21.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 341/21

1.1

Ceny elektřiny, plynu, ropy a dalších paliv výrazně rostou a situaci podstatně zhoršuje sociální a hospodářská krize, jež se dotýká rostoucího počtu osob. Cílem tohoto stanoviska není zjistit důvody tohoto růstu cen, ale zabývá se návrhy na podporu koordinovaných evropských opatření, v souladu se zásadou subsidiarity, pro prevenci a boj s energetickou chudobou, podporu solidarity v této oblasti a lepší ochranu zranitelných občanů (evropských a jiných).

1.2

Vzhledem k významu této politické výzvy EHSV vyzývá k přijetí evropského závazku v oblasti energetické bezpečnosti a solidarity v rámci Evropského energetického společenství, jehož vytvoření by EHSV rovněž uvítal.

1.3

Tento evropský závazek v oblasti energetické bezpečnosti a solidarity podpoří skutečnou evropskou politiku solidarity a boje proti energetické chudobě, jejímž základem bude uznání všeobecného práva na přístup k energii, jejž EHSV považuje za zásadní společný statek, tak, aby všichni občané mohli vést důstojný život. Cílem závazku bude v krátkodobém a dlouhodobém horizontu:

1.4

EHSV se zasazuje za stanovení evropských ukazatelů energetické chudoby a za harmonizaci statistik, což by umožnilo tento problém lépe identifikovat, předcházet mu a řešit ho na evropské úrovni, jakož i pracovat na evropské solidaritě v této oblasti.

1.5

EHSV doporučuje vytvořit evropské středisko pro sledování chudoby s hlavním zaměřením na energetickou chudobu, které zapojí všechny zúčastněné strany a přispěje k definování evropských ukazatelů energetické chudoby (ve spolupráci s Eurostatem), ke zjištění stavu a ke stanovení osvědčených postupů a k formulaci doporučení za účelem lepšího předcházení a řešení problémů a vytvoření evropské solidarity v této oblasti.

1.6

EHSV doporučuje, aby občanské energetické fórum (zvané londýnské fórum) začlenilo zástupce EHSV a pracovalo v úzké spolupráci s národními hospodářskými a sociálními radami a podobnými institucemi členských států.

1.7

EHSV si přeje trh s energií více zaměřený na spotřebitele a v širším měřítku na občany (evropské a jiné), zejména na ty nejzranitelnější. EHSV podporuje veškerá opatření umožňující těmto občanům opět převzít kontrolu nad svou energetickou situací. EHSV doporučuje Evropské komisi, aby do zprávy vyžádané Evropskou radou (na konci roku 2013) zapojila analýzu energetické chudoby v Unii obsahující faktory zranitelnosti a aby navrhla evropskou strategii a plán pro její předcházení a vymýcení. Nejdůležitější je nepřipustit žádný nárůst cen, jemuž lze zabránit prostřednictvím harmonizované evropské energetické politiky (viz stanovisko TEN/508 Ekonomické dopady elektrizačních soustav s vyšším podílem dodávek energie z nestálých obnovitelných zdrojů – CESE 2599/2012) (1).

1.8

EHSV doporučuje, aby se před přijetím hlavních opatření energetické politiky EU a členských států provedla analýza rozložení jejich ekonomického dopadu na různé kategorie spotřebitelů (např. podle příjmů, složení domácnosti nebo způsobu vytápění). Jejím smyslem by bylo určit kategorie spotřebitelů, jejichž faktury za energie by se oproti průměru obyvatelstva zvýšily neúměrně, a případně navrhnout kompenzační opatření (úprava předpisů, zlepšení energetické účinnosti obydlí atp.) pro nejzranitelnější spotřebitele.

1.9

EHSV vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření evropského fondu energetické solidarity, jenž by měl být průřezovým nástrojem všech evropských politik na toto téma sloužícím k tomu, aby byla příslušným způsobem uplatňována evropská solidarita v této oblasti.

1.10

EHSV by rád podpořil roční setkávání organizací občanské společnosti zaměřená na debaty o energetické chudobě a solidaritě v Evropě, na výměnu informací o místních, národních a evropských iniciativách a na formulaci praktických doporučení určených evropským, národním a místním tvůrcům politik a institucím, sdružením a průmyslu, a to ve spolupráci s evropským střediskem pro sledování chudoby.

