22.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/49

—

s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 151 a čl. 153 odst. 1 písm. e) této Smlouvy,

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 28. a 29. června 2012,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 (COM(2012)0750),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro ústavní záležitosti (A7–0032/2013),

A.

vzhledem k tomu, že celá eurozóna zažívá dvojitý hospodářský pokles způsobený zadlužením a finanční krizí;

B.

vzhledem k tomu, že krize měla ničivé důsledky pro život milionů Evropanů, což dokládají oficiální statistiky nezaměstnanosti: od roku 2008 přišlo v EU o zaměstnání již přes 8 milionů lidí; v současnosti je bez práce více než 25 milionů Evropanů a z nich je téměř 11 milionů nezaměstnaných déle než rok; nezaměstnaností je aktuálně dotčeno takřka 10 milionů mladých lidí; pouze za minulý rok přišly o práci 2 miliony osob;

C.

vzhledem k tomu, že v několika členských státech postrádá regulace trhu práce dostatečnou pružnost pro účinné vstřebávání otřesů, jako je například současná krize; vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy pro trh práce neúměrně chrání osoby, které na tomto trhu již jsou, a nepříznivě ovlivňují začleňování mladých lidí mezi pracovní síly;

D.

vzhledem k tomu, že dramaticky vzrostly rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi členskými státy;

E.

vzhledem k tomu, že je třeba připomenout začátek krize v roce 2007, kdy průměrný schodek veřejných financí eurozóny dosahoval pouhých 0,7 %;

F.

vzhledem k tomu, že je třeba připomenout, že v roce 2007, na počátku krize, narostly v některých zemích, jež nyní pociťují nejzávažnější obtíže, nadměrné schodky běžného účtu;

G.

vzhledem k tomu, že průměrný schodek veřejných financí v eurozóně dosáhl v roce 2009 vrcholu ve výši 6,3 % a následně se tento trend obrátil a průměrný schodek veřejných financí v roce 2010 dosahoval 6,2 %, v roce 2011 4,1 % a v prvních dvou čtvrtletích roku 2012 dále klesal;

H.

vzhledem k tomu, že důvěryhodný závazek ke konsolidačním opatřením, která jsou vstřícná vůči růstu, je základním předpokladem pro řešení nadměrných dluhů a deficitů ve většině členských států;

I.

vzhledem k tomu, že krize podtrhuje zásadní potřebu zahájit nebo dokončit vyvážené, diferencované a udržitelný růst podporující strukturální reformy;

J.

vzhledem k tomu, že jednotný trh je klíčovým hnacím prvkem hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v Evropě, a vzhledem k tomu, že už jen ambicióznější provádění směrnice o službách by mohlo samo o sobě zajistit odhadovaný další nárůst HDP ve výši 1,8 %; vzhledem k tomu, že zejména za současných hospodářských podmínek si Unie nemůže dovolit ponechat takto bezprostřední potenciál růstu nevyužitý; vzhledem k tomu, že z toho důvodu je přísné provádění, uplatňování, používání a vymáhání ustanovení jednotného trhu pro využití tohoto dosud nevyužitého a bezprostředního potenciálu nepostradatelné;

K.

vzhledem k tomu, že neudržitelné míry dluhu mají škodlivé dopady na celkovou hospodářskou situaci; vzhledem k tomu, že musí být důrazně prosazována fiskální kázeň, aby se předešlo vzniku schodků, jaké se v Evropě vyskytovaly v posledním desetiletí, protože tyto schodky měly v řadě členských států katastrofický dopad na růst i zaměstnanost;

L.

vzhledem k tomu, že tato strategie zpřísňování fiskální politiky má za cíl udržet růst veřejných výdajů pod střednědobým trendem růstu HDP;

M.

vzhledem k tomu, že budoucí hospodářská prosperita Evropy zásadním způsobem závisí na tom, zda bude schopna plně využívat svých pracovních zdrojů, a to i pomocí většího zapojení žen a mladých lidí do trhu práce;

