10.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 208/32

—

s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (COM(2012)0669),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2013“ (COM(2012)0750),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 15. února 2013 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na Roční analýzu růstu na rok 2013,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ – Program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2011)0788),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2012 nazvané „Návrh společné zprávy Rady a Komise za rok 2012 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (strategie EU pro mládež 2010–2018)“ (COM(2012)0495) a příslušný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012)0256),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o vzdělávání a odborné přípravě v rámci strategie Evropa 2020 – přínos vzdělávání a odborné přípravy k hospodářskému oživení, růstu a zaměstnanosti (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 nazvané „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“ (COM(2011)0902),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (2),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (3),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (4),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o řešení problému předčasného ukončování školní docházky (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o učení se v raném věku v Evropské unii (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě „Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy“ (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (10),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. dubna 2013 o přehodnocení vzdělávání (11),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0314/2013),

A.

vzhledem k tomu, že jedním ze stěžejních cílů strategie Evropa 2020 je snížení míry předčasného ukončení školní docházky na méně než 10 % a zvýšení podílu příslušníků mladší generace s ukončeným terciárním vzděláním či řádným odborným vzděláním na minimálně 40 %;

B.

vzhledem k tomu, že strategický rámec pro oblast vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) obsahuje referenční hodnoty, podle nichž se má nejméně 95 % dětí mezi čtyřmi lety věku a věkem nástupu povinné základní školní docházky zapojit do vzdělávání v raném věku, podíl 15letých s nedostatečnými schopnostmi v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd by měl být nižší než 15 %; průměrně alespoň 15 % dospělých (ve věku 25 až 64 let) by mělo být zapojeno do programů celoživotního učení;

C.

vzhledem k tomu, že jednou z hlavních priorit EU je podpora mobility, a vzhledem ke stanovenému cíli, že do roku 2020 by mělo 20 % vysokoškolských absolventů strávit část svého studia na univerzitě v zahraničí; vzhledem k tomu, že mobilita studentů, učitelů a pracovníků má klíčovou úlohu při evropské integraci;

D.

vzhledem k tomu, že programy mobility mládeže na období 2014–2020 by měly nabízet skutečné příležitosti k učení a získání nových dovedností, čímž by přispěly ke zvýšení míry zaměstnanosti mladých lidí;

E.

vzhledem k tomu, že Komise ve své Roční analýze růstu na rok 2013 žádá podporu růstu a konkurenceschopnosti a řešení nezaměstnanosti a sociálních důsledků krize pomocí dostatečných investic do vzdělávání a odborné přípravy;

F.

vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí ve věku nižším než 25 let v EU v březnu 2013 činila 23,5 % a že se současně nepodařilo obsadit více než 2 miliony volných pracovních míst; vzhledem k tomu, že v některých členských státech roste počet nezaměstnaných a prodlužuje se doba nezaměstnanosti a sladit nabídku a poptávku na trhu práce se daří stále méně;

G.

vzhledem k tomu, že přetrvávající hospodářská krize a úsporná opatření prováděná v některých členských státech za účelem fiskální konsolidace staví občany EU do velmi obtížných situací v podobě nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a chudoby; vzhledem k tomu, že dopad krize, zejména na mladé lidi, vede v krajních případech k podvýživě nebo psychickým problémům; vzhledem k tomu, že zejména v členských státech s méně stabilními ekonomikami rozpočtové škrty ve vzdělávání znesnadnily přístup ke vzdělání a zhoršily úroveň vyučování;

H.

vzhledem k tomu, že krize a úsporná opatření mají přímý negativní dopad na perspektivu, že mladí lidé získají přístup ke vzdělávání a zaměstnání a vytrvají v nich; vzhledem k tomu, že výdaje na vzdělání představují investici do budoucnosti, a proto by se jich neměla úsporná opatření týkat;

I.

vzhledem k tomu, že mladí lidé čelí stále větším obtížím při přechodu ze vzdělávacího systému do zaměstnání a nedostatek institucionalizované interakce mezi vzdělávacími institucemi a pracovním trhem zvyšuje riziko vysokého stupně nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní odborná příprava je závislá na úzké spolupráci veřejného a soukromého sektoru, do níž jsou ve velké míře zapojeni sociální partneři;

J.

vzhledem k tomu, že přístupné, pružné a kvalitní vzdělání a odborná příprava mají zásadní vliv na osobní rozvoj mladých lidí a jejich uspokojení, přispívají k jejich aktivnímu občanství a blahobytu a posilují jejich adaptabilitu i schopnost být přínosem ve společnosti a pracovním prostředí; vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální problémy prohlubují u občanů euroskepticismus;

K.

vzhledem k tomu, že šikana ve školách maří dobré životní podmínky mladých lidí a vede ke studijním neúspěchům a předčasnému ukončování školní docházky;

L.

vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje zlepšují kvalitu, přístupnost a spravedlnost systémů vzdělávání a umožňují, aby byl proces učení díky informačním a komunikačním technologiím a využití nových technologií interaktivní, kreativní, flexibilní a individualizovaný; vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávání zlepšuje podporou celoživotního učení trvalou zaměstnatelnost;

M.

vzhledem k tomu, že i přes celkovou vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí je v některých odvětvích, jako jsou IKT či zdravotnictví, stále těžší obsadit volná pracovní místa kvalifikovanými zaměstnanci; vzhledem k tomu, že v některých členských státech lze pozorovat rostoucí nesoulad mezi kvalifikacemi absolventů a dovednostmi požadovanými na trhu práce;

