15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 114/33

1.

vítá přezkum pravidel státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury a nedávnou veřejnou konzultaci, kterou uspořádala Evropská komise v rámci tohoto přezkumu:

2.

zdůrazňuje, že na tento přezkum je nutné pohlížet v kontextu (i) reformy společné rybářské politiky (SRP), (ii) jednání o Evropském námořním a rybářském fondu, ostatních evropských strukturálních a investičních fondech a dalších relevantních unijních programech financování v odvětví rybolovu a akvakultury a (iii) širšího programu modernizace státní podpory vedeného GŘ pro hospodářskou soutěž;

3.

vyjadřuje silnou podporu obecným cílům reformy SRP směrem k udržitelnému rybolovu a vítá politickou dohodu, k níž se v této otázce podařilo dospět za irského předsednictví Rady EU;

4.

opakuje, že reforma předpisů o státní pomoci v oblasti rybolovu a akvakultury musí probíhat na základě podpory a usnadňování realizace reformy SRP coby základní výchozí zásady; podobně jednání o Evropském námořním a rybářském fondu musejí zaručit využívání tohoto fondu v zájmu naplnění cílů SRP;

5.

zdůrazňuje, že udržitelnost odvětví rybolovu znamená dlouhodobou životaschopnost a stálost rybích populací ve vodách EU a socioekonomickou budoucnost rybářských komunit po celé EU, a je proto třeba nastolit rovnováhu v rozvoji obou aspektů;

6.

upozorňuje na paradox, jemuž čelí EU – na jedné straně vysoká závislost na dovozu produktů rybolovu a akvakultury (asi 60 % celkové spotřeby) k uspokojení poptávky a tužeb spotřebitelů v EU a na straně druhé základní potřeba obnovit a respektovat maximální udržitelné výnosy rybích populací v EU pro zajištění jejich dostupnosti pro příští generace. V této souvislosti připomíná, že činnost v oblasti akvakultury přispívá k dodávkám produktů srovnatelných s mořským rybolovem, nicméně udržitelným způsobem a bez ohrožení zachování rybích populací. Akvakultura navíc zaručuje vysokou úroveň zaměstnanosti, a je tak opravdovou záchytnou sítí v dobách krize;

7.

zdůrazňuje, že je důležité účinně zacílit podporu, aby malá loďstva, jež z hlediska počtu plavidel tvoří většinu celkového loďstva EU, získala podíl na SRP a Evropském námořním a rybářském fondu odrážející jejich početní a socioekonomické zastoupení, a to za předpokladu, že provádějí svou činnost na základě udržitelných rybolovných postupů;

8.

podtrhuje, že pro udržitelnější využívání veřejné podpory v odvětví rybolovu je nutná silná politická vůle a opatření na všech úrovních správy v rámci EU, což bylo zřejmé v případě reforem SRP z roku 2002, kterým se nepodařilo splnit stanovené environmentální, sociální a ekonomické cíle, když pouze 22 % rybích populací dosáhlo úrovně maximálního udržitelného výnosu, 35 % bylo nadměrně využíváno a 43 % se nacházelo mimo bezpečné biologické limity (zdroj: studie IEEP pro Evropský parlament z roku 2011);

9.

poznamenává, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 12/2011 uvádí, že nadměrná kapacita rybářského loďstva je nadále jedním z hlavních důvodů neúspěchu SRP při zajišťování udržitelné rybolovné činnosti;

10.

uznává, že dosažení tohoto cíle udržitelnosti vyžaduje strukturální změny a diverzifikaci v rámci odvětví rybolovu, a zdůrazňuje, že pravidla a opatření státní podpory musí těmto změnám napomáhat a zaměřovat se zejména na podporu rozvoje pobřežního hospodářství (zpracovatelský průmysl, udržitelná akvakultura, místní rybí trhy, nové produkty, místní dodavatelské řetězce atd.) nové a udržitelné formy rybolovu v evropských mořích a oceánech (zejména na roli pobřežních rybářských loďstev lovících v malém měřítku a řemeslný rybolov, ale věnovat zvláštní pozornost také zlepšování selektování, energetické účinnosti apod. u dalších segmentů loďstev podílejících se na dodávkách rybolovných produktů v Evropské unii, především pokud jsou tyto produkty určeny k lidské spotřebě) a širší mořské ekonomice v oblasti akvakultury; Státní podpora nesmí být využívána na podporu neudržitelných rybolovných postupů;

11.

uznává hodnotu a význam odvětví rybolovu pro EU a upozorňuje na vysokou koncentraci pracovních míst v určitých oblastech a regionech Evropy a na dopad, jaký může mít restrukturalizace odvětví rybolovu přímo na tyto komunity;

12.

chápe, že je tlak na venkovské, pobřežní a rybářské komunity zvláště tísnivý v souvislosti s probíhající socioekonomickou krizí v Evropě a že to znamená, že pro dlouhodobou prosperitu a životaschopnost těchto komunit je kriticky důležitá cílená podpora na územní úrovni;

