DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Další a další problémy globálního rázu, vzájemná závislost zemí, diferenciace mezi rozvojovými zeměmi a vstup nových aktérů na scénu v oblasti rozvoje přispěl ke změně podoby rozvojové spolupráce, ke které došlo v posledních desetiletích.

Rok 2015 je pro rozvojovou tematiku důležitým rokem: je to poslední rok, ve kterém lze dosáhnout společně dohodnutých rozvojových cílů tisíciletí a zároveň rok, během kterého bude třeba učinit zásadní rozhodnutí týkající se rámce, který tyto cíle v budoucnu nahradí.

Čtyři roky po přijetí sdělení Agenda pro změnu[1] bude rok 2015 rovněž vhodnou dobou k tomu, aby byly oznámeny konkrétní výsledky reformy rozvojové politiky, jež byla v tomto sdělení oznámena.

Evropská unie je největším poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci na světě: zajišťuje více než polovinu veškeré světové pomoci. Její rozhodné odhodlání podporovat partnerské země se datuje do roku 1957, kdy byla v rámci Římských smluv poprvé vytvořena evropská rozvojová politika.

Díky Lisabonské smlouvě se rozvojová politika – se svým obecným cílem odstranit chudobu – pevně ukotvila ve vnější činnosti EU, aby podpořila zájem EU na vytvoření stabilního a prosperujícího světa. Rozvojová spolupráce je rovněž součástí strategie Evropa 2020.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že také jiné důležité iniciativy EU, jako jsou např. soudržnost politik ve prospěch účinnosti rozvoje a iniciativa pro zlepšení účinnosti pomoci, trvale přispívají ke zlepšení plánování a provádění rozvojové spolupráce EU.

2.           EVROPSKÝ ROK ROZVOJE

· Výzvy

Podpora partnerských zemí je důležitým úkolem, k jehož plnění se EU zavázala. Přesto však občané EU často nemají o rozvojové spolupráci obecně, o jejím účelu či o přínosu rozvojových politik na úrovni EU dostatečné informace. Průzkum Eurobarometr z října 2012 odhalil, že vědomosti občanů EU v této oblasti jsou velice chatrné: 53 % respondentů uvedlo, že nemá ponětí o tom, komu je určena pomoc EU (44 % dotázaných nevědělo, kam směřuje dvoustranná pomoc poskytovaná jejich vlastní zemí)[2].

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že osobní angažovanost lidí mírně klesá a že vnímání rozvojové spolupráce a význam, který se jí přikládá, se v jednotlivých zemích EU různí.

V rychle se měnícím světě potřebují lidé informace o způsobech, kterými může globalizovaná Evropa pomoci zajistit celosvětovou udržitelnost. Je důležité zvyšovat povědomí evropských občanů o tom, jak jsou osudy jednotlivých zemí v současném světě propojeny. Obecně platí, že občané EU chtějí vědět, co oni sami mohou v této oblasti konkrétně udělat. Jejich dobrá informovanost je prvním krokem na této cestě.

Paradigma rozvojové politiky se v posledních letech zásadně změnilo. Vedle odklonu od tradičního vztahu mezi dárcem a příjemcem se stále více klade důraz na přístup k problémům, které trápí celý svět, na základě společného zájmu, jenž je založen na rovnosti s partnerskými zeměmi.

Hlavní cíle rozvojové politiky EU však vyžadují angažovanost veřejnosti. Vzhledem k tlakům světové krize může například silné veřejné mínění pomoci prosadit takový ambiciózní cíl, jakým je vyčlenění 0,7 % HNP na financování rozvoje[3].

Význam, který lidé přikládají rozvojové spolupráci, je v každém členském státě jiný. Evropský rok rozvoje (European Year of Development, dále jen „EYD2015“) je příležitostí ke zlepšení úrovně informovanosti ve všech členských státech. Tento přístup bude možné aplikovat na rozličné vnitrostátní cílové skupiny. S ohledem na tuto skutečnost je zapojení členských států a jednotlivých zastoupení EU mimořádně důležité.

Charakter EU coby globálního hráče a hybatele změn je velmi důležitý pro neustálou podporu její rozvojové politiky. Spolupráce a koordinace spolupráce s členskými státy a dalšími dárci musí být viditelná. Občané si jsou jen velmi málo vědomi účinnosti a pozitivních účinků pomoci, které je třeba vysvětlovat srozumitelným jazykem.

· Příležitosti

Organizace Evropského roku rozvoje konkrétně v roce 2015 bude vyžadovat nejenom značné dodatečné úsilí, ale bude také znamenat nový podnět na evropské úrovni jak pro tvůrce politik, tak pro občany EU obecně. EYD2015 může vést ke zvýšení veřejného povědomí o této problematice a poukázat na roli rozvojové pomoci EU v mezinárodním kontextu. Může také v široké populaci zvýšit úroveň informovanosti o tom, jak spolu otázky rozvoje, udržitelného rozvoje, změny klimatu, zabezpečení potravin, biologické rozmanitosti a ostatní relevantní témata vzájemně souvisí a jaký mají dopad na nejchudší obyvatele planety; zároveň může podpořit koncepci soudržnosti politik. Může navázat na všechny komunikační iniciativy, které členské státy a další aktéři v oblasti rozvojové spolupráce konkrétně na tento rok bezpochyby plánují.

