12.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/23

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii a na články 8 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatou Valným shromážděním OSN dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325,

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Radou v březnu 2011 (1),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu (2), na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na Čtvrté světové konferenci o ženách (Peking + 10) (3) a na usnesení ze dne 25. února 2010 o akční platformě OSN pro rovnost mužů a žen nazvané „Peking + 15“ (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Stanovisko Komise k žádosti Albánie o členství v Evropské unii“ (COM(2010)0680), v němž se uvádí, že rovnost žen a mužů není v praxi plně zaručena, a to zejména v oblasti zaměstnanosti a přístupu k peněžní pomoci,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Stanovisko Komise k žádosti Černé hory o členství v Evropské unii“ (COM(2010)0670), v němž se uvádí, že rovnosti žen a mužů nebylo v praxi plně dosaženo,

—

s ohledem na zprávy Komise o pokroku kandidátských a potenciálně kandidátských zemí za rok 2012, které jsou přiloženy ke sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvanému „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2012–2013“ (COM(2012)0600),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 o studii proveditelnosti, pokud jde o dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem (COM(2012)0602),

—

s ohledem na Sdělení Komise ze dne 10. října 2012 o hlavních zjištěních souhrnné monitorovací zprávy o stavu připravenosti Chorvatska na členství v EU (COM(2012)0601),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2008 nazvané „Západní Balkán: posilování evropské perspektivy“ (COM(2008)0127),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. ledna 2006 nazvané „Západní Balkán na cestě do EU: upevňování stability a zvyšování prosperity“ (COM(2006)0027),

—

s ohledem na závěry Rady ze dnů 2. a 3. června 2005, v nichž byly členské státy a Komise vyzvány k posílení svých institucionálních mechanizmů na prosazování rovnosti pohlaví a k vytvoření rámce pro hodnocení provádění Pekingské akční platformy, aby mohl být pokrok sledován soustavněji a systematičtěji,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 30. listopadu a 1. prosince 2006 ohledně Přezkumu provádění Pekingské akční platformy členskými státy a orgány EU – Ukazatele týkající se institucionálních mechanizmů,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 30. září 2009 o Přezkumu provádění Pekingské akční platformy členskými státy a orgány EU,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o situaci žen na Balkáně (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o unijní strategii pro začleňování Romů (6),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0136/2013),

A.

vzhledem k tomu, že sedm zemí západního Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kosovo, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá hora a Srbsko – se nachází v různých fázích procesu přistoupení k Evropské unii; vzhledem k tomu, že tyto země musejí v průběhu tohoto procesu přijmout a zavést právní předpisy a další závazky EU v oblasti rovnosti žen a mužů;

B.

vzhledem k tomu, že uplatňování práv žen a opatření zaměřených na rovnost žen a mužů vyžadují zvyšování povědomí o těchto právech a soudní i mimosoudní způsoby, jak tato práva naplňovat, a aby vládní i nezávislé instituce zahájily, uskutečňovaly a sledovaly jejich uplatňování;

C.

vzhledem k tomu, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a s následnými rezolucemi hrají ženy zásadní úlohu v úsilí o dosažení míru, stabilizace a usmíření, a vzhledem k tomu, že jejich přínos by měl být uznán a podporován;

1.

konstatuje, že přistupující země západního Balkánu přijaly množství právních předpisů požadovaných v rámci procesu přistoupení k EU, avšak tyto právní předpisy v mnoha případech nejsou účinně uplatňovány;

2.

zdůrazňuje, že je nutné, aby ženy na západním Balkáně zaujaly na základě své aktivní účasti a zastoupení v politickém, hospodářském a sociálním životě na všech úrovních významné postavení ve společnosti; upozorňuje, že je velmi důležité směřovat k rovné účasti žen na rozhodování na všech úrovních vlády (od místní úrovně po úroveň celostátní, od výkonné moci po moc zákonodárnou);

3.

se znepokojením konstatuje, že obyvatelé většiny těchto zemí nemají zcela jasné povědomí o existujících právních předpisech a koncepcích na podporu rovnosti žen a mužů a že informace o těchto předpisech a koncepcích se jen málokdy dostanou k ohroženým osobám nebo lidem žijícím na okraji společnosti, zejména k romským ženám; vyzývá Komisi a vlády přistupujících zemí, aby prostřednictvím sdělovacích prostředků, veřejných kampaní a vzdělávacích programů zaměřených na odstraňování genderových stereotypů a propagaci pozitivního obrazu žen stejně jako prostřednictvím aktivního zapojení žen do všech odvětví života, včetně rozhodování, toto povědomí posilovaly; vyzývá především k osobnímu nasazení členů vlády a vedoucích představitelů;

4.

zdůrazňuje význam, který mají kampaně zaměřené na zvyšování tohoto povědomí pro oblasti, jako je boj proti stereotypům, diskriminaci (založené na pohlaví, kultuře či vyznání) a domácímu násilí, a pro rovnost žen a mužů všeobecně; poukazuje na to, že součástí těchto kampaní by měla být propagace pozitivního obrazu úlohy žen, který by byl zprostředkováván v médiích a reklamě, ve vzdělávacích materiálech a na internetu; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit situaci žen ve venkovských oblastech, zejména v souvislosti s diskriminačními zvyky a stereotypy;

