DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Fond solidarity Evropské unie (FSEU) byl zřízen v roce 2002[1] s cílem umožnit EU reagovat na závažné katastrofy v rámci EU a v zemích zapojených do přístupových jednání. Tento nástroj obecně plní své cíle dobře, má se ale za to, že dostatečně rychle nereaguje, není dostatečně viditelný, a jistá kritéria pro jeho spuštění jsou považována za příliš složitá a ne dostatečně jasná.

V roce 2005 Komise předložila návrh nového nařízení o FSEU[2]. Návrh byl příznivě přijat Evropským parlamentem[3], Rada ho ale nepřijala. Komise návrh oficiálně stáhla v červnu 2012.

V říjnu 2011 Komise předložila sdělení o budoucnosti Fondu solidarity[4], které obsahuje hodnocení fungování stávajícího nástroje a navrhuje možnosti jeho zlepšení. Analýza stávající politiky byla rovněž obsažena v samostatné kapitole výroční zprávy FSEU pro rok 2008[5].

Tento návrh je zasazen do kontextu nového víceletého finančního rámce pro období 2014–2020.

Návrh navíc doplňuje nedávný společný návrh Komise a vysoké představitelky na provádění opatření k doložce solidarity zakotvené v článku 222 SFEU[6], který zdůrazňuje úlohu Fondu solidarity jakožto jednoho z klíčových nástrojů Unie při uplatňování ustanovení této smlouvy.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

Sdělení z října 2011 sloužilo jako základ pro jednání s členskými státy, Evropským parlamentem a jinými zúčastněnými stranami.

Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský parlament přijaly zprávy, které do velké míry sdílejí analýzu předloženou ve sdělení a podporují Komisí přednesené náměty na zlepšení fondu prostřednictvím řady úprav nařízení[7][8].

Členské státy vyjádřily svá stanoviska na jednáních Výboru pro koordinaci fondů a Pracovní skupiny Rady pro strukturální opatření.

3.           Obsah návrhu

Hlavním cílem návrhu je zlepšit fungování stávajícího nástroje Fondu solidarity prostřednictvím rychlejších reakcí, většího zviditelnění pro občany, jednoduššího použití a přehlednějších ustanovení. Toho lze dosáhnout omezeným počtem technických úprav nařízení. Principy nástroje, stejně tak jako způsoby jeho financování mimo víceletý finanční rámec a pravděpodobná úroveň výdajů, se nemění.

Návrh obsahuje úpravy nařízení o FSEU, které byly projednány ve sdělení o budoucnosti Fondu solidarity z roku 2011:

· Jasná definice oblasti působnosti FSEU omezená na přírodní katastrofy včetně katastrof způsobených člověkem jako přímý následek přírodních katastrof  (kaskádový efekt). Tím se vyloučí stávající právní nejistoty týkající se oblasti působnosti a zabrání se tak předkládání žádostí, které nevyhovují podmínkám.

· Nové a jednoduché jednotné kritérium pro výjimečné uvolnění prostředků z FSEU pro tzv. mimořádné regionální katastrofy zakládající se na referenční mezní hodnotě HDP. Jak dokazuje sdělení z roku 2011, nejasnosti ve stávajících ustanoveních týkajících se podmínek pro výjimečné uvolnění prostředků z FSEU lze odstranit tím, že se práh výše škod pro regionální katastrofy stanoví na 1,5 % HDP pro úroveň NUTS 2. Tím se značně zjednoduší a zrychlí přípravy žádostí způsobilých států a jejich posouzení Komisí. Zároveň se tím výrazně sníží počet zamítnutých žádostí, jelikož žadatelé budou již od počátku vědět, zda kritérium splňují. Výše 1,5 % regionálního HDP bylo jako nový práh navrženo proto, že podrobná analýza předchozích žádostí ukázala, že povede k téměř totožným výsledkům jako v minulosti, dosáhne se tím ale podstatného zjednodušení a podstatně to přispěje k urychlení rozhodování a vyplácení příspěvků pomoci.

· Zavedení možnosti rychlého vyplácení záloh na základě žádosti postiženého členského státu, omezené na 10 %  předpokládané výše finanční pomoci s maximální výší 30 milionů EUR. Fondu solidarity by měly být ve formě účelově vázaných příjmů dány k dispozici částky zpětně získané od členských států, kterým je přidělil Fond solidarity a nástroje soudržnosti (EFRR a Fond soudržnosti), a to do maximální roční částky, aby mohly být učiněny závazky týkající se dostupnosti vyplácených záloh v rozpočtu Unie. Kromě zahrnutí zvláštního ustanovení do nařízení o Fondu solidarity bude rovněž zapotřebí zahrnout ustanovení do nařízení o společných ustanoveních[9]  týkajících se fondů politiky soudržnosti a do přechodných ustanovení týkajících se stávajícího programového období. Předpokládá se, že Komise zároveň s tímto návrhem předloží k přijetí pozměňující návrh.

· Zařazení zvláštního ustanovení ohledně pomalu se rozvíjejících katastrof, jako je sucho. Stanovením začátku takovéto pohromy na den, kdy orgány veřejné moci přijaly první protiopatření, se předejde právním obtížím pramenícím ze stávající povinnosti předložit žádosti do deseti týdnů ode dne první škody.

