9.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/178

—

s ohledem na dohodu z Libréville (Gabon) ze dne 11. ledna 2013 o řešení politicko-vojenské krize ve Středoafrické republice (SAR) podepsané pod záštitou vrcholných představitelů států a vlád Hospodářského společenství států střední Afriky (ECCAS), která stanoví podmínky pro ukončení krize v SAR,

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 14. srpna 2013 o situaci v SAR a zprávy vedoucího spojené kanceláře OSN pro upevnění míru ve Středoafrické republice (Binuca), zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti a zástupce generálního tajemníka pro lidská práva,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2088 (2013) ze dne 24. ledna 2013 a na prohlášení Rady bezpečnosti o situaci v SAR, a se žádostí, aby Rada bezpečnosti podpořila novou operaci vedenou v Africe,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost Africké unie ze dne 19. července 2013, které schvaluje zahájení operace na podporu míru pod africkým vedením od 1. srpna 2013,

—

s ohledem na mimořádné summity vrcholných představitelů států a vlád ECCAS konané v N'Djameně (Čad) dne 21. prosince 2012, 3. dubna 2013 a 18. dubna 2013 a na jejich rozhodnutí zřídit Přechodnou národní radu (NTC) s legislativními a ustavujícími pravomocemi a přijmout časový plán pro proces přechodu v SAR,

—

s ohledem na zasedání Mezinárodní kontaktní skupiny dne 3. května 2013 v Brazzaville (Kongo), která validovala časový plán přechodu a zřídila zvláštní fond na pomoc SAR,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o SAR ze dne 21. prosince 2012, 1. a 11. ledna 2013, 25. března 2013, 21. dubna 2013 a 27. srpna 2013,

—

s ohledem na prohlášení komisaře pro humanitární pomoc a civilní ochranu o propuknutí nového konfliktu ve Středoafrické republice ze dne 21. prosince 2012,

—

s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o SAR ze dne 19. června 2013,

—

s ohledem na tisková prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Středoafrické republice ze dne 27. prosince 2012 a ze dnů 4. a 11. ledna 2013,

—

s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 26. prosince 2012, v němž odsuzuje útoky povstalců a vyzývá všechny strany, aby respektovaly rozhodnutí ECCAS v N'Djameně ze dne 21. prosince 2012 a 5. srpna 2013, které vyzývá k ukončení beztrestnosti za závažná porušování lidských práv v SAR, včetně zvážení sankcí,

—

s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navanethem Pillayové ze dne 16. dubna 2013, ve kterém vyzvala k ukončení násilí a obnovení právního státu v zemi,

—

s ohledem na prohlášení předsedy Komise Africké unie, Nkosazany Dlamini-Zumy o situaci v SAR ze dnů 12., 19. a 31. prosince 2012,

—

s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2013 o situaci v SAR (1),

—

s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že poté, co bojovníci koalice Séléka dosáhli dne 24. března 2013 vojenského vítězství a chopili se moci, se mnohonásobně zvýšil počet případů násilí na obyvatelstvu, znásilnění, trestných činů, zvýšil se rozsah fyzického násilí, rabování a dalšího porušování lidských práv, a to jak v hlavním městě, tak i na venkově, neboť uvedení bojovníci se zcela vymkli kontrole;

B.

vzhledem k tomu, že odzbrojovací operace vedená Sélékou dne 20. srpna roku 2013 v Boy-Rabé, tj. v oblasti, kde převažují stoupenci bývalého prezidenta Françoise Bozizé, vedla k zabití 11 osob, přičemž desítky dalších byly zraněny, a došlo i k drancování;

C.

vzhledem k tomu, že 28. srpna 2013 více než 5 000 obyvatel Bangui uprchlo na hlavní mezinárodní letiště v SAR, aby uniklo před drancováním bývalých povstaleckých bojovníků, a obsadilo rozjezdovou dráhu letiště asi na 18 hodin;

D.

vzhledem k tomu, že riziko obnovení ozbrojených nepřátelských akcí ze strany bývalých středoafrických ozbrojených sil, které podporují sesazeného prezidenta Françoise Bozizé a vzhledem k možnosti rozdmýchání napětí mezi náboženstvími a vzniku rizik z něho plynoucích;

E.

vzhledem k tomu, že státní zástupce požadoval dne 4. září 2013 u soudu v Bangui trest odnětí svobody na 10 let pro 24 bývalých povstalců z koalice Séléka, kteří byli postaveni před soud v první procesu, jenž se zabývá trestnými činy spáchanými v SAR;

F.

vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv je základní hodnotou Evropské unie a představuje zásadní prvek dohody z Cotonou;

G.

