15.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 12/39

Zpravodajka:

paní Batut

Spoluzpravodajka:

paní Päärendson

1.1.1

Unie a Japonsko společně představují více než třetinu celosvětového obchodu. Partnerství s ambiciózní, komplexní a vzájemně výhodnou dohodou o volném obchodu (Free Trade Agreement – FTA) a o hospodářském partnerství (Economic Partnership Agreement – EPA) mezi EU a Japonskem by povzbudilo vzájemný obchod a investice, mohlo by vylepšit jejich ekonomiky a zaměstnanost a přispět k posílení mezinárodních pravidel a norem. Jejich občané jsou připraveni dělit se o očekávané výhody, jsou však ostražití a nechtějí, aby se jejich příslušné standardy snižovaly.

1.1.2

EHSV vítá jednání o dohodě o volném obchodu a o dohodě o hospodářském partnerství s Japonskem, a zejména rozhodnutí v nich po zhodnocení prvního roku pokračovat. Výbor nicméně vyjadřuje politování nad nedostatkem informací a nad tím, že probíhající jednání nejsou transparentní. Nezbytným předpokladem pro to, aby si dohoda získala širokou podporu veřejnosti, je prosazování a ochrana zájmů spotřebitelů. EHSV vyzývá k tomu, aby byly zavedeny podobné konzultační mechanismy jako ty, jež fungují v rámci jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), aby tak byla občanská společnost lépe informovaná o tom, jaké komparativní výhody by otevření trhu mezi EU a Japonskem zainteresovaným stranám nabídlo. EHSV v této souvislosti vyzývá obě strany, aby zlepšily transparentnost a poskytování informací souvisejících s jednáními tak, že v rámci dohody vytvoří oficiální mechanismus informování občanské společnosti a poté konzultační strukturu. Výbor dále poukazuje na to, že podniky na obou stranách již mají k dispozici kulatý stůl pro obchod mezi EU a Japonskem jako platformu pro zapojení a konzultaci.

1.2.1

EHSV trvá na tom, že by měl být plně informován o přezkumu posouzení dopadu z roku 2012. Žádá, aby mu byl co nejdříve sdělen harmonogram provádění, zvláště pokud jde o sladění technických norem. Je toho názoru, že před přijetím jakéhokoli rozhodnutí by měl být ve všech úředních jazycích EU zveřejněn přesnější dokument, než je „posouzení dopadu“.

1.2.2

EHSV vyzývá EU, aby učinila vše pro to, aby:

Vzhledem k tomu, že urovnávání sporů mezi investory a státem je vysoce citlivou záležitostí a názory jednotlivých zainteresovaných subjektů se liší, EHSV vítá proces veřejné konzultace, jejž Komise zahájila v souvislosti s transatlantickými jednáními o obchodu, a s velkým zájmem očekává jeho výsledek (1). EHSV se s ohledem na to, jak je japonská demokracie silná, domnívá, že shromažďování postojů zainteresovaných stran k tomuto tématu na japonské straně by mohlo přispět k informovanosti a usnadnit vyjednávání.

1.2.3

Dialog mezi občanskými společnostmi Japonska a EU významně přispěje k dohodě o volném obchodu a o hospodářském partnerství. Výbor doporučuje, aby byl v rámci dohody o volném obchodu a o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem zřízen smíšený poradní orgán, jaký byl ustaven v jiných dohodách, které Evropská unie v poslední době uzavřela. O jeho úloze by měli v průběhu jednání diskutovat zástupci obou dotčených občanských společností. Musí se mu přiznat možnost vyjadřovat se ke všem oblastem dohody. EHSV důrazně doporučuje, že by nejméně polovinu evropských členů měl jmenovat on sám jako poradní orgán EU, který je pověřen zastupováním zájmů evropské organizované občanské společnosti.

1.2.3.1

EHSV navázal vynikající kontakty s japonskými organizacemi zaměstnanců, zaměstnavatelů, zemědělců, družstev, spotřebitelů, nevládními a neziskovými organizacemi a univerzitami (2). Spolu se svým japonským monitorovacím výborem zastává výhodnou pozici k propagaci dialogu a konzultace občanské společnosti na obou stranách.

