kypr přijme iniciativy na posílení konkurenceschopnosti svého odvětví cestovního ruchu vypracováním konkrétního akčního plánu, který povede k plnění kvantifikovaných cílů obsažených mimo jiné v nedávno revidované strategii cestovního ruchu na období 2011–2015. Kypr vypracuje zprávu o potřebách v oblasti letecké dostupnosti, která bude základem aeropolitické strategie.

14.         V odvětví energetiky Kypr zajistí plné provedení třetího energetického balíčku, a to bez ohledu na čl. 44 odst. 2 směrnice o elektřině a čl. 49 odst. 1 směrnice o zemním plynu. Kypr zváží, zda využije odchylky, které mu poskytují výše uvedená ustanovení. Zároveň vypracuje komplexní plán rozvoje pro přeskupení kyperského odvětví energetiky. Tento plán zahrne:

a)      plán zavádění infrastruktury nezbytné pro těžbu zemního plynu s ohledem na komerční alternativy a rizika;

b)      komplexní nástin regulačního režimu a organizace trhu pro restrukturalizované odvětví energetiky a vývoz plynu, včetně udělování licencí a daňového režimu, který maximalizuje příjmy; a

c)      plán zavedení institucionálního rámce pro využívání zdrojů uhlovodíku, včetně fondu zdrojů, který by měl shromažďovat a spravovat veřejné příjmy z těžby zemního plynu v pobřežních vodách a který je zřízen na základě mezinárodně uznávaných osvědčených postupů.

15.         Kypr předloží Evropské komisi žádost o technickou pomoc během programového období. V této žádosti budou uvedeny a specifikovány oblasti technické pomoci či poradenských služeb, které kyperské úřady považují za zásadní pro plnění svého makroekonomického ozdravného programu.

Článek 3

Rozhodnutí Rady 2013/236/EU se zrušuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Kyperské republice.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

[3]               Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.