DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tímto návrhem rozhodnutí Rady usiluje Komise o to, aby ji Rada zmocnila podepsat jménem Evropské unie smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o audiovizuálních výkonech, která byla přijata v Pekingu dne 24. června 2012 Pekingu (dále jen „pekingská smlouva“).

Pekingská smlouva zavádí soubor nových mezinárodních pravidel, jejichž cílem je zajistit přiměřenou ochranu a odměnu audiovizuálních výkonných umělců, tj. např. herců, hudebníků nebo tanečníků, jejichž výkony jsou součástí audiovizuálních děl (např. filmů nebo televizních programů).

Smlouva představuje významný pokrok v mezinárodní ochraně příbuzných práv a od roku 1996 je prvním mnohostranným nástrojem přijatým v této oblasti. Přináší dlouho očekávanou aktualizaci ochrany audiovizuálních výkonných umělců na mezinárodní úrovni a modernizuje tuto ochranu uznáním jejich práv v digitálním prostředí. Tím vyplňuje mezeru v ochraně práv výkonných umělců, která existovala od roku 1996, kdy byla přijata smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (dále jen „smlouva WPPT“).

Smlouva WPPT, k níž Evropská unie přistoupila v roce 2000, stanovila mezinárodní ochranu práv autorů a některých držitelů souvisejících práv a poprvé zohlednila hospodářský a technický vývoj v digitálním prostředí. V té době však nebylo možné dosáhnout dohody, která by do oblasti působnosti těchto nástrojů zahrnula ochranu výkonných umělců s ohledem na jejich výkony zaznamenané v audiovizuálních dílech (smlouva WPPT se týká pouze práv výkonných umělců souvisejících s jejich výkony ve zvukových záznamech).

Ve dnech 7. až 20. prosince 2000 se v Ženevě konala diplomatická konference, avšak členové Světové organizace duševního vlastnictví se nedohodli na znění nové smlouvy. V důsledku neúspěchu diplomatické konference v roce 2000 se práce na nové smlouvě pozastavily na více než deset let. V červnu 2011 dosáhl Stálý výbor pro autorské právo a práva s ním související při Světové organizaci duševního vlastnictví (na 22. zasedání) prozatímní dohody v hlavní nevyřešené otázce z roku 2000, a to v zavedení převodu práva výkonných umělců na producenty audiovizuálních děl. Vedle toho rozhodlo Valné shromáždění Světové organizace duševního vlastnictví na svém 40. zasedání v říjnu 2011 opětovně svolat diplomatickou konferenci, která byla v roce 2000 odročena. Opětovně svolaná diplomatická konference se konala v Pekingu od 20. do 26. června 2012 a jejím výsledkem bylo přijetí smlouvy dne 24. června 2012.

Rozhodnutím ze dne 7. listopadu 2000 byla Komise Radou pověřena vést jednání ohledně přijetí nástroje na ochranu práv výkonných umělců plynoucích z jejich audiovizuálních výkonů. Dne 18. června 2012 aktualizovala Rada směrnice pro jednání připojené k rozhodnutí s cílem zohlednit změny v právních předpisech EU upravujících autorská práva zavedené po roce 2000 (přijetí směrnice 2001/29 o autorském právu v informační společnosti) a uznat opětovné svolání diplomatické konference v Pekingu od 20. do 26. června 2012.

Pekingská diplomatická konference přijala smlouvu dne 24. června 2012.

Na závěr diplomatické konference podepsala Evropská unie její závěrečný akt. Evropský parlament byl o výsledcích diplomatické konference informován na zasedání Výboru pro právní záležitosti dne 9. července 2012.

2.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Evropská unie hrála při vypracování ustanovení pekingské smlouvy velmi aktivní úlohu, aby se zajistilo, že audiovizuální výkonní umělci požívají úrovně ochrany, která odpovídá právním předpisům EU, a že evropští audiovizuální výkonní umělci mohou na mezinárodní úrovni požívat stejné úrovně ochrany, která jim je přiznána na základě právních předpisů EU. Většina otázek upravených smlouvou je již ve skutečnosti harmonizována na úrovni EU.

Četná ustanovení pekingské smlouvy vycházejí ze smlouvy WPPT z roku 1996 a obě smlouvy mají obecně vzato stejnou strukturu. Poživateli ochrany poskytnuté v rámci pekingské smlouvy jsou výkonní umělci, kteří jsou státními příslušníky signatářů smlouvy nebo kteří mají obvyklé bydliště v jedné ze signatářských zemí.

Ochrana se poskytuje na základě zásady národního zacházení, což znamená, že pokud jde o výlučná práva a právo na přiměřenou odměnu přiznaná ve smlouvě, přistupuje každá země k výkonným umělcům (státním příslušníkům jiné země) stejně jako k vlastním státním příslušníkům. Pokud jde o určitá práva, může být oblast působnosti zásady národního zacházení na základě zvláštních ustanovení smlouvy omezena.

