DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Obecné souvislosti

Evropská unie si dala za cíl stát se do roku 2020 inteligentní a udržitelnou ekonomikou podporující začlenění. Námořní odvětví nabízejí prostor pro inovace, udržitelný růst a zaměstnanost, který by měl k tomuto cíli přispět. V říjnu 2012 přijali evropští ministři pro námořní záležitosti „Limassolské prohlášení“, které vytváří silný námořní pilíř na podporu strategie Evropa 2020[1]. Jak uvedla Komise ve sdělení o modrém růstu, možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví[2], tento legislativní návrh je základní součástí úsilí o rozvoj evropské modré ekonomiky.

Zvýšené využívání pobřežních a námořních oblastí, jakož i důsledky změn klimatu, přírodních pohrom či eroze, však zároveň vyvíjejí tlak na pobřežní a mořské zdroje. Pro zajištění udržitelného růstu a zachování pobřežních a mořských ekosystémů pro budoucí generace je nutná jejich integrovaná a soudržná správa.

Územní plánování námořních prostor se běžně chápe jako veřejný proces analýzy a plánování prostorového a časového rozvržení lidských činností v mořských oblastech pro dosažení hospodářských, environmentálních a sociálních cílů. Konečným cílem územního plánování námořních prostor je vypracovat plány, které určí využívání námořních prostor pro různé způsoby využití moří. V roce 2008 vydala Komise sdělení „Rozvrh pro územní plánování námořních prostor: dosažení společných principů v EU“[3] a v roce 2010 pak sdělení „Územní plánování námořních prostor v EU – dosažené výsledky a další rozvoj“[4], která připravila půdu pro tento návrh.

Integrovaná správa pobřeží je nástrojem pro integrované řízení všech postupů politik ovlivňujících pobřežní zónu, který koordinovaně řeší interakce činností na pobřeží s mořským prostředím s cílem zajistit udržitelný rozvoj pobřežních a mořských oblastí. Zajišťuje, aby byla napříč odvětvími přijímána soudržná rozhodnutí o řízení nebo rozvoji. Doporučení o integrované správě pobřežních zón z roku 2002 definuje zásady řádného plánování a správy pobřežních oblastí a uvádí, jak je nejlépe provádět. EU je rovněž smluvní stranou Barcelonské úmluvy, která stanovila Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón, jenž vstoupil v platnost v březnu 2011. Tento protokol stanoví, že pro členské státy na pobřeží Středozemního moře je integrovaná správa pobřeží povinná.

Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží se vzájemně doplňují. Jejich zeměpisné oblasti působnosti se překrývají v pobřežních a teritoriálních vodách členských států, přičemž územní plány námořních prostor mapují stávající lidské činnosti a určují jejich nejefektivnější budoucí územní rozvoj, zatímco strategie integrované správy pobřeží zajišťují integrované řízení těchto činností. Při společném uplatňování obojí zlepšuje plánování a správu činností na rozhraní moře a pevniny.

1.2.        Odůvodnění a cíle návrhu

Hlavním cílem navrhované směrnice je podporovat udržitelný růst námořních a pobřežních činností a udržitelné využívání pobřežních a mořských zdrojů vytvořením rámce pro účinné provádění územního plánování námořních prostor ve vodách EU a integrované správy pobřeží v pobřežních oblastech členských států.

Rostoucí a nekoordinované využívání pobřežních a námořních oblastí vede k soupeření o námořní a pobřežní prostory a k neefektivnímu a neudržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů. Vzhledem k nejistotě a nedostatečné předvídatelnosti přiměřeného přístupu k námořnímu prostoru vzniklo pro investory neoptimální podnikatelské prostředí vedoucí k možné ztrátě pracovních míst.

Aby mohly souběžné činnosti dosáhnout svého plného potenciálu, je nezbytné zajistit optimální rozdělení námořního prostoru mezi příslušné zúčastněné strany a koordinovanou správu pobřežních zón. Bylo prokázáno, že tím dojde ke snížení nákladů na předběžný průzkum i transakčních, správních a provozních nákladů a zvýší se právní jistota zvláště pro malé a střední podniky.

Pro zajištění udržitelnosti těchto různých využití a dobrého stavu životního prostředí budou územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží muset uplatňovat ekosystémový přístup, který zaručí ochranu přírodních zdrojů, jež představují základ pro provozování těchto různých činností.

Navrhované opatření se proto netýká jednoho odvětví, ale vztahuje se na všechny oblasti politik Smlouvy o fungování Evropské unie, které mají dopad na pobřeží, moře a oceány. Podporuje probíhající provádění politik, které se týkají moří, v členských státech prostřednictvím účinnější koordinace a větší transparentnosti. Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží rovněž mohou v rané fázi zlepšit propojení mezi hospodářskými cíli a právními předpisy v oblasti životního prostředí a omezit střety mezi nimi.

Operativní cíle směrnice jsou procedurální povahy. Členské státy budou muset vypracovat a provádět soudržné postupy pro plánování lidského využívání námořního prostoru a zajištění udržitelné správy pobřežních oblastí a zřídit mezi sebou přiměřenou přeshraniční spolupráci. Klíčovou přidanou hodnotou návrhu je podpora propojení mezi pevninou a mořem díky požadavku na soudržnost mezi územním plánováním námořních prostor a integrovanou správou pobřeží.

Podrobné plánování a stanovení cílů správy jsou ponechány na členských státech. EU se nebude těchto postupů účastnit. Návrh nezasahuje do výhradních práv členských států v oblasti (pevninského) územního plánování.

1.3.        Soulad s ostatními politikami

Evropští zákonodárci přijali ve vztahu k oceánům, mořím a pobřežím ambiciózní politické iniciativy, které mají být provedeny v příštích 10 až 20 letech. Mezi tyto iniciativy se řadí rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí[5], směrnice o energii z obnovitelných zdrojů[6], iniciativa pro mořské dálnice[7] a směrnice o ochraně přírodních stanovišť[8]. Očekává se, že v roce 2013 EU přijme reformovanou společnou rybářskou politiku a v rámci nového finančního výhledu revidované strukturální fondy (společný strategický rámec). Hlavním cílem tohoto návrhu je usnadnit soudržné a udržitelné provádění těchto iniciativ prostřednictvím integrovaného postupu nebo integrovaných postupů. Tento návrh nemění ani neupravuje acquis v žádné oblasti politiky Smlouvy o fungování EU.

