Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 /* COM/2013/0525 final - 2013/0249 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Provádění politik EU vyžaduje srovnatelné
a spolehlivé statistické informace o hospodářské a sociální situaci a
o stavu životního prostředí v EU a jejich různých složkách na
celostátní a regionální úrovni. Evropské statistiky jsou rovněž
nezbytné k tomu, aby bylo jisté, že široká veřejnost bude Evropě
rozumět, a aby se občané zapojili do demokratického procesu a debat
týkajících se přítomnosti a budoucnosti EU. V tomto kontextu bylo dne 15. ledna 2013
přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013
až 2017, které poskytuje celkový rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření
evropských statistik na období od roku 2013 do roku 2017. Návrh uvedeného nařízení předložený
Komisí zahrnoval finanční krytí na pětileté provádění uvedeného
programu ve výši 299,2 milionů EUR, které v průběhu řádného
legislativního postupu nezpochybnila ani Rada ani Evropský parlament. Ve svém usnesení
ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci (MFF) a vlastních
zdrojích však Evropský parlament zdůraznil, že jednání o legislativních
návrzích týkajících se víceletých programů budou ukončena, jakmile
bude dosaženo dohody o finančním krytí těchto programů. Z tohoto důvodu stanoví nařízení
(EU) č. 99/2013 pouze finanční krytí na rok 2013, který spadá do
programového období let 2007 až 2013, a vyzývá Komisi, aby do tří
měsíců od přijetí víceletého finančního rámce na období let
2014 až 2020 předložila Evropskému parlamentu a Radě legislativní
návrh, kterým se stanoví finanční příděl na období let 2014 až
2017. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Byly konzultovány zúčastněné strany
a bylo provedeno posouzení dopadů návrhu nařízení o evropském
statistickém programu na období let 2013–2017, KOM(2011) 928 v konečném
znění ze dne 21. 12. 2011, který zahrnoval rozpočet na roky
2014–2017. Žádné další konzultace nebo posouzení nejsou
proto považovány za nutné. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Tento návrh stanoví finanční krytí na
čtyři roky evropského statistického programu 2013–2017, které spadají
do programového období let 2014 až 2020 víceletého finančního rámce (MFF).
Za tímto účelem se navrhuje pozměnit článek 7, který se týká
financování. Ostatní ustanovení nařízení o evropském
statistickém programu na období let 2013–2017 zůstávají
nezměněna, to se konkrétně týká cílů a přílohy, ve
které jsou definovány statistické výstupy na dotčených pět let. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Specifické cíle a statistické výstupy na
dotčené pětileté období jsou stanoveny v uvedeném nařízení a
navrhované finanční krytí na období let 2014 až 2017, které připadá
na programové období let 2014 až 2020, je 234,8 milionů EUR. 5. NEPOVINNÉ PRVKY Evropský hospodářský prostor Navržené nařízení se týká záležitosti
Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“), a mělo by proto
být rozšířeno na EHP. 2013/0249 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY, kterým se mění nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na
období let 2013 až 2017 (Text s významem pro EHP a Švýcarsko) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém
programu na období let 2013 až 2017[1]
poskytuje rámec a stanoví cíle a výstupy pro vypracovávání, vývoj a šíření
evropských statistik na období od roku 2013 do roku 2017. (2) Nařízení (EU) č.