Podle průzkumu Eurobarometr je zřejmé, že úroveň informovanosti o rozvojové spolupráci EU přímo souvisí s celkovou ochotou občanů EU pomáhat chudým lidem v partnerských zemích. Podpora pomoci partnerským zemím je trvale vysoká (85 %). Více než šest Evropanů z deseti se domnívá, že by pomoc partnerským zemím měla být zvýšena. Komunikační strategie týkající se rozvojové spolupráce EU však musí vždy zohledňovat vnitrostátní podmínky.

EU má širokou a aktivní síť nevládních organizací pro oblast rozvojové spolupráce, které úzce spolupracují s orgány EU. Nevládní organizace mají klíčovou úlohu při interakci s občany EU a jejich zapojování do aktivit v této oblasti.

Soukromý sektor a mezinárodní nadace jsou v oblasti rozvojové spolupráce stále aktivnější a osoby, které významně ovlivňují mezinárodní veřejné mínění, se v oblasti rozvojové pomoci stávají důležitými aktéry. Mají velký vliv na vytváření synergií, a to i pokud jde o přibližování rozvojové spolupráce široké veřejnosti.

Hustá síť delegací Evropské unie rozmístěných po celém světě umožňuje získávat informace o výsledcích rozvojové spolupráce EU a šířit je v partnerských zemích.

EYD2015 pomůže zvýšit probíhající úsilí v oblasti komunikace týkající se rozvojové spolupráce. Posílí viditelnost a na výsledky orientované zaměření této spolupráce.

· Cíle a navrhované činnosti

Cílem EYD2015 je informovat občany EU o rozvojové spolupráci EU, přičemž je třeba zdůraznit, čeho může Evropská unie jako největší dárce pomoci na světě dosáhnout již dnes a jak by mohla učinit ještě více, pokud její orgány a členské státy spojí síly.

EYD2015 se snaží podnítit aktivní zájem evropských občanů o rozvojovou spolupráci, posílit smysl pro odpovědnost a poskytnout příležitost k účasti na vytváření a provádění politik v této oblasti.

Zvýší informovanost o úloze rozvojové spolupráce EU, která přináší celou řadu výhod, a to nejen příjemcům, ale v měnícím se a stále více vzájemně provázaném světě i občanům EU.

Zdrojem hlavních poselství, která budou šířena během dotčeného roku, by měla být nedávno zveřejněná sdělení Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu a Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost[4].

Během EYD2015 bude poskytování informací o pomoci EU pojato široce: bude se týkat rozvojové spolupráce i humanitární pomoci. Bude-li to možné, budou akce v rámci EYD2015 navrhovány a prováděny ve spolupráci se strategickými partnery. K podpoře EYD2015 se tedy využijí stávající fóra, avšak měla by navazovat také nová inovativní partnerství.

Všechny činnosti pořádané v rámci evropského roku by měly být co nejblíže našim i neunijním občanům a měly by být všem lidem srozumitelné. Plánované aktivity se zaměří na specifické cílové skupiny, včetně mladých lidí, aby byl jejich dopad co nejvyšší.

Pokud to bude možné, využijí se stávající informační iniciativy, např. Evropské dny rozvoje, iniciativa rozvojového vzdělávání a zvyšování informovanosti, ocenění, jako je cena Lorenza Nataliho, nebo publikace týkající se rozvojové spolupráce EU, jako je výroční zpráva GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid.

Činnosti v jiných oblastech politik, jako jsou např. vnější vztahy, obchod, rozšíření, zaměstnanost a sociální politika, vzdělávání a kultura, zdraví, zemědělství a výzkum a inovace, již přímo či nepřímo k podpoře rozvoje přispívají. Komise bude ke zvýšení dopadu EYD2015 z těchto činností vycházet.

Stejně jako v rámci předchozích evropských roků budou další opatření zahrnovat sdělovací kampaně, konference, akce a iniciativy, studie a průzkumy na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; v rámci těchto opatření budou tlumočena klíčová sdělení, šířeny informace o rozvojové spolupráci EU a občané EU budou vybízeni k účasti a aktivitě. Komise může určit další činnosti, které přispějí k cílům EYD2015.

Akce v rámci EYD2015 musí být přizpůsobeny potřebám jednotlivých členských států a situaci v nich. V této souvislosti budou zohledněny poznatky z předchozích evropských roků. Členské státy se vyzývají, aby určily své národní koordinátory pro EYD2015. Tito koordinátoři budou úzce spolupracovat s celou řadou zúčastněných stran, a bude-li to vhodné, budou jednat jako národní agentury nebo kontaktní místa pro příslušné činnosti EU.

EYD2015 pořádaný ve spolupráci s členskými státy bude brát v úvahu stávající komunikační strategie každé země. Členské státy budou tedy vyzvány, aby informovaly o rozvojové spolupráci EU co nejobšírněji.

3.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

V květnu 2011 zareagoval Evropský hospodářský a sociální výbor na původní návrh Evropské konfederace nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) a navrhl, aby byl rok 2015 vyhlášen Evropským rokem rozvoje.

V říjnu 2012 vyzval Evropský parlament Komisi, aby Evropským rokem rozvoje vyhlásila rok 2015, a vyjádřil naději, že tato událost zvýší viditelnost rozvojové spolupráce.

Ohledně koncepce EYD2015 byly neformálně konzultovány útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost.

Pokud jde o pořádání této události, byl neformálně osloven Evropský parlament a členské státy.

EYD2015 byl jedním z bodů jednání během pravidelného setkání s generálními řediteli pro problematiku rozvoje členských států v červnu 2013.

Na téma organizace proběhly diskuse v rámci interinstitucionální pracovní skupiny pro EYD2015, ve které zasedají zástupci konfederace CONCORD, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, poslanci Evropského parlamentu a zástupci členských států.