Členské státy mají zejména příležitost zlepšit účinné provádění a snížit administrativní zátěž při provádění územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží díky tomu, že budou acquis uplatňovat integrovaně.

Je třeba provádět posouzení vlivů územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na životní prostředí v souladu s ustanoveními směrnice 2001/42/ES[9]. Toto strategické posouzení vlivů na životní prostředí zaručí komplexní posouzení dopadů různých lidských činností, včetně dopadů kumulativních, již v počáteční fázi, a usnadní tak provádění budoucích projektů. Pokud bude následně nutné posouzení vlivů na životní prostředí pro jednotlivé projekty, takové konkrétní posouzení bude moci čerpat z analýz, které již byly provedeny v rámci strategického plánování vlivů na životní prostředí, a tím zabrání dvojímu posuzování a související administrativní zátěži.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Veřejné konzultace

Evropská komise uspořádala od března do května 2011 veřejnou konzultaci, aby se seznámila s názory zúčastněných stran na stav a budoucnost územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží v Evropské unii.

Výsledky potvrdily, že střety ve využívání mořského prostoru jsou stále častější, a podpořily společný přístup k provádění územního plánování námořních prostor ve vodách EU s ohledem na zvláštnosti každého regionu. Zajištění přiměřené koordinace postupů územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží bylo považováno za významné. Opatření na úrovni EU u přeshraničních záležitostí byla označena jako obzvláště užitečná, avšak otázky volby nejlepšího nástroje nebyla jednoznačně zodpovězena.

2.2.        Posouzení dopadů

V posouzení dopadů se posuzovala účinnost a hospodářské, environmentální a sociální dopady těchto tří možností: 1) vytváření pokynů a vypracování osvědčených postupů, 2) nezávazných opatření a 3) právně závazných opatření, včetně směrnice nebo nařízení „rámcového typu“.

Z posouzení dopadů vyplynulo, že ačkoli nezávazné možnosti přinášejí určité výhody, právně závazný přístup v podobě směrnice představuje nejvhodnější nástroj, který dokáže zaručit předvídatelnost, stabilitu a transparentnost územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží a přitom zachová proporcionalitu a subsidiaritu tím, že dává členským státům flexibilitu při provádění a nezasahuje do jejich pravomocí. Směrnice je rovněž nejvhodnější možnost, která zaručí, že lhůty pro provádění budou v souladu s časovými rámci jiných relevantních právních předpisů a politických iniciativ EU (např. směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, cílů strategie Evropa 2020 atd.) a bude podporovat růst hospodářských činností na moři v kontextu zvýšeného soupeření o prostor.

Výbor pro posouzení dopadů vydal své konečné stanovisko k posouzení dopadů dne 30. dubna 2012. Zpráva o posouzení dopadů a shrnutí jsou zveřejněny spolu s tímto návrhem, stejně jako stanovisko Výboru pro posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Shrnutí navrhovaných opatření

Návrhem se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží v podobě systematického, koordinovaného, inkluzivního a přeshraničního přístupu k integrované námořní správě. Ukládá členským státům povinnost provádět územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem. Cílem opatření je, aby členské státy zavedly postup nebo postupy, které se budou vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, řízení, sledování provádění a zapojení zúčastněných stran.

Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží nestanoví nové odvětvové politické cíle. Jejich smyslem je odrážet, integrovat a propojovat cíle stanovené vnitrostátními nebo regionálními odvětvovými politikami, určovat kroky k předcházení střetům mezi různými odvětvími nebo jejich zmírnění a přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti odvětvových politik týkajících se moří a pobřeží. Co je nejdůležitější, návrh vyžaduje, aby opatření členských států usilovala o soudržnost správy v celé mořské oblasti, a to prostřednictvím přeshraniční spolupráce v jedné mořské oblasti či podoblasti a související pobřežní zóně a přiměřeného sběru a výměny údajů.

Prováděcí akty zajistí jednotné provádění směrnice v celé EU a usnadní podávání zpráv členských států Komisi a případně výměnu údajů mezi členskými státy a Komisí.

3.2.        Právní základ

Návrh podporuje provádění integrované námořní politiky EU včetně rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, která tvoří její environmentální pilíř. Cílem integrované námořní politiky je zajistit, aby byly odvětvové politiky Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které mají vliv na námořní prostor, prováděny soudržným způsobem, a dosahovaly tak více souběžných cílů ekonomické, sociální i environmentální povahy.

Tento návrh je založen na čl. 43 odst. 2, čl. 100 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 SFEU. Činnosti, na něž se tyto politiky vztahují, soupeří o námořní prostor a využívání pobřežních zdrojů. Cílem postupů, které mají být ustanoveny, by mělo být zajistit, aby bylo možné provádět činnosti plánované v jednotlivých odvětvích tak, aniž by se vzájemně ohrožovaly. Mohly by tak dosahovat svých cílů a zároveň společně přispívat k udržitelnému růstu námořní a pobřežní ekonomiky a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů.

3.3.        Zásada subsidiarity a přidaná hodnota

Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Otázky, jako je výběr plánů pro realizaci, umístění investic, stanovení priorit a určování řešení, jsou ponechány vnitrostátnímu nebo místnímu rozhodování. Vlastní plánování by měly provádět orgány členských států v souladu se správní a ústavní strukturou příslušného státu i prioritami vnitrostátních odvětvových politik a mělo by v co největší míře vycházet ze stávajících mechanismů a politik.

Přidaná hodnota opatření na úrovni EU spočívá v tom, že 1) zajistí a zefektivní opatření členských států v oblasti územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží, čímž zaručí jednotné a soudržné provádění v celé EU, a 2) zajistí rámec pro spolupráci v oblasti územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží mezi členskými státy, které spadají do jedné mořské oblasti či podoblasti. Přeshraniční spolupráce v oblasti územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží v mořských oblastech a podoblastech EU má zásadní význam, jelikož mořské ekosystémy, loviště ryb, chráněné mořské oblasti i námořní infrastruktury, jako jsou kabely, potrubí, plavební cesty, zařízení pro těžbu ropy či zemního plynu a výrobu větrné energie atd. přesahují hranice států.