Smlouva stanoví, že nezávisle na majetkových právech, a dokonce i po převodu těchto práv, mají výkonní umělci určitá osobnostní práva, co se týče živých výkonů či výkonů uchovávaných na audiovizuálním záznamu.

Pokud se týká majetkových práv, uděluje smlouva výkonným umělcům výlučná práva s ohledem na jejich nezaznamenané a zaznamenané výkony.

Pokud jde o nezaznamenané výkony, mají výkonní umělci právo povolit vysílání a šíření svých nezaznamenaných výkonů na veřejnosti a rovněž mohou povolit pořízení záznamu svých nezaznamenaných výkonů.

Co se týče výkonů uchovávaných na audiovizuálním záznamu, mají výkonní umělci právo povolit jejich přímou nebo nepřímou reprodukci, jejich distribuci a obchodní veřejný pronájem originálu a kopií výkonů (a to i po schválení jejich distribuce).

Výkonní umělci mají výlučné právo, kterým povolují zpřístupnění svých výkonů veřejnosti (např. on-line stahování filmu obsahujícího jejich výkon). Smlouva výkonným umělcům rovněž přiznává právo povolit vysílání a šíření jejich výkonů na veřejnosti. Smluvní strany mají právo toto právo nahradit právem na přiměřenou odměnu nebo se od tohoto práva úplně odchýlit.

Pokud jde o převod práv, mohou smluvní strany takový převod organizovat dle vlastního uvážení. Mohou například rozhodnout o tom, že jakmile výkonný umělec souhlasil se záznamem svého výkonu, jsou jeho výhradní práva převedena na producenty, pokud není ve smlouvě uzavřené mezi výkonným umělcem a producentem stanoveno jinak. V žádném případě nejsou podle tohoto ustanovení smluvní strany povinny stanovit automatický převod práv.

V souladu se smlouvou WPPT pekingská smlouva upřesňuje, že pokud jde o ochranu výkonných umělců, mohou vnitrostátní právní předpisy stanovit stejné druhy omezení nebo výjimek, jaké stanoví v oblasti ochrany autorských práv k literárním a uměleckým dílům, v souladu s tzv. „třístupňovou zkouškou“. Nová smlouva, podobně jako smlouva WPPT, rovněž po smluvních stranách vyžaduje, aby poskytly odpovídající právní ochranu a účinná právní opatření proti obcházení technických ochranných opatření, která výkonní umělci využívají v souvislosti s výkonem svých práv, a přiměřená a účinná právní opatření proti odstraňování nebo pozměňování elektronických informací týkajících se informace o identifikaci práv spojených s výkonem uchovaným na audiovizuálním záznamu. Na závěr je třeba poznamenat, že doba trvání ochrany je nejméně 50 let od zaznamenání výkonu na audiovizuální záznam.

Poslední část smlouvy tvoří běžná správní a procesní ustanovení, která většinou rovněž vychází z odpovídajících ustanovení smlouvy WPPT.

Smlouva rovněž obsahuje řadu společných prohlášení, z nichž některá (spojitost mezi smlouvou a smlouvami WPPT a TRIPS, definice výkonného umělce, technická ochranná opatření ve vztahu k omezením a výjimkám) byla během diplomatické konference v roce 2012 předmětem zvláštních jednání.

Článek 23 pekingské smlouvy stanoví, že Evropská unie se může stát smluvní stranou „na základě prohlášení“ učiněného během diplomatické konference, že je příslušná vystupovat jménem všech svých členských států a má své vlastní právní předpisy závazné pro všechny své členské státy v oblasti působnosti této smlouvy, a že byla v souladu se svými vnitřními postupy řádně pověřena, aby se stala stranou uvedené smlouvy. Vzhledem k tomu, že Komise byla k jednání řádně pověřena Radou, učinila Evropská unie na základě uvedeného pověření na diplomatické konferenci v Pekingu toto prohlášení. Smlouva by teď tedy měla být Evropskou unií podepsána podle rozhodnutí Rady na základě čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Komise považuje výsledky jednání za uspokojivé a žádá Radu, aby schválila podpis smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o audiovizuálních výkonech, která byla přijata v Pekingu dne 24. června 2012, jménem Evropské unie.

2013/0065 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o audiovizuálních výkonech jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 7. listopadu 2000 pověřila Rada Komisi, aby v rámci Světové organizace pro duševní vlastnictví vedla jednání s cílem zajistit účast Evropského společenství na diplomatické konferenci pořádané v Ženevě ve dnech 7. až 20. prosince 2000 za účelem ustavení nástroje k ochraně práv výkonných umělců v jejich audiovizuálních výkonech.