5.

se znepokojením konstatuje, že přetrvává nedostatečné zastoupení žen na pracovním trhu a v oblasti hospodářského a politického rozhodování; vítá kvóty a vyzývá příslušné země, které tak dosud neučinily, aby podporovaly zastoupení žen v politických stranách a v národních shromážděních a aby v případě nutnosti tyto kvóty účinně uplatňovaly; vybízí země, které tak již učinily, aby v tomto procesu pokračovaly, a zajistily tak, že se ženy budou moci účastnit politického života a napravit své nedostatečné zastoupení; podotýká, že pokud byly kvóty pro oblast politického rozhodování zavedeny, měly by být řádně uplatňovány a měly by být doplněny o účinné právní sankce; vítá v této souvislosti nedávné mezinárodní setkání žen na nejvyšší úrovni nazvané „Partnerství pro změnu“, které se konalo v říjnu 2012 v Prištině pod záštitou jediné ženské hlavy státy v regionu Atifete Jahjagaové;

6.

se znepokojením konstatuje, že míra zaměstnanosti žen v zemích západního Balkánu zůstává velmi nízká; upozorňuje, že podpora politiky rovných příležitostí je důležitá pro hospodářský a sociální rozvoj přistupujících balkánských zemí; vyzývá vlády k zavedení opatření, jejichž cílem by bylo zmenšit rozdíly v odměňování žen a mužů a tím zapříčiněné rozdíly ve výši důchodu, a k řešení problematiky vysoké nezaměstnanosti, přičemž jejich pozornost by se přitom měla zaměřit zejména na situaci žen, především ve venkovských oblastech; vyzývá vlády balkánských zemí, aby vytvořily právní rámec, který by oběma pohlavím zajistil za stejnou práci stejnou odměnu, usnadnil ženám slaďování soukromého a profesního života, zajistil lepší pracovní podmínky, možnost celoživotního vzdělávání a flexibilní pracovní dobu a který by navíc vytvořil prostředí podporující podnikání žen;

7.

se znepokojením konstatuje, že v některých státech tohoto regionu jsou ženy-podnikatelky často diskriminovány, když usilují o získání půjčky nebo úvěru na podnikání, a stále ještě často čelí překážkám způsobeným genderovými stereotypy; vyzývá státy tohoto regionu, aby zvážily vytvoření poradenských a podpůrných programů, které by mohly zprostředkovat poradenství a zkušenosti odborníků v oblasti podnikání; vyzývá země západního Balkánu, aby zavedly systém aktivních opatření na pracovním trhu s cílem snížit nezaměstnanost mezi ženami; naléhavě tyto země vyzývá, aby vytvořily systém půjček a zpřístupnily finanční prostředky pro zahájení podnikání;

8.

zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti všem formám diskriminace na pracovišti, včetně diskriminace na základě pohlaví při náboru pracovníků, kariérním postupu a vyplácení odměn;

9.

zdůrazňuje, že v procesu budování řádně fungujících demokratických institucí je pro demokratické vládnutí naprosto zásadní aktivní účast žen, které v balkánských zemích představují více než polovinu obyvatelstva; se znepokojením konstatuje, že ve většině těchto zemí jsou na fungování vládních a nezávislých institucí pověřených zahájením a prováděním opatření zaměřených na rovnost žen a mužů, obzvláště opatření začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblasti politiky, přidělovány nedostatečné finanční i lidské zdroje; vyzývá příslušné orgány, aby na provádění opatření a akčních plánů přidělovaly odpovídající zdroje včetně dostatečného počtu ženského personálu; zdůrazňuje, že na projekty související s prosazováním práv žen a rovného postavení žen a mužů může být používán nástroj předvstupní pomoci (NPP), který by tak měl být používán, avšak že za řádné fungování prováděcích mechanizmů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů nesou plnou odpovědnost orgány příslušných zemí; vyzývá Komisi k provedení důkladné kontroly účelného vynakládání těchto prostředků;

10.

se znepokojením poukazuje na nedostatek standardizovaných statistických údajů o rovnosti žen a mužů, o násilí páchaném na ženách, o přístupu k antikoncepci a její dostupnosti a o potřebě antikoncepce, která není uspokojena, jež jsou nutné ke sledování provádění příslušných opatření a jež by bylo možné postupem času porovnat mezi přistupujícími zeměmi navzájem i mezi členskými státy EU a přistupujícími zeměmi; vyzývá vlády přistupujících balkánských zemí, aby spolu s Eurostatem, Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a jinými příslušnými úřady zavedly jednotnou metodiku pro sběr statistických údajů; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat konkrétní strategie a provádět strategie stávající s cílem zlepšit postavení žen, které jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci, jako jsou např. romské ženy, lesbické ženy, bisexuální nebo transsexuální ženy, ženy se zdravotním postižením, příslušnice národnostních menšin a starší ženy;