99/2013 stanoví finanční krytí pouze na rok 2013, který spadá do
programového období let 2007 až 2013, a vyzývá Komisi, aby do tří
měsíců od přijetí víceletého finančního rámce na období let
2014 až 2020 předložila Evropskému parlamentu a Radě legislativní
návrh, kterým se stanoví finanční příděl na období 2014 až 2017. (3) Nařízení Rady (EU)
č. …/…, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020
bylo přijato dne ... . (4) Nařízení (EU)
č. 99/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem
změněno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Nařízení (EU) č. 99/2013 se
mění takto: Článek 7 se nahrazuje tímto: „Článek
7 Financování 1. Finanční krytí Unie na provádění
tohoto programu v roce 2013 se stanoví ve výši 57,3 milionů EUR, které
připadají na programové období let 2007 až 2013. Finanční krytí Unie
na provádění tohoto programu v letech 2014 až 2017 se stanoví ve výši
234,8 milionů EUR, které připadají na programové období let 2014 až
2020. 2. Komise provádí finanční podporu Unie v
souladu s finančním nařízením. 3. Komise při přijímání rozhodnutí o
ročních rozpočtových prostředcích respektuje výsadní pravomoci
rozpočtového orgánu. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost
prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ
DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové
položky 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný
dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím
víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1 Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se mění nařízení
(EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až
2017 1.2 Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB[2] Statistika
(3403 – Tvorba statistických informací, 3480 – Správní podpora Eurostatu, 3481
– Politická strategie a koordinace pro Eurostat) 1.3 Povaha návrhu/podnětu
¨ Návrh/podnět se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se týká nové akce
následující po pilotním projektu / přípravné akci[3] X Návrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh/podnět se týká akce
přesměrované na jinou akci 1.4 Cíle 1.4.1 Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Návrh
je v souladu s prioritami Evropské unie, jelikož statistiky vyvinuté,
vypracované a šířené v rámci tohoto programu přispějí k
provádění politik Evropské unie, např. strategie Evropa 2020 pro
inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a dalších
politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise pro období let 2010–2014
(tj. posílená a integrovaná správa ekonomických záležitostí, změna
klimatu, růst a sociální soudržnost, Evropa občanů
a globalizace). 1.4.2 Konkrétní cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Specifický cíl č. 1: Poskytovat včas
statistické informace na podporu rozvoje, monitorování a hodnocení politik Unie
s náležitým zohledněním priorit, při zachování rovnováhy mezi
oblastmi hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí a
při uspokojování potřeb širokého okruhu uživatelů evropské
statistiky, včetně řídících a výzkumných pracovníků,
podniků a evropských občanů obecně, a to hospodárným
způsobem bez zbytečného překrývání činností. Příslušné aktivity ABM/ABB 3403
— Tvorba statistických informací Specifický cíl č. 2: Zavést nové metody
vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality. Příslušné aktivity ABM/ABB 3403
— Tvorba statistických informací, 3480 — Správní podpora Eurostatu, 3481 —
Politická strategie a koordinace pro Eurostat Specifický cíl č. 3: Posilovat
partnerství v rámci Evropského statistického systému (dále jen „ESS“)
i mimo něj s cílem dále zvýšit jeho produktivitu a posílit
celosvětově jeho vedoucí úlohu v oblasti oficiálních statistik. Příslušné
aktivity ABM/ABB 3481
— Politická strategie a koordinace pro Eurostat Specifický cíl č. 4: Zajistit, aby
statistiky byly poskytovány soustavně po celou dobu trvání programu, pokud
tím nedojde k narušení mechanismu určování priorit ESS. Příslušné aktivity ABM/ABB 3403
— Tvorba statistických informací 1.4.3 Očekávané výsledky a
dopady Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny. Účinky na Evropský parlament a Radu:
kladné, jelikož evropský statistický program (dále jen „ESP“) je v souladu
se Smlouvami, finančními výhledy a politickými prioritami Evropské unie;
ESP odráží potřeby ohledně statistických informací na podporu politik
EU; ESP obsahuje mechanismus pro zlepšené stanovení priorit a snížení
zpravodajské zátěže podniků a občanů. Na přípravě
ESP se podílejí členské státy. Při provádění ESP bude dodržena
zásada subsidiarity. Účinky na sbor komisařů a útvary Komise: kladné, jelikož ESP je v souladu se Smlouvami a finančními
výhledy; ESP odráží potřeby ohledně statistických informací na
podporu politik EU a jako součást ESP bude zaveden robustní systém
řízení kvality. ESP bude účinně vyhodnocován a bude se na