· Zavedení některých opatření podporujících účinnější předcházení katastrofám, včetně plného provádění právních předpisů Unie o prevenci, využití dostupných finančních prostředků Unie na související investice a zlepšení podávání zpráv o těchto činnostech. Pokud dojde ke katastrofě stejné povahy, na jakou byly již dříve z fondu uvolněny prostředky, a nebyly dodrženy právní předpisy Unie, Komise vážně zváží možnosti novou žádost zamítnout, nebo udělit pouze sníženou částku pomoci.

· Spojení rozhodnutí o poskytnutí pomoci a prováděcích dohod do jediného aktu. Toto správní opatření pomůže urychlit zpracovávání žádostí v rámci Komise a umožní tak rychlejší vyplácení pomoci.

Doporučení zprávy auditu o výkonnosti od Evropského účetního dvora týkající se finanční pomoci Itálii po zemětřesení v L'Aquile[10] jsou zohledněna začleněním jasnější definice termínů „dočasné ubytování“ a „okamžitá záchranná opatření“, stejně jako ustanovení týkající se vytváření příjmů.

Návrh mimoto obsahuje řadu dalších prvků, jako je zvláštní ustanovení o způsobilosti DPH a vyloučení technické pomoci, ustanovení vyžadující respektování acquis Unie, změněné ustanovení, které má zabránit dvojímu financování, prodloužené období pro následné podávání zpráv o preventivních opatřeních a ustanovení o používání eura a jeho převádění na národní měny.

Je také zavedeno několik změn, jejichž cílem je uvést nařízení do souladu s finančním nařízením ve znění z roku 2012. To se týká nejen terminologie, ale zejména určitých pravidel a závazků, pokud jde o provádění fondu členskými státy podle zásady sdíleného řízení a způsobilými kandidátskými zeměmi (země jednající o přistoupení k EU) podle zásady nepřímého řízení.  Aby nedošlo k ohrožení cílů fondu, tj. co nejrychleji po závažné katastrofě zpřístupnit finanční pomoc, je však nezbytné odchýlit se od určitých ustanovení finančního nařízení, zejména pokud jde o obvykle časově náročný proces určování prováděcích orgánů, včetně těch provádějících audit a kontrolu, jako i pokud jde o lhůty pro předkládání výroční zprávy.

4.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 175 třetí pododstavec a článek 212 druhý odstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, která odpovídá právnímu základu stávajícího nařízení. Odvolání na článek 212 je nezbytné, aby mohly být zahrnuty nečlenské státy, které jednají o přistoupení k EU.

Ačkoli Fond solidarity je nutno chápat jako jeden z nástrojů Unie pro provádění doložky solidarity obsažené v článku 222 SFEU, uvedený článek není vhodným právním základem fondu.  Článek 222 je vyhrazen pro nejzávažnější krizové situace, zatímco kritéria pro aktivaci Fondu solidarity jsou definována tak, že fond je použit několikrát ročně. V rámci legislativního postupu uvedeného v článku 222 je Evropský parlament informován, ale není aktivně začleněn, což není v souladu s ustanoveními fondu, dle kterých se Parlament plně podílí na získávání prostředků pro finanční pomoc Fondu solidarity. Fond solidarity navíc zahrnuje některé nečlenské státy, na které se článek 222 nevztahuje.

Zásada subsidiarity

Návrh dodržuje zásadu subsidiarity a nejde nad rámec toho, co je k dosažení cílů Fondu solidarity stanovených v roce 2012 nezbytné. Samotné stávající nařízení o Fondu solidarity je v souladu se zásadou subsidiarity. Fond se proto používá pouze v případě, kdy katastrofou postižená země již situaci nedokáže řešit sama.  Cílem není reagovat na katastrofy na úrovni EU, ale poskytnout postiženým zemím finanční pomoc a pomoci jim nést finanční zátěž spojenou s přírodní katastrofou. Návrh se této základní zásady nedotýká, ani nemění stanovená kritéria způsobilosti týkající se katastrof.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů již stanovených v rámci stávajícího nástroje.

5.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh zohledňuje víceletý finanční rámec pro období 2014–2020, který předpokládá zachování stávajícího mechanismu, kdy se nezbytné rozpočtové zdroje na udělování finanční pomoci uvolňují nad stropy víceletého finančního rámce rozhodnutím rozpočtového orgánu v rámci maximálního ročního přídělu 500 milionů EUR (v cenách roku 2011). 

Rozhodnutí vyjádřit maximální roční příděl fondu v cenách roku 2011 (namísto v současných cenách) se v návrhu odráží v použití stejného základu i pro částku 3 miliardy EUR, která je jedním ze dvou prahů výše škod pro definici „závažných katastrof“. Druhý práh, definovaný jako 0,6 % hrubého národního důchodu, není dotčen.

V případech, kdy byla vyplacena záloha, bude její výše zohledněna při vyplácení konečného příspěvku fondu.

2013/0248 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru([11]),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů([12]),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 se zřizuje Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“)[13].

(2)       Unie by měla i nadále projevovat solidaritu se zeměmi jednajícími o přistoupení k EU. Zahrnutí těchto zemí do působnosti tohoto nařízení vyžaduje jako právní základ použití článku 212 Smlouvy.