(2)       Jednání byla úspěšně ukončena na opětovně svolané diplomatické konferenci, která se konala v Pekingu od 20. do 26. června 2012 a na níž byla dne 24. června 2012 přijata pekingská smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o audiovizuálních výkonech.

(3)       Smlouva zavádí soubor nových mezinárodních pravidel v oblasti příbuzných práv, jejichž cílem je zajistit přiměřenou ochranu a odměnu audiovizuálních výkonných umělců.

(4)       Smlouva je otevřená k podpisu kteroukoli způsobilou stranou po dobu jednoho roku od jejího přijetí. Smlouva by proto měla být podepsána jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto se schvaluje podpis pekingské smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o audiovizuálních výkonech jménem Unie s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu.

Znění smlouvy určené k podpisu je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Generální sekretariát Rady zřídí nástroj udělující plnou moc k podepsání dohody s výhradou jejího uzavření pro osobu nebo osoby určené Evropskou komisí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

PŘÍLOHA

k

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o audiovizuálních výkonech jménem Evropské unie

Pekingská smlouva o audiovizuálních výkonech

(přijatá dne 24. června 2012 diplomatickou konferencí o ochraně audiovizuálních výkonů v Pekingu)

OBSAH

Preambule

Článek 1: Vztah k jiným úmluvám a smlouvám

Článek 2: Definice

Článek 3: Nositelé ochrany

Článek 4: Národní zacházení

Článek 5: Osobnostní práva

Článek 6: Majetková práva výkonných umělců k jejich nezaznamenaným výkonům

Článek 7: Právo na rozmnožování

Článek 8: Právo na rozšiřování

Článek 9: Právo na pronájem

Článek 10: Právo na zpřístupňování zaznamenaných výkonů

Článek 11: Právo na vysílání a sdělování veřejnosti

Článek 12: Převod práv

Článek 13: Omezení a výjimky

Článek 14: Ochranná doba

Článek 15: Závazky týkající se technických prostředků

Článek 16: Závazky týkající se informace o identifikaci práv

Článek 17: Formality

Článek 18: Výhrady a oznámení

Článek 19: Přechodná ustanovení

Článek 20: Ustanovení o uplatňování práv

Článek 21: Shromáždění

Článek 22: Mezinárodní úřad

Článek 23: Členství

Článek 24: Práva a závazky podle smlouvy

Článek 25: Podpis smlouvy

Článek 26: Vstup smlouvy v platnost

Článek 27: Závaznost smlouvy

Článek 28: Výpověď smlouvy

Článek 29: Jazyky smlouvy

Článek 30: Depozitář

Preambule

Smluvní strany,

přejíce si co nejúčinněji a nejjednotněji rozvíjet a zachovávat ochranu práv výkonných umělců při jejich audiovizuálních výkonech,

připomínajíce význam doporučení k rozvojovému programu, přijatého v roce 2007 valným shromážděním úmluvy o založení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), jejichž cílem je zajistit, aby otázky rozvoje tvořily nedílnou součást práce této organizace,

uznávajíce potřebu zavést nová mezinárodní pravidla v zájmu vhodného řešení otázek vyvolaných novým hospodářským, společenským, kulturním a technickým vývojem,

uznávajíce významný vliv rozvoje a sbližování informačních a komunikačních technologií na tvorbu a užívání audiovizuálních výkonů,

uznávajíce potřebu zachovávat rovnováhu mezi právy výkonných umělců týkajících se jejich audiovizuálních výkonů a nejširším veřejným zájmem na vzdělávání, vědeckém výzkumu a na přístupu k informacím,

uznávajíce, že smlouva WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, uzavřená v Ženevě dne 20. prosince 1996, nerozšiřuje ochranu výkonných umělců, pokud jde o jejich výkony uchovávané prostřednictvím audiovizuálních záznamů,

odkazujíce na usnesení o audiovizuálních výkonech přijaté diplomatickou konferencí o některých aspektech autorského práva a práv s ním souvisejících dne 20. prosince 1996,

se dohodly takto:

Článek 1 Vztah k jiným úmluvám a smlouvám

1) Žádné ustanovení této smlouvy neruší stávající závazky, které mají smluvní strany navzájem podle smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech nebo mezinárodní úmluvy o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, sjednané v Římě dne 26. října 1961.

2) Ochranou přiznanou touto smlouvou není dotčena ochrana autorských práv k literárním a uměleckým dílům a nijak ji neovlivňuje. V důsledku toho nelze vykládat žádné ustanovení této smlouvy způsobem, který by byl na újmu takové ochraně.

3) Tato smlouva nesouvisí s žádnými jinými smlouvami než se smlouvou WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech ani není na újmu jakýmkoliv právům a závazkům podle nich[1], [2].

