SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní léčebné účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti /* COM/2013/0241 final - 2011/0156 (COD) */
2011/0156 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí
nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinách
určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní
léčebné účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci
hmotnosti 1. Souvislosti Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument KOM(2011) 353 v konečném znění – 2011/0156 COD): || 24. června 2011 Datum přijetí stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: || 26. října 2011 Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: || 14. června 2012 Datum předání pozměněného návrhu: || [*] Datum přijetí postoje Rady: || 22. dubna 2013. * S ohledem na vývoj neformálních
jednání mezi Radou a Evropským parlamentem po prvním čtení
v Evropském parlamentu Komise nepřipravila pozměněný návrh,
ale vyjádřila své názory na pozměňovací návrhy Parlamentu
ve sdělení „Communication de la Commission sur les suites données
aux avis et résolutions adoptés par le Parlement eropéen lors de la session de
juin 2012“ (dokument SP (2012) 540) zaslaném Evropskému parlamentu dne 12.
července 2012. 2. Cíl návrhu Komise Návrh reviduje rámcové právní předpisy, které se vztahují
na potraviny pro zvláštní výživu, tzv. „dietetické potraviny“, jak je
stanoveno ve směrnici 2009/39/ES[1]. S ohledem na vývoj trhu s potravinami a související
vývoj potravinového práva EU v posledních desetiletích návrh nařízení
ruší obecný pojem „potraviny pro zvláštní výživu“, který je z roku 1977
a působil právě v souvislosti s vývojem trhu a právního rámce
zúčastněným stranám a kontrolním orgánům problémy. Stanoví
nový rámec obecných ustanovení pouze pro omezený počet kategorií potravin,
které jsou považovány za nezbytné pro určité zranitelné skupiny obyvatel,
tj. kojenců a malých dětí a lidí
pod lékařským dohledem. Návrh rovněž předpokládá vytvoření
jednotného unijního seznamu určitých kategorií látek (například
vitaminy, minerální látky, aminokyseliny atd.), které mohou být přidávány
do kategorií potravin, na něž se vztahuje tento návrh. Seznam
Unie sjednocuje různé seznamy, které jsou v současnosti
stanoveny v různých opatřeních přijatých Komisí
v rámci stávajícího právního rámce pro potraviny pro zvláštní výživu. Návrh chce dosáhnout zlepšení právní úpravy,
neboť zvláštní pravidla pro výrobky zachovává pouze tam, kde jsou nezbytná
pro ochranu zranitelných skupin obyvatel; dále zjednodušuje stávající právní
předpisy tím, že odstraňuje pravidla, která jsou zbytečná
nebo rozporuplná, a že spojuje různé seznamy látek, které mohou být
přidávány do těchto výrobků. 3. Připomínky
týkající se postoje Rady 3.1. Obecné připomínky Dne 24. června 2011 byl návrh Komise
předán Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament přijal
svůj postoj v prvním čtení dne 14. června 2012
a podpořil hlavní cíle návrhu Komise. Evropský parlament zejména
souhlasil s potřebou odstranit koncept potravin pro zvláštní výživu;
také souhlasil s tím, že je nutné omezit oblast působnosti právních
předpisů pouze na určité kategorie potravin určené pro
zranitelné skupiny obyvatel. Postoj Evropského parlamentu obsahoval 83
změn původního návrhu Komise. Nebyl vydán žádný pozměněný návrh
Komise. Ve sdělení „Communication de la Commission sur les suites
données aux avis et résolutions adoptés par le Parlement européen lors de la
session de juin 2012“ (dokument SP (2012) 540) zaslaném Evropskému
parlamentu dne 12. července 2012 Komise oznámila svou ochotu přijmout
53 z 83 pozměňovacích návrhů zcela, částečně,
v zásadě nebo pod podmínkou přeformulování, jelikož měla za
to, že tyto pozměňovací návrhy by mohly návrh Komise objasnit
nebo vylepšit a jsou v souladu s jeho obecnými cíly. Po přijetí postoje Evropského parlamentu
v prvním čtení pokračovala neformální jednání mezi delegacemi
Evropského parlamentu, předsednictví Rady a Komise s cílem
uzavřít dohodu ve stadiu společného postoje (dále jen „dohoda na
začátku druhého čtení“). Tato jednání se ukázala jako úspěšná
a jejich výsledek se odráží ve společném postoji Rady, který byl
přijat kvalifikovanou většinou. Komise se domnívá,
že společný postoj Rady odráží původní cíle návrhu Komise
a zohledňuje mnoho otázek, na kterých záleží Evropskému parlamentu.