N.

vzhledem k tomu, že postupná a plynulá fiskální konsolidace je sice vhodnější než strategie příliš rychlého a prudkého snižování nerovnováhy veřejných financí, ale stav hospodářství některých členských států neponechává pro opětovné získání přístupu na trh a dosažení návratnosti investic alternativní možnost;

O.

vzhledem k tomu, že míry inflace měřené pomocí indexu HISC vykazují v rámci hospodářské a měnové unie značné rozdíly;

P.

vzhledem k tomu, že konsolidační opatření přijatá řadou členských států dosáhla nebývalých rozměrů;

Q.

vzhledem k tomu, že i přes snahu členských států o provedení reforem a konsolidaci panuje na trzích se státními dluhopisy v eurozóně napětí, což se projevuje vysokými rozpětími a kolísáním úrokových sazeb; vzhledem k tomu, že bezprostředním spouštěcím faktorem a hlavní příčinou bezpříkladných odchylek byly obavy finančních trhů ohledně udržitelnosti veřejných a soukromých financí v některých členských státech;

R.

vzhledem k tomu, že rozdíly v konkurenceschopnosti v rámci eurozóny mají dopady na odchylky státních úrokových sazeb;

S.

vzhledem k tomu, že vysoké státní úrokové sazby v některých členských státech eurozóny jsou částečně způsobeny vnímanou nedůvěryhodností schopnosti těchto států provést strukturální reformy;

T.

vzhledem k tomu, že eurozóna nevyužila celkového poklesu státních úrokových sazeb v prvních deseti letech existence eura k vyrovnání rozdílů v konkurenceschopnosti, které se mimo jiné projevily v přetrvávajících vysokých schodcích běžných účtů a rychlém zvyšování nákladů na jednotku pracovní síly v některých členských státech;

U.

vzhledem k tomu, že současná korekce by v některých zemích byla po politické, hospodářské a sociální stránce méně obtížná, kdyby byla k úpravám využita příznivá hospodářská situace v prvních deseti letech existence eura;

V.

vzhledem k tomu, že poskytování úvěrů soukromému sektoru, které je pro reálnou ekonomiku klíčové, nadále nedosahuje dřívějších rozměrů a soukromé úvěrové toky jsou v některých členských státech utlumeny, a to i přes různé programy likvidity, které zřídila ECB;

W.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou hnací silou evropské ekonomiky a členské státy by je měly podporovat snižováním administrativní zátěže, které tyto podniky čelí;

X.

vzhledem k tomu, že korekce musí být vnímána jako důvěryhodná, pokud se investiční roky mají vrátit;

Y.

vzhledem k tomu, že schopnost daňových poplatníků přispívat je v řadě členských států pod značným tlakem; vzhledem k tomu, že podle odhadů představuje evropská stínová ekonomika 22,1 % veškeré ekonomické činnosti a výsledné daňové ztráty každoročně dosahují kolem jednoho bilionu EUR; vzhledem k tomu, že jednoduché, předvídatelné a nízké daňové systémy zlepšují dodržování daňových požadavků;

Z.

vzhledem k tomu, že roční analýza růstu na rok 2013 má za cíl určit hospodářské priority pro rok 2013;

AA.

vzhledem k tomu, že pilíř rozpočtové konsolidace podporující růst by se měl v každém členském státě rozvíjet ruku v ruce s prorůstovými strukturálními reformami a s pilíři solidarity a demokracie;

AB.

vzhledem k tomu, že jednotný trh je v EU klíčovou hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst prostřednictvím úspor z rozsahu a větší hospodářské soutěže, členské státy však při provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, zejména směrnice o službách, projevují vědomou nečinnost;

AC.

vzhledem k tomu, že každý členský stát musí nalézt vlastní vnitřní jednotu v otázce reformní strategie, aby tuto strategii mohli lidé a jednotliví hospodářští aktéři pochopit a řídit se jí a předešlo se tak rozkolům, odporu a opatřením založeným pouze na krátkodobém vlastním zájmu, která ohrožují dosažení stanovených cílů;

