DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti návrhu

· Obecné souvislosti, odůvodnění a cíle návrhu

Národní kulturní statky jsou statky, které členské státy považují za součást svého kulturního dědictví. Tyto kulturní statky jsou obvykle roztříděny podle jejich významu z kulturního hlediska a vztahují se na ně více či méně přísná pravidla ochrany. V rámci kulturních statků představují tzv. národní kulturní poklady umělecké, historické nebo archeologické hodnoty podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) objekty prvořadého významu, které by se měly zachovat pro budoucí generace. Národní kulturní poklady jsou obecně po právní stránce lépe chráněny, jelikož se na ně vztahuje definitivní zákaz vývozu z území členského státu.

Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie zajištěn volný pohyb zboží. Tato ustanovení nebrání zákazům nebo omezením odůvodněným ochranou národních kulturních pokladů umělecké, historické nebo archeologické hodnoty ve smyslu článku 36 SFEU.

Směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu[1] byla přijata v roce 1993 při zrušení vnitřních hranic s cílem zajistit ochranu kulturních statků označených jako národní kulturní poklad členských států. Cílem této směrnice je zajištění souladu mezi základní zásadou volného pohybu zboží a nezbytností účinné ochrany národních kulturních pokladů.

Hodnocení směrnice[2] umožnila zjistit omezenou účinnost tohoto nástroje pro navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu a nacházejících se na území jiného členského státu. Hlavními zjištěnými příčinami jsou:

· podmínky, jež musí kulturní statky označené jako národní kulturní poklad splňovat, aby mohly být předmětem navrácení, tzn. musí patřit do jedné ze společných kategorií uvedených v příloze a splňovat kritéria finančních limitů a stáří,

· krátká lhůta pro zahájení řízení o navrácení,

· náklady spojené s odškodněním.

Díky těmto hodnocením se rovněž zjistilo, že v zájmu lepšího provádění směrnice je třeba zlepšit správní spolupráci a konzultace mezi příslušnými vnitrostátními orgány.

S ohledem na systém zřízený směrnicí by k navracení kulturních statků měly některé členské státy využívat mechanismy stanovené v mezinárodních dohodách. Úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a Úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995 neratifikovaly všechny členské státy[3].

I přes rozmanitost stávajících nástrojů se obchod s kulturními statky stal jedním z nejrozšířenějších nezákonných obchodů. Obchod s kulturními statky označenými jako národní kulturní poklad představuje obzvlášť závažnou formu této trestné činnosti, která má zhoubné následky pro národní identitu, kulturu a dějiny členských států, neboť ztráta národních kulturních pokladů připravuje všechny občany daného státu o prvek důležitý pro jejich identitu a svědka jejich dějin.

Rada Evropské unie uvedla, že tato problematika se týká členských států Unie v podstatné míře, a na zasedání ve dnech 13. a 14. prosince 2011 dospěla k závěru, že je třeba přijmout opatření, jež posílí účinnost předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a boje proti ní. V tomto smyslu Komisi mimo jiné doporučila, aby členským státům poskytovala podporu v zájmu účinné ochrany kulturních statků s cílem předcházet nedovolenému obchodu s kulturními statky a bojovat proti němu a prosazovat případná doplňující opatření[4].

Cílem tohoto návrhu je umožnit členským státům navrácení všech kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z jejich území od roku 1993.

Obecným cílem je přispět k ochraně kulturních statků v rámci vnitřního trhu.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato iniciativa je v souladu s politikou Unie v oblasti ochrany kulturních statků. Rovněž je v souladu s výše uvedenými závěry Rady ohledně předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boje proti němu.

Návrh směrnice se týká navracení kulturních statků jako systému, díky němuž budou moci členské státy chránit své kulturní statky označené jako národní kulturní poklad.

Je třeba upozornit, že co se týče navrácení kulturního statku jeho vlastníkovi, který byl o něj připraven, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech[5] nové určení soudní příslušnosti, tj. příslušnosti soudů podle místa, kde se daný kulturní statek nachází, pro občanskoprávní řízení týkající se navrácení na základě vlastnických práv. Toto nové ustanovení by se vztahovalo rovněž na občanskoprávní řízení týkající se navracení kulturních statků.

Obě iniciativy si kladou za cíl posílit ochranu kulturních statků, přičemž první z nich umožňuje vnitrostátním orgánům žádat o navrácení kulturního statku označeného jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezeného z území daného státu, zatímco prostřednictvím druhé se uznává nárok vlastníka domáhat se navrácení kulturního statku u soudů členského státu, kde se daný kulturní statek nachází.

2.           Výsledek konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Od 30. listopadu 2011 do 5. března 2012 probíhala veřejná konzultace se všemi zúčastněnými stranami této iniciativy. Tato konzultace se uskutečnila v rámci interaktivní tvorby politiky („Váš hlas v Evropě“) formou dvou cílených dotazníků, z nichž jeden byl učený veřejným orgánům a subjektům a druhý občanům a hospodářským subjektům zainteresovaným nebo působícím v oblasti kulturních statků.

Útvary Komise obdržely 142 odpovědí, z toho 24 od veřejných subjektů a 118 ze soukromého sektoru. Shrnutí výsledků této veřejné konzultace je dostupné na portálu Europa[6].

Většina zúčastněných ze soukromého sektoru (61 %) se domnívá, že směrnice 93/7/EHS vhodným způsobem reaguje na potřeby členských států, a její revize tudíž není nutná. Pouze 22 % se vyslovilo pro revizi.

Na druhé straně 54 % zástupců veřejných orgánů a subjektů zastává názor, že směrnice nezaručuje skutečné navrácení národních kulturních pokladů, které byly neoprávněně vyvezeny z území členského státu. Navrhovaná řešení na zlepšení účinnosti směrnice se těší poměrně vyrovnané podpoře: 29 % pro revizi směrnice, 29 % pro zlepšení správní spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, 17 % pro podporu ratifikace mezinárodních úmluv (UNESCO a UNIDROIT) členskými státy a 25 % ve prospěch strategie kombinující více řešení, jako například revizi směrnice se zlepšením správní spolupráce a konzultaci mezi příslušnými orgány.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Směrnice 93/7/EHS byla pravidelně předmětem hodnotících zpráv Komise vypracovaných na základě vnitrostátních zpráv o jejím provádění. Tyto hodnotící zprávy se týkají období let 1993 až 2011 a jsou určeny Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru[7].

Komise kromě toho uskutečnila hodnocení směrnice ex post prostřednictvím zřízené skupiny národních expertů zastupujících ústřední orgány vykonávající funkce stanovené směrnicí. Úkolem skupiny odborníků pro navracení kulturních statků „Return of cultural goods“ vytvořené v rámci Výboru pro vývoz a navracení kulturních statků bylo určit problémy související s prováděním směrnice a navrhnout případná řešení. Činnost této skupiny probíhala v letech 2009 až 2011.

Pracovní skupina dospěla k závěru, že je nutná revize směrnice, aby se z ní stal účinnější nástroj pro navracení kulturních statků, a dále že jsou zapotřebí mechanismy ke zlepšení správní spolupráce a konzultace mezi vnitrostátními orgány[8].

· Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojen souhrn posouzení dopadů a posouzení dopadů, jejichž návrh posoudil výbor Evropské komise zřízený za tímto účelem, který své stanovisko vydal dne 21. září 2012. Konečné znění posouzení dopadů bylo změněno s cílem zohlednit doporučení výboru.