3.4.        Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU.

Návrh se omezuje na to, že ukládá členským státům povinnost zavést nebo udržovat postup nebo postupy pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží. Zavádí soubor minimálních požadavků na tyto postupy, přičemž vychází ze stávajících zkušeností v členských státech a umožňuje jejich začlenění a pokračování ve společném rámci EU.

Požadavky na podávání zpráv jsou omezeny na minimum nezbytné pro posouzení jeho provádění. Komise zajistí, aby se v nejvyšší možné míře využívaly stávající požadavky na podávání zpráv. Komise využije informace oznámené členskými státy a veškeré další relevantní informace, které jsou dostupné prostřednictvím právních předpisů EU včetně čl. 19 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, aby informovala Evropský parlament a Radu o pokroku při provádění této směrnice.

Komise v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech[10] zjišťovala, zda budou pro vykonávání jejího úkolu dohlížet na provedení této směrnice do vnitrostátního práva nutné informativní dokumenty. Řádně zvážila povahu směrnice, zásadu proporcionality a možnou dodatečnou administrativní zátěž. S ohledem na omezený počet právních závazků v této směrnici má Komise za to, že dohled nad správným provedením této směrnice do vnitrostátního práva nebudou provázet žádné obtíže. Proto Komise nežádá členské státy, aby svá oznámení o prováděcích opatřeních doplnily dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích opatření.

3.5.        Volba nástroje

Komise navrhuje směrnici, která vyžaduje, aby členské státy vytvořily územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží, a přitom respektuje výhradní právo členských států přizpůsobit jejich obsah svým konkrétním hospodářským, sociálním a environmentálním prioritám, vnitrostátním cílům odvětvové politiky a právním tradicím. Zvážení zásad subsidiarity a proporcionality vedlo k závěru, že nařízení by nebylo vhodné. Rovněž procedurální a na postupech založené povaze nástroje nejlépe odpovídá směrnice rámcového typu. Naopak nezávazný nástroj by nebyl vhodný, protože by nevedl k dosažení některých cílů politiky, konkrétně požadavku, aby územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží uplatňovaly a přeshraniční spolupráci zajistily všechny pobřežní členské státy. Legislativní přístup navíc rovněž zajišťuje, že výše uvedené postupy budou provedeny v dohodnutých lhůtách.

3.6.        Podrobné vysvětlení návrhu

Návrh obsahuje dvě části, směrnici a přílohu.

3.6.1.     Směrnice

Článek 1 stanoví předmět směrnice.

Článek 2 stanoví oblast působnosti směrnice.

Článek 3 definuje pojmy ve směrnici použité.

Článek 4 se týká vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na úrovni členských států.

Článek 5 se týká cílů územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na úrovni členských států.

Článek 6 stanoví minimální společné požadavky na územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží.

Článek 7 stanoví minimální požadavky na územní plány námořních prostor.

Článek 8 stanoví minimální požadavky na strategie integrované správy pobřeží.

Článek 9 stanoví veřejnou účast při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.

Článek 10 se týká sběru údajů a výměny informací na podporu územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.

Článek 11 stanoví posouzení vlivů územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na životní prostředí.

Článek 12 se týká dvoustranné a mnohostranné spolupráce mezi členskými státy s cílem zajistit jednotné provádění ve všech pobřežních zónách a mořských oblastech či podoblastech.

Článek 13 se týká spolupráce se třetími zeměmi.

Článek 14 uvádí ustanovení o určení příslušných orgánů pro provádění směrnice.

Článek 15 stanoví, že členské státy musí podávat zprávy o provádění Komisi a Komise musí podávat zprávy o pokroku dosaženém při provádění této směrnice Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 16 uvádí provozní specifikace a kroky pro provádění této směrnice, k nimž Komise může přijmout prováděcí akty.

Článek 17 stanoví mechanismus, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

Článek 18 stanoví pravidla pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva členskými státy.

Článek 19 stanoví, že tato směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20 uvádí seznam členských států, jimž je směrnice určena.

3.6.2.     Příloha

V příloze I je uveden seznam informací o příslušných orgánech, které mají členské státy poskytnout Komisi.

2013/0074 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, čl. 100 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[12],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Značná a rychle rostoucí poptávka po námořním prostoru pro různé účely, jako jsou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, námořní doprava, rybolov, ochrana ekosystémů, cestovní ruch a zařízení pro akvakulturu, jakož i četné tlaky na pobřežní zdroje vyžadují integrovaný přístup k plánování a správě.

(2)       Takový přístup ke správě oceánů byl vypracován v rámci integrované námořní politiky[13] pro Evropskou unii, jejíž environmentální pilíř představuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky[14]. Cílem integrované námořní politiky je podporovat udržitelný rozvoj moří a oceánů a vypracovat koordinované, soudržné a transparentní rozhodování v oblasti odvětvových politik EU, které mají vliv na oceány, moře, ostrovy, pobřežní a nejvzdálenější oblasti a námořní odvětví, a to mimo jiné prostřednictvím strategií pro mořské oblasti nebo makroregiony.

(3)       Integrovaná námořní politika označuje územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží za průřezové politické nástroje pro to, aby veřejné orgány a zúčastněné strany mohly uplatňovat koordinovaný a integrovaný přístup. Uplatňování ekosystémového přístupu přispěje k podpoře udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů.

(4)       Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží podporují a usnadňují provádění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[15], kterou v červnu 2010 schválila Evropská rada[16] a jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti, včetně podpory konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky účinněji využívající zdroje. Pobřežní a námořní odvětví mají významný potenciál pro udržitelný růst a jsou pro provádění této strategie klíčové.