N.

vzhledem k tomu, že potřeby trhu práce se rychle mění; vzhledem k tomu, že je nutné usilovat o kvalitní vzdělávání a osobnostní rozvoj a důkladně zkoumat budoucí trendy vývoje poptávky na trhu práce, aby bylo možné podle nich upravit a modernizovat učební osnovy ve vzdělávání a odborné přípravě a strategie celoživotního učení a nabízet potřebné dovednosti pro potřebná povolání, kam patří využívání nových technologií a sociálních sítí, aniž by tím utrpěl akademický cíl předávání znalostí; vzhledem k tomu, že s tím, jak se mění vzdělávací modely, se musí současně měnit i povolání pedagoga, pokud jde např. o dovednosti, kvalifikace, postavení i kariéru;

O.

vzhledem k tomu, že dovednosti, technologie a pracovní místa se rychle vyvíjejí a každý člověk bude nucen se v průběhu svého pracovního života několikrát přizpůsobit novým technologiím, a musí mít proto základní znalosti, které budou dostatečným základem pro to, aby tak mohl činit;

P.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že stimulace hospodářského růstu, produktivity a komplexnosti na vnitrostátní úrovni má nesmírný vliv na trh práce, zvyšování počtu pracovních míst a jejich vytváření i kvalitu a na lepší začlenění mladých lidí na pracovní trh;

1.

vítá sdělení Komise, zvláště pak jeho silný důraz na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí pomocí investic do dovedností, a klade důraz na potřebu modernizace systémů vysokoškolského vzdělávání a na podporu odborného vzdělávání a odborné přípravy na světové úrovni, flexibilních vzdělávacích plánů, a to i prostřednictvím podpory otevřených vzdělávacích zdrojů, studia při zaměstnání a zapojení sociálních partnerů do jejich vytváření; dále vítá snahu řešit nedostatek náležitě kvalifikovaných učitelů a školitelů efektivnějším náborem učitelů, jejich udržením a profesní podporou;

2.

domnívá se, že úloha vzdělávání je mnohem širší než pouhé plnění hospodářských cílů evropských a vnitrostátních strategií; z tohoto pohledu znovu zdůrazňuje, že primárním posláním vzdělávání je připravovat jedince na život a vést je k tomu, aby byli aktivními občany ve stále složitější společnosti;

3.

konstatuje, že kvůli hospodářské a finanční krizi si mnoho rodin již nemůže dovolit platit vysokoškolské vzdělávání, což na této úrovni vedlo k nárůstu míry předčasného zanechání studia; je přesvědčen, že by členské státy měly zaručit právo všech osob na bezplatné, kvalitní a všeobecné vzdělání, a to bez ohledu na jejich ekonomickou situaci;

4.

připomíná, že vyšší úroveň jazykových schopností přispívá k větší mobilitě a zaměstnatelnosti, porozumění jiným kulturám a rozvoji mezikulturních vztahů; plně podporuje Komisí předložený návrh nového cíle EU v oblasti jazykových znalostí, podle něhož by do roku 2020 mělo umět jeden cizí jazyk nejméně 50 % dětí ve věku 15 let a nejméně 75 % z nich by se mělo učit i druhý cizí jazyk;

5.

bere na vědomí, že nedostatečné jazykové dovednosti představují největší překážku volného pohybu pracovníků a mezinárodní konkurenceschopnosti podniků v Unii, zejména v oblastech, ve kterých žijí evropští občané v těsné blízkosti hranice se sousední zemí, v níž se hovoří jinou řečí; připomíná, že učení se cizímu jazyku se považuje za mnohem efektivnější v raném věku;

6.

trvá na tom, že musí být zajištěna mobilita studentů s cílem zvýšit jejich znalost jazyků a zlepšit jejich komunikační dovednosti, což jsou základní předpoklady pro to, aby se mohli přizpůsobit společnému pracovnímu trhu v EU;

7.

vyzývá k holistickému přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, který zohledňuje jak akademické, tak profesní aspekty, a připomíná, že je třeba uznat širší poslání vzdělávání s ohledem na osobní růst a rozvoj; naléhavě vyzývá k další podpoře získávání a uznávání schopností na základě neformálního vzdělávání a informálního učení a podtrhuje významnou úlohu neformálního a informálního učení jako součásti celkové strategie celoživotního učení, jejímž cílem je znalostní společnost podporující sociální začlenění se silnými jednotlivci a aktivními občany; zdůrazňuje, že naplnění této strategie bude záležet na míře nezávislosti, které budou moci naši mladí lidé dosáhnout;

8.

vyzývá členské státy, aby prováděly důsledné referenční srovnávání s příslušnými evropskými modely osvědčených postupů v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti;

9.

připomíná hlavní záměry a cíle, ke kterým se EU zavázala v rámci strategie Evropa 2020, tedy za účelem realizace inteligentního a zeleného růstu podporujícího začlenění a vytvoření silné a inovativní Evropské unie, podpory sociálního začleňování a dosažení vyšší míry solidarity spolu s přípravou občanů na úspěšný život přinášející naplnění; poukazuje na stěžejní cíl, aby výdaje na výzkum a inovace dosahovaly 3 % HDP;

10.