Článek 2 Definice

Pro účely této smlouvy:

a) „výkonní umělci“ jsou herci, zpěváci, hudebníci, tanečníci a jiné osoby, které hrají, zpívají, přednášejí, recitují, představují, předvádějí nebo jinak provádějí literární nebo umělecká díla anebo výtvory folklóru[3];

b) „audiovizuální záznam“ je zaznamenání pohyblivých obrazů, které mohou být doplněny zvuky nebo jejich vyjádřením, na hmotný podklad, z něhož mohou být pomocí technického zařízení vnímány, rozmnožovány nebo sdělovány[4];

(c) „vysílání“ je šíření zvuků, obrazů nebo obrazů a zvuků, anebo jejich vyjádření, bezdrátovými prostředky k příjmu veřejností; takové šíření pomocí satelitu je rovněž „vysíláním“; šíření zakódovaných signálů je „vysíláním“, jestliže jsou vysílající organizací nebo s jejím souhlasem poskytnuty veřejnosti prostředky k dekódování;

d) „sdělování veřejnosti“ výkonu je šíření neuchovaného výkonu nebo výkonu uchovaného na audiovizuálním záznamu veřejnosti, uskutečňované jakýmkoli jiným způsobem než vysíláním. Pro účely článku 11 zahrnuje „sdělování veřejnosti“ zpřístupňování výkonu uchovaného na audiovizuálním záznamu k poslechu, sledování nebo poslechu a sledování veřejnosti.

Článek 3 Nositelé ochrany

1) Smluvní strany přiznají ochranu podle této smlouvy výkonným umělcům, kteří jsou občany jiných smluvních stran.

2) Výkonní umělci, kteří nemají státní příslušnost jedné ze smluvních stran, ale mají obvyklé bydliště v jedné z nich, se pro účely této smlouvy považují za státní příslušníky této smluvní strany.

Článek 4 Národní zacházení

1) Každá smluvní strana přizná státním příslušníkům jiných smluvních stran zacházení, které přiznává vlastním státním příslušníkům, pokud jde o výlučná práva zvlášť přiznaná touto smlouvou a o právo na přiměřenou odměnu podle článku 11 této smlouvy.

2) Smluvní strana je oprávněna omezit rozsah a trvání ochrany přiznané státním příslušníkům jiné smluvní strany podle odstavce 1, pokud jde o práva zaručená ustanoveními čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy, pouze na ta práva, jimž se těší její státní příslušníci v této jiné smluvní straně.

3) Závazek stanovený v odstavci 1 se neuplatní na smluvní stranu v rozsahu, v němž tato jiná smluvní strana používá výhrad, které připouští čl. 11 odst. 3 této smlouvy, stejně jako se neuplatní na smluvní stranu v rozsahu, v němž použila takovou výhradu.

Článek 5 Osobnostní práva

1) Nezávisle na majetkových právech výkonných umělců a i po převodu těchto práv má výkonný umělec, pokud jde o jeho živé výkony nebo výkony uchovávané na audiovizuálních záznamech, právo:

i) požadovat, aby byl uveden jako výkonný umělec svého výkonu, ledaže neuvedení je odůvodněno způsobem užití výkonu, a

ii) odporovat každému zkreslení, zkomolení nebo jiné změně svých výkonů, které by byly na újmu jeho pověsti, přičemž se bere v úvahu povaha audiovizuálních záznamů.

2) Práva poskytovaná výkonnému umělci podle odstavce 1 se po jeho smrti zachovávají nejméně do uplynutí doby trvání majetkových práv a vykonávají je osoby nebo instituce oprávněné právními předpisy smluvní strany, kde se ochrana uplatňuje. Avšak ty smluvní strany, jejichž právní předpisy v době jejich ratifikace této smlouvy nebo přístupu k ní nestanoví po smrti výkonného umělce ochranu všech práv obsažených v předchozím odstavci, mohou stanovit, že některá z těchto práv nebudou po jeho smrti zachována.

3) Opravné prostředky k zajištění práv poskytovaných podle tohoto článku se řídí právním řádem smluvní strany, kde se ochrana uplatňuje[5].

Článek 6 Majetková práva výkonných umělců k jejich nezaznamenaným výkonům

Výkonní umělci mají výlučné právo udílet svolení, pokud jde o jejich výkony:

i) k vysílání a sdělování veřejnosti svých nezaznamenaných výkonů s výjimkou případu, kdy výkon je již vysílaným výkonem, a

ii) k záznamu svých nezaznamenaných výkonů.

Článek 7 Právo na rozmnožování

Výkonní umělci mají výlučné právo udílet svolení k přímému nebo nepřímému rozmnožování svých výkonů uchovávaných na audiovizuálních záznamech, a to jakýmkoli způsobem nebo formou[6].