13.

poznamenává, že odvětví rybolovu je stejně jako řada dalších odvětví subvencováno a že to představuje značnou výzvu – v nadměrné závislosti na veřejném financování – a zároveň příležitost, neboť to Evropské komisi, členským státům i místním/regionálním orgánům dává možnost využívat veřejných zdrojů k prosazování klíčových reforem v tomto odvětví;

14.

opakuje, že je nutné využít všechny dostupné zdroje co nejefektivněji, a vyzývá k pevnému stanovení priorit při přípravě dohod o partnerství a budoucích operačních programů, aby evropské strukturální a investiční fondy mohly podporovat pobřežní a rybářské komunity na pozadí reformovaného regulačního rámce pro státní podporu, který je citlivý a vnímavý k ekonomickým potřebám těchto komunit;

15.

volá po flexibilitě při používání evropských strukturálních a investičních fondů s cílem zajistit zacílení zdrojů na venkovské, pobřežní a rybářské komunity a vyzývá Evropskou komisi, aby se při přezkumu pravidel o státní podpoře jasně zavázala k zajištění toho, aby tato pravidla umožňovala realizaci této věci v praxi, a nikoli této realizaci bránila;

16.

argumentuje, že pokud jsou tyto zdroje mobilizovány efektivně a účinně, poskytují příležitost k transformaci průmyslu rybolovu a akvakultury v EU a pomáhají na cestě k udržitelnému odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň podporují širší aspirace strategie modrého růstu k posílení mořské ekonomiky a ekonomiky v oblasti akvakultury a jejich napojení na pevninskou ekonomiku; zejména zvyšováním přidané hodnoty úlovku, a to pomocí rozvoje pobřežní ekonomiky, místních trhů, inovativních produktů a povědomí spotřebitelů (především ve vztahu k otázkám jako krátký dodavatelský řetězec, sezónnost, specifičnost produktů atd.);

17.

vyzývá Evropskou komisi, členské státy a další veřejné orgány po celé Evropě, aby se chopily této příležitosti a využily období 2014–2020 k provedení skutečné změny;

18.

poznamenává, že pravidlo de minimis a předpisy o blokových výjimkách nepředstavují celkový obrázek v oblasti podpor v odvětví rybolovu a akvakultury, neboť členské státy mají možnost zavést oznámené režimy podpor (vyžadující předběžné schválení Evropskou komisí);

19.

poznamenává, že odvětví rybolovu rovněž využívá úlevy na dani z pohonných hmot, které poskytují přímý užitek co do provozních nákladů rybářských lodí odhadovaný v EU na přibližně 1,5 mld. EUR ročně; rovněž podpora de minimis dává prostor k poskytování palivových dotací lodím;

20.

upozorňuje na studii zadanou v roce 2009 GŘ pro námořní záležitosti, která odhaduje, že v rámci nařízení o podpoře de minimis bude k dispozici asi 718 mil. EUR, přestože skutečná čísla o podpoře de minimis je kvůli absenci účinného monitorování na unijní úrovni obtížné získat; odhaduje se, že dalších 8 mil. EUR ročně bude vyčleněno v rámci předpisů o blokových výjimkách v odvětví rybolovu;

21.

poznamenává, že studie pro GŘ pro námořní záležitosti z roku 2009 rovněž upozornila na řadu rizik při provádění nařízení de minimis, mj. na: (i) potenciální negativní dopad na využívání evropského rybářského fondu (ERF) v členských státech, které upřednostnily podporu de minimis, (ii) potenciální zkreslující účinek variability při využívání podpory de minimis různými členskými státy a (iii) riziko, že podpora de minimis bude využívána k podpoře zachování aktivity loďstev, což jde proti širším cílům reforem, jimiž je snižování velikosti a rozsahu rybářských loďstev;

22.

vítá transparentnost, kterou podpora de minimis získala díky začlenění těchto údajů do výročních zpráv členských států o státní podpoře, jako důležitý faktor zajišťující transparentnost systému;

23.

uznává, že Evropská komise musí nalézt rovnováhu ve svých snahách o snížení byrokracie a zracionalizovat požadavky na monitorování a zároveň zajistit dostatečnou transparentnost a kontrolu; opakuje, že obecné cíle reformy SRP představují dostatečný důvod pro robustnější a transparentnější monitorování využívání státní podpory v tomto odvětví;

24.

je si vědom toho, že existují výzvy ke zvýšení minimálních prahů podpory de minimis (30 000 EUR jednomu podniku v kterémkoliv období tří fiskálních let), aby místní a regionální orgány získaly větší míru flexibility na podporu zásahů na územní úrovni, což se považuje za obzvláště důležité vzhledem k vysoké koncentraci rybolovu v určitých regionech a komunitách; uznává, že při jakémkoli přezkumu současného prahu podpory de minimis by bylo třeba vzít v úvahu, že je nutné respektovat hospodářskou soutěž a společný trh;

