26.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 126/31

1.

vítá sdělení Komise o posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie (HMU), jež je předkládáno v rámci plánu dotvoření HMU, který stanovila Evropská rada ve dnech 13. a 14. prosince 2012;

2.

domnívá se, že toto sdělení je významným prvním krokem, neboť realizace v něm obsažených návrhů umožní vybudovat základy skutečného sociálního pilíře v HMU;

3.

v této souvislosti zdůrazňuje, že Evropská rada ve dnech 19. a 20. prosince 2013 oficiálně schválila používání hlavních sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti v evropském semestru 2014, lituje však toho, že mají sloužit pouze k analýze vývoje v sociální oblasti. Znovu proto vyzývá k tomu, aby byl sociální rozměr HMU začleněn do řízení a koordinace hospodářských politik a dohledu nad nimi;

4.

vítá návrhy Komise, jejichž cílem je obnovit rovnováhu v eurozóně, přičemž se zatím kladl důraz především na Pakt o stabilitě a růstu a na balíček šesti právních aktů (tzv. 6-pack), a prosadit záměr připojit ke stávajícím pilířům HMU (hospodářský, rozpočtový, bankovní a politický) pilíř sociální;

5.

zdůrazňuje, že tento budoucí sociální pilíř HMU musí mít průřezový charakter, aby byl lépe zohledňován sociální rozměr a sociální dopady správy ekonomických záležitostí v HMU. Má to zásadní význam jednak pro řádné fungování a střednědobou a dlouhodobou udržitelnost HMU, jednak pro legitimitu procesu evropské integrace;

6.

připomíná, že řádné fungování oblasti používající jednotnou měnu vyžaduje určitou míru symetrie mezi ekonomikami, jež ji tvoří, aby se co nejvíce omezil výskyt a dopad asymetrických otřesů. Domnívá se, že rizika sociální konkurence mezi členskými státy v případě takovýchto otřesů jsou dnes již známá a je třeba konstatovat, že počínaje lety 2007–2008 začalo docházet k polarizaci mezi centrálními a okrajovými částmi Unie, zejména v oblasti zaměstnanosti;

7.

prohlašuje, že účelem posílení sociálního rozměru je minimalizovat riziko sociální konkurence, k níž může vést upuštění od nástrojů hospodářské korekce, jakými jsou např. směnné kurzy či evropský rámec daňových politik, a kompenzovat negativní dopady krize a úsporných opatření;

8.

je přesvědčen, že deficit v oblasti demokratické legitimity HMU bude možné vyrovnat pouze tehdy, budou-li se evropští občané domnívat, že v ní je hájena také zásada sociálního pokroku a zaměstnanost a sociální normy nejsou považovány za pouhé zbytkové proměnné odvíjející se od procesu makroekonomických změn;

9.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že prakticky všechny hlavní sociální ukazatele jsou na historicky nejhorší úrovni, ať už jde o míru nezaměstnanosti mladých lidí, která se pohybuje kolem 23 %, o počet dlouhodobě nezaměstnaných, jenž ve většině členských států stoupl, či o podíl evropského obyvatelstva ohroženého sociálním vyloučením, který nyní činí 25 %;

10.

zdůrazňuje, že krize zvrátila proces konvergence regionálního HDP na obyvatele a nezaměstnanosti v Evropské unii a že sociální nerovnováha v současnosti roste rychleji v HMU než ve zbývajících částech EU a negativně ovlivňuje hospodářskou výkonnost HMU a politickou stabilitu států, které ji tvoří;

11.

z toho vyvozuje, že eurozóna netrpí pouze schodky veřejných financí v jednotlivých zemích, ale i rozdíly v sociální a územní soudržnosti mezi členskými státy a regiony a že je skutečně nezbytné přisoudit sociálnímu rozměru HMU stejný význam jako koordinaci hospodářských politik. Při tom by se měl klást důraz na odstranění strukturálních problémů;

12.

naléhavě žádá, aby sociální rozměr HMU umožnil zachování stávajících různých sociálních modelů jednotlivých zemí a jejich koexistenci, a připomíná, že jeho účelem není uskutečnit sociální harmonizaci, nýbrž zachovat zásadu jednoty v rozmanitosti;

13.