Plány týkající se EYD2015 byly představeny v rámci fóra pro rozvojové vzdělávání a zvyšování informovanosti, jehož účelem je posílit kapacity nevládních organizací, pokud jde zvyšování informovanosti, a vzdělávat a zapojit evropskou veřejnost do plánů na vymýcení chudoby po celém světě a do plánů sociálního začlenění. Iniciativa je ve své podstatě všemi vítána; rostoucí počet žádostí o další informace aktivní podpory naznačují, že je o ni vysoký zájem.

Vzhledem k tomu, že se EYD2015 týká vnějších vztahů, proběhly také neformální diskuse s mezinárodními organizacemi.

4.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Právní základ

Článek 209 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví právní základ pro rozvoj a provádění rozvojové politiky EU, která je definována v článku 208.

Článek 210 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že k „prohloubení vzájemného doplňování a účinnosti svých činností Unie a členské státy koordinují své politiky v oblasti rozvojové spolupráce a vzájemně slaďují své programy pomoci, včetně svého vystupování v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Mohou přijímat společná opatření. Členské státy případně přispívají k uskutečňování programů pomoci přijatých Unií.“ Komise může vyvinout jakékoli užitečné iniciativy na podporu takové koordinace.

Hlavním cílem návrhu rozhodnutí o EYD2015 je zvýšit povědomí veřejnosti o přidané hodnotě evropské dimenze při rozvojové spolupráci s ohledem na celosvětovou provázanost a měnící se rozvojovou politiku EU.

Proto tento cíl spadá do působnosti obou výše uvedených článků.

· Zásada subsidiarity

Primární odpovědnost za zvyšování povědomí občanů o problematice rozvoje leží na členských státech. Akce na úrovni Unie doplňuje vnitrostátní iniciativy v této oblasti, jak je zdůrazněno v politickém prohlášení Partnerství pro komunikaci o Evropě[5], které dne 22. října 2008 podepsal Evropský parlament, Rada a Komise. Potřeba mnohostranných partnerství, nadnárodní výměny informací, zvyšování povědomí o této problematice napříč Unií a šíření osvědčených postupů neumožňuje uspokojivé plnění cílů Evropského roku rozvoje na úrovni členských států, jichž lze také vzhledem k rozsahu celé akce lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

· Zásada proporcionality

Akce, která má být provedena v rámci navrhovaného evropského roku, nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejího cíle. Návrh tedy respektuje zásadu proporcionality, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

5.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Roční nebo víceleté nastavení priorit podle rozpočtových položek a programů Komise poskytuje dostatečný prostor pro finanční rezervu k uskutečnění EYD2015 v rámci stávajícího předběžného plánování (viz příloha).

2013/0238 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roku rozvoje (2015)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 209 a čl. 210 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[6],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[7],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Podstatou rozvojové spolupráce je podpora všech stránek lidského rozvoje a naplňování potřeb lidí ve všech směrech, včetně kulturního rozměru[8].

(2)       Evropská Unie poskytuje pomoc v oblasti rozvojové spolupráce od roku 1957 a je největším dárcem oficiální rozvojové pomoci na světě.

(3)       Lisabonská smlouva pevně ukotvila rozvojovou politiku v rámci vnější akce EU, aby podpořila zájem EU na vytvoření stabilního a prosperujícího světa. Rozvojová politika pomáhá řešit také další globální výzvy a přispívá k plnění strategie EU nazvané Evropa 2020.

(4)       EU zaujímá vedoucí postavení při vytváření a provádění koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která je zaměřena na posílení součinnosti mezi politikami, jež se pomoci bezprostředně netýkají a rozvojovými cíli.

(5)       Boj s chudobou je i nadále hlavním cílem opatření Evropské unie v oblasti rozvojové politiky, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(6)       V roce 2000 se mezinárodní společenství zavázalo, že do roku 2015 uskuteční konkrétní kroky v boji proti chudobě, a to přijetím rozvojových cílů tisíciletí, jež byly schváleny Unií a jejími členskými státy.

(7)       Náš svět prošel v posledních letech obrovskými změnami, došlo také k výrazným globálním posunům v hospodářské a politické rovnováze. Na světovou scénu vstoupili noví aktéři, včetně soukromých a jiných nestátních subjektů. Většina celosvětového HDP připadá na rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky, přičemž rozvíjející se země se stávají nejdůležitější hybnou silou celosvětového růstu a již nyní mají výrazný vliv na světovou ekonomiku.

(8)       Kontinuita podpory rozvojové spolupráce je v rychle se měnícím světě životně důležitá. Přibližně 1,3 miliardy lidí stále ještě žije v extrémní příjmové chudobě a potřeby pro lidský rozvoj mnoha dalších nejsou dosud uspokojeny. Téměř všude na světě se prohloubily nerovnosti v rámci jednotlivých zemí. Přirozené životní prostředí se ocitá pod stále vyšším tlakem a důsledky změny klimatu obzvláště těžce dopadají na rozvojové země. Tyto problémy jsou univerzální a vzájemně spolu souvisejí, proto je musí řešit všechny země společně.

(9)       Byly zahájeny diskuse o rámci na období po roce 2015 a Evropská komise vyjádřila svůj názor ve sdělení Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost[9]. Tato návrh má vyřešit nedostatky stávajícího rámce pro rozvoj a stanovit společný postup pro vytvoření zastřešujícího mezinárodního rámce, jenž by řešil tematiku eradikace chudoby společně s problémy týkajícími se udržitelnosti. Návrh navazuje na sdělení z roku 2011 Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu[10], které již vedlo k zásadní změně orientace rozvojové politiky EU.

