DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Díky systémům založeným na vesmírných technologiích existuje celá řada různých aplikací, které hrají velmi významnou roli v našem každodenním životě (např. televize, internet či geolokalizace), mají zásadní význam pro důležité oblasti hospodářství a pomáhají zajišťovat naši bezpečnost. Tyto aplikace a související služby mají stejně jako výzkum vesmíru nezastupitelnou roli při provádění politik EU, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, změny klimatu, námořnictví, vývoje či zemědělství, politiky související s bezpečností, včetně SZBP/SBOP, jakož i podpora technického pokroku a průmyslových inovací a konkurenceschopnosti.

Naše společnost je na službách založených na vesmírných technologiích stále závislejší, a proto nelze opomíjet otázku ochrany vesmírné infrastruktury. Pokud by byla z provozu vyřazena i jen část vesmírné infrastruktury, mělo by to dalekosáhlé dopady na hladké fungování hospodářské činnosti i na bezpečnost našich občanů a zhoršila by se dostupnost záchranných služeb v nouzových situacích.

Vesmírnou infrastrukturu však stále více ohrožuje riziko kolize kosmických lodí a ještě ve větší míře pak riziko kolize kosmických lodí s vesmírným odpadem. Vesmírný odpad vlastně představuje největší hrozbu pro udržitelnost některých činností v oblasti vesmíru.

Pro snížení rizika srážky je nutné identifikovat a sledovat družice a vesmírný odpad, zaznamenávat jejich polohu a monitorovat jejich pohyb (dráhu letu), aby v případě možného rizika kolize mohli být provozovatelé družic varováni a mohli změnit polohu svých družic. Tato činnost je označována jako pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – SST) a provádí se dnes většinou za pomoci pozemních snímačů, jako jsou teleskopy a radary.

Existují i další opatření na zmírnění rizika kolizí či jejich následků. Spadá sem výzkum zaměřený na lepší ochranu družic proti následkům kolize a na vývoj technologií k odstraňování vesmírného odpadu z oběžných drah. Kromě toho existuje několik iniciativ v rámci mezinárodních projektů, jež usilují o to, aby se země, které podnikají lety do vesmíru, zavázaly ke snížení produkce vesmírného odpadu při činnosti ve vesmíru. Unie navrhla mezinárodní kodex chování pro činnosti v kosmickém prostoru, který již získal širokou mezinárodní podporu a v současné době je projednáván s vesmírnými mocnostmi. Tyto nástroje by sice v případě, že by jejich ustanovení byla v praxi uplatněna, hrály jistě významnou roli, nemohou však zcela odstranit problém již existujícího vesmírného odpadu či odpadu, který teprve bude vznikat. Mohou pouze zmírnit exponenciální přírůstek vesmírného odpadu v budoucnu. V současnosti je jediným řešením zabránit kolizím a sledovat nekontrolovaný opětovný vstup kosmických lodí nebo jejich odpadu do zemské atmosféry.

Evropa má však dnes jen omezené kapacity pro sledování a průzkum družic a vesmírného odpadu, stejně jako pro sledování opětovného vstupu vesmírných objektů do atmosféry. Kromě toho neexistují žádné odpovídající služby varování o hrozících kolizích pro provozovatele družic.

Komise ve svém sdělení „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie“ (KOM(2011) 152) uznává význam vesmírných infrastruktur a souvisejících služeb, stejně jako to, že je potřeba zajistit jejich ochranu, přičemž klade důraz na to, že Unie by měla stanovit, jakým způsobem má být evropský systém pozorování a sledování kosmických lodí organizován a řízen s ohledem na jeho dvojí charakter a potřebu zajistit jeho udržitelné využívání, jak bylo zdůrazněno ve sdělení o průmyslové politice přijatém v říjnu 2010.

EU je oprávněna podnikat kroky v této oblasti, neboť její pravomoci týkající se vesmíru byly rozšířeny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009. Článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie dává EU pravomoc podporovat společné iniciativy, podporovat výzkum a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro výzkum a využití vesmíru v rámci evropské politiky v oblasti vesmíru.

Prostřednictvím několika usnesení a závěrů Rady[1] se vyslovily i členské státy, že je třeba, aby EU v této oblasti učinila opatření. V roce 2008 bylo na pátém zasedání Rady pro vesmír potvrzeno, že Evropa „potřebuje rozvíjet svou schopnost pozorování a monitorování své vesmírné infrastruktury a vesmírného odpadu.“[2] Dále bylo potvrzeno, že Unie musí hrát aktivní roli při zavádění systému získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) a mechanismů jeho řízení. A naposledy v květnu 2011 Rada ve svých závěrech ohledně sdělení o kosmické strategii EU znovu poukázala na to, že je třeba zavést evropský systém pro pozorování a sledování vesmíru, který by zvýšil bezpečnost evropských vesmírných kapacit a jejich vynášení do vesmíru. V této souvislosti Rada uvádí, že „Unie by měla co nejvíce využít kapacit, schopností a dovedností, které jsou již k dispozici nebo jsou vyvíjeny v členských státech, na evropské úrovni a případně jinde ve světě“. Ve svém usnesení Rada vyzvala EU [Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost], aby v úzké spolupráci s ESA a členskými státy předložila návrh systému řízení a politiky nakládání s údaji, která ochrání vysoce citlivé údaje SST. Tyto názory sdílí i Evropský parlament ve své zprávě o kosmické strategii EU přijaté dne 30. listopadu 2011[3].

Že je nutné vesmírnou infrastrukturu EU chránit, je nyní zřejmější i v souvislosti s tím, jakého pokroku se dosáhlo u dvou stěžejních evropských programů – Galileo a Copernicus (nový název pro GMES – program „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti“). Galileo jakožto první stěžejní program EU týkající se vesmíru je a zůstane jedním z hlavních pilířů činnosti EU v oblasti vesmíru a pokud jde o Copernicus, jeho významná část souvisí právě s vesmírnými technologiemi (družice Sentinel). Původně se Copernicus zrodil jako výzkumný projekt a nedávno již vstoupil do počáteční provozní fáze.

V souladu s výše uvedeným se předkládaný návrh rozhodnutí týká zřízení evropské služby, jejímž úkolem bude předcházet vzájemným kolizím kosmických lodí či jejich kolizím s vesmírným odpadem a sledovat nekontrolovaný vstup celých kosmických lodí nebo jejich částí zpět do atmosféry. Technické označení této služby zní „evropská služba SST“.

V souladu s přístupem, který Komise vytyčila v roce 2011 ve svém sdělení „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“[4], toto rozhodnutí otevírá prostor pro nastavení partnerství, v jehož rámci budou členské státy na evropské úrovni systému SST přispívat svými stávajícími a budoucími prostředky a Unie přitom poskytne právní rámec a finanční příspěvek na realizaci stanovených opatření. Právním rámcem bude vymezen systém řízení a politika pro nakládání s údaji v souladu s příslušnými závěry Rady.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že navrhované evropské služby SST budou koncipovány v souladu se základním cílem politiky EU pro oblast kosmického průmyslu (vymezeným ve sdělení Komise o prvcích politiky EU pro oblast kosmického průmyslu, jež má být vydáno v roce 2013), a tím je dosažení technologické nezávislosti Evropy v nejdůležitějších oblastech a zachování nezávislého přístupu do vesmíru.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Návrh je výsledkem rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami a veřejností. Jeho součástí je i posouzení dopadů.