2.1.1

EU i Japonsko přijaly rozhodnutí posílit své vazby a zahájit jednání o dohodě o volném obchodu a dohodě o hospodářském partnerství. Souběžně se jedná o dohodě o strategickém partnerství (3). Výbor vítá pozitivní výsledek hodnocení po prvním roce a rozhodnutí pokračovat v jednáních. Pokud by se předpoklady naplnily, vývoz EU do Japonska by se zvýšil o 30 %, její HDP by vzrostl o 0,8 % a v EU by vzniklo na 4 00  000 nových pracovních míst. Japonský HDP by se zvýšil o 0,7 % a jeho vývoz do Evropy o 24 %. Dohoda by zároveň posílila důležité postavení, jež má EU v obchodě a investicích ve východní Asii (4).

2.1.2

EU a Japonsko sdílejí řadu hodnot a zásad včetně demokracie, právního státu, lidských práv a tržní ekonomiky s vyspělým technologickým know-how. Současně se potýkají s podobnými potížemi (např. se stárnutím a snižováním počtu obyvatel) a potřebují nalézt nové zdroje růstu a pracovních míst.

2.1.3

Orgány občanské společnosti obou oblastí nemohou být snadno přeneseny z jedné země do druhé (5). Intenzivnější dialog mezi těmito orgány by nicméně byl velmi důležitým doplňkem dohody. EU založila svůj sociální model na sociálním a občanském dialogu, který institucionalizovala, a Japonsko uznává význam občanské společnosti v širším smyslu („Rada pro politiku zaměstnanosti“, „Mnohostranné fórum“).

2.2

V Japonsku i v EU jsou pro hospodářskou situaci příznačná opatření za účelem oživení (6). Státní dluh Japonska v současnosti dosahuje 230 % HDP. Kurs jenu je pro vývoz nevýhodný a po trojnásobné katastrofě ve Fukušimě maloobchod klesl během jednoho roku o 2,3 % (únor 2013).

2.2.1

Dvoustranné dohody o volném obchodu Japonsku otevírají světový obchod a přispívají k vytváření oblastí regionální integrace. Od roku 2002 Japonsko uzavřelo řadu dvoustranných dohod nejen v Asii, ale i v Latinské Americe a se Švýcarskem. Nyní jedná o trojstranné dohodě s Čínou a Korejskou republikou. Japonsko se rovněž zapojilo do jednání o transpacifickém partnerství.

2.2.2

Japonsko a EU již podepsaly důležité dohody usnadňující obchodní postupy, mimo jiné v oblasti telekomunikací, chemických a farmaceutických produktů, protisoutěžních jednání, vědecké, technologické a administrativní spolupráce a pomoci (7).

3.1

Snaha o dosažení hospodářského růstu prostřednictvím globalizovaného obchodu může mít dopady na životní prostředí (8). Ve svém stanovisku k jednání o nových obchodních dohodách (9) Výbor zdůraznil, že je důležité do obchodních jednání EU zařadit kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji a začlenit do ní environmentální a sociální ustanovení společně s hlavní monitorovací úlohou občanské společnosti.

3.2

Jednání o dohodě o volném obchodu a dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem poskytnou oběma stranám příležitost potvrdit na mezinárodní scéně závazek pokročit na cestě k udržitelnému rozvoji v rámci jeho tří pilířů (hospodářský růst, sociální rozvoj a ochrana životního prostředí). Tyto prvky tvoří ústřední část všech obchodních jednání a každé dohody EU od té doby, co byla uzavřena dohoda o volném obchodu s Korejskou republikou (10). Oblasti, jako je biologická rozmanitost, změna klimatu, rybolov, lesnictví a volně žijící živočichové a rostliny, jsou prioritou jak pro EU, tak na celosvětové úrovni. Strany by měly zopakovat svůj závazek k plnění mnohostranných dohod o životním prostředí.

3.3

Každá nová dohoda by měla potvrdit právo členských států EU a Japonska regulovat a stanovovat priority udržitelného rozvoje a stimulovat je k tomu, aby v souladu se svými závazky dodržovat mezinárodní normy a dohody ohledně ochrany na pracovišti či ochrany životního prostředí dodržovaly normy v těchto oblastech.