V tomto posouzení dopadů byly zohledněny zejména hodnotící zprávy týkající se této směrnice, dokumentace získaná v rámci činnosti skupiny odborníků pro navracení kulturních statků „Return of cultural goods“, práce skupiny odborníků (otevřená metoda koordinace) v oblasti mobility sbírek v rámci pracovního plánu pro kulturu na období let 2007 až 2010[9], výsledky veřejných konzultací na toto téma, ale i studie z let 2004, 2007 a 2011 z oblasti kulturních statků[10].

Na základě shromážděných informací provedla Komise posouzení dopadů, ve kterém zkoumala a porovnávala následující možnosti[11]:

Možnost 1: zachování současné situace

Směrnice 93/7/EHS ve znění směrnic 96/100/ES a 2001/38/ES zůstane nezměněna.

Možnost 2: podporovat využívání společných nástrojů mezi ústředními orgány

Dát ústředním orgánům k dispozici elektronický nástroj (systém pro výměnu informací o vnitřním trhu, dále jen „systém IMI“), který usnadní správní spolupráci, konzultaci a výměnu informací mezi těmito orgány.

Možnost 3: revize směrnice 93/7/EHS

Směrnice 93/7/EHS se zreviduje s cílem: i) rozšířit její oblast působnosti na všechny kulturní statky označené jako národní kulturní poklad, ii) prodloužit lhůty pro zahájení řízení o navrácení a pro ověření kulturního statku a iii) sblížit podmínky týkající se odškodnění vlastníka.

Možnost 4: podpořit členské státy, aby ratifikovaly a provedly úmluvu UNESCO z roku 1970 o kulturních statcích

Směrnice 93/7/EHS zůstane nezměněna, činnost se zaměří na to, aby členské státy ratifikovaly a provedly úmluvu UNESCO z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků.    

Preferovaný přístup vyplývá z kombinace 2. a 3. možnosti a klade si za cíl zejména:

– stanovit využívání systému IMI pro správní spolupráci mezi ústředními orgány,

– rozšířit oblast působnosti směrnice na všechny kulturní statky označené jako národní kulturní poklad ve smyslu článku 36 Smlouvy,

– prodloužit lhůtu zahájení pro řízení o navrácení,

– prodloužit stanovenou lhůtu pro ověření kulturního statku,

– sblížit podmínky týkající se odškodnění vlastníka v případě navrácení kulturního statku.

3.           Právní stránka návrhu

· Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem přepracování směrnice 93/7/EHS ve znění směrnic 96/100/ES a 2001/38/ES je umožnit členským státům navrácení všech kulturních statků označených jako národní kulturní poklad. Cílem přepracování je rovněž zjednodušení právních předpisů Unie v této oblasti.

Změny provedené ve směrnici 93/7/EHS se týkají: i) rozšíření její oblasti působnosti na všechny kulturní statky označené jako národní kulturní poklad ve smyslu článku 36 Smlouvy, ii) ustanovení využívání systému IMI pro správní spolupráci a výměnu informací mezi ústředními orgány, iii) prodloužení lhůty pro umožnění příslušným orgánům žádajícího členského státu ověřit povahu určitého kulturního statku, jenž se nachází v jiném členském státě, iv) prodloužení lhůty pro zahájení řízení o navrácení, v) určení orgánu žádajícího členského státu, který stanoví počátek lhůty pro řízení o navrácení, vi) upřesnění toho, že je povinností vlastníka při nabytí kulturního statku prokázat nezbytnou péči, vii) uvedení společných kritérií pro výklad pojmu nezbytná péče nebo viii) prodloužení lhůty pro zprávy o provádění směrnice a hodnotící zprávy.

· Právní základ

Návrh vychází z článku 114 SFEU.

· Zásada subsidiarity

Pravomoc v otázkách vnitřního trhu sdílí Unie společně s členskými státy. Zásada subsidiarity se tudíž uplatní.

Vzhledem k tomu, že opatření v oblasti navracení kulturních statků přijatá pouze na úrovni členských států se mohla potýkat s rozdíly mezi vnitrostátními předpisy, byla současně s vytvořením vnitřního trhu přijata směrnice 93/7/EHS.

Stanovení pravidel v oblasti navracení kulturních statků představuje jeden ze způsobů, jak usnadnit fungování vnitřního trhu. Členský stát by totiž jen velmi obtížně dosáhl navrácení neoprávněně vyvezeného kulturního statku označeného jako národní kulturní poklad bez společného postupu uplatnitelného v tom členském státě, kde se daný kulturní statek nachází. Vlastník vědomý si skutečnosti, že daný kulturní statek byl neoprávněně vyvezen, by se tak mohl usadit v členském státě, aniž by se musel obávat, že se kulturní statek ztratí.

S ohledem na přeshraniční rozměr neoprávněného vývozu kulturních statků je proto vhodnější v této oblasti jednat a umožnění navrácení neoprávněně vyvezených kulturních statků, které se nacházejí na území jiného členského státu, řešit na úrovni Unie. Proto nemůže být cíle návrhu dostatečně dosaženo na úrovni členských států a je zapotřebí opatření na úrovni Unie.

Unie však nemá pravomoc určit národní kulturní poklady nebo vnitrostátní soudy příslušné pro řízení týkající se navrácení, v rámci něhož může žádající členský stát proti vlastníku a/nebo držiteli kulturního statku označeného jako národní kulturní poklad, který byl neoprávněně vyvezen z území členského státu, vznést žalobu na jeho navrácení. Tyto aspekty spadají pod zásadu subsidiarity, neboť jsou v pravomoci členských států.

· Zásada proporcionality

V souladu se zásadou proporcionality nepřekračují navrhované změny rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů.

Prodloužení řízení o navrácení souvisí s hlavními příčinami, které omezují účinnost směrnice 93/7/EHS v dosažení navracení některých kulturních statků označených jako národní kulturní poklad. Tento návrh je přiměřený cíli zaručit navrácení všech kulturních statků označených jako národní kulturní poklad, které byly neoprávněně vyvezeny z území členského státu od roku 1993, a nepřekračuje rámec toho, co je pro uvedený účel nezbytné.

V tomto návrhu se v zájmu zlepšení používání směrnice stanoví, že správní spolupráce a výměna informací mezi ústředními orgány se budou uskutečňovat prostřednictvím systému IMI. Upřesňuje se v něm, který vnitrostátní orgán žádajícího členského státu stanoví počátek lhůty pro řízení o navrácení, a určuje se, že je povinností vlastníka prokázat nezbytnou péči, přičemž se uvádějí společná kritéria týkající se pojmu nezbytná péče, aby vnitrostátní soudci mohli tento pojem za účelem odškodnění vlastníka vykládat jednotněji. Tato kritéria nejsou vyčerpávající.

Tato nutnost jednat tedy neplatí pro ostatní aspekty, jako je umožnění jednotlivci zahájit řízení o navrácení kulturního statku označeného jako národní kulturní poklad, jenž mu patří, prodloužení promlčecí doby v souvislosti s řízením o navrácení z třiceti na padesát let nebo omezení maximální částky odškodnění vlastníka.

Návrh nepovede k žádné nové administrativní zátěži, ta by se měla naopak snížit.

· Použitá legislativní metoda

Je třeba připomenout, že Komise svým rozhodnutím ze dne 1. dubna 1987 uložila svým útvarům, aby přistoupily ke kodifikaci jakéhokoli právního aktu nejpozději po jeho desáté změně, přičemž zdůraznila, že se jedná o minimální pravidlo a jednotlivé útvary by se měly v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti předpisů snažit kodifikovat akty, za něž nesou odpovědnost, i v kratších intervalech.

Komise zahájila kodifikaci směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu[12] a příslušný návrh předložila zákonodárci[13]. Nová směrnice měla nahradit různé akty, které jsou do ní začleněny[14].