GŘ pro podniky a průmysl v minulých letech diskutovalo s různými zúčastněnými stranami, kterých se problematika vesmírných technologií nějak dotýká, o různých oblastech možných budoucích aktivit EU v oblasti vesmíru, a zejména o vývoji evropské služby pozorování a sledování vesmíru (SST). O zbudování této služby diskutovali na politické úrovni i ministři členských zemí EU zodpovědní za politiku v oblasti vesmíru.

Hlavní závěry těchto konzultací lze shrnout do následujících bodů:

– Mezi ministry členských zemí EU a ESA zodpovědnými za politiku v oblasti vesmíru panuje shoda, že evropská služba SST by měla být budována pod vedením EU, a nikoli Evropské kosmické agentury (ESA). Tato shoda se odráží v obsahu výše zmíněných usnesení Rady. Důvod pro tento názor byl zmiňován v celé řadě debat: evropská služba SST má bezpečnostní rozměr (umožňuje totiž shromažďování informací o civilní a vojenské vesmírné infrastruktuře a operacích jednotlivých států), k jehož řešení je na rozdíl od ESA způsobilá a vhodně vybavená právě EU. Na základě SFEU má EU pravomoc koordinovat využívání vesmírných systémů a také pravomoc a mechanismus, aby se mohla zabývat bezpečnostním rozměrem této služby. Členské státy jsou toho názoru, že ESA by v tomto úsilí měla EU podporovat (což také činí prostřednictvím svého přípravného programu SSA), přičemž ale jakožto organizace působící v oblasti výzkumu a vývoje nemá pravomoc a potřebné mechanismy k tomu, aby evropskou službu SST sama zřídila a provozovala.

– Členské státy zejména vyzývají EU, aby stanovila politiku řízení a nakládání s údaji, která by se na evropskou službu SST vztahovala, dále aby při zřizování služby převzala aktivitu a aby co nejlépe využila stávající snímače a odborné poznatky. Členské státy mají rovněž jasnou představu o tom, jak by měly být zohledněny obavy týkající se bezpečnosti: snímače SST musí zůstat pod kontrolou jednotlivých států. Hlavní zásadou politiky nakládání s údaji SST je důvěrnost informací. Zda tuto zásadu lze porušit, by mělo být posuzováno případ od případu s ohledem na to, zda je takový krok nutný.

– Členské státy EU a ESA se shodují s odborníky v tom, že budoucí evropská služba SST by měla využívat stávající monitorovací kapacity, které by měly být vzájemně propojeny a fungovat jako síť, a na těchto kapacitách dále stavět při dalším rozvoji. Zajedno jsou i v tom, že v současném stavu nemůže tato infrastruktura zajistit požadovanou úroveň výkonnosti. Aby byla taková úroveň dosažena, bylo by třeba zbudovat nové kapacity (např. sledovací a pozorovací radary a teleskopy), které by byly do evropského systému SST začleněny. Hlavní roli při zřizování evropské služby SST by měly hrát členské státy, které monitorovací kapacity vlastní, a členské státy, které takové kapacity hodlají vybudovat.

– Členské státy se s odborníky shodují i v tom, co je nezbytně nutné k tomu, aby evropská služba SST mohla být vůbec zřízena a aby mohla fungovat:

· vzájemně propojit těch několik málo kapacit, které v současnosti existují (převážně pozemní teleskopy a radary pro zachycování informací o poloze družic), a tyto kapacity rozšířit zbudováním a napojením nových kapacit (monitorovací funkce);

· zavést funkci vyhodnocování, která by zachycená data SST slučovala a analyzovala (vyhodnocovací funkce);

· zřídit kontaktní místo s non-stop provozem, které by bylo prostředníkem směrem k uživatelům a upozorňovalo provozovatele družic a příslušné veřejné orgány na rizika kolizí a vstupů vesmírných objektů zpět do atmosféry.

– Po celou dobu dlouholetých debat upozorňovaly členské státy, které vlastní kapacity významné z hlediska SST, na jeden zásadní aspekt řízení celého systému: vzhledem k obavám souvisejícím s bezpečností musí monitorovací a vyhodnocovací funkce budoucího evropského systému SST zůstat pod kontrolou příslušných orgánů jednotlivých členských států (v některých případech vojenských orgánů). Většina členských států podpořila myšlenku, že pro účely zřízení evropské služby SST by členské státy, v jejichž vlastnictví se budou nacházet stávající nebo nové kapacity, mohly vytvořit konsorcium, které by jako síť provozovalo monitorovací i vyhodnocovací funkci. Členské státy se rovněž domnívají, že ústřednu by mělo provozovat buď samotné konsorcium, nebo jiný subjekt s odpovídajícím kreditem z hlediska bezpečnosti, jako např. Satelitní středisko Evropské unie. Členské státy se zároveň jasně vyjádřily, že z důvodů národní bezpečnosti by v této oblasti nespolupracovaly s komerčním subjektem.

– Panuje shoda v tom, že evropská služba SST by měla být budována v úzké spolupráci se Spojenými státy americkými.

– Členské státy jsou ochotny dát ke zřízení evropské služby SST k dispozici své kapacity. Jsou toho názoru, že zřízení této služby by zase mělo být financováno ze zdrojů EU, alespoň pokud jde o činnosti, které se zřízením přímo souvisí. Kromě poskytnutí svých kapacit jsou členské státy ochotny přispět i finančně.

Z konzultací rovněž vyplynulo, že veřejnost si je vědoma toho, že vesmírnou infrastrukturu je potřeba chránit, a tuto myšlenku podporuje.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ pro návrh Komise je čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrh má formu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady v souladu s řádným legislativním postupem. Text má obecnou platnost a jeho obsah má být přímo použitelný ve všech členských státech, třebaže účast při zřizování a provozu evropského systému SST není povinná.

Návrh vymezuje cíle navrhovaného opatření, konkrétně poskytování služeb pozorování a sledování vesmíru a sledování služeb, rozsah služeb, které mají být poskytovány, aspekty řízení systému, stejně jako rozpočtové zdroje. Hlavní text doplňuje příloha o zásadách politiky nakládání s údaji SST, která je jeho nedílnou součástí.

Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Cíl návrhu, kterým je podpora zřízení evropských služeb SST sdružením a propojením stávajících kapacit jednotlivých členských států, přesahuje finanční a technické možnosti samostatně jednajícího členského státu a uspokojivým způsobem jej lze dosáhnout pouze na úrovni Unie. Pokud jde o proporcionalitu, opatření Unie nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle návrhu, jednak protože plánovaný rozpočet odpovídá nákladům odhadnutým na základě detailních analýz, a dále protože se přijatá pravidla pro systém řízení jeví jako nejvhodnější.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Program SST je stále v mezích celkového finančního krytí z rozpočtu EU, které Komise navrhuje pro příští víceletý finanční rámec. Nejsou předloženy žádné žádosti o finanční prostředky jdoucí nad rámec návrhu víceletého finančního rámce. Podle čl. 11 odst. 1 návrhu mají být finanční prostředky pro program na podporu SST čerpány z jiných relevantních programů, v plné shodě s jejich příslušným právním základem.