3.4

Dohoda o hospodářském partnerství a dohoda o volném obchodu (11) umožní tento závazek potvrdit (díky možné ratifikaci a účinnému provádění úmluv MOP) (12) a posílit dvoustranný dialog a spolupráci týkající se pracovních otázek, a to i v oblastech, na něž se vztahuje program pro důstojnou práci.

3.4.1

EHSV jako zástupce celé evropské občanské společnosti zdůrazňuje skutečnost, že přínos jakékoli dohody o volném obchodu a dohody o hospodářském partnerství možná nepocítí různé členské státy (13) ani různé sektory stejným způsobem (14).

3.4.2

Zatímco v odvětví elektrických strojů, v zemědělství, lesnictví, rybolovu, zpracování potravin, pojištění a stavebnictví se dá v EU očekávat zvýšení zaměstnanosti (v jednotkách procent), v chemickém průmyslu, automobilovém průmyslu, kovoprůmyslu a odvětví letecké dopravy lze počítat s malým poklesem (15). K tomu, aby mohla být podniknuta vhodná opatření na pomoc a rekvalifikaci, je nezbytné provést v rané fázi zjištění těchto potíží. Je důležité, aby přínosy byly rovnoměrně rozloženy mezi podniky, pracovníky, spotřebitele a širší občanskou společnost a aby se zároveň zabránilo většímu narušení jejich činnosti a zajistila se možnost ho případně kompenzovat (16).

4.1.1

EHSV těší, že je v rámci své působnosti hlavním partnerem Komise, avšak vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností právě probíhajících jednání, kterou zdůrazňují subjekty obou stran. Mandát Komise doposud nebyl zveřejněn, ačkoliv jednání by měla být co nejvíce otevřená a transparentní. Četné organizace evropské i japonské občanské společnosti si stěžují, že se jim o jednáních dostalo pouze velice málo informací. To ovlivňuje obsah jednání i příležitosti pro občanskou společnost vyjádřit svůj názor v této záležitosti. Jak víme, zapojení občanské společnosti by nejen prohloubilo vzájemné porozumění, ale také zlepšilo kvalitu současných jednání o dohodě o volném obchodu a o hospodářském partnerství po odborné stránce.

4.1.2

Evropští občané požadují, aby byly uplatňovány texty EU, jež stanoví zásadu transparentnosti. EHSV žádá, aby byly zúčastněné strany seznamovány se všemi dokumenty již od nejranější fáze.

4.1.3

EHSV s ohledem na legitimní požadavek evropských občanů na kompletní transparentnost obchodních jednání žádá Radu a Komisi o systematické a důsledné používání článku 218 SFEU, zejména odstavce 10, v němž je stanoveno, že „Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“.

4.1.4

EHSV doporučuje Komisi, aby pro jednání o dohodě o volném obchodu a o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem zavedla podobný model konzultace občanské společnosti jako je ten, jenž funguje v rámci jednání EU o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (setkání se zainteresovanými subjekty po každém kole jednání a zřízení poradní skupiny zástupců občanské společnosti, mezi nimiž by měli být i členové EHSV). Podle informací Výboru podobný mechanismus existuje v transpacifických jednáních mezi USA a Japonskem.

4.2.1

Jak již bylo uvedeno výše, veškeré dohody o volném obchodu, které EU v poslední době uzavřela, obsahují kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji (17), kde má v monitorování klíčovou úlohu občanská společnost, tedy nezávislé a reprezentativní organizace s rovnovážným zastoupením podniků, zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran. EHSV podporuje Komisi v jejím úsilí o to, aby byla taková kapitola zařazena i do dohody s Japonskem.

4.2.2

Japonské orgány si přejí vytvořit stabilní růst prostřednictvím udržitelného rozvoje (viz „abenomika“ (18)). Dohody o volném obchodu, které Japonsko uzavřelo s partnery v Asii, obsahují ustanovení týkající se zřízení podvýboru, jenž má monitorovat dopad dohody na podnikatelské prostředí. Ačkoliv působnost a podmínky nejsou totožné, Evropská unie i Japonsko jsou obeznámeny se zásadou monitorování dopadu dohod o volném obchodu. EHSV je proto vyzývá, aby do dohody zařadily ambiciózní kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji.