11.

domnívá se, že ženy hrají základní úlohu při stabilizaci situace a řešení konfliktů, což je z hlediska usmíření v celém regionu naprosto zásadní; zdůrazňuje, že je důležité zajistit ženám, které se staly obětí válečných zločinů, zejména znásilnění, přístup k systému spravedlnosti; znovu upozorňuje na to, že je povinností všech států ukončit beztrestnost a zahájit trestní stíhání osob odpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně zločinů souvisejících se sexuálním násilím páchaným na ženách a dívkách, a uznat tuto trestnou činnost za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a jako takové je odsoudit; zdůrazňuje, že je nutné vyjmout tyto zločiny z ustanovení o amnestii; vítá snahy sítí, jako je Regional Women’s Lobby, o podporu žen při budování míru a o zajištění přístupu žen v zemích po skončení konfliktu ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že je i nadále třeba se vyrovnat s minulostí a systematicky zajišťovat spravedlnost a rehabilitaci obětí sexuálního násilí vznikajícího na základě konfliktů; naléhavě požaduje přijetí a provádění vhodných státních programů na ochranu svědků a trestání uvedených zločinů;

12.

odsuzuje veškeré formy násilí páchaného na ženách a se znepokojením konstatuje, že v balkánských zemích nadále dochází k násilí páchanému na základě pohlaví a k verbálním projevům nenávisti; vyzývá vlády balkánských zemí, aby posílily pravomoci orgánů činných v trestním řízení, aby bylo možné úspěšně řešit otázky, jako je násilí založené na pohlaví, domácí násilí, nucená prostituce a obchodování se ženami, a aby vytvořily útočiště pro oběti, které zažily nebo zažívají domácí násilí, a zajistily, aby donucovací a právní orgány a státní úředníci byli vůči tomuto jevu vnímavější; vybízí vnitrostátní orgány v tomto regionu, aby vytvořily programy zaměřené na zvyšování povědomí o domácím násilí;

13.

s hlubokým znepokojením konstatuje, že 30 % obětí přeshraničního obchodu s lidmi v EU představují státní příslušníci balkánských zemí, přičemž převážnou část odhalených obětí tvoří ženy a dívky; zdůrazňuje, že pro předcházení tomuto obchodu a ochranu případných obětí je nutné zajistit rovnost mužů a žen, informační kampaně a opatření proti korupci a organizovanému zločinu; vyzývá vnitrostátní orgány v tomto regionu, aby spolupracovaly na vytváření společné fronty;

14.

vyzývá příslušné vlády v přistupujících zemích na Balkánu, aby poskytly trvalé financování pro boj proti obchodování s lidmi, aby dále zvyšovaly své schopnosti nutné k aktivnímu odhalování a ochraně obětí mezi ohroženým obyvatelstvem, aby prostřednictvím právních předpisů zajistily, že oběti nebudou postihovány za trestné činy, které jsou přímým důsledkem obchodování s lidmi, aby pokračovaly v úsilí o ochranu obětí, zajistily školení pracovníků orgánů činných v trestním řízení a aby dále rozvíjely kapacity přijímacích středisek a chráněných zařízení; dále vyzývá příslušné vlády k důslednějšímu uplatňování stávajících právních předpisů s cílem vytvořit pro obchodníky s lidmi odrazující prostředí, kde by bylo obchodování s lidmi řádně vyšetřováno a kde by docházelo ke stíhání a k usvědčování pachatelů; vyzývá Komisi, aby přiměla přistupující balkánské země ke zlepšení výsledků, pokud jde o stíhání a odsuzování pachatelů, a aby podporovala místní iniciativy usilující o řešení základních příčin obchodování s lidmi, jako je domácí násilí a omezené hospodářské příležitosti pro ženy;

15.

domnívá se, že skutečná rovnost žen a mužů spočívá také v rovnosti a nepřípustnosti diskriminace na základě sexuální orientace nebo genderové identity; vybízí vlády kandidátských zemí, aby se v rámci politiky i v praxi zabývaly přetrvávající homofobií a transfobií v právních předpisech, mj. i na základě tvorby právních předpisů postihujících trestné činy páchané z nenávisti, odborného výcviku policistů a právních předpisů zakazujících diskriminaci, a žádá vnitrostátní orgány v tomto regionu, aby odsoudily nenávist a násilí páchané na základě sexuální orientace, genderové identity nebo vyjádření genderové příslušnosti;

16.

vítá nárůst přeshraničních regionálních iniciativ v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů; vyzývá vlády a Komisi, aby tyto iniciativy podpořily a aby propagovaly výměnu a propagaci osvědčených postupů, které z nich vyplývají, mimo jiné za využití předvstupních fondů, a aby jim zpřístupnily dostatečný objem grantů, a to i při tvorbě rozpočtu s ohledem na pohlaví;

17.

