OBSAH

1............ INTRODUCTION.. 4

2............ OVERAL ASSESSMENT OF EFF IMPLEMENTATION.. 4

2.1......... Financial implementation by Member States. 5

2.2......... Main areas of intervention for the EFF. 5

2.3......... Modification of the EFF regulation. 6

2.4......... Follow-up to the European Court of Auditors Special Report 7

2.5......... Audit of the implementation of the fuel regulation. 7

2.6......... Budget implementation by the Commission. 7

2.7......... Use of Technical Assistance by the Member States. 8

2.8......... Use of Technical Assistance by the Commission. 8

2.8.1...... Information technology. 8

2.8.2...... Support Unit for the European Fisheries Areas Network (FARNET) 8

2.8.3...... Conferences. 8

2.8.4...... Communication activities. 8

2.8.5...... Studies. 8

2.8.6...... Non-permanent staff. 9

2.9......... Coordination of the EFF with the structural funds and the European Agricultural Fund of Rural Development (EAFRD) 9

3............ ASSESSMENT OF EFF IMPLEMENTATION PER AXIS. 9

3.1......... Axis 1 – Adaptation of the EU fishing fleet 9

3.1.1...... Permanent cessation (EFF Art. 23) 10

3.1.2...... Temporary cessation (EFF Art. 24) 11

3.1.3...... Investments on board fishing vessels and selectivity (EFF Art. 25) 11

3.2......... Priority Axis 2 – Aquaculture and processing. 12

3.2.1...... Aquaculture. 12

3.2.2...... Processing. 13

3.3......... Axis 3 – Pilot projects (EFF Art. 41) 13

3.4......... Axis 4 – Sustainable development of fisheries areas. 13

4............ FINANCIAL EXECUTION of the EFF by the Commission IN CONVERGENCE AND NON-CONVERGENCE REGIONS. 15

ZPRÁVA KOMISE

ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ EVROPSKÉHO RYBÁŘSKÉHO FONDU (2012)

1.           ÚVOD

Tato zpráva je reakcí na požadavek podle článku 68 Evropského rybářského fondu[1] (ERF), aby Komise předložila každý rok Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o skutečném uplatňování ERF v předchozím roce. Zpráva je založena na posouzení a vyhodnocení výročních zpráv členských států Komisí a na dalších dostupných informacích.

Tato zpráva je rozdělena na dvě hlavní části. První část představuje celkové posouzení uplatňování ERF členskými státy a Komisí během roku 2012. Zohledňuje rovněž významné trendy vyplývající z údajů, které poskytly členské státy ve svých odpovědích na žádost Komise o informace podle článku 40 prováděcího nařízení k ERF[2].

Druhá část poskytuje podrobnější posouzení provádění klíčových opatření v různých prioritních osách ERF. V případě osy 1 se zaměřuje na trvalé zastavení rybolovných činností (článek 23 nařízení o ERF), dočasné zastavení rybolovných činností (článek 24 nařízení o ERF), investice do rybářských plavidel a selektivnosti (článek 25 nařízení o ERF), které jsou společně označovány jako modernizace plavidel. Ačkoliv se v případě osy 2 zabývá pouze akvakulturou a zpracováním produktů a v případě osy 3 pilotními projekty (článek 41 ERF), u osy 4 se zaměřuje na veškerá opatření pro udržitelný rozvoj rybářských oblastí.

2.           CELKOVÉ POSOUZENÍ PROVÁDĚNÍ ERF

Tato zpráva je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise, který využívá informace z výročních prováděcích zpráv členských států, aby bylo možné zdokumentovat provádění ERF s podrobnými informacemi o finančním provádění[3] v jednotlivých členských státech.

Údaje získané od členských států umožňují srovnání využití ERF ke dvěma časovým okamžikům: 31. července 2012 a 31. května 2013[4]. To poskytuje užitečné informace o trendech a vzorcích při provádění ERF od roku 2007, zejména pokud jde o závazky.

2.1.        Finanční provádění členskými státy

Průběžné platby potvrzené členskými státy do konce prosince 2012 činily 41,4 % (1 776 515 076 EUR) z celkové částky přidělené v rámci ERF, což představuje oproti prosinci 2011 nárůst o 49,6 % (588 789 657 EUR).

Dne 31. července 2012 činily závazky ERF 2,42 miliard EUR (56,31 % z celkové částky přidělené v rámci ERF).  To představuje od roku 2007 průměrnou částku 440,36 milionu EUR ročně.

Od 31. července 2012 do 31. května 2013 byly závazky zvýšeny o 476 milionů EUR (nárůst o 8 % ve srovnání s ročním průměrem) na 2,898 miliard EUR (67,37 % celkové částky přidělené v rámci ERF). To představuje v období deseti měsíců nárůst o 20 %, což svědčí o významném urychlení provádění. Toto urychlení je z velké části způsobeno načasováním (krátce před koncem programového období), ale dá se i zčásti vysvětlit navýšením pro země, na které se vztahují finanční ozdravné programy (viz bod 2.3 níže).

Vnitrostátní příspěvek z veřejných zdrojů do 31. července 2012 činil 1,58 miliard EUR (287,27 milion EUR ročně). Ke 31. květnu 2013 činil 1,729 miliard EUR, což představuje za deset měsíců zvýšení o 149 milionů EUR. Ve srovnání s ročním průměrem z tohoto údaje rovněž vyplývá zpomalení výdajů jednotlivých států, což odpovídá období fiskální konsolidace, kterým mnoho členských států prochází.  

2.2.        Hlavní oblastí intervence pro ERF

V následující tabulce je uvedeno pět nejdůležitějších opatření (pokud jde o závazky podle opatření) v červenci 2012 a v květnu 2013.