AD.

vzhledem k tomu, že základním kamenem neomezeného fungování vnitřního trhu je politika hospodářské soutěže založená na zásadách otevřených trhů a na rovných podmínkách ve všech odvětvích;

1.

vítá charakter roční analýzy růstu na rok 2013, kterou předložila Komise; je přesvědčen, že tato analýza odpovídajícím způsobem navazuje na evropský semestr 2012 obecně a konkrétně pak na roční analýzu růstu na rok 2012; vítá zejména větší srozumitelnost strategií pro jednotlivé země, jíž Komise dosáhla tím, že upřednostnila pokrok v zemích eurozóny a pokrok z hlediska strukturálního spíše než nominálního;

2.

vítá uznání v AGS 2013, že podpora udržitelného růstu a odvětví a činnosti s velkým množstvím ekologických pracovních příležitostí jsou nezbytné k překonání krize a zdůrazňuje, že řešení specificky zaměřená na stávající krizi státních rozpočtů a finanční krizi, zejména vhodné strukturální reformy, by měla jít ruku v ruce s opatřeními stimulujícími dlouhodobou konkurenceschopnost a růst evropské ekonomiky a obnovení důvěra;

3.

souhlasí s Komisí v tom, že pro vymanění se z krize je nezbytná fiskální konsolidace podporující růst; připomíná, že klíčovým prvkem ve vztahu mezi růstem a konsolidací je skladba konsolidace; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vhodná kombinace opatření na straně výdajů a příjmů závisí na daných souvislostech, nicméně konsolidace založené na krácení neproduktivních výdajů spíše než na zvyšování příjmů jsou obvykle trvalejší a ve střednědobém výhledu více stimulují růst, ačkoli v krátkodobém výhledu jsou recesivnější;

4.

vítá návrh ustanovení o balíčku dvou právních předpisů týkající se kvalitativnějšího dozoru a hodnocení veřejných financí, jakož i posouzení nákladů a přínosů veřejných investic;

5.

vítá návrhy ustanovení obsažené v balíčku dvou právních předpisů, která posilují hospodářský dialog a celkovou kontrolu procesu semestru ze strany vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu;

6.

vyjadřuje politování nad tím, že členské státy neprovádějí politiky a činnosti schválené na úrovni EU, což brání tomu, aby se zcela uvolnil potenciál dohodnutých opatření;

7.

vyzývá Komisi, aby zůstala obezřetná, pokud jde o její politický postoj a aby svůj postoj přizpůsobila celkovému posouzení nákladů a přínosů kombinace politik prováděných v celé Unii a aby v případě potřeby přehodnotila a dále vyjasnila svá politická doporučení pro příští rok v podobě, v jaké jsou obsažena v roční analýze růstu;

8.

naléhavě žádá členské státy, aby do termínu stanoveného Radou upravily své nadměrné schodky; připomíná, že v balíčku šesti právních předpisů se očekává jistý stupeň pružnosti;

9.

vybízí členské státy, aby zlepšily své domácí fiskální rámce s cílem podpořit účinné a udržitelné fiskální politiky;

10.

zdůrazňuje skutečnost, že by členské státy měly sledovat různé strategie podle své rozpočtové situace, a trvá na tom, že členské státy musí udržovat růst svých veřejných výdajů pod střednědobým trendem růstu HDP;

11.

vítá uznání úlohy jednotného trhu a nutnosti řešit četné překážky, které stále existují v odvětví služeb; připomíná, že pro dosažení skutečně jednotného evropského trhu je třeba ještě mnoho učinit;

12.

vyzývá Komisi, aby sledovala situaci, jíž čelí členské státy v souvislosti se závažným hospodářským útlumem ve smyslu revidovaného Paktu o stabilitě a růstu;

13.