vyzývá vlády Černé Hory, Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Albánie, aby se v okamžiku, kdy zahájí přístupová jednání, se svými parlamenty, politickými stranami a s občanskou společností domluvily na rámcové dohodě o zapojení organizací občanské společnosti mj. do oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, do přístupových jednání a do vypracování akčních plánů pro reformy vyplývající z těchto jednání a aby jim zajistily přístup k příslušným dokumentům týkajícím se přístupového procesu;

18.

vyzývá vlády přistupujících balkánských zemí, aby uznaly a podporovaly úlohu, kterou občanská společnost a ženské organizace sehrávají v konkrétních oblastech, jako je podpora práv lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů, boj proti násilí páchanému na ženách, větší účast a zastoupení žen v politice a podpora budování míru; důrazně podporuje činnost zaměřenou na zplnomocnění žen a posílení jejich postavení v příslušné společnosti;

19.

se znepokojením konstatuje, že ve většině přistupujících balkánských zemí došlo ke zpomalení a v některých případech dokonce k zastavení procesu sociálního začleňování Romů; vyzývá příslušné vlády, aby zintenzívnily své úsilí v oblasti dalšího začleňování romských občanů a zajistily odstranění všech forem diskriminace a předsudků vůči Romům, zejména vůči ženám a dívkám, které jsou vystaveny vícenásobné a vzájemně se prolínající diskriminaci; vyzývá Komisi, aby ještě více usilovala o zapojení těchto zemí do využívání nástroje předvstupní pomoci a mechanizmu procesu stabilizace a přidružení bez ohledu na to, v jaké fázi přístupového procesu se nacházejí;

20.

se znepokojením konstatuje, že aktivisté bojující za práva lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů a za lidská práva, kteří upozorňují na potřebu vyrovnání se s minulostí, se opakovaně stávají cílem nenávistných výroků, vyhrožování a fyzických útoků, a vyzývá vlády přistupujících balkánských zemí, aby přijaly konkrétní opatření k předcházení násilí páchanému na ženách bojujících za lidská práva a k jeho potírání;

21.

žádá Komisi, aby z uplatňování práv žen, ze začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky a ze soustavného boje proti domácímu násilí učinila v přístupovém procesu zemí západního Balkánu prioritu tím, že se těmto oblastem bude ve zprávách o pokroku nadále věnovat, že je bude sledovat a podávat o nich zprávy, že bude zdůrazňovat jejich význam při kontaktu s orgány a že půjde příkladem tím, že zajistí, aby v jejích vlastních delegacích, vyjednávacích týmech a zastoupeních na jednáních a v médiích byly vyváženě zastoupeny ženy i muži;

22.

vyzývá delegace EU v balkánských zemích, aby s ohledem na jejich očekávané přistoupení k EU nadále bedlivě sledovaly pokrok v oblasti práv žen a rovnosti mezi ženami a muži, a vyzývá každou z delegací, aby jmenovala jednoho pracovníka, který by se zabýval genderovými politikami s cílem usnadnit výměnu osvědčených postupů v rámci balkánského regionu;

23.

vybízí vnitrostátní orgány v tomto regionu, aby podporovaly rovnost žen a mužů a prosazovaly tento cíl prostřednictvím vzdělávání na školách a univerzitách; konstatuje, že mnoho dívek je od mladého věku odrazováno od studia předmětů na školách a univerzitách, které jsou vnímány jako veskrze „mužské“, jako jsou přírodní vědy, matematika a technické vědy; doporučuje zavést na školách vstupní kurzy a rozšířit škálu nabízených předmětů a povolání otevřených dívkám, což jim umožní rozvíjet znalosti a veškeré dovednosti, jež jsou předpokladem úspěchu v rámci jakékoli životní dráhy, kterou si zvolí;

24.

zdůrazňuje, že všechny ženy musejí mít kontrolu nad svými sexuálními a reprodukčními právy, včetně přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní antikoncepci; vyjadřuje znepokojení nad omezeným přístupem ke službám péče o sexuální a reprodukční zdraví v přistupujících balkánských zemích;

25.

vyzývá vlády přistupujících balkánských zemí, aby přijaly právní předpisy a politiky zajišťující všeobecný přístup ke službám péče o reprodukční zdraví, aby podporovaly reprodukční práva a aby systematicky shromažďovaly údaje nutné ke zlepšování situace v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

26.

vyzývá vládu Albánie, zejména s ohledem na nadcházející parlamentní volby v roce 2013, aby podpořila větší zastoupení žen v politických rozhodovacích procesech;

27.

vyzývá vládu Albánie, aby uplatňovala vnitrostátní strategii pro začleňování a rozvoj a zákon na ochranu proti diskriminaci posílením pravomocí úřadu komisaře pro ochranu před diskriminací a tím, že vytvoří odvolací orgán ve formě zvláštního komisaře pro případy diskriminace na základě pohlaví, s cílem zasadit se o vytvoření prostředí, v němž by ženy, které porodí dívky, nebyly vystaveny diskriminaci;

28.

vyzývá vládu Albánie, aby zlepšila koordinaci mezi celostátními a místními orgány, zejména za účelem boje proti domácímu násilí, a podotýká, že by se ženy měly v Albánii více podílet na rozhodování na místní i celostátní úrovni;