31. července 2012 || 31. května 2013

Trvalé zastavení rybolovných činností (19,61 %) || Zpracování produktů rybolovu (17,41 %)

Akvakultura (12,98 %) || Trvalé zastavení rybolovných činností (17,25 %)

Zpracování produktů rybolovu (12,79 %) || Akvakultura (14,83 %)

Rybářské přístavy (10,89 %) || Rybářské přístavy (11,46 %)

Dočasné zastavení rybolovných činností (7,67 %) || Dočasné zastavení rybolovných činností (7,40 %)

Tato tabulka ukazuje významné přeskupení závazků ERF. V první polovině roku 2013 klesl význam opatření týkajících se loďstva, jako je trvalé a dočasné zastavení rybolovných činností, ve srovnání s investicemi do zpracování produktů podporovanými z ERF. Trvalé zastavení rybolovných činností se snížilo téměř o 4 % a dočasné zastavení rybolovných činností zaznamenalo rovněž pokles. Velmi významnou oblastí je také akvakultura. Stojí rovněž za zmínku, že došlo k mírnému zvýšení závazků v oblasti osy 4 (7,2 % závazků), což by mohlo naznačovat začínající dohánění pomalého začátku. Význam závazků v projektech infrastruktury (rybářské přístavy) zůstává stabilní.

To u závazků ERF rovněž potvrzuje tendence ke koncentraci. K 31. červenci 2012 představovalo 5 nejvýznamnějších opatření 63,96 % celkových závazků. K 31. května 2013 to bylo 68,86 %, což je nárůst o 6,88 %.

Níže uvedená tabulka uvádí vývoj relativního významu celkových závazků podle prioritní osy, s významným zvýšením v závazcích v ose 2 v důsledku zvýšených závazků na podporu akvakultury a zpracování produktů:

Prioritní osy || 31. července 2012 || 31. května 2013 || Vývoj

Osa 1 || 33,05 % || 30,42 % || ▼

Osa 2 || 28,96 % || 32,64 % || ▲

Osa 3 || 27,59 % || 27,38 % || ▼

Osa 4 || 7,1 % || 7,2 % || ▲

Osa 5 || 3,29 % || 2,42 % || ▼

Níže uvedená tabulka znázorňuje pro jednotlivé prioritní osy vztah mezi závazky a plánovanými výdaji na programové období. K 31. červenci 2012 bylo největšího pokroku dosaženo u osy 1.  K 31. květnu 2013 vzrostl význam osy 2.  Nárůst výdajů u opatření osy 2 (+21 procentních bodů) se nachází výrazně nad celkovým čerpáním prostředků z ERF. Výrazný nárůst vykazuje také osa 3. Údaje pro osu 4 potvrzují pozitivní vývoj. Leží však stále značně pod celkovým čerpáním prostředků z ERF, ačkoli došlo ke zmenšení tohoto rozdílu.

Prioritní osy || 31. července 2012 || 31. května 2013 || Vývoj (v procentních bodech)

Osa 1 || 67,24 % || 74,36 % || ∆

Osa 2 || 56,6 % || 77,47 % || ▲ ▲ ▲

Osa 3 || 57,8 % || 67,31 % || ▲

Osa 4 || 28 % || 44,60 % || ▲ ▲

Osa 5 || 44,04 % || 44,60 % || ▬

2.3.        Změna nařízení o ERF

V dubnu 2012 bylo nařízení o ERF pozměněno, aby se státům, které v současné době mají či pravděpodobně budou mít vážné problémy, pokud jde o jejich finanční stabilitu, umožnilo provádění některých finančních ustanovení[5].  V souladu s touto změnou požádalo Portugalsko pro průběžné platby za nově uvedené výdaje o zvýšení o částku, která odpovídá 10 procentním bodům nad míru spolufinancování platnou pro každou prioritní osu (navýšení).  Komise této žádosti vyhověla a v rámci poslední platby pro rok 2012 provedla jednorázovou platbu k navýšení ERF ve výši 3 886 540,26 EUR pro konvergenční regiony a ve výši 545 056,63 EUR pro nekonvergenční regiony.  Na základě podobné žádosti o použití nových ustanovení obdrželo Řecko kumulativní dodatečnou částku ve výši 8 481 762,10 EUR, z níž bylo 8 069 045,80 EUR určeno pro konvergenční regiony a 412 716,30 EUR pro nekonvergenční regiony. Také Rumunsko požádalo pro průběžné platby za nově uvedené výdaje o použití zvýšené částky, která činí o 10 procentních bodů více než míra spolufinancování. Průběžné platby však v průběhu roku 2012 nebyly provedeny.

2.4.        Navazující opatření ke zvláštní zprávě Evropského účetního dvora

K navazujícím opatřením ke zprávě Evropského účetního dvora[6] o opatřeních, na něž se vztahuje čl. 25 odst. 2 nařízení o ERF, patří pokyny, které Komise v prosinci 2011 zaslala členským státům k výkladu čl. 25 odst. 2, ve kterých se rozlišuje mezi investicemi, které nezvyšují schopnost plavidel lovit ryby a těmi, které tak činí. Na základě těchto pokynů členské státy přezkoumaly všechny projekty a většina z nich zrušila schválení nezpůsobilých výdajů. Členské státy dále v případě nutnosti přepracovaly příslušná kritéria výběru, aby zajistily, že všechny investice do rybářských plavidel budou podrobeny hodnocení ex ante.  Tento proces byl dokončen prohlášením příjemce, které potvrzuje, že projekt nepřispívá ke zvýšení schopnosti plavidla lovit ryby, a prohlášením odpovědného zprostředkujícího subjektu (v některých případech za účasti nezávislého odborníka) s cílem zajistit, že plánovaná investice nezvýšila schopnost plavidla lovit ryby.