něj vztahovat rámec pro rozložení zdrojů, který je v souladu s ABB. Účinky na národní statistické úřady
(včetně generálních ředitelů národních statistických
úřadů, Výboru pro ESS, skupiny pro partnerství, skupin
ředitelů) a další vnitrostátní tvůrce: kladné, neboť ESP
obsahuje mechanismus pro zlepšené stanovení priorit a snížení zpravodajské
zátěže podniků a občanů. Odráží společnou strategii
ESS pro provádění sdělení. Na přípravě ESP se podílejí
členské státy. Při provádění ESP bude dodržena zásada
subsidiarity. Účinky na Evropský statistický poradní výbor, Evropskou centrální
banku, Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební
bilance a jiné neinstitucionální uživatele: kladné,
neboť ESP odráží potřeby ohledně statistických informací na
podporu politik EU, uživatelé si budou jisti, že statistiky budou „vhodné pro
dané účely“ (včasné a odpovídající potřebám a požadavkům
jejich politik). Účinky na Eurostat: kladné, neboť
ESP odráží sdělení o metodě tvorby statistiky EU; jako součást
ESP bude zaveden robustní systém řízení kvality; ESP poskytne stabilní
rámec pro soudržné, strukturované roční programování a
přidělování zdrojů a jasně vymezí směr, jímž by se
měl ubírat další vývoj Eurostatu; ESP bude účinně vyhodnocován. 1.4.4 Ukazatele výsledků a
dopadů Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu
sledovat. Pro
všechny cíle vyjmenované v ESP na období let 2013–17 jsou uvedeny hlavní akce a
ukazatele. Cíle ESP na období let 2013–17 jsou podrobněji naplánovány
v ročních pracovních programech a výsledky budou sledovány po celou
dobu programového období. Obecný
cíl spojený s úsilím být hlavním poskytovatelem vysoce kvalitních
statistik o Evropě bude sledován prostřednictvím: –
zjišťování zaměřeného na spokojenost uživatelů Eurostatu, a
zejména na podíl uživatelů, kteří hodnotí celkovou kvalitu evropské
statistiky jako „velmi dobrou“ nebo „dobrou“. 1.5 Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1 Potřeby, které mají
být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Zřízení
víceletého evropského statistického programu vychází z čl. 13 odst. 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské
statistice[4],
který stanoví, že evropský statistický program musí poskytovat rámec pro vývoj,
vypracovávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí
plánovaných na dobu nepřekračující pět let. Musí stanovit
priority, které se týkají potřeb informací za účelem provádění
činností Evropské unie. Cílovými příjemci návrhu jsou uživatelé a tvůrci
evropské statistiky, tj. Evropský parlament a Rada, generální
ředitelství Komise, Evropská centrální banka, národní statistické
úřady a další vnitrostátní tvůrci evropské statistiky, Evropský
statistický poradní výbor, Výbor pro měnovou a finanční statistiku a
statistiku platební bilance a jiní neinstitucionální uživatelé a
samozřejmě široká veřejnost. 1.5.2 Přidaná hodnota ze
zapojení EU Političtí
činitelé a subjekty na trhu soustavně potřebují statistiky, aby
mohli přijímat rozhodnutí a monitorovat a vyhodnocovat jejich
provádění. Statistiky zajišťují základní infrastrukturu pro
řádné a efektivní fungování demokracie a moderního hospodářství.
Evropská unie potřebuje vysoce kvalitní statistickou informační
službu, aby mohla plnit svoje poslání. Evropská statistika musí být spolehlivá,
včasná a nezávislá na politických vlivech a poskytovaná
uživatelům ve vhodné formě. Příprava statistiky by navíc
neměla pro poskytovatele údajů představovat přílišné
zatížení, přičemž údaje je třeba shromažďovat v souladu se
zásadami subsidiarity a proporcionality. Společně
s národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány
jednotlivých členských států, které odpovídají za vývoj, tvorbu a
šíření evropské statistiky, vytvořil Eurostat partnerství
souhrnně označované jako evropský statistický systém (ESS). Toto
partnerství zahrnuje rovněž země EHP. Členské státy
shromažďují údaje a sestavují statistiky jak pro vnitrostátní účely,
tak pro účely EU. Systém
ESS slouží jako síť, v níž je úlohou Eurostatu ukazovat cestu při
harmonizaci statistiky v těsné spolupráci s národními statistickými
úřady. Práce ESS se soustředí především na oblasti politik EU –
a s rozšířením politik EU byla harmonizace rozšířena
téměř na všechny oblasti statistiky. Systém
ESS usnadňuje sdílení poznatků a osvědčených postupů
mezi členskými státy a vývoj nových technologií, společných
nástrojů a sítí spolupráce s cílem využít možné synergie
a zabránit zdvojování úsilí, a tím připravit prostor pro moderní
systém tvorby statistik, který bude patřičně uzpůsoben, aby
dokázal dostát budoucím nárokům. Úsilí
o harmonizaci, zjednodušení a regulaci lze nejlépe zahájit na úrovni Evropské
unie, kde lze takové projekty provádět s optimální účinností. 1.5.3 Závěry vyvozené z
podobných zkušeností v minulosti Hlavní
omezení zjištěné v případě statistického programu