(5)       Ve svém nedávném sdělení o modrém růstu[17], možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví, určila Komise několik probíhajících iniciativ EU, s jejichž pomocí má být prováděna strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Sdělení také určilo řadu odvětvových činností, na něž by se iniciativy modrého růstu v budoucnu měly zaměřit a které by měly být dostatečně podpořeny územními plány námořních prostor a strategiemi integrované správy pobřeží.

(6)       Provádění územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží podporuje a usnadňuje nařízení (EU) č. 1255/2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky. Toto nařízení poskytuje odpovídající finanční prostředky pro projekty územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží na období 2011–2013. Příslušné prostředky na tyto projekty pro období 2014–2020 stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/XX o Evropském námořním a rybářském fondu[18].

(7)       V preambuli Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) se uvádí, že otázky týkající se využívání mořského prostoru jsou vzájemně úzce propojeny a je třeba je zvažovat jako celek. Plánování mořských prostor je logickým výsledkem pokroku a strukturace využívání práv udělených v rámci úmluvy UNCLOS a praktický nástroj, který pomůže členským státům plnit jejich povinnosti.

(8)       Aby se zajistilo přiměřené rozdělení námořního prostoru mezi příslušná využití a koordinovaná správa pobřežních zón, měl by být zaveden rámec, který zahrnuje alespoň vytvoření a provedení územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členskými státy.

(9)       Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží vyústí v lepší koordinaci námořních a pobřežních činností, což může vést k významným hospodářským přínosům díky transparentnosti, předvídatelnosti a stabilitě pro investory, jakož i ke snížení koordinačních a transakčních nákladů.

(10)     Aby byla zajištěna jednotnost a právní jasnost, zeměpisná oblast působnosti územního plánování námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by měla být stanovena v souladu se stávajícími legislativními nástroji Unie a mezinárodním námořním právem.

(11)     Zeměpisný rozsah mořských vod a pobřežních zón se v pobřežních a teritoriálních vodách členských států překrývá. Nástroje územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží se vzájemně doplňují, neboť se zaměřují v prvém případě na mapování stávajících a potenciálních lidských činností s cílem připravit územní plány námořních prostor pro oblast mořských vod a ve druhém případě na určení opatření pro integrované řízení těchto lidských činností v pobřežních zónách. Společné soudržné uplatňování územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží zlepší plánování a správu činností na rozhraní moře a pevniny.

(12)     Přestože je vhodné, aby pravidla pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanovila Unie, členské státy a jejich příslušné orgány nesou i nadále v rámci svých mořských vod a pobřežních zón odpovědnost za vytvoření a určení obsahu těchto plánů a strategií, včetně rozdělení námořních prostor pro různá odvětví činnosti.

(13)     Aby byly dodrženy zásady proporcionality a subsidiarity a minimalizována další administrativní zátěž, provedení této směrnice do vnitrostátního práva a její provádění by měly v co nejvyšší míře vycházet ze stávajících vnitrostátních pravidel a mechanismů. Strategie integrované správy pobřeží by měly vycházet ze zásad a prvků stanovených v doporučení Rady 2002/413/ES a rozhodnutí Rady 2010/631/EU.

(14)     V mořských vodách a pobřežních zónách působí na ekosystémy a mořské i pobřežní zdroje značný tlak. Lidské činnosti, ale také důsledky změny klimatu, přírodní pohromy a dynamické pobřežní jevy, jako je eroze a akrece, mohou mít vážné dopady na hospodářský rozvoj a růst pobřežních oblastí, jakož i na pobřežní a mořské ekosystémy, což vede ke zhoršení stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb. Při tvorbě územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží by se na tyto různé tlaky měl brát náležitý ohled. Navíc zdravé pobřežní a mořské ekosystémy a řada jejich služeb mohou, jestliže budou začleněny do plánování rozhodnutí, přinést významné výhody v oblasti produkce potravin, volnočasových aktivit a cestovního ruchu, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim, kontroly dynamických pobřežních jevů a předcházení katastrofám.

(15)     Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží by měly uplatňovat ekosystémový přístup uvedený v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, aby zajistily, že celkový dopad všech činností zůstane v mezích slučitelných s dosažením dobrého stavu prostředí a že nebude narušena schopnost mořských ekosystémů reagovat na člověkem způsobené změny, a přitom umožnily udržitelné využívání produktů a služeb mořského odvětví současnou generací i generacemi příštími.

(16)     Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží budou mimo jiné přispívat k dosažení cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[19], nařízení Rady č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[20], rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě[21], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020[22], plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje[23], strategie EU pro přizpůsobení se změnám klimatu[24] a případně také cílů regionální politiky EU, včetně strategií pro mořské oblasti a makroregiony.

(17)     Námořní a pobřežní činnosti jsou často úzce propojeny. Proto je nutné, aby byly územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží koordinovány nebo integrovány, aby se zajistilo udržitelné využívání námořních prostor a správa pobřežních oblastí s ohledem na sociální, hospodářské a environmentální faktory.

(18)     V zájmu dosažení cílů této směrnice by se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží měly vztahovat na celý cyklus identifikace problému, sběru informací, plánování, rozhodování, provádění a sledování provádění a měly by být založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích. Měly by se co nejlépe využívat mechanismy stanovené ve stávajících nebo budoucích právních předpisech, včetně rozhodnutí 2010/477/EU o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod nebo iniciativy Komise o znalostech v námořní oblasti 2020[25].

(19)     Hlavním smyslem územního plánování námořních prostor je určit a řídit využívání prostoru a související střety v námořních oblastech. Pro dosažení tohoto cíle musí členské státy alespoň zajistit, aby postup či postupy plánování vyústily v komplexní mapu zobrazující různá využití námořního prostoru s ohledem na dlouhodobé změny v důsledku změn klimatu.

(20)     Členské státy by své plány a strategie měly konzultovat a koordinovat s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí v dotyčné mořské oblasti či podoblasti nebo pobřežní zóně v souladu s právy a povinnostmi těchto členských států a třetích zemí podle evropského a mezinárodního práva. Pro účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a se sousedními třetími zeměmi je třeba určit příslušné orgány v každém členském státě. Členské státy proto musí určit příslušný orgán či příslušné orgány odpovědné za spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi. Vzhledem k odlišnosti různých mořských oblastí či podoblastí a pobřežních zón není vhodné v této směrnici podrobně předepisovat, jak by tyto mechanismy spolupráce měly vypadat.