vyzývá členské státy, aby veřejné výdaje a investice do vzdělání, odborné přípravy, výzkumu a inovací zařadily mezi své priority; připomíná, že rozpočtové škrty v těchto oblastech budou mít negativní dopad na vzdělávání a že investice v těchto oblastech mají zásadní význam pro hospodářskou obnovu a celosvětovou konkurenceschopnost Unie i pro pokrok v rámci dosahování cílů strategie Evropa 2020;

11.

rozhodně podporuje sledování situace v členských státech a zahájení rozpravy s příslušnými zúčastněnými stranami na úrovni Unie, která se bude týkat efektivity a přínosů investic do vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že vzdělání zaručuje udržitelný rozvoj, který by měl být i nadále prioritou bez ohledu na současnou krizi;

12.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy zakazující diskriminaci na základě pohlaví, sexuální orientace, genderové identity, zdravotního postižení, náboženského vyznání nebo přesvědčení a věku v oblasti vzdělávání; naléhavě vyzývá Radu k bezodkladnému přijetí horizontální antidiskriminační směrnice, která má klíčový význam pro zaručení skutečné rovnosti a pro boj proti předsudkům a diskriminaci, a to i ve školách;

13.

vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost v přístupu ke vzdělání a navrhly opatření, která odpovídají potřebám studujících, především ze zranitelných skupin, jako jsou lidé, kteří nestudují, nemají zaměstnání a ani neprocházejí odbornou přípravou;

14.

vyzývá k vytvoření zvláštních opatření, která by lépe propojovala vzdělávání a odbornou přípravu s pracovním prostředím, aby se posílila konkurenceschopnost a předvídaly se budoucí potřeby pracovního trhu; zdůrazňuje význam regionálních politik, které podporují zřizování regionálních „inkubátorů inovací“, které spojují tvůrčí podniky, univerzity, investory a kulturní subjekty za účelem podpory vzdělávání a odborné přípravy;

15.

doporučuje, aby vzdělávání a věda byly zahrnuty jako prioritní oblasti do strategických dokumentů členských států týkajících se programového období 2014–2020 s cílem zajistit zdroje pro rozvoj těchto oblastí, zavedení nových vzdělávacích technologií, včetně odborné přípravy pedagogických pracovníků, a pro zvýšení výukových standardů;

16.

vyzývá členské státy, aby usilovaly o užší propojení mezi klíčovými strategickými politickými výzvami, které byly pojmenovány v průběhu evropského semestru, a činnostmi v rámci otevřených metod spolupráce (OMC) zaměřenými na podporu členských států s cílem zajistit vysoce kvalitní a dostupné vzdělávání a odbornou přípravu také v době fiskálních omezení;

17.

připomíná, že mladí lidé mají velký potenciál a zásadní úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; členským státům připomíná úzkou spojitost mezi předčasným ukončením školní docházky, nedostatkem dovedností potřebných k uplatnění na trhu práce a nezaměstnaností mladých lidí; připomíná také, že vzdělávání a péče v raném věku spolu s klíčovou úlohou, jež hrají rodiče, jsou základem dalšího učení a rozvoje mladých lidí, ale že by měly být poskytovány výlučně hravou formou, a nikoli školskými metodami či pod tlakem s důrazem na dosažený prospěch;

18.

zdůrazňuje, že mladí lidé jsou rovněž nejzranitelnější částí společnosti; podtrhuje, že je důležité, aby v sociální vizi Unie byli mladí lidé uznáni jako prioritní skupina, a vyzdvihuje význam rozšíření mobility mládeže; vyzývá dále členské státy, aby v zájmu snížení počtu případů předčasného ukončování školní docházky a zajištění skutečného přístupu ke vzdělávání pro všechny podporovaly opatření proti šikaně;

19.

žádá, aby se při koncipování a realizaci strategií celoživotního učení počítalo s organizacemi mládeže a občanské společnosti a jejich zapojením; vyzdvihuje rovněž jejich roli doplňujících poskytovatelů vzdělání v oblasti neformálního a informálního učení a příležitostí k dobrovolné činnosti, kteří u studujících a u mladých lidí přispívají k rozvoji průřezových dovedností a individuálních osobních schopností, jako je schopnost kreativního a kritického myšlení, smysl pro iniciativu, schopnost zpracovávání informací a řešení problémů, týmové práce a komunikace a také sebedůvěra a schopnost vést druhé lidi či podnikat;

20.

vyzývá k tomu, aby byla uznávána kvalifikace, kterou mladí lidé získají během svých studií mimo domovské univerzity, především kvalifikace získaná v rámci programu Erasmus;

21.

žádá, aby byli studující a jejich organizace zapojeni do procesů rozhodování o vzdělávání, a zdůrazňuje nutnost toho, aby se učení zakládalo na strukturovaném dialogu se studujícími, pokud jde o přípravu učebních osnov a metod podporujících zájem o celoživotní učení;

22.

naléhavě vyzývá členské státy, aby se zasazovaly o zvyšování přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy a posílení jejich významu z hlediska trhu práce a učinily z nich nedílnou součást vzdělávacího systému při současném zajištění kvality; žádá výraznější zaměření na získávání základních dovedností prostřednictvím formálního i informálního vzdělávání od raného věku, ale i u dospělých, a také průřezových dovedností, zvláště pak zavedením školení v oblasti podnikání a IKT ve spolupráci s podnikatelskou sférou a podnícením tvořivosti, což mladým lidem pomůže najít uplatnění na trhu práce a zvýšit jejich zaměstnatelnost, jakož i rozvíjet možnosti k tomu, aby si založili své vlastní podniky; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy vytvořily podpůrné mechanismy pro neúspěšné začínající podniky a aby odstranily byrokratickou zátěž;