Ačkoliv v určitých prvcích se společný postoj liší
od původního návrhu Komise, Komise se domnívá, že společný
postoj představuje pečlivě vyvážený kompromis, a cítí se
ujištěna, že pokrývá všechny otázky, které považovala za
podstatné při přijímání svého návrhu. 3.2. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly
přijaty Komisí a začleněny zcela, částečně
nebo v zásadě do postoje Rady v prvním čtení Potraviny pro snižování hmotnosti: Evropský parlament vyslovil souhlas s návrhem Komise převést
stávající pravidla týkající se výrobků určených jako náhrada jednoho
jídla pro regulaci hmotnosti podle nařízení (ES) č. 1924/2006
o výživových a zdravotních tvrzeních při označování
potravin. Podle jeho pozměňovacích návrhů se však do oblasti
působnosti nařízení dostaly i výrobky určené jako náhrada
celodenní stravy pro regulaci hmotnosti, včetně výrobků pro
velmi přísnou nízkoenergetickou dietu, které rovněž mají nahrazovat
celodenní stravu, ale mají nižší energetickou hodnotu (pozměňovací
návrhy č. 1, 11, 12, 20, 22, 26, 36, 46). Evropský parlament rovněž
umístil prováděcí pravidla pro tyto výrobky do základního aktu
(pozměňovací návrhy č. 71, 82). Ve svém sdělení o postoji
Evropského parlamentu v prvním čtení Komise akceptovala v zájmu
kompromisu začlenění těchto výrobků do oblasti
působnosti nařízení. Vysvětlila ovšem, že prováděcí pravidla
by neměla být součástí základního aktu. Měla by být naopak
stanovena aktem v přenesené pravomoci přijatým v rámci
nařízení, jako je tomu v případě všech ostatních potravin
v jeho oblasti působnosti. Postoj Rady je v souladu s postojem
Komise, neboť náhrady jídla jsou ponechány mimo oblast působnosti a
naopak výrobky určené jako náhrada celodenní stravy, včetně
výrobků pro velmi přísnou nízkoenergetickou dietu, jsou v
působnosti nařízení; dále se stanoví, že zvláštní pravidla
pro tyto výrobky budou přijata prostřednictvím aktů
v přenesené pravomoci. V bodech odůvodnění je uveden
jasný popis výrobků pro velmi přísnou nízkoenergetickou dietu,
přičemž tento popis koresponduje s tím, na co poukazoval ve svých
pozměňovacích návrzích Evropský parlament. Postoj Rady je pro Komisi
přijatelný. Mléčné nápoje a podobné výrobky
určené malým dětem: ve svém postoji
v prvním čtení Evropský parlament schválil pozměňovací
návrhy č. 21 a 81, které vyžadují, aby Komise přijala zprávu
o mléku určeném malým dětem (tzv. „mléko podporující
růst“). Zpráva, která se má zakládat na stanovisku Evropského úřadu
pro bezpečnost potravin, by měla posoudit nezbytnost zvláštních
ustanovení pro tyto výrobky. Komise souhlasila s Evropským parlamentem
o užitečnosti zprávy založené na vědeckém stanovisku Evropského
úřadu pro bezpečnost potravin, zejména s ohledem
na skutečnost, že existují různé názory na to, zda
jsou, či nejsou tyto výrobky nezbytné z hlediska plnění nutričních
požadavků malých dětí. Rada rovněž souhlasí s názorem Evropského
parlamentu a navrhuje znění, ve kterém se požaduje po Komisi, aby
o těchto výrobcích vypracovala zprávu, jak požaduje Evropský
parlament, do dvou let od vstupu tohoto nařízení
v platnost. Rada žádá Komisi, aby ve zprávě zvážila, mimo jiné,
nutriční požadavky pro malé děti, úlohu těchto výrobků
ve stravě malých děti a zda jsou tyto výrobky z
nutričního hlediska přínosné ve srovnání s běžnou stravou
při odstavování dítěte. Žádost o předložení zprávy ve znění
vypracovaném Radou je pro Komisi přijatelná. Pesticidy: ve svém
postoji v prvním čtení Evropský parlament navrhl
pozměňovací návrhy, které do základního aktu vkládají prováděcí
ustanovení o používání pesticidů, zejména pokud jde o potraviny