V průběhu legislativního procesu se zjistilo, že čl. 16 odst. 4 směrnice 93/7/EHS, který odpovídal čl. 16 odst. 3 návrhu kodifikovaného znění, stanoví odvozený právní základ. S ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. května 2008 ve věci C-133/06 bylo uznáno za nezbytné čl. 16 odst. 3 návrhu kodifikovaného znění zrušit. Vzhledem k tomu, že toto zrušení by znamenalo změnu obsahu, a šlo by tudíž nad rámec prosté kodifikace, bylo uznáno za nezbytné použít bod 8[15] interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů, s ohledem na společné prohlášení k uvedenému bodu[16].

Komise tudíž považovala za vhodné navrhovanou směrnici Evropského Parlamentu a Rady, jejímž cílem je kodifikace směrnice 93/7/EHS[17], stáhnout a kodifikaci této směrnice změnit na přepracování s cílem provést potřebné změny.

Jak již bylo vysvětleno, cíl umožnit členským státům navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad vyžaduje určitý počet obsahových změn směrnice 93/7/EHS. Proto bylo rozhodnuto použít metodu přepracování v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[18].

Tento návrh je přepracováním směrnice 93/7/EHS pozměněné směrnicemi 96/100/ES a 2001/38/ES. Představuje zjednodušení platných právních předpisů a povede ke zrušení směrnic 93/7/EHS, 96/100/ES a 2001/38/ES.

· Podrobné vysvětlení návrhu

V čl. 1 odst. 1 se vymezuje kulturní statek jako předmět, který je před neoprávněným vyvezením z území členského státu nebo po něm označen jako „národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty“ podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy. Příloha směrnice 93/7/EHS se zrušuje.

Za účelem navracení se touto směrnicí zrušuje povinnost, aby kulturní statky označené jako národní kulturní poklad:

· patřily do jedné ze společných kategorií uvedených v příloze a popřípadě splňovaly kritéria stáří a/nebo finančních limitů stanovených pro tyto kategorie nebo

· v případě těchto kulturních statků, jež nepatří do některé z těchto kategorií, tvořily nedílnou část veřejných sbírek zapsaných v inventářích muzeí, archivů nebo fondů knihoven či inventářů církevních zařízení.

V této souvislosti je třeba připomenout, že je na jednotlivých členských státech, aby definovaly své národní kulturní poklady ve smyslu článku 36 Smlouvy a v mezích jím stanovených. Účelem přílohy směrnice 93/7/EHS není určit předměty, které jsou považovány za národní kulturní poklad ve smyslu uvedeného článku, ale pouze kategorie předmětů, které je vhodné zařadit jakožto kulturní statky a které mohou být předmětem řízení o navrácení.

Cílem tohoto návrhu je zajištění souladu mezi základní zásadou volného pohybu zboží a nezbytností účinné ochrany národních kulturních pokladů. Potvrzuje vůli zákonodárce z roku 1993 učinit se směrnicí 93/7/EHS první krok ke spolupráci mezi členskými státy v této oblasti v rámci vnitřního trhu a potvrzuje rovněž skutečnost, že jeho cílem bylo dosáhnout vzájemného uznávání příslušných vnitrostátních právních předpisů.

Tento návrh reaguje na opakovanou žádost zástupců členských států o zavedení účinného systému navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad. Členským státům zaručuje možnost navrácení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z jejich území od roku 1993, což podpoří lepší ochranu kulturního dědictví členských států.

Vlastník kulturního statku by se však v řízení o navrácení mohl hájit a tvrdit, že žádající členský stát porušil článek 36 Smlouvy, když kulturní statek označil za národní kulturní poklad. Příslušný soud bude případně muset přijmout rozhodnutí po podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V článcích 4 a 6 se stanoví využívání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který usnadní správní spolupráci, konzultaci a výměnu informací mezi ústředními orgány.

Ustanovením čl. 4 odst. 3 se prodlužuje na pět měsíců lhůta poskytnutá příslušnému orgánu žádajícího členského státu po oznámení nalezení určitého předmětu k ověření toho, zda daný předmět, jenž byl nalezen v jiném členském státě, představuje kulturní statek.

S ohledem na přeshraniční účinek se prodloužením této lhůty podpoří účinnější správní spolupráce mezi příslušnými orgány.

V čl. 7 odst. 1 se upřesňuje, že lhůta pro uplatnění nároku na navrácení uplyne 3 roky ode dne, kdy se ústřední orgán žádajícího členského státu dozvěděl o místě výskytu kulturního statku a o totožnosti jeho vlastníka nebo držitele.

Prodloužení této lhůty zohledňuje složitost přeshraničních vztahů, přičemž se nezanedbává povinnost péče ze strany žádajícího členského státu.

Článek 9 obsahuje společná kritéria pro výklad pojmu nezbytná péče vlastníka při nabytí kulturního statku. Tato kritéria vycházejí z kritérií stanovených v čl. 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 2 úmluvy UNIDROIT z roku 1995.

Tento návrh stanoví, že je povinností vlastníka při nabytí kulturního statku prokázat nezbytnou péči. Nabyvatel kulturního statku má nárok na odškodnění pod podmínkou, že prokáže, že při nabytí kulturního statku vynaložil nezbytnou péči, pokud jde o zákonnost vývozu kulturního statku z území žádajícího členského státu.

Tyto změny by měly přispět k jednotnějšímu používání směrnice v této oblasti a případně ztížit získávání odškodnění nepoctivým nebo „málo pečlivým“ vlastníkům.

Článek 16 stanoví systém hodnocení a systém sledování, který ostatním orgánům Unie zprostředkuje přehled o provádění směrnice. Zprávy o provádění směrnice a hodnotící zprávy se vypracovávají jednou za pět let. Stanoví se doložka o přezkumu.

· Postup projednávání ve výborech a akty v přenesené pravomoci

Článek 17 směrnice 93/7/EHS stanoví, že Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 8 nařízení (ES) č. 116/2009 (kodifikované znění nařízení (EHS) č. 3911/92 o vývozu kulturních statků)[19]. Jedná se o Výbor pro vývoz a navracení kulturních statků, poradní výbor Komise složený ze zástupců členských států.

Směrnice 93/7/EHS stanoví, že výbor přezkoumá všechny záležitosti týkající se používání její přílohy, které přednese jeho předseda buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.

Vzhledem k tomu, že nová směrnice nemá přílohu, odkaz na výbor se z návrhu vypouští.

V souladu se sdělením Komise nazvaným „Rámec pro skupiny odborníků Komise: horizontální pravidla a veřejný rejstřík“ Komise případně zřídí skupinu odborníků složenou z ústředních orgánů pověřených prováděním směrnice, aby stanovila podmínky fungování systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) v oblasti kulturních statků.

4.           Doplňující informace

· Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu na přepracování povede ke zrušení platných právních předpisů, směrnic 93/7/EHS, 96/100/ES a 2001/38/ES.

· Změna platných právních předpisů

Tato směrnice mění přílohu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu s cílem zahrnout novou směrnici.

· Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká záležitostí EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

5.           Rozpočtové důsledky

Rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou uvedeny ve finančním výkazu v příloze návrhu. Návrh vyžaduje pouze administrativní náklady.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

2013/0162 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství Ö fungování Evropské unie Õ , a zejména na článek 100 a Ö 114 Õ této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Ö Evropského Õ hHospodářského a sociálního výboru [20],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

ònový

(1)       Směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu[21] byla několikrát podstatně změněna[22]. Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

ê93/7/EHS 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ðnový

(2)       vzhledem k tomu, že článek 8a Smlouvy stanoví nejpozději do 1. ledna 1993 dotvoření vnitřního trhu, který Ö Vnitřní trh Õ zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smlouvy. ð Tato ustanovení nebrání zákazům nebo omezením odůvodněným ochranou národních kulturních pokladů umělecké, historické nebo archeologické hodnoty. ï

ê93/7/EHS 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(3)       vzhledem k tomu, že Ö Za Õ podmínek a v mezích stanovených článkem 36 Smlouvy si členské státy po roce 1992 ponechají právo určit svůj národní kulturní poklad a přijmout opatření nezbytná k jeho ochraně v oblasti volného pohybu.