2.5.        Audit uplatňování nařízení o palivech

V rámci auditu provádění nařízení o palivech (nařízení Rady (ES) č. 744/2008) byly zjištěny nedostatky ve vnitrostátních řídících a kontrolních systémech. Komise zajistila, že tyto nedostatky byly příslušnými vnitrostátními orgány náležitě analyzovány. V případě nutnosti byly posíleny prostředky používané na vnitrostátní úrovni k ověření způsobilosti opatření, a to zejména pokud jde o řádné ověření počtu dní na moři v rámci trvalého zastavení rybolovné činnosti, nebo prostředky, jejichž pomocí se kontroluje, zda lodě během období dočasného zastavení rybolovné činnosti zůstanou neaktivní. Metoda používaná k ověřování souladu se specifickými požadavky nařízení, jako jsou např. požadavky uvedené v čl. 12 odst. 3 nařízení 744/2008, podle kterých musí náklady na energii představovat nejméně 30 % produkčních nákladů, byla Komisí zkontrolována a v případě potřeby přepracována členskými státy.

2.6.        Plnění rozpočtu ze strany Komise

Pokud jde o roční závazky, bylo v roce 2012 využito 15,5 % (667 529 520 EUR) z celkových přidělených částek na období 2007–2013 (4 292 990 279 EUR), z toho 507 543 231 EUR pro konvergenční regiony a 159 986 289 EUR pro nekonvergenční regiony.  Pokud jde o platby v roce 2012, bylo vyplaceno 11,1 % (474 988 271,6 EUR) z celkových přidělených částek, z toho 74,6 % pro konvergenční regiony (354 196 149,01 EUR) a 25,4 % pro nekonvergenční regiony (120 792 122,59 EUR).  Tyto platby byly provedeny ve formě průběžných plateb. Podrobné informace jsou uvedeny v příloze 1 a v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise.

2.7.        Využití technické podpory členskými státy

V roce 2012 využilo 21 členských států prostředky pro technickou podporu (osa 5). Tyto členské státy využily větší objem prostředků: Nizozemsko (58,3 % z prostředků ERF vyčleněných na osu 5), Slovinsko (51,6 %), Spojené království (51,2 %), Portugalsko (38 %), Polsko (15,75 %) a Španělsko (10,9 %).  Mezi financovaná opatření patřilo posílení správní kapacity, vývoj IT, propagace a informace, jakož i podpora řízení a provádění operačních programů.

2.8.        Využití technické podpory Komisí

Komise v roce 2012 použila 2 892 347,69 EUR rozpočtových prostředků na technickou podporu k následujícím účelům:

2.8.1.     Informační technologie

Komise vyčlenila 463 330,89 EUR na počítačové vybavení a služby v souvislosti s údržbou a vývojem informačních systémů Komise nutných k provádění ERF.

2.8.2.     Jednotka pro podporu sítě evropských rybářských lovišť(FAR-NET)

Na podporu jednotky FAR-NET byla vyčleněna částka 1 890 841,80 EUR. V roce 2012 hrála FAR-NET nadále zásadní úlohu při usnadňování provádění osy 4 ERF, a to prostřednictvím metodické a tematické podpory řídících orgánů a místních akčních skupin v oblasti rybolovu. Byly zorganizovány dva nadnárodní semináře: jeden v červnu ve městě Olhão (Portugalsko), který se zabýval ekologickým růstem v oblastech rybolovu, a jeden seminář v listopadu v Quiberonu (Francie) k přípravě místních akčních skupin v oblasti rybolovu na následující iniciativu k ose 4 (místní rozvoj se zapojením místních komunit v rámci Evropského námořního a rybářského fondu). K publikacím jednotky FAR-NET patří dvě technické dokumentace a dva časopisy k uvedeným tématům. Jednotka FAR-NET přispěla ke zviditelnění osy 4 svými internetovými stránkami, včetně účtu na sociální síti, shromažďováním příkladů osvědčených postupů při provádění projektů a pravidelným zpravodajem.

2.8.3.     Konference

V listopadu 2012 Komise uspořádala ve městě La Coruña (Španělsko) konferenci o akvakultuře (49 505,67 EUR).

2.8.4.     Komunikační činnosti

Na výrobu videoklipu o projektech ERF v rámci osy 4, který je k dispozici na internetových stránkách EUROPA, vyčlenila Komise částku ve výši 38 870,45 EUR.

2.8.5.     Studie

V roce 2012 Komise vyčlenila částku ve výši 449 799,00 EUR na zadání studie „Retrospective Evaluation of Scrapping and Temporary Cessation Measures in the EFF“ (Zpětné hodnocení opatření ERF pro vrakování lodí a dočasné zastavení rybolovných činností).

2.8.6.     Dočasní zaměstnanci

Komise vyčlenila částku ve výši 850 000 EUR na platy dočasných zaměstnanců, kteří se podílejí na provádění ERF, zejména v zájmu zajištění náležitého pokrytí úředních jazyků EU.

2.9.        Koordinace ERF se strukturálními fondy a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV)

Z operačních programů vyplývá, že všechny členské státy si uvědomují potřebu zajistit při provádění ERF soulad a koordinaci se strukturálními fondy a stejně tak i s EZFRV. Operační programy poskytují informace o systémech, které jsou v členských státech zřízeny či zřizovány s ohledem na článek 6 nařízení o ERF, který stanoví, že nesmí docházet k překrývání. Členské státy se ve výročních zprávách o provádění nezmiňují o zásadních problémech koordinace.

3.           POSOUZENÍ PROVÁDĚNÍ ERF PODLE JEDNOTLIVÝCH OS

3.1.        Osa 1 – Přizpůsobení rybářského loďstva EU

Z nejnovějších údajů z členských států EU, které byly zveřejněny v roce 2013 ve výroční hospodářské zprávě o loďstvu EU, vyplývá, že v roce 2011 bylo z lodí EU vyloženo 4,7 milionu tun mořských produktů v hodnotě 6,3 miliard EUR. Ve srovnání s rokem 2010 bylo množství vyložené z rybářských lodí EU v roce 2011 sice menší, avšak vytvořilo vyšší hodnotu. Konsolidace rybářského loďstva EU nadále pokračovala a v posledních několika letech došlo k pomalému ekonomickému oživení. Navzdory této skutečnosti se odhaduje, že přibližně 45 % loďstva zaznamenalo ztráty, což ponechává prostor pro další úpravy[7].

