29.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 36/49

—

s ohledem na články 310, 311, 312 a článek 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500),

—

s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech ze dne 29. června 2011, který předložila Komise (COM(2011)0403),

—

s ohledem na návrh a pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, jež předložila Komise dne 29. června 2011, resp. dne 6. července 2012 (COM(2011)0398 a COM(2012)0388),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení pozitivního výsledku při postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020 (3),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady přijaté dne 8. února 2013,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

1.

bere na vědomí závěry zasedání Evropské rady o víceletém finančním rámci, které představují pouze politickou dohodu mezi vedoucími představiteli států a vlád; odmítá tuto dohodu v její současné podobě, neboť neodráží priority a obavy vyjádřené Parlamentem – zejména v jeho usnesení ze dne 23. října 2012 – a nebere v úvahu úlohu Parlamentu a jeho pravomoci, jak jsou stanoveny v Lisabonské smlouvě; domnívá se, že tato dohoda, která bude pro Unii závazná na příštích sedm let, nemůže být přijata bez splnění určitých základních podmínek;

2.

zdůrazňuje svou ochotu zahájit s Radou plnohodnotná jednání o všech ustanoveních nařízení o VFR a interinstitucionální dohody s cílem zajistit, aby Unie měla k dispozici moderní, perspektivní, flexibilní a transparentní rozpočet EU, který může přinést růst a zaměstnanost a překlenout mezeru mezi politickými závazky EU a rozpočtovými prostředky; upozorňuje na to, že bude hlasovat o nařízení o VFR a interinstitucionální dohodě teprve po úspěšném uzavření zásadních jednání s Radou;

3.

prohlašuje, že je odhodlán v plném rozsahu uplatnit veškeré své legislativní výsady, jak je stanoví Lisabonská smlouva; ještě jednou opakuje, že závěry Evropské rady o víceletém finančním rámci, jež musí být považovány za pouhá politická doporučení Radě, nemohou předjímat jednání o prvcích spadajících do rámce řádného legislativního postupu;

4.

znovu připomíná své stanovisko, že VFR na období 2014–2020 by měl zajistit úspěšné provádění strategie Evropa 2020 a poskytnout EU nezbytné prostředky, aby se dokázala zotavit z krize a vyjít z ní silnější; zdůrazňuje proto, že je důležité podstatně zvýšit investice EU do inovací, výzkumu a vývoje, infrastruktury a mládeže, splnit cíle EU v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšit úroveň vzdělání a prosazovat sociální začlenění a plnit přitom své mezinárodní závazky;

5.

odsuzuje nedostatek transparentnosti ve způsobu, jakým bylo dosaženo v Evropské radě politické dohody o výdajové i příjmové straně VFR; trvá na tom, že musí získat všechny relevantní informace, které má k dispozici Komise, o výši dohodnutých příspěvků pro jednotlivé státy v rámci politiky soudržnosti a zemědělské politiky, a to včetně odchylek a zvláštních přídělů prostředků pro každý členský stát; požaduje také veškeré relevantní informace o dopadu rozhodnutí přijatých na příjmové straně VFR na jednotlivé členské státy;

6.

rozhodně se staví proti současnému hromadění a převádění nevyřízených žádostí o platbu v rozpočtu EU a prohlašuje, že zásadně nesouhlasí s finančním rámcem, který by mohl přivést rozpočet EU do situace strukturálního schodku, což je v rozporu s ustanoveními Smlouvy (články 310 a 323 SFEU);

7.

je proto odhodlán zabránit jakýmkoli dalším přesunům plateb z roku 2013 do příštího VFR; připomíná prohlášení připojené k rozpočtu EU na rok 2013, které vyzývá Komisi, aby předložila v roce 2013 již v rané fázi návrh opravného rozpočtu týkající se výhradně pokrytí všech nevyřízených žádostí o platbu za rok 2012; zdůrazňuje, že nezahájí jednání o VFR, dokud Komise nepředloží opravný rozpočet, jenž bude v souladu s tímto politickým závazkem, a neuzavře tato jednání dříve, než Rada a Parlament tento opravný rozpočet přijmou s konečnou platností; požaduje také od Rady politický závazek, že všechny právní závazky splatné v roce 2013 budou vyplaceny do konce letošního roku;

8.

dává silný mandát svému vyjednávacímu týmu, který povede jednání o celkovém balíčku, který obsahuje vedle VFR také povinnou a komplexní revizi, celkovou maximální flexibilitu a dohodu o vlastních zdrojích, a který zajišťuje jednotnost rozpočtu EU; potvrzuje, že jednání budou vycházet ze všech prvků stanovených v usnesení Parlamentu ze dne 23. října 2012, včetně odpovědnosti členských států – kterou je nutno převzít na patřičné politické úrovni – za správu finančních prostředků EU;

