7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 174/7

Zpravodaj

pan Arnoldas Abramavičius (LT/ELS), starosta a člen rady města Zarasai

Odkaz

sdělení Komise Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014

COM(2013) 700 final

1.

poukazuje na to, že toto stanovisko podtrhuje zájem VR o proces rozšíření, a upozorňuje na to, že místní a regionální orgány hrají klíčovou roli při přípravě EU a kandidátských zemí, jejich správních orgánů na jednotlivých úrovních a jejich občanů na rozšíření. Níže předkládá zhodnocení dosaženého pokroku a konkrétní návrhy týkající se zemí západního Balkánu (Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo (1)) a Turecka a Islandu a návrhy na budoucí postup v této oblasti;

2.

připomíná, že v roce 2014 se má začít uplatňovat druhý nástroj předvstupní pomoci (NPP II), na který má být v období 2014–2020 předběžně vyčleněno 11,7 miliard eur;

3.

znovu upozorňuje na to, že je důležité zlepšit v předvstupním procesu správu ekonomických záležitostí a zvýšit konkurenceschopnost (2), aby bylo splněno ekonomické kritérium pro členství v EU, tj. status fungující tržní ekonomiky. V této souvislosti Výbor poukazuje na to, že je nutné zajistit v kandidátských zemích náležitou přípravu malých a středních podniků, zejména těch, které působí v nemetropolitních oblastech. Význam tohoto úkolu dále potvrzuje fakt, že žádná ze zemí západního Balkánu v současnosti není fungující tržní ekonomikou;

4.

opakuje, že je důležité podporovat rovnost žen a mužů v kandidátských zemích, a vyzdvihuje úlohu místních a regionálních orgánů, pokud jde o zvyšování povědomí občanů o této otázce;

5.

s politováním bere na vědomí záměr islandské vlády stáhnout žádost o přistoupení k EU a domnívá se, že přistoupení Islandu by bylo bývalo ku vzájemnému prospěchu;

6.

opakuje svou výzvu, aby Evropská komise vzala v potaz stav místní a regionální samosprávy v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, který je důležitým prvkem pro posouzení pokroku decentralizace a nezbytným předpokladem řádného fungování systému víceúrovňové správy;

7.

velice vítá dva nedávno zavedené přístupy k rozšiřování: 1) přístup, který Rada přijala v roce 2011 a podle nějž se kapitoly týkající se soudnictví a základních práv a oblasti práva, svobody a bezpečnosti řeší na začátku přístupových jednání, díky čemuž je řádně fungující soudní systém a účinný boj proti organizované trestné činnosti a korupci klíčovou podmínkou přistoupení, a 2) přístup, který Rada přijala v roce 2013 a podle nějž se nejprve řeší základní ekonomické otázky a splnění ekonomických kritérií jakožto klíče k hospodářskému rozvoji a k vytvoření příznivého podnikatelského a investičního prostředí;

8.

poukazuje na zkušenosti z předchozích rozšíření, z nichž vyplývá, že vyhlídky na přistoupení k EU kandidátské země výrazně motivovaly k provedení nezbytných politických a hospodářských reforem;

9.

zdůrazňuje, že rozšíření EU je dvoustranný proces, který vyžaduje nejen odpovídající přípravu na straně kandidátských zemí, ale také to, aby byla Evropská unie dostatečně schopna přijímat nové členské státy a zavázala se pomáhat jim při zvládání výzev, kterým tyto země čelí;

10.

je pevně přesvědčen o tom, že je nutné respektovat zásadu dobrých sousedských vztahů mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a ostatními státy a že je důležité rozvíjet přeshraniční a regionální spolupráci těchto států;

11.

vyzývá Evropskou komisi k přijetí veškerých nezbytných opatření pro to, aby mohly druhého nástroje předvstupní pomoci během své přípravy na přistoupení k EU využít všechny kandidátské země;

12.

poukazuje na význam energetiky a dopravního propojení pro udržitelný rozvoj regionů a je potěšen tím, že Evropská komise této otázce ve svém nedávno přijatém sdělení o strategii rozšíření věnovala pozornost;