ê93/7/EHS 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(4)       vzhledem k tomu, že Ö Směrnice 93/7/EHS stanovila Õ opatření, která by měla být stanovena, mají umožnit členským státům navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad ve smyslu článku 36 Ö Smlouvy, které náležejí do společných kategorií kulturních statků uvedených v její příloze, Õ zpět na jejich území, pokud byly vyvezeny z jejich území v rozporu s výše uvedenými vnitrostátními opatřeními nebo s nařízením Rady (EHS) č. 3911/92116/2009 ze dne 9. 18. prosince 19922008 o vývozu kulturních statků[23]; Öa kulturních statků označených jako národní kulturní poklad tvořících nedílnou část veřejných sbírek nebo inventářů církevních zařízení, jež však nenáležejí do obecných kategorií kulturních statkůÕ. že provádění těchto opatření by mělo být co nejjednodušší a nejúčinnější; že v zájmu usnadnění spolupráce při navracení kulturních statků by měla být oblast působnosti těchto opatření omezena na předměty, které náležejí do společných kategorií kulturních statků; že účelem přílohy této směrnice není určit předměty, které jsou považovány za národní kulturní poklad ve smyslu článku 36, ale pouze kategorie předmětů, které je vhodné zařadit jakožto kulturní statky a které tak mohou být předmětem řízení o navrácení ve smyslu této směrnice;

ê93/7/EHS 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

vzhledem k tomu, že tato směrnice by měla také zahrnovat kulturní statky označené jako národní kulturní poklad a tvořící nedílnou část veřejných sbírek nebo inventářů církevních zařízení, jež však nenáležejí do obecných kategorií kulturních statků.

ê93/7/EHS 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(5)       vzhledem k tomu, že se doporučuje, aby Ö Směrnice 93/7/EHS zavedla spolupráci Õ mezi členskými státy byla navázána spolupráce v oblasti správy při řešení otázek týkajících se národního kulturního pokladu, a to ve spolupráci v těsném spojení s Interpolem nebo s jinými odbornými subjekty v oblasti odcizených uměleckých děl spočívající zejména ve vydávání seznamů ztracených, odcizených nebo neoprávněně vyvezených kulturních statků tvořících součást jejich národního kulturního pokladu a veřejných sbírek.

ê93/7/EHS 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(6)       vzhledem k tomu, že Řřízení o navrácení uvedené Ö stanovené Õ v této směrnicií Ö 93/7/EHS představovalo Õ představuje první krok ve spolupráci mezi členskými státy v oblasti ochrany kulturních statků v rámci vnitřního trhu.    Cílem je vzájemné uznání příslušných vnitrostátních právních předpisů. Za tímto účelem je mimo jiné třeba vydat opatření, aby Komisi byl nápomocen poradní výbor.

ê93/7/EHS 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(7)       vzhledem k tomu, že Nnařízení (EHS) č. 3911/92 116/2009 spolu s touto směrnicí zavádí systém Společenství Ö Unie Õ na ochranu kulturních statků členských států. že den, do kterého členské státy musejí dosáhnout souladu s touto směrnicí, by měl nastat co nejblíže dnu vstupu uvedeného nařízení v platnost; že z důvodu různé povahy právních systémů členských států a rozsahu změn jejich právních předpisů nezbytných k provádění této směrnice, budou některé členské státy potřebovat delší časové období,

ònový

(8)       Fungování směrnice 93/7/EHS poukázalo na omezení systému pro navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu, jež byly nalezeny v jiném členském státě.

(9)       Je žádoucí, aby členské státy měly k dispozici systém, který zaručí, že nezákonný vývoz kulturního statku označeného jako národní kulturní poklad do jiného členského státu nebude představovat stejné riziko jako jeho nezákonný vývoz mimo Unii.

(10)     Je třeba rozšířit působnost této směrnice na všechny kulturní statky označené jako národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy. V tomto smyslu je vhodné zrušit kritérium příslušnosti k jedné z kategorií uvedených v příloze směrnice 93/7/EHS, a tudíž i uvedenou přílohu, a kritérium, podle kterého kulturní statky musí tvořit nedílnou část veřejných sbírek zapsaných v inventářích muzeí, archivů nebo fondů knihoven či inventářů církevních zařízení. Článkem 36 Smlouvy se uznává respektování rozmanitosti vnitrostátních systémů ochrany kulturních statků. V této souvislosti je tedy nezbytná vzájemná důvěra, smysl pro spolupráci a vzájemné porozumění mezi členskými státy.

(11)     Je třeba posílit správní spolupráci mezi členskými státy, aby se podpořilo účinnější a jednotnější používání této směrnice. K tomuto účelu je třeba stanovit, aby ústřední orgány využívaly systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „IMI“) stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES[24]. Rovněž by bylo vhodné, aby tento systém v co největší míře využívaly i ostatní příslušné orgány členských států.

(12)     V zájmu zajištění ochrany osobních údajů by správní spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány měly být v souladu s pravidly uvedenými ve směrnici  Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[25], a je-li využíván systém pro výměnu informací o vnitřním trhu, s pravidly uvedenými v nařízení (EU) č. 1024/2012.

(13)     Je třeba prodloužit lhůtu poskytnutou příslušným orgánům žádajícího členského státu k ověření toho, zda daný předmět, jenž byl nalezen v jiném členském státě, představuje kulturní statek ve smyslu této směrnice. Delší lhůta by měla podpořit přijímání vhodných opatření na ochranu kulturního statku a případně k tomu, aby se zabránilo jednání vedoucímu k obcházení řízení při navrácení kulturního statku.

(14)     Rovněž se jeví jako nezbytné prodloužit lhůtu pro uplatnění nároku na navrácení na tři roky ode dne, kdy se žádající členský stát dozvěděl o místě výskytu kulturního statku a o totožnosti jeho vlastníka nebo držitele. Z důvodu jasnosti je třeba upřesnit, že lhůta pro uplatnění nároku na navrácení začíná plynout ode dne, kdy byl uvědoměn ústřední orgán žádajícího členského státu.

(15)     Rada Evropské unie uznala, že je nutné přijmout opatření, jež posílí účinnost předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a boje proti ní. V této souvislosti Komisi doporučila, aby členským státům poskytovala podporu v zájmu účinné ochrany kulturních statků s cílem předcházet nedovolenému obchodu s kulturními statky a bojovat proti němu a prosazovat případná doplňující opatření[26].

(16)     Je rovněž vhodné zajistit, aby všechny subjekty trhu s kulturními statky prokázaly při transakcích souvisejících s kulturními statky vynaložení péče. Následky spojené s nabytím kulturního statku nezákonného původu budou skutečně odrazující, pouze pokud bude povinnost navrácení doplňovat povinnost vlastníka kulturního statku, který k tomu, aby mohl být odškodněn, musí prokázat vynaložení nezbytné péče. V tomto smyslu je k dosažení cílů Unie v oblasti předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boje proti němu nezbytné stanovit, že vlastník k tomu, aby mohl být odškodněn, musí prokázat vynaložení nezbytné péče při nabytí kulturního statku a že vlastník se nemůže odvolávat na dobrou víru, jestliže nevynaložil nezbytnou péči vyžadovanou okolnostmi daného případu.