Unie bude příslušné činnosti podporovat prostřednictvím grantů (včetně paušálních částek). Příjemci těchto grantů budou zúčastněné členské státy přispívající do evropského systému SST svými vlastními kapacitami, jakož i Satelitní středisko Evropské unie (EUSC), bude-li v roli „ústředny“ EU spolupracovat se zúčastněnými členskými státy při zřizování a provozu servisní funkce SST, jak je uvedeno v čl. 3 písm. c). Přibližná celková navrhovaná výše příspěvku Unie na provádění podpůrného programu na období 2014–2020 činí 70 milionů EUR v běžných cenách. Celková výše tohoto příspěvku však závisí na výsledku probíhajícího procesu spolurozhodování o víceletém finančním rámci a s ním souvisejících programech, z nichž by měly být čerpány finanční prostředky pro program na podporu SST. Kromě toho bude výše příspěvku záviset na i rozhodnutích, která musí být v rámci každého z příslušných programů učiněna ohledně použití finančních prostředků na činnosti, které mají být spolufinancovány z programu na podporu SST.

Odhadované náklady na tyto programy jsou výsledkem rozsáhlých analýz a diskusí s odborníky, především z vesmírných agentur nebo podobných subjektů z členských států a z ESA.

2013/0064 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje program na podporu pozorování a sledování vesmíru

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Ve svém sdělení nazvaném „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“[7] Komise zdůraznila, že sdílená pravomoc v oblasti vesmíru, kterou Unii uděluje Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), jde ruku v ruce s posíleným partnerstvím s členskými státy. Dále Komise zdůraznila, že všechna nová opatření se musí opírat o stávající kapacity a zohledňovat společně stanovené potřeby nových kapacit.

(2)       Rada ve svém usnesení ze dne 26. září 2008 nazvaném „Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru“[8] připomíná, že vesmírné prostředky se staly nepostradatelnou součástí naší ekonomiky, a že je proto nutné zajistit jejich bezpečnost. Zdůraznila, „že […] Evropa potřebuje rozvíjet svou schopnost pozorování a monitorování své vesmírné infrastruktury a vesmírného odpadu, zpočátku na základě stávajících národních a evropských prostředků, s využitím výhod vztahů, které mohou být navázány s dalšími partnerskými státy a jejich kapacitami.“

(3)       Rada ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2010 nazvaném „Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů“[9] uznává, že je třeba, aby budoucí kapacita pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – dále jen „SSA“) jakožto činnost prováděná na evropské úrovni rozvíjela a používala stávající vnitrostátní i evropské civilní a vojenské kapacity, a vyzývá Evropskou komisi a Radu EU, aby navrhly systém řízení a politiku pro nakládání s údaji umožňující členským státům přispívat vhodnými vnitrostátními kapacitami v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky a předpisy. Dále vyzývá „všechny zúčastněné evropské orgány, aby prozkoumaly příslušná opatření“, která by vycházela ze stanovených požadavků civilních i vojenských uživatelů, využívala vhodné kapacity v souladu s příslušnými bezpečnostními požadavky a zohledňovala první výsledky přípravného programu SSA Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“).

(4)       Rada ve svých závěrech ze dne 31. května 2011 ke sdělení Komise „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“[10] a ve svém usnesení ze dne 6. prosince 2011 „Hlavní směry týkající se přidané hodnoty a přínosů vesmíru pro bezpečnost evropských občanů“[11] znovu zmiňuje „potřebu účinného programu SSA jako činnosti na evropské úrovni“ a vyzývá Unii, aby „co nejvíce využila kapacit, schopností a dovedností, které jsou již k dispozici nebo jsou vyvíjeny v členských státech, na evropské úrovni a případně jinde ve světě.“ Vzhledem k charakteru dvojího užití takového systému a s ohledem na jeho zvláštní bezpečnostní rozměr vyzvala Rada Komisi, aby „v úzké spolupráci s vysokým představitelem [Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku], v úzké spolupráci s ESA a členskými státy, které vlastní takové prostředky a mají kapacity, a na základě konzultací se všemi zúčastněnými stranami předložila návrhy, jak tyto prostředky a kapacity plně využít a dále na nich stavět s cílem zbudovat kapacitu SSA jakožto činnost na evropské úrovni, a aby v této souvislosti stanovila vhodnou politiku řízení a nakládání s údaji, která ochrání vysoce citlivé údaje SSA“.

(5)       Nejzávažnější hrozbou pro udržitelnost vesmírných činností se stal vesmírný odpad. Proto by měl být zřízen program na podporu pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – dále jen „SST“), jehož prostřednictvím bude podporováno zřízení a provoz služeb sledování a průzkumu vesmírných objektů s cílem předejít škodám na kosmických lodích v důsledku kolizí a předejít škodám na pozemské infrastruktuře či lidské populaci v důsledku nekontrolovaného opětovného vstupu celých kosmických lodí nebo jejich částí v podobě vesmírného odpadu zpět do zemské atmosféry.

(6)       Z poskytování služeb SST budou mít prospěch všichni veřejní a soukromí provozovatelé vesmírných infrastruktur, včetně Unie vzhledem k její odpovědnosti za své evropské vesmírné programy – evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a Galileo, které jsou prováděny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo)[12] a Copernicus/GMES zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013)[13]. Služba varovných hlášení opětovného vstupu vesmírných objektů do atmosféry bude přínosná i pro vnitrostátní veřejné orgány činné v oblasti civilní ochrany.

(7)       Služby SST by měly být doplňkem výzkumných činností souvisejících s ochranou vesmírné infrastruktury, které jsou prováděny v rámci programu Horizont 2020 zřízeného [odkaz na nařízení o programu Horizont 2020 se vloží po přijetí], a také činností Evropské kosmické agentury v této oblasti.

(8)       Program na podporu SST by rovněž měl být doplňkem stávajících zmírňujících opatření, jako jsou pokyny Organizace spojených národů (OSN) pro snižování množství vesmírného odpadu, nebo jiných iniciativ, jako je např. návrh Unie týkající se mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru.

(9)       Požadavky uživatelů na SSA z civilního a vojenského hlediska byly vymezeny v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Obecné požadavky uživatelů na získávání poznatků o situaci ve vesmíru z civilního a vojenského hlediska“[14], který členské státy schválily v rámci Politického a bezpečnostního výboru Rady dne 18. listopadu 2011[15]. Poskytování služeb SST by mělo sloužit pouze civilním účelům. Čistě vojenské požadavky by neměly být předmětem tohoto rozhodnutí.

(10)     Provoz služeb SST by měl být založen na partnerství mezi Unií a členskými státy a měl by využívat stávající i budoucí vnitrostátní odborné poznatky a prostředky, jako jsou matematická analýza a modelovací know-how, pozemní radary nebo teleskopy poskytnuté k dispozici zúčastněnými členskými státy. Členské státy si ponechají vlastnictví a kontrolu nad svými kapacitami a zůstanou odpovědné za jejich provoz, údržbu a obnovu.

(11)     Za provoz a poskytování služeb SST by mohlo být odpovědné Satelitní středisko Evropské unie (dále jen „EUSC“) – agentura Unie zřízená společnou akcí Rady ze dne 20. července 2001 o zřízení Satelitního střediska Evropské unie (2001/555/SZBP)[16], která civilním a vojenským uživatelům poskytuje informační služby a produkty v oblasti geoprostorových snímků s různými úrovněmi důvěrnosti informací. Odborné kompetence této agentury, pokud jde o nakládání s důvěrnými informacemi v bezpečném prostředí, a její těsné institucionální vazby na členské státy jsou výhodou, která poskytování služeb SST usnadní. Aby se EUSC mohlo programu na podporu SST účastnit, je nutné provést změnu výše zmíněné společné akce Rady, jejíž současné znění nestanoví, že by se EUSC mělo v oblasti SST aktivně zapojit.