Zatímco se počet dní na moři u loďstva EU zvýšil v období 2008–2011 téměř o 8 %, celková spotřeba paliva se ve stejném období snížila o 7,7 %, což nasvědčuje tomu, že loďstvo EU účinněji využívá palivo, neboť jsou hledány způsoby, jak snížit spotřebu paliva s cílem zmírnit dopad rostoucích cen pohonných hmot, jako je například změna chování při rybolovu a měnící se lovná zařízení.

V roce 2011 se celkový počet rybářů zaměstnaných v loďstvu EU snížil oproti roku 2010 o 6 % a průměrný plat naopak vzrostl o 8 %. Existuje vysoký počet částečných pracovních úvazků, a to v závislosti na členském státě a skupině loďstva, zejména u malých pobřežních loďstev.

Z neoficiálních údajů hospodářské zprávy vyplývá, že několik opatření financovaných v rámci ERF, jako jsou například pilotní projekty, systémy certifikace a přechod na lovná zařízení, která jsou méně náročná na paliva, přispělo ke zlepšení ekonomické výkonnosti některých flotil.

Malá pobřežní loďstva: Obecně lze říci, že malá pobřežní loďstva dosahují lepší výkonnosti než loďstva sestávající z větších plavidel. Malá pobřežní loďstva vytvářejí více než 40 % všech pracovních míst a přesto, že představují pouhých 6 % celkové hrubé prostornosti a vykládek podle hmotnosti, představovaly 15 % vyložené hodnoty a 20 % čistého zisku a hrubé přidané hodnoty (HPH). Ve srovnání se zbytkem loďstva vytvořily nejvyšší HPH, jakož i hrubé a čisté zisky jako procento z příjmu.

Tento pozitivní trend potvrzují závěry nedávné socioekonomické studie, která analyzovala pobřežní oblasti v Galicii, Skotsku, Bretani a na Sicílii[8]. Z analýzy vyplývá, že malá pobřežní loďstva jsou obecně rentabilní. Vzhledem k tomu, že pracovní místa mají často formu částečných úvazků (tzn. že rybolov nepředstavuje pro rodinu jediný zdroj příjmů), jsou malá pobřežní loďstva rovněž vcelku odolná vůči hospodářským obtížím. Velikost těchto loďstev je stabilní, ačkoli v některých případech jejich velikost roste. Tento nárůst lze v některých případech vysvětlit statistickými úpravami, ale také nahrazením větších plavidel menšími, která mají menší spotřebu paliva a loví méně (či ne všechny) regulované populace. K tomuto trendu přispívá i skutečnost, že k rybolovu se vracejí místní lidé, kteří před ekonomickou krizí opustili rybolov a hledali práci v jiných odvětvích (např. stavebnictví, gastronomie).

3.1.1.     Trvalé zastavení rybolovných činností (článek 23 nařízení o ERF)

ERF zahrnuje opatření na přizpůsobení rybářského loďstva EU, včetně veřejné podpory pro trvalé nebo dočasné zastavení rybolovných činností. K 31. červenci 2012 probíhalo celkem 3 692 operací k trvalému zastavení rybolovných činností. K tomuto účelu byla z prostředků ERF vyčleněna částka zhruba 475 milionů EUR (128 657 EUR na operaci). Vnitrostátní veřejný příspěvek činil dalších 364,44 milionu EUR (98 711 EUR na operaci). Celkové veřejné náklady na operaci činily 227 368 EUR.  Do 31. května 2013 se však počet operací trvalého zastavení rybolovných činností zvýšil o 9,1 % na 4 026. Spadá sem 3 977 vrakovacích operací (98,78 %) a 49 přeřazení mimo rybolov (1,22 %). Trvalého zastavení rybolovných činností za účelem vytvoření umělých útesů zatím nebylo využito.

Pokud jde o závazky, bylo 486 milionů EUR z finančních prostředků ERF vyčleněno na vrakování (122 233 EUR na operaci). Vnitrostátní příspěvek činil dalších 329,9 milionu EUR (82 957 EUR na operaci). Celkové veřejné náklady činily 205 190 EUR. Při srovnání těchto dvou příspěvků se zdá, že průměrné veřejné náklady na vrakování se snižují.