23.

uznává, že je důležité vytvořit a zavést v celé Evropě systémy podnikatelského vzdělávání; zdůrazňuje, že přístupnost podnikatelského vzdělávání pro studenty se různí a často je určována na institucionální úrovni; vyzývá proto členské státy a místní a regionální orgány, aby prvky podnikatelského vzdělávání zařadily ve spolupráci se vzdělávacími institucemi do obsahu učiva v základním vzdělávání, v odborné přípravě a ve vysokoškolském vzdělávání; domnívá se, že zvláštní pozornost by se měla věnovat překonávání nerovností a podstatných rozdílů při vytváření podnikatelského vzdělávání, jak ukázal průzkum z roku 2008 o podnikatelství ve vysokoškolském vzdělávání a potvrdilo sympozium na vysoké úrovni v Budapešti v roce 2011;

24.

zdůrazňuje, že vyšší úroveň vědomostí a dovedností je nezbytná; zdůrazňuje, že v rámci vzdělávání je třeba zvýšit přitažlivost a význam předmětů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), jakož i odvětví, v nichž se v budoucnu očekává nedostatek pracovních sil a která budou v nadcházejících letech potřebovat větší počet kvalifikovaných pracovníků a která pravděpodobně zajistí kvalitní a udržitelná pracovní místa (např. zelená ekonomika, služby pro podniky, IKT, zdravotnictví a školství); uznává, že předměty STEM jsou mimořádně důležité, protože v době krize umožňují většímu počtu mladých lidí najít zaměstnání, a proto také žádá, aby se během studia dbalo na vyvážený poměr mezi získáváním teoretických znalostí a praktických dovedností, aniž by bylo zanedbáváno studium společenských věd;

25.

vyzývá členské státy, aby rovněž poskytovaly efektivnější vzdělávání zaměřené na průřezové dovednosti, jazykové a podnikatelské dovednosti v zájmu dosažení vyšší zaměstnatelnosti lidí v celé EU; vyzývá členské státy, aby vzdělávaly své občany ohledně jejich práv vyplývajících z evropského občanství, občanských povinností a závazků a toho, jak mohou ke svému prospěchu využívat právo na volný pohyb v EU; zdůrazňuje, že s ohledem na rozvoj aktivního občanství a sociální integraci musí být dostatečná pozornost v průběhu celého vzdělávacího procesu věnována humanitním vědám;

26.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byly osnovy mezioborové a aby byly koncipovány tak, aby poskytovaly otevřené přenosné dovednosti, a aby lidé mohli měnit jednu oblast studia za jinou; zdůrazňuje potřebu klást zvláštní důraz na výuku předmětů a obsahu, v jejichž případě bylo ve vnitrostátních a mezinárodních statistikách pro jednotlivé členské státy poukázáno na jejich nedostatek;

27.

zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na propojení mezi vzděláváním, očekáváními mladých lidí a potřebami pracovního trhu, aby se usnadnil a zkvalitnil jejich přechod ze systému vzdělávání na trh práce a zajistila se rovněž jejich nezávislost;

28.

zdůrazňuje význam podpory mladých lidí, zejména těch, kteří se nevzdělávají, nemají zaměstnání ani nejsou zapojeni v profesní přípravě (tzv. NEETs) tak, aby mohli využívat kvalitních možností stáží a učňovské přípravy, vzdělávacích programů druhé šance, zavedených duálních výukových modelů a učení založeného na pracovní činnosti, jakož i zvláštních opatření na podporu přístupu k vysokoškolskému vzdělávání a aktivního začlenění do vzdělávacího a pracovního procesu; všechny tyto možnosti považuje za významné kroky při přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu i v rámci snižování míry nezaměstnanosti mládeže;

29.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření na zvýšení účasti zaměstnanců a nezaměstnaných na programech změny povolání a rekvalifikace, a snížily tak riziko nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé, jež hrozí té části pracovníků, po jejichž profesní činnosti je stále menší poptávka;

30.

vyzývá členské státy, aby motivovaly zaměstnavatele k vypisování většího počtu kvalitních stáží, aby vytvořily jasná kritéria kvality s cílem zabránit zneužití a zjednodušily administrativní postupy podnikům, které mladým lidem nabízejí pracovní příležitosti nebo možnosti odborné přípravy, aby si mohli vylepšit svou profesní dráhu;

31.

připomíná členským státům, že programy EU jsou důležité pro podporu vzdělávání, mobility, jazykových dovedností, aktivního občanství, evropských hodnot, kulturního povědomí a jiných cenných dovedností, které souhrnně přispívají k lepší zaměstnatelnosti a posilování mezikulturního porozumění mladých lidí; zdůrazňuje, že potřebují další podporu ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 s důrazem na mobilitu ve vzdělávání, spolupráci a politickou reformu;

32.

poukazuje na přidanou hodnotu, kterou mají zkušenosti získané v zahraničí, aby se pomohlo lidem, kteří předčasně ukončili školní docházku, a mladým lidem bez vzdělání nalézt zaměstnání; domnívá se, že program Erasmus pro všechny je vynikajícím rámcem, který umožní lidem v této kategorii, aby také mohli strávit část své odborné profesní přípravy v zahraničí;