(12)     Přesné informace o charakteru, specifikacích a poloze některých vesmírných objektů mohou mít dopad na bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států. Při zřizování a provozu sítě snímačů SST – kapacity pro zpracování a analýzu údajů SST a poskytování služeb SST – by proto měly být přiměřeným způsobem zohledněny bezpečnostní aspekty. Z toho důvodu je nezbytné v tomto rozhodnutí stanovit obecná ustanovení o používání a bezpečné výměně údajů SST a informací mezi členskými státy, EUSC a příjemci služeb SST. Kromě toho by Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost měly definovat koordinační mechanismy nutné k řešení záležitostí týkajících se bezpečnosti programu na podporu SST.

(13)     Zúčastněné členské státy a EUSC by měly být odpovědné za jednání o ustanoveních týkajících se používání a bezpečné výměny údajů a informací SST a za provádění těchto ustanovení. Ustanovení týkající se používání a bezpečné výměny údajů a informací SST uvedená v tomto rozhodnutí a v dohodě mezi zúčastněnými členskými státy a EUSC by měla zohledňovat doporučení ohledně bezpečnosti údajů SST schválená Bezpečnostním výborem Rady[17].

(14)     Bezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti údajů při provádění programu na podporu SST. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy a EUSC měly v souvislosti s řízením rizik vytvořit vhodné struktury a zavést náležité postupy.

(15)     Program na podporu SST by měl být financován Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[18]. Finanční prostředky Unie na financování programu na podporu SST by měly být čerpány z příslušných programů stanovených ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

(16)     Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(17)     Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto rozhodnutí, pokud jde o přijetí víceletého pracovního programu a dodržení kritérií, podle kterých se členské státy mohou zapojit do programu na podporu SST, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[19].

(18)     Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž podpořit opatření, jejichž cílem je zřízení a provoz sítě snímačů, zřízení kapacity pro zpracovávání a analýzu údajů SST a zřízení a provoz služeb SST, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, neboť přesahují finanční a technické možnosti samostatně jednajícího členského státu, a proto jich lze z důvodu rozsahu tohoto rozhodnutí lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení programu

Program na podporu pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – dále jen „SST“) se zřizuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1)           „Vesmírným objektem“ se rozumí jakýkoli člověkem vytvořený nebo přírodní objekt v kosmickém prostoru.

2)           „Kosmickou lodí“ se rozumí jakýkoli člověkem vytvořený vesmírný objekt sloužící ke konkrétnímu účelu, včetně umělých družic.

3)           „Vesmírným odpadem“ se rozumí kosmické lodě nebo jejich části, které již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic.

4)           „Snímačem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, jako jsou pozemní nebo vesmírné radary a teleskopy, které jsou schopny měřit fyzikální parametry vesmírných objektů, jako je velikost, poloha a rychlost.

5)           „Údaji SST“ se rozumí fyzikální parametry vesmírných objektů získané snímači SST.

6)           „Informacemi SST“ se rozumí údaje SST zpracované tak, aby byly bezprostředně srozumitelné příjemci.

Článek 3

Cíle programu na podporu SST

Účelem programu na podporu SST je podpořit opatření, jejichž cílem je zřízení a provoz kapacity SST, a to zejména:

a)           zřízení a provoz monitorovací funkce sestávající ze sítě stávajících pozemních nebo vesmírných snímačů ve vlastnictví jednotlivých zemí, jejímž účelem je průzkum a sledování vesmírných objektů;

b)           zřízení a provoz vyhodnocovací funkce za účelem zpracování a analýzy údajů SST zachycených snímači, která zahrnuje schopnost vypátrat a identifikovat vesmírné objekty a umožní vytvořit a vést jejich katalog;

c)           zřízení a provoz servisní funkce, jejímž účelem je poskytování služeb SST provozovatelům vesmírných lodí a veřejným orgánům.

Článek 4

Služby SST

1.           Služby podle čl. 3 písm. c) zahrnují:

a)      posouzení rizika vzájemných kolizí kosmických lodí nebo kolizí kosmických lodí s vesmírným odpadem a vydávání varovných upozornění na riziko kolize při startu kosmických lodí a jejich provozu na oběžné dráze;

b)      vypátrání a posouzení rizika explozí, rozlomení či kolizí objektů na oběžné dráze;

c)      posouzení rizika vstupu vesmírných objektů a vesmírného odpadu zpět do zemské atmosféry a předpovídání času a místa dopadu.

2.           Služby SST se poskytují členským státům, Radě, Komisi, ESVČ, veřejným a soukromým provozovatelům kosmických lodí a veřejným orgánům činným v oblasti civilní ochrany. Služby SST se poskytují v souladu s ustanoveními o využívání a výměně údajů a informací SST uvedenými v článku 9.

3.           Zúčastněné členské státy, EUSC a Komise nejsou odpovědné za škody způsobené neposkytnutím služeb SST, jejich přerušením, zpožděným poskytnutím nebo poskytnutím nepřesných informací v rámci služeb SST.

Článek 5

Opatření, která mají být programem podpořena

1.           Účelem program na podporu SST je podporovat za zvláštních podmínek uvedených v článku 7 opatření zaměřená na dosažení cílů, které jsou stanoveny v článku 3 a uvedeny v pracovním programu podle čl. 6 odst. 2.

2.           Program na podporu SST neposkytuje podporu pro rozvoj nových snímačů SST.

3.           Unie spolufinancuje opatření podle odstavce 1, a to i prostřednictvím grantů v souladu s nařízením (EU) č. XXX/2012.

Článek 6

Úloha Evropské komise

1.           Komise:

a)      spravuje finanční prostředky poskytnuté pro účely programu na podporu SST a zajišťuje provádění programu na podporu SST;

b)      přijímá opatření nezbytná k identifikaci, řízení, zmírňování a sledování rizik spojených s programem;

c)      zřídí ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost nezbytné koordinační mechanismy k zajištění bezpečnosti programu.

2.           Komise přijme prováděcí akty, kterými pro účely programu na podporu SST stanoví víceletý pracovní program, jenž podle potřeby doplní pracovní programy programů uvedených v čl. 11 odst. 1. V tomto pracovním programu budou specifikovány sledované cíle, očekávané výsledky, opatření, která mají být financována, harmonogram a způsob provádění těchto opatření, maximální sazba spolufinancování ze strany Unie a zvláštní podmínky vztahující se na granty Unie v rámci programu na podporu SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 7

Účast členských států

1.           Členské státy, které se chtějí účastnit provádění cílů stanovených v článku 3, musí Komisi předložit žádost, v níž prokážou splnění těchto kritérií:

a)      vlastní snímače SST a disponují přiměřenými technickými a lidskými zdroji pro jejich provoz nebo kapacitami pro zpracování dat;

b)      mají akční plán pro provádění cílů stanovených v článku 3.

2.           Ohledně splnění kritérií stanovených v odstavci 1 ze strany členských států přijme Komise prováděcí rozhodnutí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

3.           Členské státy, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1, uzavřou dohodu podle článku 10.

4.           Členské státy, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1 a které jsou stranami dohody podle článku 10, jsou způsobilé pro finanční příspěvek z programu na podporu SST. Seznam těchto členských států zveřejní Komise na své internetové stránce a bude jej aktualizovat.

Článek 8

Účast Satelitního střediska Evropské unie

Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) se podílí na provádění cíle stanoveného v čl. 3 písm. c) a je způsobilé pro finanční příspěvek z programu na podporu SST s výhradou uzavření dohody podle článku 10.