Zpětné hodnocení opatření trvalého zastavení rybolovných činností  Nedávná studie[9] o opatřeních k dočasnému a trvalému zastavení rybolovných činností podle nařízení o ERF, jakož i o finančním nástroji pro orientaci rybolovu analyzovala opatření týkající se loďstva na vzorku 9 členských států[10]. Předběžné výsledky ukazují, že 2 řídící orgány se domnívají, že vrakování je účelné a neúčinné při úpravě kapacit a zdrojů, zejména ve srovnání s převoditelnými rybolovnými koncesemi[11]. Dalších 5 řídících orgánů[12] se domnívá, že vrakování je účelné, avšak do značné míry neefektivní způsob rychlého snižování rybolovné kapacity – měřeno z hlediska hrubé prostornosti a kilowatů Tytéž orgány, u nichž byl v rámci studie proveden průzkum / dotazování, se však domnívají, že mezi snížením kapacity a stavem rybolovných zdrojů neexistuje přímá souvislost. Studie rovněž do značné míry potvrzuje, že vrakování se používalo jako prostředek ke zvýšení hospodářské účinnosti a v mnoha případech k modernizaci loďstva[13]. Rovněž uvádí, že většina orgánů, které jsou předmětem dotazování / průzkumu, se domnívá, že v budoucnu by vrakování mohlo být méně potřebné, protože restrukturalizace loďstev je nyní z velké části dokončena. Byli dotazováni také jednotliví příjemci. Mnoho z nich uvedlo, že by v rybolovu pokračovali, pokud by nedošlo k veřejnému vrakování. Nicméně jejich motivace k vrakování nemá nic společného se stavem populací, a souvisí spíše s nedostatečnou rentabilitou jejich podnikání a /nebo faktory, jako je například dosažení důchodového věku, apod.  Studie dále ukazuje, že značný počet (22 %) osob, které obdržely veřejnou podporu na vrakování svých rybářských plavidel, ve skutečnosti prémii na vrakování znovu investovaly do odvětví rybolovu, a to buď prostřednictvím modernizace ostatních svých plavidel nebo nákupem jiného plavidla (příklady tohoto typu jsou uvedeny v 7 z 9 národních případových studií) nebo v jiné oblasti odvětví rybolovu. To vyvolává otázky, jak jsou stávající programy vrakování při hledání rovnováhy mezi loďstvem a zdroji účinné a účelné. Studie dále ukazuje, že alespoň ve vzorku analyzovaných členských států nebyla malá pobřežní loďstva obecně v centru zájmu vrakovacích programů.

3.1.2.     Dočasné zastavení rybolovných činností (článek 24 nařízení o ERF)

K 31. červenci 2012 byla z ERF poskytnuta podpora 47 885 operacím (57 % celkového počtu operací). Veřejná podpora na jednotlivou operaci byla nicméně malá, činila 6 369 EUR (3 881,5 EUR z ERF a 2 487,5 EUR z vnitrostátních veřejných prostředků). Do 31. května 2013 činil počet operací 54 826 (54,31 % celkového počtu operací – 100 935). Veřejná podpora na jednotlivou operaci zůstala v zásadě beze změny ve výši 6 397 EUR (3 914 EUR z ERF a 2 484 EUR z vnitrostátních veřejných prostředků).

Zpětné hodnocení opatření dočasného zastavení rybolovných činností Ve výše uvedeném zpětném hodnocení bylo zjištěno, že dopady dočasného zastavení rybolovných činností byly primárně ekonomické povahy (včetně některých důkazů o zachování pracovních míst v krátkodobém horizontu) a méně se dotýkaly životního prostředí.  Ze studie rovněž vyplynulo, že ačkoli režimy dočasného zastavení rybolovných činností byly provedeny z důvodu povinného zastavení rybolovné činnosti, veřejné financování přispělo spíše k tomu, že opatření byla formována jako politicky přijatelná, než ke skutečnému snížení intenzity rybolovu.

3.1.3.     Investice do rybářských plavidel a selektivnosti (článek 25 nařízení o ERF)

Navzdory nejistotám ohledně opatření navazujících na zprávu Evropského účetního dvora z prosince 2011 (viz oddíl 2.4 výše) týkající se provádění článek 25 o provádění ERF závazky ERF na investice do rybářských plavidel a selektivnosti (často označovaných jako modernizace) k červenci 2012 činily 8,7 % celkové částky a ke květnu 2013 téměř 11 % (11 341 operací), což představuje nárůst o téměř 25 % v období deseti měsíců. 

Následující položky mají vzhledem ke svému přínosu k prosazování selektivity rybolovu a zmírňování klimatických změn zvláštní význam:

– Nahrazení motoru – k 31. květnu 2013 podpořil ERF 1  065 operací na výměnu motorů, což představuje 1,28 % všech 83 000 rybářských plavidel v EU,

– Nahrazení lovného zařízení – k 31. květnu 2013 bylo z ERF podpořeno 316 operací (0,5 % všech operací podporovaných ERF).

Pákový účinek těchto dvou opatření je poměrně vysoký (1 EUR z finančních prostředků ERF vytváří přibližně 4 EUR vnitrostátního financování, přičemž většina z nich pochází ze soukromých zdrojů). Jelikož je průměrná celková částka nákladů na jednu operaci poměrně nízká (24 000 EUR v případě motoru a 11 000 v případě zařízení), je dosažení vysokého pákového efektu relativně snadné.

3.2.        Prioritní osa 2 – Akvakultura a zpracování produktů rybolovu

3.2.1.     Akvakultura

Produkce akvakultury v EU 28 (včetně Chorvatska) v roce 2011 představovala 1,3 milionu tun (0,3% pokles od roku 2010) a hodnotu 3,5 miliardy EUR[14]. Ačkoli z aktuálních údajů vyplývá, že ekonomická výkonnost podniků v odvětví akvakultury se zlepšila, většina pracovních míst v odvětví je na částečný úvazek. Pracuje zde celkem 80 000 lidí ve 14 000 podnicích, z nichž 90 % jsou mikropodniky.  Práce na částečný úvazek je zvláště významná v pododvětví korýšů a sladkovodních ryb.

Z tabulek v části 2 vyplývá, že výdaje v opatřeních akvakultury patří i nadále k největším z hlediska závazků ERF. K 31. květnu 2013 bylo na akvakulturu z finančních prostředků ERF přiděleno 429,9 milionu EUR. Příspěvek EU vedl k mobilizaci 183,4 milionu EUR z vnitrostátních veřejných zdrojů a dalších537,8 milionů EUR ze soukromých finančních prostředků. Jinými slovy, jedno EUR z ERF mělo pákový efekt ve výši 1,68 EUR dodatečných vnitrostátních finančních prostředků, z toho pocházelo 0,43 EUR z veřejných zdrojů a 1,25 EUR ze soukromých zdrojů.