13.

znovu upozorňuje na význam efektivní místní a regionální úrovně správy a připomíná doporučení, že je třeba posílit místní samosprávu v předvstupních zemích a klást větší důraz na reformu veřejné správy;

14.

vítá, že má Evropská komise v úmyslu aktivně podporovat svobodu projevu v předvstupních zemích, a poukazuje na to, že místní a regionální sdělovací prostředky zpravidla disponují menšími finančními zdroji a snadněji podléhají vnějšímu tlaku, a proto potřebují intenzivnější pomoc a odbornou přípravu;

15.

podotýká, že úspěšné začleňování Romů závisí hlavně na místních orgánech, a vyzývá k tomu, aby se věnovala větší pozornost kapacitě místních orgánů v příslušných předvstupních zemích podnikat kroky v této oblasti;

16.

znovu upozorňuje na důležitost toho, aby měl proces rozšíření podporu občanů, a zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů a občanské společnosti při zapojování občanů do této diskuse a zajišťování dvousměrné komunikace mezi členskými státy a institucemi EU a také občany;

17.

domnívá se, že tvorba makroregionálních strategií je užitečným nástrojem spolupráce, pomocí něhož lze řešit výzvy společné více regionům a zahájit konkrétní spolupráci mezi stávajícími členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi založenou na společném úsilí, jež umožňuje využít dostupné prostředky účinněji a na společné projekty;

18.

s ohledem na nové programové období EU 2014–2020 a nové nástroje finanční podpory vyzývá partnery, zejména z členských států EU, jež sousedí s předvstupními zeměmi, aby využívali možností přeshraniční a decentralizované spolupráce k prohloubení a rozšíření spolupráce s místními a regionálními orgány z předvstupních zemí;

19.

i nadále chce s Evropskou komisí spolupracovat na nástroji pro místní správu (LAF), který je určen místním a regionálním orgánům ze zemí západního Balkánu, Turecka a Islandu a jehož cílem je zvýšit jejich povědomí o tom, co EU znamená, a to především na místní a regionální úrovni. Výbor navrhuje, aby byl tento nástroj zpřístupněn všem zemím Východního partnerství, které o to projeví zájem;

20.

poukazuje na to, že by Evropská komise měla zaujmout jasný postoj k úsilí některých zemí Východního partnerství o vstup do EU;

21.

poukazuje na to, že Island coby zavedená a fungující demokracie a vyzrálá tržní ekonomika plně splňuje politická a ekonomická kritéria pro členství v EU;

22.

připomíná, že bylo otevřeno 27 kapitol jednání, z nichž 11 bylo prozatímně uzavřeno;

23.

poukazuje na to, že islandská vláda proces přistoupení pozastavila, a doufá, že ohledně pokračování přístupových jednání bude vyhlášeno celostátní referendum;

24.

zdůrazňuje, že VR je i nadále pevně odhodlán pokračovat ve spolupráci s islandským sdružením místních orgánů s cílem připravit je na přistoupení, zejména prostřednictvím vytvořeného smíšeného poradního výboru, jestliže se Island rozhodne přístupová jednání obnovit;

25.

zdůrazňuje, že bude i nadále podporovat budování kapacit na místní úrovni, např. v rámci nástroje pro místní správu (LAF);

26.

poukazuje na to, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla první zemí, jež s EU podepsala dohodu o stabilizaci a přidružení, a status kandidátské země jí byl udělen již v roce 2005. Připomíná, že tato země úspěšně plní politická kritéria pro vstup do EU a Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání do pěti let od podepsání dohody o stabilizaci a přidružení. Z těchto důvodů vyjadřuje politování nad tím, že Rada toto rozhodnutí odložila, a vyzývá ji k přijetí kladného rozhodnutí v roce 2014;

27.

podporuje snahy Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o zlepšení schopnosti této země převzít závazky vyplývající z členství a zdůrazňuje, že je třeba vynaložit další úsilí v oblasti právního státu (včetně nezávislosti soudnictví a protikorupčních opatření) a svobody projevu a sdělovacích prostředků. Zdůrazňuje také význam udržování dobrých sousedských vztahů, včetně nalezení oboustranně akceptovatelného řešení otázky názvu pod záštitou OSN;