Článek 9

Využívání a výměna údajů a informací SST

Využívání a výměna údajů a informací SST pro účely provádění cílů uvedených v článku 3 se řídí těmito pravidly:

a)           musí se zabránit neoprávněnému zpřístupnění údajů a informací, zároveň však musí být umožněn efektivní provoz a využití získaných informací v co největším rozsahu;

b)           musí být zajištěna bezpečnost údajů SST;

c)           informace získané v rámci programu na podporu SST musí být zpřístupňovány podle zásady „vědět jen to nejnutnější“, v souladu s pokyny a bezpečnostními pravidly stanovenými původcem informací a vlastníkem dotyčného vesmírného objektu.

Článek 10

Koordinace operativních činností

Členské státy, které splňují kritéria stanovená v čl. 7 odst. 1, a EUSC uzavřou dohodu, která stanoví pravidla a mechanismy pro jejich spolupráci při provádění cílů uvedených v článku 3. Tato dohoda musí obsahovat zejména ustanovení týkající se:

a)           využívání a výměny údajů a informací SST s ohledem na doporučení obsažená v dokumentu „Politika pro nakládání s údaji v rámci získávání poznatků o situaci ve vesmíru – doporučení ohledně bezpečnostních aspektů“[20], který schválil Bezpečnostní výbor Rady;

b)           vytvoření struktury řízení rizik, která zajistí provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně údajů a informací SST.

Článek 11

Financování programu na podporu SST

1.           Finanční prostředky Unie na financování programu na podporu SST se přesunou z ostatních programů stanovených ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, v plném souladu s jejich právním základem.

Mezi příslušné programy, z nichž mohou být finanční prostředky čerpány, patří programy zřízené podle těchto předpisů:

a)      nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu[21], článek 1, čl. 3 písm. c) a d) a článek 4;

b)      rozhodnutí Rady č. […] o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020[22], čl. 2 odst. 2 písm. b) a c), příloha část II bod 1.6.2 písm. d) a příloha část III bod 6.3.4;

c)      nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […], kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí[23], čl. 3 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. e).

2.           Roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v rámci limitů stanovených pro tuto činnost v rámci programů, z nichž byly finanční prostředky přesunuty.

Článek 12

Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i kontroly na místě audit u všech příjemců, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[24] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování ze strany Evropské unie nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

3.           Příjemce finanční podpory pro opatření uvedená v článku 3 uchovává po dobu pěti let od poslední platby související s kterýmkoli opatřením pro potřeby Komise všechny doklady týkající se výdajů na dané opatření.

Článek 13

Sledování a hodnocení

1.           Komise sleduje provádění programu na podporu SST.

2.           Do 1. července 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění programu na podporu SST. Tato zpráva musí obsahovat doporučení ohledně obnovení, změny nebo pozastavení opatření podporovaných v rámci programu na podporu SST, přičemž se zohledňují tyto skutečnosti:

a)      dosažení cílů programu na podporu SST, a to z hlediska výsledků opatření podporovaných v rámci programu na podporu SST i jejich dopadů;

b)      účinnost využívání zdrojů.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program na podporu pozorování a sledování vesmíru

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[25]

Hlava XX – Správní výdaje

Hlava 02 – Podniky a průmysl

Hlava 18 – Vnitřní věci

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

ý Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[26]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem návrhu je vytvořit rámec pro zbudování struktur nutných k zajištění dlouhodobé dostupnosti a bezpečnosti evropských a vnitrostátních vesmírných infrastruktur a služeb, jež mají zásadní význam pro hladké fungování evropských ekonomik a společností a pro bezpečnost evropských občanů, neboť umožní zřízení služby pozorování a sledování vesmíru.

Konkrétně má tato struktura zajistit, aby EU mohla lépe

i) snižovat rizika spojená s vypouštěním evropských kosmických lodí do vesmíru;

ii) posuzovat a snižovat rizika kolizí při provozu evropských kosmických lodí na oběžné dráze a umožnit provozovatelům kosmických lodí efektivněji plánovat a provádět zmírňující opatření (např. provádět přesnější manévry, které mají zabránit kolizi, či předejít zbytečným manévrům, které by samy o sobě byly riskantní a snižovaly životnost družic);

iii) sledovat nekontrolované vstupy kosmických lodí nebo jejich odpadů zpět do zemské atmosféry a vydávat včasná a přesnější a efektivnější varování pro orgány činné v oblasti národní bezpečnosti a civilní ochrany / zvládání katastrof s cílem snížit možná rizika pro bezpečnost a zdraví evropských občanů a zmírnit potenciální škody na kritické pozemní infrastruktuře.

Tento tak návrh přispívá k zajištění úspěchu stěžejních programů EU Galileo, EGNOS a Copernicus/GMES, které tvoří nedílnou součást strategie Evropa 2020 a politik pro udržitelný růst.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Vytvoření regulačního rámce pro zřízení a provoz monitorovací funkce SST (sítě snímačů SST, které vlastní členské státy) a vyhodnocovací funkce

Specifický cíl č. 2

Vytvoření regulačního rámce pro zřízení a provoz služeb SST pro veřejné a soukromé provozovatele kosmických lodí a veřejné orgány v roli uživatelů

Příslušné aktivity ABM/ABB

Kapitola XX 01 – Správní výdaje rozdělené podle jednotlivých politik

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekává se, že návrh zajistí, že veřejným a soukromým provozovatelům kosmických lodí i členským státům budou účinně a včasně poskytovány služby, které jim umožní předejít hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům plynoucím z:

i) poškození či zničení kosmických lodí v důsledku kolize s jinými vesmírnými objekty či z nekontrolovaného vstupu vesmírných objektů zpět do zemské atmosféry;

ii) nákladů spojených se zbytečnými manévry za účelem zmírnění následků kolize či zabránění kolizi, ke kterým dochází kvůli nejistým výsledkům posouzení rizik (každý manévr za účelem zabránění kolizi zkracuje životnost družice);

iii) poškození či zničení majetku na zemském povrchu v důsledku nekontrolovaného vstupu kosmických lodí nebo jejich odpadu zpět do atmosféry.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatele výsledků a dopadů programů, ze kterých budou přesunuty finanční prostředky za účelem financování programu na podporu SST, se použijí přiměřeně. V případě, kdy tyto ukazatele nejsou dostatečně specifické pro sledování provádění návrhu, mohou být použity níže uvedené ukazatele:

Podle regulačního rámce, který je stanoven tímto návrhem, má skupina zúčastněných členských států, které mají odpovídající kapacity, podniknout kroky k provedení cílů programu na podporu SST stanovených v čl. 3 písm. a) a b), kterými je zřízení a provoz monitorovací funkce SST a vyhodnocovací funkce SST podle příslušné struktury řízení.

Specifický cíl č. 1:

Ukazatele výsledků vztahující se na zřízení a provoz monitorovací a vyhodnocovací funkce SST:

-        sestavení seznamu zúčastněných členských států v souladu s článkem 7 rozhodnutí do konce roku 2014;

-        monitorovací funkce SST (s využitím snímačů ve vlastnictví zúčastněných členských států a jimi poskytnutých k dispozici): zahájení počáteční provozní fáze do konce roku 2015;

-        vyhodnocovací funkce s využitím stávajících kapacit členských států (např. stávajících datových středisek): zahájení počáteční provozní fáze do konce roku 2015;

-        sestavení katalogu vesmírných objektů do konce roku 2015;

-        monitorovací a vyhodnocovací funkce: zahájení plného provozu do konce roku 2016.