(17)     Aby se ulehčil jednotný výklad pojmu nezbytná péče v členských státech, mělo by se upřesnit, jaké okolnosti je třeba zohlednit při určení, zda byla vynaložena nezbytná péče.

(18)     Cíle této směrnice, tj. umožnit navrácení všech kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu, nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a z důvodu jeho rozsahu a účinků ho proto může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie tedy může přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(19)     Jelikož se úkoly výboru zřízeného podle článku 8 nařízení (ES) č. 116/2009 staly bezpředmětnými z důvodu zrušení přílohy směrnice 93/7/EHS, odkazy na uvedený výbor by měly být zrušeny.

(20)     Vzhledem k tomu, že příloha nařízení (EU) č. 1024/2012 obsahuje seznam ustanovení týkajících se správní spolupráce v aktech Unie, jež se uplatňují prostřednictvím systému IMI, měla by se uvedená příloha změnit s cílem zahrnout novou směrnici.

(21)     Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá ze směrnice 93/7/EHS.

(22)     Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v příloze I části B,

ê93/7/EHS

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)           „Kulturním statkem“ předmět, který je před neoprávněným vyvezením z území členského státu nebo po něm označen jako „národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty“ podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy.

         a

– náleží do jedné z kategorií uvedených v příloze nebo nenáleží do žádné z nich, ale tvoří nedílnou součást

– - veřejných sbírek zapsaných v inventářích muzeí, archivů nebo fondů knihoven.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

Pro účely této směrnice se „veřejnými sbírkami“ rozumějí sbírky, které jsou ve vlastnictví členského státu, místního nebo regionálního orgánu uvnitř členského státu nebo subjektu nacházejícího se na území členského státu, který se podle právního řádu členského státu považuje za veřejný, přičemž členský stát nebo místní či regionální orgán je vlastníkem tohoto subjektu nebo ho z velké části financuje,

ê93/7/EHS

– - inventáře církevních zařízení.

2)           „Neoprávněným vývozem z území členského státu“:

a)      každé vyvezení z území členského státu v rozporu s právními předpisy na ochranu národního kulturního pokladu nebo v rozporu s nařízením (EHS) č. 3911/92 116/2009;

         jakož i

b)      každé neuskutečněné navrácení po uplynutí lhůty pro oprávněný přechodný vývoz, případně porušení jakékoli jiné podmínky umožňující takový přechodný vývoz.

3)           „Žádajícím členským státem“: členský stát, z jehož území byl kulturní statek neoprávněně vyvezen.

4)           „Dožádaným členským státem“: členský stát, na jehož území se nachází kulturní statek neoprávněně vyvezený z jiného členského státu.

5)           „Navrácením“: fyzické navrácení kulturního statku na území žádajícího členského státu.

6)           „Vlastníkem“: osoba vykonávající faktickou moc nad kulturním statkem pro sebe sama.

7)           „Držitelem“: osoba vykonávající faktickou moc nad kulturním statkem pro třetí osoby.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

Ö 8)     „Veřejnými sbírkami“: sbírky, které jsou ve vlastnictví členského státu, místního nebo regionálního orgánu uvnitř členského státu nebo subjektu nacházejícího se na území členského státu, který se podle právního řádu členského státu považuje za veřejný, přičemž členský stát nebo místní či regionální orgán je vlastníkem tohoto subjektu nebo ho z velké části financuje.Õ

ê93/7/EHS

Článek 2

Kulturní statky, kteráé byly neoprávněně vyvezeny z území členského státu, musejí být navráceny v souladu s postupem stanoveným a za podmínek stanovených touto směrnicí.

Článek 3

Každý členský stát určí jeden nebo více ústředních orgánů k zajištění plnění úkolů vyplývajících z této směrnice.

Členské státy uvědomí Komisi o všech ústředních orgánech, které jmenují podle tohoto článku.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

Komise zveřejní seznam těchto ústředních orgánů a všechny pozdější změny, které se jich týkají, v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství Ö Evropské unie Õ.

ê93/7/EHS

Článek 4

Ústřední orgány členských států vzájemně spolupracují a podporují konzultaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států. Mají splňovat zejména tyto úkoly:

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

1)           na žádost žádajícího členského státu vyhledají určitý kulturní statek, který byl neoprávněně vyvezen z území tohoto státu, přičemž zjišťují totožnost jejího vlastníka a/nebo držitele. Žádost musí obsahovat veškeré údaje potřebné k usnadnění jeho hledání, zejména pak údaj o skutečném nebo předpokládaném místě výskytu tohoto statku;

ê93/7/EHS

ðnový

2)           vyrozumí dotyčné členské státy v případě nalezení kulturního statku na jejich území, pokud existují rozumné důvody pro domněnku, že kulturní statek byl neoprávněně vyvezen z území jiného členského státu;

3)           umožní příslušným orgánům žádajícího členského státu, aby přezkoumaly, zda příslušný předmět představuje kulturní statek, za předpokladu, že toto přezkoumání se provede ve lhůtě 2 ð 5 ï měsíců od vyrozumění podle odstavce 2. Neprovede-li se toto přezkoumání v průběhu stanovené lhůty, ustanovení odstavců 4 a 5 se dále nepoužijí;

4)           přijmou ve spolupráci s dotyčným členským státem nezbytná opatření k hmotnému zachování kulturního statku;

5)           zabrání prostřednictvím nezbytných předběžných opatření jednání vedoucímu k obcházení řízení při navrácení kulturního statku;

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

6)           působí jakožto zprostředkovatel mezi vlastníkem a/nebo držitelem a žádajícím členským státem v otázkách navrácení. Do jeho ukončení mohou příslušné orgány dožádaného členského státu podle vnitrostátních právních předpisů dožádaného členského státu usnadnit především provedení rozhodčího řízení, aniž je dotčen článek 5, za předpokladu, že jim k tomu žádající členský stát, jakož i vlastník nebo držitel udělí formální souhlas.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

ÖPro účely bodu 1) musí žádost členského státu obsahovat veškeré údaje potřebné k usnadnění hledání, zejména údaj o skutečném nebo předpokládaném místě výskytu daného statku. Õ

ÖPro účely bodu 6) mohou příslušné orgány dožádaného členského státu podle vnitrostátních právních předpisů dožádaného členského státu usnadnit především provedení rozhodčího řízení, aniž je dotčen článek 5, za předpokladu, že jim k tomu žádající členský stát, jakož i vlastník nebo držitel udělí formální souhlas. Õ

ònový

Ústřední orgány členských států využívají systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), jenž byl zřízen nařízením (EU) č. 1024/2012 pro jejich vzájemnou spolupráci a konzultaci. Členské státy rozhodují o používání IMI za účelem této směrnice jinými příslušnými orgány.

ê93/7/EHS

Článek 5

Žádající členský stát může proti vlastníku, případně držiteli vznést před příslušným soudem dožádaného členského státu žalobu na navrácení kulturního statku, který byl neoprávněně vyvezen z jeho území.

Řízení může být zahájeno pouze tehdy, je-li k žalobě přiložen

a)      doklad s popisem statku, který je předmětem žaloby, a prohlášení, že se jedná o kulturní statek,;

b)      prohlášení příslušných orgánů žádajícího členského státu, že tento kulturní statek byl neoprávněně vyvezen z jeho území.

Článek 6

Ústřední orgán žádajícího členského státu neprodleně uvědomí ústřední orgán dožádaného členského státu o tom, že soudní řízení bylo zahájeno s cílem zabezpečit navrácení dotyčného statku.

Ústřední orgán dožádaného členského státu uvědomí neprodleně ústřední orgány ostatních členských států.