je přesvědčen, že úkolem evropské úrovně je spíše rozvíjet cíle a základní práva v oblasti sociální politiky, zavádět právně závazné celounijní minimální standardy a respektovat při tom možnosti působnosti členských států v sociální politice;

14.

požaduje, aby posílení sociálního rozměru v eurozóně probíhalo na základě prohloubené otevřené spolupráce, která umožňuje připojit k současným členským státům HMU země, jež se ve Smlouvě zavázaly k tomu, že do ní vstoupí, a také ostatní členské státy Evropské unie, neboť sociální rozměr musí být posílen v celé Evropské unii;

15.

opakuje svou výzvu k tomu, aby byla v rámci evropského semestru zajištěna lepší koordinace hospodářských a sociálních politik mezi evropskou a vnitrostátní úrovní, a žádá, aby byly do této koordinace intenzivněji zapojeny místní a regionální orgány (1);

16.

naléhavě žádá, aby se při koordinaci sociálních politik dbalo na pomoc místním orgánům v jejich úsilí o provádění vhodných opatření v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Pro tento účel je nezbytné věnovat pozornost specifickým územním problémům v těchto oblastech a usnadnit výměnu osvědčených postupů na místní a regionální úrovni;

17.

souhlasí s Komisí, že je třeba „zvýšit kapacitu pro sledování vývoje zaměstnanosti a sociální oblasti“, „zintenzivnit činnost a financování na úrovni EU s cílem vypořádat se účinným a udržitelným způsobem s nezaměstnaností“, „provádět kroky směřující k odpovědnosti a hospodářské kázni souběžně se zvýšením solidarity a finanční podpory“, „odstranit stávající překážky přeshraniční pracovní mobility v EU“ a „posílit úlohu sociálního dialogu“;

18.

znovu Komisi žádá, aby podrobněji prozkoumala otázku kvality veřejných výdajů a posoudila při tom zejména potřebu oddělování běžných výdajů a výdajů investičních při výpočtu schodku veřejných financí tak, aby to nemělo negativní důsledky pro veřejné investice s dlouhodobými čistými zisky;

19.

stejně tak se domnívá, že sociální investice by při výpočtu schodku veřejných financí měly být brány v potaz váženým způsobem;

20.

podporuje Komisí plánované zavedení nového přehledu hlavních sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti a začlenění nových sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti do procesu sledování makroekonomické nerovnováhy a mechanismu varování;

21.

domnívá se, že vytvoření takovéhoto mechanismu pro zjišťování sociálních rozdílů v eurozóně je krokem vpřed na cestě k solidární integraci a značí začátek potřebného obnovení rovnováhy mezi hospodářskými a sociálními politikami v rámci evropského semestru;

22.

lituje však toho, že spektrum ukazatelů, jež Komise navrhuje, je příliš omezené na to, aby mohlo plně postihnout sociální situaci v jednotlivých členských státech a její vývoj, a že navrhovaný výběr ukazatelů není dostatečně zdůvodněn. Vyzývá Komisi, aby podala bližší zdůvodnění, než se bude moci s konečnou platností vyjádřit k tomu, které ukazatele by byly nejvhodnější;

23.

navrhuje zároveň, aby vypracování přehledu sociálních ukazatelů bylo provedeno s ohledem na osoby starší 65 let, tedy důchodce, kteří v určitých členských státech představují významnou část chudé vrstvy;

24.

proto Komisi doporučuje, aby přehled sociálních ukazatelů dále rozpracovala a ve spolupráci s místními a regionálními orgány do něj doplnila existující ukazatele na místní, regionální a celostátní úrovni a případně další ukazatele, jako je např. míra dětské chudoby, ukazatel důstojné práce a ukazatel minimálního příjmu, a aby byly údaje vyjadřovány jak statisticky, tak peněžně (např. uváděním nákladů na osoby, které nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), v procentech HDP) s cílem poskytnout přesnější představu o hospodářských důsledcích vyhlídek v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a vyslat silnější a jasnější signál politickým činitelům;

25.

navrhuje taktéž, aby byl u zvolených ukazatelů sledován i aspekt rovnosti žen a mužů, zejména u míry nezaměstnanosti, podílu mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, míry zaměstnanosti mladých lidí a u míry ohrožení chudobou, jelikož uznání toho, že sociální problémy se mužů a žen dotýkají odlišně, umožní zavést cílenější, a tudíž i účinnější opatření;

26.

doporučuje Komisi dohlédnout na to, aby bylo vyvinuto dodatečné úsilí a potřebné statistické údaje k ukazatelům, jež budou v tomto přehledu uváděny, byly poskytovány včas. Informace tak budou relevantnější a budou k dispozici dříve;

27.

