19.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 181/35

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) ze dne 10. prosince 1982,

—

s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN v oblasti rybolovu, zejména na odstavec 157 rezoluce 66/68 o povinnostech rozvinutých států vůči nejméně rozvinutým státům a malým ostrovním rozvojovým státům,

—

s ohledem na dohodu z roku 1995 o provedení ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a populací vysoce stěhovavých ryb,

—

s ohledem na Mezinárodní akční plán FAO pro řízení rybolovné kapacity, který Rada FAO schválila v listopadu 2000 (mezinárodní akční plán pro kapacitu),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (1),

—

s ohledem na Dohodu o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu přijatou na třicáté šesté konferenci FAO dne 22. listopadu 2009,

—

s ohledem na své usnesení o vnější dimenzi společné rybářské politiky ze dne 22. listopadu 2012 (2),

—

s ohledem na společné sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. března 2012 nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“ (3),

—

s ohledem na Úmluvu o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu, k níž EU přistoupila na základě rozhodnutí Rady č. 2005/75/ES s účinností ode dne 25. ledna 2005 (4),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (5),

—

s ohledem na Úmluvu o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (6), která byla schválena jménem EU prostřednictvím rozhodnutí Rady č. 2012/130/EU (7), a kterou se zřizuje Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2011/144/EU ze dne 15. února 2011 o uzavření prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (8),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (9), dále jen „dohoda z Cotonou“,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond (10),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi Evropským společenstvím a Federativními státy Mikronésie o rybolovu ve Federativních státech Mikronésie (11),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Kiribatskou republikou na straně druhé (12),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy (13),

—

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 o oznámení třetím zemím, u kterých Komise považuje za možné, že budou určeny jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (14),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0297/2013),

A.

vzhledem k tomu, že za účelem uplatňování soudržnosti politik pro rozvoj by měly být politiky EU, které mají vliv na rybolov v tichomořských zemích AKT – tj. rybářská, obchodní a rozvojová politika – uplatňovány tak, aby bylo zajištěno jejich přispívání k cílům udržitelného rozvoje rybolovu stanoveným tichomořskými zeměmi AKT; vzhledem k tomu, že tento přístup by měl být začleněn do nadcházejícího obnovení dohody z Cotonou nebo do nástrojů, které by tuto dohodu mohly nahradit;

B.

vzhledem k tomu, že EU musí usilovat o soudržnost politiky ve prospěch rozvoje s ohledem na čl. 208 odst. 1 SFEU, podle kterého „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“;

C.

vzhledem k tomu, že po Austrálii je EU v tomto regionu druhým největším dárcem, přičemž svou pomoc poskytuje prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (ERF), a že na podporu činností souvisejících s rybolovem je určeno pouze 2,3 % podpor z 10. ERF, navzdory tomu, že rybolovné zdroje představují hlavní zdroj bohatství tichomořských zemí AKT a jediný zdroj, který je všem těmto zemím společný, a že země západního a středního Tichomoří opakovaně vyjádřily svůj záměr učinit z lovu tuňáka základ sociálního a hospodářského rozvoje regionu;

D.

vzhledem k tomu, že dvoustranným a vícestranným obchodním dohodám, o nichž jedná EU, by měla předcházet posouzení dopadů, zejména pokud jde o zachování živých mořských zdrojů a o dopady těchto dohod na místní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že tyto dvoustranné a vícestranné dohody by se měly řídit závěry těchto posouzení dopadů;

E.

vzhledem k tomu, že v rámci probíhajících jednání o dohodě o hospodářském partnerství (EPA) mezi EU a zeměmi AKT zaměřených na přizpůsobení systému všeobecných preferencí vyplývajícího z dohody z Cotonou pravidlům Světové obchodní organizace mají produkty rybolovu zásadní význam pro přístup k evropským trhům i ke zdrojům a řádné správě v oblasti rybolovu, jejímž cílem je dosáhnout udržitelného rozvoje;

F.

vzhledem k nebezpečí, které představuje odchylka od pravidel původu uvedená v čl. 6 odst. 6 protokolu II o pravidlech původu, který je přílohou prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a tichomořskými státy, a k rizikům nekalé soutěže na evropském trhu s produkty rybolovu, která z ní plynou;

G.

vzhledem k tomu, že EU má zájem na rozvíjení vztahů s regionem Tichomoří a na vzájemné spolupráci za účelem dosažení rozvojového cíle, přičemž základem je zachování rybolovných zdrojů, prosazování udržitelného rozvoje rybolovu a podpora transparentního řízení rybolovu;

H.

vzhledem k tomu, že téměř polovina světových úlovků tuňáka pochází z vod západního a středního Tichomoří, z čehož 80 % spadá do výlučných ekonomických zón ostrovních států a pouze 20 % do mezinárodních vod;