ònový

Výměna informací se uskutečňuje prostřednictvím systému IMI.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

ðnový

Článek 7

1. Členské státy zahrnou do svých právních předpisů údaj o tom, že lhůta pro uplatnění nároku na navrácení podle této směrnice uplyne jeden rok ð tři roky ï ode dne, kdy se Ö ústřední orgán Õ žádajícího členskýého státu dozvěděl o místě výskytu kulturního statku a o totožnosti jeho vlastníka nebo držitele.

ê93/7/EHS

V každém případě lhůta pro uplatnění nároku na navrácení uplyne 30 let ode dne, kdy byl kulturní statek neoprávněně vyvezen z území žádajícího členského státu.

Jedná-li se však o kulturní statky, které jsou součástí veřejných sbírek ve smyslu čl. 1 odst.1 bodu 8 nebo jsou církevními statky v členských státech, ve kterých podléhají zvláštním úpravám na jejich ochranu podle vnitrostátních právních předpisů, uplyne lhůta pro uplatnění nároku na navrácení po 75 letech s výjimkou členských států, ve kterých je uplatnění nároku na navrácení nepromlčitelné, jakož i v případě dvoustranných smluv mezi členskými státy, v nichž je stanovena lhůta přesahující 75 let.

2. Řízení o navrácení se nezahájí, jestliže vyvezení z území žádajícího členského státu není již ke dni podání žaloby neoprávněné.

Článek 8

S výhradou článků 7 a 13 nařídí navrácení kulturního statku příslušný soud, pokud se prokáže, že se jedná o kulturní statek ve smyslu čl. 1 odst. bodu 1 a že vyvezení ze státního území bylo neoprávněné.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

Článek 9

Je-li navrácení kulturního statku nařízeno, příslušný soud dožádaného členského státu zajistí vlastníkovi poskytnutí odškodnění ve přiměřené výši považované vzhledem k okolnostem případu za přiměřenou, za předpokladu, že vlastník Ö prokáže, že Õ poskytovalvynaložil kulturnímu statku po dobupři nabytí nezbytnou péči o kulturní statek.

ònový

K tomu, aby se určilo, zda vlastník vynaložil nezbytnou péči, se berou v úvahu všechny okolnosti, za nichž byl daný kulturní statek nabyt, zejména dokumentace o jeho provenienci, povolení k vývozu vyžadovaná na základě právních předpisů žádajícího členského státu, charakter zúčastněných stran, zaplacená cena, nahlédnutí vlastníka do přístupných registrů kradených kulturních statků, jakákoli jiná podstatná informace a dokumentace, kterou mohl reálně získat, konzultace se subjekty, k nimž mohl mít vlastník přístup, nebo všechny další kroky, jež by rozumná osoba uskutečnila za stejných okolností.

Vlastník se nemůže odvolávat na dobrou víru, jestliže nevynaložil nezbytnou péči vyžadovanou danými okolnostmi.

ê93/7/EHS

Náklady na zajištění důkazu se určují podle práva dožádaného členského státu.

V případě darování nebo dědictví nesmí být právní postavení vlastníka výhodnější než postavení osoby, od které předmět získal.

Žádající členský stát je povinen při navrácení kulturního statku uhradit odškodnění.

Článek 10

Výdaje spojené s výkonem rozhodnutí, kterým se nařizuje navrácení kulturního statku, nese žádající členský stát. Totéž se týká nákladů na opatření uvedená v čl. 4 odst. 4.

Článek 11

Zaplacení přiměřeného odškodnění podle článku 9 a výdajů podle článku 10 nebrání žádajícímu členskému státu uplatnit právo požadovat uhrazení těchto částek od osob, které jsou odpovědné za neoprávněné vyvezení kulturního statku z jeho území.

Článek 12

Vlastnictví kulturního statku po jeho navrácení se určí podle práva žádajícího členského státu.

Článek 13

Tato směrnice se vztahuje pouze na kulturní statky neoprávněně vyvezené z území členského státu od 1. ledna 1993.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

ðnový

Článek 14

1. Každý členský stát může svůj závazek na navracení kulturních statků rozšířit i na jiné kategorie kulturních statků Ö kulturní statky Õ , než které jsou uvedené Ö vymezené Õ v příloze ð čl. 1 bodě 1 ï.

ê93/7/EHS

ðnový

2. Každý členský stát může postupovat podle úpravy stanovené touto směrnicí u žádostí o navrácení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území jiných členských států před 1. lednem 1993.

Článek 15

Tato směrnice se nedotýká občanskoprávního nebo trestněprávního řízení, které může žádající členský stát a/nebo vlastník odcizeného kulturního statku využít na základě vnitrostátních právních předpisů členských států.

Článek 16

1. Členské státy zašlou Komisi každéých tři roky ð pět let ï , a to poprvé v únoru 1996 ð […] ï , zprávu o používání této směrnice.

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

ðnový

2. Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a Ö Evropskému Õ hHospodářskému a sociálnímu výboru každéých tři roky ð pět let ï zprávu o posouzení používání této směrnice. ð K této zprávě jsou připojeny veškeré související návrhy. ï

ê93/7/EHS

3. Rada posoudí účinnost této směrnice po tříletém období jejího používání a na návrh Komise provede nezbytné úpravy.

4. V každém případě Rada přezkoumá na návrh Komise každé tři roky částky uvedené v příloze a v případě potřeby je na základě hospodářských a měnových ukazatelů ve Společenství zvýší.

Článek 17

Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 8 nařízení (EHS) č. 3911/92.

Výbor projednává všechny otázky související s používáním přílohy této směrnice, kterou mu přednese předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

ònový

Článek 17

V příloze nařízení (EU) č. 1024/2012 se doplňuje bod 6, který zní:

„6. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady xxxx/xx/EU o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (*): články 4 a 6.

(*) Úř. věst. L […].“

ê93/7/EHS (přizpůsobený)

Článek 18

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí do devíti měsíců po jejím přijetí, s výjimkou Belgického království, Spolkové republiky Německo a Nizozemského království, které musí dosáhnout souladu s touto směrnicí directive Ö těmito články: čl. 1 bod 1, čl. 4 první pododstavec bod 3, čl. 4 čtvrtý pododstavec, čl. 6 třetí pododstavec, článek 7, článek 9 a článek 16 této směrnice Õ , a to nejpozději do dvanácti měsíců ode dne jejího přijetí.

Neprodleně o nich uvědomí Ö sdělí Õ Komisi Ö jejich znění Õ. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. ÖMusí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici (směrnice) zrušenou (zrušené) touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Õ Způsob odkazu Ö a znění prohlášení Õ si stanoví členské státy.

ê

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 19

Směrnice 93/7/EHS ve znění směrnic uvedených v části A přílohy I se zrušuje s účinkem ode dne […], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy I.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 20

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články […] se použijí ode dne […].

ê93/7/EHS

Článek 21

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

ê93/7/EHS

PŘÍLOHA

Kategorie podle čl. 1 odst. 1 druhé odrážky, do nichž musejí náležet předměty označené jako „národní kulturní poklad“ ve smyslu článku 36 Smlouvy za účelem použití této směrnice při jejich navrácení

A.           1.      Archeologické předměty starší 100 let pocházející z

– vykopávek či nálezů na zemi nebo pod vodní hladinou,

– archeologických nalezišť,

– archeologických sbírek.

2.      Fragmenty tvořící nedílnou součást uměleckých, historických nebo náboženských památek starších 100 let, které byly rozebrány na části.

ê96/100/ES čl. 1 bod 1 písm. a)

3.      Obrazy a malby jiné než ty, které jsou zahrnuté v kategorii 3A nebo 4, zcela provedené ručně jakýmkoliv materiálem na jakémkoliv podkladu[27].