28.

vítá pokrok v oblasti decentralizace správy, která je klíčovým prvkem ochridské rámcové dohody, a vyzývá k tomu, aby se dále pokračovalo ve správní a finanční decentralizaci především s důrazem na plné provedení příslušného právního rámce a na zajištění odpovídajících zdrojů a průběžných konzultací mezi ústředními a místními orgány;

29.

zdůrazňuje, že je důležité posílit správní kapacity této země, aby bylo zaručeno efektivní využívání a hospodaření s finančními prostředky EU. Vyzývá k tomu, aby se věnovala větší pozornost omezené kapacitě této země plánovat a čerpat prostředky z NPP v rámci systému decentralizovaného provádění, a doporučuje posílit vnitrostátní řídicí a kontrolní systémy;

30.

připomíná, že obecní úroveň ještě stále není dostatečně financována, ačkoliv je to nezbytným předpokladem zajištění finanční stability. V této oblasti by mohla být přijata taková opatření, jako je např. přesun vyššího podílu příjmů z DPH a z daní z příjmu fyzických osob obcím;

31.

znovu upozorňuje na význam koordinace regionálního rozvoje a vyjadřuje politování nad tím, že nebyly plně provedeny příslušné zákony týkající se regionálního rozvoje a že jsou dále snižovány již beztak nedostačující rozpočty orgánů, které mají na starosti regionální hospodářský rozvoj;

32.

oceňuje množství práce, které odvedlo národní sdružení místních samospráv (ZELS) při zavádění iniciativ elektronické správy ve veřejné správě obcí, a vyzývá k výměně zkušeností v této oblasti. Vybízí ústřední vládu, aby podpořila aktivity vzdělávacího střediska ZELS s cílem zvýšit kapacity orgánů místní správy;

33.

je potěšen výsledky, jichž Černá Hora dosáhla při budování státní správy a místní samosprávy od vyhlášení své nezávislosti v roce 2006;

34.

poukazuje na pokrok v přístupových jednáních, která byla zahájena v červnu 2012, a vítá skutečnost, že byly otevřeny kapitoly jednání 23 – soudnictví a základní práva, 24 – právo, svoboda a bezpečnost, 20 – politika podnikání a průmyslová politika, 6 – právo obchodních společností a 5 – zadávání veřejných zakázek poté, co byla prozatímně uzavřena jednání o dvou kapitolách (věda a výzkum, vzdělávání a kultura);

35.

je potěšen tím, že byly vytvořeny struktury pro přístupová jednání, do nichž byli zapojeni zástupci občanské společnosti, a že bylo vyvinuto další úsilí o posílení transparentnosti a účasti občanů v procesu koncipování politik;

36.

vyzývá černohorskou vládu, aby pokračovala v reformách pro zavedení transparentní, efektivní a odpovědné správy, a vybízí k rychlému provedení nového zákona o úřednících a státních zaměstnancích na místní úrovni;

37.

podotýká, že NPP je klíčovou zkouškou schopnosti kandidátských zemí hospodařit s momentálně poskytovanými prostředky předvstupní pomoci a po přistoupení s prostředky ze strukturálních fondů, a vyzývá Černou Horu, aby posílila svou správní kapacitu ve vytvořených strukturách NPP a podnikla kroky s cílem náležitě je připravit, aby se zvýšila schopnost čerpat prostředky předvstupní pomoci;

38.

poukazuje na to, že Černá Hora musí pokračovat v úsilí o splnění ekonomických kritérií pro vstup do EU a postarat se o náležitou přípravu malých a středních podniků, aby mohly odolávat konkurenčnímu tlaku spojenému s členstvím v EU;

39.

je potěšen rozhodnutím zahájit přístupová jednání se Srbskem v lednu 2014, jež potvrdilo směřování Srbska k přistoupení k EU. Vítá rovněž zahájení současných příprav na přístupová jednání, konkrétně zahájení analytického posuzování acquis („screening“) v září 2013 poté, co 1. září vstoupila v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení;