(3)       Komise by měla být schopna rychle rozhodnout o závazku týkajícím se zvláštních finančních prostředků a jejich co nejrychlejším uvolnění. Správní postupy by měly být odpovídajícím způsobem upraveny a omezeny na nezbytné minimum. Za tímto účelem byla dne [dd/mm/rrrr] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí uzavřena interinstitucionální dohoda o financování fondu, o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu.

(4)       Terminologie a postupy podle nařízení (ES) č. 2012/2002  by měly být uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[14].

(5)       Definice přírodní katastrofy, která určuje rozsah působnosti nařízení (ES) č. 2012/2002, by měla být jednoznačná.

(6)       Škoda způsobená dalšími typy katastrof, které jsou prostřednictvím kaskádového efektu přímým následkem přírodní katastrofy, by měla být pro účely nařízení (ES) č. 2012/2002 považována za součást přímých škod způsobených danou přírodní katastrofou.

(7)       Aby byl kodifikován zavedený postup a zajištěno rovné zacházení se žádostmi, mělo by být stanoveno, že příspěvky z fondu budou udělovány pouze v případě přímých škod. 

(8)       „Závažná přírodní katastrofa“ ve smyslu nařízení (ES) č. 2012/2002 by měla být definována jako katastrofa, která způsobila přímé škody nad prahovou hodnotu vyčíslenou finančně, a měla by být vyjádřena v cenách referenčního roku nebo jako procento hrubého národního důchodu (HND) dotčeného státu.

(9)       Aby se lépe zohlednila zvláštní povaha katastrof, jež jsou významné, avšak nedosahují požadovaných prahových hodnot nutných pro čerpání příspěvků z fondu, měla by být kritéria pro regionální katastrofy určována na základě škod vypočítaných s pomocí regionálního hrubého domácího produktu (HDP).  Tato kritéria by měla být stanovena jasným a jednoduchým způsobem, aby se tak snížila možnost, že budou podány žádosti, které nesplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002.

(10)     Pro účely určení přímých škod by se měly použít údaje EUROSTATU v harmonizovaném formátu, aby mohly být žádosti posouzeny spravedlivě. 

(11)     Fond by měl přispívat k obnově zničené infrastruktury, k vyčištění oblastí postižených katastrofou a k uhrazení nákladů na záchranné práce a dočasné ubytování pro postižené obyvatelstvo během celého prováděcího období. Je také nutné vymezit časové období, během něhož lze ubytování pro osoby, které v důsledku katastrofy ztratili domov, považovat za dočasné.

(12)     Ustanovení nařízení (ES) č. 2012/2002 by měla být upravena v souladu s obecnou unijní politikou financování v souvislosti s daní z přidané hodnoty.

(13)     Mělo by být také stanoveno, že způsobilá opatření by neměla zahrnovat výdaje na technickou pomoc.

(14)     Aby se vyloučilo, že přijímající státy budou mít ze zásahu fondu čistý zisk, měly by být stanoveny podmínky, za nichž mohou operace financované fondem vytvářet příjmy.

(15)     Určité typy přírodních katastrof, jako jsou sucha, se vyvíjejí po delší dobu, než se projeví jejich katastrofické důsledky. Je třeba přijmout opatření, které by umožnilo fond využít i v těchto případech.

(16)     Je důležité zajistit, aby způsobilé státy vynaložily nezbytné úsilí na prevenci vzniku katastrof a na zmírňování jejich dopadů, včetně plného uplatňování příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání a vynakládání dostupných finančních prostředků Unie na příslušné investice. Proto je třeba stanovit, že pokud členský stát nesplní své závazky plynoucí z příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání poté, co obdržel příspěvek z fondu na předešlou přírodní katastrofu, může v případě další žádosti   týkající se katastrofy stejné povahy dojít k zamítnutí žádosti nebo ke snížení výše příspěvku.

(17)     Členské státy mohou v případě katastrofy vyžadovat finanční podporu rychleji, než jak umožňují běžné postupy. Pro tento účel je vhodné umožnit, aby byla na žádost dotčeného členského státu záloha uvolněna krátce poté, co byla žádost o příspěvek z fondu předložena Komisi.  Záloha by neměla překročit určitou částku a její výše by měla být zaúčtována při vyplácení konečného příspěvku. Částky z fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti zpětně získané od členských států by  navíc měly být do jisté výše považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, aby mohly být učiněny závazky týkající se dostupnosti vyplácených záloh v rozpočtu Unie. Vyplacení zálohy by nemělo předjímat konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.

(18)     Správní postupy vedoucí k vyplacení příspěvku by měly být co nejjednodušší a časově nejúspornější. Pro členské státy by proto podrobná ustanovení týkající se poskytování příspěvku z fondu měla být obsažena v prováděcích rozhodnutích o přidělení příspěvku. Pro přijímající státy, které dosud nejsou členy Evropské unie, by měly být ze zákonných důvodů zachovány  samostatné prováděcí dohody.

(19)     Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 zavedlo změny ve sdíleném a nepřímém řízení, včetně zvláštních požadavků na předkládání zpráv, které by měly být zohledněny. Povinnost předkládat zprávy by měla zohledňovat krátké prováděcí období operací fondu. Postupy jmenování subjektů odpovědných za řízení a kontrolu unijních fondů by měly odpovídat povaze nástroje a nezpožďovat vyplácení příspěvků z fondu. Je proto nezbytné odchýlit se od nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(20)     Je třeba přijmout opatření, která by zabránilo dvojímu financování fondem financovaných operací z jiných finančních nástrojů Unie nebo mezinárodních právních nástrojů sloužících ke kompenzaci konkrétních škod.