ê96/100/ES čl. 1 bod 1 písm. b)

3 A.   Akvarely, kvaše a pastely zcela provedené ručně na jakémkoliv podkladu1.

ê96/100/ES čl. 1 bod 1 písm. c)

4.      Mozaiky v jakémkoliv materiálu zcela provedené ručně, jiné než ty, které spadají do kategorií 1 nebo 2 a kresby zcela provedené ručně jakýmkoliv materiálem na jakémkoliv podkladu1.

ê93/7/EHS

5.      Originální rytiny, tisky, sítotisky a litografie s příslušnými deskami a originály plakátů1.

6.      Originály plastik nebo soch a kopie vyrobené stejným způsobem jako originál, pokud nejsou uvedeny v kategorii 11.

7.      Fotografie, filmy a jejich negativy1.

8.      Prvotisky a rukopisy, včetně map a partitur, jednotlivě nebo ve sbírkách1.

9.      Knihy starší 100 let, jednotlivě nebo ve sbírkách.

10.    Tištěné mapy starší 200 let.

11.    Archivy všech druhů a na jakémkoli podkladu s archiváliemi staršími 50 let.

12.    a)       Sbírky[28] a jednotlivé exempláře ze zoologických, botanických, mineralogických nebo anatomických sbírek;

b)      Sbírky2 historické, paleontologické, etnografické nebo numismatické hodnoty.

13.    Dopravní prostředky starší 75 let.

14.    Ostatní starožitnosti starší 50 let, které nejsou zahrnuty v kategoriích 1 až 13 .

              Tato směrnice se vztahuje na kulturní statky zahrnuté v kategoriích A1 až A 14 pouze za předpokladu, že jejich hodnota odpovídá finančním limitům v oddílu B nebo je převyšuje.

B.           Finanční limity použitelné pro určité kategorie uvedené v oddílu A. (v ECU)

ê2001/38/ES čl. 1 bod 1

HODNOTA:

Bez ohledu na hodnotu

ê93/7/EHS

– 1 (archeologické předměty)

– 2 (památky rozebrané na části)

– 8 (prvotisky a rukopisy)

– 11 (archivy)

15 000

– 4 (mozaiky a kresby)

– 5 (rytiny)

– 7 (fotografie)

– 10 (tištěné mapy)

ê96/100/ES čl. 1 bod 2

30 000

– 3 A (akvarely, kvaše a pastely)

ê93/7/EHS

50 000

– 6 (sochy)

– 9 (knihy)

– 12 (sbírky)

– 13 (dopravní prostředky)

– 14 (jakákoli jiná položka)

150 000

– 3 (obrazy)

              Splnění podmínek týkajících se finančních hodnot je nutno posoudit při podání žádosti o navrácení kulturního statku. Finanční hodnotou je hodnota kulturního statku v dožádaném členském státě.

ê2001/38/ES čl. 1 bod 2

Pro členské státy, jejichž měnou není euro, se hodnoty v příloze vyjádřené v eurech přepočítávají a vyjadřují v národních měnách podle směnného kurzu k 31. prosinci 2001 zveřejněného v Úředním věstníku Evropských společenství. Přepočtená hodnota v národních měnách se ode dne 31. prosince 2001 přezkoumává každé dva roky. Výpočet přepočtené hodnoty se zakládá na průměrné denní hodnotě těchto měn vyjádřené v euru v období 24 měsíců končícím posledním dnem měsíce srpna předcházejícího přezkumu, a tato hodnota nabývá účinku dnem 31. prosince. Poradní výbor pro kulturní statky přezkoumá na návrh Komise tento způsob výpočtu v zásadě dva roky po prvním použití. Pro každý přezkum budou hodnoty vyjádřené v eurech a jejich hodnoty přepočtené do národních měn pravidelně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropských společenství v prvních dnech měsíce listopadu předcházejícího dni, kterým nabývá výsledek přezkumu účinku.

_____________

é

PŘÍLOHA I

Část A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn (podle článku 19)

Směrnice Rady 93/7/EHS || (Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 74) ||

|| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/100/ES || (Úř. věst. L 60, 1.3.1997, s. 59)

|| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/38/ES || (Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 43)

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu (podle článku 19)

Směrnice || Lhůta pro provedení

93/7/EHS || 15.12.1993[29]

96/100/ES || 1.9.1997

2001/38/ES || 31.12.2001

_____________

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 93/7/EHS || Tato směrnice

Čl. 1 bod 1 první odrážka || Čl. 1 bod 1

Čl. 1 bod 1 druhá odrážka, návětí || _______

Čl. 1 bod 1 druhá odrážka první pododrážka první pododstavec || _______

Čl. 1 bod 1 druhá odrážka první pododrážka druhý pododstavec || Čl. 1 bod 8

Čl. 1 bod 1 druhá odrážka druhá pododrážka || _______

Čl. 1 bod 2 první odrážka || Čl. 1 bod 2) písm. a)

Čl. 1 bod 2 druhá odrážka || Čl. 1 bod 2 písm. b)

Čl. 1 body 3 až 7 || Čl. 1 body 3 až 7

Články 2 a 3 Čl. 4 první pododstavec Čl. 4 bod 1 druhá věta Čl. 4 bod 6 druhá věta _______ || Články 2 a 3 Čl. 4 první pododstavec Čl. 4 druhý pododstavec Čl. 4 třetí pododstavec Čl. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 5 první pododstavec || Čl. 5 první pododstavec

Čl. 5 druhý pododstavec první odrážka || Čl. 5 druhý pododstavec písm. a)

Čl. 5 druhý pododstavec druhá odrážka || Čl. 5 druhý pododstavec písm. b)

Čl. 6 první pododstavec || Čl. 6 první pododstavec

Čl. 6 druhý pododstavec || Čl. 6 druhý pododstavec

_______ || Čl. 6 třetí pododstavec

Články 7 a 8 || Články 7 a 8

Čl. 9 první pododstavec || Čl. 9 první pododstavec

Čl. 9 druhý pododstavec || _______

_______ _______ || Čl. 9 druhý pododstavec Čl. 9 třetí pododstavec

Čl. 9 třetí a čtvrtý pododstavec || Čl. 9 čtvrtý a pátý pododstavec

Články 10 až 15 || Články 10 až 15

Čl. 16 odst. 1 a 2 || Čl. 16 odst. 1 a 2

Čl. 16 odst. 3 || _______

Čl. 16 odst. 4 || _______

Článek 17 || _______

_______ || Článek 17

Článek 18 || Čl. 18 odst. 1

_______ || Čl. 18 odst. 2

_______ || Článek 19

_______ || Čl. 20 první pododstavec

_______ || Čl. 20 druhý pododstavec

Článek 19 Příloha || Článek 21 _______

______ || Příloha I

______ || Příloha II

é

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (Přepracované znění)

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[30]

Hlava 2 – Podnikání – Kapitola 02 03: Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky

1.3. Povaha návrhu/podnětu

Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Přispět k ochraně kulturních statků v rámci vnitřního trhu.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl: umožnit členským státům navrácení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu od roku 1993.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Tento návrh má za cíl zvýšit počet navrácených kulturních statků označených jako národní kulturní poklad a snížit související náklady. Bude mít dopad na předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky uvnitř Unie a boj proti němu.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

– Zvýšení počtu řízení o navrácení kulturních statků,

– zvýšení počtu navrácených kulturních statků označených jako národní kulturní poklad,

– zajištění sledování žádostí o vyhledání kulturního statku ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice,

– zajištění sledování vyrozumění o nalezení kulturního statku ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice,

– srovnatelnost statistických údajů týkajících se provádění směrnice,

– průzkum spokojenosti s využíváním systému IMI ústředními orgány.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Obecným cílem této iniciativy je přispět k ochraně kulturních statků v rámci vnitřního trhu a usnadnit navrácení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu od roku 1993.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

S ohledem na přeshraniční rozměr neoprávněného vývozu kulturních statků je vhodnější v této oblasti jednat na úrovni Unie.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Z hodnocení směrnice 93/7/EHS vyplývá, že stávající systém má omezenou účinnost navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad.