Článek 8 Právo na rozšiřování

1) Výkonní umělci mají výlučné právo udílet svolení k zpřístupňování originálu a rozmnoženin svých výkonů, uchovávaných na audiovizuálních záznamech veřejnosti prodejem nebo jiným převodem vlastnictví.

2) Žádné ustanovení této smlouvy neomezuje volnost smluvních stran, aby popřípadě stanovily podmínky, za nichž se po prvním prodeji nebo jiném převodu vlastnictví originálu nebo rozmnoženiny zaznamenaného výkonu, uskutečněného se svolením výkonného umělce uplatní vyčerpání práva uvedeného v odstavci 1[7].

Článek 9 Právo na pronájem

1) Výkonní umělci mají výlučné právo udílet svolení k obchodnímu pronájmu originálu a rozmnoženin svých výkonů uchovávaných na audiovizuálních záznamech veřejnosti v mezích stanovených vnitrostátním právem smluvních stran, a to i po jejich rozšíření se souhlasem výkonného umělce nebo ve shodě s ním.

2) Smluvní strany jsou vyňaty z povinnosti uvedené v odstavci 1 za podmínky, že obchodní pronájem nevedl k rozsáhlému pořizování rozmnoženin takových záznamů věcně poškozujícímu výlučné právo výkonných umělců na rozmnožování[8].

Článek 10 Právo na zpřístupňování zaznamenaných výkonů

Výkonní umělci mají výlučné právo udílet svolení k zpřístupňování svých výkonů uchovávaných na audiovizuálních záznamech veřejnosti po drátě nebo bezdrátovými prostředky takovým způsobem, že každý k nim může mít přístup na místě a v čase podle své individuální volby.

Článek 11 Právo na vysílání a sdělování veřejnosti

1) Výkonní umělci mají výlučné právo udílet svolení k vysílání a sdělování svých výkonů uchovávaných na audiovizuálních záznamech.

2) Smluvní strany mohou v oznámení uloženém u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví prohlásit, že namísto práva na povolení podle odstavce 1 zavedou právo na přiměřenou odměnu za přímé nebo nepřímé užití výkonů uchovávaných na audiovizuálních záznamech pro vysílání nebo sdílení veřejnosti. Smluvní strany mohou rovněž prohlásit, že ve svém právním řádu vymezí podmínky pro výkon práva na přiměřenou odměnu.

3) Každá smluvní strana může prohlásit, že bude uplatňovat ustanovení odstavce 1 nebo 2 jen s ohledem na některá užití nebo že omezí jejich uplatňování určitým jiným způsobem anebo že ustanovení těchto odstavců nepoužije vůbec.

Článek 12 Převod práv

1) Smluvní strany mohou ve svém vnitrostátním právu stanovit, že jakmile výkonný umělec dal souhlas s uchováním svého výkonu na audiovizuálním záznamu, výhradní práva k povolení stanovená v článcích 7 až 11 této smlouvy budou vlastněna nebo vykonávána výrobcem takového audiovizuálního záznamu na smluvním základě, ledaže by se výkonný umělec a výrobce audiovizuálního záznamu dohodli na základě vnitrostátního práva jinak.

2) Smluvní strana může požadovat, pokud jde o audiovizuální záznamy podle jejího vnitrostátního práva, že takový souhlas nebo smlouva musí mít písemnou podobu a být podepsány oběma stranami smlouvy nebo jejich řádně zmocněnými zástupci.

3) Nezávisle na výše popsaném převodu výhradních práv mohou vnitrostátní právní předpisy nebo individuální, kolektivní či jiné dohody stanovit právo výkonných umělců získat autorskou odměnu nebo jinou přiměřenou odměnu za jakékoliv užití jejich výkonů, jak je stanoveno v této smlouvě, a to i pokud jde o články 10 a 11.

Článek 13 Omezení a výjimky

1) Smluvní strany mohou ve svém vnitrostátním právním řádu stanovit tytéž druhy omezení nebo výjimek, pokud jde o ochranu výkonných umělců, jaké stanoví ve svém vnitrostátním právním řádu v souvislosti s ochranou autorského práva k literárním a uměleckým dílům.

2) Smluvní strany zúží všechna omezení nebo výjimky z práv obsažených v této smlouvě na jednotlivé zvláštní případy, které nejsou v rozporu s obvyklým užíváním výkonu a nezpůsobují neospravedlnitelnou újmu oprávněným zájmům výkonného umělce[9].

Článek 14 Ochranná doba

Ochranná doba poskytovaná výkonným umělcům podle této smlouvy trvá nejméně 50 let od konce roku, v němž byl výkon zaznamenán.