určené pro kojence a malé děti (pozměňovací návrhy
č. 15, 16, 17, 62, 63). Tato ustanovení mimo jiné poukázala na to, jak je
v rámci provádění právních předpisů důležité co nejvíce
omezit používání pesticidů u výrobků určených pro výrobu
potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, a jak je
důležité pravidelně aktualizovat opatření v této oblasti
a věnovat zvláštní pozornost určitým pesticidům obsahujícím
nebezpečné účinné látky, safenery či synergenty, aby se
v konečném důsledku zabránilo jejich použití. Pozměňovací návrhy Rady jsou v tomto
ohledu podobné těm Evropského parlamentu, nebo míří stejným
směrem. Rada však do svých pozměňovacích návrhů nezahrnula
odkaz na skutečnost, že při provádění právních
předpisů by konečným cílem mělo být zabránění
používání určitých pesticidů obsahujících nebezpečné účinné
látky, safenerů či synergentů. Komise přijala pozměňovací návrhy
Evropského parlamentu částečně, v zásadě nebo pod
podmínkou přeformulování. V této souvislosti je třeba
poznamenat, že návrh Komise počítal s možností, aby Komise
v případě potřeby stanovila konkrétní pravidla týkající se
pesticidů v aktech v přenesené pravomoci, které se vztahují
na výrobky v působnosti tohoto nařízení; návrh Komise také
vycházel z toho, že právní předpisy týkající se pesticidů byly
předmětem nedávné revize a zohledňují zranitelné skupiny
(včetně dětí, plodů a embryí). Komise by proto mohla
být flexibilní, co se týče referencí na používání pesticidů,
pokud budou v souladu se stávajícími pravidly pro pesticidy. Komise
podporuje postoj Rady v této věci a domnívá se,
že představuje dobrý kompromis zohledňující hlavní body, na
kterých záleží Evropskému parlamentu. Komise kromě toho též odkazuje
na prohlášení uvedené v příloze. Používání obrázků
při označování pokračovací kojenecké výživy: Komise v zásadě přijala pozměňovací návrh
Evropského parlamentu č. 59, jehož cílem je rozšířit stávající
omezení pro označování počáteční kojenecké výživy i na
označování pokračovací kojenecké výživy, pokud jde o zákaz
používat obrázky kojenců, texty a jiné prostředky, které idealizují
použití výrobku. Komise ale zdůraznila, že tato pravidla by bylo
vhodnější zavést příslušnými akty v přenesené pravomoci. Rada ve svém postoji souhlasí
s Evropským parlamentem a její pozměňovací návrhy míří
stejným směrem. Kromě toho navrhuje, aby byl tento požadavek doprovozen
obecnou zásadou, že označování, obchodní úprava a související
reklama počáteční kojenecké výživy a pokračovací kojenecké
výživy musí být navrženy tak, aby neodrazovaly od kojení. Komise připouští, že vzhledem k
politickému významu tohoto ustanovení je vhodné je zahrnout do základního
aktu, jak navrhují oba spoluzákonodárci, a považuje postoj Rady za
přijatelný. Technické pokyny: pozměňovací
návrhy Evropského parlamentu č. 30 a 72 vyžadují, aby Komise
přijala prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pokyny,
jejichž cílem bude usnadnit provozovatelům potravinářských
podniků, zejména malých a středních podniků, dodržování
požadavků nařízení. Komise tyto návrhy v zásadě přijala. Postoj Rady předpokládá, že Komise bude moci
přijmout technické pokyny, ale nevyžaduje, aby se tak stalo v aktech
v přenesené pravomoci. Komise souhlasí s postojem Rady. Zásada předběžné opatrnosti: pozměňovací návrhy Evropského parlamentu č. 9, 10, 53,
64, 69 opětovně zdůrazňují, že zásada
předběžné opatrnosti, jak je stanovena v nařízení (ES)
č. 178/2002 o obecném potravinovém právu[2], je
použitelná při přijímání opatření k řízení rizik, jež
jsou důležitá pro potraviny, na které se vztahuje toto nařízení.