(10)     Evropský rok rozvoje pořádaný v roce 2015 je vhodnou příležitostí ke zvýšení povědomí veřejnosti o stávající orientaci evropské rozvojové politiky. Veřejnost potřebuje informace o tom, jak může globalizovaná Evropa pomoci se zajištěním celosvětové udržitelnosti. V tomto kontextu je třeba více hovořit o celosvětové vzájemné závislosti a o tom, že rozvoj je víc než pouhá pomoc.

(11)     Rok 2015 by měl být symbolickým a zároveň rozhodujícím rokem, neboť je posledním rokem pro dosažení společně dohodnutých rozvojových cílů tisíciletí, a nabízí tedy jedinečnou příležitost zhodnotit mezinárodní závazky z roku 2000. Rok 2015 bude rovněž rokem, ve kterém by mělo být přijato zásadní mezinárodní rozhodnutí o rámci pro rozvoj, který v příštích desetiletích nahradí rámec pro rozvojové cíle tisíciletí.

(12)     Dotčený rok by rovněž mohl být vhodným okamžikem k předložení výsledků rozvojové politiky EU, kterých bylo dosaženo po provedení zásad stanovených ve sdělení Agenda pro změnu, jež bylo přijato v roce 2011.

(13)     Klíčem k zajištění úspěšného dopadu činností Unie v oblasti rozvoje je podpora veřejnosti a politická podpora. Uvedený evropský rok byl proto měl být příležitostí ke zvyšování informovanosti, podnětem k větší aktivitě v této oblasti a k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními orgány, občanskou společností, sociálními partnery a mezinárodními subjekty a organizacemi, které se zabývají problematikou rozvoje. Měl by pomoci soustředit politickou pozornost na tuto problematiku a mobilizovat všechny zúčastněné strany, aby se prosadila a podpořila další opatření a iniciativy na úrovni Unie a členských států ve spolupráci s příjemci rozvojové pomoci a jejich zástupci.

(14)     Z průzkumu Eurobarometr[11] z října 2012 vyplynulo, že pomoc lidem v partnerských zemích se u občanů EU těší silné podpoře (85 %). Navzdory současné hospodářské situaci se více než šest Evropanů z deseti domnívá, že by pomoc pro osoby v partnerských zemích měla být zvýšena. Zároveň z tohoto průzkumu jasně vyplynulo, že lidé toho o rozvojové spolupráci EU mnoho nevědí; toto zjištění implikuje potřebu lepší komunikace s lidmi.

(15)     Ve svém usnesení ze dne 23. října 2012[12] vyzval Evropský parlament Komisi, aby vyhlásila rok 2015 Evropským rokem rozvoje, a vyjádřil naději, že takové opatření zvýší viditelnost rozvojové spolupráce.

(16)     Účinná koordinace aktivit všech partnerů působících na úrovni Unie a na vnitrostátních, regionálních a místních úrovních je condicio sine qua non skutečně účinného evropského roku. Při prosazování rozvojové politiky EU hrají obzvláště důležitou roli místní a regionální partneři.

(17)     Různorodé vnitrostátní socioekonomické a kulturní kontexty a citlivé otázky vyžadují, aby se činnosti v rámci evropského roku decentralizovaly na vnitrostátní úroveň, a to v souladu s článkem 58 finančního nařízení[13]. Stanovení priorit na vnitrostátní úrovni by však mělo být koordinováno Komisí s cílem zajistit soulad se strategickými cíli evropského roku.

(18)     Účast na financovaných činnostech evropského roku by měla být umožněna členským státům a kandidátským zemím, na něž se vztahuje předvstupní strategie, a to v souladu se všeobecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí na programech Unie, jež jsou stanoveny v rámcové dohodě a v rozhodnutích Rady pro přidružení.

(19)     Měla by být zajištěna soudržnost a doplňkovost s dalšími činnostmi Unie, zejména s nástrojem pro rozvojovou spolupráci, včetně programu pro rozvojové vzdělávání a zvyšování informovanosti, s Evropským rozvojovým fondem, evropským nástrojem sousedství a partnerství a s dalšími finančními nástroji EU pro vnější činnost, které jsou relevantní ve věci rozvojové politiky.

(20)     Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[14].

(21)     Aby bylo možné optimalizovat účinnost a efektivitu akcí plánovaných na Evropský rok rozvoje, je důležité, aby byl soubor přípravných akcí proveden v letech 2013 a 2014.

(22)     Komise již podnikla nejrůznější kroky na podporu politik rozvoje a ke zvýšení informovanosti občanů o rozvojové spolupráci. Pro účely evropského roku 2015 by se tyto stávající iniciativy měly využívat co nejvíce.

(23)     Primární odpovědnost za zvyšování povědomí občanů o problematice rozvoje leží na členských státech. Akce na úrovni Unie doplňuje vnitrostátní iniciativy v této oblasti, jak je zdůrazněno v politickém prohlášení Partnerství pro komunikaci o Evropě[15], které dne 22. října 2008 podepsal Evropský parlament, Rada a Komise.

(24)     Potřeba mnohostranných partnerství, nadnárodní výměny informací, zvyšování povědomí o této problematice napříč Unií a šíření osvědčených postupů neumožňuje uspokojivé plnění cílů Evropského roku rozvoje na úrovni členských států, jichž lze také vzhledem k rozsahu celé akce lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Předmět

Rok 2015 se vyhlašuje „Evropským rokem rozvoje“ (dále jen „evropský rok“).