(21)     V pobřežních zónách se v rámci různých politik uplatňuje řada různých opatření. V zájmu dosažení cílů této směrnice by členské státy měly připravit seznam těchto opatření a analyzovat potřebu dalších opatření, například pro předcházení erozi a řízení akrece, přizpůsobení se dopadům změn klimatu, boj proti znečištění pobřeží a moří, rozvoj zelené infrastruktury a pomoc při předcházení přírodním katastrofám. Tyto zásady by se měly uplatňovat koordinovaným a integrovaným způsobem. Při tom by členské státy měly vzít v úvahu všechny příslušné pobřežní činnosti a věnovat zvláštní pozornost interakcím těchto činností mezi různými odvětvími a mezi pevninou a mořem.

(22)     Správa mořských a pobřežních oblastí je složitá a zahrnuje orgány různých úrovní, hospodářské subjekty a jiné zúčastněné strany. Pro účinné zajištění udržitelného rozvoje je zásadní, aby byly v souladu s příslušnými právními předpisy EU provedeny konzultace se zúčastněnými stranami, orgány a veřejností, a to ve vhodné fázi přípravy územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží. Dobrým příkladem ustanovení o veřejných konzultacích je čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/35.

(23)     Díky územním plánům námořních prostor a strategiím integrované správy pobřeží mohou členské státy snížit administrativní zátěž a náklady na podporu svých opatření k provádění jiných relevantních právních předpisů Unie. Lhůty pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží by proto měly být v souladu s harmonogramy uvedenými v jiných relevantních právních předpisech. To jsou zejména směrnice 2009/28/ES, která vyžaduje, aby členský stát zajistil podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši alespoň 20 %, a označuje koordinaci postupů pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení včetně územního plánování za významný příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, směrnice 2008/56/ES a bod 6 přílohy A rozhodnutí 2010/477/EU, který vyžaduje, aby členské státy přijaly do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, a označuje územní plánování námořních prostor jako nástroj na podporu ekosystémového přístupu k řízení lidských činností v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které požaduje, aby byla do roku 2020 vytvořena transevropská dopravní síť integrací evropské pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury.

(24)     Důležitým a zavedeným nástrojem pro začleňování environmentálních aspektů do přípravy a přijímání plánů a programů je posuzování vlivů na životní prostředí. Jelikož je pravděpodobné, že územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží budou mít značný vliv na životní prostředí, měly by podléhat ustanovením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[26]. V případech, kde se územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží týkají oblastí Natura 2000, lze takové posouzení vlivů na životní prostředí zkombinovat s požadavky článku 6 směrnice 92/43/EHS, aby nedocházelo ke zdvojování.

(25)     Aby bylo zajištěno, že vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží bude založeno na spolehlivých údajích, a aby se zabránilo další administrativní zátěži, je zásadní, aby členské státy shromažďovaly nejlepší dostupné údaje a informace s využitím stávajících nástrojů pro sběr údajů, jako jsou nástroje vyvinuté v rámci iniciativy pro znalosti v námořní oblasti 2020.

(26)     Členské státy by měly pro Komisi vypracovat vnitrostátní zprávy, aby bylo možné sledovat provádění této směrnice. S cílem minimalizovat administrativní zátěž by členské státy měly být schopny využít podávání zpráv v rámci relevantních právních předpisů, včetně zpráv podle směrnice 2008/56/ES. Komise využije informace oznámené členskými státy a veškeré další relevantní informace, které jsou dostupné prostřednictvím právních předpisů EU, aby o pokroku při provádění této směrnice informovala Evropský parlament a Radu.

(27)     Aby bylo zajištěno jednotné provádění této směrnice, zejména pokud jde o správu údajů a provozní kroky týkající se vytvoření a provádění územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží a souvisejícího podávání zpráv včetně technických formátů pro sdílení údajů, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[27].

(28)     Včasné provedení této směrnice do vnitrostátního práva má zásadní význam vzhledem k tomu, že EU přijala řadu politických iniciativ, které mají být provedeny do roku 2020 a jež má tato směrnice podporovat. Proto by pro provedení této směrnice do vnitrostátního práva měly být přijaty nejkratší možné lhůty,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.           Tato směrnice stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, jehož cílem je podpora udržitelného růstu námořní a pobřežní ekonomiky a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů.

2.           V rámci integrované námořní politiky Unie tento rámec stanoví, že členské státy vytvoří a provedou územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží za účelem splnění cílů uvedených v článku 5.

Článek 2

Oblast působnosti

1.           Ustanovení této směrnice se vztahují na mořské vody a pobřežní zóny.

2.           Tato směrnice se nevztahuje na činnosti, jejichž jediným účelem je obrana nebo národní bezpečnost. Každý členský stát se však vynasnaží zajistit, aby takové činnosti byly prováděny způsobem slučitelným s cíli této směrnice.

3.           Ustanoveními této směrnice nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti (pevninského) územního plánování.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

1.           „Pobřežní zónou“ se rozumí geomorfologická oblast na obou stranách mořského břehu, jejíž hranici na moři tvoří vnější hranice teritoriálních vod členských států a na pevnině hranice definovaná členskými státy v jejich strategiích integrované správy pobřeží.

2.           „Integrovanou námořní politikou“ se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpora koordinovaného a soudržného rozhodování pro maximalizaci udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států, zejména s ohledem na pobřežní, ostrovní a nejvzdálenější oblasti v Unii, jakož i námořní odvětví, a to s pomocí soudržných politik týkajících se námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce.

3.           „Mořskou oblastí nebo podoblastí“ se rozumí mořské oblasti a podoblasti podle článku 4 směrnice 2008/56/ES.

4.           „Mořskými vodami“ se rozumí vody, mořské dno a podzemí podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.

5.           „Veřejným“ se rozumí zahrnující jednu nebo více fyzických či právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

6.           „Odvětvovými činnostmi“ se rozumí ty činnosti spadající pod politiky Unie uvedené v třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie, které mají vliv na mořské vody a pobřežní zóny.