Článek 15 Závazky týkající se technických prostředků

Smluvní strany stanoví přiměřenou právní ochranu a účinná právní opatření proti obcházení technických prostředků, jež používají výkonní umělci v souvislosti s výkonem svých práv podle této smlouvy a která omezují nakládání s jejich výkony, k němuž příslušní výkonní umělci nedali svolení nebo které není dovoleno zákonem[10], [11].

Článek 16 Závazky týkající se informace o identifikaci práv

1) Smluvní strany stanoví přiměřená a účinná právní opatření proti každé osobě, která se vědomě dopustí některého z následujících jednání, ač jí bylo známo nebo s ohledem na občanskoprávní opravné prostředky měla dostatečné důvody vědět, že způsobí, umožní, usnadní nebo zatají porušení některého práva obsaženého v této smlouvě:

i) neoprávněně odstraní nebo pozmění jakoukoli elektronickou informaci o identifikaci práv;

ii) neoprávněně rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti výkony výkonných umělců nebo rozmnoženiny výkonů uchovávaných na audiovizuálních záznamech, ač věděla, že elektronická informace o identifikaci práv byla nedovoleně odstraněna nebo pozměněna.

2) „Informací o identifikaci práv“ podle tohoto článku se rozumí informace, která identifikuje výkonného umělce, výkon výkonného umělce nebo majitele jakéhokoli práva k takovému výkonu, nebo informace o podmínkách užití výkonu a jakákoli čísla nebo kódy, které představují takovou informaci, je-li jakýkoli z těchto informačních prvků připojen k výkonu uchovávanému na audiovizuálním záznamu[12].

Článek 17 Formality

Požívání a výkon práv stanovených v této smlouvě není podrobeno žádné formalitě.

Článek 18 Výhrady a oznámení

1) S výjimkou ustanovení čl. 11 odst. 3 se nepřipouštějí k této smlouvě žádné výhrady.

2) Každé oznámení podle čl. 11 odst. 2 nebo čl. 19 odst. 2 může být učiněno v ratifikační listině nebo listině o přistoupení a datum nabytí účinnosti oznámení se shoduje se dnem, kdy tato smlouva vstoupí v platnost ve vztahu ke smluvní straně, která oznámení učinila. Jakékoliv takové oznámení může být učiněno rovněž později, přičemž nabude účinnosti po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy bylo doručeno generálnímu řediteli Světové organizace duševního vlastnictví, nebo k jakémukoliv pozdějšímu dni uvedenému v oznámení.

Článek 19 Přechodná ustanovení

1) Smluvní strany přiznají ochranu poskytovanou touto smlouvou zaznamenaným výkonům existujícím v okamžiku vstupu této smlouvy v platnost a všem výkonům, které vzniknou po vstupu této smlouvy v platnost pro každou smluvní stranu.

2) Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 může smluvní strana v oznámení uloženém u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví prohlásit, že nebude uplatňovat ustanovení článků 7 až 11 této smlouvy nebo některá z nich na zaznamenané výkony, které budou existovat v okamžiku vstupu této smlouvy v platnost pro každou smluvní stranu. Ostatní smluvní strany mohou ve vztahu k této smluvní straně omezit použití uvedených článků na výkony, které vzniknou po vstupu této smlouvy v platnost pro uvedenou smluvní stranu.

3) Ochranou stanovenou v této smlouvě není dotčeno jakékoli jednání spáchané, dohody uzavřené a práva nabytá před vstupem této smlouvy v platnost pro každou smluvní stranu.

4) Smluvní strany mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit přechodná ustanovení, podle nichž každá osoba, která před vstupem této smlouvy v platnost právoplatně jednala ohledně nějakého výkonu, může po vstupu této smlouvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu ve vztahu k témuž výkonu jednat v souladu s právy stanovenými v článcích 5 a 7 až 11.

Článek 20 Ustanovení o uplatňování práv

1) Smluvní strany se zavazují, že přijmou v souladu se svými právními systémy opatření potřebná k zajištění provádění této smlouvy.

2) Smluvní strany zajistí, aby postupy uplatňování práv byly přístupné podle jejich právního řádu tak, aby umožňovaly účinně postupovat proti každému aktu porušení práv upravených touto smlouvou, včetně urychlených nápravných opatření, která by zabránila porušování, a opatření, která mají odrazující účinek vůči dalšímu porušování.

Článek 21 Shromáždění

1.

a) Smluvní strany mají Shromáždění.

b) Každou smluvní stranu zastupuje ve Shromáždění jeden delegát, jemuž mohou být nápomocni jeho zástupci, poradci a znalci.

c) Výdaje každé delegace hradí smluvní strana, která delegaci jmenovala. Shromáždění může požádat Světovou organizaci duševního vlastnictví, aby poskytla finanční příspěvek k usnadnění účasti delegací smluvních stran, které jsou považovány v souladu s ustálenou praxí Valného shromáždění Organizace spojených národů za rozvojové země nebo které jsou zeměmi přecházejícími na tržní hospodářství.