40.

zdůrazňuje význam mírového a všeobecného urovnání v rámci normalizace vztahů s Kosovem (1) a vítá pokrok, jehož bylo v průběhu roku 2013 dosaženo při plnění politických kritérií procesu stabilizace a přidružení;

41.

vzhledem k důležitosti regionální úrovně pro udržitelný rozvoj vyzdvihuje význam prohlášení, které přijalo shromáždění Vojvodiny (3) o ochraně jejích zákonných práv, a poukazuje na to, že ještě nebyl přijat zákon o vlastních zdrojích pro Vojvodinu, jak to stanoví srbská ústava;

42.

vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v procesu decentralizace s cílem dále posílit pravomoci místních orgánů. Výbor vyjadřuje politování nad nízkou mírou účasti Národní rady pro decentralizaci a nad tím, že místní orgány ještě stále nejsou dostatečně konzultovány v rozhodovacím procesu při koncipování právních předpisů, které mají dopad na místní úroveň;

43.

vyzývá k okamžitému vyřešení nejasné situace ohledně statutu autonomní oblasti Vojvodina v návaznosti na rozhodnutí srbského Ústavního soudu o tom, že některá ustanovení tohoto statutu nejsou v souladu s ústavou;

44.

upozorňuje na to, že stávající právní rámec pro místní správu je ještě pořád prováděn jen v omezené míře a na místní úrovni jsou i nadále prováděny úkoly bez náležitého posouzení potřebné kapacity a zdrojů. Právní rámec pro místní samosprávu ještě musí být vyjasněn a řádně proveden;

45.

vítá pokrok v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů a poukazuje na to, že je třeba nadále zajišťovat odpovídající prováděcí kapacitu na místní úrovni, zejména formou souboru propracovaných projektů na základě relevantních strategií;

46.

zdůrazňuje výzvu Evropské komise, aby Srbsko pokračovalo v posilování právního státu, boji proti korupci a organizované trestné činnosti, za nezávislost sdělovacích prostředků a proti diskriminaci a v úsilí o ochranu menšin;

47.

v souvislosti se vstupem dohody o stabilizaci a přidružení v platnost navrhuje zřídit smíšený poradní výbor se Srbskem;

48.

domnívá se, že Turecko a EU musí vynaložit veškeré úsilí, aby překonaly stávající napjaté vzájemné vztahy, a pokročit v jednáních v duchu spolupráce a v souladu s nedávným pozitivním vývojem vzájemných vztahů. V zájmu obou stran musí perspektivu přistoupení Turecka provázet reformy zaměřené na konsolidaci právního státu a zajištění pluralismu;

49.

je potěšen nedávnou reformou, která posílila pravomoci guvernérů provincií, avšak vyzývá k uskutečnění této reformy, která přispěje k regionalizaci Turecka a k posílení regionální demokracie díky demokratické volbě guvernérů;

50.

vítá nedávné otevření kapitoly jednání 22 – regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů a přijetí národní strategie pro regionální rozvoj a doufá, že to přispěje ke snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony a mezi městy a venkovem;

51.

je znepokojen potížemi, s nimiž se setkávají někteří turečtí místní zvolení zástupci při výkonu své funkce zástupců svých voličů, a žádá, aby se s nimi jednalo v souladu se zákony a v atmosféře důvěry, jak se uvádí v doporučeních Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy (4);

52.

ztotožňuje se s názorem Evropské komise, že je třeba provést další změny v tureckém právním systému, aby byla zaručena svoboda projevu a sdělovacích prostředků, svoboda náboženského vyznání a svoboda shromažďování a sdružování, čímž se zajistí udržitelnost stávajících reformních opatření;

53.

vyzývá, aby byly zřízeny regionální odvolací soudy, které měly podle zákona fungovat již od června 2007, a aby byl u těchto soudů kladen důraz na další odborné vzdělávání soudců a státních zástupců. Zdůrazňuje, že regionální odvolací soudy jsou důležitým krokem k zajištění efektivity soudního systému a snížení stávajícího počtu nevyřízených případů;

54.