1.11

Vzhledem k tomu, že boj proti energetické chudobě a rozvoj solidarity v této oblasti mají povahu evropského obecného zájmu, si EHSV přeje, aby Evropská komise navrhla Evropskému parlamentu a Radě, aby toto téma bylo předmětem evropského roku (energetické solidarity). Cílem by mělo být zvýšení povědomí veřejnosti o této zásadní evropské tematice a pozornosti tvůrců politik k ní.

1.12

V této souvislosti EHSV doporučuje Evropské komisi uspořádat evropskou informační kampaň provedenou na vnitrostátní a místní úrovni a zaměřenou na boj proti energetické chudobě a na rozvoj solidarity v této oblasti s cílem podporovat zejména výchovu k energetické účinnosti, občany-spotřebitele v jejich aktivním postoji k energii, zapojení průmyslu a jeho převzetí zodpovědnosti.

2.1

Energie je z důvodu své nepostradatelné role ve všech každodenních činnostech nezbytným obecným statkem a umožňuje všem občanům žít důstojný život. Bez energie dochází k dramatickým situacím. Energetická chudoba je neúnosná jak po fyzické, tak po sociální stránce. V Evropě je jí zasaženo více než 50 milionů osob (evropský projekt Evropská palivová chudoba a energetická účinnost – 2009). Tato netolerovatelná situace musí skončit. EHSV vyzývá k okamžitému přijetí opatření na evropské úrovni a vyslovuje se za přijetí evropského závazku energetické bezpečnosti a solidarity za účelem podpory skutečné evropské politiky boje proti energetické chudobě a rozvoje solidarity v této oblasti, jejímž cílem bude:

2.2

Tento evropský závazek by na evropské úrovni umožnil provádět společná a koordinovaná opatření s cílem zmírnit energetické rozdíly a zakládal by se na uznání všeobecného práva na přístup k energii (aby všichni občané mohli žít v důstojných podmínkách), které by EHSV chtěl zavést do Lisabonské smlouvy. EHSV by si také přál, aby všechny evropské politiky, zejména energetická politika, zahrnovaly ve svých cílech boj proti energetické chudobě a podporu solidarity v této oblasti. EHSV připomíná, že energie je základní obecný statek a je třeba s ní podle toho zacházet, k čemuž patří související povinnosti obecné služby. Dodávky energie podniky spadají ostatně do služeb obecného hospodářského zájmu, jejichž význam pro evropskou sociální a územní soudržnost je uznán v Lisabonské smlouvě (článek 14 SFEU, protokol č. 26). Listina základních práv Evropské unie uznává právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit důstojnou existenci pro všechny (článek 34), povinnost zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele (článek 38) a základní právo na přístup k veřejným službám (článek 36).

2.3

Unie tedy posílí zásadu solidarity, která je pilířem evropského projektu a posílí význam tohoto projektu u občanů, kteří jsou stále více zklamaní a skeptičtí. EHSV dále připomíná, že 81 % dotázaných evropských občanů podporuje boj proti energetické chudobě (Eurobarometr, Evropský parlament, 2011).

2.4

EHSV vítá zájem Evropské rady, který vyjádřila dne 22. května 2013 o otázky nákladů a cen energie a jejich dopadu na nejzranitelnější domácnosti. Tyto otázky mají závažný politický význam např. v Bulharsku, kde vláda dne 20. února 2013 podala demisi v souvislosti s demonstracemi občanů, jejichž nespokojenost vyvolalo prudké a výjimečné zvýšení cen elektřiny (o více než 20 % od prosince 2012 do ledna 2013), k nimž došlo v důsledku vnitrostátních opatření v souvislosti s otevřením trhu (17,3 % příjmů bulharských občanů jde na účty za elektřinu – Národní statistický úřad), přičemž průměrný plat v Bulharsku je nižší než 400 eur.

2.5

EHSV poukazuje na to, že ceny energií neustále rostou: v období mezi rokem 2011 a 2012 vzrostla cena elektřiny v EU o 6,6 %, a to zejména na Kypru (+ 21 %), v Řecku (+ 15 %), v Itálii (+ 11 %), v Irsku a v Portugalsku (+ 10 %), v Bulharsku, ve Španělsku a v Polsku (+ 9 %). Ceny plynu pro domácnosti vzrostly v EU o 10,3 %, a to zejména v Lotyšsku (+ 2 %), Estonsku (+ 19 %) a Bulharsku (+ 18 %) (Eurostat, květen 2013).