Specifický cíl č. 2:

Podle regulačního rámce, který je stanoven tímto návrhem, jsou vlastní služby SST účinně a včas poskytovány širokému spektru evropských a vnitrostátních veřejných a soukromých/komerčních subjektů, které informace SST potřebují. Za tímto účelem učiní zúčastněné členské státy podle článku 7 a Satelitní středisko Evropské unie podle článku 8 opatření k uskutečnění cíle programu stanoveného v čl. 3 písm. c), tj. zřízení a provoz servisní funkce SST.

Ukazatele výsledků vztahující se na zřízení a provoz servisní funkce SST:

-        formální vymezení a odsouhlasení kapacit potřebných ke zřízení a provozu servisní funkce SST a služeb SST do konce roku 2014;

-        uzavření dohody o pravidlech a mechanismech pro spolupráci mezi členskými státy a Satelitním střediskem Evropské unie do konce roku 2014;

-        zavedení kvalitativních norem a mechanismů pro získávání zpětné vazby od provozovatelů ohledně kvality do konce roku 2014;

-        služby SST: zahájení počáteční provozní fáze (konec roku 2015) a fáze plného provozu (konec roku 2016);

Ukazateli dopadů u cílů 1 a 2 mohou být např. tyto skutečnosti:

-        nedochází ke kolizím;

-        nedochází k narušení činnosti družic či startů kosmických lodí kvůli obtížím nebo nejistotám při analýze rizik;

-        mezi ukazatele dopadů lze počítat i pozitivní zpětnou vazbu od provozovatelů a veřejných orgánů ohledně informací poskytovaných prostřednictvím služeb SST a opatření pro zmírnění následků kolizí na základě poskytnutých informací SST.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Kosmický průmysl je pro Evropu strategickým odvětvím. Hospodářství EU, stejně jako celá její společnost, bezpečnost a politická nezávislost silně závisí na systémech a infrastrukturách založených na vesmírných technologiích. Proto se EU věnuje rozsáhlým a nákladným vesmírným projektům, jako je Galileo, EGNOS a Copernicus. Tyto systémy a infrastruktury je nutné chránit proti poškození nebo zničení v důsledku kolizí či nekontrolovaných vstupů vesmírných objektů zpět do atmosféry, a zajistit tak jejich skutečnou funkčnost a poskytování služeb. Taková ochrana musí být zajištěna trvale.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Z diskusí se zúčastněnými stranami v minulých letech vyplynulo, že vytvoření operační evropské služby SST bude vyžadovat zásah EU.

Mezi ministry členských zemí EU a Evropské kosmické agentury (ESA) zodpovědnými za politiku v oblasti vesmíru panuje shoda, že tato služba by měla být budována pod vedením EU, a nikoli ESA. Tato shoda se odráží v obsahu několika usnesení Rady pro vesmír (usnesení Rady pro vesmír ze dne 26. listopadu 2010, bod 24; závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 31. května 2011, body 14–15; usnesení Rady pro vesmír ze dne 6. prosince 2011, kapitola II). Členské státy zejména vyzvaly EU, aby stanovila politiku řízení a nakládání s údaji, která by se na evropskou službu SST vztahovala, dále aby při zřizování této evropské služby převzala aktivitu a aby co nejlépe využila snímače a odborné poznatky, které jsou již k dispozici na vnitrostátní a evropské úrovni. Členské státy rovněž vyjádřily jasnou představu o tom, jak by měly být zohledněny obavy týkající se bezpečnosti: Snímače SST musí zůstat pod kontrolou jednotlivých států. Za hlavní zásadu politiky nakládání s údaji SST byla označena důvěrnost informací (např. se všemi informacemi musí být nakládáno jako s důvěrnými, odtajněny mohou být pouze v individuálních případech).

Důvod pro tento postoj není oficiálně zaznamenán, byl však během diskusí častokrát zmiňován: evropská služba SST má bezpečnostní rozměr (umožňuje totiž shromažďování informací o civilní a vojenské vesmírné infrastruktuře a operacích jednotlivých států), k jehož řešení je na rozdíl od ESA způsobilá a vhodně vybavená právě EU. Na základě SFEU má EU pravomoc koordinovat činnosti v oblasti vesmíru a na základě SEU má EU pravomoc řešit otázky bezpečnosti, jako např. ty, které vyvstávají v souvislosti s SST. EU má potřebnou právní způsobilost, aby v souvislosti s SST zavedla mechanismy řízení a politiku nakládání s údaji.

Na druhé straně ESA je agenturou pro výzkum a vývoj s předním postavením v celosvětovém měřítku, jejímž úkolem je definovat a provádět programy týkající se vývoje vědeckých, technologických a vesmírných aplikací. ESA není koncipována tak, aby se zabývala komplexní politickou a legislativní činností, jaká je nutně spojena se zřízením systému SST, jehož zdroje jsou z větší části pod vojenskou kontrolou, a ani tak, aby provozovala služby založené na vesmírných technologiích (což je skutečnost, kterou sama ESA ve svých strategických dokumentech zdůrazňuje).

Členské státy by zřejmě mohly zřídit novou organizaci, která by se zabývala problematikou SSA. Pojetí této organizace by muselo vykazovat mnoho znaků, jaké má již EU. Proto by tato nová organizace vedla k duplicitě a neefektivitě. Některé členské státy navíc vyjádřily obavy, že při jakémkoli řešení mimo rámec EU mohou kontrolu převzít ty členské státy, které již dnes disponují určitými monitorovacími kapacitami, což by ostatním znemožnilo vývoj jejich vlastních kapacit v rámci skutečně evropsky pojaté služby.

A konečně, snahou EU není nahradit iniciativy, které členské státy podnikly jednotlivě nebo v rámci ESA. Usiluje o to, aby tato opatření přijatá jednotlivými státy byla vhodně doplněna a aby byla posílena koordinace tam, kde je to třeba k dosažení společných cílů.

Zapojení EU je nezbytné z toho důvodu, aby byly shromážděny investice potřebné pro financování určitých vesmírných projektů, zavedení mechanismů řízení, vymezení politiky nakládání s údaji a dále zajištění toho, aby stávající a budoucí kapacity byly využity koordinovaně a efektivně, čímž vznikne solidní a interoperabilní systém, který přinese prospěch všem příslušným evropským zúčastněným stranám.

Kromě toho si navrhované opatření EU neklade za cíl nahradit či snad zdvojit stávající zmírňující opatření na mezinárodní nebo vícestranné úrovni, jako jsou pokyny OSN pro snižování množství vesmírného odpadu nebo návrh EU týkající se mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru. Tato opatření sice problém nevyřeší, avšak v dlouhodobém horizontu zmírní nárůst množství vesmírného odpadu.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V této oblasti nejsou žádné předchozí zkušenosti. Avšak přínos každé výměny informací a údajů je nezpochybnitelný.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

V návrhu KOM(2011) 814 v konečném znění týkajícím se nařízení o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich provozu je zmíněna potřeba chránit systém prostřednictvím systému SSA (15. bod odůvodnění a čl. 3 písm. c)) a stanoveno financování těchto činností (čl. 7 první pododstavec písm. a)), aniž by se předjímal výsledek legislativního procesu a jednání o příštím víceletém finančním rámci.