znovu vyjadřuje svou nespokojenost s tím, že Turecko v plné míře nedodržuje své závazky vyplývající z dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem, a vyzývá je k tomu, aby svým závazkům v celém rozsahu dostálo, přičemž zdůrazňuje, že jakékoli další zdržení by se mohlo nově promítnout do procesu přistoupení;

55.

poukazuje rovněž na to, že dobré sousedské vztahy jsou klíčovým prvkem přípravy na přistoupení, a jakékoliv výhrůžky či kroky namířené proti některému z členských států a jeho svrchovaným právům tudíž znamenají závažné porušení společných evropských hodnot;

56.

vyjadřuje své znepokojení nad nedávnými událostmi v Turecku a zdůrazňuje význam nezávislosti soudnictví. Připomíná, že Turecko je kandidátskou zemí na přistoupení k EU a v tomto ohledu se zavázalo bezezbytku splnit kodaňská politická kritéria;

57.

konstatuje, že byly vysloveny obavy, že turecká vláda ne vždy provádí dostatečné konzultace a posouzení dopadů s místními orgány, a to i pokud jde o důležité právní předpisy, jakým je např. nedávno přijatý zákon o samosprávách velkých měst. Rozsáhlé prodiskutování tohoto zákona mohlo být pozitivním krokem tímto směrem a mohlo skutečně napomoci uplatňování zásady víceúrovňové správy;

58.

vítá pokrok, jehož bylo v poslední době dosaženo při přenášení pravomocí na místní orgány – určité známky lze vidět v novém zákoně o samosprávách velkých měst, který rozšířil pravomoci obcí a částečně reagoval na výtky Kongresu Rady Evropy (5) ohledně chabé kapacity menších obcí poskytovat veřejné služby. Výbor však lituje toho, že nebyla zohledněna doporučení Kongresu týkající se posílení obcí tím, že se jim umožní zvýšit jejich vlastní příjmy;

59.

vítá skutečnost, že se o decentralizaci a přenášení pravomocí na místní orgány jednalo v souvislosti s přípravou nové ústavy, nedávno přijatým demokratizačním balíčkem a ve vztahu k právům Kurdů a dalších menšin, a zdůrazňuje rostoucí shodu nad tím, že by se Turecko mělo přenést přes své výhrady k Evropské chartě místní samosprávy Rady Evropy;

60.

velmi vítá ustanovení demokratizačního balíčku, který decentralizoval vzdělávací systém a podpořil práva politických stran tím, že umožnil používání jiných nářečí a jazyků než turečtiny. Vítá, že díky tomuto balíčku budou moci být obcím a městům navrácena původní jména, pokud byla v jiném než tureckém jazyce nebo byla psána jiným než tureckým písmem;

61.

vyzývá turecké orgány k těsné spolupráci s Evropskou komisí při posuzování toho, které programy v rámci NPP by mohly být využity k podpoře udržitelného rozvoje na jihovýchodě Turecka v rámci jednání o kapitole 22;

62.

je znepokojen velmi nízkou mírou zapojení žen do místní politiky a vyzývá všechny politické strany, aby do příštích místních voleb nominovaly více ženských kandidátek;

63.

vítá posílení institucí podílejících se na provádění předvstupní pomoci (NPP) prostřednictvím odborné přípravy a technické pomoci a doporučuje, aby bylo vyvinuto další úsilí o zvýšení správní kapacity místních orgánů;

64.

podporuje další opatření, jejichž cílem je zvýšit transparentnost, a neutuchající boj proti korupci, zejména na obecní úrovni, a také opatření zaměřená na posílení transparentnosti, odpovědnosti a účasti;

65.