Komise některé pozměňovací návrhy v zásadě a v zájmu
kompromisu přijala. Rada ve svém postoji uvádí křížový odkaz
na příslušné požadavky nařízení (ES) č. 178/2002, aby
náležitě odpověděla na body, které považoval Evropský parlament
za důležité. Vzhledem k horizontálnímu charakteru nařízení (ES)
č. 178/2002 Komise upřednostňuje křížový odkaz, kterým
by se zaručila lepší soudržnost pravidel EU, a podporuje proto postoj
Rady. Přístup k dokumentům: postoj Evropského parlamentu obsahuje pozměňovací návrh
č. 76, jehož cílem je zaručit spravedlivý přístup
k dokumentům v souladu s pravidly stanovenými
nařízením (ES) č. 1049/2001[3]. Tento pozměňovací návrh
přijala Komise částečně; Rada jej přijala po
přeformulování. Postoj Rady je přijatelný, neboť odkazuje
na nařízení (ES) č. 1049/2001, čímž je zaručena
soudržnost pravidel EU. 3.3. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly
zamítnuty Komisí a začleněny zcela, částečně nebo
v zásadě do postoje Rady v prvním čtení Unijní seznam látek: návrh
Komise rovněž předpokládal vytvoření unijního seznamu
určitých kategorií látek (například vitaminy, minerální látky,
aminokyseliny...), které mohou být přidávány do kategorií potravin,
na něž se vztahuje toto nařízení. Podle návrhu Komise bylo nutné
tento seznam sestavit a aktualizovat prostřednictvím prováděcích
aktů na základě stanovených kritérií stanovených
v základním aktu. Ve svém postoji Evropský parlament navrhl,
že tento unijní seznam látek by měl mít formu přílohy
nařízení a že by měl být sestaven a aktualizován
prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci (pozměňovací
návrhy č. 22, 87, 88, 89). Pozměňovací návrhy Evropského
parlamentu nechaly přílohu prázdnou s tím, že ji Komise vyplní až po
přijetí nařízení. Tyto pozměňovací návrhy byly Komisí
zamítnuty, neboť měla za to, že v souladu s pravidly
Smlouvy o fungování Evropské unie by sestavení a aktualizace seznamu
přesně vymezených kategorií látek na základě kritérií
stanovených v základním aktu mělo být provedeno prostřednictvím
prováděcích aktů. Rada ve svém postoji přijímá postoj
Evropského parlamentu, že by unijní seznam měl mít formu přílohy
nařízení. Rada však nenechává přílohu prázdnou pro budoucí
přijetí ze strany Komise, ale unijní seznam sestavila sama a do této
přílohy zahrnula všechny látky, které patří do určitých
kategorií látek (například vitaminy, minerální látky, aminokyseliny...),
které mohou být přidávány do kategorií potravin, na něž se vztahuje
toto nařízení. Rada navíc souhlasí s Evropským parlamentem,
že změny unijního seznamu (pokud jde o regulované kategorie či
zahrnuté látky) by se měly provádět prostřednictvím aktů
v přenesené pravomoci; Rada ovšem změnila formulace
příslušných článků nařízení, a to s ohledem
na změny povahy pravomocí svěřených Komisi. Komise má pochopení pro to, že zákonodárce hodlá
vzhledem ke zranitelnosti kategorií obyvatelstva, které jsou spotřebiteli
potravin, na které se nařízení vztahuje, rozhodnout sám o tom, jaké
látky by měly být zařazeny na unijní seznam. Komise proto
může akceptovat to, že unijní seznam látek sestaví zákonodárce
v příloze nařízení. Komise může rovněž souhlasit
s tím, že změny přílohy by měly být prováděny
prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, neboť
postoj Rady ponechal Komisi velkou nezbytnou volnost při přijímání
takových opatření, a to v souladu s povahou aktů
v přenesené pravomoci, jak je stanovena ve Smlouvě
o fungování Evropské unie. Nanomateriály: Pozměňovací
návrh Evropského parlamentu č. 87 vyžaduje zvláštní kritéria pro hodnocení
a zařazení látek, které jsou umělými nanomateriály,
na seznam Unie, zejména pokud jde o zkušební metody pro hodnocení
jejich bezpečnosti. Evropský parlament rovněž uvedl křížový
odkaz na definici „umělých nanomateriálů“, která se nalézá v
nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací
o potravinách spotřebitelům[4] (pozměňovací návrh č. 41).