29.

vyzývá vládu Albánie, aby navrhla reformy zohledňující hledisko rovnosti žen a mužů v oblasti právních předpisů upravujících vlastnické právo, trestní zákoník, volební právo a pracovněprávní vztahy;

30.

chválí Albánii za školení soudců o uplatňování právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů a o opatřeních namířených proti násilí páchanému na ženách a za to, že oběti diskriminace či násilí mají možnost získat státem financovanou právní pomoc;

31.

chválí Albánii za rozhodnutí o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do střednědobého rozpočtového výhledu ve všech rezortech a očekává výsledky jeho provádění;

32.

vyzývá vládu Albánie, aby zavedla a případně přizpůsobila ukazatele výkonnosti, s jejichž pomocí by sledovala provádění opatření zaměřených na práva žen a rovnost žen a mužů;

33.

vyzývá albánský parlament, aby vytvořil zvláštní parlamentní výbor pro práva žen a rovnost žen a mužů;

34.

vyzývá vládu Albánie, aby urychlila provádění politických nástrojů na podporu práv žen, jako je Národní strategie pro rovnost žen a mužů, domácí násilí a násilí páchané na ženách pro období 2011–2015, a to zejména na místní úrovni;

35.

chválí albánské orgány za zavedení výkonnostních ukazatelů s cílem sledovat provádění opatření v oblasti práv žen a rovnosti pohlaví a za zveřejnění Národní zprávy o postavení žen a rovnosti žen a mužů v Albánii za rok 2012;

36.

vyzývá vládu v Bosně a Hercegovině, aby uvedla do souladu právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů a právní praxi na různých úrovních s cílem vytvořit v zemi jednotnou právní situaci a aby posílila úřad, který je za rovnost žen a mužů odpovědný na celostátní úrovni s cílem řešit tak stále nedostatečné zastoupení žen na nejvyšších stupních vládnutí a monitorovat problémy vzniklé v důsledku toho, že toto právo není dosud uplatňováno; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím všech dostupných mechanizmů usilovala o dosažení větší odpovědnosti a o aktivnější přístup orgánů Bosny a Hercegoviny v tomto směru; vyzývá vládu Bosny a Hercegoviny, aby kladla větší důraz na uplatňování a harmonizaci Zákona o rovnosti žen a mužů v Bosně a Hercegovině a Zákona o zákazu diskriminace s ostatními právními předpisy na státní úrovni;

37.

se zvláštním znepokojením poukazuje na diskriminaci těhotných žen a žen krátce po porodu na trhu práce a na rozdíly v nárocích na sociální zabezpečení v době mateřské dovolené mezi oběma správními jednotkami země a v jednotlivých kantonech; vyzývá orgány v Bosně a Hercegovině, aby sjednotily nároky na sociální zabezpečení v době mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené v celé zemi na vysoké úrovni, aby tak pro všechny občany platily stejné podmínky;

38.

se znepokojením poukazuje na nízké povědomí o právních předpisech v oblasti rovnosti žen a mužů a násilí páchaného na ženách, a to nejen mezi širokou veřejností, ale i mezi úředníky donucovacích orgánů; vyzývá orgány, aby provedly akční plán s cílem zvýšit tuto informovanost a aby školily úředníky donucovacích orgánů;

39.

s vážným znepokojením konstatuje, že právní předpisy na ochranu obětí domácího násilí nebyly dosud uvedeny do souladu s právními předpisy o správních jednotkách, tak aby bylo domácí násilí v rámci trestního zákoníku považováno za trestný čin v obou částech Bosny a Hercegoviny, neboť jinak není řádně zajištěna právní jistota obětí; vyzývá vládu v Bosně a Hercegovině, aby v zájmu větší ochrany obětí tento problém co nejdříve vyřešila;

40.

chválí ženy v parlamentu Bosny a Hercegoviny za diskuzi o násilí páchaném na základě pohlaví vedenou s příslušnými ministerstvy napříč stranami; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby v návaznosti na tuto diskuzi přijaly konkrétní opatření na podporu boje proti násilí páchanému na základě pohlaví;

41.

žádá orgány Bosny a Hercegoviny, aby na základě údajů z policejních zpráv, středisek sociální péče a soudních orgánů vypracovaly oficiální statistiky o počtu ohlášených případů násilí a aby tyto statistiky zveřejnily; dále vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby shromáždily a zveřejnily údaje o opatřeních na ochranu obětí domácího násilí;

42.

vyzývá vládu Bosny a Hercegoviny, aby uvedla Zákon o rovnosti žen a mužů v Bosně a Hercegovině do souladu se Zákonem o volbách, pokud jde o složení výkonných řídicích orgánů na všech úrovních rozhodování – na obecní úrovni, na úrovni kantonů a správních jednotek i na celostátní úrovni;

43.