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že tento přehled nebude moci odrážet případné rozdíly na regionální úrovni, poněvadž bude vytvářen seskupením celostátních ukazatelů, a doporučuje tedy, aby byly využívány vhodnější nástroje k posouzení rozdílů uvnitř jednotlivých států (2);

28.

lituje toho, že nebyl navržen žádný číselný údaj pro určování varovných prahových hodnot. V tomto ohledu zdůrazňuje, že v důsledku neexistence uznávané minimální úrovně ochrany na evropské úrovni a absence jakékoliv zmínky o společných sociálních standardech ve sdělení Komise se v této fázi nedá předvídat, jak vysoké mají podle Komise tyto prahové hodnoty být;

29.

domnívá se, že varovné prahové hodnoty musí být v každém případě definovány v úzké spolupráci se sociálními partnery;

30.

připomíná Komisi, že přehled ukazatelů je pouze statistickým nástrojem ke zpětnému vyhodnocování a že je nutné jej doplnit předběžnou analýzou pravděpodobného vývoje v sociální oblasti, aby bylo možné přijmout preventivní opatření, a nikoli jen opatření nápravná;

31.

žádá Komisi, aby jasně uvedla, že snižování nerovnováhy v sociální oblasti s sebou neponese automatické ukládání sankcí v případě překročení varovných prahových hodnot. Spíše je třeba využít mechanismus, který podnítí směřování ke společným cílům, a usnadnit výměnu stávajících osvědčených postupů;

32.

z tohoto důvodu Komisi žádá, aby objasnila, které mechanismy mají být uplatněny v případě, že některý z členských států překročí určitou prahovou hodnotu;

33.

uznává, že za současné hospodářské situace hraje pracovní mobilita v HMU zásadní roli, a zdůrazňuje proto její nezbytný přínos k podpoře udržitelného růstu podporujícího začlenění;

34.

sdílí názor Komise, že počet mobilních pracovníků v Evropě je ještě stále příliš nízký na to, aby to představovalo skutečný evropský trh práce, a připomíná, že občanům, kteří se chtějí přestěhovat za prací, by měly být poskytovány spolehlivější a kvalitnější informace a individuální pomoc;

35.

podotýká, že ke změně postoje k pracovní mobilitě by mohla napomoci cílenější jazyková průprava. Kromě toho má klíčový význam zavedení mechanismů, které v rámci odborného vzdělávání podporují stáže a učňovskou přípravu jak pro studenty, tak pro pracovníky, aby se podpořila mobilita v evropských regionech;

36.

žádá Komisi, aby intenzivně usilovala o překonání překážek bránících přeshraniční mobilitě pracovníků v EU. Výslovně se to týká překážek právního (např. kompatibility vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení) a faktického charakteru (např. znalosti cizích jazyků, mezikulturního vzdělávání);

37.

zdůrazňuje, že vnitrostátní koordinační úřady sítě EURES (jež mají být zavedeny od roku 2015) by měly úzce spolupracovat s místními a regionálními orgány, které mají zásadní význam pro podporu pracovní mobility. Poukazuje na to, že zkvalitnění sítě EURES tak, aby zajišťovala nábor pracovních sil v celé Evropě, slaďovala nabídku a poptávku a zprostředkovávala práci, nesmí nahrazovat či omezovat úkoly v oblasti poradenství. Poradenská činnost pracovníků sítě EURES se naopak musí i v budoucnu soustřeďovat na praktické otázky práce a sociálního zabezpečení v zahraničí, např. na otázky týkající se nezaměstnanosti, onemocnění, zvláštností dočasné práce, opatření pro opětovné začlenění, zabezpečení pro případ invalidity a pracovních úrazů a možností dalšího odborného vzdělávání. Poradenská činnost přeshraničních partnerství EURES má značný význam právě v příhraničních regionech a napomáhá k mobilitě;