3.1

V Evropě byly dřívější problémy s přístupem k energii do velké míry vyřešeny, ale v globálním měřítku stále nemá přístup k elektřině 1,2 miliardy osob a 2,8 miliardy osob nadále používá k topení či vaření dřevo či jiné druhy biomasy (Světová banka/IEA, květen 2013). Problém přístupu k moderním energetickým službám je natolik závažný, že OSN vyhlásila rok 2012 mezinárodním rokem udržitelné energie pro všechny a nedávno navrhla, aby udržitelná a bezpečná energie byla jedním z 12 cílů udržitelného rozvoje, jež jsou poprvé v historii zaměřeny na rozvojový i rozvinutý svět.

3.2

V Evropě se energetická chudoba projevuje rostoucím počtem osob (dle evropského projektu Evropská palivová chudoba a energetická účinnost (2009) více než 50 milionů), které jen obtížně platí účty za energii nebo které mají omezený přístup k energii z následujících důvodů: nízké příjmy, neizolované bydlení, nevýkonná zařízení (k zajištění vytápění, vaření, teplé vody), vysoké ceny energie. Mobilita rovněž zatěžuje rozpočty domácností, jež jsou často vzdálené od středu měst a pro něž doprava určuje, kde pracují. Týká se to starších osob, neúplných rodin, nezaměstnaných, příjemců sociální podpory atd. Dopady jsou různé: omezená mobilita ovlivňuje zaměstnanost, nedostatečné vytápění hygienu, zdraví (dilema zatopit si či najíst se, dopady na dýchací cesty apod.), což často vede k nadměrné úmrtnosti, zadluženosti a sociální a geografické izolaci.

3.3

Energetická chudoba je oslabujícím faktorem, který se slučuje s dalšími, vytváří problémy, které se vzájemně ovlivňují formou spirály, která zatěžuje osoby nacházející se v obecné chudobě. Riziko chudoby roste (Eurostat, prosinec 2012): 119, 6 milionů osob bylo v 27 členských státech EU v roce 2011 ohroženo sociálním vyloučením z důvodu hrozící chudoby, zásadního materiálního nedostatku nebo z důvodu života v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce. EHSV připomíná, že cílem strategie Evropa 2020 je snížit počet osob, jež jsou postiženy chudobou, a to alespoň o 20 milionů.

3.4

Boj proti energetické chudobě a rozvoj solidarity v této oblasti by se měly víc než kdykoli dříve stát zásadní evropskou průřezovou politikou související se sociálními, environmentálními, hospodářskými a politickými tématy a s veřejným zdravím.

4.1

Energetická chudoba / nejistota: nejistá situace z důvodu dočasné závažné zranitelnosti. Energetická chudoba je sociální situace zhoršená jak vnějšími faktory (ceny energií, energetická náročnost bydlení atd.), tak vnitřními faktory (stárnutí, příjmy atd.). EHSV používá pojem energetická chudoba pro zahrnutí obou aspektů bez rozdílu.

4.2

Pouze Francie, Slovensko, Spojené království a Irsko mají definici energetické chudoby.

4.3

Spojené království má objektivní definici energetické chudoby: situace, kdy domácnost musí vynaložit více než 10 % příjmů na dosažení uspokojivé míry vytápění svého bydlení (21 stupňů v obývacím pokoji a 18 stupňů v ostatních pokojích dle definice Světové zdravotnické organizace). Zohledňují se tři prvky: příjem domácnosti, ceny energie a spotřeba energie. Tuto definici, která nezohledňuje další energetické požadavky domácnosti, vláda v současné době přezkoumává.

4.4

Ve Francii definuje zákon Grenelle II energetickou chudobu jako situaci, v níž má daná osoba problémy zajistit pro svou domácnost dodávky energie potřebné k uspokojení základních potřeb, protože její zdroje či životní podmínky jsou nepřiměřené (čl. 11 odst. 4).