Přestože nejnovější trendy ukazují nárůst podpory ERF pro investice do akvakultury, produkce v posledním desetiletí stagnovala. V současné době pochází 10 % spotřeby mořských produktů z akvakultury, 25 % z rybolovu a 65 % z dovozů ze třetích zemí (z rybolovu i akvakultury). Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi spotřebu a produkcí z odvětví rybolovu v posledních letech neustále roste, může akvakultura pomoci tento rozdíl odstranit. Komise odhaduje, že zvýšení spotřeby produktů pocházejících z akvakultury EU o 1% by mohlo pomoci vytvořit 3000 až 4 000 pracovních míst na plný úvazek.

Z těchto důvodů Komise navrhla prostřednictvím reformy společné rybářské politiky podpořit akvakulturu pomocí otevřené metody koordinace. Tato metoda nezavádí nové povinnosti a nemění stávající právní rámec. Je založena na přijetí strategických pokynů Komisí, které mají být nápomocny členským státům při přípravě jejich víceletých národních strategických plánů, ve kterých jsou zohledněny jejich příslušné výchozí podmínky, problémy a potenciál.

V pokynech[15], které Komise přijala po konzultacích se zúčastněnými stranami v průběhu roku 2012, byly určeny čtyři hlavní výzvy v oblasti udržitelného růstu v tomto odvětví:  1) určení hlavních překážek růstu, 2) zlepšení integrovaného územního plánování, 3) zvýšení konkurenceschopnosti odvětví, včetně efektivnějšího využívání financování EU, 4) lepší využívání konkurenčních výhod.

3.2.2.     Zpracování produktů rybolovu

Odvětví zpracování ryb v EU zahrnuje více než 3 500 podniků, jejichž hlavní činností je zpracování ryb a které dosahují obratu ve výši přibližně 23 miliard EUR.

Z tabulek v části 2 vyplývá, že podpora ERF ve prospěch zpracovatelského průmyslu patří i nadále k největším z hlediska závazků ERF. K 31. květnu 2013 bylo na zpracování z finančních prostředků ERF přiděleno 504,6 milionu EUR. Příspěvek ERF vedl k mobilizaci 264,88 milionu EUR z vnitrostátních veřejných zdrojů a dalších 1,003 miliardy EUR ze soukromých finančních prostředků. Jinými slovy, jedno EUR z finanční podpory ERF má pákový efekt ve výši 2,51 EUR dodatečného vnitrostátního financování, z toho pochází 0,52 EUR z veřejných zdrojů a 2 EUR ze soukromých zdrojů.

Celkem bylo z prostředků ERF podpořeno 4 903 operací, průměrná podpora z veřejných zdrojů činila přibližně 361 686 EUR.  Zhruba 1 892 těchto operací se týká rozšíření nebo modernizace stávajících zařízení (68 619 EUR podpory ERF na operaci), 1 289 výstavby nových zařízení (173 428 EUR), 739 modernizace zařízení uvádějících produkty na trh (36 578 EUR) a 173 stavby nových zařízení uvádějících produkty na trh (104 452 EUR).

3.3.        Osa 3 – Pilotní projekty (článek 41 nařízení o ERF)

V období 2007–2012 bylo z ERF podpořeno 453 operací podporujících inovace.  Malý počet podporovaných operací (0,53 % z celkových operací ERF) lze vysvětlit relativně vysokými veřejnými náklady na operaci, které patří v ERF k jedněm z nejvyšších (273 819 EUR, z čehož je 141 042 EUR z ERF a 132 774 EUR z veřejných prostředků jednotlivých států). Celkové náklady na operaci činí 334 327 EUR[16], z čehož je 60 486 EUR poskytnuto ze soukromých zdrojů.

Z nejnovějších údajů nevyplývají žádné významné změny. Počet operací vzrostl o 13 % na 504 (0,49 % z celkového množství). Pákový efekt je také poměrně nízký. 1 EUR z prostředků získaných z ERF vede k vnitrostátnímu příspěvku ve výši 1,37 EUR, z čehož na soukromé financování připadá pouze 0,43 EUR (0,94 EUR veřejných prostředků jednotlivých států). Pákový efekt je docela slabý, a to zejména v případě soukromých prostředků ve srovnání s odvětvími akvakultury a zpracování rybolovných produktů.  Z těchto číselných údajů vyplývá, že inovace je nákladná a představuje riziko pro soukromé subjekty, protože nevede ke krátkodobým ziskům.  Z tohoto důvodu je potřeba veřejného financování v této oblasti mnohem větší.

3.4.        Osa 4 – Trvale udržitelný rozvoj rybolovných oblastí

Provádění osy 4 v roce 2012 značně pokročilo.  Do konce prosince všech 21 členských států, které se rozhodly pro provádění osy 4, vybralo své místní akční skupiny v oblasti rybolovu.  Počet takto vybraných skupin se zvýšil na 303 (zvýšení o 83 oproti konci roku 2011). Rozvoj a výběr projektů rovněž značně pokročily, do konce roku 2012 bylo vybráno 2 756 projektů, přičemž ke konci roku 2011 to bylo 1 625 projektů.

Pokrok v závazcích je rovněž výrazný. Počet operací se zvýšil z 2 732 ke dni 31. července 2012 na 4 704 k 31. květnu 2013, což představuje nárůst o 72 % za 10 měsíců[17].

Řada hloubkových případových studií provedená podpůrným útvarem sítě FARNET ukázala, že akční skupiny v oblasti rybolovu (FLAG) hrály hlavní roli při sbližování rybářských společenství a zvyšování jejich vlivu tím, že jim byl v rozhodovacím procesu přisouzen větší vliv. Mnoho projektů přispělo ke zvýšení příjmů a zajištění pracovních míst tím, že bylo posíleno postavení rybářů v dodavatelském řetězci (aby v místním hospodářství mohlo být získáno více přidané hodnoty) a usnadněním integrace mezi subjekty a odvětvími v místním hospodářství. Osa 4 pomohla rovněž při vytváření pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo v rybolovných oblastech tím, že podpořila podnikání a inovace a využití potenciálu modrého růstu a rozvoje pobřeží. FLAG hrály také důležitou roli při mobilizaci místních zdrojů a v pomoci při zajišťování přístupu k jiným zdrojům financování.

