15.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 468/100

—

s ohledem na zprávu Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2012 (COM(2013)0257) a související pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2013)0159),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 101, 102 a 107 této Smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 169/2009 ze dne 26. února 2009 o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (2),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže (COM(2013)0404),

—

s ohledem na sdělení Komise o určení výše škody v žalobách o náhradu škody při porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (C(2013)3440),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Veřejná konzultace: Cesta k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“ (SEC(2011)0173),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 s názvem „Směrem k evropskému horizontálnímu rámci pro kolektivní právní ochranu“ (COM(2013)0401),

—

s ohledem na doporučení Komise o společných zásadách mechanismů členských států pro kolektivní odškodnění v případě zdržovacích žalob a žalob o náhradu škody, které se týkají porušení práv vyplývajících z práva Unie (C(2013)3539/3),

—

s ohledem na studii z června 2012 nazvanou „Kolektivní odškodnění v oblasti antimonopolního režimu“, kterou zveřejnila tematická sekce generálního ředitelství pro vnitřní politiky,

—

s ohledem na sdělení Komise zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci AT.39740 – Google (2013/C 120/09),

—

s ohledem na závazky nabízené Komisi podle čl. 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci ve věci COMP/39.398 – VISA MIF,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (3),

—

s ohledem na konzultaci, kterou dne 27. března 2013 vedla Komise na téma kontrola spojování v EU – návrh přezkumu zjednodušeného postupu a prováděcí nařízení o spojování podniků,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2008 o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (sdělení o bankovnictví) (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2008 s názvem „Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže“ (sdělení o rekapitalizaci) (5),

—

ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2009 o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství (sdělení o znehodnocených aktivech) (6),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2009 o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (sdělení o restrukturalizaci) (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2008 o dočasném rámci Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (původní sdělení o dočasném rámci) (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. prosince 2010 nazvané „Dočasný rámec Unie pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize“ (9) (nové sdělení o dočasném rámci, které nahrazuje sdělení, jehož platnost skončila dne 31. prosince 2010),

—

s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (sdělení o bankovnictví) (10),

—

s ohledem na dokument obsahující seznam témat, který Komise předložila Hospodářskému a finančnímu výboru pro přezkum pokynů ke státní podpoře na restrukturalizaci bank,

—

s ohledem na studii z června 2011 nazvanou „Státní podpora – pravidla pro finanční služby a reálnou ekonomiku v době krize“, kterou zveřejnila tematická sekce Generálního ředitelství pro vnitřní politiky,

—

s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (11),

—

s ohledem na rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (12),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011)“ (13),

—

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu (15),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Modernizace státní podpory v EU“ (COM(2012)0209),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o modernizaci státní podpory (16),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, předložené Komisí (COM(2012)0730),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, předložený Komisí (COM(2012)0725),

—

s ohledem na pokyny Komise ke státním podporám železničním podnikům (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory (18),

—

s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. listopadu 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (19) (dále jen „rámcová dohoda“), a zejména na články 9, 12, 15 a 16 této dohody,

—

s ohledem na žalobu podanou v jednom členském státě, která se týkala porušení základní zásady „nulla poena sine lege“, jež stanoví, že podniku nemůže být udělena pokuta za porušení hospodářské soutěže formou kartelu, jestliže výše pokuty není stanovena zákonem;

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 22. února 2005 o XXXIII. zprávě Komise o hospodářské soutěži – 2003 (20), ze dne 4. dubna 2006 o zprávě Komise o politice v oblasti hospodářské soutěže 2004 (21) , ze dne 19. června 2007 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2005 (22), ze dne 10. března 2009 o zprávách o politice hospodářské soutěže za roky 2006 a 2007 (23), ze dne 9. března 2010 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008 (24) , ze dne 20. ledna 2011 ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009 (25), ze dne 2. února 2012 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU (26) a ze dne 12. června 2013 o výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže (27),

—

s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0357/2013),

A.

vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 až do konce roku 2011 byla v rámci státní podpory bankám v EU přidělena pomoc ve výši 1,6 bilionu EUR; tyto státní podpory mají obvykle podobu úpisu emisí dluhopisů nebo záruky, výjimečně podobu dotace;

B.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech ovlivňuje malé a střední podniky, které představují 98 % podniků v EU, závažná úvěrová krize;

C.

vzhledem k tomu, že každý rok kvůli existenci kartelů vznikají ztráty ve výši 181–320 miliard EUR, což jsou přibližně 3 % HDP EU;

D.

vzhledem k tomu, že nedostatečná liberalizace a otevřenost v železniční osobní a nákladní dopravě je částečně způsobena tím, že v některých členských státech neexistují na vnitrostátní úrovni skutečně nezávislé kontrolní orgány;

E.

vzhledem k tomu, že výroční zpráva o politice hospodářské soutěže by měla sloužit jako nástroj prohloubení celkové konkurenceschopnosti Unie rozšířením hospodářské soutěže a otevřením pro nové subjekty, čímž dojde k rozšíření a prohloubení vnitřního trhu, a to neměla by být spojena jen s praktickým prováděním politiky hospodářské soutěže ze strany Komise;

F.

vzhledem k tomu, že odstranění překážek volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu je nezbytnou podmínkou růstu;

G.

vzhledem k tomu, že odvětví, v nichž je úroveň hospodářské soutěže nižší, jsou často ta odvětví, jejichž hospodářská výkonnost je nízká;

H.

vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je zaměřena na zajištění hladkého fungování vnitřního trhu a rovných podmínek, ochranu spotřebitelů před jednáním narušujícím hospodářskou soutěž a zaručení nejlepších cen; vzhledem k tomu, že účelem politiky hospodářské soutěže není nad vším detailně dohlížet, ale zavést jasná a spravedlivá pravidla, v jejichž rámci mohou tržní síly účinně fungovat;

I.

vzhledem ke klíčové úloze veřejné správy, veřejných investic a služeb obecného hospodářského zájmu při zajišťování sociální soudržnosti, zejména v kontextu krize;

J.

vzhledem k tomu, že článek 14 SFEU stanoví, že k zajištění podmínek pro fungování služeb obecného hospodářského zájmu, zejména hospodářských a finančních podmínek, by mělo být použito spolurozhodování;

K.

vzhledem k tomu, že protokol č. 26 ke SFEU zaručuje širokou diskreční pravomoc orgánů veřejné správy při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu;

L.

vzhledem k tomu, že rozsudek ve věci Altmark stanoví čtyři kritéria k rozlišení vyrovnávací platby za závazek veřejné služby a státní podpory;

1.

vítá zprávu Komise i to, že se zaměřila na přínos politiky hospodářské soutěže k otázkám kontroly spojování, odstraňování bariér, zneužívání dominantního postavení, koluzních dohod a opatření státní podpory narušujících hospodářskou soutěž ve prospěch jednotného trhu a zohledňuje přitom vývoj celosvětového hospodářství;

2.

s politováním konstatuje, že se Komise ve své zprávě o politice hospodářské soutěže z roku 2012 soustředí především na praktiky nekalé soutěže vyplývající z praktik státu, avšak věnuje relativně malou pozornost nekalým praktikám vyplývajícím z koncentrace podniků na jednotném trhu;

3.

je toho názoru, že politika hospodářské soutěže je hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, zejména pak v období krize;

4.

zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže a hladké fungování jednotného trhu mají zásadní význam pro boj s krizí, pro podporu růstu a udržitelné zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020 a pro pomoc při dosahování cílů Evropské unie;

5.

souhlasí proto s Komisí, že krize by neměla být využívána jako záminka k mírnějšímu prosazování pravidel hospodářské soutěže;

6.

je toho názoru, že politiku hospodářské soutěže je třeba změnit, aby lépe reagovala na výzvy globalizace.

7.

je přesvědčen, že nová politika hospodářské soutěže EU by měla obsahovat doložky o flexibilitě;

8.

uznává, že příliš mnoho odvětví je stále z velké části rozděleno státními hranicemi a umělými překážkami vytvářenými veřejným či soukromým sektorem, a souhlasí s tím, že politika hospodářské soutěže má při boji proti této fragmentaci a při vytváření rovných podmínek ve všech odvětvích jednotného trhu zásadní úlohu, ovšem s ohledem na zvláštní potřeby malých a středních podniků a konečných spotřebitelů;

9.

zdůrazňuje, že zavedení politiky hospodářské soutěže v širším smyslu nesmí posílit již zavedené podniky a poskytovatele zboží a služeb, ale jejím zastřešujícím cílem by mělo být spíše usnadnění vstupu nových subjektů a obohacení o nové nápady a postupy s cílem maximalizovat přínos pro občany Unie;

10.

domnívá se, že politika v oblasti hospodářské soutěže by měla přispět k podpoře a prosazení otevřených norem a interoperability, má-li se zamezit tomu, aby menšina tržních subjektů omezila přístup spotřebitelů a zákazníků k technicky pokročilým výrobkům;

11.

domnívá se, že ceny produktů se v různých členských státech stále liší, například ceny léčiv, a to v důsledku rozdílných ujednání mezi dotčeným členským státem a farmaceutickým průmyslem; vyzývá Komisi, aby se tímto problémem zabývala a předložila návrhy, které by v zájmu spotřebitelů vytvořily transparentnější vnitřní trh a zabránily zbytečným rozdílům v cenách;

12.

vítá jednotný patent EU jako krok směrem k dokončení jednotného trhu a k reakci na výzvy globalizace; vyzývá k přijetí opatření, která by zajistila připojení členských států k této inciativě; považuje za nezbytné sladit práva duševního vlastnictví s požadavky hospodářské soutěže chránícími obecný zájem a zajišťujícími, aby držitelé patentů nezneužívali svá práva na úkor veřejnosti; vyzývá Komisi, aby stíhala chování, jehož cílem je zbytečné oddalování vstupu generických léčiv na trh;

13.

domnívá se, že při stanovování rámce politiky hospodářské soutěže by měl mít legislativní spolurozhodovací pravomoci; vyjadřuje politování nad tím, že články 103 a 109 SFEU stanoví pouze konzultaci s Parlamentem; je přesvědčen, že tento demokratický deficit nelze akceptovat; navrhuje, aby tento deficit byl co nejdříve překonán pomocí interinstitucionálních ujednání v oblasti politiky hospodářské soutěže a napraven při příští změně Smlouvy; připomíná, že politická odpovědnost Komise vůči Parlamentu se vztahuje na politiku hospodářské soutěže a že strukturovaný dialog s příslušným členem Komise je důležitým nástrojem k výkonu řádné demokratické kontroly v této oblasti;

14.

domnívá se, že dialog, který vede komisař pro hospodářskou soutěž, nemůže nahradit skutečně demokratickou kontrolu ze strany Parlamentu; zdůrazňuje, že tato kontrola je nezbytná o to více, že v rámci politiky hospodářské soutěže Komise monitoruje rozhodnutí demokraticky zvolených vnitrostátních a místních orgánů; rovněž zdůrazňuje, že je třeba rozvinout lepší dialog mezi Komisí, členskými státy, místními a regionálními orgány a občanskou společností;