4.5

Některé státy mají specifická ustanovení, ačkoli nedisponují žádnou definicí. Belgie zavedla status „chráněného zákazníka“, který poskytuje všem příjemcům sociální podpory sociální tarify a služby zdarma (úsporná měřidla, záruka dodávek). Itálie a Španělsko disponují elektrickými bonusy nebo sociálními poukazy. V Německu jsou místní sociální tarify zavedené regionálními vládami hrazené místními či regionálními energetickými podniky. Ve Švédsku hradí univerzální systém sociální ochrany nezaplacené faktury. Více než polovina členských států poskytuje ochranu proti odpojení od dodávek energie na základě legislativy nebo kodexu chování dodavatelů energie (zpráva ERGEG, 2009).

4.6

Evropská unie nemá žádnou definici energetické chudoby, ani její ukazatele, ani specifické politiky zabývající se touto problematikou, jež je řešena roztříštěným způsobem.

4.7

Prostřednictvím Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, která je specifickým nástrojem strategie Evropa 2020, se Evropská komise zaměřuje na energetickou chudobu, „kvůli níž jsou domácnosti ohroženy nejen nedostatkem tepla nebo chlazení, ale i teplé vody, světla a ostatních nezbytných prvků,“ jako na další projev závažné deprivace.

4.8

Směrnice týkající se vnitřního trhu s energií (červenec 2009) uznávají energetickou chudobu, aniž by stanovovaly evropskou definici či závazek a vyzývají členské státy, ať „zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků“ a „vypracují (…) definici zranitelných zákazníků, která se může vztahovat na energetickou chudobu a mj. i na zákaz odpojení elektřiny/plynu těmto zákazníkům v kritických situacích“. Ve sdělení Zajistit fungování vnitřního trhu s energií (z 15. prosince 2012) se Komise chystá „prostřednictvím poradenství a výměny osvědčených postupů pomáhat členským státům při definování toho, co označuje pojem zranitelnost spotřebitelů energie a jaké jsou její příčiny“.

4.9

Evropský parlament definuje pouze zranitelné spotřebitele a navrhuje, aby se upustilo od klasického pojmu (zranitelnost jako vnitřní stav) s cílem zahrnout i „spotřebitele v oslabeném postavení“, tedy „spotřebitele, kteří jsou ve stavu dočasné bezmoci vyplývající z rozporu mezi jejich individuálním stavem a charakteristickými vlastnostmi“„a jejich vnějším prostředím“, neboť „kterýkoli spotřebitel se v určitém okamžiku svého života může stát zranitelným v důsledku vnějších faktorů a interakcí s trhem (…), a proto by mu měla být poskytována zvláštní ochrana“ (usnesení ze dne 22. května 2012). Parlament žádá Komisi a členské státy, aby přijaly „širokou a soudržnou politickou a legislativní strategii zaměřenou proti zranitelnosti a přihlédly přitom ke složitosti a různorodosti daných situací“ (usnesení ze dne 22. května 2012), a požaduje rovněž specifická opatření proti energetické chudobě (usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050). Evropský parlament se v usnesení ze dne 11. června 2013 o nové agendě týkající se evropské spotřebitelské politiky zasazuje za to, že Unie a členské státy musí zaručit „ochranu zranitelných spotřebitelů“, a to zejména v oblasti energií. V usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii Evropský parlament naléhavě vyzývá členské státy, aby definovaly energetickou chudobu na „základě společných parametrů, které však zároveň přizpůsobí každému členskému státu, aby se zohlednily vnitrostátní podmínky“.

4.10

EHSV považuje za nezbytné disponovat společnými evropskými indexy a ukazateli energetické chudoby zahrnujícími rozměr zranitelnosti, jež by kromě pouhého konstatování faktů umožňovaly lépe stanovit a analyzovat příčiny a vyvinout evropskou strategii zaměřenou na účinnější řešení daného problému. EHSV navrhuje, aby jeho definice „obtíž či neschopnost udržet vhodné tepelné podmínky v obydlí a rovněž mít přístup k dalším základním energetickým službám za rozumnou cenu“ (TEN/420) posloužila jako základ, který by dále za zohlednění všeobecného přístupu k základnímu obecnému statku, kterým energie je, rozpracovalo evropské středisko pro sledování chudoby, jež by si přál zřídit. Toto středisko by mohlo formulovat společné evropské indexy a ukazatele, které by členským státům sloužily jako parametry pro definování energetické chudoby za zohlednění vlastních vnitrostátních podmínek. EUROSTAT a národní statistické úřady by měly přijmout stejné statistické metody, aby bylo možné vyčíslit šíři problému na vnitrostátní a evropské úrovni a lépe harmonizovat stávající statistiky.