Článek 2 Cíle

Obecným účelem evropského roku je:

– informovat občany EU o rozvojové spolupráci EU s důrazem na to, čeho může Evropská unie jako největší dárce pomoci na světě dosáhnout již dnes a jak by mohla učinit ještě více, pokud její orgány a členské státy spojí síly,

– podnítit aktivní zájem evropských občanů o rozvojovou spolupráci, posílit smysl pro odpovědnost a poskytnout příležitost k účasti na vytváření a provádění politik a

– zvýšit informovanost o úloze rozvojové spolupráce EU, která přináší celou řadu výhod, a to nejen příjemcům, ale v měnícím se a stále více vzájemně provázaném světě i občanům EU.

Článek 3 Zahrnuté iniciativy

1.           Opatření přijatá k dosažení cílů uvedených v článku 2 mohou zahrnovat tyto iniciativy organizované na úrovni Unie, na národní, regionální nebo místní úrovni, jak je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí:

– sdělovací kampaně za účelem šíření klíčových sdělení zaměřené na širokou veřejnost i na konkrétní cílové skupiny, a to i prostřednictvím sociálních médií,

– konference, akce a iniciativy pořádané ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podpořit aktivní účast a diskusi a zvýšit informovanost na evropské úrovni,

– konkrétní iniciativy v členských státech zaměřené na podporu cílů evropského roku, zejména prostřednictvím výměny informací a sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi národními, regionálními, místními správami a jinými organizacemi a

– provádění studií a průzkumů a šíření jejich výsledků.

2.           Komise může označit další činnosti jako přínosné pro cíle evropského roku a umožnit, aby odkazy na evropský rok mohly být použity k propagaci těchto činností za podmínky, že budou přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 2.

Článek 4 Koordinace s členskými státy

1.           Každý členský stát určí svého národního koordinátora pověřeného organizací účasti daného členského státu na evropském roce a informuje o jeho jmenování Komisi.

2.           Národní koordinátoři v úzké spolupráci s Komisí konzultují a spolupracují s celou řadou příslušných zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a případně vnitrostátních agentur nebo kontaktních míst pro příslušné programy Unie.

3.           Členské státy se vyzývají, aby do 1. června 2014 předložily Komisi svůj návrh pracovního programu, v němž budou uvedeny podrobnosti o vnitrostátních činnostech plánovaných na Evropský rok rozvoje, a to v souladu s cíli uvedenými v článku 2 a podrobnostmi o opatřeních uvedenými v příloze.

4.           Před schválením pracovních programů Komise ověří, jak je stanoveno ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech, že navrhované činnosti jsou v souladu s cíli stanovenými v tomto rozhodnutí.

Článek 5 Zúčastněné země

Činností v rámci Evropského roku, které mají být financovány, se mohou účastnit:

– členské státy,

– kandidátské země, na něž se vztahuje předvstupní strategie, v souladu se všeobecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí na programech Unie, jež jsou stanoveny v rámcové dohodě a v rozhodnutích Rady pro přidružení.

Článek 6 Koordinace na úrovni Unie a provádění

1.           Komise provede toto rozhodnutí na úrovni Unie, zejména prostřednictvím přijetí nezbytných rozhodnutí o financování v souladu s nařízeními zřizujícími finanční nástroje týkající se dotčených akcí.

2.           Komise úzce spolupracuje s členskými státy, Evropským parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a s orgány a sdruženími působícími v problematice rozvoje.

3.           Komise uspořádá zasedání národních koordinátorů s cílem koordinovat provádění evropského roku a vyměňovat informace o jeho provádění na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

4.           Komise uspořádá zasedání zúčastněných stran a zástupců evropských organizací nebo orgánů činných v oblasti rozvoje, kteří jí budou nápomocni při provádění evropského roku na úrovni Unie.

5.           Komise zajistí, aby se téma evropského roku stalo prioritou sdělovacích činností jejích zastoupení v členských státech a delegací Evropské unie v partnerských zemích. Podobně příslušné klíčové sítě na úrovni Unie, které na své provozní náklady získávají prostředky ze souhrnného rozpočtu Unie, zajistí, aby se téma evropského roku stalo prioritou jejich pracovních programů.

Článek 7 Soudržnost a doplňkovost

V souladu s nařízeními, která zřizují finanční nástroje týkající se dotčených akcí, Komise zajistí, aby opatření stanovená v tomto rozhodnutí byla v souladu s ostatními unijními, vnitrostátními a regionálními programy a iniciativami, které přispívají k dosažení cílů evropského roku, a aby v plné míře doplňovala stávající unijní, vnitrostátní a regionální iniciativy a zdroje.

Článek 8 Specifická ustanovení o finanční a nefinanční podpoře

1.           Opatření s působností na úrovni Unie uvedená v části A přílohy jsou předmětem veřejných zakázek nebo udělování grantů financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s hlavou V a IV finančního nařízení.

2.           Opatření s působností na úrovni Unie uvedená v části B přílohy mohou být spolufinancována ze souhrnného rozpočtu Unie.

3.           Komise může v souladu s postupem uvedeným v části C přílohy poskytnout spolufinancování každému národnímu koordinačnímu orgánu.

4.           Je-li to vhodné, mohou být stávající programy, které přispívají k podpoře rozvoje, použity k podpoře evropského roku, a to aniž jsou dotčeny jejich cíle a rozpočty.

5.           Komise může přiznat nefinanční podporu činnostem, které veřejné a soukromé organizace podnikly v souladu s čl. 3 odst. 2.

Článek 9 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie na základě tohoto rozhodnutí.

3.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je oprávněn provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[16] a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[17], aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o grantu nebo smlouvu, které jsou financovány podle dotčeného rozhodnutí.