(21)     Prohlášení o výdajích, které státy realizovaly z příspěvku fondu, by mělo být co nejjednodušší.  Během uplatnění příspěvku by měl proto být pro země, které nejsou členy eurozóny, používán jeden směnný kurz.

(22)     Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění nařízení (ES) č. 2012/2002 ve vztahu k přidělování příspěvků z fondu, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi.

(23)     Je vhodné upřesnit ustanovení týkající se ochrany finančních zájmů Unie, aby bylo možno jasně určit opatření pro prevenci, zjišťování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků.

(24)     Cílů tohoto nařízení, tedy zajistit na úrovni Unie solidární opatření na podporu katastrofou postižených zemí, nemůže být uspokojivě dosaženo ad hoc na úrovni členských států a lze jich proto, z důvodu použití běžné, systematické a nestranné metody poskytování finanční podpory za účasti všech členských států podle jejich kapacity, lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)     Nařízení (ES) č. 2012/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2012/2002 se mění takto:

(1) Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.       Na žádost členského státu nebo země jednající o přistoupení k Unii, může být pomoc z fondu uvolněna, pokud v důsledku závažné nebo regionální přírodní katastrofy, k níž došlo na území daného členského státu nebo sousedního členského státu či sousední země, se kterou se jedná o přistoupení k Unii (dále jen „způsobilý stát“), dojde k vážným následkům pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech daného státu nebo země. Přímé škody vzniklé v důsledku katastrofy způsobené člověkem, která je přímým následkem přírodní katastrofy, se považují za součást přímých škod způsobených danou přírodní katastrofou.

2.       Pro účely tohoto nařízení se „závažnou přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU za následek přímé škody v odhadované výši přesahující 3 miliardy EUR v cenách roku 2011 nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND).

3.       Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU na úrovni NUTS 2 za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů na úrovni NUTS 2, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů.

4.       Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoliv přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje závažnou přírodní katastrofu v sousedním členském státě nebo zemi jednající o přistoupení k Unii.

5.       Pro účely tohoto článku se použijí harmonizované statistické údaje EROSTATU.“

(2) Článek 3 se mění takto:

a)      odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.        Pomoc se poskytuje ve formě příspěvku z fondu. Na každou přírodní katastrofu obdrží způsobilý stát jeden finanční příspěvek.

2.          Cílem fondu je doplnit úsilí dotyčných států a uhradit část jejich veřejných výdajů, a to za účelem pomoci způsobilým státům při provádění těchto základních záchranných opatření a opatření na obnovu, podle typu katastrofy:

a)       obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání;

b)      poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva;

c)       zajištění ochranných zařízení a opatření na ochranu kulturního dědictví;

d)      vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí.

Pro účely ustanovení písmene b) se „dočasným ubytováním“ rozumí ubytování přetrvávající do doby, než se dotčené obyvatelstvo může vrátit do svých původních domovů, které byly opraveny nebo zrekonstruovány.

3.          Platby z fondu jsou omezeny na financování opatření na zmírnění nepojistitelných škod a získají se zpět, jestliže náklady na nápravu škody jsou následně uhrazeny třetí osobou v souladu s čl. 8 odst. 3.“

b)      Doplňují se nové odstavce 4 až 7, které znějí:

„4.        Daň z přidané hodnoty (DPH) nepředstavuje způsobilý výdaj opatření, pokud není podle vnitrostátních právních předpisů týkajících se DPH nevratná.

5.          Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, není způsobilá pro příspěvek z fondu.

6.          Celkový příspěvek z fondu nesmí vést k vytváření příjmů přesahujících celkové náklady státu na záchranná opatření a opatření na obnovu. Přijímající stát v tomto smyslu do zprávy o provádění příspěvku z fondu zahrne příslušné prohlášení podle čl. 8 odst. 3.

7.          K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku.“;

(3) Článek 4 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.        Dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené přírodní katastrofou, předložit Komisi žádost o příspěvek z fondu, přičemž uvede veškeré dostupné informace týkající se alespoň:

a)       celkové přímé škody způsobené katastrofou a jejím dopadem na dotyčné obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí;

b)      odhadované výše nákladů na opatření uvedená v čl. 3 odst. 2;

c)       jakýchkoliv jiných zdrojů finanční podpory Unie;

d)      jakýchkoliv jiných vnitrostátních nebo mezinárodních finančních zdrojů, včetně veřejného a soukromého pojistného plnění, jež by mohlo přispět k vyrovnání nákladů na nápravu škod;

e)       provádění právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání v souvislosti s povahou katastrofy;

f)       jakýchkoliv jiných informací o preventivních a zmírňujících opatřeních přijatých v souvislosti s povahou katastrofy.“,

b)      vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.      V případě postupně se rozvíjející přírodní katastrofy se desetitýdenní lhůta pro podávání žádostí uvedená v odstavci 1 počítá ode dne, kdy orgány veřejné moci způsobilého státu poprvé  učinily oficiální kroky proti následkům katastrofy.“

c)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.        Na základě informací uvedených v odstavci 1 a veškerých vysvětlení poskytnutých způsobilým státem Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a určí co nejdříve v rámci dostupných prostředků částku případného finančního příspěvku.