33.

vítá, že byl obnoven důraz na dosažení automatického uznávání srovnatelných akademických titulů, jehož cílem je zajistit pro všechny studenty rovné podmínky, bez ohledu na to, kde své kvalifikace dosáhnou; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby v tomto smyslu vynaložily větší úsilí;

34.

zdůrazňuje, jak těžký může být vstup na pracovní trh po ukončení studia, kdy může nastat doba dlouhé nezaměstnanosti a nucené nečinnosti, především v době hospodářské krize, kterou nyní prožíváme; vyzývá členské státy, aby zavedly nezbytné podpůrné politiky k řešení těchto problémů;

35.

naléhavě vyzývá členské státy, aby investovaly do mechanismů pro včasné oživení trhu práce a zaměstnaneckých systémů, aby nabízely pracovní zkušenosti, podporovaly pracovní příležitosti a zavedly lepší poradenství a speciální střediska profesních služeb a zajišťovaly odbornou přípravu nebo doškolovací kurzy mladým lidem, kteří ztratili zaměstnání nebo dokončili formální vzdělávání, což jim umožní získat nezávislost, vést samostatný život a zajistit si profesní růst;

36.

vyzývá členské státy, aby bezodkladně prováděly evropskou záruku pro mladé lidi, učení se prací, učňovskou přípravu a duální modely vzdělávání, které jsou snadno přístupné a profesně orientované, a aby nabízely přiměřené pracovní podmínky se silnou vzdělávací složkou spojenou se získáváním kvalifikace, a aby ve spolupráci s regiony zajistily, aby Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí skutečně doplňovala stávající regionální a vnitrostátní opatření pro boj s nezaměstnaností mladých; připomíná, že tyto typy dočasného zaměstnání by měly fungovat jako předstupně trvalého pracovního poměru; rovněž žádá využívání finančních nástrojů politiky soudržnosti jakožto podpůrných nástrojů;

37.

zdůrazňuje, že systém záruk pro mladé lidi nemůže nahradit strukturální úsilí a reformy, které jsou nutné k tomu, aby byly vzdělávací systémy a trhy práce v některých členských státech připraveny na výzvy budoucnosti;

38.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přestaly snižovat výdaje na podporu zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí; zdůrazňuje, že pro tento účel by měly být prioritně využívány finanční prostředky a nástroje ze systému záruk; domnívá se, že členské státy by měly rovněž využívat zdroje politiky soudržnosti jakožto podpůrná opatření a že takovéto zdroje by měly být konkrétně cíleny na projekty, jejichž cílem je podpora zaměstnanosti a vzdělávání mládeže;

39.

vyzývá k integrovanému přístupu, který by využíval finanční možnosti, které nabízí Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a vnitrostátní zdroje financování, za účelem dosažení inteligentního růstu; zdůrazňuje úlohu Evropského sociálního fondu (ESF) při podpoře investic do vzdělávání a odborné přípravy, získávání dovedností a celoživotního učení; vyzývá proto důrazně k tomu, aby byl zaručen celkový minimální podíl prostředků pro ESF ve výši 25 % rozpočtu určeného na politiku soudržnosti; domnívá se rovněž, že je důležité, aby členské státy zvýšily informovanost svých vzdělávacích institucí o jiných možnostech financování z EU pro vzdělávací účely;

40.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost pedagogů o klíčových dovednostech, jako jsou techniky pro učení toho, jak se učit, společenské a občanské dovednosti, iniciativa, kulturní povědomí a sebevyjádření; poukazuje proto na význam, který mají investice do programů celoživotního vzdělávání pro pedagogy;

41.

připomíná, že nejpřesnější a nejaktuálnější informace o regionálních trzích práce lze získat právě na nižší než celostátní úrovni, kde mohou hrát místní a regionální orgány důležitou úlohu při zjišťování nesouladu mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi, zajišťovat vhodné programy rekvalifikace a odborného vzdělávání a poskytovat investiční pobídky v reakci na místní poptávku;

42.

zdůrazňuje, že v mnoha odlehlých a znevýhodněných mikroregionech mají studenti vážný problém s fyzickou dostupností škol, což přispívá k vysokému nárůstu předčasného ukončování školní docházky; vyzývá členské státy, aby vzhledem ke značným ekonomickým obtížím, které postihují většinu evropských občanů, podnikly konkrétní kroky k odstranění překážek tohoto druhu;

43.

vítá rovněž vytvoření nové Evropské aliance pro učňovskou přípravu; vyzývá členské státy, aby zahrnuly postupy odborné přípravy do svých reforem a opatření jakožto součást plánů směřujících k realizaci záruk pro mladé a aby za účelem dosažení tohoto cíle uvolnily evropské a vnitrostátní finanční prostředky;

44.

zdůrazňuje skutečnost, že silná partnerství využívají synergií finančních a lidských zdrojů a přispívají k dělení nákladů spojených s celoživotním učením, což má v době úsporných opatření obzvláště velký význam a napomůže zastavit pokles veřejných investic do zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí; připomíná, že partnerství mají rovněž pozitivní dopad na vzdělávání a odbornou přípravu, neboť přispívají ke zlepšování jejich kvality a přístupnosti, aniž by byla dotčena celistvost a nezávislost vzdělávacích institucí;

45.