Podobné potřeby ochrany má i vesmírný segment programu Copernicus. V závislosti na výsledku jednání o příštím víceletém finančním rámci by tedy mohl program Copernicus přispět k financování činností SST.

Tento návrh je navíc v souladu s cíli pro výzkum vesmíru a výzkum v oblasti bezpečnosti v rámci navrhovaného rámce „Horizont 2020“ (KOM(2011) 809 v konečném znění) a povede k synergickému účinku, což platí i pro cíle týkající se ochrany kritické infrastruktury, které jsou stanoveny v rámci navrženého „Fondu pro vnitřní bezpečnost“ (KOM(2011) 753 v konečném znění). V rámci obou nástrojů jsou pro činnosti SST k dispozici finanční prostředky, aniž by se předjímal výsledek legislativního procesu a jednání o příštím víceletém finančním rámci.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

ý Časově omezený návrh/podnět

– ý  Návrh/podnět s platností od 01/01/2014 do 31/12/2020

– ý  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[27]

ý Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[28]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Finanční prostředky Unie na financování programu na podporu SST se přesunou z ostatních příslušných programů stanovených v příštím víceletém finančním rámci, v plném souladu s jejich právním základem. Jedná se například o programy Galileo, Horizont 2020 a Fond EU pro vnitřní bezpečnost, přičemž platí příslušné požadavky těchto programů ohledně sledování a podávání zpráv.

Bez ohledu na požadavky na sledování a podávání zpráv platných pro programy, z nichž budou poskytnuty finanční prostředky na financování programu SST, bude zaveden zvláštní systém sledování, který má zajistit co nejvyšší kvalitu výsledků a co nejefektivnější využití zdrojů. Sledování bude probíhat po celou dobu trvání programu. Bude založeno na zpětné vazbě od příjemců ohledně programu.

Proběhlo rozšířené posouzení dopadů zahrnující požadavky hodnocení ex ante. V návaznosti na srovnávací posouzení možných variant politiky byla určena upřednostňovaná varianta a bylo provedeno posouzení souvisejících dopadů, rizik, předpokladů a efektivnosti nákladů. Tento návrh se plně shoduje se závěry posouzení.

Hodnocení v polovině období programu proběhne během pátého roku jeho provádění, tzn. včas pro přípravu následujícího víceletého finančního rámce. Hodnocení bude zaměřeno na dosažené výsledky a kvalitativní aspekty provádění programu. Provedeno bude i hodnocení ex post.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Provádění grantových dohod podepsaných se zúčastněnými členskými státy a EUSC: úroveň rizika je považována za nízkou, protože příjemci jsou orgány veřejné správy.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Jelikož finanční prostředky na financování programu na podporu SST budou přesunuty ze stávajících programů v rámci příštího víceletého finančního rámce, použijí se kontrolní mechanismy platné v rámci těchto programů. Bez ohledu na tyto mechanismy vymezuje grantová dohoda uzavřená s příjemci podpůrného programu (orgány veřejné správy zúčastněných členských států a EUSC) podmínky financování činností v rámci použití grantu, a v samostatné kapitole i kontrolní metody. Všechny zúčastněné správní orgány se zavazují, že budou dodržovat finanční a správní pravidla Komise týkající se výdajů.

Pro Komisi platí ustanovení finančního nařízení, pokud jde o ověřování ex ante závazků a plateb finančním oddělením, a rovněž písemná prohlášení pověřené schvalující osoby. Za správní sledování grantů a souvisejících plateb budou odpovídat ústřední útvary Komise. Zvláštní pozornost bude věnována povaze výdajů (způsobilost) a ověření podpůrných dokladů a příslušné dokumentace.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Jelikož finanční prostředky na financování programu na podporu SST budou přesunuty ze stávajících programů v rámci příštího víceletého finančního rámce, použijí se přiměřeně opatření k zamezení podvodů a nesrovnalí platná v rámci těchto programů. Bez ohledu na tato opatření stanoví dohody uzavřené na základě tohoto rozhodnutí sledování a finanční kontrolu ze strany Komise nebo ze strany zmocněného zástupce, jakož i audity prováděné Účetním dvorem nebo úřadem OLAF, které se v případě potřeby provádí na místě.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající výdajové rozpočtové položky (nepoužije se)

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka * || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([29]) || zemí ESVO[30] || kandidátských zemí[31] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1.1 || 02.04.01.01 [02.02.02.01] Výzkum vesmíru || RP || ANO || NE || ANO || NE

1.1 || 02.04.01.02 [02.02.03.02] Výzkum v oblasti bezpečnosti || RP || ANO || NE || ANO || NE

1.1 || 02.05.01 Evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo) || RP || ANO || NE || ANO || NE

1.1 || 02.01.05.03 Další výdaje na řízení v oblasti výzkumu || NRP || ANO || NE || ANO || NE

1.1 || 02.01.04.05 Evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo) – Výdaje na správu a řízení || NRP || ANO || NE || ANO || NE

3.1 || 18.05.08 Prevence, připravenost a zvládání následků terorismu || RP || ANO || NE || NE || NE

5 || XX.01.01.01 Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě pracujícím v orgánu || NRP || ANO || NE || NE || NE

5 || XX.01.02.01 Externí pracovníci zaměstnaní v orgánu || NRP || ANO || NE || NE || NE

5 || XX.01.02.11 Ostatní výdaje orgánu na řízení || NRP || ANO || NE || NE || NE

5 || XX.01.03.01 Výdaje vztahující se k vybavení, nábytku a službám Komise || NRP || ANO || NE || NE || NE

*          Rozpočtové položky se vykazují podle současného víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a aniž je dotčen nadcházející víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Kromě toho jsou názvy rozpočtových položek uváděny podle legislativních návrhů týkajících se programů Horizont 2020, Galileo a Fond pro vnitřní bezpečnost, přičemž mohou být upraveny podle názvů uvedených v konečné rozpočtové nomenklatuře.

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1.1 || „Inteligentní růst podporující začlenění“

GŘ: ENTR * || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM ||

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

02.04.01.01 [02.02.02.01] || Závazky || (1) || 0,640 || 0,960 || 1,280 || 1,600 || 1,760 || 1,920 || 1,920 || 10,080 ||

Platby || (2) || 0,640 || 0,960 || 1,280 || 1,600 || 1,760 || 1,920 || 1,920 || 10,080 ||

02.04.01.02 [02.02.03.02] || Závazky || (1) || 0,480 || 0,720 || 0,960 || 1,200 || 1,320 || 1,440 || 1,440 || 7,560 ||

Platby || (2) || 0,480 || 0,720 || 0,960 || 1,200 || 1,320 || 1,440 || 1,440 || 7,560 ||

02.05.01 || Závazky || (1) || 2,880 || 4,320 || 5,760 || 7,200 || 7,920 || 8,640 || 8,640 || 45,360 ||

Platby || (2) || 2,880 || 4,320 || 5,760 || 7,200 || 7,920 || 8,640 || 8,640 || 45,360 ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[32]** || || || || || || || || ||

02.01.05.03 || || (3) || 0,072 || 0,072 || 0,072 || 0,072 || 0,072 || 0,072 || 0,072 || 0,504

02.01.04.05 || || || 0,028 || 0,028 || 0,028 || 0,028 || 0,028 || 0,028 || 0,028 || 0,196

CELKEM prostředky pro GŘ ENTR || Závazky || =1+1a +3 || 4,100 || 6,100 || 8,100 || 10,100 || 11,100 || 12,100 || 12,100 || 63,700 ||