vyzývá Komisi a Radu, aby potřebu produktivních soukromých a veřejných investic uvedla do rovnováhy s cíli fiskální konsolidace, a to tak, že v rámci svého hodnocení programů stability a konvergenčních programů důkladně posoudí i investiční programy stimulující růst, a to při plném dodržování ustanovení právních předpisů EU; zastává názor, že fiskální konsolidace podporující růst může současně vést k udržitelnosti veřejných financí a obnovit důvěru investorů;

14.

v této souvislosti očekává zprávu Komise o kvalitě veřejných výdajů a přezkum oblasti působnosti možného opatření v mezích rámce EU ve věci kvalifikace investičních programů;

15.

vyzývá Komisi, aby ihned začala vyvíjet způsoby, jak zajistit, aby byly prvky udržitelné fiskální kázně souběžně doprovázeny konkrétními návrhy týkajícími se růstu a tvorby pracovních míst, které podporují soukromé investice, jež vytvářejí prvky růstu, solidaritu mezi členskými státy a demokratickou legitimitu, a budou doprovázeny i potřebnými strukturálními reformami, konkrétně reformami, které sníží nezaměstnanost mladých lidí mj. lepším přizpůsobováním jejich kvalifikace požadavkům na pracovní síly, budou bojovat proti segmentaci trhu práce, zlepší udržitelnost penzijních systémů, zvýší účinnost daňových systémů, zvýší hospodářskou soutěž v příslušných oblastech odvětví služeb, usnadní přístup k úvěrům, omezí byrokracii, odstraní zbytečné úrovně státní správy a budou potírat daňové úniky; vítá posílenou demokratickou legitimitu v rámci evropského semestru; připomíná, že demokratickou legitimitu v rámci evropského semestru je nutno dále posilovat;

16.

vyzývá Komisi a Radu, aby se snažily trvale zlepšovat kvalitu, specifičnost a přiměřenost doporučení pro jednotlivé země a aby tato doporučení odpovídajícím způsobem dolaďovaly;

17.

opakuje, že pro zachování důvěryhodnosti roční analýzy růstu a celého procesu evropského semestru je nutné, aby Rada ospravedlnila svoje důvody, jestliže se doporučeními Komise na základě roční analýzy růstu odmítne řídit; vítá zásadu „dodržet nebo vysvětlit“ ve vztahu k doporučením pro jednotlivé země, zavedenou balíčkem šesti právních předpisů, podle níž je Rada veřejně odpovědná za jakékoli změny, které provede v návrzích Komise, a domnívá se, že tato zásada by měla být v praxi posílena;

18.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že investice do výzkumu, vývoje a inovací budou posíleny a zefektivněny a že jejich výsledky bude veřejný i soukromý sektor v Evropě rychle proměňovat na konkurenční výhodu a zvýšenou produktivitu;

19.

vyzývá Komisi a Radu, aby stupňovaly úsilí o snížení závislosti na dovozech energie a surovin s cílem vytvořit environmentálně, ekonomicky i sociálně udržitelnější Evropu;

20.

vyzývá členské státy, aby se urychleně dohodly na víceletém finančním rámci (VFR), a zajistily tak, že bude posílena jeho úloha coby zdroje tolik potřebných dlouhodobých investic do odvětví a činností stimulujících udržitelný růst a hojnost pracovních míst; podtrhuje význam struktury rozpočtů EU, které by měly napomáhat k rozvoji investic v oblastech s přidanou hodnotou;

21.