4.2.3

Japonská vláda zřídila řadu interních vícestranných výborů pro konzultace podniků na téma dopadu dohod o volném obchodu na podnikatelské prostředí, a existují poradní struktury, v jejichž rámci se zástupci vlády setkávají s představiteli družstev a odborových organizací. Kromě toho existují další konzultační struktury se širokou základnou, jako je „Mnohostranné fórum sociální odpovědnosti za udržitelnou budoucnost“ (19) či „Rada pro politiku zaměstnanosti“.

4.3

Hospodářský a sociální model EU „klade důraz například na pevné institucionální struktury pro řízení hospodářských, sociálních a environmentálních otázek a otázek zaměstnanosti (...), na silný sociální a občanský dialog a na investování do lidského kapitálu a na kvalitu zaměstnanosti“ (20). Výbor poznamenává, že tento model vyjadřuje hodnoty Unie a že všechny její instituce ho musí ve svých politikách prosazovat.

4.3.1

Výbor vítá závazky EU na mezinárodní úrovni (21):

4.3.2

Evropský parlament ohledně dohody o volném obchodu s Japonskem doporučil Komisi, aby se zabývala základními normami v oblasti pracovního práva, vypracovala ambiciózní kapitolu o udržitelném rozvoji a také vytvořila fórum občanské společnosti, které by „kontrolovalo uplatňování a vydávalo připomínky k jejímu provádění“. EHSV trvá na tom, že by měl být konzultován a že by se tato doporučení měla realizovat.

4.4

EHSV připomíná Komisi, že vydala příručku Transparentnost při vyjednávání obchodních dohod EU, v níž se uvádí, že její „činnost může být úspěšná pouze tehdy, splní-li očekávání evropských občanů“ a že „názory občanské společnosti mají zásadní úlohu v přípravné fázi vyjednávání“ (23).

EHSV by velmi ocenil, kdyby:

4.5

Téměř všichni konzultovaní představitelé evropských a japonských organizací občanské společnosti (24) byli pro zřízení tohoto společného monitorovacího orgánu v rámci budoucí dohody o volném obchodu.

4.5.1

Měl by být vyvinut monitorovací mechanismus, který by zohlednil stávající struktury a respektoval dosavadní zkušenosti EU a Japonska. EHSV si přeje být zapojen do stanovení úlohy, působnosti a složení poradní skupiny EU a společného monitorovacího orgánu. Měly by být konzultovány všechny zúčastněné strany a EHSV by měl mít v tomto procesu rozhodující slovo.

4.5.2

Strukturovaný dialog mezi zástupci obou občanských společností EU a Japonska dodá dohodě o volném obchodu a o hospodářském partnerství důležitý rozměr včetně rozměru kulturního. EHSV soudí, že je nesmírně důležité udržovat vazby s japonskými protějšky s cílem zajistit, že forma, působnost a složení budoucího společného mechanismu monitorování splní očekávání obou stran.

5.1.1

Výbor vítá skutečnost, že pozitivní bilance dosaženého pokroku z června 2014 (25) umožnila Radě EU pokračovat ve vyjednávání.

5.1.2

Dohoda by měla posílit přístup na trh a zajistit provázanost předpisů, a tak podpořit vzájemné obchodování a investice. Měla by urychlit udržitelný růst, vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst, dát spotřebitelům více možností a rozvíjet konkurenceschopnost a produktivitu obou ekonomik.

5.1.3

Prioritou Evropské unie je zrušení necelních překážek (necelní překážky). Komise ve svém posouzení dopadu (26) uvedla, že tyto překážky jsou často kulturního původu a mají protekcionistické výsledky. EHSV konstatuje, že je obtížné je změnit, pokud vycházejí z norem, které se neustále mění, ačkoli jsou stanoveny na nejvyšší úrovni. Někdy chrání celá odvětví, jako například železniční dopravu v Japonsku.

5.2.1

Odstranění celních překážek se musí vztahovat na všechny produkty. Nesmí být vyloučeny zemědělské a zpracované produkty, vozidla, která byla uznána jako „citlivé“ zboží, ani chemické a farmaceutické výrobky, a musí být stanovena vhodná přechodná období.