7.           „Dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí uvedený v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES.

KAPITOLA II Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží

Článek 4

Vytvoření a provádění územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží

1.           Každý členský stát vytvoří a provádí územní plán nebo plány námořních prostor a strategii nebo strategie integrované správy pobřeží. Mohou být připraveny v samostatných dokumentech.

2.           Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží sledují cíle uvedené v článku 5 a splňují minimální požadavky uvedené v článcích 6, 7 a 8.

3.           Při vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží členské státy náležitě zohlední zvláštnosti oblastí a podoblastí, příslušné odvětvové činnosti, dotčené mořské vody a pobřežní zóny a potenciální dopady změn klimatu.

4.           Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží mohou obsahovat mechanismy, které byly nebo jsou zřizovány před vstupem této směrnice v platnost, nebo z těchto mechanismů vycházet, pokud je jejich obsah v souladu s minimálními požadavky uvedenými v článcích 6, 7 a 8.

Článek 5

Cíle územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží

Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uplatňují ekosystémový přístup s cílem usnadnit společnou existenci konkurenčních odvětví v mořských vodách a pobřežních zónách a předcházet střetům mezi nimi a jejich cílem je přispívat k:

a)           zajištění dodávek energie v Unii tím, že budou podporovat rozvoj mořských zdrojů energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie, propojení energetických sítí a energetickou účinnost;

b)           podpoře rozvoje námořní dopravy a zajišťování účinných a nákladově efektivních lodních cest v celé Evropě, včetně přístupnosti přístavů a bezpečnosti dopravy;

c)           podněcování udržitelného rozvoje a růstu odvětví rybolovu a akvakultury, včetně zaměstnanosti v odvětví rybolovu a souvisejících odvětvích;

d)           zajištění zachování, ochrany a zlepšování životního prostředí, jakož i obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů, především v zájmu dosažení dobrého stavu prostředí, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb a snížení rizik znečištění moří;

e)           zajištění pobřežních a námořních oblastí odolných vůči změnám klimatu.

Článek 6

Společné minimální požadavky na územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží

1.           Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží stanoví provozní kroky k dosažení cílů uvedených v článku 5 s ohledem na všechny příslušné činnosti a opatření, které se na ně vztahují.

2.           Při tom územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží alespoň:

a)      jsou vzájemně koordinovány, nejsou-li integrovány;

b)      zajišťují účinnou přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami příslušných odvětvových politik;

c)      identifikují přeshraniční dopady územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží na mořské vody a pobřežní zóny spadající pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí ve stejném mořské oblasti nebo podoblasti a souvisejících pobřežních zónách a řeší je ve spolupráci s příslušnými úřady těchto zemí v souladu s články 12 a 13.

3.           Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží se přezkoumávají alespoň jednou za šest let.

Článek 7

Zvláštní minimální požadavky na územní plány námořních prostor

1.           Územní plány námořních prostor obsahují alespoň zmapování mořských vod, které určuje skutečné a možné prostorové a časové rozložení všech příslušných námořních činností, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 5.

2.           Při vytváření územních plánů námořních prostor berou členské státy v úvahu alespoň tyto činnosti:

a)      zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;

b)      zařízení a infrastruktury pro těžbu ropy a zemního plynu;

c)      námořní dopravní cesty;

d)      podmořské vedení kabelů a potrubí;

e)      rybolovné oblasti;

f)       oblasti pro akvakulturu;

g)      oblasti pro ochranu přírody.

Článek 8

Zvláštní minimální požadavky na strategie integrované správy pobřeží

1.           Strategie integrované správy pobřeží musí obsahovat alespoň seznam stávajících opatření uplatňovaných v pobřežních zónách a analýzu dalších opatření potřebných k tomu, aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 5. Strategie stanoví integrované a meziodvětvové provádění politiky a bere ohled na interakce mezi pozemními a námořními činnostmi.

2.           Při vytváření strategií integrované správy pobřeží berou členské státy v úvahu alespoň tyto činnosti:

a)      využívání konkrétních přírodních zdrojů včetně zařízení pro získávání energie a produkci energie z obnovitelných zdrojů;

b)      rozvoj infrastruktury, energetických zařízení, dopravy, přístavů, námořních děl a dalších struktur včetně zelené infrastruktury;

c)      zemědělství a průmysl;

d)      rybolov a akvakulturu;

e)      zachování, obnovení a řízení pobřežních ekosystémů, ekosystémových služeb a přírody, pobřežní krajiny a ostrovů;

f)       zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se jim.

Článek 9

Veřejná účast

1.           Členské státy stanoví prostředky pro veřejnou účast všech zúčastněných stran v rané fázi vytváření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží.

2.           Veřejná účast zajistí, aby byly příslušné zúčastněné strany a orgány a dotčená veřejnost konzultovány o návrzích plánů a strategií a měly přístup k výsledkům, jakmile budou k dispozici.

3.           Při stanovení prostředků veřejné konzultace jednají členské státy v souladu s příslušnými ustanoveními jiných právních předpisů Unie.

Článek 10 Sběr údajů a výměna informací

1.           Členské státy organizují sběr nejlepších dostupných údajů a výměnu informací nezbytných pro územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží.

2.           Údaje uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)      environmentální, sociální a hospodářské údaje shromážděné podle právních předpisů Unie týkajících se činností uvedených v článcích 7 a 8;

b)      mořské fyzikální údaje o mořských vodách a geomorfologické údaje o pobřežních zónách.

3.           Při organizaci sběru a výměny údajů uvedených v odstavci 1 členské státy v co nejvyšší míře využívají nástroje vyvinuté v rámci integrované námořní politiky.

Článek 11

Posuzování vlivů na životní prostředí

Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podléhají ustanovením směrnice 2001/42/ES.

Článek 12

Spolupráce s jinými členskými státy

1.           Každý členský stát sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí jiného členského státu spolupracuje s cílem zajistit, aby územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží byly soudržné a koordinované v celé pobřežní zóně nebo mořské oblasti a/nebo podoblasti. Tato spolupráce musí zejména zohlednit otázky nadnárodní povahy, jako jsou přeshraniční infrastruktury.