5.1

EHSV navrhuje vytvořit evropské středisko pro sledování chudoby s hlavním zaměřením na energetickou chudobu, do nějž budou zapojeny všechny zúčastněné strany: národní střediska, zprostředkovatelé, regulační orgány, dodavatelé energie, různá sdružení (působící v oblasti zdraví, stavebnictví, energetiky, spotřebitelů, boje proti vyloučení, sdružení místních orgánů atd.), sociální partneři atd. Toto středisko by poskytovalo bilance dopadů liberalizace energetických trhů na zranitelné spotřebitele, navrhlo ukazatele energetické chudoby, doporučení, metody a nové cesty na evropské úrovni na základě osvědčených postupů stanovených na místní a vnitrostátní úrovni. Jeho úkolem by byla rovněž spolupráce s londýnským fórem. EHSV si dále přeje, aby do činnosti londýnského fóra byli zapojeni členové Výboru a aby spolupracovalo s národními hospodářskými a sociálními radami nebo podobnými orgány v boji proti energetické chudobě.

6.1

Otevření trhů s energií nevedlo ke snížení cen energií pro občany. 60 % spotřebitelů konstatovalo, že jim dodavatelé zvýšili ceny a pouze 3–4 % spotřebitelů zaznamenalo pokles cen. 7 % spotřebitelů změnilo dodavatele plynu a 8 % dodavatele energie. Energie je oblastí, za niž spotřebitelé utratí nejvíce (5,7 % jejich rozpočtu), a to zejména za elektřinu (2,1 %). (2. srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích 2009). Tyto hodnoty v posledních letech vzrostly.

6.2

Rozhodnutí Evropské rady ze dne 22. května 2013 jdou dobrým směrem, kterým je znovu zaměřit evropskou energetickou politiku na spotřebitele s cílem zajistit jim bezpečné a udržitelné dodávky za přijatelné a konkurenční ceny a výdaje, posílit úlohu a práva spotřebitelů a lépe ochraňovat zranitelné spotřebitele a bezodkladně provádět třetí energetický balíček. Komise má koncem roku 2013 předložit analýzu struktury cen energií a nákladů na energie, přičemž se zaměří na dopad na domácnosti. Nejdůležitější je nepřipustit žádný nárůst cen, jemuž lze zabránit prostřednictvím harmonizované evropské energetické politiky (viz stanovisko TEN/508 Ekonomické dopady elektrizačních soustav s vyšším podílem dodávek energie z nestálých obnovitelných zdrojů – CESE 2599/2012) (2).

6.3

EHSV doporučuje, aby se před přijetím hlavních opatření energetické politiky EU a členských států provedla analýza rozložení jejich ekonomického dopadu na různé kategorie spotřebitelů (např. podle příjmů, složení domácnosti nebo způsobu vytápění). Jejím smyslem by bylo určit kategorie spotřebitelů, jejichž faktury za energie by se oproti průměru obyvatelstva zvýšily neúměrně, a případně navrhnout kompenzační opatření (úprava předpisů, zlepšení energetické účinnosti obydlí atp.) pro nejzranitelnější spotřebitele.

6.4

EHSV znovu zdůrazňuje, že je nutné kompletně provést výše uvedené směrnice a zaručit univerzální službu, respekt závazků veřejné služby, ochranu zranitelných osob a přiměřené, srovnatelné a transparentní ceny. EHSV si přeje, aby Evropská komise do své budoucí zprávy na konci roku 2013 zahrnula informaci o stavu a analýzu energetické chudoby v Unii, aby navrhla evropskou strategii boje proti energetické chudobě a solidarity v této oblasti, jakož i finanční prostředky nutné pro provádění strategie.

6.5

EHSV si přeje, aby Evropská komise učinila z této tematiky průřezovou prioritu napříč všemi evropskými politikami a aby ji výrazněji zahrnula do svých budoucích iniciativ (např. hlavních směrů týkajících se vnitřního trhu, provádění směrnice o energetické účinnosti 2012 a iniciativy v oblasti práv spotřebitelů).