Článek 10 Sledování a hodnocení

Do 31. prosince 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 11 Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Podrobné informace o opatřeních uvedených v článku 3

Provádění evropského roku se zaměří na rozsáhlou informační a komunikační kampaň pořádanou v celé Unii, která bude doplněna o opatření prováděná členskými státy. Do akcí pořádaných na národní i unijní úrovni se mohou též zapojit občanská společnost, sociální partneři a další zúčastněné strany s cílem vytvořit pocit odpovědnosti mezi hlavními aktéry.

Unie poskytne finanční podporu včetně písemného zmocnění k používání vytvořeného loga a dalších materiálů spojených s evropským rokem iniciativám veřejných nebo soukromých organizací, pokud tyto organizace Komisi zaručí, že dané iniciativy proběhnou v roce 2015 a že lze očekávat, že významně přispějí k dosažení cílů evropského roku.

A.        PŘÍMÉ INICIATIVY UNIE

Financování bude mít obecně podobu přímého nákupu zboží a služeb v rámci stávajících rámcových smluv. Může mít rovněž podobu grantů. Iniciativy mohou zahrnovat:

– Informační a propagační kampaně včetně:

– výroby a distribuce audiovizuálních a tištěných materiálů, které odrážejí cíle nastíněné v článku 2,

– vysoce viditelných akcí a fór pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů,

– opatření pro seznámení veřejnosti s výsledky a pro zviditelnění programů, režimů a iniciativ Evropské unie, které přispívají k dosahování cílů evropského roku,

– zřízení informačních internetových stránek v rámci serveru Europa (http://europa.eu/index_en.htm) věnovaných akcím uskutečněným v rámci evropského roku.

– Další iniciativy:

– poskytování jazykových služeb (překlady, tlumočení, vícejazyčné informace),

– sledování, průzkumy a audity na úrovni Unie s cílem provést hodnocení a podat zprávu o přípravě, účinnosti a dopadu daného evropského roku.

B.        SPOLUFINANCOVANÉ INICIATIVY UNIE

Vysoce sledované akce evropského rozsahu, jejichž cílem je zlepšit povědomí o cílech evropského roku, pokud možno organizované ve spolupráci s členskými státy, které budou v roce 2015 předsedat Radě, mohou obdržet grant Unie až do výše 80 % konečných nákladů na činnosti.

C.        SPOLUFINANCOVANÉ INICIATIVY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Každý národní koordinační orgán může předložit pracovní program, který má podpořit evropský rok, pro spolufinancování ze strany Unie. Pracovní program popisuje konkrétní opatření přijatá národním koordinačním orgánem, jež mají být financována. K žádosti o grant se přikládá podrobný budoucí rozpočet uvádějící celkové náklady na navrhované iniciativy / navrhovaný pracovní program a výši a zdroje možného spolufinancování. Konečná částka spolufinancování ze strany EU může pokrývat až 80 % konečných nákladů na činnosti. Komise stanoví orientační částky, které budou k dispozici v rámci spolufinancování pro každý národní koordinační orgán, a lhůtu pro předložení žádostí. S cílem zaručit minimální úroveň činností by tato kritéria měla přihlížet k počtu obyvatel, k životním nákladům a k paušální částce na každý členský stát.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Evropský rok rozvoje 2015

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[18]

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

R Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[19]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Žádné víceleté strategické cíle s ohledem na specifičnost iniciativy, jakou je evropský rok

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

1. Informovat občany EU o rozvojové spolupráci EU a představit výsledky, kterých Evropská unie coby největší dárce pomoci na světě může dosáhnout již dnes a kterých je schopna dosáhnout, pokud její orgány spojí síly s členskými státy.

2. Podněcovat aktivní zájem evropských občanů o rozvojovou spolupráci, seznámit občany s jejich povinnostmi a příležitostmi, pokud jde o vytváření a provádění politik.

3. V kontextu měnícího se a stále více propojeného světa zvýšit informovanost občanů o významu rozvojové spolupráce EU a upozornit na to, že rozvojová spolupráce EU přináší celou řadu výhod nejen příjemcům, ale i občanům Unie.

Příslušná(é) aktivita(y) ABM/ABB

Kapitola 21 08 — Politická strategie a koordinace v oblasti politiky „Rozvoj a vztahy se státy AKT“; a

Kapitola 19 11 — Politická strategie a koordinace v oblasti politiky „Vnější vztahy“

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte dopady, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

1. Informační a sdělovací kampaň zvýší viditelnost rozvojové spolupráce Evropské unie a upozorní na dopad evropských rozvojových politik Unie na životy občanů.

2. Očekává se pozitivní reakce občanů a jejich aktivní zapojení do organizace EYD2015.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1. Úroveň obecného povědomí a informovanosti občanů EU, pokud jde o úkoly po dosažení rozvojových cílů tisíciletí, o rozvojové politiky a nástroje (prostřednictvím Eurobarometru a aplikace TR–AID).

2. Počet výstupů v rámci mediálních kampaní, pořádaných konferencí a akcí a činností organizovaných ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti a jinými nestátními subjekty.

3. Míra zapojení občanů EU, které se dosáhne prostřednictvím činností v rámci EYD2015.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V krátkodobém horizontu: Informovat občany EU o rozvojové spolupráci EU a představit výsledky, kterých EU coby největší dárce pomoci na světě může dosáhnout již dnes.