2.           Spolupráce podle odstavce 1 se provádí prostřednictvím:

a)      regionálních institucionálních kooperačních struktur, které se vztahují na dotyčné pobřežní zóny nebo mořské oblasti či podoblasti, nebo

b)      specializované sítě příslušných orgánů členských států, která se vztahuje na dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti.

Článek 13

Spolupráce s třetími zeměmi

Členské státy sousedící s pobřežní zónou nebo námořní oblastí třetí země vyvinou maximální úsilí o koordinaci svých územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží s touto třetí zemí v dotyčné mořské oblasti nebo podoblasti a související pobřežní zóně.

KAPITOLA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 14

Příslušné orgány

1.           Každý členský stát určí pro každou dotyčnou pobřežní zónu a mořskou oblast či podoblast orgán nebo orgány příslušné pro provádění této směrnice, včetně zajištění spolupráce s jinými členskými státy podle článku 12 a spolupráce s třetími zeměmi podle článku 13.

2.           Každý členský stát poskytne Komisi seznam příslušných orgánů spolu s informacemi uvedenými v příloze I této směrnice.

3.           Zároveň členské státy zašlou Komisi seznam svých příslušných orgánů odpovědných za ty mezinárodní subjekty, na jejichž činnosti se podílejí a které jsou významné pro provádění této směrnice.

4.           Každý členský stát informuje Komisi o jakýchkoli změnách informací poskytnutých podle odstavce 1 do šesti měsíců od vstupu těchto změn v platnost.

Článek 15

Sledování a podávání zpráv

1.           Každý členský stát předkládá Komisi zprávu o provádění této směrnice s využitím zpráv, informací a údajů dostupných v rámci jiných právních předpisů EU a případně s odkazem na ně.

2.           Tato zpráva musí obsahovat alespoň informace o provádění článků 6 až 13.

3.           Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice.

Článek 16

Prováděcí akty

1.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout ustanovení týkající se:

a)      provozních specifikací pro správu údajů uvedených v článku 10, pokud nebyly stanoveny jinými právními předpisy EU, jako je směrnice 2007/2/ES nebo 2008/56/ES, o

– sdílení údajů a propojení se stávajícími postupy pro správu a sběr údajů;

b)      provozních kroků pro vytvoření územních plánů námořních prostor a strategií integrované správy pobřeží a podávání zpráv o nich, pokud jde o:

– soulad povinnosti podávat zprávy podle této směrnice a jiných příslušných právních předpisů Unie,

– cykly sledování a revizí,

– podmínky přeshraniční spolupráce,

– veřejné konzultace.

2.         Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení č. 182/2011[28].

2.           Odkazuje-li se na odstavec 1, použije se článek 5 nařízení č. 182/2011.

KAPITOLA IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Provedení do vnitrostátního práva

1.           Každý členský stát uvede v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

2.           Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3.           Orgán nebo orgány uvedené v čl. 14 odst. 1 jsou určeny do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.

4.           Územní plány námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží uvedené v čl. 4 odst. 1 se vytvoří do 36 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.

5.           Zprávy uvedené v čl. 15 odst. 1 se poskytují do 42 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poté každých šest let.

6.           Zpráva o pokroku uvedená v čl. 15 odst. 3 se předkládá do šesti měsíců od data uvedeného v odstavci 5 a poté každých šest let.

Článek 19

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I

Příslušné orgány

1)           Název a adresa příslušného orgánu nebo příslušných orgánů – oficiální název a adresa určeného příslušného orgánu nebo příslušných orgánů.

2)           Právní status příslušného orgánu nebo příslušných orgánů – stručný popis právního statutu příslušného orgánu nebo příslušných orgánů.

3)           Povinnosti – stručný popis právních a správních povinností příslušného orgánu nebo příslušných orgánů a jeho/jejich úlohy ve vztahu k dotyčným mořským vodám.

4)           Členství – pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, vyžaduje se seznam těchto dalších orgánů a shrnutí institucionálních vztahů ustavených pro zajištění koordinace.

5)           Koordinace na úrovni oblasti či podoblasti – vyžaduje se shrnutí mechanismů ustavených pro zajištění koordinace mezi členskými státy, pokud se na jejich vody vztahuje tato směrnice a spadají do stejné mořské oblasti či podoblasti.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží.

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29]

Námořní záležitosti a rybolov

Životní prostředí

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[30]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Podporovat udržitelný hospodářský růst v mořských vodách a pobřežních zónách EU.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl:

Činnost ředitelství MARE č. 11.09: podporovat udržitelný růst prostřednictvím politických iniciativ, které jsou motorem modré ekonomiky, rozvíjet účinné systémy pro spolupráci a sdílení informací mezi regulačními orgány a zúčastněnými stranami a zajistit účinnou správu moří, pobřeží a oceánů.

Ukazatel výsledku: úroveň přeshraniční spolupráce v územním plánování námořních prostor; měřitelné omezení času a nákladů na plánování projektů v mořských oblastech EU. Cíl: vytvoření transparentního, předvídatelného a stabilního rámce pro plánování a řízení využívání moří v celé EU, který povede k značnému zvýšení efektivnosti.

Činnost ředitelství ENV č. 587-D2: podporovat a dále rozvíjet politiku EU týkající se integrované správy pobřežních zón (ICZM) s cílem podpořit racionální a řádné využívání pobřežních zdrojů a zvýšit odolnost pobřežních zón vůči rizikům a dopadům změn klimatu.

Ukazatel výsledku: úroveň provádění vnitrostátních strategií pro integrovanou správu pobřežních zón vytvořených na základě doporučení EU o integrované správě pobřežních zón (ukazatel pokroku ICZM). Cíl: v roce 2012 návrh Komise na efektivní dlouhodobý rámec pro podporu provádění integrované správy pobřežních zón v EU.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Hlavním cílem návrhu je zajistit udržitelný hospodářský růst mořské a pobřežní ekonomiky a zároveň umožnit rozmanité a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů tím, že se zohlední hospodářský, sociální i environmentální pilíř udržitelnosti v souladu s ekosystémovým přístupem.