25.

nicméně konstatuje, že existuje riziko, že zvýšení prahů podpory de minimis by mohlo poskytnout další prostor k podpoře neudržitelných rybolovných postupů, čímž by byl podkopán obecný cíl reforem SRP, jímž je dosažení udržitelného rybolovu v celé EU. Tomuto riziku lze však předejít ve specifických případech celostátního dosahu, kdy důvody pro absenci udržitelnosti nejsou na straně rybolovného odvětví;

26.

proto vyzývá Evropskou komisi, aby ve svých posouzeních dopadu revidovaných nařízení a jako součást vyhodnocení odpovědí z konzultací předložila podrobnou analýzu potenciálního dopadu (na realizaci širších reforem SRP) toho, dojde-li k (i) zachování stávajících prahů de minimis v tomto odvětví, (ii) zvýšení prahů de minimis a (iii) snížení či úplnému zrušení prahů de minimis;

27.

uvádí, že by se toto posouzení dopadu mělo rovněž zaměřit na úlohu, kterou hrají opatření podpory de minimis v širším souboru veřejných zásahů v tomto odvětví, zejména na to, jak řešit výpadky v dodávkách, které nelze vyplnit pomocí nového Evropského námořního a rybářského fondu, obecného nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu a akvakultury a oznámených režimů podpor pro toto odvětví;

28.

podtrhuje nutnost efektivnějšího využívání Evropského námořního a rybářského fondu v období 2014–2020, než jako tomu bylo doposud s ERF, vzhledem k tomu, že Evropský námořní a rybářský fond je klíčovým mechanismem, pomocí něhož lze zaměřovat podporu na odvětví rybolovu a akvakultury tak, aby plnilo obecné cíle reforem SRP;

29.

domnívá se, že stojí za to prozkoumat možnost vynětí podpory zpracování a marketingu produktů rybolovu a akvakultury z odvětvových nařízení o blokových výjimkách a o podpoře de minimis a zahrnout ji namísto toho do rámce obecných nařízení o blokových výjimkách a o podpoře de minimis;

30.

argumentuje, že je tento přesun v souladu s logikou cíle Evropské komise etablovat více komercializované a na obchod zaměřené odvětví rybolovu a akvakultury a prozkoumat způsoby, jak produktům rybolovu zvýšit přidanou hodnotu, rozvíjet dodavatelské řetězce, širší pevninskou ekonomiku a nové a inovativní přístupy;

31.

poznamenává, že přesunutím podpory pro pobřežní činnost rybolovných odvětví zpracování a udržitelné akvakultury do obecného nařízení de minimis by těmto opatřením umožnilo využívat vyšších prahů pro vznik nároku na podporu podle tohoto nařízení (v současnosti 200 000 EUR), což by pomohlo překonat překážky pro investice do pobřežní ekonomiky a přispělo ke kýženému cíli maximalizovat potenciální přidanou hodnotu rybích produktů místním rybářským komunitám;

32.

vyzývá Evropskou komisi, aby toto zvážila při přezkumu nařízení o státní podpoře odvětví rybolovu a akvakultury a zejména posoudila potenciální ekonomické přínosy tohoto přístupu pro pobřežní ekonomiku a rybářské komunity a rovněž míru, do jaké by taková změna mohla vést k nezamýšleným důsledkům, např. k nárůstu neudržitelných rybolovných postupů;

33.

vyzývá Evropskou komisi, aby zrevidovala seznam opatření podpory obsažených v nařízení o blokových výjimkách, aby byly v souladu s reformou společné rybářské politiky, a aby zajistila, že neexistuje (a to ani prostřednictvím předpisů o státní pomoci, ani prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu) prostor pro podporu neudržitelných rybolovných postupů;

34.

upozorňuje na to, že rozsah nařízení o blokových výjimkách umožňuje podporu celé řady opatření na ochranu vodního prostředí a ochranných opatření, a vyzývá Evropskou komisi k zachování a rozšíření rozsahu tohoto nařízení tak, aby umožňovalo investice na ochranu, zachování a zkvalitnění mořského prostředí a prostředí akvakultury, včetně podpory mořského výzkumu a výzkumu v oblasti akvakultury, sběru dat a podpory odvětví ve specifických případech celostátního dosahu, kdy důvody pro absenci udržitelnosti nejsou na straně rybolovného odvětví, atd.;

35.

vyzývá členské státy, místní a regionální orgány a další zúčastněné strany, aby na příležitosti nabízené těmito nařízeními (a Evropským námořním a rybářským fondem) pohlížely s představivostí tak, aby bylo možné zajistit optimalizaci všech opatření, která zvyšují udržitelnost odvětví rybolovu, akvakultury, mořského prostředí a pobřežních komunit.