vyzývá rovněž Komisi, aby předložila návrh uceleného přístupu k zajištění udržitelného růstu v souladu s cíli strategie EU 2020, který by měl zahrnovat dokončení vnitřního trhu, posílení hospodářské soutěže, skutečně evropskou průmyslovou politiku a silnou a dostatečně financovanou politiku soudržnosti a zaručovat, že Evropa bude ve svých vnějších obchodních vztazích využívat veškerou svoji sílu a vliv; vyzývá Komisi, aby plně využívala zdroje růstu, které spočívají v přilákání přímých zahraničních investic a v obchodu se třetími zeměmi, konkrétně prostřednictvím prohloubení a rozšíření transatlantického hospodářského vztahu; tento program by měl zahrnovat související cíle obnovy a otevření transatlantického trhu, posílení základních pravidel mezinárodního hospodářského řádu a rozšíření mnohostranného systému založeného na pravidlech tak, aby zahrnul nové členy a nové oblasti hospodářských příležitostí; vyzývá rovněž Komisi, aby urychlila uzavření současných dohod o volném obchodu;

22.

vítá skutečnost, že byla uznána úloha jednotného trhu a nutnost řešit četné překážky, které stále existují v odvětví služeb; připomíná, že pro dosažení skutečně jednotného evropského trhu je třeba učinit ještě mnoho; vyzývá Komisi, aby intenzivněji vymáhala provádění právních předpisů o vnitřním trhu; naléhavě žádá členské státy, aby v plném rozsahu provedly právní předpisy týkající se vnitřního trhu, zejména směrnici o službách;

23.

vítá první zprávu o stavu integrace jednotného trhu na rok 2013, která doprovází a doplňuje roční analýzu růstu; zdůrazňuje, že jednotný trh hraje klíčovou úlohu při obnově konkurenceschopnosti Unie, a tím působí příznivě na hospodářský růst a pracovní místa; vyzývá Komisi a členské státy, aby se odpovídajícím způsobem zabývaly souvisejícími nedostatky v doporučeních pro jednotlivé země a aby posílily průběžné a pravidelné posuzování toho, jak jsou prováděna a vymáhána ustanovení o jednotném trhu pro lepší hospodářský růst;

24.

je znepokojen tím, že mnoho členských států z hlediska produktivity zaostává; trvá na tom, že úlohou strukturálních reforem je řešit tento problém; žádá Komisi, aby se ve své příští roční analýze růstu věnovala otázce monitorování vývoje kapitálu a produktivity zdrojů;

25.

zdůrazňuje, že základem úspěšného vnitřního trhu a základní podmínkou pro tvorbu udržitelných pracovních míst založených na znalostech je důrazné vymáhání politiky hospodářské soutěže EU založené na zásadách otevřených trhů a na rovných podmínkách ve všech odvětvích;

26.

zdůrazňuje, že odhodlané úsilí členských států zajistit přiměřeným způsobem udržitelnost veřejných financí je potřebné, ale může fungovat pouze tehdy, bude-li nadměrná makroekonomická nerovnováha snižována; poznamenává, že těchto cílů lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li současně dosahováno růstu v celé eurozóně;

27.

bere na vědomí doplnění nového ukazatele do srovnávacího přehledu pro makroekonomickou nerovnováhu, který se týká finančního sektoru; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nedodržela postup stanovený v nařízení (EU) č. 1176/2011, podle něhož: „při sestavování srovnávacího přehledu a souboru makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy by měla Komise úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou“ a konkrétněji by měla příslušným výborům Evropského parlamentu a Rady „předkládat návrhy připomínek k plánům na stanovení a úpravu ukazatelů a prahových hodnot“;

28.

připomíná Komisi, že pro budování interinstitucionální důvěry a vysoce kvalitního ekonomického dialogu je nanejvýš důležité, aby bylo v budoucnu postupováno více v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1176/2011;

29.

vyzývá Komisi a Radu, aby jednaly důsledně a rychle a poskytly Paktu pro růst a zaměstnanost skutečný obsah a zajistily jeho účinnost, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady ve dnech 28.–29. června 2012;

30.

vyzývá k rychlému přijetí tzv. „balíčku dvou právních aktů“;

31.

bere na vědomí, že vstoupila v platnost Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. rozpočtový pakt); domnívá se, že rozpočtový pakt by měl být co nejdříve proveden do sekundárního práva Unie, a to na základě posouzení zkušeností s jeho prováděním a v souladu se SEU a SFEU;