To by mělo zajistit (mimo jiné): – udržitelný a integrovaný rozvoj námořních a pobřežních činností účinně využívající zdroje,

– zlepšení investičního prostředí,

– lepší přizpůsobení se environmentálním rizikům, jako jsou změny klimatu, a předcházení účinkům přírodních katastrof nebo jejich omezení.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

– Ukazatele výstupů: dostupnost řídicího rámce pro územní plánování námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží; úroveň přeshraniční spolupráce.

– Ukazatele výsledků: systém územního rozvoje, omezení střetů a soudních sporů týkajících se rozvoje infrastruktury, udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů, koordinované územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží, přeshraniční spolupráce.

– Ukazatele dopadů: zachování/obnova biologické rozmanitosti nebo potenciálu ekosystémových služeb v pobřežních zónách a mořských vodách, vyšší přidaná hodnota a menší sezónnost námořní a pobřežní ekonomiky, lepší odolnost vůči změnám klimatu, růst v klíčových hospodářských odvětvích, společná existence hospodářských činností.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

– Zavedení integrovaného postupu plánování námořních činností a integrovaného postupu řízení pobřežních zón díky bližším vztahům vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran z příslušných odvětvových politik;

– zajištění účinné přeshraniční spolupráce mezi členskými státy při přijímání opatření pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží;

– zajištění koordinace a integrace mezi postupy územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Využívání pobřeží a moří i ekosystémy překračují hranice jednotlivých států. Navrhované opatření by představovalo přidanou hodnotu v podobě zajištění soudržnosti opatření v tomto ohledu. Zejména by opatření na úrovni EU zabránilo rozdílným přístupům a různé míře pokroku.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení zpráv členských států o pokroku v integrované správě pobřežních zón v návaznosti na doporučení o integrované správě pobřežních zón (2002/413/ES) došlo k závěru, že tento přístup má jasnou přidanou hodnotu v podobě integrace politik různých odvětví v pobřežních zónách s cílem zajistit udržitelné využívání pobřežních zdrojů. Územní plánování námořních prostor je široce uznávaný nástroj, který zajišťuje soudržné plánování námořních prostor.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Územní plánování námořních prostor i integrovaná správa pobřežních zón byly označeny za nástroje integrovaného řízení v rámci integrované námořní politiky (modrá kniha 2007). Jedná se o podpůrné nástroje umožňující integrovanější rozhodování sloužící ke koordinaci potenciálně soupeřících odvětvových politik. Proto budou územní plánování námořních prostor a strategie integrované správy pobřeží podporovat dosažení a soudržnost cílů a opatření v rámci dalších relevantních politik, včetně politiky v oblasti energetiky, životního prostředí, námořní dopravy a rybolovu.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

x Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[31]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[32]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

x Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Do 31. března 2016 a poté každých šest let předají členské státy Komisi vnitrostátní zprávu o provádění ustanovení této směrnice. Zprávy budou vycházet z vnitrostátního sledování provádění.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Nepoužije se – návrh nezahrnuje použití operačních prostředků.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Nepoužije se – návrh nezahrnuje použití operačních prostředků.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí jako v bodě 2.2

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Nepoužije se – návrh nezahrnuje použití operačních prostředků.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající výdajové rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [popis……………………………..…...….] || RP/NRP ([33]) || zemí ESVO[34] || kandidátských zemí[35] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

5 || 11.0101 — Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě v oblasti politiky „Námořní záležitosti a rybolov“ 07 01 01 – Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě v oblasti politiky „Životní prostředí a oblast klimatu“ || NRP || NE || NE || NE || NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název ….….….….….….….….….….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| || || || || ||

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo ||

GŘ: <…….> || || || Rok N[36] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1) || || || || || || || ||

Platby || (2) || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1a) || || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[37] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ <….> || Závazky || =1+1a +3 || || || || || || || ||

Platby || =2+2a +3 || || || || || || || ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 a dále || || || || ČASOVĚ NEOMEZENO || CELKEM

GŘ: <ENV/MARE> ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,508 || || || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,054 0,022 || || || || || || ||

GŘ ENV/MARE CELKEM || Prostředky || 0,584 || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,584 || || || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 a dále || || || || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,584 || || || || || || ||

Platby || 0,584 || || || || || || ||

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– x Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[38] || Průměrné náklady na výstup || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[39]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– x Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 a dále || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,508 || || || || || || ||

Ostatní správní výdaje || 0,076 || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5[40] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,584 || || || || || || ||

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

|| Rok 2014 a dále || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

11 01 01 01 + 07 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 4 || || || || || ||

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[41]

11 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy[42] || – v ústředí[43] || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 4 || || || || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Sledovat provádění směrnice na vnitrostátní úrovni

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x¨         Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou změnu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[44].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– xNávrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– x Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[45]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ….….….…. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[2]           COM(2012) 494 final.

[3]               KOM(2008) 791 v konečném znění.

[4]               KOM(2010) 771 v konečném znění.

[5]               Směrnice 2008/56/ES, Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[6]               Směrnice 2009/28/ES, Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

[7]           Rozhodnutí 884/2004/ES, Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1.

[8]               Směrnice Rady 92/43/EHS, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[9]               Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

[10]             Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s.14.

[11]             Úř. věst. C …, …, s. ….

[12]             Úř. věst. C …, …, s. ….

[13]             KOM(2007) 575 v konečném znění.

[14]             Úř. věst. L 164, 25.6.2008.

[15]             KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[16]             Závěry Rady ze dne 17. června 2010.

[17]             COM(2012) 494 final.

[18]             Návrh KOM(2011) 804 v konečném znění.

[19]             Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

[20]             Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[21]          Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1.

[22]             KOM(2011) 244 v konečném znění.

[23]             KOM(2011) 571 v konečném znění.

[24]             COM(2013) XXX.

[25]             KOM(2010) 461 v konečném znění.

[26]             Úř. věst. L 197, 21.7.2001.

[27]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[28]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011.

[29]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[30]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[31]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách Budgweb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[32]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[33]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[34]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[35]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[36]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[37]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[38]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[39]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[40]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[41]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[42]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[43]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[44]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[45]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.