Společenství na období 2008–2012[5]
spočívá v tom, že struktura je pevně daná na dobu pěti let a
cíle jsou popsány podrobně. Od doby, kdy byl program přijat, došlo
k řadě důležitých vývojových změn. Změnil se
základní právní rámec pro tvorbu evropské statistiky. Bylo přijato
sdělení o metodě tvorby statistiky EU, po něm následovala
společná strategie pro ESS; v platnost vstoupila Lisabonská smlouva;
do funkce nastoupila nová Evropská komise (od ledna 2010 do prosince 2014);
byla zahájena řada nových politických iniciativ (např. Evropa 2020) a
byla posílena struktura správy systému ESS. Žádná z těchto vývojových
změn se v současném programu neodráží; některé jeho
části jsou zastaralé a dochází k nesouladu mezi plánovanými
a skutečnými činnostmi. To snižuje význam zpráv o provádění
programu, neboť mnoho z relevantních činností se v programu
neodráží, zatímco musíme podávat zprávy o některých činnostech, které
jsou v něm zmíněny, ale nejsou již prováděny. Pokud
jde o proces přípravy evropského statistického programu, pracovní skupina
3 v rámci skupiny pro partnerství[6]
navrhla víceletý cyklus programování pro období let 2013–2017. Bylo navrženo,
aby byla posílena úloha partnerů ESS (Výboru pro ESS, generálních
ředitelů národních statistických úřadů, skupin
ředitelů a Evropského statistického poradního výboru) při
přípravě programu. Rovněž
je třeba zmínit, že zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o
hodnocení ex post statistického programu Společenství na období
2003–2007[7]
obsahovala doporučení k budoucím víceletým programům,
konkrétně: Zlepšit vazbu mezi statistickým programem Společenství a
ročními pracovními programy. Statistický program
Společenství představuje rámcový program, který vytyčuje
strategickou vizi na pět let a spolu s ročními pracovními programy
zaručuje vlastní pružnost a relevanci po celé toto období. Roční
pracovní programy vycházejí ze statistického programu Společenství a
měly by tedy příslušný program výslovně zmiňovat a vycházet
z něj. Zlepšit sledování provádění statistického programu
Společenství. Celkové sledování programu by se
mělo provést tak, že se stanoví klíčový soubor ukazatelů, které
poskytnou dostatečné informace o tom, zda bylo po dobu trvání programu
dosaženo operativních a strategických cílů. Zpráva
Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení v polovině
období statistického programu Společenství 2008–2012 zdůraznila, že
v budoucnosti je třeba zohlednit tyto body: – Vymezení
nových potřeb, co se týče statistických informací. Je vyžadován
integrovanější přístup s použitím četných a kombinovaných
zdrojů údajů spolu s harmonizací metodiky, pojmů a definic. – Posílení
partnerství v rámci ESS. Bylo zdůrazněno, že bude třeba
vytvořit více různých integrovaných modelů spolupráce s
členskými státy. – Zvážení
koncepčního přístupu k přehodnocení priorit jednotlivých
činnostía dostupnosti zdrojů pro provádění statistického
programu Společenství s cílem snížit zátěž respondentů a
náklady tvůrců bylo považováno za nezbytné. Stojí
za zmínku, že stávající statistický program Společenství na období
2008–2012 byl jedním z témat zprávy o auditu hodnotící funkce[8].připravené
pracovištěm interního auditu Eurostatu, která poukázala na to, že nebylo
provedeno hodnocení ex ante stávajícího programu,
a doporučila, aby bylo takové hodnocení u budoucích programů
prováděno v souladu s finančním nařízením[9]
(článek 27) a jeho prováděcími pravidly[10] (článek 21). S cílem
vyhnout se omezením vyplývajícím z příliš podrobného programu, aby bylo
možné přizpůsobit se novým nebo měnícím se politickým prioritám
a vývojovým změnám, je ESP 2013–2017 koncipován jako obecný nástroj pro
plánování, jenž obecně popisuje cíle a akce, které mají být provedeny, a
tím vymezuje celkový rámec pro přípravu ročních statistických
pracovních programů s podrobnými cíli a akcemi. Vzhledem
k vývojovým změnám v ESS, jakož i provádění sdělení o
metodě tvorby statistiky EU je třeba, aby evropský statistický
program na období let 2013–2017 kladl zvláštní důraz na vyrovnání se
s budoucími výzvami a vyvážení poptávky a zdrojů. Silné partnerství
v rámci ESS má zásadní význam, a proto byly do plánu příprav tohoto
programu začleněny rozsáhlejší konzultace se zúčastněnými
stranami. Na
základě minulých zkušeností jsou zavedeny mechanismy, které mají
zaručit soudržnost procesů plánování a podávání zpráv lepším
propojením cílů programu s ročními pracovními programy a
zdokonalením monitorování a hodnocení provádění programu. Při
navrhování cílů a ukazatelů ESP na období let 2013–2017 byla
zohledněna doporučení hodnocení v polovině období statistického
programu Společenství 2008–2012. Pokud jde o přehodnocení priorit
statistických požadavků zaměřené na snížení zátěže
respondentů a nákladů tvůrců, bylo stanoveno zavedení
mechanismu pro stanovení priorit, který byl předložen Výboru pro ESS dne 18.