Komise tyto pozměňovací návrhy zamítla, vzhledem k tomu,
že body, které Evropský parlament považoval za důležité, byly
náležitě vyřešeny již v návrhu Komise, a tyto
pozměňovací návrhy tudíž nejsou nutné. Rada do svého postoje zahrnula
pozměňovací návrhy Evropského parlamentu s jinou formulací. Rovněž
mění návrh tak, aby vyjasňoval vzájemný vztah mezi nařízením
a nařízením (ES) č. 258/97 o nových potravinách[5]. Postoj
Rady je pro Komisi v zájmu kompromisu přijatelný a také s ohledem na
to, že bude zajištěn soulad s ostatními právními předpisy
EU. Pozměňovací návrhy ohledně
definic: návrh Komise předpokládal možnost
případně přizpůsobit definice potravin, na které se
vztahuje nařízení, na základě aktů v přenesené
pravomoci s ohledem na technický a vědecký pokrok
a významný vývoj na mezinárodní úrovni. Tato možnost byla rovněž
navržena s cílem usnadnit řešení budoucích možných hraničních
případů ve vztahu k potravinám, na které se vztahuje toto
nařízení. Jak Evropský parlament, tak Rada souhlasí s tím, že definice
jsou základními prvky navrhovaného nařízení, a proto je nelze
měnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Ačkoli Komise původně zamítla
pozměňovací návrh Evropského parlamentu č. 48, je nyní
připravena přijmout pozměňovací návrh Rady; učiní tak
v zájmu kompromisu a s ohledem na nový článek Rady v návrhu o
rozhodnutích o výkladu (viz níže bod 3.6). Přenesení pravomocí na Komisi: Evropský parlament (pozměňovací návrh č. 77)
a postoj Rady předpokládají, že pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci je svěřena Komisi na dobu
pěti let, jež bude automaticky prodloužena, pokud proti tomu nebudou
vzneseny námitky, namísto na dobu neurčitou, jak původně
navrhovala Komise. Komise může tuto variantu přijmout v zájmu
kompromisu a s ohledem na skutečnost, že oba spoluzákonodárci ji
požadují. 3.4. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly
přijaty Komisí zcela, částečně nebo v zásadě, ale
nebyly začleněny do postoje Rady v prvním čtení Různé kategorie potravin pro zvláštní
léčebné účely: pozměňovací návrh
Evropského parlamentu č. 47 vysvětluje, že potraviny pro
zvláštní léčebné účely mohou spadat do tří různých
kategorií (tj. nutričně kompletních potravin se standardním
nutričním složením; nutričně kompletních potravin s upraveným
nutričním složením; nutričně nekompletních potravin se standardním
nebo upraveným nutričním složením). I když Komise tento
pozměňovací návrh v zásadě přijala, Rada jej do svého
postoje nezačlenila. Postoj Rady je však pro Komisi přijatelný,
protože již ve stávajících právních předpisech se rozlišují tři
různé kategorie potravin pro zvláštní léčebné účely
a stejně tomu tak bude i v příslušném aktu
v přenesené pravomoci. Tím, že akty v přenesené pravomoci
budou obsahovat takto detailní úpravu, se též zajistí nezbytná pružnost pro
případ, že takové kategorie by bylo zapotřebí v budoucnu změnit. 3.5. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly
zamítnuty Komisí a nebyly začleněny do postoje Rady v prvním
čtení Potraviny „bez lepku“ a „s velmi nízkým
obsahem lepku“: Komise původně navrhovala,
že by pravidla týkající se těchto výrobků, které jsou
v současnosti uvedeny ve zvláštním nařízení přijatém
na základě stávající rámcové směrnice o „dietetických