Komise v roce 2013 zahájí studii, aby prošetřila první konkrétní výsledky osy 4 a její účinnost při řešení výzev, kterým čelí rybářské komunity.

V roce 2013 stojí členské státy před výzvou přijmout opatření nezbytná k zajištění kontinuity místních partnerství v programových obdobích 2007–2013 a 2014–2020.

4.           FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ ERF Komisí V KONVERGENČNÍCH A NEKONVERGENČNÍCH REGIONECH ||

|| Země || || Rozhodnutí o přidělení prostředků[18] a || Závazky b || Platby c || % b / a || % c / a

|| Belgie || Období 2007–2013 ||  26 261 648,00 ||  21 694 722,00 ||  15 856 227,33 || 82,61 % || 60,38 %

|| Finanční rok: 2012 ||  4 412 449,00 ||  4 488 923,00 ||  4 612 318,33 ||

|| Bulharská republika || Období 2007–2013 ||  75 876 747,00 ||  61 059 315,00 ||  24 502 673,70 || 80,47 % || 32,29 %

|| Finanční rok: 2012 ||  13 084 212,00 ||  13 951 819.00 ||  8 876 800,51 ||

|| Česká republika || Období 2007–2013 ||  27 106 675,00 ||  22 710 961,00 ||  19 509 468,35 || 83,78 % || 71,97 %

|| Finanční rok: 2012 ||  4 043 811,00 ||  4 218 249,00 ||  4 751 403,43 ||

|| Dánsko || Období 2007–2013 ||  133 675 169,00 ||  113 425 745,00 ||  81 116 203,18 || 84,85 % || 60,68 %

|| Finanční rok: 2012 ||  19 463 114,00 ||  19 852 376,00 ||  15 682 178,48 ||

|| Německo || Období 2007–2013 ||  149 121 176,00 ||  123 796 571,30 ||  66 340 414,55 || 83,02 % || 44,49 %

|| Finanční rok: 2012 ||  22 443 794,00 ||  22 615 496,00 ||  5 985 395,64 ||

|| Estonsko || Období 2007–2013 ||  84 568 039,00 ||  69 079 907,00 ||  42 228 804,18 || 81,69 % || 49,93 %

|| Finanční rok: 2012 ||  12 995 534,00 ||  14 201 298,00 ||  11 253 780,39 ||

|| Irsko || Období 2007–2013 ||  42 266 603,00 ||  34 916 400,00 ||  33 467 120,83 || 82,61 % || 79,18 %

|| Finanční rok: 2012 ||  7 101 580,00 ||  7 224 661,00 ||  12 876 961,83 ||

|| Řecko || Období 2007–2013 ||  207 832 237,00 ||  178 811 400,00 ||  94 864 163,39 || 86,04 % || 45,64 %

|| Finanční rok: 2012 ||  29 514 336,00 ||  29 278 211,00 ||  26 878 883,21 ||

|| Španělsko || Období 2007–2013 || 1 131 890 912,00 ||  967 521 798,00 ||  599 079 998,75 || 85,48 % || 52,93 %

|| Finanční rok: 2012 ||  162 654 289,00 ||  163 526 782,00 ||  194 609 146,09 ||

|| Francie || Období 2007–2013 ||  215 686 616,00 ||  182 921 534,31 ||  97 093 626,69 || 84,81 % || 45,02 %

|| Finanční rok: 2012 ||  31 457 343,00 ||  32 086 491,00 ||  9 318 657,31 ||

|| Itálie || Období 2007–2013 ||  424 342 854,00 ||  360 602 126,00 ||  163 479 766,46 || 84,98 % || 38,53 %

|| Finanční rok: 2012 ||  61 620 807,00 ||  62 672 067,00 ||    0,00 ||

|| Kypr || Období 2007–2013 ||  19 724 418,00 ||  16 736 518,00 ||  15 480 209,52 || 84,85 % || 78,48 %

|| Finanční rok: 2012 ||  2 871 876,00 ||  2 929 314,00 ||  2 202 183,74 ||

|| Lotyšsko || Období 2007–2013 ||  125 015 563,00 ||  102 564 209,00 ||  86 400 450,19 || 82,04 % || 69,11 %

|| Finanční rok: 2012 ||  19 243 706,00 ||  20 816 794,00 ||  21 230 404,72 ||

|| Litva || Období 2007–2013 ||  54 713 408,00 ||  45 381 203,00 ||  28 624 771,79 || 82,94 % || 52,32 %

|| Finanční rok: 2012 ||  8 161 553,00 ||  8 671 254,00 ||  5 503 907,88 ||

|| Lucembursko || Období 2007–2013 ||    0,00 ||    0,00 ||    0,00 || 0,00 % || 0,00 %

|| Finanční rok: 2012 ||    0,00 ||    0,00 ||    0,00 ||

|| Maďarsko || Období 2007–2013 ||  34 769 572,00 ||  28 229 202,00 ||  21 439 659,62 || 81,19 % || 61,66 %

|| Finanční rok: 2012 ||  5 952 501,00 ||  6 241 343,00 ||  8 574 577,79 ||

|| Malta || Období 2007–2013 ||  8 372 329,00 ||  6 727 108,00 ||  2 862 430,91 || 80,35 % || 34,19 %

|| Finanční rok: 2012 ||  1 271 388,00 ||  1 426 192,00 ||   736 367,16 ||

|| Nizozemsko || Období 2007–2013 ||  48 578 417,00 ||  41 219 646,00 ||  21 203 569,09 || 84,85 % || 43,65 %