6.6

EHSV doporučuje, aby politika energetické solidarity a boje proti energetické chudobě byla součástí politiky energetického přechodu EU směrem ke společnosti nízkouhlíkové energie. EHSV doporučuje, aby Komise zajistila, že členské státy budou dodržovat evropské právní předpisy, a přispívat tak ke snížení energetické chudoby. EHSV si přeje, aby Smlouva obsahovala právo na všeobecný přístup k energii (s níž má být zacházeno jako se základním veřejným statkem) a aby součástí cílů evropských politik, zejména energetické politiky, byl boj proti energetické chudobě a solidarita v této oblasti. EHSV doporučuje, aby činnost v rámci evropského semestru zahrnovala boj proti energetické chudobě a solidaritu v této oblasti a aby tato tematika byla zohledněna v národních programech reforem členských států.

6.7

EHSV považuje za nutné podpořit na evropské úrovni jakýkoliv mechanizmus, který umožní zranitelným spotřebitelům ovlivňovat své náklady na energii tím, že budou snižovat a zefektivňovat svoji spotřebu (na úrovni stálých energetických služeb). Zlepší se tak kvalita jejich života a podpoří se decentralizovaná výroba obnovitelné energie tam, kde je z ekonomického a technického hlediska logická. Informace, školení a vzdělávání mohou zvýšit povědomí domácností a podpořit vhodné chování (vypínání přístrojů na úsporný režim, volba energeticky účinných přístrojů, jejich vhodná obnova atd.). EHSV si přeje, aby Unie za tímto účelem podpořila (zejména prostřednictvím vytvoření evropského fondu energetické solidarity) jakýkoliv nadnárodní projekt, podnítila jakoukoli výměnu zkušeností v rámci občanské společnosti, provádění nadnárodních sítí a zobecnila přípravu a šíření informací a školení v této oblasti a osvědčených postupů získaných z nadnárodních projektů financovaných EU.

6.8

EHSV se zasazuje za to, aby evropské výzkumné programy podporovaly inovativní nástroje zaměřené na optimální využití všemi spotřebiteli, zejména těmi nejzranitelnějšími. EHSV doporučuje rovněž, aby inteligentní měřicí přístroje např. dodávaly v reálném čase čitelnou a transparentní informaci o spotřebě energie bez dodatečných nákladů a mohly tak být plně účinné a užitečné pro spotřebitele. Staly by se tak vhodným nástrojem prevence a pomáhaly spotřebitelům lépe vnímat výši jejich spotřeby a příslušně jednat, a aktivně tak spotřebu energie ovlivňovat.

6.9

EHSV doporučuje zřídit jednotná kontaktní místa věnovaná energetické solidaritě za účelem vývoje součinnosti a shody mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně výrobců energie, s cílem zajistit lepší koordinaci, a tím i lepší prevenci a řešení problémů a lepší poradenství, orientaci a podporu pro veřejnost, zejména pro její zranitelnou část. Výbor rovněž doporučuje školit zainteresované subjekty na tomto kontaktním místě (a rovněž v rámci správních a bankovních služeb, služeb průmyslových aktérů atd.) s cílem zvýšit jejich povědomí o problematice zranitelných občanů, lépe řešit jejich záležitosti a pomoci jim včas rozeznávat rizikové situace. Tato kontaktní místa by měla globální a jednotný přístup pro prevenci a řešení nabízená sdruženími, místními orgány, podniky atd. Umožnila by všem občanům stát se aktivními spotřebiteli energie, aniž by vznikala závislost či sociální stigmata.

6.10

EHSV doporučuje posílit a zobecnit opatření (zejména ta, jež se striktně týkají dodavatelů energie) zaručující dodávky energie zranitelným domácnostem během kritických sezónních období (ochrana v zimních obdobích), nepřerušení dodávek energie dodavateli v případě obtížné platební situace, prevenci nezaplacení atd. EHSV rovněž doporučuje posílit zapojení energetických provozovatelů a jiných aktérů do strategických plánů boje proti energetické chudobě (a to jak do prevence, tak do řešení problémů) a rozvoje solidarity, které bude přesahovat pouhý kodex řádné praxe.

6.11

EHSV doporučuje posílit právní předpisy týkající se postupů dodavatelů energie tak, aby spotřebitelé s nízkými příjmy nebyli vystaveni dvojímu zatížení (daň z chudoby), tedy placení jednotných vyšších cen za stejné služby. Například by bylo možné stanovit systémy předplatného, jež by zamezily postihům nejzranitelnějších uživatelů.