potravinách“, měla být ponechána tak, jak jsou, ale zároveň
převedena do nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních
tvrzeních při označování potravin[6]. Evropský parlament ve svém postoji
navrhl (pozměňovací návrhy č. 1, 11, 12, 20, 35, 44, 45, 70, 90)
doplnit potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku do oblasti
působnosti nařízení a do základního aktu zahrnul zvláštní
pravidla. Komise toto zamítla, neboť by to bylo nadbytečné a nebylo
by to v souladu s cílem zlepšení právní úpravy a zjednodušování
právních předpisů. Rada pozměňovací návrhy Evropského
parlamentu nezapracovala, a naopak došla k závěru, že stávající
pravidla použitelná na tyto výrobky by měla být převedena do
nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací
o potravinách spotřebitelům, a to pomocí zvláštních postupů
popsaných v uvedeném nařízení. V bodě odůvodnění Rada
specifikuje, že tento převod by měl zajistit přinejmenším
stejnou úroveň ochrany pro osoby s nesnášenlivostí lepku, jaká je
v současné době stanovena v rámci stávajících pravidel,
a že by měl být dokončen před začátkem
uplatňování nařízení. Rada dále stanoví, že by Komise měla
zvážit, jakým způsobem zajistit to, že budou osoby s nesnášenlivostí lepku
odpovídajícím způsobem informovány o rozdílu mezi potravinami, které
jsou speciálně vyrobeny, připraveny nebo zpracovány tak, aby v nich
byl snížen obsah lepku v jedné nebo několika složkách obsahujících lepek,
a jinými potravinami, které jsou přirozeně bezlepkové. Komise podporuje postoj Rady, který nejenže
zajistí zachování stejné úrovně ochrany spotřebitelů, ale také
umožní rozšířit stávající pravidla i na nebalené potraviny, čímž se
ještě zvýší úroveň ochrany spotřebitele. Převod
dotyčných pravidel do nařízení (EU) č. 1169/2011,
které již obsahuje pravidla týkající se povinného uvádění
přítomnosti složek obsahujících lepek, bude navíc v souladu se
zásadami lepší právní úpravy a zaručí, že veškeré předpisy
týkající se lepku budou součástí stejného právního rámec. Výživa určená pro kojence s nízkou porodní
váhou nebo pro předčasně narozené kojence: Komise nepřijala postoj Evropského parlamentu
(pozměňovací návrhy č. 34, 43 a 92), ve kterém se stanoví,
že by výživa určená pro kojence s nízkou porodní hmotností nebo pro
předčasně narozené kojence měla být zahrnuta
do oblasti působnosti nařízení coby dílčí kategorie
potravin pro zvláštní léčebné účely, a že by tento druh
výživy měl v každém případě splňovat požadavky, které se
vztahují na potraviny pro zvláštní léčebné účely a standardní
počáteční kojeneckou výživu. Rada ve svém postoji uznala,
že by bylo záhodno uvážit, jaká pravidla, jež se vztahují na
počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, by se měla
rovněž vztahovat na potraviny pro zvláštní léčebné účely
pro kojence, a to s možným výhledem na rozšíření platných pravidel. Podle
jejích pozměňovacích návrhů je však úkolem Komise, aby tak učinila
v rámci aktů v přenesené pravomoci. Postoj Rady je pro Komisi přijatelný.
Ve skutečnosti ne všichni kojenci s nízkou porodní váhou nebo
předčasně narození kojenci potřebují potraviny pro zvláštní
léčebné účely a rozhodnutí o nutričních požadavcích
pro tyto kojence musí být činěno případ od případu.