žádá, aby Turecko a další zúčastněné strany aktivně podpořily probíhající jednání, jehož cílem je dospět ke spravedlivému, komplexnímu a trvalému řešení kyperského problému v rámci OSN, aby Turecko přispělo k mírovému procesu tím, že začne stahovat své ozbrojené síly z Kypru, a aby byla uzavřená oblast Famagusty navrácena jejím legitimním obyvatelům, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a se zásadami, na nichž je EU založena;

66.

vzhledem k probíhajícím jednáním opakovaně žádá, aby byla pracovní skupina Výboru regionů s Tureckem povýšena na smíšený poradní výbor;

67.

vzhledem k tomu, že potenciální kandidátské země chtějí pokročit na cestě ke vstupu do EU a zintenzivňují se kontakty mezi místními a regionálními subjekty, očekává, že budou ustaveny smíšené poradní výbory se všemi potenciálními kandidátskými zeměmi na západním Balkáně;

68.

poukazuje na pokrok, který byl učiněn ve snaze zajistit uplatňování zásad volné a spravedlivé soutěže v celostátních (6) a místních volbách (2011) (7), a na celkový pokrok v plnění politických kritérií, jež podmiňují zahájení jednání o přistoupení k EU;

69.

znovu upozorňuje na doporučení Evropské komise z října 2012 a 2013, aby byl Albánii udělen status kandidátské země, pokud provede několik strukturálních reforem, a vybízí Albánii, aby učinila pokrok v oblasti reformy veřejné správy, nezávislosti justice, boje proti korupci a organizované trestné činnosti a ochrany lidských práv;

70.

domnívá se, že došlo k mírnému pokroku v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. S ohledem na akreditaci NPP je nutné dále posílit řídicí a kontrolní systémy, a minimalizovat tak riziko průtahů a zrušení závazků. Kromě toho je třeba zvýšit kapacitu plánování, obzvláště co se týče přípravy souboru stabilních projektů;

71.

bere na vědomí záměr Albánie snížit počet jednotek místní správy a znovu upozorňuje na to, že je v tomto procesu třeba nalézt rovnováhu mezi efektivitou správy, demokratickou legitimitou a dostupností pro občany;

72.

vítá zákon o městském plánování přijatý v dubnu 2013 jakožto krok směrem k vybudování efektivní a moderní místní samosprávy a lituje toho, že provádění tohoto zákona i nadále postupuje velice pomalu;

73.

vyjadřuje politování nad tím, že přes trvalé zlepšování v oblasti správy mají místní orgány ještě pořád velmi omezené finanční a administrativní zdroje na rozvoj infrastruktury a služeb a že jejich příjmy poklesly o 21 %;

74.

lituje také toho, že jejich systémy řízení lidských zdrojů a finanční kontroly zůstávají slabé, a domnívá se, že to brání jejich efektivitě a omezuje úlohu místních orgánů a jejich sdružení v posilování koordinace mezi místní a ústřední správou. Z tohoto důvodu vyzývá k těsnější koordinaci mezi ústřední a místní správou a k posílení úlohy sdružení místních orgánů;

75.

poukazuje na závažné nedostatky, jež přetrvávají v oblasti sledování korupce, a to i na místní úrovni, a vyzývá k tomu, aby byl jmenován protikorupční koordinátor se silným mandátem k vyhodnocování celého protikorupčního systému;

76.

je potěšen tím, že tato země má strategii pro zlepšování životních podmínek Romů a související národní akční plán, a zdůrazňuje, že je nutné plnit příslušné závazky;

77.

vyjadřuje politování nad tím, že Bosna a Hercegovina učinila jen velmi malý pokrok při zlepšování funkčnosti a efektivity všech úrovní správy. Výbor je znepokojen tím, že proces integrace do EU stagnuje, a domnívá se, že je ještě třeba vynaložit značné úsilí o splnění podmínek pro věrohodnou žádost o členství;

78.

zdůrazňuje, že orgány Bosny a Hercegoviny nijak nepokročily ani ve vytváření potřebné struktury pro decentralizovanou správu finančních prostředků EU, což vystavuje finanční pomoc ze strany EU (NPP) riziku a mělo již v tomto roce pro Bosnu a Hercegovinu za následek ztrátu těchto prostředků;

79.

zdůrazňuje, že panuje nejasnost, pokud jde o rozdělení pravomocí mezi entitami, kantony a obcemi, a že obecní úroveň má poměrně nízkou míru finanční autonomie;

80.