38.

uznává však, že by bylo iluzorní si myslet, že podpora pracovní mobility dokáže dostatečně vyvážit nerovnováhu a asymetrické otřesy v eurozóně;

39.

připomíná, že je nezbytná solidarita s členskými státy, jež byly nejvíce zasaženy současnou krizí, neboť členské státy jsou provázány nejen z hospodářského hlediska, ale také z hlediska sociálního;

40.

schvaluje návrhy Komise týkající se zkvalitnění strategií aktivního začleňování a účinnějšího a efektivnějšího využívání rozpočtu na sociální účely. Stejně tak by bylo vhodné zajistit, zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF), lepší zacílení evropských finančních prostředků v sociální oblasti v rámci dohod o partnerství a při přípravě operačních programů na období 2014–2020. Připomíná, že VR také vždy podporoval nový program pro zaměstnanost a sociální inovace, Fond evropské pomoci nejchudším osobám, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

41.

lituje však toho, že se návrhy Komise v této oblasti omezují na využití již existujících nástrojů, jejichž cíle a dosah nemusí být nutně uzpůsobeny k řešení specifických problémů HMU, a doporučuje tudíž Komisi, aby do svých úvah zahrnula možnost pobídkových mechanismů ve prospěch těch zemí HMU, jež uskutečňují reformy pro dosažení sociálních cílů strategie Evropa 2020 a snížení sociální nerovnováhy;

42.

podotýká, že mechanismy dohledu a koordinace hospodářských a sociálních politik nebudou nikdy s to eliminovat hrozbu asymetrických otřesů, a to kvůli zvláštním charakteristikám hospodářství a průmyslu jednotlivých členských států;

43.

z toho vyvozuje, že by HMU měla přijmout specifické nástroje a mechanismy, díky nimž bude schopná prostřednictvím preventivních opatření těmto otřesům předcházet nebo zmírnit jejich dopad na zaměstnanost a sociální politiku v členských státech;

44.

poukazuje na to, že v akademickém prostředí byla vypracována řada studií, scénářů a simulací automatických stabilizátorů. Připomíná, že jiné oblasti používající jednotnou měnu, především Spojené státy americké, si vytvořily své vlastní automatické stabilizátory, jež se ukázaly být účinné. Konstatuje, že Komise své úvahy na toto téma nerozvedla dále, třebaže by to vyžadovalo změnu Smluv. Proto Komisi žádá, aby sepsala zelenou knihu o automatických stabilizátorech v eurozóně s cílem přesněji určit, které z dostupných studií, scénářů a simulací by mohly být pro eurozónu nejvhodnější;

45.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že mechanismus pro tlumení asymetrických otřesů nepředstavuje nutně nástroj solidarity, v jehož rámci by docházelo k jednostranným přesunům z centrálních částí do částí okrajových, ale že se může jednat spíše o jakýsi zabezpečovací systém, který bude všechny země HMU chránit před riziky, jež vyplývají z jejich kolektivní zranitelnosti související s existencí eurozóny;

46.

znovu Komisi žádá, aby důkladněji prošetřila uskutečnitelnost unijního systému pojištění pro případ nezaměstnanosti, který by mohl fungovat jako automatický stabilizátor v HMU (3). Tento systém by mohl vycházet z míry krátkodobé nezaměstnanosti, jež mimořádně citlivě reaguje na momentální vývoj, čímž by se mělo zamezit jednosměrným přesunům rozpočtových prostředků. Bylo by rovněž vhodné stanovit v tomto systému velmi přísné podmínky, např. provádění aktivní politiky boje proti nezaměstnanosti;

47.

vítá návrhy Komise, jejichž cílem je zlepšit zapojení sociálních partnerů do koordinace hospodářských politik a politik v oblasti zaměstnanosti a do evropského semestru;

48.

důrazně Komisi nabádá, aby vynaložila obdobné úsilí pro zapojení místních a regionálních orgánů. Územní orgány totiž hrají klíčovou úlohu při provádění sociálních politik a politik v oblasti zaměstnanosti. Díky jejich jedinečným zkušenostem a poznatkům by navíc bylo možné lépe vymezit sociální změny, k nimž v HMU dochází.