Pokud Komise přidělila příspěvek z fondu na základě žádosti přijaté po [dd//mm/rrrr] na katastrofu dané povahy, další žádosti o příspěvek týkající se katastrofy stejné povahy může zamítnout, nebo snížit přidělenou částku v případě, že způsobilý členský stát je předmětem řízení pro neplnění povinností a bylo mu doručeno odůvodněné stanovisko z důvodu neprovedení právních předpisů Unie týkající se prevence rizika katastrof a jejich zvládání, jejichž předmět odpovídá povaze utrpěné katastrofy.

Všechny žádosti o příspěvek z fondu Komise posoudí rovným způsobem.“,

d)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.        Jakmile jsou prostředky uvolněny rozpočtovým orgánem, přijme Komise prováděcí rozhodnutí, kterým se přiděluje příspěvek z fondu a bezodkladně příspěvek vyplatí v jediné splátce přijímajícímu státu. Pokud byla podle článku 4a vyplacena záloha, vyplatí se pouze zbývající částka.“,

e)      odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.        Výdaj je způsobilý pro příspěvek ode dne prvních škod uvedeného v odstavci 1. V případě postupně se rozvíjející přírodní katastrofy je výdaj způsobilý pro příspěvek ode dne uvedeného v odstavci 1a.“;

(4) Vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

1.       Členský stát může při předkládání žádosti o příspěvek z fondu určené Komisi požadovat vyplacení zálohy.

Komise provede předběžné posouzení, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, Komise může přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než bude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy by nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.

2.       Výše zálohy nesmí překročit 10 % předpokládané výše příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 30 milionů EUR. Jakmile byla stanovena konečná výše příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku příspěvku v úvahu částku představující zálohu. Komise zpětně získá neoprávněně vyplacené zálohy. 

3.       Aby se zajistila včasná dostupnost rozpočtových zdrojů, částky z fondu, z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti zpětně získané od členských států se do maximální výše 50 milionů EUR dají k dispozici fondu jako vnitřní účelově vázané příjmy. Částky, které byly vynaloženy na zálohy nebo přiděleny z rozpočtu, se nahradí, jakmile se od členských států zpětně získají nové vyplacené částky.” 

(5) Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.       Rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4 musí v příloze obsahovat podrobná ustanovení k uplatňování příspěvků z fondu.

Tato ustanovení obsahují zejména údaje o typu a místě opatření, jež mají být na návrh způsobilého státu z fondu financována.

2.       Před vyplacením příspěvku z fondu způsobilému států, který není členským státem, Komise se státem uzavře dohodu o přenesení pravomocí, kde stanoví podrobná ustanovení k uplatňování příspěvků z fondu uvedeného v odstavci 1 v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady*  a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012**, stejně jako se závazky týkajícími se prevence rizik katastrof a jejich zvládání.

3.       Odpovědnost za volbu jednotlivých opatření a uplatňování příspěvku z fondu má přijímající stát, a to v souladu s tímto nařízením, zejména s čl. 3 odst. 2 a 3, rozhodnutím udělujícím příspěvek z fondu uvedeným v čl. 4 odst. 4 a, v příslušných případech, dohodou o přenesení pravomocí uvedenou v odstavci 2. 

4.       Příspěvek z fondu určený členskému státu bude uplatňován v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením (EU, Euroatom) č. 966/2012. Příspěvek z fondu určený zemi jednající o přistoupení k Unii bude uplatňován v rámci nepřímého řízení v souladu s uvedeným nařízením.

5.       Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Unie, odpovídají za řízení opatření, na něž se vztahuje podpora z fondu, jakož i za finanční kontrolu těchto opatření přijímající státy. Mezi kroky, která přijmou, patří:

a)      ověření, že byly zřízeny řídící a kontrolní systémy a že jsou prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání prostředků Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

b)      ověření, že financované akce byly řádně provedeny;

c)      zajištění, aby se financované výdaje zakládaly na ověřitelných podkladech a aby byly správné a řádné;

d)      prevence, zjištění a náprava nedostatků a zpětné získání neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Veškeré nesrovnalosti oznámí Komisi a informují ji o vývoji správních a právních řízení.

6.       Přijímající státy určí subjekty odpovědné za řízení a kontrolu opatření podporovaných fondem v souladu s články 59 a 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Zohlední přitom kritéria pro vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informace a komunikaci a monitorování. Členské státy mohou určit orgány, které již byly určeny podle [nařízení o společných ustanoveních] [15].

Při předkládání zprávy a příslušného prohlášení podle čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení takto určené orgány poskytnou Komisi informace uvedené v čl. 59 odst. 5 nebo čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pokrývající celé prováděcí období.

7.       Přijímající stát provede požadované finanční opravy, pokud je zjištěna nesrovnalost. Tyto opravy provedené přijímacím státem spočívají ve zrušení celého příspěvku z fondu nebo jeho části. Přijímající stát získá zpět veškeré částky ztracené v důsledku zjištěné nesrovnalosti.

8.       Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné přijímajícím státem podle vnitrostátních právních předpisů, nařízení a správních předpisů, mohou úředníci nebo jiní zaměstnanci Komise u opatření financovaných z fondu provádět kontroly na místě. Komise uvědomí dotyčný přijímající stát, který má poskytnout veškerou nezbytnou pomoc. Úředníci nebo jiní zaměstnanci dotyčného členského státu se mohou těchto kontrol účastnit.