poukazuje na to, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině negativně ovlivňuje schopnost této země vystupovat jednotně v otázkách týkajících se EU. Domnívá se, že je důležité posílit úlohu ředitelství pro evropskou integraci, aby mohlo koordinovat evropské záležitosti mezi orgány na všech úrovních nebo pomocí jiného podobného mechanismu. Výbor podotýká, že vzhledem k absenci takového mechanismu byla Evropská komise nucena odložit další jednání o NPP II;

81.

vyjadřuje politování nad tím, že parlamentní shromáždění Bosny a Hercegoviny učinilo jen velmi malý pokrok v přijímání právních předpisů souvisejících s EU. Na fungování tohoto shromáždění měly i nadále negativní dopad politické neshody;

82.

vybízí k tomu, aby byly zohledněny výsledky činnosti odborné pracovní skupiny vytvořené s pomocí USA a EU, která navrhla doporučení k reformě federální ústavy, jež má vyřešit nákladné a složité správní struktury této země, kde dochází k určitému překrývání pravomocí mezi federací, kantony a obcemi. Vítá skutečnost, že tato odborná pracovní skupina při formulování těchto doporučení vycházela z rozsáhlé konzultace, do níž byly zahrnuty všechny úrovně správy, včetně úrovně místní zapojením obcí a měst federace a také občanské společnosti;

83.

dále zdůrazňuje, že je nutné posílit ochranu lidských práv, včetně provádění již přijatých cílených strategií;

84.

vyzývá všechny entity federace, aby udržovaly konstruktivní politický dialog mezi sebou navzájem a s federálními orgány;

85.

vítá rozhodnutí Rady zahájit s Kosovem jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení;

86.

je potěšen rozhodnutím Rady pro regionální spolupráci pozměnit statut, aby Kosovu umožnila stát se plnohodnotným účastníkem. Forma účasti Kosova v této radě představuje dobrý základ k tomu, aby Kosovo posílilo a rozšířilo své zapojení do dalších regionálních fór;

87.

oceňuje aktivní a konstruktivní zapojení Kosova a Srbska do dialogu pod záštitou EU a poukazuje na význam mírového a všeobecného urovnání sporů mezi Srbskem a Kosovem pro rozvoj celého regionu;

88.

poukazuje na to, že ačkoliv existují základní struktury pro správu jak na ústřední, tak na místní úrovni, zůstává obecní úroveň i nadále slabá a je třeba jí zajistit patřičné financování i administrativní kapacity. Vyzývá k dalšímu úsilí o lepší provádění právních předpisů a o posílení odpovědnosti a transparentnosti správy, a to i na obecní úrovni, a k podpoře místních orgánů v dalším postupu procesu decentralizace;

89.

vítá skutečnost, že místní orgány zvýšily svou kapacitu, mimo jiné v oblasti návratu a opětovného začlenění uprchlíků a vysídlených osob, transparentnosti správy a rozpočtových informací a podávání zpráv o rozhodnutích přijatých na obecní úrovni;

90.

znovu upozorňuje na význam transparentní a efektivní správy a vyzývá kosovskou vládu, aby věnovala mimořádnou pozornost doporučením Evropské komise ohledně nutnosti potírat organizovanou trestnou činnost a korupci a vybudovat adekvátní soudní systém a systém veřejné správy;

91.

poukazuje na to, že spolupráce mezi organizacemi občanské společnosti a vládními institucemi v Kosovu je i nadále převážně jednorázová a je třeba ji zlepšit, obzvláště co se týče koncipování a provádění veřejných politik;

92.

znovu upozorňuje na to, že je nutné dále prosazovat právní stát, který je základním kamenem procesu stabilizace a přidružení. V této souvislosti jednoznačně vítá, že bude pokračovat strukturovaný dialog o právním státu, neboť jím bude Kosovo i nadále podporováno a vedeno v této oblasti, mimo jiné v debatách o budoucnosti mise EU v Kosovu na podporu právního státu (EULEX);

93.

navrhuje, aby byl dále projednán zvláštní status místní samosprávy v regionální enklávě kolem Mitrovice v severním Kosovu, v níž převažuje srbské obyvatelstvo.