15.

zdůrazňuje, že je důležité k Parlamentu a Radě přistupovat stejně, pokud jde o přístup na zasedání a o poskytování informací týkajících se přípravy právních předpisů nebo opatření majících povahu právně nevynutitelných předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jak je stanoveno v rámcové dohodě; s politováním konstatuje, že Komise tuto skutečnost nerespektuje;

16.

zdůrazňuje potřebu nastolit takovou kulturu hospodářské soutěže, která prosazuje vlastní hodnoty a pomáhá rozvíjet pozitivní přístup k dodržování pravidel s preventivním a přínosným dopadem na rozvoj politiky hospodářské soutěže;

17.

zdůrazňuje, že průřezový aspekt politiky hospodářské soutěže EU vyžaduje úplnou soudržnost mezi touto politikou a politikami EU v jiných oblastech a že k zajištění hladkého fungování vnitřního trhu musí být předpisy pro jednotlivá odvětví v souladu se zásadami politiky hospodářské soutěže;

18.

domnívá se, že Komise by měla předložit návrh na regulaci hospodářské soutěže ve vztahu k menšinovým akcionářům;

19.

vybízí Komisi, aby s přihlédnutím ke stávající judikatuře ESD i nadále vydávala právně nevynutitelné pokyny v oblasti politiky hospodářské soutěže, aby byla zainteresovaným stranám poskytnuta určitá právní jistota; domnívá se však, že právně nevynutitelné pokyny nemohou nahradit právní předpisy v oblastech, kde je právní jistota rozhodující;

20.

zdůrazňuje, že udělování pokut je důležitým odrazujícím nástrojem, který hraje podstatnou úlohu v politice hospodářské soutěže, a že je třeba jednat rychle, jestliže vyšetřování mají být úspěšná; domnívá se, že klíčový význam má právní jistota, zjednodušení postupů a možnost předčasného ukončení prostřednictvím vhodných dohod, a vyzývá proto opět Komisi, aby pravidla pro pokuty včlenila do nařízení (ES) č. 1/2003; současně se domnívá, že by měla zvýšit počet neohlášených kontrol a zabývat se případy podezření z porušení hospodářské soutěže;

21.

domnívá se, že uplatňování stále vyšších pokut jako jediného antimonopolního nástroje se nejeví jako nejvhodnější řešení, v neposlední řadě i s ohledem na možný úbytek pracovních míst v důsledku neschopnosti hradit splátky; zdůrazňuje, že politika ukládání vysokých pokut by neměla sloužit jako alternativní způsob financování rozpočtu; upřednostňuje přístup založený na metodě „cukru a biče“, který používá pokuty jako účinný prostředek odrazování, a to zejména v případě opakovaných přestupků, jenž však zároveň motivuje k dodržování předpisů;

22.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že její politika ukládání pokut a vymáhání obnoví vyvážený trh a podnítí podniky, aby samy u sebe zjišťovaly porušení předpisů a dobrovolně zaváděly nápravná opatření; naléhavě žádá Komisi, aby brala v úvahu výši nezákonného zisku a ztrát u těch, jichž se to týká;

23.

konstatuje, že vzrostl počet žádostí o snížení pokut na základě platební neschopnosti, zejména ze strany podniků zaměřujících se na výrobu jediného produktu a malých a středních podniků; i nadále se domnívá, že systém odložených či rozdělených plateb lze považovat za alternativní způsob snižování pokut, aby se zabránilo ukončení činnosti těchto podniků;

24.

konstatuje, že používání globálního obratu pro 10 % strop by mohlo vést k ukládání kumulativních sankcí za stejné porušení předpisů, vzhledem k celosvětově rostoucímu počtu orgánů v oblasti hospodářské soutěže; domnívá se proto, že obrat založený na údajích z EHP by byl vhodnější než globální obrat;

25.

stále očekává uzpůsobení pokynů pro pokuty týkající se podniků zaměřujících se na „výrobu jediného produktu“ a malých a středních podniků; vítá nicméně skutečnost, že Komise vzala v nedávné době ve svém rozhodnutí o kování pro okna v úvahu specifické potřeby podniků zaměřujících se na výrobu jediného produktu (COMP/39452 ze dne 28. března 2012);

26.

vyzývá Komisi, aby prohloubila svou spolupráci s vnitrostátními soudy v zájmu usnadnění soukromého prosazování a řádného řešení sporů v oblasti státní podpory; vítá vzdělávací programy Komise pro vnitrostátní soudce;

27.

zaujímá pozitivní stanovisko k úloze, kterou hrají soudní orgány v politice hospodářské soutěže, a naléhavě je žádá, aby využívaly své pravomoci k získávání informací a stanovisek od Komise a k účasti na vzdělávacích aktivitách Společenství; doporučuje Komisi, aby úzce spolupracovala se soudními orgány, aktivně vykonávala svou pravomoc předkládat soudním orgánům jako „amicus curiae“ příspěvky, které by měly být včas zveřejňovány na internetové stránce Komise, a zvážila možnost podat žalobu, aby EU nezůstala bez ochrany a aby chránila zájmy, které by měla chránit;

28.

bere na vědomí návrh Komise ze dne 11. června 2013 týkající se žalob ohledně náhrad škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, na němž v současnosti pracuje; je odhodlán najít uspokojivé řešení specifických problémů, které na tomto poli vyvstávají;

29.

je přesvědčen, že EU by měla aktivně podporovat zásadní a procedurální sbližování pravidel hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni; mezinárodní spolupráci považuje za zásadní pro zajištění soudržnosti a interoperability při provádění politiky hospodářské soutěže různými příslušnými orgány, což napomáhá zvyšování účinnosti výzkumu a vytváří rovné podmínky;