chválí Bosnu a Hercegovinu za právní předpisy stanovující nejméně 40 % zastoupení obou pohlaví ve správních funkcích orgánů státní správy na celostátní i místní úrovni, konstatuje však, že přijetí těchto předpisů v praxi k 40 % zastoupení žen ve státní správě nevedlo; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby vypracovaly akční plán uplatňování těchto právních předpisů s jednoznačným časovým rámcem a jasným rozdělením odpovědnosti;

44.

se znepokojením konstatuje, že chybí finanční i lidské zdroje na provádění akčního plánu podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, na institucionální mechanizmy zajišťující rovnost žen a mužů, na odpovídající přístup ke spravedlnosti a na zařízení pro oběti domácího násilí; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby do svých rozpočtů na všech úrovních začlenily dostatečné finanční prostředky pro tyto účely;

45.

lituje, že orgány Bosny a Hercegoviny dosud vyšetřily a vznesly obvinění z válečných zločinů sexuálního násilí pouze v omezeném počtu případů; s vážným znepokojením konstatuje, že značný počet pachatelů těchto zločinů beztrestně unikl soudu; konstatuje rovněž, že orgány Bosny a Hercegoviny nejsou úspěšné při zajišťování programu náležité ochrany svědků pro oběti; vyzývá proto orgány Bosny a Hercegoviny, aby zajistily, že všechny oběti válečných zločinů sexuálního násilí budou mít bezpečný a odpovídající přístup ke spravedlnosti a že všechny případy válečných zločinů budou u soudu řešeny rychle a účinně;

46.

vyzývá vládu Bosny a Hercegoviny, aby zlepšila monitorování stávajících právních předpisů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů tím, že do politiky a akčních plánů začlení jasné cíle, a aby jednoznačně určila státní instituce odpovědné za jejich provádění; dále vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny na všech úrovních, aby spolupracovaly při shromažďování komplexních statistických údajů o rovnosti žen a mužů v zemi jako celku;

47.

vybízí vládu Chorvatska, aby po přistoupení nadále pokračovala v přizpůsobování svých právních předpisů právním předpisům EU v oblasti rovnosti žen a mužů;

48.

vyzývá chorvatské orgány, aby v plném rozsahu uplatňovaly právní předpisy stanovující 40 % podíl žen na volebních kandidátkách při volbách do orgánů místní a regionální samosprávy, parlamentu a Evropského parlamentu, a to vzhledem k tomu, že během parlamentních voleb v roce 2011 dvě třetiny politických stran tento stanovený cíl nesplňovaly;

49.

chválí Chorvatsko za zřízení úřadu ombudsmana pro rovnost žen a mužů a za to, jak působení tohoto úřadu na veřejnosti pomáhá zvyšovat povědomí o právech žen a o opatřeních zaměřených na zajištění rovnosti žen a mužů; doporučuje všem zemím v tomto regionu, aby zvážily, zda si z tohoto osvědčeného postupu mohou vzít příklad; vybízí vládu Chorvatska, aby nadále financovala úřad ombudsmana a zabývala se jeho doporučeními;

50.

vítá místní akční plány začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky, zejména v istrijském regionu, a vyzývá vládu Chorvatska, aby podporovala přijetí a provádění takovýchto akčních plánů v celé zemi;

51.

vyzývá vládu Chorvatska, aby zahájila strukturovaný dialog s organizacemi občanské společnosti, zejména s ohledem na situaci po přistoupení;

52.

vítá pokrok dosažený v Chorvatsku, pokud jde o náležité řešení případů násilí na ženách a diskriminace na základě pohlaví ze strany policie po školení policistů zaměřeném na tuto oblast, a vybízí orgány, aby v této činnosti pokračovaly; zdůrazňuje však, že tyto případy stále ještě nejsou vždy náležitě řešeny ze strany soudů, a vyzývá orgány Chorvatska, aby daly podnět také ke školení soudních orgánů a zvýšení jejich povědomí o této problematice; dále vyzývá vládu Chorvatska, aby zajistila bezplatnou právní pomoc obětem násilí páchaného na základě pohlaví a obětem diskriminace;

53.

žádá orgány Chorvatska, aby v národní strategii ochrany před domácím násilím pro období 2011–2016 u jednotlivých činností vyjasnily, který orgán je za ně zodpovědný, a aby na provádění této strategie poskytly orgánům i organizacím občanské společnosti náležité finanční prostředky;

54.

vítá úlohu přidělenou poslanecké sněmovně Kosova, pokud jde o schvalování, přezkum a monitorování programu pro rovnost žen a mužů; vyzývá k provádění doporučení, která z monitorovacích zpráv vyplývají;

55.

vyzývá vládu Kosova, aby podpořila vytvoření celostátní SOS linky pro oběti domácího násilí a násilí páchaného na základě pohlaví a aby se zasadila o šíření povědomí o možnostech ohlašování těchto případů a jejich řešení;

56.

chválí vládu Kosova za začlenění agentury pro rovnost žen a mužů do působnosti úřadu předsedy vlády a vyzývá ji, aby zajistila její účinnější fungování při uplatňování a monitorování právních předpisů týkajících se rovnosti žen a mužů bez politických zásahů;