I.

vzhledem k tomu, že z nejnovějších posouzení populací, která prováděl vědecký výbor WCPFC v roce 2012, nevyplývá, že v oblasti, kterou tato komise reguluje, dochází k nadměrnému lovu tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) ani tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), ale vyplývá z nich, že dochází k nadměrnému lovu tuňáka velkookého (Thunnus obesus); vzhledem k tomu, že úmrtnost mezi mladými jedinci tuňáka velkookého při lovu košelkovými nevody, zejména pokud jsou vybaveny uzavíracím mechanismem, je velmi znepokojující;

J.

vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení, k nimž došlo v oblasti sledování, kontroly a dohledu v dané oblasti Tichomoří, bylo zaznamenáno, že v důsledku značného nárůstu počtu plavidel lovících košelkovými nevody (zejména z Asie a z ostrovních států) a rovněž v důsledku zvýšení intenzity rybolovu a nezákonného rybolovu je ohrožena udržitelnost zdrojů v tomto regionu;

K.

vzhledem k tomu, že přístupem EU k oblasti rybolovu v Tichomoří by měla být aktivní podpora stávajícího regionálního úsilí o řešení nadměrného rybolovu a zlepšení řízení rybolovu;

L.

vzhledem k tomu, že v regionu tradičně působí agentury a organizace pro řízení lovu tuňáka, např. Rybolovná agentura Fóra tichomořských ostrovů (Pacific Islands Forum Fisheries Agency), známá pod zkratkou FFA, a subregionální subjekt smluvních stran Dohody z Nauru (Parties to the Nauru Agreement), dále jen PNA;

M.

vzhledem k tomu, že smluvní strany zavedly v dohodě z Nauru z roku 2008 systém dny/plavidlo (Vessel Day Scheme – VDS) ve snaze řídit přístup do vod smluvních stran dohody z Nauru (PNA), omezit intenzitu rybolovu v těchto vodách a maximalizovat výhody vyplývající pro malé ostrovní rozvojové státy z rybolovu v Tichomoří;

N.

vzhledem k tomu, že strany ve skutečnosti vykonávají nadměrné úsilí a že se v rámci WCPFC vedou diskuse o novém opatření na zachování a řízení na následující roky, které se zabývá omezeními tohoto úsilí;

O.

vzhledem k tomu, že Spojené státy americké uzavřely mnohostrannou dohodu s tichomořskými státy v roce 1988, a že tato dohoda, o která se v současnosti znovu jedná, zaručuje přístup k přibližně 20 % dnů rybolovu v tomto regionu;

P.

vzhledem k tomu, že systém dny/plavidlo (Vessel Day Scheme – VDS) musí být plně transparentní a jeho ustanovení musí být zlepšena a uplatňována všemi členy proto, aby mohl plnit své cíle a aby se zajistila plná slučitelnost opatření přijatých jak ve výlučných ekonomických zónách, tak na volném moři;

Q.

vzhledem k tomu, že podle očekávání bude cena přístupu pro zámořská loďstva v příštích letech i nadále výrazně narůstat, neboť pro země v dané oblasti představuje významný zdroj příjmů; vzhledem k tomu, že cena za den rybolovu schválená pro rok 2014 na výročním zasedání zemí PNA dosahuje minimálně 6 000 USD;

R.

vzhledem k tomu, že dohody o partnerství, které uzavírá EU v oblasti rybolovu, včetně dohod se zeměmi v této oblasti, jsou již tradičně založeny na omezení počtu plavidel s indikativním uvedením referenční nosnosti, což je zdrojem rozporů, neboť země PNA zavedly systém VDS a přejí si jej uplatňovat i na dohody o partnerství s EU;

S.

vzhledem k tomu, že dobře koncipovaný a náležitě prosazovaný systém dny/plavidlo může představovat preventivní prostředek proti dalšímu zvyšování intenzity rybolovu v regionu;

T.

vzhledem k tomu, že EU v rámci svých vztahů se třetími zeměmi stanovila spolupráci a soulad v oblasti nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu jako podmínku uzavření dohod o partnerství v odvětví rybolovu; vzhledem k tomu, že čl. 38 odst. 9 nařízení (ES) č. 1005/2008 o boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu stanoví, že Komise nezahájí jednání o uzavření těchto dohod o partnerství se zeměmi, které v tomto směru nespolupracují;

U.

vzhledem k tomu, že by dohody o hospodářském partnerství (EPA) měly zahrnovat konkrétní odkaz na provádění nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, a nikoli pouze obecnou formulaci o potřebě proti němu bojovat, a že by neměly být uzavírány s třetími zeměmi považovanými za „nespolupracující“;