V dlouhodobém horizontu: V kontextu měnícího se a stále více propojeného světa zvýšit povědomí občanů o významu rozvojové spolupráce EU a upozornit na to, že rozvojová spolupráce EU přináší celou řadu výhod nejen příjemcům, ale i občanům Unie.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

V souladu se krátkodobými a dlouhodobými potřebami poskytnout členským státům a zúčastněným stranám na všech úrovních příležitost provést a formulovat politiku rozvojové spolupráce EU a vnější nástroje.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Předchozí evropské roky prokázaly svou hodnotu účinných nástrojů pro zvyšování povědomí, které ovlivnily veřejnost i tvůrce veřejného mínění a vytvořily součinnosti mezi různými oblastmi zásahu na úrovni EU a členských států.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Evropská komise i další orgány EU mají k dispozici široké spektrum nástrojů v oblasti informování o podpoře rozvojové spolupráce EU, jako je např. program rozvojového vzdělávání a zvyšování informovanosti řízený Komisí.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

R Časově omezený návrh/podnět

– R  Návrh/podnět s platností 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015

– R  Finanční dopad od roku 2013 do roku 2015

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[20]

U rozpočtu na rok 2013

R Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[21]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům/subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

U rozpočtů na rok 2014 a na další roky

R Přímé řízení Komisí

– ¨ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

R Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury;

– ¨EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– R veřejnoprávní subjekty;

– R soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

– Na úrovni Evropské unie budou finanční prostředky řízeny prostřednictvím přímého řízení Komisí.

– Na vnitrostátní úrovni členských států budou finanční prostředky řízeny prostřednictvím nepřímého řízení ze strany národního koordinačního orgánu, který určí členské státy Evropské unie.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

– Následné hodnocení (ex post)

– Pracovní program Evropského rozvojového roku

– Zřízení řídícího výboru

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

– Přijetí rozvojové spolupráce EU se zhorší

– Přehnané očekávání ohledně dopadu EYD2015

– Nedostatečné zapojení zúčastněných stran

– Nevhodnost činností zaměřených na občany

– Nedojde ke změně občanských postojů

– Omezená spolupráce či dokonce negativní kampaň ze strany sdělovacích prostředků

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

– Dialog s organizacemi občanské společnosti, členskými státy a orgány EU při přípravě a provádění evropského roku

– Pravidelné posuzování rizik v rámci řídícího výboru

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná opatření k prevenci a ochraně.

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle dotčeného rozhodnutí obdrželi finanční prostředky Unie.

3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je oprávněn provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[22] a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[23], aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o grantu nebo smlouvu, které jsou financovány podle dotčeného rozhodnutí.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP ([24]) || ze zemí ESVO[25] || z kandidátských zemí[26] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

IV — Vnější vztahy || 21 08 02 — Koordinace a zvyšování povědomí o rozvojové problematice; a || RP || NE || ANO || NE || NE

IV — Vnější vztahy || 19 11 03 — Evropská unie ve světě || RP || NE || ANO || NE || NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo […][Okruh………………………………………...……….] || RP/NRP || ze zemí ESVO || z kandidátských zemí || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| […][XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

Organizace Evropského roku rozvoje nevyžaduje žádné dodatečné finanční prostředky. Roční stanovení priorit na základě rozpočtových položek a programů oddělení 04 Transparentnost a komunikace Generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci — EuropeAid poskytuje dostatečný prostor pro finanční rezervu za účelem organizace evropského roku v rozsahu 15 milionů EUR. Celková částka určená na organizaci evropského roku zahrnuje výdaje na přípravné a prováděcí akce[27]. Tyto částky se proto uvádějí pouze pro informační účely.

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || Okruh IV — Vnější vztahy

GŘ: DEVCO || || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok N[28] || Rok N+1 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky 21 08 02 || Závazky || (1) || 4,980 || 7,500 || || || || || || 12,480

Platby || (2) || 1,800 || 3,820 || 6,180 || 1,470 || || || || 13,270

Číslo rozpočtové položky 19 11 03 || Závazky || (1a) || 1,490 || || || || || || || 1,490

Platby || (2a) || 0,700 || || || || || || || 0,700

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[29] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || 19 01 04 02 11 nebo 21 01 04 01 11 nebo 21 01 04 04 || (3) || 0,150 || 0,150 || 0,150 || || || || || 0,450

CELKEM prostředky  pro GŘ DEVCO || Závazky || = 1+1a +3 || 6,620 || 7,650 || 0,150 || || || || || 14,420

Platby || =2+2a +3 || 2,650 || 3,970 || 6,330 || 1,470 || || || || 14,420

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 6,470 || 7,500 || || || || || || 13,970

Platby || (5) || 2,500 || 3,820 || 6,180 || 1,470 || || || || 13,970

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0,150 || 0,150 || 0,150 || || || || || 0,450

 CELKEM prostředky na OKRUH IV víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 6,620 || 7,650 || 0,150 || || || || || 14,420

Platby || =5+ 6 || 2,650 || 3,970 || 6,330 || 1,470 || || || || 14,420

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

 CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce   || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2013[30] || Rok 2014[31] || Rok N[32] || Rok N+1 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

GŘ: DEVCO ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,635 || 0,635 || 0,381 || || || || || 1,651

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ DEVCO CELKEM || Prostředky || 0,635 || 0,635 || 0,381 || || || || || 1,651

 CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,635 || 0,635 || 0,381 || || || || ||

             v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok N || Rok N+1 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

 CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 7,255 || 8,285 || 0,531 || || || || || 16,071

Platby || 3,285 || 4,605 || 6,711 || 1,470 || || || || 16,071

Náklady na správu, včetně lidských zdrojů, budou zajištěny prostřednictvím interní reorganizace uvnitř GŘ DEVCO.