30.

zdůrazňuje význam úsilí o celosvětové sbližování předpisů týkajících se hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby uzavírala dvoustranné dohody o spolupráci v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže; v současné době zpracovává návrh dohody mezi EU a Švýcarskem o spolupráci při uplatňování právních předpisů obou stran na ochranu hospodářské soutěže; je odhodlán najít uspokojivé řešení specifických problémů, které na tomto poli vyvstávají;

31.

domnívá se, že zdroje poskytované generálnímu ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž by měly být sladěny s větší pracovní zátěží a širším rozsahem úkolů, mimo jiné přesunem zdrojů ze zastaralých a nevyužívaných rozpočtových položek, aby tak umožňovaly proaktivnější přístup;

32.

vyzývá členské státy, aby zajistily nezávislost všech vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže a regulačních orgánů v daném odvětví na vnitrostátních vládách, zejména tím, že bude zásadní věcí jmenovat předsedy a členy správní rady bez politické příslušnosti, u nichž nebude existovat žádný zásadní konflikt zájmů; vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže a regulační orgány v daném odvětví mají k dispozici dostatek zaměstnanců a zdrojů, přičemž jsou zohledňovány potřeby trhu a účinného vykonávání jejich povinností;

33.

zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže a regulační orgány v daném odvětví byly zcela transparentní; žádá, aby veškeré důležité informace o případech a o úředních rozhodnutích byly zřetelně zanesené a přístupné v otevřené databázi on-line s přihlédnutím k důvěrným obchodním informacím, které mohou významně ovlivňovat hospodářskou soutěž;

34.

podporuje strukturovanou spolupráci v rámci evropské sítě pro konkurenceschopnost, která umožňuje soudržné vymáhání předpisů o hospodářské soutěži v celé EU a podporuje její rozvoj, neboť některé trhy tíhnou k národnímu rozměru více než jiné, a to vzhledem k rozdílným právním, hospodářským a kulturním podmínkám; domnívá se, že pracovní programy a závěry ze setkání členů evropské sítě pro konkurenceschopnost by obecně měly být zveřejňovány na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž;

35.

je přesvědčen, že evropská síť pro konkurenceschopnost a další vnitrostátní odvětvové regulační orgány by měly nadále spolupracovat a zajistit doplňkové kroky, zejména v odvětvích, v nichž ještě nebyla dokončena nebo plně spuštěna liberalizace; za účelem výměny osvědčených postupů navrhuje vytvořit širší síť pro evropské regulační orgány, včetně evropské sítě pro konkurenceschopnost, a odvětvové regulační orgány;

36.

uznává významnou úlohu, kterou od začátku krize hraje státní podpora jakožto mechanismus pro restrukturalizaci a řešení problémů bank, jež se potýkají s problémy;

37.

domnívá se, že kontrola státní podpory v průběhu krize by se měla zaměřit na stabilizaci bankovního systému, na boj s nespravedlivým rozdělením úvěrových podmínek v reálné ekonomice i na diskriminaci malých a středních podniků a domácností na jednotném trhu; vyzývá však Komisi, aby zajistila, aby cíl, jímž je stabilizace bankovního systému, nevedl k dalšímu zvýšení veřejného dluhu; naléhavě žádá Komisi, aby prodloužení dočasné státní podpory bankovnímu odvětví spojila s náročnějšími a přísnějšími podmínkami souvisejícími s důrazem, jež je třeba klást na poskytování úvěrů drobnějším klientům, s přísnějším omezením bonusů a transparentními pravidly pro jejich udělování, se strukturami poplatků a rozdělování dividend;

38.

připomíná, že naléhavě žádal Komisi, aby provedla revizi předpisů o státní podpoře bankám, které byly zavedeny v několika případech v roce 2008 jako dočasné opatření; vítá proto nedávné kroky Komise v této oblasti;

39.

vyzývá Komisi, aby pravidelně předkládala podrobné statistiky vztahující se k jednotlivým zemím a organizacím a týkající se státní podpory poskytnuté finančnímu sektoru od začátku krize, konsolidované ztráty a vývoje v oblasti splátek, a aby zveřejňovala výsledky na internetových stránkách Komise s cílem zajistit naprostou transparentnost státní intervence od počátku krize a její dopad na daňové poplatníky;

40.

domnívá se, že, než bude provedeno hodnocení výše státní podpory bankám, je třeba harmonizovat účetní metody tak, aby z účetního hlediska byly například podruhé refinancované úvěry ošetřeny stejně v každém členském státě;

41.

zdůrazňuje, že především u bank, které dostávají státní podporu, by refinancování půjček mělo plně zohledňovat životaschopnost příjemce; je toho názoru, že v případě nadnárodních korporací by měl být jako podmínka pro refinancování půjčky stanoven prodej aktiv a podílů v zúčastněných podnicích;

42.

naléhavě žádá Komisi, aby v bankovním odvětví bedlivě sledovala trhy, na nichž je vysoká či stoupající hospodářská koncentrace, a to zejména v důsledku restrukturalizace kvůli krizi; připomíná, že oligopolní trhy jsou k protisoutěžním praktikám zvláště náchylné; obává se, že tato koncentrace může být na úkor spotřebitelů; zdůrazňuje, že přílišná koncentrace představuje riziko jak pro finanční průmysl, tak pro reálnou ekonomiku;

43.