9.

je pevně přesvědčen, že v zájmu zajištění plné demokratické legitimity by příští Evropský parlament a Komise – orgány, které se ujmou funkce po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 – měly být schopny znovu potvrdit rozpočtové priority Unie a provést revizi VFR na období 2014–2020; zdůrazňuje proto, že je pro povinnou a komplexní revizi VFR, nebo případně ustanovení o skončení platnosti (sunset clause); domnívá se, že revize by měla být právně závazná, měla by být zakotvena v nařízení o VFR a měla by o ní rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou a plně tak využít překlenovací ustanovení podle čl. 312 odst. 2 SFEU;

10.

požaduje, aby při sestavování ročních rozpočtů EU byly dohodnuté stropy VFR u prostředků na závazky a na platby použity v co největším rozsahu; domnívá se proto, že v příštím VFR je třeba zajistit maximální celkovou flexibilitu mezi okruhy a v jejich rámci, stejně tak jako mezi rozpočtovými roky, přičemž rozhodnout o ní by měla Rada kvalifikovanou většinou; domnívá se zejména, že tato flexibilita by se měla vztahovat i na možnost plně využívat dostupná rozpětí každého okruhu v daném rozpočtovém roce (u prostředků na závazky) a rovněž na automatické přenosy dostupných rozpětí do dalších rozpočtových roků (jak u prostředků na závazky, tak u prostředků na platby); odkazuje mimoto na podrobný postoj Parlamentu k otázce flexibility, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 23. října 2012 týkajícím se rozpětí pro nepředvídané události, dalšího použití přebytku rozpočtu EU, legislativní flexibility a jednotlivých mechanismů flexibility nad stropy VFR;

11.

zdůrazňuje, že je nezbytné dosáhnout dohody na zásadní reformě systému vlastních zdrojů; upozorňuje na to, že rozpočet EU by měl být financován prostřednictvím skutečných vlastních zdrojů, jak je stanoveno ve Smlouvě; prohlašuje proto, že je odhodlán provést reformu, která by snížila podíl příspěvků založených na HND do rozpočtu EU na maximálně 40 % a postupně by omezovala všechny stávající slevy a opravné mechanismy;

12.

znovu vyjadřuje svou podporu legislativním návrhům Komise, jež se týkají balíčku vlastních zdrojů, včetně závazného harmonogramu; dále se domnívá, že v případě, že Rada tyto návrhy rozmělní tak, že nepovedou k významnému snížení příspěvků členských států založených na HND do rozpočtu EU, by Komise měla předložit další návrhy na zavedení nových skutečných vlastních zdrojů; trvá na tom, že příjmy z daně z finančních transakcí by měly být alespoň částečně přidělovány do rozpočtu EU jako skutečný vlastní zdroj;

13.

trvá na tom, že je třeba připomenout zásadu jednotnosti rozpočtu EU a jasně ji v interinstitucionální dohodě vymezit; domnívá se, že veškeré výdaje a příjmy vyplývající z rozhodnutí, která byla přijata orgány EU nebo jejich jménem, včetně přijatých nebo poskytnutých půjček a operací souvisejících s úvěrovými zárukami, musejí být shrnuty v dokumentu, který se každoročně připojuje k návrhu rozpočtu, což poskytne celkový přehled o finančních a rozpočtových důsledcích činností Unie; očekává, že tento krok zajistí plnou informovanost občanů a odpovídající parlamentní kontrolu;

14.

zdůrazňuje, že souběžně s jednáními o VFR by měl Evropský parlament a Rada urychlit svá jednání o specifických právních základech programů a politik EU na období 2014–2020; upozorňuje na skutečnost, že jednání o VFR/IID a víceletých programech EU představují jeden balíček, a znovu potvrzuje zásadu, že „dokud se nedohodneme na všem, nedohodneme se na ničem“;

15.

připomíná, že pokud nebude do konce roku 2013 přijat žádný VFR, bude platnost stropů a dalších ustanovení odpovídajících roku 2013 prodloužena až do doby, než bude přijat nový VFR; naznačuje, že v tomto případě by byl připraven dosáhnout rychlé dohody s Radou a Komisí s cílem přizpůsobit vnitřní strukturu VFR tomu, aby odrážela politické priority Unie, a zajistit, aby příslušné právní základy pro všechny politiky a programy EU byly k dispozici do roku 2014;

16.

domnívá se – s ohledem na zásadní význam každého hlasování o VFR a s cílem umožnit, aby se poslanci Parlamentu zodpovídali svým voličům ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 –, že jakékoli hlasování o VFR by se mělo konat otevřeným a transparentním způsobem;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a ostatním dotčeným orgánům a institucím.