vzhledem k tomu, že nemožnost stíhat osoby porušující lidská práva a pachatele válečných zločinů před soudem nahrává ovzduší beztrestnosti a páchání nových trestných činů;

H.

vzhledem k tomu, že žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydala dne 7. srpna 2013 své druhé varování, že trestné činy spáchané v SAR mohou spadat pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a že její úřad je bude v případě potřeby stíhat;

I.

vzhledem k tomu, že výše uvedené násilí vede k dalšímu vysídlování obyvatelstva, Úřad OSN pro koordinaci humanitární pomoci odhaduje, že z domova odešla třetina populace a trpí podvýživou, že 1,6 milionu lidí zoufale potřebuje pomoc, z toho 200 tisíc zdravotní péči, že 484 000 osob má velký nedostatek potravin, 206 000 osob bylo vysídleno, 60 000 osob nalezlo útočiště v sousedních zemích; navíc 650 000 dětí nechodí do školy, protože školy obsadily ozbrojené skupiny a 3 500 dětí naverbovaly ozbrojené síly a skupiny;

J.

vzhledem k tomu, že kamerunské úřady dne 21. srpna 2013 dočasně uzavřely hranici se SAR hned poté, co vydaly prohlášení, že povstalci z koalice Séléka rebelové zaútočili na pohraniční město Toktoyo a zabili kamerunského pohraničníka; vzhledem k tomu, že i když byla hranice znovu otevřena, řidiči nákladních vozů nadále váhají, zda mohou přejet hranice do SAR, a to kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci;

K.

vzhledem k tomu, že SAR čelí sociálním a hospodářským problémům, protože veřejný i soukromý sektor byl zpleněn a zničen, což vážně podkopalo správu země a její hospodářskou strukturu a způsobilo sociální bouři; vzhledem k tomu, že masivně byly vytunelovány také nemocnice, v důsledku čehož se zdravotní péče v zemi dostala do katastrofální situace;

L.

připomínaje, že dohoda z Libreville je i nadále základem pro přechodná ujednání; vzhledem k tomu, že po uplynutí 18měsíčního přechodného období se musí konat svobodné, demokratické, transparentní a regulérní volby, avšak prezident země, předseda vlády, členové přechodného kabinetu a členové předsednictva Přechodné národní rady v nich nebudou moci kandidovat;

M.

vzhledem k tomu, že schůzka společenství ECCAS dne 3. dubna 2013 vytvořilo Přechodnou národní radu a na schůzce dne 18. dubna 2013 byl přijat plán jejího složení a fungování;

N.

vzhledem k tomu, že v květnu 2013 byla vytvořena Mezinárodní kontaktní skupina pro Středoafrickou republiku, aby koordinovala regionální, celoafrický a mezinárodní postup s cílem nalézt trvalé řešení problémů, do nichž země opakovaně upadá;

O.

vzhledem k tomu, že Evropská unie navázala řádný politický dialog se SAR na základě Dohody z Cotonou a je hlavním dárcem finanční pomoci a že se dne 8. července 2013 rozhodla svou humanitární pomoc navýšit o 8 milionů EUR, takže celkově dosahuje 20 milionů EUR; vzhledem k tomu, že tato pomoc EU by nemusela stačit a musí se zapojit i další mezinárodní partneři;

P.

vzhledem k tomu, že se SAR již od své nezávislosti, kterou získala v roce 1960, celá desetiletí potýká s nestabilitou a politickými nepokoji; vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že jde o zemi bohatou na přírodní zdroje (dřevo, zlato, diamanty, uran atd.), patří SAR až 179. místo v indexu lidského rozvoje OSN (ze 187 zemí) a tato země, v níž žije pod hranicí chudoby zhruba 70 % obyvatel, tak zůstává jednou z nejchudších zemí na světě;

1.

odsuzuje neústavní převzetí moci ozbrojenými silami a koalicí Séléka dne 24. března 2013;

2.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací v SAR, kterou charakterizuje naprosté zhroucení právního řádu a veřejného pořádku a neexistence právního státu; odsuzuje násilí z poslední doby, které ještě dále podlomilo fungování těch nejzákladnějších služeb v zemi a ještě zhoršilo již tak děsivou humanitární situaci, v níž se nachází veškeré obyvatelstvo;

3.

vyzývá orgány SAR, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu civilního obyvatelstva, aby učinily přítrž tomu, aby ozbrojené skupiny najímaly a využívaly děti, a obnovily bezpečnost a veřejný pořádek a také základní služby dodávky elektřiny a vody;

4.