zdůrazňuje, že konsolidace bankovního odvětví zvýšila podíl některých velkých bankovních ústavů na trhu; naléhavě žádá Komisi, aby toto odvětví i nadále pozorně sledovala s cílem posílit hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů na evropském bankovním trhu, a to i v rámci investičního bankovnictví, kde retailové vklady představují křížovou dotaci na riskantnější činnosti v rámci investičního bankovnictví;

44.

naléhavě vyzývá Komisi, aby před povolením státní podpory důkladně zvážila rozsah aktiv a kapitálových účastí finančních institucí;

45.

zdůrazňuje skutečnost, že veškerá opatření ve věci sdílení zátěže, která jsou důsledkem restrukturalizace bank nebo řešení jejich problémů, by se neměla týkat vkladatelů, kteří mají na bankovních účtech nejvýše 100 000 EUR a jimž by měla být poskytována největší možná ochrana;

46.

je přesvědčen, že Komise by měla zvážit, zda by státní podpora bankám neměla být občas podmíněna úvěry poskytovanými malým a středním podnikům;

47.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky byly v důsledku finanční krize neúměrně postiženy, pokud jde o jejich přístup k finančním prostředkům; upozorňuje na to, že malé a střední podniky představují 98 % všech podniků v eurozóně, zaměstnávají přibližně tři čtvrtiny zaměstnanců eurozóny a vytvářejí přibližně 60 % přidané hodnoty a že nedostupnost finančních prostředků jim brání v investicích a růstu; vyzývá proto Komisi, aby mezi své priority zařadila přizpůsobení finančního nařízení tak, aby podporovalo růst a zmírnilo krizi ve financování malých a středních podniků;

48.

zdůrazňuje, že banky, které jsou příjemci státní podpory, by neměly zvyšovat svou velikost a komplexnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby je vybízela k zaměřování svého obchodního modelu na životaschopnou část jejich činnosti, politiku odměňování a strukturu poplatků a k tomu, aby nezvyšovaly svou expozici vůči veřejnému dluhu, především pokud současně omezují tok úvěrů ve vztahu k malým a středním podnikům a domácnostem; konstatuje, že nový stálý regulační systém je nezbytný k řešení nedostatků zjištěných v předkrizovém právním systému, zejména pokud jde o finanční sektor, k nápravě narušení vzniklých v období finanční a hospodářské krize a k zajištění prvořadé pozornosti, která by měla být v případech, kdy banky dostávají státní podporu, věnována důsledkům a přínosům plynoucím pro daňové poplatníky, spotřebitele a jednotný trh jako celek;

49.

vyjadřuje politování nad tím, že malé a střední podniky, které v členských státech prochází ozdravnými programy, mají potíže s přístupem k bankovním úvěrům a jsou nuceny platit vyšší úrokové sazby jen kvůli tomu, v jaké části eurozóny se nachází, čímž dochází k narušování jednotného trhu;

50.

zdůrazňuje, že je nutné vybízet rovněž externí investory k tomu, aby se v co největší míře zapojovali do společností spravujících aktiva vytvořených v rámci programů státní podpory jako prostředku k oddělení znehodnocených aktiv, čímž se zajistí, že mezi investory, kteří jsou držiteli nebo převodci aktiv, a cíli kterékoli konkrétní společnosti spravující aktiva nedojde ke střetu zájmů;

51.

je přesvědčen, že společnosti spravující aktiva by se měly pokusit prodat svá aktiva co nejdříve, aby bylo dosaženo obvyklého stavu na trhu a mohla být ukončena státní intervence v konkrétním odvětví;

52.

je přesvědčen, že zkušenosti GŘ COMP s bankovními krizemi by měly být považovány za osvědčený postup a v budoucnu by měly být používány jako nástroj prevence častěji než pro zásahy ex post;

53.

opětovně vítá sdělení Komise o modernizaci státní podpory (COM(2012)0209) a skutečnost, že Rada v nedávné době přijala revidovaná pravidla v oblasti státní podpory o blokových výjimkách a postupech; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila, aby podpora hospodářského růstu, která je jedním z celkových cílů této reformy, opět nevedla ke zvyšování veřejného dluhu;

54.

domnívá se, že podniky by měly provádět restrukturalizaci podle jasných limitů a omezit na minimum veškeré škodlivé dopady na konkurenty, kteří neobdrželi podporu z veřejných financí;

55.

vyzývá Komisi, aby prověřila, kdy jsou podniky „příliš velké na úpadek“, a zvážila, jaká opatření by mohla být na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU přijata s cílem zabránit tomu, aby byly podniky v budoucnu závislé na záchraně ze strany vlády;

56.

bere na vědomí obecný úmysl Komise osvobodit od oznamovací povinnosti více kategorií; zdůrazňuje však, že členské státy budou muset zajistit soulad ex ante s pravidly pro poskytování státní podpory u opatření de minimis a režimů blokových výjimek, aby byla zachována dostatečná úroveň kontroly, zatímco Komise bude v těchto případech nadále vykonávat kontrolu ex post;

57.

sdílí názor Komise, že postupy přidělování státní podpory musí být rychlejší, aby umožňovaly více se soustředit na složité případy, které mají závažný dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; bere na vědomí návrh Komise na zvýšení jejích pravomocí při rozhodování o postupu vyřizování stížností; vyzývá Komisi, aby stanovila podrobná kritéria pro rozlišování mezi důležitými a méně důležitými případy státní podpory; poukazuje na to, že odpovídajícími způsoby pro toto rozlišení jsou vyšší hranice pro minimální právní úpravu a rozšíření horizontálních kategorií u právních předpisů, které to umožňují, a u nařízení o všeobecné blokové výjimce;

58.

zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit lepší výměnu s členskými státy, co se týče kvality a včasného poskytování informací a oznámení, která zpracovává; zdůrazňuje, že účinné vnitrostátní systémy musí zajišťovat, aby státní podpory vyňaté z oznamovacích povinností ex ante byly v souladu s právními předpisy Unie; poukazuje na to, že odpovídajícími způsoby pro toto rozlišení jsou vyšší hranice pro minimální právní úpravu a rozšíření horizontálních kategorií u právních předpisů, které to umožňují, a u nařízení o všeobecné blokové výjimce;

59.

konstatuje, že podstatné informace týkající se případů kontroly státní podpory dosud poskytovaly výlučně členské státy; opakovaně žádá Komisi, aby posoudila, zda bude zapotřebí dalších lidských zdrojů na rozšíření jejích nástrojů na získávání informací a na to, aby jí bylo umožněno získávat přímé informace od účastníků trhu; konstatuje však, že Komise by neměla mít možnost zahrnovat do svého posouzení slučitelnosti další kritéria kvality a účinnosti a že tato rozhodnutí musí být ponechána na orgánu přidělujícím podporu;

60.

poukazuje na to, že v některých členských státech není dostatečně jasné, zda veřejné financování evropských spotřebitelských center může být považováno za neoprávněnou státní podporu podle práva Unie pro hospodářskou soutěž; má obavy, že to může ohrozit podporu, kterou členské státy poskytují evropským spotřebitelským centrům, a že to již způsobilo pozastavení financování evropských spotřebitelských center; proto naléhavě žádá Komisi, aby zajistila řádné fungování evropských spotřebitelských center tím, že co nejdříve jasně uvede, že tento typ financování nepředstavuje státní podporu podle práva Unie, neboť evropská spotřebitelská centra nevyvíjejí hospodářskou činnost, ale zajišťují služby pro spotřebitele;

61.

je přesvědčen, že Komise by měla dále posilovat spojení mezi politikou hospodářské soutěže a dopravní politikou s cílem zvyšovat konkurenceschopnost evropského dopravního odvětví;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž ve všech druzích dopravy;

63.

vyzývá Komisi, aby rozvíjela sítě veřejné dopravy s cílem zlepšit služby pro zákazníky;

64.

naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu boje proti neustálému růstu emisí CO2 věnovala zvláštní pozornost splnění mezinárodního závazku týkajícího se omezení globálního oteplování na dva stupně Celsia ( oC) ve srovnání s úrovní před industrializací, jež je stanoveno jako cíl do roku 2020;

65.

naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila provádění jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktury a železničními podniky a ověřila, zda každý členský stát má silné a nezávislé vnitrostátní regulační orgány;

66.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí a zaručily otevření odvětví železniční dopravy spravedlivé hospodářské soutěži spolu s lepší kvalitou služeb;

67.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost přijetí legislativního návrhu na vytvoření evropského regulačního orgánu, který by spolupracoval se stávajícími vnitrostátními regulačními orgány a vyvíjel by činnost v oblastech, kde tyto orgány neexistují, případně kde jsou nečinné;

68.

zdůrazňuje, že jednotný trh v odvětví nákladní železniční dopravy je negativně ovlivněn nesprávným nebo neúplným prováděním právních předpisů EU členskými státy a překážkami spojenými s přeshraniční mobilitou, což je na úkor hospodářské soutěže a růstu; vyzývá Komisi, aby ověřila, zda tržní překážky způsobené provozovateli, nebo technická hlediska, která jsou v každém členském státě jiné, například rozchody kolejí, dodávky energie, signalizační systémy a jiné obdobné překážky týkající se interoperability a dostupnosti infrastruktur, lze považovat za porušení pravidel hospodářské soutěže;

69.

vítá úmysl Komise provést do konce roku 2013 revizi pokynů EU pro státní podporu v oblasti letectví a letišť, jejímž cílem bude odstranit veškerá narušení hospodářské soutěže a vytvořit rovné podmínky pro všechny účastníky trhu;

70.

vyzývá Komisi, aby předložila odůvodněný přehled, na jehož základě lze určit, kteří letečtí dopravci vykazují protisoutěžní chování a neoprávněně požívají zvláštních podmínek nebo zneužívají své dominantní postavení na některých letištích;

71.

vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda některé praktiky spojené s určováním konkrétních centrálních letišť – k čemuž dochází na základě podmínek více než 1 000 dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy s třetími zeměmi – narušují hospodářskou soutěž, pokud jde o zájmy evropských spotřebitelů;

72.

vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou rovnováhu mezi vyjednávacími pozicemi výrobců a distributorů a přitom zdůraznila:

žádá Komisi, aby trvala na nutnosti vypracovat zásady správného chování výrobců a obchodníků s ohledem na vertikální dohody v odvětví motorových vozidel, zejména pokud jde o ochranu investic po vypršení platnosti smluv a o možnost převodu podnikatelské činnosti na jiného člena sítě stejné společnosti;

73.

vyzývá k úsilí, jež by zajistilo konkurenceschopnost evropského odvětví stavby lodí tím, že by podpořilo stavbu lodí v EU tváří v tvář stále konkurenčnějšímu mezinárodnímu prostředí;

74.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zaručit právní jistotu a rovné zacházení pro všechny evropské majitele lodí ve všech členských státech;

75.

vyzývá Komisi a vnitrostátní regulační orgány, aby vyšetřily případy případného koluzního jednání podniků a zneužívání dominantního postavení na trzích s pojištěním motorových vozidel;

76.

konstatuje, že jednotný trh s energií přinese nejen nižší ceny pro spotřebitele, ale i vyšší konkurenceschopnost podniků v EU;