2.

a) Shromáždění projednává otázky, jež se týkají chodu a rozvoje této smlouvy, jakož i jejího provádění a uplatňování.

b) Shromáždění vykonává funkci, která se mu přiznává podle čl. 23 odst. 2, pokud jde o připuštění některých mezivládních organizací, aby se staly stranou této smlouvy.

c) Shromáždění rozhoduje o svolání každé diplomatické konference k revizi této smlouvy a dává potřebné instrukce generálnímu řediteli Světové organizace duševního vlastnictví k přípravě takové diplomatické konference.

3.

a) Každá smluvní strana, která je státem, má jeden hlas a hlasuje pouze svým jménem.

b) Každá smluvní strana, která je mezivládní organizací, se může účastnit hlasování namísto svých členských států s počtem hlasů rovným počtu svých členských států, které jsou stranami této smlouvy. Žádná taková mezivládní organizace se neúčastní hlasování, vykonává-li některý z jejích členských států své hlasovací právo sám, a naopak.

4) Shromáždění se schází na svolání generálního ředitele a, pokud nenastanou mimořádné okolnosti, v téže době a na stejném místě jako Valné shromáždění Světové organizace duševního vlastnictví.

5) Shromáždění se snaží přijímat svá rozhodnutí na základě konsensu a stanoví svůj vlastní jednací řád obsahující i svolávání mimořádných zasedání, požadavky na kvórum, a, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, požadovanou většinu pro různé druhy rozhodnutí.

Článek 22 Mezinárodní úřad

Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví plní administrativní úkoly týkající se smlouvy.

Článek 23 Členství

1) Každý členský stát Světové organizace duševního vlastnictví se může stát stranou této smlouvy.

2) Shromáždění může rozhodnout o přípustnosti toho, aby se jakákoliv mezivládní organizace, která prohlásí, že je k tomu příslušná, že má své vlastní zákonodárství zavazující všechny její členské státy v otázkách upravených touto smlouvou a že k tomu byla v souladu se svým vnitřním řádem řádně zmocněna, stala stranou této smlouvy.

3) Evropská unie se může stát stranou této smlouvy poté, co učinila na diplomatické konferenci, která přijala tuto smlouvu, prohlášení uvedené v předchozím odstavci.

Článek 24 Práva a závazky podle smlouvy

Pokud není výslovně v této smlouvě uvedeno jinak, požívá každá smluvní strana všech práv a přejímá všechny závazky podle této smlouvy.

Článek 25 Podpis smlouvy

Tato smlouva bude v sídle Světové organizace duševního vlastnictví otevřena každé způsobilé straně k podpisu po dobu jednoho roku od svého přijetí.

Článek 26 Vstup smlouvy v platnost

Tato smlouva vstoupí v platnost tři měsíce poté, co třicet způsobilých stran uvedených v článku 23 uloží ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení.

Článek 27 Závaznost smlouvy

Tato smlouva zavazuje:

i) třicet států uvedených v článku 26 ode dne, kdy tato smlouva vstoupila v platnost;

ii) každou další způsobilou stranu uvedenou v článku 23 po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy uložila ratifikační listiny či listiny o přistoupení u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví.

Článek 28 Výpověď smlouvy

Tuto smlouvu může kterákoli smluvní strana vypovědět oznámením zaslaným generálnímu řediteli Světové organizace duševního vlastnictví. Vypovězení nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy bylo generálnímu řediteli toto oznámení doručeno.

Článek 29 Jazyky smlouvy

1) Tato smlouva je podepsána v jediném originálu v anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském jazyce, přičemž všechna tato znění mají stejnou platnost.

(2) Úřední znění v jiném jazyce než v těch, jež jsou uvedeny v odstavci 1, pořídí na žádost některé zúčastněné strany generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami. Pro účely tohoto odstavce se „zúčastněnou stranou“ rozumí každý členský stát Světové organizace duševního vlastnictví, jde-li o jeho úřední jazyk nebo jeden z jeho úředních jazyků, a Evropská unie, jakož i každá jiná mezivládní organizace, která se může stát stranou této smlouvy, jde-li o jeden z jejích úředních jazyků.

Článek 30 Depozitář

Depozitářem této smlouvy je generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví.

[1]               Společné prohlášení k článku 1: Rozumí se, že žádné ustanovení této smlouvy nemá vliv na práva a povinnosti podle smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech nebo na jejich výklad, a dále se rozumí, že odstavec 3 nezakládá jakoukoliv povinnost smluvních stran této smlouvy ratifikovat smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, přistoupit k ní nebo vyhovět některým jejím ustanovením.