9.       Přijímající stát zajistí, aby všechny podklady týkající se vynaložených výdajů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let následujících po ukončení pomoci obdržené z fondu.“

______________

* Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

** Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.“;

(6) V článku 6 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.     Přijímající stát zajistí, aby výdaje proplacené v souladu s tímto nařízením nebyly proplaceny prostřednictvím jiných unijních finančních nástrojů, zejména prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti, zemědělské politiky nebo politiky rybolovu.

3.       Škoda, jež byla nahrazena na základě unijních nebo mezinárodních nástrojů, jimiž se řídí náhrada zvláštních škod, nemůže být zároveň hrazena fondem.“;

(7) Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Opatření financovaná fondem musí být slučitelná s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejím základě, s politikami a opatřeními Unie, zejména v oblastech finančního řízení a veřejných zakázek, a s nástroji předvstupní pomoci. Tyto operace by měly dle možností přispět k cílům politik Unie v oblasti ochrany životního prostředí, prevence rizika katastrof a jejich zvládání a přizpůsobení se klimatickým změnám.“;

(8) Články 8 a 9 se nahrazují tímto:

„Článek 8

1.       Příspěvek z fondu musí být použit do jednoho roku ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi.

2.       Přijímající státy usilují o každou možnou náhradu od třetích osob.

3.       Nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku uvedené v odstavci 1, předloží přijímající stát zprávu o provádění příspěvku z fondu s prohlášením odůvodňujícím výdaje, ve kterém jsou uvedeny ostatní zdroje finanční pomoci pro dotyčná opatření, včetně vyplaceného pojistného krytí a náhrad od třetích osob.

Zpráva o provádění podrobně popíše preventivní opatření zavedená nebo navržená přijímajícím státem za účelem omezení rozsahu škod a co možná nejúčinnějšího zabránění opakování podobné katastrofy, včetně strukturálních a investičních fondů Unie použitých za tímto účelem a  stavu provádění příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání. Podá také zprávu o zkušenostech získaných při katastrofě a přijatých nebo navrhovaných opatření týkajících se zajištění odolnosti pokud jde o klimatické změny a katastrofy.

Ke zprávě o provádění musí být přiloženo stanovisko nezávislého auditorského subjektu vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, o tom, že prohlášení odůvodňující výdaje podává věrný a poctivý obraz, a že příspěvek z fondu je legální a řádný v souladu s čl. 59 odst. 5 a čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Na konci postupu uvedeného v prvním pododstavci Komise ukončí pomoc z fondu.

4. Pokud jsou náklady na nápravu škod následně uhrazeny třetí osobou, Komise požaduje na přijímajícím státu náhradu odpovídající částky příspěvku z fondu.

Článek 9

V žádostech o příspěvek z fondu a rozhodnutích uvedených v čl. 4 odst. 4, jakož i v dohodách o přenesení pravomocí, zprávách a jakýchkoliv jiných souvisejících dokumentech jsou všechny částky vyjádřeny v eurech.

Částky výdajů vzniklé v národních měnách se přepočítají na eura s použitím průměru denních směnných kurzů zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie stanovených pro období provádění opatření, na něž se vztahují příspěvky z fondu. Jestliže pro danou měnu se v Úředním věstníku Evropské unie denní směnný kurz nezveřejňuje, přepočet se provede na základě průměru měsíčních účetních kurzů, stanovených Komisí pro dané období.  V průběhu uplatňování příspěvku z fondu se použije jediný směnný kurz, který poslouží i jako základ pro závěrečnou zprávu o provádění a prohlášení o provádění a prvky uvedeného příspěvku požadované podle čl. 59 odst. 5 nebo čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euroatom) č. 966/2012.“;

(9) V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.     V případě výrazně nižšího ohodnocení vzniklých škod zjištěného na základě nových prvků přijímající stát Komisi vrátí odpovídající částku příspěvku z fondu.“;

(10) Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

1.       Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol, a v případě zjištění nesrovnalostí zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně pomocí účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.       Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců financování, dodavatelů nebo subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

3.       Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999[16] a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[17] s cílem stanovit, zda došlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti se smlouvou o financovaní ze strany Unie.

4.       Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3 dohody o přenesení pravomocí se třetími zeměmi, smlouvy a rozhodnutí přidělující příspěvky z fondu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která Komisi, Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.“

(11) Články 13 a 14 se zrušují.

Článek 2 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[18]

Fond solidarity EU; aktivita ABB 13.06

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[19]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.     Specifické cíle a dotčené aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. nepoužije se

Příslušné aktivity ABM/ABB 13.06

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Hlavním cílem návrhu je zlepšit fungování stávajícího nástroje Fondu solidarity prostřednictvím rychlejších reakcí, většího zviditelnění pro občany, jednoduššího použití a přehlednějších ustanovení, čehož má být dosaženo omezeným počtem technických úprav nařízení. Principy nástroje, stejně tak jako způsoby jeho financování mimo rozpočet EU založené na interinstitucionální dohodě a pravděpodobná úroveň výdajů, se nemění.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Fond zasahuje pouze v případě, kdy katastrofou postižená země již situaci nedokáže řešit sama (zásada subsidiarity).  Cílem není reagovat na katastrofy na úrovni EU, ale poskytnout postiženým zemím finanční pomoc a pomoci jim nést finanční zátěž spojenou s přírodní katastrofou.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Reagovat na žádosti způsobilých zemí (členské státy a země jednající o přistoupení k EU) o finanční pomoc po přírodní katastrofě.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tento návrh je zasazen do kontextu nového víceletého finančního rámce pro období 2014–2020.