77.

vítá provádění antimonopolních opatření Komise v odvětví energetiky;

78.

naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o úplné provedení balíčku pro vnitřní trh s energií, neboť v odvětví energetiky doposud nebylo zcela dosaženo otevřeného a konkurenčního jednotného trhu; naléhavě žádá Komisi, aby rozhodně pokračovala v opatřeních, jež byla přijata na základě šetření v tomto odvětví a jejichž cílem je účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví energetiky; za tímto účelem vítá probíhající právní postupy týkající se hospodářské soutěže v odvětví energetiky s cílem dokončit do roku 2014 vnitřní trh s energií a odstranit překážky, které dodavatelé energií opětovně zavádějí;

79.

domnívá se, že jednotný evropský trh s energiemi by snížil cenu energií, kterou platí spotřebitelé i podniky, a v celosvětovém měřítku by posílil konkurenceschopnost evropských provozovatelů; z tohoto důvodu se domnívá, že Komise by měla být stimulována k tomu, aby do roku 2014 rozvinula jednotný evropský trh s energií;

80.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby členské státy a Komise zajistily včasné a řádné provádění stávajících právních předpisů pro trh s energií, včetně regulace, již požaduje třetí balíček o vnitřním trhu s energií, s cílem vytvořit do roku 2014 integrovaný a konkurenceschopný evropský vnitřní trh s energií;

81.

žádá Komisi, aby zajistila, že nařízení a směrnice v oblasti energetiky jsou ve všech členských státech řádně provedeny a uplatňovány; vyzývá Komisi, aby s mimořádnou obezřetností sledovala situace, kdy ceny přesáhnou průměr EU, jelikož vysoké ceny narušují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele;

82.

je přesvědčen, že Komise musí být při provádění reforem trhu s energií zaměřených na snižování cen přísná, a to zejména v těch členských státech, v nichž se uplatňuje postup při nadměrném schodku;

83.

vyzývá Komisi a vnitrostátní regulační orgány, aby vyšetřily koluzní jednání podniků nebo zneužívání dominantního postavení na maloobchodních trzích s palivy;

84.

v tomto směru vítá nedávné šetření Komise v odvětví ropy, které potvrzuje, že porušení pravidel hospodářské soutěže v této oblasti má výrazný dopad na spotřebitele;

85.

vyzývá Komisi a vnitrostátní regulační orgány, aby prošetřily, zda skutečně dochází k „pondělnímu efektu“, tedy k údajné manipulaci s cenami benzinu ze strany společností podle konkrétních dnů v týdnu; naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě sledovala úroveň hospodářské soutěže, neboť tři největší hráči stále představují přibližně 75 % (elektrická energie) a více než 60 % (plyn) trhu, navzdory postupnému otevírání trhů v polovině 90. let; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny s cílem zlepšit dostupnost zdrojů obnovitelné energie pro energetickou síť;

86.

vyzývá Komisi, aby ve své příští výroční zprávě přezkoumala, do jaké míry může koncentrace dodavatelů kritických surovin poškodit činnost odběratelských odvětví a ekologicky účinnějšího hospodářství, protože některé suroviny jsou nepostradatelné pro šíření ekologicky účinných technologií potřebných k dosažení cílů v oblasti životního prostředí;

87.

zdůrazňuje úlohu inteligentních sítí, které umožňují obousměrnou komunikaci mezi výrobci elektřiny a odběrateli, a podotýká, že inteligentní sítě mohou odběratelům umožnit sledovat a přizpůsobovat svou spotřebu energie; zdůrazňuje, že členské státy by měly tyto informace zpřístupnit na internetu spotřebitelům a všem příslušným subjektům, jako jsou stavbaři, architekti a dodavatelé topných, chladicích a elektrických zařízení;

88.

je znepokojen tím, že evropský trh s elektronickými platbami je stále roztříštěný a že se na něm dosud vyskytují nevyřešené problémy s hospodářskou soutěží; bere na vědomí návrh Komise o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách a její návrh týkající se platebních služeb na vnitřním trhu, jež byly oba předloženy dne 24. července 2013 a na nichž Parlament právě pracuje; je odhodlán najít uspokojivé řešení specifických problémů, které na tomto poli vyvstávají;

89.

zdůrazňuje, že ačkoli měla být směrnice o opožděných platbách (2011/7/EU) provedena do vnitrostátních právních řádů do března 2013, ne všechny členské státy tak učinily. poznamenává, že to oslabuje hospodářskou soutěž na jednotném trhu a má dopad především na malé a střední podniky;

90.

naléhavě žádá Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí na telekomunikačních trzích, napomohla odstranění jejich roztříštěnosti a zabránila zneužívání dominantního postavení operátorů, kteří mají na těchto trzích moc; vyzývá Komisi, aby zajistila, že služby poskytované operátory, zejména přístup k internetu, budou transparentní a srovnatelné a nebudou klást smluvní překážky hospodářské soutěži;

91.

vítá skutečnost, že Komise podporuje rozšíření infrastruktur pro širokopásmové připojení po celé Evropě, které podpoří hospodářskou konkurenceschopnost a sociální soudržnost; klade si otázku, zda by digitální služby v Evropě mohly být klasifikovány jako služby obecného hospodářského zájmu;

92.

uvažuje o tom, jak by měla politika hospodářské soutěže přispět k zavádění širokopásmových služeb na vnitřním trhu, jež jsou nesmírně důležité a umožňují dosáhnout rovnováhy mezi veřejnými a soukromými investicemi v zájmu splnění cílů digitální agendy a zajištění pokrytí ve vzdálených, venkovských a řídce osídlených oblastech EU;