listopadu 2010[11]. V souladu
s finančním nařízením[12]
(článek 27) a jeho prováděcími pravidly[13] (článek 21) bylo
připraveno hodnocení ex ante. 1.5.4 Soulad a možná synergie s
dalšími relevantními nástroji Souběžně
se stávajícím statistickým programem Společenství na období 2008–2012 je
od roku 2009 do roku 2013 prováděn další víceletý program, konkrétně
program modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (MEETS). Aby se
zvýšila účinnost řízení programů, Eurostat se rozhodl, že v
budoucnosti bude mít místo dvou víceletých programů pouze jeden. To
znamená, že cíle v oblasti statistik podnikání a obchodu po roce 2013 a
akce spojené s modernizací sociální statistiky jsou součástí ESP na
období let 2013–2017. Kromě
toho Eurostat plní koordinační úlohu v oblasti tvorby evropské
statistiky v souladu s rozhodnutím Komise 2012/504/EU ze dne 17.
září 2012. Generální ředitelství Komise a další útvary zapojují
Eurostat v rané fázi do vývoje svých programů souvisejících se
statistikou. 1.6 Doba trvání akce a finanční
dopad þ Časově
omezený návrh/podnět –
þ Návrh/podnět
s platností od [1. ledna] 2014 do [31. prosince] 2017 –
þ Finanční dopad od
roku 2014 do roku 2017 u prostředků na závazky a od roku 2014 do roku
2021 u prostředků na platby. ¨ Časově neomezený návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do
RRRR, –
poté plné fungování. 1.7 Předpokládaný
způsob řízení[14] þ Přímé centralizované řízení Komisí ¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu
svěřeny: –
¨ výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[15] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřeným výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení
s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi, zejména s OECD, Organizací spojených
národů a Světovou bankou. Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. 2 SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1 Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte
četnost a podmínky. Na
základě ustanovení finančního nařízení pro výdajové programy
provedlo oddělení Eurostatu pro strategické plánování za pomoci
finančního a právního oddělení mezi říjnem 2010
a dubnem 2011 hodnocení ex ante ESP na období let 2013–17. Toto
hodnocení bylo diskutováno s interní pracovní skupinou Eurostatu pro
přípravu EPS na období let 2013–17, kterou tvoří zástupci všech
ředitelství Eurostatu na úrovni vedoucích oddělení, a poté bylo
schváleno na zasedání ředitelů Eurostatu dne 12. dubna 2011. Hlavní
zjištění hodnocení ex ante byla začleněna do
legislativního finančního výkazu. Závěry vyvozené z minulých
zkušeností, které byly zohledněny při zřizování ESP, jsou
popsány v legislativním finančním výkazu v bodě 1.5.3
„Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti“. Cíle ESP jsou
popsány ve vlastním návrhu. Článek
2 návrhu stanoví, že ESP bude podléhat ročnímu plánování prostřednictvím
ročních statistických pracovních programů Komise v souladu
s nařízením (ES) č. 223/2009. Tyto programy a jejich
odpovídající financování budou předmětem rozhodnutí Komise, ve
kterých budou podrobně popsány výstupy a výsledky (cíle a ukazatele), jichž
má být během referenčního období dosaženo. Monitorování bude
zaručeno prostřednictvím pravidelných zpráv o spotřebě
zdrojů a o pokroku, jehož bylo při plnění cílů dosaženo. Pokud
jde o podávání zpráv, předpokládá se, že v souladu
s nařízením o evropské statistice bude vypracována průběžná
zpráva o pokroku a po konzultaci Výboru pro ESS bude nejpozději
v červnu 2015 předložena Evropskému parlamentu a Radě. Na
konci období, na něž se program vztahuje, bude ESP podroben hodnocení ex
post. Hodnotící zpráva bude konzultována s Výborem pro ESS a do konce roku
2018 bude předložena Evropskému parlamentu a Radě. 2.2 Systém řízení a
kontroly 2.2.1 Zjištěná rizika Způsobem
řízení navrženého programu je přímé centralizované řízení Komisí
a v omezené míře společné řízení s mezinárodními
organizacemi. Z finančního hlediska bude program prováděn
zadáváním zakázek, a to zejména firmám, které se specializují na statistické
nebo informační služby, a financováním granty zejména pro národní
statistické úřady. Nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské
statistice povoluje přímé udělování grantů těmto
úřadům. Hlavní
zjištěná rizika spojená s prováděním programu se týkají
především řízení postupů udělování grantů. Jak
je zřejmé z provádění statistického programu Společenství na období
2008–2012, někteří příjemci se dostávali do obtíží při
předkládání dokumentace požadované pro určení způsobilosti
vzniklých nákladů. 2.2.2 Předpokládané metody
kontroly Hlavními
prvky systému interní kontroly jsou: Ověření ex ante provozních
a finančních hledisek každé finanční transakce (legality,
správnosti a řádného finančního řízení) podle čl. 49
odst. 3 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení. Kontroly ex
ante se vztahují na celý výdajový cyklus od plánování a programování po