5.2.2

Obchodu by napomohlo vzájemné uznávání certifikovaných výrobků díky obdobným a rovnocenným normám pro výrobky a spolupráci na harmonizaci předpisů a systémů tam, kde je to možné. Bude však nezbytné zajistit, že tato spolupráce na zavedení nových celosvětových norem nevyústí v pokles jejich úrovně.

5.2.3

Necelní překážky, které brzdí vývoz z EU, se používají jako skrytá protekcionistická opatření. Měly by být omezeny, obzvláště tam, kde již byly v průběhu jednání identifikovány, a normy by se měly přiblížit normám mezinárodním.

5.3.1

Vzhledem k tomu, že hospodářská struktura Japonska i Evropy sestává z 99 % z malých a středních podniků, které zajišťují 70–80 % pracovních míst, EHSV žádá Komisi, aby těmto podnikům věnovala zvláštní pozornost.

5.3.2

Malé a střední podniky mají z důvodu své velikosti omezené zdroje (i v případě vnitrostátních a obchodních právních předpisů), a tak lze očekávat, že dohoda o volném obchodu a o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem pro ně bude přínosem, především díky harmonizovaným předpisům a nižší administrativní zátěži. Budou však potřebovat podporu, aby překonaly překážky, které souvisejí s veškerým zvýšením mezinárodního působení – sem patří jazykové překážky, rozdílné podnikové kultury, vysoké náklady na dopravu, nedostatek zaměstnanců s odpovídajícími dovednostmi, informace o zahraničních trzích a nedostatek finančních prostředků.

5.3.3

K tomu, aby byl přínos dohody o volném obchodu a o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem co největší, bude zásadní, aby obě strany usilovaly o větší informovanost malých a středních podniků o existenci podpůrných služeb a programů pro tyto podniky (27) poskytovaných Střediskem průmyslové spolupráce mezi EU a Japonskem (28) a japonským úřadem pro zahraniční obchod (JETRO) (29), především o nových obchodních příležitostech, které by tato dohoda měla přinést. Evropské malé a střední podniky by se například mohly zajímat o japonské odvětví IKT, o odvětví zdravotní péče (30), služeb, obnovitelných zdrojů energie a o ekologické (31) potraviny a lahůdky.

5.4.1

Liberalizace trhu by zaručila nové příležitosti pro zemědělsko-potravinářské produkty obou partnerů (nárůst o 200 %), avšak zemědělství je jednou z problematičtějších oblastí jednání. Zemědělství Japonska může zajistit potravinou soběstačnost pouze ze 40 % a obzvláště zde panují obavy. Japonští zemědělci žádají, aby bylo z celních omezení při jakémkoli vyjednávání s cizími státy vyloučeno pět skupin produktů: rýže, hovězí a vepřové maso, mléko a mléčné výrobky, pšenice a ječmen, cukry a sladidla. EU by považovala možnost vývozu většího množství zpracovaných potravin za velkou příležitost, zvláště odstraní-li Japonsko řadu svých necelních překážek.

5.4.2

EHSV by si přál, aby dohoda o volném obchodu řešila otázku práv duševního vlastnictví (32), tak aby spravedlivě chránila evropské inovace. Složitým bodem diskusí je problematika chráněných zeměpisných označení. Ochrana práv duševního vlastnictví kvalitních- zemědělských produktů by mohla představovat zastřenou překážku dovozu. V rámci WTO již EU a Japonsko zaujaly odlišné přístupy – EU chtěla rozšířit oblast chráněných zeměpisných označení tak, aby byla zajištěna vyšší ochrana závazným způsobem (dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) – návrh EU z roku 1998), zatímco Japonsko spolu se Spojenými státy (1999) navrhovaly, aby členové oznamovali svá zeměpisná označení WTO, čímž by vznikla databáze jako zdroj informací pro ostatní členy, avšak bez závazného účinku. EHSV je toho názoru, že se jedná o významnou problematiku, k níž je nutné při jednáních přistupovat opatrně.

5.5.1

V Japonsku jsou zemědělci i spotřebitelé velice aktivní v družstvech, která nabízejí vzájemné pojištění a bankovní služby. Liberalizaci služeb vnímají jako hrozbu, zatímco pro řadu dalších to představuje velkou příležitost, a to nejen pokud jde o „stříbrnou ekonomiku“. Služby představují klíčovou příležitost k podstatnému navýšení objemu obchodu.