6.12

EHSV žádá Evropskou komisi, aby uspořádala Evropský rok energetické solidarity, jenž by umožnil uskutečnit evropskou informační kampaň (na vnitrostátní a místní úrovni) a příslušné projekty zaměřené na zvýšení povědomí všech zúčastněných stran o významu vymýcení energetické chudoby, podpory občanů v aktivním ovlivňování jejich spotřeby energie a o významu podpory energetické solidarity.

7.1

EHSV navrhuje Evropské komisi, aby prostudovala zřízení evropského fondu energetické solidarity na podporu opatření navržených EHSV, a to zejména opatření týkajících se informování a vzdělávání občanů, provádění místních projektů v evropském měřítku, podpory výměn a předávání osvědčených postupů vyvinutých v rámci nadnárodních projektů financovaných EU či vyvinutých na místní a vnitrostátní úrovni a jejich zobecnění na evropské úrovni. Dále by se měl zabývat opatřeními zavedenými členskými státy či místními orgány pro finanční pomoc při platbách faktur (sociální tarify, energetické šeky atp.), ochranou v zimním období, zřízením jednotných kontaktních míst, odborným vzděláváním poradců pro energetickou účinnost (např. evropský projekt Achieve), obnovou městských čtvrtí, rozvojem dalších prostředků pro podporu a technickou asistenci při zvyšování energetické účinnosti (např. evropský projekt CEB-ELENA European Local Energy Assistance Facility) či při malovýrobě obnovitelné energie a finančními balíčky uzpůsobenými potřebám zranitelných domácností (např. evropský projekt FinSH - Financial and Support Instruments for Fuel Poverty in Social Housing).

8.1

EHSV připomíná, že Unie stanovila v roce 2007 cíle 3 × 20 % pro rok 2020, včetně snížení spotřeby energie o 20 %. Směrnice o energetické účinnosti z října 2012 obsahuje dlouhodobou strategii (2050) zaměřenou na mobilizaci investic do rekonstrukcí veřejného a soukromého bydlení a obytných a obchodních budov. Členské státy mají 30. dubna 2014 předložit národní akční plány pro provádění této strategie. EHSV připomíná význam provádění opatření energetické účinnosti pro snížení emisí oxidu uhličitého, pro tvorbu pracovních míst a rovněž pro účinné řešení energetické chudoby.

8.2

Jedním z hlavních důvodů energetické chudoby je špatně izolované bydlení pronajímané často zranitelným domácnostem za nadměrně vysoké ceny. Řádně izolované bydlení snižuje v kombinaci s vhodným přístupem ke spotřebě energie její spotřebu a tedy i fakturu. Domácnosti s nízkými příjmy, ať už nájemci či vlastníci, nemají prostředky na zateplování bytů nebo na výměnu topení, protože nemají úspory nebo by jen obtížně získali bankovní úvěr.

8.3

EHSV navrhuje zavedení mechanizmu, který by umožňoval jednak silně motivovat vlastníky pronajímaných bytů a domů k provedení zateplení (např. prostřednictvím výše nájmu, jež by byla podmíněna mírou izolace) a současně jim být při tom nápomocen, a jednak postupně stáhnout z trhu pronájmů bydlení, jež nesplňuje evropský standard tepelné izolace. EHSV doporučuje, aby členské státy mohly zahrnout energetickou účinnost do definic a kritérií, jež určují, zda je bydlení vhodné a důstojné pro podnájem či nikoliv.

8.4

EHSV si přeje, aby Evropská komise zvážila inovační metody a nástroje financování na podporu úsilí členských států o energetickou účinnost zaměřeného na nejchudší domácnosti a zohlednila jejich finanční omezení.

8.5

Lepší izolace bydlení zranitelných domácností se musí stát prioritou všech evropských opatření a programů. Komise musí zajistit, aby národní plány energetické účinnosti dávaly prioritu investicím do bydlení nejzranitelnějších domácností.

8.6

EHSV doporučuje, aby strukturální fondy v programovém období 2014–2020 více zohlednily boj proti energetické chudobě a energetickou solidaritu a obsahovaly podstatnější prostředky věnované energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie, které budou úměrné problémům.

8.7

EHSV také doporučuje podporovat decentralizovanou výrobu obnovitelné energie, která může vyřešit přístup k energii, zejména pokud jde o nejzranitelnější spotřebitele.