závazky a platby. Za tímto účelem musí každý subjekt postupu schvalování
finančních transakcí provést kontrolu každé finanční transakce podle
zvláštních kontrolních seznamů. K plnění
rozpočtu programu v souladu se zásadami řádného finančního
řízení a k zaručení, že jsou splněny požadavky ohledně
legality a správnosti, přispívají nejen nejen postupy schvalování
finančních transakcí, ale také odpovídající dozor, podávání zpráv o
financování a výkonnosti, audity a hodnocení. Bude zaručena doplňkovost
výše zmíněných zdrojů záruk, aby se zamezilo zdvojování úsilí
a zajistila hospodárnost kontrol. Na
základě ucelených a povinných kontrol prováděných u každé
finanční transakce, která bude v rámci programu povolena, budou na
řízení postupů udělování grantů uplatňována
dodatečná kontrolní opatření. Kromě výše popsaných kontrol ex
ante budou na základě roční analýzy rizik prováděna posílená
ověřování ex ante a ex post. Posílená
ověřování ex ante budou prováděna na základě
vzorku, půjde tedy o důkladné kontroly dodatečných podkladů
před závěrečnými platbami pro spolufinancované grantové akce.
Navíc budou na základě zkušeností získaných od roku 2005 prováděny kontroly
ex post, aby bylo ověřeno, že operace financované
z rozpočtu jsou prováděny správně a zejména že jsou
dodržována kritéria stanovená pro ověřování ex ante. Bude
kladen zvláštní důraz na snížení administrativní složitosti, a tudíž také
pravděpodobnosti výskytu chyb spojených s řízením grantů.
Toho bude dosaženo zejména důrazem na větší projekty (a omezením
malých grantů), prostřednictvím požadavků zvláštních
osvědčení o auditu a v neposlední řadě zavedením
alternativních možností plateb na základě skutečných nákladů,
tedy grantů založených na paušálních sazbách a stupnicích jednotkových
nákladů. Náklady na kontroly a přínosy kontrol: Má
se za to, že kontrolní strategie programu sníží riziko nedodržování podmínek
pod úroveň 2.%, což je v souladu s posouzením provedeným
v rámci roční zprávy o činnosti za rok 2010. Vzhledem
k tomu, že cílem vnitřní kontroly nového programu je nepřekročit
během celého programového období let 2013–2017 průměrnou míru
zbytkových chyb ve výši 2 %, systém vnitřní kontroly, jakož i s ním
spojené náklady jsou považovány za odpovídající k dosažení tohoto cíle.
GŘ ESTAT má za to, že náklady na výše uvedené dodatečné posílené
kontroly ex ante a ex post zůstávají přibližně na
úrovni 1 % rozpočtu programu, což je přibližně stejný poměr
jako v předchozím programu. Z hlediska povahy a intenzity
kontrol bude 100 % finančních transakcí (a tudíž 100 % rozpočtu) podrobeno
povinným kontrolám ex ante v souladu s finančním
nařízením. Jak je popsáno výše, po roční analýze rizik budou
prováděny kontroly založené na důkladné analýze podkladů. Mohou
se vztahovat na 4–6 % rozpočtu. 2.3 Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Kromě
uplatnění všech regulačních kontrolních mechanismů bude navržena
strategie proti podvodům, která bude v souladu s novou strategií
Komise proti podvodům přijatou dne 24. června 2011, aby se
mimo jiné zaručilo, že vnitřní kontroly zaměřené proti
podvodům jsou plně v souladu se strategií Komise proti podvodům
a že přístup k řízení rizika podvodů umožňuje určovat
oblasti, v nichž existuje riziko podvodu, a odpovídající reakce. V nezbytných
případech budou zřízeny skupiny k navazování a udržování
kontaktů a vhodné nástroje informačních technologií určené pro
analýzu případů podvodů v souvislosti s evropským
statistickým programem. Eurostat
stanovil kontrolní strategii na období let 2013–2017, která doplňuje
provádění ESP. Cílem snižování složitosti, uplatňování hospodárných
postupů sledování a provádění kontrol ex ante a ex
post založených na riziku bude snížit pravděpodobnost podvodů a
přispět k jejich prevenci. Součástí kontrolní strategie
jsou zvláštní opatření na zvyšování povědomí a příslušná odborná
příprava zaměřená na prevenci podvodů. 3 ODHADOVANÝ FINANČNÍ
DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1 Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky · Stávající výdajové rozpočtové položky V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdajů || Příspěvek číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([16]) || zemí ESVO[17] || kandidátských zemí[18] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení || [XX.YY.YY.YY] || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE · Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce: || Rozpočtová položka || Druh výdajů || Příspěvek číslo [název……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1 || 29.0201 Evropský statistický program na období 2013–2017 || RP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE 1 || 29.0104 Informační politika v oblasti statistiky – Výdaje na správu a řízení || NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE 3.2 Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad
na výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || Okruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění (od roku 2014) GŘ ESTAT || || || Rok 2014[19] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a násl. || CELKEM Operační prostředky || || || || || || 29.0201 || Závazky || (1) || 53,391 || 54,922 || 56,443 || 57,960 || || 222,716 Platby || (2) || 32,360 || 33,613 || 46,450 || 52,843 || 92,839 || [20]258,105 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[21] || || || || || || 29.0104 || || (3) || 2,900 || 2,983 || 3,065 || 3,148 || || 12,096 CELKEM prostředky pro GŘ ESTAT || Závazky || =1+1a +3 || 56,291 || 57,905 || 59,508 || 61,108 || || 234,812 Platby || =2+2a +3 || 35,260 || 36,596 || 49,515 || 55,991 || 92,839 || 270,201 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 53,391 || 54,922 || 56,443 || 57,960 || || || || 222,716 Platby || (5) || 32,360 || 33,613 || 46,450 || 52,843 || 92,839 || || || 258,105 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 2,900 || 2,983 || 3,065 || 3,148 || || || || 12,096 CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 56,291 || 57,905 || 59,508 || 61,108 || || || || 234,812 Platby || =5+ 6 || 35,260 || 36,596 || 49,515 || 55,991 || 92,839 || || || 270,201 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a násl. || CELKEM GŘ ESTAT || Lidské zdroje || 92,335 || 91,479 || 90,615 || 89,829 || || || || 364,258 Ostatní správní výdaje || (1) 3,487 || (2) 3,487 || (3) 3,487 || (4) 3,487 || || || || 13,948 GŘ ESTAT CELKEM || Prostředky || 95,822 || 94,966 || 94,102 || 93,316 || || || || 378,206 CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 95,822 || 94,966 || 94,102 || 93,316 || || || || 378,206 v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a následující (viz bod 1.6): || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 152,113 || 152,871 || 153,610 || 154,424 || || || || 613,018 Platby || 131,082 || 131,562 || 143,617 || 149,307 || 92,839 || || || 648,407 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky – Návrh/podnět
nevyžaduje využití operačních prostředků. – X Návrh/podnět
vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno
dále: Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na
tři desetinná místa) || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM VÝSTUPY || Uveďte cíle a výstupy || Druh výstupu[22] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem || SPECIFICKÉ CÍLE Č. 1 a 4[23] Poskytování kvalitních statistických informací na podporu rozvoje, monitorování a hodnocení politik Evropské unie || || – Výstup || Statistické projekty || 0,304 || || || 85 || 23,694 || 67 || 21,480 || 62 || 21,204 || 58 || 22,129 || 272 || 88,507 || Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || 85 || 23,694 || 67 || 21,480 || 62 || 21,204 || 58 || 22,129 || 272 || 88,507 || SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Zavedení nové metody tvorby evropské statistiky || || – Výstup || Statistické projekty || 0,298 || || || 84 || 23,694 || 100 || 30,102 || 94 || 31,555 || 87 || 32,194 || 365 || 117,545 || Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || 84 || 23,694 || 100 || 30,102 || 94 || 31,555 || 87 || 32,194 || 365 || 117,545 || SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Posílení partnerství v rámci systému ESS i mimo něj || || – Výstup || Statistické projekty || 0,306 || || || 19 || 6,003 || 9 || 3,340 || 8 || 3,684 || 7 || 3,637 || 43 || 16,664 || Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || || 19 || 6,003 || 9 || 3,340 || 8 || 3,684 || 7 || 3,637 || 43 || 16,664 || NÁKLADY CELKEM || || || 188 || 53,391 || 176 || 54,922 || 164 || 56,443 || 152 || 57,960 || 680 || 222,716 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.3.1 Shrnutí –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní
povahy. –
X Návrh/podnět vyžaduje využití správních
prostředků, jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na tři desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a násl. || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || Lidské zdroje || 92,335 || 91,479 || 90,615 || 89,829 || || 364,258 Ostatní správní výdaje || || || || || || 13,948 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 95,822 || 94,966 || 94,102 || 93,316 || || 378,206 Mimo OKRUH 5[24] víceletého finančního rámce || || || || || || Lidské zdroje || 2,285 || 2,285 || 2,285 || 2,285 || || 9,140 Ostatní výdaje správní povahy (IT; schůze; studie; služební cesty; předplatné) || 0,615 || 0,698 || 0,780 || 0,863 || || 2,956 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (1) 2,900 || (2) 2,983 || (3) 3,065 || (4) 3,148 || || (5) 12,096 CELKEM || 98,722 || 97,949 || 97,167 || 96,464 || || 390,302 3.2.3.2 Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských
zdrojů, jak je vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v celých číslech