93.

zdůrazňuje prvořadý význam „základních patentů“ pro inovace v oblasti IKT a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby jednala rychle a zajistila, aby jejich držitelé udělovali spravedlivé, dostupné a nediskriminační licence jiným subjektům, čímž umožní stálý technický pokrok a vývoj nových produktů ve prospěch spotřebitelů; zdůrazňuje skutečnost, že politika hospodářské soutěže by měla zahrnovat nástroje, které zabrání vytváření umělých překážek kladených vzájemnému propojení, interoperabilitě a vytváření úspor z rozsahu na jednotlivých trzích;

94.

vítá pokrok, jehož Komise dosáhla ve vyšetřování praktik společnosti Google poškozujících hospodářskou soutěž, a rovněž vítá nedávné zprávy o možném urovnání tohoto problému do jara 2014; naléhavě žádá Komisi, aby konala rázným způsobem, pokud jde o veškeré odhalené problémy, a aby s ohledem na to, že tržní podíl společnosti Google ve většině členských států přesahuje 90 %, a na možné zneužívání tohoto dominantního postavení, prioritně přijala veškerá opatření nezbytná k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na trhu vyhledávání na internetu a internetové reklamy;

95.

naléhavě vyzývá Komisi, aby nové návrhy předložené společností Google podrobila tržním testům, a důkladně tak posoudila jejich vhodnost a dopady; s ohledem na význam internetových vyhledávačů v digitální ekonomice zdůrazňuje, že Komise musí v každém případě zajistit, aby se Google naprosto zavázal k tomu, že bude uplatňovat řešení, která se týkají čtyř problémových oblastí, na něž poukázala Komise; vyzývá Komisi, aby této společnosti provozující internetový vyhledávač okamžitě zaslala prohlášení o námitkách, jestliže nebude možné vyřešit tyto problémy smírnou cestou;

96.

připomíná, že neutralita sítí je nesmírně důležitá, neboť zajišťuje, aby nedocházelo k diskriminaci internetových služeb a aby byla plně zaručena hospodářská soutěž;

97.

vítá skutečnost, že Komise zahájí vyšetřování státní podpory fotbalu, neboť taková pomoc představuje porušení využívání veřejných zdrojů;

98.

je přesvědčen, že Komise by měla pečlivě studovat každou půjčku nebo každé refinancování půjček z bank, které obdržely státní podporu určenou pro fotbalové kluby, a to zejména sazby půjček ve srovnání s průměrnou sazbou úvěrů a jejich výši ve srovnání s dluhem daného fotbalového klubu;

99.

naléhavě žádá Komisi, aby strukturovaně řešila vztahy mezi profesionálními sporty a politikou hospodářské soutěže, obzvláště případy, kdy fotbalové kluby neplatí sociální zabezpečení a neplní daňové povinnosti, a otázky spojené s ustanoveními o ukončení smlouvy;

100.

vítá vytvoření pracovní skupiny pro potraviny v rámci GŘ COMP, jejímž účelem je sledovat vývoj hospodářské soutěže v potravinovém řetězci a její dopad na spotřebitele a zahájit studii v maloobchodním sektoru; je přesvědčen, že zavedení vyváženého systému vztahů v potravinářství nesmí být provedeno na úkor politiky hospodářské soutěže nebo na základě čistě komerčního přístupu, který by nerespektoval základní zásady této politiky;

101.

vítá kroky Komise při kontrolách zásobování trhu s bílým cukrem a očekává výsledky šetření;

102.

připomíná, že zásady subsidiarity, demokratické kontroly a prosazování veřejného zájmu jsou základními zásadami Evropské unie;

103.

zdůrazňuje, že v souladu s obecnými zásadami Smluv (zákaz diskriminace, rovné zacházení, proporcionalita) mají členské státy a místní orgány právo svobodně rozhodovat o tom, jak budou sociální služby obecného zájmu financovány a organizovány; v této souvislosti upozorňuje na sociální cíle Unie a na nutnost podporovat kvalitu, dostupnost a účinnost těchto služeb, ať už jsou poskytovány veřejnými či soukromými provozovateli;

104.

konstatuje, že Unie čelí zásadním výzvám v oblastech reindustrializace, transformace energetiky a digitální infrastruktury, které vyžadují značné investice, a že investice do vzdělávání, odborné přípravy a zvyšování kvalifikací, které mají pomoci v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, nejsou v rozporu s cíli politiky hospodářské soutěže;

105.

připomíná, že politika hospodářské soutěže by měla být uplatňována v souladu s článkem 9 SFEU, který stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti;

106.

je přesvědčen, že politika sociální konvergence může být prováděna v úzkém propojení s důraznou hospodářskou politikou a politikou hospodářské soutěže;

107.

domnívá se, že pro zajištění rovných podmínek pro podniky na vnitřním trhu je rovněž zapotřebí bojovat proti sociálnímu dumpingu, který by měl být vnímán jako protisoutěžní jednání; domnívá se, že by Komise měla sledovat dumpingové praktiky uvnitř EU, pomocí nichž určitá firma prodává produkty pod výrobní cenou, mezinárodně či na domácím trhu, s cílem vyvolat bankrot jednoho či více konkurentů; domnívá se, že Komise by měla tudíž usilovat o sbližování členských států v oblasti ekonomické a sociální výkonnosti; zdůrazňuje, že je třeba, aby strukturální reformy zahrnovaly celkovou revizi daňového systému za účelem boje s podvody, daňovými úniky a daňovými ráji;

108.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním orgánům pro ochranu hospodářské soutěže.