Prostřednictvím studií nebo zpráv odborníků o předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boji proti němu Komise rovněž dospěla k závěru, že revize směrnice je nutná.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Tato iniciativa je plně v souladu s ostatními opatřeními a politikami v oblasti kulturních statků.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

Časově neomezený návrh/podnět

1.7. Předpokládaný způsob řízení[31]

Přímé centralizované řízení Komisí

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Článek 16 stanoví systém hodnocení a systém sledování, který ostatním orgánům Unie zprostředkuje přehled o provádění směrnice. Zprávy o provádění směrnice a hodnotící zprávy se vypracovávají jednou za pět let.

2.2. Systém řízení a kontroly

2.2.1. Zjištěná rizika

Nebyla zjištěna žádná finanční rizika.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a v nařízení (EU) č. 1268/2012.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Komise musí zajistit, aby finanční zájmy Unie byly chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních kontrol a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také prostřednictvím efektivních, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP ([32]) || zemí ESVO[33] || kandidátských zemí[34] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…] || [XX.YY.YY.YY] […] || RP/NRP || || || ||

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název………………………………………] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || || ||

|| GŘ: ENTR || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || CELKEM

|| Ÿ Operační prostředky || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| CELKEM prostředky pro GŘ ENTR || Závazky || =1+1a +3 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| Platby || =2+2a +3 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje ||

|| GŘ ENTR || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || CELKEM

|| Ÿ Lidské zdroje || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 1,0

|| Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,05 || 0,05 || 0,05 || 0,05 || 0,05 || 0,25

|| GŘ ENTR CELKEM || Prostředky || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 1,25

|| CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 1,25

|| CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 1,25

|| Platby || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 1,25

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1. Shrnutí

Návrh vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 1,0

Ostatní správní výdaje || 0,05 || 0,05 || 0,05 || 0,05 || 0,05 || 0,25

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 1,25

Mimo OKRUH 5[35] víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ostatní výdaje správní povahy || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 0,25 || 1,25

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2

FTE= 1,5 || FTE= 1,5 || FTE= 1,5 || FTE= 1,5 || FTE= 1,5

XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[36]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 04 yy[37] || – v ústředí[38] || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

– při delegacích || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2

FTE= 1,5 || FTE= 1,5 || FTE= 1,5 || FTE= 1,5 || FTE= 1,5

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Řízení transpozice a provádění směrnice

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 74, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/100/ES ze dne 17. února 1997, Úř. věst. L 60, 1.3.1997, s. 59, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/38/ES ze dne 5. června 2001, Úř. věst. L 187, 10.7. 2001, s. 43.

[2]               První zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru o používání nařízení Rady (EHS) č. 3911/92 o vývozu kulturních statků a směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, KOM(2000) 325 v konečném znění ze dne 25. května 2000. Druhá zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, KOM(2005) 675 v konečném znění ze dne 21. prosince 2005. Třetí zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, KOM(2009) 408 v konečném znění ze dne 30. července 2009. Čtvrtá zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, COM(2013) 310 final, 30.5.2013.

[3]               V září 2012 úmluvu UNESCO z roku 1970 ratifikovalo 22 členských států a úmluvu UNIDROIT z roku 1995 ratifikovalo 13 členských států. V Rakousku probíhal proces ratifikace úmluvy UNESCO.

[4]               Závěry Rady o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní, 13. a 14. prosince 2011.

                http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/fr/jha/126867.pdf.

[5]               Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.

[6]               http://ec.europa.eu/yourvoice/consultations/2012/index_cs.htm.

[7]               http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/regulated-sectors/cultural-goods/index_en.htm.

[8]               Práce této skupiny a příspěvky jednotlivých členů nebyly zveřejněny.

[9]               Final report and Recommendations to the Cultural Affairs Committee on improving the means of increasing the mobility of collections, červen 2010: http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/working-group-on-museum-activities_en.htm.

[10]             Studie „Analyse des structures et mécanismes de diffusion des données nécessaires aux autorités afin de garantir l’application de la directive relative aux biens culturels“, 2004 a studie „Extension aux 12 nouveaux États membres“ 2007, (Information & Communication Partners, (contrat d’étude n°30-CE-0102617/00-49), dostupné na vyžádání na adrese ENTR-PRODUCT-MARKET-INTEGR-AND-ENFOR@ec.europa.eu. „Étude sur la prévention et la lutte contre le trafic illicite des biens culturels dans l’Union européenne“ (Studie o předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky v Evropské unii a boji proti němu), CECOJI-CNRS-UMR 6224 (Francie), 2011. http://ec.europa.eu/home-affairs/doc_centre/crime/docs/Report%20Trafficking%20in%20cultural%20goods%20EN.pdf#zoom

[11]             Od dalších možností, kterými jsou: i) ratifikace úmluvy UNESCO z roku 1970 a úmluvy UNIDROIT z roku 1995 Unií; ii) určení strategie Unie zaměřené na ratifikaci úmluvy UNIDROIT všemi členskými státy, iii) nahrazení směrnice 93/7/EHS nařízením a iv) zrušení směrnice 93/7/EHS, se upustilo hned na začátku zkoumání různých řešení z důvodu realizovatelnosti.

[12]             Prováděno v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě – Kodifikace acquis communautaire, KOM(2001) 645 v konečném znění.

[13]             KOM(2007) 873 v konečném znění.

[14]             Viz příloha I část A tohoto návrhu.

[15]             „Ukáže-li se v průběhu přijímání aktu, že je nutné překročit rámec prosté kodifikace a učinit obsahové změny, je úlohou Komise předložit k tomuto účelu případné návrhy“.

[16]             „Evropský parlament, Rada a Komise berou na vědomí, že ukáže-li se, že je třeba překročit rámec prosté kodifikace a učinit obsahové změny, Komise bude mít případ od případu možnost výběru, zda svůj návrh přepracuje, či zda předloží samostatný návrh na změnu, přičemž návrh na kodifikaci je zachován a po přijetí obsahové změny tuto změnu včlení do návrhu na kodifikaci“.

[17]             Úř. věst. C 252, 18.9.2010, s. 11.

[18]             Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 11.

[19]             Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1.

[20]             Úř. věst. C […], […], s. […].

[21]             Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 74.

[22]             Viz příloha I část A.

[23]             Úř. věst. L 395, 31.12.1992, s. 1. Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[26]             Závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní, 13. a 14. prosince 2011.

[27]             Díla, která jsou starší 50 let a nenáležejí svému autoru.

[28]             Ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora ve věci 252/84: se „sběratelskými kusy“ rozumí ve smyslu síla 99.05 společného celního sazebníku předměty vhodné k zahrnutí do sbírky, to znamená předměty, které jsou poměrně vzácné, obvykle se nepoužívají ke svému původnímu účelu, jsou předmětem zvláštního trhu odlišného od obvyklého trhu s podobnými užitkovými předměty a mají vysokou hodnotu.

[29]             Lhůta pro provedení pro Belgii, Německo a Nizozemsko byla 15. března 1994.

[30]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[31]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[32]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[33]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[34]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[35]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[36]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[37]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[38]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.