Platby || =2+2a +3 || 4,100 || 6,100 || 8,100 || 10,100 || 11,100 || 12,100 || 12,100 || 63,700 ||

* V tabulce jsou uvedeny prostředky na financování programu na podporu SST, které mají být přesunuty z příslušných programů uvedených v příštím víceletém finančním rámci. Tyto údaje jsou orientační a nepředjímají konečnou dohodu o rozdělení finančních prostředků v rámci výzkumných oblastí a činností programu Horizont 2020. Nepředpokládají se žádné změny plánu. Roční částky uvedené u každé rozpočtové položky vychází z rozdělení celkové roční částky potřebné pro tento návrh. Rozdělení je provedeno na základě relativní váhy každého programu s ohledem na celkovou částku předpokládanou v příslušných návrzích Komise (Galileo 72 %, výzkum vesmíru 16 %, výzkum v oblasti bezpečnosti 12 %). Všechny částky jsou však pouze orientační. V závislosti na konečném výsledku legislativního procesu u příslušných programů a jednání o příštím víceletém finančním rámci může nastat potřeba tyto částky upravit. Stejně tak mohou být v závislosti na konečném výsledku jednání o víceletém finančním rámci přesunuty finanční prostředky z programu Copernicus.

** Rozdělení rozpočtových položek: 72 % 02.01.05.03 a 28 % 02.01.04.05.

Okruh víceletého finančního rámce || 3.1 || „Svoboda, bezpečnost a právo“

GŘ: HOME * || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

18.05.08 || Závazky || (1) || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 7,000

Platby || (2) || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 7,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[33] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +3 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 7,000

Platby || =2+2a +3 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 1,000 || 7,000

* Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, jejž předložila Komise a kterým se „jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí“, (KOM(2011) 753 v konečném znění ze dne 15. listopadu 2011) stanoví financování v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Prostředky na financování programu na podporu SST by tedy mohly být čerpány i z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF). Nepředpokládají se žádné změny plánu. Všechny částky jsou navíc pouze orientační. V závislosti na konečném výsledku legislativního procesu u příslušného programu a jednání o příštím víceletém finančním rámci může nastat potřeba tyto částky v úzké spolupráci s GŘ HOME upravit.

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 5,000 || 7,000 || 9,000 || 11,000 || 12,000 || 13,000 || 13,000 || 70,000

Platby || (5) || 5,000 || 7,000 || 9,000 || 11,000 || 12,000 || 13,000 || 13,000 || 70,000

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,700

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || 5,100 || 7,100 || 9,100 || 11,100 || 12,100 || 13,100 || 13,100 || 70,700

Platby || =5+ 6 || 5,100 || 7,100 || 9,100 || 11,100 || 12,100 || 13,100 || 13,100 || 70,700

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: ENTR ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,096 || 0,191 || 0,0191 || 0,0191 || 0,0191 || 0,0191 || 0,0191 || 1,242

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,059 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 1,061

GŘ ENTR CELKEM || Prostředky || 0,155 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 2,303

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,155 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 2,303

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 5,255 || 7,458 || 9,458 || 11,458 || 12,458 || 13,458 || 13,458 || 73,003

Platby || 5,255 || 7,458 || 9,458 || 11,458 || 12,458 || 13,458 || 13,458 || 73,003

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 Zřízení a provoz sítě snímačů a vyhodnocovací funkce || || || || || || || || || || || || || || || ||

- monitorovací funkce || Produkt || || || 4,000 || || 5,500 || || 7,000 || || 9,000 || || 9,500 || || 10,000 || || 10,000 || || 55,000

- zpracování údajů || Služba || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Zřízení a provoz služeb SST || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Poskytování služeb || Služba || || || 1,000 || || 1,500 || || 2,000 || || 2,000 || || 2,500 || || 3,000 || || 3,000 || || 15,000

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || 5,000 || || 7,000 || || 9,000 || || 11,000 || || 12,000 || || 13,000 || || 13,000 || || 70,000

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,096 || 0,191 || 0,191 || 0,191 || 0,191 || 0,191 || 0,191 || 1,242

Ostatní správní výdaje || 0,059 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 0,167 || 1,061

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,155 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 2,303

Mimo OKRUH 5[34] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,155 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 0,358 || 2,303

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[35] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[36] || - v ústředí[37] || || || || || || ||

|| - při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Jeden úředník se zařazením AD odpovědný za řízení úkolů, které v rámci programu připadají Komisi, např. výkon činnosti sekretariátu pro oba výbory (včetně vypracování dokumentů, které mají být přijaty), příprava ročního pracovního programu a rozpočtu, řízení každoročního procesu poskytování finanční pomoci, péče o mezinárodní vztahy.

Externí zaměstnanci || Jeden smluvní zaměstnanec jako nezbytná podpora úředníka se zařazením AD.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ý  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[38].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– ¨  Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ý  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

V rámci programu na podporu SST je stanoveno spolufinancování ze strany členských států, včetně věcných příspěvků. Přesné částky závisejí na zúčastněných členských státech, přičemž budou muset být stanoveny v pozdější fázi.

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ý  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[39]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Viz dokument Rady Evropské unie „Usnesení o evropské politice v oblasti vesmíru“, Brusel, 25. května 2007, 10037/07, kterým byla zahájena evropská politika pro oblast vesmíru; usnesení Rady „Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru“ ze dne 26. září 2008 (dokument Rady č. 13569/08); usnesení Rady o „příspěvku vesmíru k inovacím a konkurenceschopnosti v rámci plánu evropské hospodářské obnovy a o dalších krocích“ ze dne 29. května 2009 (10500/09); usnesení Rady „Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů“ ze dne 25. listopadu 2010 (16864/10); závěry Rady „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ ze dne 31. května 2011 a závěry Rady „Hlavní směry týkající se přidané hodnoty a přínosů vesmíru pro bezpečnost evropských občanů“ ze dne 6. prosince 2011 (18232/11).

[2]               Usnesení Rady Evropské unie „Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru“, Brusel, 25.–26. září 2008, 13569/08.

[3]               Zpráva Evropského parlamentu o sdělení Komise o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům (2011/2148 (INI)).

[4]               Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“, KOM(2011) 152 v konečném znění, ze dne 4. dubna 2011.

[5]               Úř. věst. C, , s. .

[6]               Úř. věst. C, , s. .

[7]               KOM(2011) 152 ze dne 4. dubna 2011.

[8]               CS 13569/08, 29.9.2008.

[9]               CS 16864/10, 26.11.2010.

[10]             CS 10901/11, 31.5.2011.

[11]             Úř. věst. C 377, 23.12.2011, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 196, 27.4.2008, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1.

[14]             SEK(2011) 1247 v konečném znění, 12.10.2011.

[15]             Dokument Rady 15715/11 ze dne 24.10.2011.

[16]             Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 5.

[17]             Dokument Rady 14698/12, 9.10.2012.

[18]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[20]             CS 14698/12, 9.10.2012.

[21]             KOM(2011) 814 v konečném znění, 31.11.2011. Odkaz je po přijetí třeba aktualizovat.

[22]             KOM(2011) 811 v konečném znění, 30.11.2011. Odkaz je po přijetí třeba aktualizovat.

[23]             KOM(2011) 753 v konečném znění, 15.11.2011. Odkaz je po přijetí třeba aktualizovat.

[24]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[25]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[26]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[27]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[28]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[29]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[30]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[31]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[32]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[33]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[34]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[35]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[36]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[37]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[38]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[39]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.