Návrh navíc doplňuje nedávný společný návrh Komise a vysoké představitelky na provádění opatření k doložce solidarity zakotvené v článku 222 SFEU[20], který zdůrazňuje úlohu Fondu solidarity jakožto jednoho z klíčových nástrojů Unie při uplatňování ustanovení této smlouvy.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zavedení jasnějších kritérií a jednodušších postupů, stejně jako možnosti vyplácení záloh za účelem rychlejší reakce.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Fond doplňuje další nástroje EU v oblasti prevence rizik, zmírňování a rychlé reakce (zejména nástroje politiky soudržnosti a mechanismus civilní ochrany).

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[21]

U rozpočtu na rok 2013: nepoužije se

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[22]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

U rozpočtů na rok 2014 a na další roky

¨ Přímé řízení Komisí

– ¨ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Země způsobilé pro čerpání z fondu:

1.           Členské státy, na než se vztahují zásady sdíleného řízení. Podrobnosti o určení orgánů zapojených do provádění, auditu a kontroly, včetně povinnosti předkládat zprávy, jsou stanoveny v nařízení.

2.           Země jednající o přistoupení k Unii, na než se vztahují zásady nepřímého řízení. Před vyplacením příspěvku z fondu způsobilému států, který není členským státem, Komise se státem uzavře dohodu o přenesení pravomocí, kde stanoví podrobná ustanovení k uplatňovaní příspěvků z fondu v souladu s finančním nařízením a srovnatelná s úmluvami uplatňovanými v členských státech.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Zavedený systém monitorování se tímto nařízením nemění a je založen na systému sdíleného řízení pro členské státy a nepřímého řízení pro způsobilé kandidátské země, se zachováním srovnatelných povinností. Je přizpůsoben krátkému prováděcímu období (1 rok) a specifičnosti nástroje spočívající v reagování na mimořádné situace. Závěrečnou zprávu o uplatnění příspěvku z fondu je nutno předložit do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku. Tato zpráva musí obsahovat podrobnosti o přijatém systému provádění, včetně auditní a kontrolní činnosti, stejně jako úplný přehled opatření.  Určený subjekt bude navíc muset po celé období provádění opatření dodržovat požadavky na podávání zpráv uvedené podle okolností v  čl. 59 odst. 5 nebo čl. 60 odst. 5.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Přijímající stát pošle žádost, kterou Komise posoudí. Jestliže žádost splňuje příslušné podmínky, bude vyplacena 10% záloha.  Uzávěrka se provede na základě závěrečné zprávy, v době, kdy bude již vyrovnána i 10% záloha. Zálohy budou vypláceny na základě zvláštní metody představené v nařízení o strukturálních fondech za použití prostředků získaných zpět od Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Navrhovaná struktura vychází z vývoje stávající situace.

Doporučení zprávy auditu o výkonnosti od Evropského účetního dvora týkající se finanční pomoci Itálii po zemětřesení v L'Aquile[23] jsou zohledněna začleněním jasnější definice termínů „dočasné ubytování“ a „okamžitá záchranná opatření“, stejně jako ustanovení týkající se vytváření příjmů.

Návrh mimoto obsahuje řadu dalších prvků, jako je zvláštní ustanovení o způsobilosti DPH a vyloučení technické pomoci, ustanovení vyžadující respektování acquis Unie, změněné ustanovení, které má zabránit dvojímu financování, prodloužené období pro následné podávání zpráv o preventivních opatřeních a ustanovení o používání eura a jeho převádění na národní měny.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Příloha každého rozhodnutí musí obsahovat podrobná ustanovení o uplatňování příspěvku z fondu. Pro nečlenské státy budou tato ustanovení stanovena v dohodách o přenesení pravomocí. Ve srovnání se stávajícím nařízením nedochází k žádné změně.  Subjekt bude určen přijímajícím státem. Podle finančního nařízení podléhá příspěvek určený členskému státu z fondu sdílenému řízení mezi členskými státy a Komisí v souladu s finančním nařízením. Příspěvek z fondu určený státům, které dosud nejsou členem Unie, podléhá nepřímému řízení.

Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie, odpovídají za řízení akcí, na něž se vztahuje podpora z fondu, jakož i za finanční kontrolu těchto opatření v první řadě přijímající státy. Za tímto účelem ověří, že byly zřízeny řídící a kontrolní systémy a že jsou prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání prostředků Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení; ověří, že financované akce byly řádně provedeny; zajistí, aby se financované výdaje zakládaly na ověřitelných podkladech a aby byly správné a řádné.