V.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 oznámila Fidži a Vanuatu jako možné nespolupracující země ve smyslu nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, a to jednak z důvodu, že tyto země nepřijaly odstrašující opatření a postihy proti plavidlům registrovaným v zemích, které provádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, jednak z důvodu, že neuvedly do praxe doporučení vydaná regionálními rybářskými organizacemi;

W.

vzhledem k tomu, že loďstvo Společenství lovící košelkovými nevody působí tradičně zejména ve středním Tichomoří, a to jak v mezinárodních vodách, tak i ve výlučných ekonomických zónách Kiribati a také Tuvalu, Tokelau a Nauru, a to na základě soukromých dohod;

X.

vzhledem k tomu, že EU nicméně kromě dohody s Kiribati vyjednala i další dohody o partnerství v odvětví rybolovu s některými zeměmi západního Tichomoří, které ale nevstoupily v platnost, neboť dohoda s Federativními státy Mikronésie nebyla ratifikována parlamentem této země a jednání o obnovení dohody se Šalamounovými ostrovy je od roku 2012 zastaveno;

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská komise dokončila předběžná hodnocení ohledně Cookových ostrovů a Tuvalu s cílem zahájit jednání o dohodách o rybolovu s těmito zeměmi a že byla podepsána příslušná memoranda o porozumění, která jsou předpokladem k tomu, aby bylo možné požádat Radu o mandát k jednání;

Z.

vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost na svém zastoupení na Fidži až dosud postrádala zaměstnance pověřené záležitostmi rybolovu;

1.

vybízí Komisi, aby zajistila soudržnost všech politik Unie, které mají dopad na tento region, jak vyžaduje článek 208 SFEU, zejména politiky v oblasti rybolovu, obchodu a rozvoje, a aby posílila možné synergie za účelem dosažení multiplikačního účinku, který zajistí co největší prospěch jak pro státy Tichomoří, tak pro členské státy Evropské unie, a aby přitom podpořila mezinárodní rozměr a posílila tak strategickou přítomnost EU, více zviditelnila EU v západním a středním Tichomoří a přispěla k udržitelnému využívání tichomořských zdrojů;

2.

domnívá se, že v rámci budoucích vztahů s tichomořskými zeměmi AKT po ukončení Dohody z Cotonou by v rybolovné strategii měl být uplatňován regionální přístup, který posílí postavení a úlohu EU v regionu západního a středního Tichomoří;

3.

žádá Komisi, aby zajistila, aby v rámci 11. ERF byla zohledněna jak tato strategie, tak i možnost zvýšit procentní podíl podpory pro jednotlivá odvětví určené na řešení potřeb rybářských komunit (včetně zvýšení jejich přispění k místnímu zabezpečení potravin) a na rozvoj rybolovné infrastruktury pro vykládku a místní zpracování úlovků, neboť rybolov představuje jeden z hlavních ekonomických zdrojů tohoto regionu.

4.

vítá skutečnost, že zastoupení EU na Fidži bylo nedávno doplněno o další pracovníky, kteří se budou zvláště zabývat záležitostmi rybolovu, a věří, že toto opatření pomůže navázat se zeměmi tohoto regionu trvalé a konkrétní vztahy v oblasti rybolovu;

5.

dále, v souladu s úmluvou „Cairns Compact“ ze srpna roku 2009, vyzývá k lepší koordinaci a vzájemnému doplňování se s dalšími aktéry, kteří v tomto regionu působí, co se týče rozvojové pomoci; vítá skutečnost, že se dne 12. června 2012 konalo druhé zasedání ministrů EU a Fóra tichomořských ostrovů, které upevňuje politický dialog mezi EU a Tichomořím, především v oblasti rybolovu a rozvoje, a zajišťuje tak lepší účinnost opatření přijímaných EU a zeměmi tohoto regionu;

6.

zdůrazňuje, že zámořská loďstva musí ve spolupráci s tichomořskými zeměmi přispět ke snížení tlaku na rybolov populací tropického tuňáka, a to také prostřednictvím výrazného snížení míry úmrtnosti mladých jedinců druhu tuňák velkooký, jehož populace má pro region velký hospodářský význam a v současné době čelí nadměrnému rybolovu;

7.

zdůrazňuje, že je důležité zavést rybolovnou strategii pro západní a střední Tichomoří, a to s ohledem na význam tohoto regionu pro oblasti rybolovu a na hodnotu, kterou má pro loďstvo Unie a pro trh EU a její průmysl v odvětví zpracování produktů rybolovu, a zdůrazňuje rovněž, že by měla být zajištěna právní jistota pro plavidla působící v tomto regionu;