5.5.2

Pokud jde o hrubé údaje, v roce 2012 vyvezla EU-27 do Japonska služby za 24,2 miliardy EUR, zatímco dovoz z Japonska činil 15,6 miliard, což pro EU-27 představuje přebytek ve výši 8,6 miliard. Přitom je samozřejmě nutné mít na paměti, že Japonsko má čtyřikrát méně obyvatel než EU. Téměř všechny konzultované japonské organizace, které se zmínily o liberalizaci služeb, se vyjádřily proti „negativnímu seznamu“, podle něhož by všechny služby, které by nebyly výslovně vyloučeny textem dohody, měly být otevřené obchodu. Třebaže zemědělci a spotřebitelé mohou být proti negativnímu seznamu, podnikatelská sféra ho výrazně podporuje. Tento negativní seznam by omezil pole působnosti orgánů veřejné moci. Budoucí služby by automaticky spadaly do oblasti liberalizace. EHSV podporuje neomezené právo států vytvářet právní předpisy ve veřejném zájmu.

5.6.1

Je důležité, aby podniky v EU získaly přístup k japonským veřejným zakázkám díky odstranění právních překážek, vytvoření transparentních postupů a poskytování shodných informací pro všechny subjekty, ukončení velice citlivých omezení na železničním trhu a zavedení systému přístupu k informacím na internetu. Bez ohledu na ohlášenou politickou vůli potřebuje konkrétní vyjednávání právní stabilitu norem.

5.6.2

Bude nutné vzájemné dodržování spravedlivé hospodářské soutěže. Výbor soudí, že dohoda musí plně objasnit způsoby povolení poskytovaných oběma stranami v oblasti státní pomoci a dotací.

5.6.3

Evropská unie, členské státy a Japonsko si musí zachovat možnost financovat cíle obecného zájmu stanovené podle jejich demokratických postupů, které zahrnují mimo jiné sociální oblast, životní prostředí a veřejné zdraví. Pro EU vyplývají povinnosti související s veřejnými službami ze Smluv.

5.7.1

V roce 2012 představovaly přímé zahraniční investice EU-27 do Japonska 434 milionů EUR, přičemž z Japonska do EU-27 činily 3,374 miliardy EUR (34). Jelikož základní zásadou dohody o volném obchodu a o hospodářském partnerství je reciprocita, EHSV vyzývá Komisi k opatrnosti a k tomu, aby – pokud dohoda povede ke ztrátě pracovních míst – zvážila využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci k jejich kompenzaci. EHSV se rovněž domnívá, že může být nutné odpovídajícím způsobem kompenzovat ztráty způsobené podnikům, ztráty lidských zdrojů a technologií, které byly dříve financovány z veřejných zdrojů.

5.7.2

EU a Japonsko by měly přezkoumat své předpisy týkající se omezení v oblasti vlastnictví, povolení a kontrol a usnadňování investic.

5.7.3

EHSV konstatuje, že zákony a soudy v Japonsku i EU umožňují spravedlivé řešení sporů v rámci běžných postupů. Členské státy EU a Japonsko poskytují investorům celou řadu institucionálních a soudních záruk. Vzhledem k tomu, že urovnávání sporů mezi investorem a státem je vysoce citlivou záležitostí a názory jednotlivých zainteresovaných subjektů se liší, EHSV vítá proces veřejné konzultace, který Komise zahájila v souvislosti s transatlantickými jednáními o obchodu, a také by uvítal, kdyby podobná iniciativa proběhla v Japonsku, aby se přihlédlo k postojům japonských zainteresovaných subjektů.

5.7.4

EHSV navrhuje, aby se poté, co budou stanoveny podmínky a Komise vyhodnotí výsledky, prosazoval široký dialog o otázce urovnávání sporů. Výbor již za tímto účelem vypracovává své vlastní stanovisko.

5.7.4.1

Žádné ustanovení týkající se urovnávání sporů ohledně investic by nemělo bránit členským státům EU v tom, aby vydávaly právní předpisy ve veřejném zájmu a sledovaly cíle veřejných politik. Je zapotřebí vyjasnit definice „investic“ a „spravedlivého a rovného zacházení“. Ty by měly představovat bod k jednání.