požaduje prohloubení sociálního a občanského dialogu o otázkách vzdělávání a odborné přípravy na vnitrostátní i unijní úrovni a posílení úlohy sociálních partnerů při tvorbě politik;

46.

domnívá se, že podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru představuje významný krok při zajištění sdílené odpovědnosti za vzdělávání a kariérní rozvoj, přičemž cílem je napomoci absolventům, aby se rychleji přizpůsobovali požadavkům průmyslu a trhu, a zajistit, aby byly k dispozici dodatečné zdroje na modernizaci vzdělávacího procesu v reakci na technologický vývoj;

47.

konstatuje, že sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 s názvem „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ neobsahuje žádná konkrétní prováděcí opatření, která by se týkala spolupráce mezi vzdělávacím sektorem a rozličnými sociálními partnery a partnery z podnikové sféry; vyzývá Komisi, aby aktivně požadovala podporu, iniciativy a další formy spolupráce se soukromým sektorem v oblasti zlepšování vzdělávání v zájmu lepší přípravy studentů na přechod z procesu vzdělávání na trh práce;

48.

vyzývá členské státy, aby zlepšily spolupráci a partnerství mezi podniky a vzdělávacím sektorem na všech úrovních, při začlenění sociálních partnerů a zaměstnavatelů, studentů a organizací mladých lidí, především při vypracovávání učebních osnov, zajištění poradenství a poskytování vzdělávání, odborné přípravy a specializací ve smyslu lepšího provázání učebních osnov s požadavky trhu práce, aby tak nalezly udržitelné řešení problému nesouladu mezi získanými dovednostmi a požadavky trhu práce; požaduje prohloubení sociálního a občanského dialogu na vnitrostátní i unijní úrovni a posílení úlohy sociálních partnerů při tvorbě politik;

49.

vítá znalostní aliance a aliance pro odvětvové dovednosti, s nimiž se počítá v Komisí předloženém návrhu nového víceletého programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; považuje tyto aliance za inovativní a udržitelné způsoby posilování lidských zdrojů;

50.

zdůrazňuje sdílenou odpovědnost různých činitelů v oblasti celoživotního učení, jako jsou vzdělávací instituce, orgány veřejné moci, podniky, jakož i jednotlivci nesoucí odpovědnost za svůj život;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě zvážily myšlenku sdílení nákladů jako způsobu financování vzdělávání; varuje, že žádný mechanismus sdílení nákladů nemůže být uskutečňován na úkor jednotlivců; při jakékoli reformě systémů vzdělávání a odborné přípravy je v prvé řadě třeba dbát na rovnost a univerzální přístup;

52.

vyzývá k větší spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a poskytovateli vzdělání, podnikovou sférou, sociálními partnery, občanskými organizacemi a místními, regionálními a vnitrostátními orgány a službami zaměstnanosti, která by vedla k výměně osvědčených postupů, podporovala partnerství a usilovala o to, aby byly nabízeny kvalitní pracovní a odborné stáže a možnosti učňovské praxe jako účinný způsob řešení otázky volných pracovních míst a trvalého začlenění osob do pracovního procesu při přechodu ze vzdělávacího procesu na pracovní trh; zdůrazňuje, že je třeba zajistit slučitelnost těchto postupů s opatřeními a iniciativami prováděnými na úrovni EU; vyzývá k většímu využití různých evropských programů a dostupných prostředků, zejména regionálního financování;

53.

domnívá se, že je naprosto nezbytné uznat důležitost spojení veřejných a soukromých investic do vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje zároveň, že je třeba zajistit záruky proti případným nežádoucím vedlejším účinkům, jako je např. omezení přístupu ke vzdělání a odborné přípravě socioekonomicky znevýhodněným skupinám;

54.

poukazuje na demografické změny, k nimž v Unii dochází, jako je stárnutí obyvatelstva, nízká porodnost, ale také odliv mozků a únik lidského kapitálu; v důsledku toho poukazuje na potřebu získávat po celý život nové schopnosti a dovednosti, aby se lidé uměli vyrovnat se složitými situacemi, do kterých je staví světové hospodářství, a byli schopni reagovat na nové požadavky pracovního trhu;

55.

poukazuje na to, že je důležité uznat vzdělávání jako lidské právo, jež musí být každému dostupné a jehož cílem je osobní a společenský rozvoj a získání dovedností na celý život; naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily otevřenost přístupu k vzdělávacím a vědeckým materiálům s cílem snížit náklady na vzdělávání a výzkum, zejména vzhledem k tomu, že v této oblasti bylo v celé Unii v nedávné době přistoupeno k rozpočtovým škrtům;

56.

vybízí členské státy, aby podporovaly spolupráci a synergie na poli celoživotního učení, zejména aby vzdělání a jeho plánování ve větší míře zpřístupnily a aby upravily a modernizovaly učební osnovy vzdělávacích institucí – např. využitím rychle se rozvíjejících možností digitálního vzdělávání a tzv. otevřených vzdělávacích zdrojů – s cílem naplnit očekávání mladých lidí a řešit nové výzvy současného světa;

57.

vítá iniciativu Komise nazvanou „Otevření systémů vzdělávání“, jehož cílem je zlepšit účinnost, dostupnost a spravedlnost systémů vzdělávání, odborného vzdělávání a učení intenzivnějším začleněním IKT a nových technologií do vzdělávání a odborného vzdělávání; vyzývá všechny členské státy, aby podpořily iniciativy k otevření systémů vzdělávání;