[2]               Společné prohlášení k čl. 1 odst. 3: Rozumí se, že smluvní strany, které jsou členy Světové obchodní organizace, uznávají všechny zásady a cíle dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) a chápou, že žádné ustanovení této smlouvy se nedotýká ustanovení dohody TRIPS, včetně ustanovení týkajících se protisoutěžních praktik.

[3]               Společné prohlášení k čl. 2 písm. a): Rozumí se, že definice „výkonného umělce“ zahrnuje osoby vykonávající literární nebo umělecké dílo, které je vytvářeno nebo poprvé zaznamenáváno během výkonu.

[4]               Společné prohlášení k čl. 2 písm. b): Rozumí se, že definicí „audiovizuálního záznamu“ v čl. 2 písm. b) není dotčen čl. 2 písm. c) smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech.

[5]               Společné prohlášení k článku 5: Pro účely této smlouvy, a aniž by byla dotčena jakákoliv jiná smlouva, se rozumí, že vzhledem k povaze audiovizuálních záznamů a jejich tvorby a šíření se úpravy výkonů učiněné při jejich běžném užívání, jakými jsou stříhání, dabování nebo formátování, na stávajícím nebo novém nosiči a v existujícím nebo novém formátu, které jsou prováděny v rámci výkonným umělcem povoleného užívání, nepovažují samy o sobě za změny ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. ii). Práva podle uvedeného ustanovení jsou dotčena pouze změnami, které objektivně závažným způsobem výkonného umělce poškozují. Rovněž se rozumí, že pouhé používání nové nebo pozměněné technologie nebo nosiče se samo o sobě nepovažuje za změnu ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. ii).

[6]               Společné prohlášení k článku 7: Právo na rozmnožování uvedené v článku 7 a výjimky, které se z něj připouštějí podle článku 13, se plně vztahují na digitální oblast, zejména na užití výkonů v digitální formě. Rozumí se, že uložení chráněného výkonu v digitální formě na elektronický nosič představuje rozmnožování ve smyslu tohoto článku.

[7]               Společné prohlášení k článkům 8 a 9: Výraz „originál a rozmnoženiny“ použitý v uvedených článcích jako předmět práva na rozšiřování a práva na pronájem podle zmíněných článků se vztahuje výlučně na trvalé rozmnoženiny, které lze uvádět do oběhu jako hmotné předměty.

[8]               Společné prohlášení k článkům 8 a 9: Výraz „originál a rozmnoženiny“ použitý v uvedených článcích jako předmět práva na rozšiřování a práva na pronájem podle zmíněných článků se vztahuje výlučně na trvalé rozmnoženiny, které lze uvádět do oběhu jako hmotné předměty.

[9]               Společné prohlášení k článku 13: Společné prohlášení k článku 10 (o omezeních a výjimkách) smlouvy WIPO o právu autorském se použije obdobně i na článek 13 (o omezeních a výjimkách) této smlouvy.

[10]             Společné prohlášení k článku 15 v rozsahu, v němž se týká článku 13: Rozumí se, že žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvním stranám, aby přijaly účinná a nezbytná opatření k zajištění toho, že oprávněné osoby mohou využít omezení a výjimek stanovených ve vnitrostátním právu dané smluvní strany v souladu s článkem 13, pokud byly na audiovizuální výkony uplatněny technické prostředky a oprávněné osoby mají zákonný přístup k těmto výkonům, pokud nebyla držiteli práv učiněna v souvislosti s těmito výkony vhodná a účinná opatření směřující k tomu, aby mohly oprávněné osoby využít omezení a výjimek stanovených ve vnitrostátním právu dané smluvní strany. Dále se rozumí, aniž by byla dotčena právní ochrana audiovizuálních děl, v nichž jsou výkony zaznamenány, že povinnosti podle článku 15 se neuplatní na výkony, které dle vnitrostátního práva, kterým se tato smlouva provádí, nejsou nebo přestaly být chráněny.

[11]             Společné prohlášení k článku 15: Výraz „technické prostředky, jež používají výkonní umělci“ by měl být, jak je tomu i v případě smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, chápán široce, jako odkazující i na osoby jednající jménem výkonných umělců, zahrnující jejich zástupce, držitele licencí nebo postupníky jejich práv, včetně producentů, poskytovatelů služeb a osob účastnících se sdělování nebo vysílání, kteří užívají výkonů na základě řádného povolení.

[12]             Společné prohlášení k článku 16: Společné prohlášení k článku 12 (o závazcích týkajících se informace o identifikaci práv) smlouvy WIPO o právu autorském se použije obdobně i na článek 16 (o závazcích týkajících se informace o identifikaci práv) této smlouvy.