Podobně tak ne všechna pravidla, jež se vztahují na počáteční
kojeneckou výživu, by se měla vztahovat i na výživu určenou pro
kojence s nízkou porodní hmotností nebo pro předčasně narozené
kojence, neboť je v tomto ohledu nezbytná určitá míra flexibility. Při přijímání zvláštních ustanovení pro potraviny pro
zvláštní léčebné účely prostřednictvím aktů
v přenesené pravomoci bude mít Komise možnost zvážit, jaká pravidla
by se měla uplatňovat na potraviny pro zvláštní léčebné
účely pro kojence s ohledem na vývoj na trhu
a významné zvýšení nabídky těchto výrobků. Komise se domnívá,
že formulace Rady zohledňuje body, na kterých záleží Evropskému
parlamentu, neboť jasně stanoví, že Komise v rámci přijímání
aktů v přenesené pravomoci bude muset tuto otázku zvážit. Inovace:
Rada do svého postoje nezahrnula pozměňovací návrhy
Evropského parlamentu č. 31, 50 a 91, které se týkají dočasného
povolovacího řízení pro inovativní výrobky. Pozměňovacími návrhy
Evropského parlamentu, jejichž cílem je umožnit, aby mohly být inovativní
výrobky, které nejsou v souladu s požadavky na složení stanovené
v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto
nařízení, uvedeny na trh po dobu dvou let. Rada se domnívá, že návrh Komise je v tomto ohledu
postačující, protože umožňuje prostřednictvím aktů
v přenesené pravomoci změnit požadavky složení pro výrobky,
na něž se vztahuje nařízení. Rada však návrh pozměnila,
přičemž zdůraznila, že změny takových požadavků
by měly vzít v potaz všechny příslušné údaje, včetně
údajů, které poskytnou zúčastněné strany ve vztahu
k inovativním výrobkům, ale nejen k nim. Komise přijímá postoj
Rady, který nastoluje spravedlivou rovnováhu mezi podporou inovací
a možností odstranit zbytečná pravidla a nadměrnou
administrativní zátěž. Potraviny „neobsahující laktózu“: ve svém postoji
v prvním čtení Evropský parlament navrhl pozměňovací návrh
č. 80, v němž žádá Komisi, aby společně
s legislativním návrhem, je-li to nezbytné, vypracovala zprávu, jež
vyjasní postavení označení „neobsahuje laktózu“ a „s velmi nízkým
obsahem laktózy“. Rada ve svém postoji naznačuje, že tato
prohlášení by v případě potřeby mohla být harmonizována
podle pravidel nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování
informací o potravinách spotřebitelům, jak je tomu
v případě lepku. Jeden bod odůvodnění rovněž
odkazuje na stávající vědecké stanovisko, jež na toto téma
poskytnul Evropský úřad pro bezpečnost potravin[7]. Komise se domnívá, že zpráva by nebyla nutná vzhledem
k tomu, že postavení těchto označení je jasné podle
obecného potravinového práva a vědecké stanovisko k této
věci již existuje. Komise postoj Rady přijímá, neboť
zaručuje soulad jak se správou pravidel pro potraviny „bez lepku“,
tak s pravidly o povinném uvádění přítomnosti složek
obsahujících laktózu, které již rovněž požaduje nařízení (EU)
č. 1169/2011. 3.6. Nová
ustanovení předložená Radou Potraviny určené pro sportovce: Komise
původně navrhla, aby sportovní potraviny byly mimo oblast
působnosti navrhovaného nařízení a aby se na ně
výhradně vztahovaly obecné potravinové předpisy (a zejména
nařízení o údajích týkajících se potravin). Ve svém postoji v prvním
čtení Evropský parlament souhlasil s Komisí, že tyto výrobky by
neměly spadat do oblasti působnosti nařízení, ale vyzval Komisi,
aby „nejpozději do 1. července 2015 vyhodnotila, zda jsou z tohoto
hlediska nutné změny obecného potravinového práva“
(pozměňovací návrh č. 6). Rada ve svém postoji souhlasila s vypuštěním
těchto výrobků z oblasti působnosti navrhovaného
nařízení, ale předložila pozměňovací návrhy, které
požadují, aby Komise vypracovala zprávu o případné nezbytnosti
zvláštních pravidel pro tyto výrobky s možností, aby tuto zprávu
doprovodil legislativní návrh. Žádost Rady ohledně zprávy lze
přijmout v zájmu konečného kompromisu, a zejména
s přihlédnutím ke skutečnosti, že se spoluzákonodárci
shodli na tom, že tyto výrobky by v mezičase neměly být zahrnuty
do oblasti působnosti nařízení. Rozhodnutí o výkladu: Rada ve svém postoji
předložila článek, který Komisi umožňuje přijmout
prováděcí opatření, ve kterých rozhodne, zda určité potraviny
spadají do oblasti působnosti nařízení a v jakých
kategoriích. Komise se domnívá, že pozměňovací návrh Rady je
užitečným zlepšením jejího návrhu, neboť umožní provádění nařízení
a sníží obtíže související s hraničními případy. Skutečnost,
že je v zásadě obtížné stanovit hranici mezi potravinami, které se
v současnosti považují za potraviny pro zvláštní výživu, a
„běžnými potravinami“, byla jedním z důvodů, které Komisi
přesvědčily, aby předložila návrh. Přechodná období a zrušení stávajících
opatření: postoj Rady předpokládá přechodné období tří
let prodloužené do vyčerpání zásob, namísto dvou let prodloužených do
vyčerpání zásob, jak je navrhuje Komise. Rada rovněž navrhuje
rozšířit toto přechodné období na zvláštní výrobky v případě,