58.

konstatuje se znepokojením značné rozdíly v dostupnosti zdrojů a znalostí z oblasti IKT ve školách a vysokoškolských institucích mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř těchto států; zdůrazňuje, že využívání infrastruktury a znalostí z oblasti IKT by se mělo stát běžnou záležitostí ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy, aby byli studenti co nejlépe vybaveni na život v digitálním věku;

59.

připomíná význam vysoce kvalitního vzdělání pedagogů a školitelů a potřeby doplňující mobility a odborného vzdělávání pedagogů po celou dobu jejich profesního působení; připomíná, že výběr a odborná příprava, včetně přípravy pedagogů při zaměstnání, představují základní podmínky pro zajištění celkové kvality vzdělávacího systému;

60.

zdůrazňuje potřebu inovativních učebních metod a seznámení studujících s poznatky ohledně didaktických přístupů („naučit se učit“), a to i při zohlednění studentů ze zranitelných sociálních skupin nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami; upozorňuje především na rychlé změny v oblasti IKT, digitálních médií a podnikatelského vzdělávání; zdůrazňuje, že velký význam mají také další osoby s výchovnou funkcí a jejich fungující vzájemná spolupráce v reakci na měnící se povahu vzdělávání (např. pracovníci věnující se mládeži, pedagogové působící ve vzdělávání dospělých a rodiče);

61.

naléhavě vyzývá členské státy, aby investovaly do celoživotního vzdělávání učitelů, a pomohly tak jejich profesnímu a osobnímu rozvoji, a aby také podporovaly finanční postavení učitelů a zlepšily jejich pracovní podmínky; dále zdůrazňuje možné výhody nabytí zkušeností pro učitele vyučováním v jiné evropské zemi;

62.

vyzývá k tomu, aby byli pedagogové oceňováni a dostávalo se jim patřičného uznání s cílem zlepšit kvalitu výuky poskytované žákům;

63.

zdůrazňuje význam, který má zavedení jednotných a objektivních kritérií pro hodnocení účinnosti a účelnosti práce pedagogů a jejich vlivu na akademické výsledky studentů a jejich osobní rozvoj;

64.

zdůrazňuje význam individualizovaných vzdělávacích plánů, které by měly lidem pomoci zdokonalovat v průběhu života své produktivní, sociální a ekonomické dovednosti a osvojovat si nové; považuje individuální přístup formou koučování, tutorování a zaučování za způsob, jak zaučujícím se osobám předávat vědomosti a odborné znalosti i jak jim umožnit rozpoznat silné stránky své osobnosti i požadované schopnosti v dané profesi;

65.

domnívá se, že potřeba rozšířit dostupnost učení je klíčovou prioritou Unie, přičemž je třeba se jasně zaměřit na osoby, které nedosáhly dostatečné úrovně základních dovedností; vybízí členské státy k zavedení zvláštních opatření, která budou mít podobu finanční podpory poskytované lidem s horším socioekonomickým zázemím, aby měl každý možnost dosáhnout nejvyššího možného vzdělání a také aby se zajistily potřeby a dobré životní podmínky studujících;

66.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby vzdělávací systém pokrýval potřeby všech budoucích studentů po celou dobu jejich studia s cílem rozšířit a zabezpečit integrovaný systém vzdělávání a odborné přípravy podporující začlenění, který nabízí podpůrná a na míru upravená řešení a individualizované vzdělávací programy, zejména příslušníkům zranitelných sociálních skupin, kteří jsou vystaveni riziku nezačlenění do společnosti či sociálnímu vyloučení, jako jsou Romové a jiné menšiny, migranti a osoby s duševním a/nebo tělesným postižením a se zvláštními vzdělávacími potřebami;

67.

zdůrazňuje nezbytnost širokého uplatňování hlediska rovnosti žen, především v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM), kde je nepoměrně více mužů než žen, s cílem odstranění profesní segregace a mzdové diskriminace i odstranění diskriminace na základě pohlaví a sexuální orientace ve vzdělávání, a žádá, aby byla přijata politická opatření, která budou k učení motivovat nejvíce zranitelné a znevýhodněné skupiny obyvatel, včetně starších osob, a zajistí jejich integraci; v této souvislosti vybízí členské státy k zavedení zvláštních opatření, která budou mít podobu praktické pomoci nebo finanční podpory pro další vzdělávání;

68.

vyzývá členské státy, aby zajistily širokou škálu podpůrných struktur, např. stipendií, grantů, studentských půjček za výhodných podmínek, doučování, poradenství a vytváření sítí pro znevýhodněné studenty po celou dobu jejich studia, a zabránily tak předčasnému ukončování jejich sekundárního a terciárního vzdělávání, a aby jim pak na terciárním stupni pomohly získat přístup k programu Erasmus, v němž je současná míra účasti pro studenty pocházející z rodin s nízkými příjmy nižší než průměr, a podporovaly jejich přístup ke kvalitním stážím v podnicích, ve veřejné správě a ve sdělovacích prostředcích, a umožnily jim tak získat odpovídající odbornou praxi a podpůrnou síť pro jejich úspěch v budoucím zaměstnání a také integrovat jejich specifické názory do institucionální kultury;

69.