57.

vyzývá vládu Kosova, aby co nejdříve zřídila navrhované Centrum rovného zacházení;

58.

chválí Kosovo za školení policistů v oblasti řešení případů násilí páchaného na základě pohlaví a za vytvoření zvláštních místností pro oběti a jejich děti na policejních stanicích; vyzývá vládu Kosova, aby pro řešení těchto případů vyškolila i zaměstnance soudů a aby navýšila počet útočišť pro oběti a prodloužila možnou délku pobytu v nich;

59.

naléhavě žádá vládu Kosova, aby uznala Prištinské zásady přijaté v rámci summitu žen v Kosovu v říjnu 2012 a usilovala o jejich provádění;

60.

zdůrazňuje, že je zapotřebí dále obhajovat používání antikoncepce, její nabídku a dostupnost, jelikož používání antikoncepce nelze z hlediska všech žen v Kosovu považovat za všeobecné, přestože došlo ke zvýšení podílu žen používajících nyní tyto formy omezování porodnosti;

61.

vyzývá vládu Kosova, aby uznala oběti sexuálního násilí spáchaného během konfliktu v letech 1998–1999 za zvláštní právní kategorii prostřednictvím změny Zákona č. 04/L-054 o postavení a právech mučedníků, invalidů, veteránů, členů Kosovské osvobozenecké armády, civilních válečných obětí a jejich rodin;

62.

vyzývá vládu Kosova, aby ve správních pokynech k právním předpisům o rovnosti žen a mužů a o diskriminaci stanovila jednoznačné ukazatele jejich plnění a neplnění s cílem usnadnit jejich uplatňování a monitorování; dále vyzývá vládu, aby shromažďovala údaje o případech diskriminace a násilí páchaného na základě pohlaví a aby zřídila národní registr těchto údajů;

63.

chválí vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za návrh nového zákona proti sexuálnímu obtěžování nebo psychické šikaně na pracovišti, včetně finančních postihů pro pachatele, a vyzývá k jeho uvedení do souladu s trestním zákoníkem; vítá záměr vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie změnit právní předpisy tak, aby mohli na rodičovskou dovolenou či ošetřování člena rodiny nastoupit oba rodiče, a vítá i nedávné změny pracovněprávních předpisů umožňující, aby těhotným ženám či ženám krátce po porodu byla poskytnuta lepší právní ochrana na pracovním trhu;

64.

se znepokojením konstatuje, že romské ženy trpí dvojí diskriminací, jednak na základě pohlaví a jednak kvůli svému etnickému původu; vyzývá proto vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby přijala komplexní antidiskriminační právní rámec, který by romským ženám umožnil zabezpečit jejich práva;

65.

chválí makedonské orgány za doplnění odrazujících sankcí za nedodržování právních předpisů stanovujících nejméně 30 % zastoupení obou pohlaví v politických rozhodovacích orgánech; vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby důkladně sledovala, zda se toto ustanovení projeví v nejméně 30 % zastoupení žen v rozhodovacích orgánech také v praxi, a to zejména na místní úrovni;

66.

chválí makedonský parlament za aktivitu jeho „ženského klubu“, který sdružuje poslankyně z různých stran za účelem spolupráce při prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů, a to na základě pořádání veřejných diskuzí, konferencí a mezinárodních i jiných akcí a na základě spolupráce s občanskou společností na řešení citlivých nebo opomíjených otázek, jako je sexuální výchova na základních školách, domácí násilí, HIV, rakovina děložního čípku, slovní projevy nenávisti a postavení žen ve venkovských oblastech;

67.

konstatuje, že mechanizmus Ministerstva práce a sociální politiky pro právní zastupování v rámci odboru pro rovné příležitosti, který zodpovídá za poskytování právního poradenství v případech nerovného zacházení s muži a ženami, nefunguje dobře; vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby přijala opatření s cílem zlepšit fungování těchto mechanizmů;

68.

se znepokojením poukazuje na roztříštěné provádění akčních plánů a strategií pro rovnost žen a mužů a na nedostatečnou celkovou koordinaci úsilí; vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby odboru pro rovnost žen a mužů navýšila dostupné finanční a lidské zdroje a zajistila jmenování a účinné fungování koordinátorů pro rovné příležitosti na celostátní a místní úrovni;

69.

vítá pokrok dosažený v oblasti boje proti násilí páchanému na základě pohlaví, mimo jiné zvýšení počtu ohlášených případů v důsledku informačních kampaní, školení specializovaných policistů a dohod o protokolech mezi jednotlivými orgány v souvislosti s vyřizováním podaných oznámení; se znepokojením však poukazuje na nedostatečný počet zařízení pro oběti domácího násilí a jiných forem násilí páchaného na základě pohlaví;

70.

vyzývá vládu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby odstranila stávající kulturní a finanční překážky bránící ženám v přístupu k antikoncepci;

71.