32.

vítá sdělení Komise nazvané „Akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům“, doporučení týkající se „opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní“ a „agresivního daňového plánování“, která přijala Komise dne 6. prosince 2012; podporuje proaktivní postoj, který zaujala Komise, a zejména komisař pro daně a celní unii, audit a boj proti podvodům; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Komise, přijaly okamžitá a koordinovaná opatření proti daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování, a zaručily tak spravedlivější rozdělení úsilí v oblasti rozpočtů a větší příjmy členských států;

33.

považuje za pozitivní, že konečně „všechny členské státy uznávají význam přijetí účinných kroků k boji proti daňovým únikům a podvodům, a to i v obdobích rozpočtových omezení a hospodářské krize“, jak je uvedeno v závěrech ze zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 13. listopadu 2012;

34.

má na paměti, že účelem společných právních předpisů o fiskálních rámcích členských států je zajistit, aby byly členské státy vázány společně dohodnutými pravidly, nikoli specifikovat politická rozhodnutí určitého členského státu;

35.

vyzývá Komisi, aby příslušným výborům Parlamentu každý rok na začátku listopadu předložila roční analýzu růstu, a to počínaje 4.–5. listopadem 2013, aby měl Parlament dostatek času představit svá stanoviska v rámci následných evropských semestrů;

36.

vyjadřuje politování nad tím, že se Komise ve svém sdělení nazvaném „Roční analýza růstu na rok 2013“ (COM(2012)0750) v patřičné míře nezabývá úlohou rozpočtu EU v procesu evropského semestru; lituje zejména toho, že přestože Evropská komise navrhla hlavní priority, neposkytla věcné a konkrétní údaje o tom, jak může rozpočet EU stimulovat místní, regionální a celostátní politiky a investice, jež byly zahájeny za účelem provedení těchto priorit, jak může napomoci jejich vzniku, působit s nimi ve vzájemné součinnosti a doplňovat je;

37.

je přesvědčen, že financování na úrovni EU může přinést úspory rozpočtům všech členských států, což je třeba zdůraznit; domnívá se, že rozpočet EU má mimořádný význam pro podnícení růstu, oživení tvorby pracovních míst a úspěšné snížení makroekonomické nerovnováhy napříč Unií a v podstatě také pro dosažení cílů strategie Evropa 2020; ještě jednou vyjadřuje politování nad tím, že se Komise touto otázkou nezabývala ve svém sdělení o roční analýze růstu;

38.

bere na vědomí odhad Komise, podle kterého výše dluhu veřejných a soukromých subjektů omezuje rozsah nových činností a investic v členských státech; vyzývá nicméně členské státy, aby v rámci snah o konsolidaci nepovažovaly svůj příspěvek do rozpočtu EU vycházející z jejich HND za libovolně upravitelnou proměnnou a ani se v rozporu s politickými závazky, které učinily na nejvyšší úrovni, nesnažily uměle snížit objem výdajů rozpočtu EU určených na podporu růstu; je si však plně vědom ekonomického napětí mezi potřebou konsolidovat v krátkodobém výhledu veřejné finance a možným zvýšením příspěvku některých členských států vycházejícího z jejich HND v důsledku zvýšení plateb do rozpočtu EU; opakuje proto svoji důraznou výzvu, aby byla provedena reforma mechanismů financování rozpočtu EU – na níž je třeba se dohodnout v rámci jednání o VFR 2014–2020 – spočívající v tom, že se do roku 2020 sníží podíl příspěvků členských států do rozpočtu EU, který vychází z HND, o 40 %, a napomůže se tak jejich snahám o konsolidaci (1);

39.

připomíná, že evropský rozpočet je v první řadě rozpočtem investičním, 94 % jeho celkové výše je znovu investováno v členských státech;

40.

žádá Komisi, aby poskytla aktuální informace o současných snahách členských států přesměrovat a zrychlit využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU za účelem podpory růstu a sociální soudržnosti, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.