trvá na tom, aby byl cílený přístup uzpůsoben odborné přípravě dětí ze zvláštními vzdělávacími potřebami a dětem a dospělým osobám se zdravotním postižením s cílem rozšířit přístup ke vzdělávání, poskytovat podporu jejich rodinám a umožnit jim naplnit svůj potenciál;

70.

domnívá se, že by všechny členské státy měly vynaložit maximální úsilí ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 %, což je hodnota stanovená v hlavních cílech strategie EU 2020, a to zajištěním vysoce kvalitních předškolních vzdělávacích, rozvojových a pečovatelských programů, které jsou vhodné pro danou věkovou skupinu, pokrývají celé období raného dětství od narození do věku 6 let, a zaručují rovný přístup pro všechny děti;

71.

dále připomíná, že poskytování široké škály mimoškolních činností a zapojení rodičů do vzdělávacího procesu jsou nezbytné pro řešení nerovností vyplývajících z nevýhod v raném dětství, pro předcházení vzdělávání znevýhodněných žáků ve zvláštních oddělených školách a ukončení přenosu chudoby a sociálního vyloučení z generace na generaci, což lze sledovat zapojením příslušných zúčastněných stran, např. místních dobře fungujících nevládních organizací;

72.

sdílí obavy Komise ze znepokojivě nízké míry účasti dospělých na vzdělávání ve většině členských států, která činí v EU v průměru 8,9 %; zdůrazňuje proto potřebu zaměřit se na skupiny dospělých s nízkou kvalifikací a na to, jakou úlohu ve snaze pomoci těmto skupinám sehrává vzdělávání a odborná příprava dospělých, a rovněž na mezigenerační učení; znovu poukazuje na příležitosti, které mohou z hlediska přístupu ke vzdělání a odborné přípravě přinášet otevřené vzdělávací zdroje; připomíná význam podpory digitální gramotnosti a přístupu k IKT i jejich využívání pro všechny věkové skupiny obyvatelstva;

73.

vyzývá členské státy, aby za účelem sociální solidarity a řešení demografických problémů podporovaly dobrovolnou činnost pro všechny věkové skupiny a aby také podporovaly odbornou přípravu nezbytnou v odvětví pečovatelských a podpůrných služeb;

74.

zdůrazňuje možnosti, které nabízejí hromadně přístupné on-line kurzy z hlediska dostupnosti vysoce kvalitního vzdělávání pro všechny, využitím pružnějších a kreativnějších způsobů učení, posílením rovnosti všech studujících a z hlediska snížení nákladů na vzdělávání na straně studujících, ale i na straně vysokých škol;

75.

uznává skutečnost, že překonávání předsudků, které studentům brání ve využívání možností vzdělávání, které nejsou vždy vnímány jako cesta k vysoce uznávanému povolání a postavení ve společnosti je v rámci boje s nezaměstnaností zásadní a zvyšuje přitažlivost odborného a informálního vzdělávání; zdůrazňuje však, že v době vysoké nezaměstnanosti mladých lidí by studenti měli být aktivně informováni o tom, jaké perspektivy zaměstnání se jim volbou určitého vzdělávání realisticky otevírají; naléhavě v této souvislosti členské státy vyzývá, aby podporovaly programy odborného poradenství a podpory pro žáky a studenty při volbě povolání;

76.

domnívá se, že uplatňování systémů poradenství pro profesní vzdělávání a kariérní rozvoj představuje významný krok, pokud jde o nasměrování mladých lidí ke správným studijním oborům a volbě profese, a že díky tomu se zvýší jejich motivace ke studiu a odbornému vzdělávání;

77.

rozhodně podporuje vytváření evropského prostoru dovedností a kvalifikací, jehož cílem je dosažení transparentnosti a přeshraničního uznávání kvalifikací získaných v rámci odborného vzdělávání a přípravy nebo vysokoškolského studia; navrhuje, aby byly tímto způsobem případně uznávány i kvalifikace, které nebyly získané v rámci systému formálního vzdělávání a odborné přípravy, což je možno vnímat jako nástroj zmocnění, demokratické účasti, sociálního začleňování a jako cestu k zapojení lidí do pracovního trhu nebo k jejich návratu na něj;

78.

zdůrazňuje důležitost včasného provedení iniciativ zaměřených na zlepšení přeshraničního uznávání kvalifikací v Unii, zejména evropského rámce kvalifikací, evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), a včasného podání zpráv o jejich provedení;

79.

vyzývá členské státy, aby vytvořily srovnávací rámec týkající se vysokoškolských titulů a poskytly referenční bod pro vzdělání a dovednosti nabyté v rámci vzdělávacích systémů;

80.

důrazně vyzývá členské státy, aby při zapojení relevantních zúčastněných stran pravidelně sledovaly a vyhodnocovaly, zda jejich systémy a programy vzdělávání dokázaly oslovit příslušníky zranitelných sociálních skupin a zda se jim daří zaručit na všech úrovních rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání podporujícímu začlenění a zda dovednosti, které jejich systém vzdělávání a výcviku nabízí, skutečně zvýšily zaměstnatelnost studentů, sociální integraci a aktivní občanství; rovněž vyzývá členské státy, aby co nejdříve realizovaly doporučení týkající se vzdělávání v rámci evropského semestru a další doporučení Komise;

81.

vyzývá Komisi, aby sledovala, zda členské státy podnikly nezbytné kroky k reformě svých systémů vzdělávání s cílem splnit výše uvedené cíle;

82.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.