se znepokojením konstatuje, že procentuální zastoupení žen v politických rozhodovacích procesech se za posledních několik desetiletí téměř nezvýšilo; vyzývá vládu Černé hory, aby provedla reformu právních předpisů v této oblasti a zajistila jejich dodržování;

72.

vyzývá vládu Černé hory, aby navýšila lidské a finanční zdroje, které jsou dostupné odboru pro rovnost žen a mužů a které jsou k dispozici pro uplatňování právního a institucionálního rámce pro prosazování rovnosti žen a mužů a pro akční plán pro rovnost žen a mužů;

73.

chválí vládu Černé Hory za návrh nového národního akčního plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů, který vypracovala ve spolupráci s občanskou společností, a za začlenění strategických a operačních cílů do tohoto plánu; vyzývá vládu, aby vyčlenila dostatečné lidské a finanční zdroje k jeho provádění a aby vytvořila rámec pro pokračující spolupráci s občanskou společností ve fázi jeho uplatňování;

74.

vítá, že do reformního programu Černé Hory pro přistoupení k EU byla začleněna opatření zaměřená na rovnost žen a mužů; vyzývá vládu Černé Hory, aby během přístupových jednání o kapitole 23 „Soudnictví a základní práva“ i při jednáních o dalších příslušných kapitolách, včetně kapitoly 19 „Sociální politika a zaměstnanost“, kapitoly 24 „Spravedlnost, svoboda a bezpečnost“ a kapitoly 18 „Statistika“, upřednostnila činnost zaměřenou na uplatňování ustanovení o rovnosti žen a mužů;

75.

chválí vládu Černé Hory za pokrok při řešení problému domácího násilí, jehož dosáhla přijetím souboru pravidel pro postupy koordinované institucionální reakce; se znepokojením však konstatuje, že domácí násilí v Černé Hoře zůstává i nadále zdrojem značných obav, a vyzývá vládu Černé Hory, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na uplatňování příslušných právních předpisů a souboru pravidel, na zřízení vnitrostátní SOS linky důvěry a na shromažďování údajů a aby v těchto oblastech vyvíjela dostatečné úsilí;

76.

se znepokojením poukazuje na nízký počet stížností na diskriminaci či násilí páchaného na základě pohlaví; vyzývá vládu Černé Hory, aby investovala do zvyšování povědomí o právech žen, o platných právních předpisech namířených proti násilí a o možnostech ohlašování a řešení těchto případů;

77.

vítá úsilí černohorského parlamentu metodicky zkoumat uplatňování právních předpisů v oblasti rovného postavení žen a mužů;

78.

vyzývá vládu Srbska k dalšímu provádění národního programu pro začleňování do EU tím, že posílí mechanizmy zaměřené na sledování toho, jak je uplatňován zákon zakazující diskriminaci, a ke zlepšení správních možností orgánů zabývajících se rovností žen a mužů, včetně komisaře pro ochranu rovného postavení žen a mužů a zástupce ombudsmana pro rovnost žen a mužů;

79.

chválí vládu Srbska za volební zákoník, který stanovuje, že na volebních kandidátkách do parlamentu musí být každý třetí kandidát příslušníkem nedostatečně zastoupeného pohlaví, i za jeho uplatňování v plném rozsahu, díky němuž se do parlamentu dostalo 34 % žen;

80.

vyzývá vládu Srbska, aby zajistila, aby úředníci policejních a soudních orgánů činných v trestním řízení byli lépe informováni o diskriminaci a násilí páchaných na základě pohlaví a uměli takové případy správně řešit, aby obětem byla zdarma k dispozici právní pomoc a aby byl řešen obecný problém hromadění případů u soudů;

81.

chválí pokrok v boji proti domácímu násilí, jehož bylo dosaženo přijetím obecného protokolu o postupech pro spolupráci v případech domácího a partnerského násilí, zavedení telefonní linky důvěry a otevření nového zařízení na pomoc obětem; konstatuje však, že domácí násilí v Srbsku zůstává i nadále zdrojem značného znepokojení; vyzývá vládu Srbska, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na uplatňování právních předpisů a protokolu, aby podporovala ohlašování těchto případů a shromažďování a výměnu informací a údajů mezi jednotlivými institucemi, orgány a organizacemi občanské společnosti bojujícími za práva žen a aby v těchto oblastech vyvíjela dostatečné úsilí;

82.

blahopřeje vládě a parlamentu Srbska k jejich úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti na vypracování návrhu rozsáhlého akčního plánu k uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a na jeho monitorování; vyzývá vládu Srbska, aby na toto provádění uvolnila dostatečné finanční zdroje;

83.

vyzývá srbské orgány, aby při předkládání návrhů, uplatňování a monitorování zákonů a politik v oblasti rovnosti žen a mužů a násilí páchaného na základě pohlaví zlepšily spolupráci s organizacemi občanské společnosti pro rovnost žen a mužů, a to zejména na místní úrovni mezi místními samosprávami a místními organizacemi občanské společnosti, a aby poskytly financování ze strukturálních fondů na práci organizací zabývajících násilím páchaným na základě pohlaví;

84.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám přistupujících balkánských zemí.