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– R Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok N || Rok N+1 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh[33] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[34]: informovat občany EU o rozvojové spolupráci EU a zejména ukázat výsledky, kterých EU coby největší dárce pomoci na světě může dosáhnout již dnes a kterých může být dále dosaženo spojeným úsilím orgánů EU a členských států. || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mediální kampaň: zpravodajské videozáznamy, videoklipy, internetové stránky, PR, semináře pro novináře, sociální média atd. || || || 3 || 0,470 || 3 || 0,450 || || || || || || || || || || || 6 || 0,920

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 3 || 0,470 || 3 || 0,450 || || || || || || || || || || || 6 || 0,920

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2: podněcovat aktivní zájem evropských občanů o rozvojovou spolupráci, seznámit je s jejich povinnostmi a příležitostmi, pokud jde o vytváření a provádění politik. || || || || || || || || || || || || || || || ||

Konference a akce: zahajovací a závěrečná konference, přednášky, akce na nejvyšší úrovni, doprovodné akce atd. || || || 2 || 2,500 || 3 || 0,850 || || || || || || || || || || || 5 || 3,350

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 2 || 2,500 || 3 || 0,850 || || || || || || || || || || || 5 || 3,350

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3: zvyšovat povědomí o úloze rozvojové spolupráce EU, která přináší celou řadu výhod, a to nejen příjemcům, ale v měnícím se a stále více vzájemně provázaném světě i občanům EU. ||

Semináře a další výstupy: semináře, akce je zvýšení informovanosti v členských státech, vizuální identita, propagační materiály, publikace a tisk, studie, fondy pro nevládní organizace a členské státy atd. || || || 6 || 3,500 || 2 || 6,200 || || || || || || || || || || || 8 || 9,700

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 6 || 3,500 || 2 || 6,200 || || || || || || || || || || || 8 || 9,700

NÁKLADY CELKEM || 11 || 6,470 || 8 || 7,500 || || || || || || || || || || || 19 || 13,970

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– R Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2013 || Rok 2014 || Rok N[35] || Rok N+1 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,635 || 0,635 || 0,381 || || || || || 1,651

Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5[36] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,635 || 0,635 || 0,381 || || || || || 1,651

Prostředky na oblast lidských zdrojů, které potřebuje koordinační tým za účelem organizace EYD2015, budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– R Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok N || Rok N+1 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 5 || 5 || 3 || || || ||

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)[37] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[38] || – v ústředí || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 5 || 5 || 3 || || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Lidské zdroje, které potřebuje koordinační tým za účelem organizace EYD2015, budou pokryty prostřednictvím zaměstnanců GŘ, kteří již byli přiděleni k řízení akce a/nebo byli vnitřně přerozděleni v rámci GŘ; v případě potřeby budou tyto zdroje doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Plánování a provádění komunikačních činností v rámci EYD2015 s cílem zajistit účinnost z hlediska finančních a časových výdajů, zajištění interinstitucionální koordinace, jakož i koordinace se zúčastněnými stranami (členskými státy a občanskou společností atd.).

Externí zaměstnanci || Nepoužije se

3.2.4.    

3.2.5.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– R Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[39].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.6.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt: || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– R Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[40]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Určete způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu, sdělení Komise (2011) 637 v konečném znění a závěry Rady ze dne 14. května 2012.

[2]               Solidarity that spans the globe: Europeans and development aid, zvláštní průzkum Eurobarometr 392, říjen 2012.

[3]               Jedná se o opakovaný závazek světových vlád, který spočívá ve vyčlenění 0,7 % hrubého národního produktu (HNP) bohatých zemí na oficiální rozvojovou pomoc.

[4]               Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu, sdělení Komise (2011) 637 v konečném znění a závěry Rady ze dne 14. května 2012; Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost, sdělení Komise (2013) 92 final. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 o Agendě pro změnu: budoucnost rozvojové politiky EU (2012/2002(INI)).

[5]               Úř. věst. C 13, 20.1.2009, s. 3.

[6]               Úř. věst. C xxx, s.

[7]               Úř. věst. C xxx, s.

[8]               Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 o Agendě pro změnu: budoucnost rozvojové politiky EU (2012/2002(INI)).

[9]               Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost, sdělení Komise (2013) 92 final.

[10]             Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu, sdělení Komise (2011) 637 v konečném znění a závěry Rady ze dne 14. května 2012.

[11]             Solidarity that spans the globe: Europeans and development aid, zvláštní průzkum Eurobarometr 392, říjen 2012.

[12]             Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 o Agendě pro změnu: budoucnost rozvojové politiky EU (2012/2002(INI)).

[13]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.

[14]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[15]             Úř. věst. C 13, 20.1.2009, s. 3.

[16]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[18]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[19]             Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[20]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[21]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[22]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[23]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[24]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[25]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[26]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[27]             V roce 2013, v rámci souhrnného rozpočtu na rok 2012, hodlá Komise přidělit 1 030 000 EUR na přípravné akce Evropského roku rozvoje 2015 s využitím rozpočtových prostředků na rok 2012 oddělení 04 Transparentnost a komunikace Generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci — EuropeAid.

[28]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[29]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[30]             Údaje jsou založeny na průměrných nákladech GŘ HR – 127 000 EUR/rok na AD/AST.

[31]             Idem.

[32]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[33]             Výstupy jsou dodané produkty a služby (např. Počet financovaných studentských výměn, počet km vystavěných silnic atd.).

[34]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[35]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[36]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[37]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[38]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[39]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[40]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.