8.

uvádí, že strategie v oblasti přístupu ke zdrojům ve výlučných ekonomických zónách zemí tohoto regionu, kterou EU uplatňuje prostřednictvím dohod o spolupráci v odvětví rybolovu, nepřinesla, s výjimkou dohody s Kiribati, patřičné výsledky, a domnívá se, že pro obnovu a konsolidaci těchto dohod je zapotřebí zavést nový rámec úzkých a výhodných vztahů mezi různými zúčastněnými stranami;

9.

domnívá se, že potíže plynou částečně ze skutečnosti, že EU neúspěšně jednala o dohodách se zeměmi západního Tichomoří, což je oblast, v níž se nacházejí výlučné ekonomické zóny Šalamounových ostrovů a Federativních států Mikronésie, místo aby svou energii zaměřila na oblast středního Tichomoří, kam se tradičně soustředila činnost loďstev Unie provádějících lov košelkovými nevody;

10.

velmi oceňuje skutečnost, že Evropská komise dokončila předběžná šetření ohledně Cookových ostrovů a Tuvalu s cílem zahájit jednání o dohodách o rybolovu s těmito zeměmi a že byla podepsána příslušná memoranda o porozumění, která jsou předpokladem k tomu, aby bylo možné požádat Radu o mandát k jednání;

11.

domnívá se, že tento nový směr jednání lépe odpovídá regionálnímu přístupu, který opakovaně požaduje Parlament, zejména v souvislosti s lovem vysoce stěhovavých druhů ryb; žádá Komisi, aby v případě jednání se smluvními stranami PNA a dalšími tichomořskými zeměmi AKT zajistila dodržování ustanovení WCPFC;

12.

uvádí, že přístup EU k Tichomoří by měl pomoci rozvojovým státům, zejména malým ostrovním rozvojovým státům, v jejich úsilí o získání větších výhod z udržitelného využívání tažných a vysoce stěhovavých rybích populací a měl by také pomoci posílit regionálního úsilí o udržitelnou ochranu a řízení rybolovu těchto populací, jak to požadovala revizní konference UNFSA;

13.

vyjadřuje znepokojení nad výskytem nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu v této oblasti, a přestože uznává, že došlo k určitému zlepšení, co se týče správy v oblasti rybolovu, domnívá se, že tyto pokroky jsou stále ještě nedostatečné, zejména pokud jde o zavedení základních nástrojů pro boj s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem;

14.

vyzývá Komisi, aby do ustanovení EPA, o níž jedná s tichomořskými zeměmi, začlenila výslovný odkaz na nařízení (ES) č. 1005/2008 o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu;

15.

vyzývá státy sdružené v rámci AKT, aby se i nadále aktivně zapojovaly do činností regionálních organizací pro řízení rybolovu a aby pravidelně informovaly občanskou společnost a socioprofesní organizace o rozhodnutích týkajících se rybolovu;

16.

žádá Komisi, aby přijala opatření za účelem zavedení dlouhodobější strategii týkající se přístupu loďstva EU ke zdrojům ve výlučných ekonomických zónách zemí této oblasti, která se bude opírat o rámcovou regionální dohodu mezi Evropskou unií a zeměmi západního a středního Tichomoří projednanou společně s FFA a založenou na těchto bodech:

17.

zdůrazňuje, že v poslední etapě tohoto procesu by měl být uplatněn výlučně regionální přístup, tzn. tato etapa by měla mít formu uzavřené mnohostranné dohody o spolupráci v odvětví rybolovu se signatářskými zeměmi EPA, která loďstvu Unie umožní přístup ke zdrojům ve výlučných ekonomických zónách těchto zemí;

18.

doporučuje, aby Komise tuto strategii rybolovu pro tichomořský region a zvláštnosti ostrovních států zohlednila při revizi dohody z Cotonou;

19.

zdůrazňuje, že Parlament musí být patřičně zapojen do procesu přípravy a vyjednávání i do dlouhodobého sledování a posuzování toho, jak fungují dvoustranné dohody, a to v souladu s ustanoveními SFEU; trvá na tom, aby byl Parlament okamžitě a plně informován, za stejných podmínek jako Rada, o všech fázích postupu týkajícího se dohod o partnerství v oblasti rybolovu, v souladu s čl. 13 odst. 2 a čl. 218 odst. 10 SFEU; připomíná své přesvědčení, že by Parlament na zasedáních Smíšeného výboru, která předpokládají dohody o rybolovu, měl být zastoupen pozorovateli; trvá na tom, aby se těchto zasedání účastnili i pozorovatelé občanské společnosti, včetně zástupců odvětví rybolovu z EU i ze třetích zemí;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal tuto zprávu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.