Komise učiní veškeré nezbytné kroky, aby ověřila, zda jsou financované akce prováděny v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Je odpovědností každého přijímajícího státu, aby zajistil efektivně fungující řídící a kontrolní systémy. Komise se ujistí, že tyto systémy existují. Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné přijímajícím státem podle vnitrostátních právních předpisů, nařízení a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise u akcí financovaných z fondu provádět kontroly na místě. Komise uvědomí žádající přijímající stát s cílem dostat veškerou nezbytnou pomoc. Úředníci nebo zaměstnanci dotyčného přijímajícího státu se mohou těchto kontrol účastnit.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Nové a jednoduché jednotné kritérium pro výjimečné uvolnění prostředků z FSEU pro tzv. mimořádné regionální katastrofy zakládající se na referenční mezní hodnotě HDP. Jak dokazuje sdělení z roku 2011, nejasnosti ve stávajících ustanoveních týkajících se podmínek pro výjimečné uvolnění prostředků z FSEU lze odstranit tím, že se práh výše škod pro regionální katastrofy stanoví na 1,5 % HDP pro úroveň NUTS 2. Tím se značně zjednoduší a zrychlí přípravy žádostí způsobilých států a jejich posouzení Komisí. Zároveň se tím výrazně sníží počet zamítnutých žádostí, jelikož žadatelé budou již od počátku vědět, zda kritérium splňují. Tím by se měly snížit náklady na kontroly. 

Audity prováděné Komisí a Evropským účetním dvorem nevedly k situacím, které by zabránily existenci přiměřených záruk týkajících se použití fondu v minulosti. Celková předpokládaná chybovost se pohybuje pod prahem významnosti 2 %.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Hlavní odpovědnost za přijetí vhodných opatření proti podvodům a nesrovnalostem má přijímající stát, který musí jmenovat auditní orgán a, v případě potřeby, požadovat vrácení neoprávněných výdajů. Shrnutí auditů a kontrol provedených během prováděcího období má být předloženo Komisi v souladu s finančním nařízením. Audity mohou být auditory Komise, Účetního dvora a úřadu OLAF prováděny kdykoliv.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název …..] || RP/NRP ([24]) || zemí ESVO[25] || kandidátských zemí[26] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3 || 13.060100 || RP || NE || NE || NE || NE

4 || 13.060200 || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název …..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| […][XX.YY.YY.YY] || || ANO/ NE || ANO/ NE || ANO/ NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

FSEU není v rozpočtu zohledněn. Skutečné výdaje budou záviset na žádostech o pomoc předložených způsobilými státy po (nepředvídatelných) výskytech přírodních katastrof a maximální výši ročního přídělu, který má fond dle rozhodnutí IIA k dispozici. 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního  rámce || Číslo || [název …..]

GŘ: <…….> || || || Rok N[27] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1) || || || || || || || ||

Platby || (2) || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1a) || || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[28] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ <….> || Závazky || =1+1a +3 || || || || || || || ||

Platby || =2+2a +3 || || || || || || || ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního  rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: REGIO ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ <….> CELKEM || Prostředky || || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

Platby || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

3.2.2.     Odhadovaný dopad na provozní prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití provozních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OUTPUTS

Druh[29] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[30] … || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 … || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 1,834

Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5[31] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || || || || || || || ||

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované požadavky v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[32]

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 0 || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || 0 || || || || || ||

XX 01 04 yy[33] || v ústředí || 0 || || || || || ||

při delegacích || 0 || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, PNO v přímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || 0 || || || || || ||

CELKEM || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Tato práce je v současnosti prováděna 1 úředníkem AD a jedním úředníkem AST.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Analýza žádostí o přípěvek z fondu, příprava rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci, sledování plateb, hodnocení zpráv, atd.

Externí zaměstnanci || nepoužije se

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ¨  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[34].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

Nelze předem odhadnout

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨  dopad na vlastní zdroje

– ¨  dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[35]

Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Článek 6150 a 6500 || || 50 || 50 || 50 || 50 || 50 || 50 || 50

|| || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Zálohy by měly být financovány z prostředků získaných zpět od EFRR a Fondu soudržnosti do maximální výše 50 milionů EUR. Komise navrhne pozměnit navrhované nařízení Komise KOM(2011) 615 v konečném znění.

[1]               Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002.

[2]               KOM(2005) 108.

[3]               Zpráva týkající se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, A6-0123/2006, 31.3.2006.

[4]               KOM(2011) 613.

[5]               KOM(2009) 193.

[6]                      Konsolidovaná verze Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. C 83/47, 30.3.2010.

[7]               Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o budoucnosti Fondu solidarity Evropské unie, ECO/319 ze dne 28. března 2012.

[8]               Zpráva o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování, A7-0398/2012, 20.12.2012.

[9]               Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, COM(2013) 246 v konečném znění.

[10]             Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 24/2012. Reakce Fondu solidarity Evropské unie na zemětřesení v oblasti Abruzzo v roce 2009:  relevance a náklady opatření.

[11]             Úř. věst. C […].

[12]             Úř. věst. C […].

[13]             Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

[14]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[15]             …..

[16]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[18]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[19]             Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[20]                    Konsolidovaná verze Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. C 83/47, 30.3.2010.

[21]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách Budgweb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[22]             Podle ustanovení článku 185 finančního nařízení.

[23]                    Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 24/2012. Reakce Fondu solidarity Evropské unie na zemětřesení v oblasti Abruzzo v roce 2009:  relevance a náklady opatření.

[24]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[25]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[26]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[27]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[28]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[29]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[30]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[31]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[32]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[33]             Dílčí strop na externí pracovníky financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[34]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[35]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.