důrazně odsuzuje vážná porušení humanitárního práva a široce rozšířené porušování lidských práv, zejména příslušníky povstalecké skupiny Séléka, včetně poprav bez řádného soudu, hromadných poprav, případů násilných zmizení, svévolného zatýkání a zadržování, mučení, sexuální násilí a násilí založené na pohlaví a najímání dětských vojáků;

5.

vyzývá orgány SAR a veškeré zúčastněné strany, aby se zabývaly strukturálními příčinami opakujících se krizí v zemi a společně pracovaly na plnění dohody z Libreville, která stanoví podmínky pro přechodnou situaci v zemi a pro návrat k ústavnímu pořádku, s cílem dosáhnout trvalého míru a zavedení demokratických postupů;

6.

vyzývá mezinárodní partnery, aby plně podpořili jejich společné úsilí v oblasti bezpečnosti, humanitární pomoci a budování právního státu; vybízí Radu bezpečnosti OSN, aby se bezodkladně zabývala žádostí o podporu, kterou podala Africká unie a která má umožnit financovat 3 600 civilních pracovníků a vojáků v misi pro upevnění míru v SAR;

7.

podporuje současný přechod od Mise pro upevnění míru v SAR (Micopax) k Mezinárodní misi na podporu míru v SAR pod africkým vedením (AFISM-CAR), která by měla plnit svůj mandát pod záštitou OSN;

8.

vítá rozhodnutí hlav států společenství ECCAS zvýšit výrazně velikost mnohonárodních sil pro střední Afriku (FOMAC) a schválit odpovídající mandát mise, která musí přispět k obnovení bezpečnosti v SAR; zároveň je znepokojen tím, že i když bylo v SAR rozmístěno 1 300 vojáků ze zemí ECCAS, nedokázali zabránit pádu země do stavu, kdy v ní panuje bezpráví; upozorňuje, že zhoršující se situace v SAR by mohla vést k nestabilitě v regionu;

9.

žádá, aby ti, kdo porušují lidská práva, páchají válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, sexuální násilí na ženách a provádějí nábor dětských vojáků, byli nahlášeni, identifikováni, trestně stíháni a potrestáni podle vnitrostátního a mezinárodního trestního práva; poukazuje v této souvislosti na to, že situace v SAR již byla postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu a že podle statutu soudu se na genocidu, zločiny proti lidskosti ani na válečné zločiny nevztahuje žádná promlčecí doba;

10.

vítá rozhodnutí SAR zahájit program shromažďování nezákonně držených zbraní v reakci na násilí a drobnou kriminalitu v této chronicky nestabilní zemi; naléhavě vyzývá vládu, aby odevzdání takových zbraní stanovila jako povinné;

11.

bere na vědomí zřízení smíšené vyšetřovací komise, která se má zabývat násilnostmi spáchanými poté, co se chopila moci Séléka, a vyzývá všechny strany zapojené do této struktury, aby společně usilovaly o národní usmíření;

12.

dále pokládá za nezbytné řešit důsledky konfliktů, zejména reformou ozbrojených sil a bezpečnostních složek, demilitarizací, demobilizací a znovuzačleněním bývalých bojovníků do společnosti, repatriací uprchlíků, návratem vysídlených osob do jejich domovů a provedením životaschopných rozvojových programů;

13.

trvá na tom, že pro nalezení východisek z krize a vybudování cesty pro udržitelný rozvoj v regionu je nezbytně nutné komplexní politické řešení, včetně spravedlivého rozdělování příjmů prostřednictvím státního rozpočtu; vyzývá generálního tajemníka OSN, aby jmenoval expertní komisi, jejímž úkolem by bylo prozkoumat, jak jsou využívány zemědělské a nerostné zdroje SAR, s cílem vytvořit právní rámec, který umožní, aby ze zdrojů země mělo prospěch její obyvatelstvo;

14.

vítá větší podporu EU řešení humanitární krize v SAR a vyzývá EU a její členské státy jako hlavní dárce pomoci pro tuto zemi, aby zvýšily koordinaci svého postupu s dalšími dárci a mezinárodními institucemi, aby se podařilo odpovídajícím způsobem pokrýt naléhavé humanitární potřeby a zmírnit utrpení lidu SAR; požaduje, aby se u příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN v září 2013 konala mezinárodní schůzka o SAR;

15.

požaduje zintenzívnění mezinárodních operací se souhlasem SAR, které mají za cíl zadržet příslušníky skupiny ARS a ukončit ničení, které tato zločinecká skupina provádí;

16.

žádá orgány Středoafrické republiky, aby splnily povinnosti obsažené v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, ke kterým se jejich země zavázala;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, orgánům Africké unie, společenství ECCAS, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU a členským státům Evropské unie.