že se Komise zdrží v přijímání příslušných aktů
v přenesené pravomoci. Postoj Rady je přijatelný v rámci
obecného kompromisu a rovněž při zohlednění revidovaného
návrhu, jehož znění je pro hospodářské subjekty a kontrolní
orgány jasnější. Zrušení pravidel o mimořádných opatřeních: Rada
ve svém postoji vypouští pravidla o mimořádných opatřeních,
jelikož jsou tato pravidla již obsažena v nařízení (ES)
č. 178/2002 o obecném potravinovém právu. Postoj Rady je pro
Komisi přijatelný. 4. Závěr Komise se
domnívá, že společný postoj Rady, který byl přijat kvalifikovanou
většinou, odráží původní cíle návrhu Komise a zohledňuje
mnoho otázek, na kterých záleží Evropskému parlamentu. Ačkoliv
v určitých prvcích se společný postoj liší
od původního návrhu Komise, Komise se domnívá, že společný
postoj představuje pečlivě vyvážený kompromis, a cítí se
ujištěna, že pokrývá všechny otázky, které považovala za
podstatné při přijímání svého návrhu. Z výše uvedených důvodů Komise podporuje
společný postoj přijatý dne 22. dubna 2013. 5. Prohlášení Komise o pesticidech Při provádění čl. 11 odst. 1 písm. b) bude Komise
věnovat zvláštní pozornost pesticidům obsahujícím aktivní látky,
safenery nebo synergenty, které byly klasifikovány v souladu
s nařízením (ES) č. 1272/2008[8]
jako mutagenní látky kategorie 1A nebo 1B, karcinogenní látky kategorie 1A nebo
1B či látky toxické pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B nebo které jsou
považovány za látky s vlastnostmi, jež narušují činnost endokrinního
systému a mohou mít nepříznivé účinky na člověka, nebo
které jsou velmi toxické nebo mohou mít kritické účinky, jako
například neurotoxické či imunotoxické účinky z hlediska
vývoje, s cílem zamezit s konečnou platností jejich používání. [1] Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009
o potravinách určených pro zvláštní výživu (Úř. věst.
L 124, 20.5.2009, s. 21–29). Na základě uvedených rámcových
právních předpisů přijala Komise několik zvláštních
opatření. Konkrétně směrnici Komise 2006/141/ES ze dne 22.
prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a
o změně směrnice 1999/21/ES (Úř. věst. L 401,
30.12.2006, s. 1–33); směrnici Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006
o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř.
věst. L 339, 6.12.2006, s. 16–35); směrnici Komise 96/8/ES ze dne 26.
února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti
(Úř. věst. L 55, 6.3.1996, s. 22–26); směrnici Komise 1999/21/ES
ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné
účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29–36); nařízení Komise
(ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin
vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku (Úř. věst. L 16,
21.1.2009, s. 3–5); nařízení Komise (ES) č. 953/2009 ze dne
13. října 2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní
výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu (Úř.
věst. L 269, 14.10.2009, s. 9–19); směrnici Rady 92/52/EHS
ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací
kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí
(Úř. věst. L 179, 1.7.1992, s. 129–130). [2] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna
2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva,
zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví
postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31,
1.2.2002, s. 1–24). [3] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001
o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a
Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43–48). [4] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne
25. října 2011 o poskytování informací o potravinách
spotřebitelům, o změně nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES)
č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS,
směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES
a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004
(Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18–63). [5] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna
1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř.
věst. L 43, 14.2.1997, s. 1–6). [6] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20.
prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování
potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9–25). [7] Komise
pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA) při Evropském úřadu
pro bezpečnost potravin (EFSA); vědecké stanovisko týkající se
prahových hodnot při nesnášenlivosti laktózy a galaktosémii. EFSA Journal
2010; 8(9):1777. [s. 29]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1777. [8] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o
klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a
zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení
(ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1–1355).