(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 29 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 651 || 645 || 639 || 633 || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || – || – || – || – || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || – || – || – || – || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || – || – || – || – || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[25] 29 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 94 || 93 || 92 || 92 || || || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || – || – || – || – || || || XX 01 04 yy [26] || v ústředí[27] || || || || || || || při delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové položky (29 01 04 01) || 41 || 41 || 40 || 40 || || || CELKEM || 789 || 779 || 771 || 765 || || || 29 je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Úkoly, které mají být prováděny, se týkají především metodické práce na jedné straně a sběru, validace, zpracování a šíření statistických informací týkajících se oblastí vymezených v nařízení XXX. Odkazují rovněž na dvě horizontální činnosti ABB prováděné Eurostatem („Správní podpora – Eurostat“ a „Politická strategie a koordinace pro Eurostat“). Externí zaměstnanci || Podpora úředníků a dočasných zaměstnanců při provádění výše zmíněných úkolů. 3.2.4. Soulad se stávajícím
víceletým finančním rámcem –
X Návrh/podnět je v souladu s víceletým
finančním rámcem na období 2014–2020. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové položky a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[28]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky. 3.2.5. Příspěvky
třetích stran –
Návrh/podnět nepočítá se
spolufinancováním od třetích stran. –
X Návrh/podnět počítá se
spolufinancováním podle následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na
tři desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || || Celkem Příspěvek Švýcarska || 4,851 || 4,948 || 5,047 || 5,147 || || || || 19,933 Spolufinancované prostředky CELKEM || 4,851 || 4,948 || 5,047 || 5,147 || || || || 19,933 3.3 Odhadovaný dopad na
příjmy –
X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad
na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[29] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek …………. || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové položky. Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. [1] Úř. věst. L 39, 9.2.2009, s. 12. [2] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností
(Activity-Based Budgeting). [3] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [4] Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164. [5] Rozhodnutí č. 1578/2007/ES, Úř. věst. L
344, 28.12.2007, s. 15. [6] Skupina pro partnerství je skupina generálních
ředitelů národních statistických úřadů v rámci ESS, jejichž
posláním je dále rozvíjet systém ESS, a to především usnadňováním
práce Výboru pro ESS. [7] KOM(2009) 1 v konečném znění. [8] Zpráva o auditu připravená pracovištěm
interního auditu, ESTAT-2009-ESTAT-002, 19.2.2010. [9] Konsolidované znění nařízení Rady č.
1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční
nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. [10] Konsolidované znění nařízení Komise č.
2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k
nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví
finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských
společenství. [11] Předložen na zasedání Výboru pro ESS dne 18.
listopadu 2010 (dok. č. 2010/07/08b). [12] Konsolidované znění nařízení Rady č.
1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční
nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. [13] Konsolidované znění nařízení Komise č.
2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k
nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví
finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských
společenství. [14] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [15] Uvedené v článku 185 finančního nařízení. [16] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [17] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [18] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [19] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [20] Prostředky na platby zohledňují povinnosti
vyplývající od počátku evropského statistického programu v roce 2013 [21] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [22] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány
(např. počet financovaných studentských výměn, počet
vybudovaných kilometrů silnic). [23] Popsané v oddíle 1.4.2. „Specifické cíle…“. [24] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [25] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [26] Dílčí strop na externí zaměstnance financované z
operačních prostředků (bývalé položky „BA“). [27] V podstatě na strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský
fond. [28] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [29] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z
cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po
odečtení 25 % nákladů na výběr.