|| Finanční rok: 2012 ||  7 073 021,00 ||  7 214 481,00 ||  8 001 998,59 ||

|| Rakousko || Období 2007–2013 ||  5 259 318,00 ||  4 469 039,00 ||  4 374 761,67 || 84,97 % || 83,18 %

|| Finanční rok: 2012 ||   763 814,00 ||   776 936,00 ||   729 306,12 ||

|| Polsko || Období 2007–2013 ||  734 092 574,00 ||  607 762 267,00 ||  274 047 384,03 || 82,79 % || 37,33 %

|| Finanční rok: 2012 ||  121 944 858,00 ||  124 084 618,00 ||  63 019 617,70 ||

|| Portugalsko || Období 2007–2013 ||  246 485 249,00 ||  206 026 617,00 ||  111 789 897,52 || 83,59 % || 45,35 %

|| Finanční rok: 2012 ||  35 759 773,00 ||  36 332 633,00 ||  28 194 561,04 ||

|| Rumunsko || Období 2007–2013 ||  230 645 644,00 ||  162 928 626,01 ||  32 299 988,49 || 70,64 % || 14,00 %

|| Finanční rok: 2012 ||  39 257 052,00 ||  42 262 575,00 ||    0,00 ||

|| Slovinsko || Období 2007–2013 ||  21 640 283.00 ||  18 568 490,00 ||  9 136 385,71 || 85,81 % || 42,22 %

|| Finanční rok: 2012 ||  3 515 536,00 ||  3 298 585,00 ||  3 384 733,19 ||

|| Slovensko || Období 2007–2013 ||  13 123 309,00 ||  10 467 782,13 ||  5 170 176,35 || 79,76 % || 39,40 %

|| Finanční rok: 2012 ||  1 782 386,00 ||  1 971 551,00 ||    0,00 ||

|| Finsko || Období 2007–2013 ||  39 448 827,00 ||  33 473 027,00 ||  22 341 700,84 || 84,85 % || 56,63 %

|| Finanční rok: 2012 ||  5 743 752,00 ||  5 858 627,00 ||  5 914 242,07 ||

|| Švédsko || Období 2007–2013 ||  54 664 803,00 ||  46 384 052,00 ||  24 999 874,53 || 84,85 % || 45,73 %

|| Finanční rok: 2012 ||  7 959 199,00 ||  8 118 383,00 ||    0,00 ||

|| Spojené království || Období 2007–2013 ||  137 827 889,00 ||  114 117 078,00 ||  51 946 750,84 || 82,80 % || 37,69 %

|| Finanční rok: 2012 ||  23 112 801,00 ||  23 409 861,00 ||  32 650 846,38 ||

|| Celkem || Období 2007–2013 || 4 292 990 279,00 || 3 581 595 343,75 || 1 949 656 478,51 || 83,43 % || 45,41 %

|| Finanční rok: 2012 ||  653 204 485,00 ||  667 529 520,00 ||  474 988 271,60 ||

[1]               Článek 68 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, Úř. věst. L 223, 15.8.2006.

[2]               Nařízení Komise (ES) č. 498/2007 ze dne 26. března 2007, Úř. věst. L 120, 10.5.2007.

[3]               Tabulka I Finanční provádění v konvergenčních regionech

                Tabulka II Finanční provádění v nekonvergenčních regionech

                Tabulka III Částky plánované v rámci ERF podle prioritních os a podle členských států

                Tabulka IV Certifikované výdaje v rámci ERF podle prioritních os a podle členských států.

[4]               Z důvodu problémů s kvalitou údajů v několika členských státech (Česká republika, Dánsko, Finsko) byly pro květen 2013 použity údaje z května 2012.

[5]               Nařízení Rady (EU) č. 387/2012 [Úř. věst. L 129, 16.5.2012], kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu.

[6]               Zvláštní zpráva č. 12/2011 „Přispěla opatření EU k přizpůsobení kapacity rybářského loďstva dostupným rybolovným právům?“.

[7]               Informace potvrzené sdělením „Rentabilita rybářských lodí EU“ vypracovaným Společným výzkumným střediskem pro Evropský parlament – IB/B/PECH/IC/2013-087 – červenec 2013.

[8]               Společensko-hospodářské rozměry rybolovu EU. Zpráva, kterou zadala Evropská komise, MRAG, srpen 2013.

[9]               Retrospective Evaluation of Scrapping and Temporary Cessation Measures in the EFF (Zpětné hodnocení opatření ERF pro vrakování lodí a dočasné zastavení rybolovných činností), Zpráva MRAG zadaná Evropskou komisí, konečná zpráva, k dispozici od listopadu 2013.

[10]             Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Polsko, Portugalsko, Švédsko a Spojené království.

[11]             Dánsko a Spojené království.

[12]             Estonsko, Francie, Polsko, Portugalsko a Švédsko.

[13]             Za posledních 5 let se průměrný věk loďstva zvýšil jen o něco méně než 2 roky, což naznačuje, že vrakování (s veřejnou podporou či bez ní) zpomalilo stárnutí loďstva.

[14]             Údaje z návrhu hospodářské zprávy o akvakultuře z roku 2013 vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, včetně údajů o odchovných zařízeních a líhních.

[15]             Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU, COM(2013)229.

[16]             Náklady na operaci jsou výrazně vyšší než náklady v případě operace na trvalé zastavení rybolovných činností, jsou přibližně stejně vysoké jako v případě operace týkající se zpracování a nižší než náklady na rybářské přístavy (475 500 EUR) a na přeřazení (490 000 EUR), což jsou dvě nejnákladnější operace. 

[17]             Tento nárůst v počtu je nejrychlejší ze všech os ERF, avšak pokud jde o potvrzené částky, je pokrok mnohem skromnější.

[18]             Částky na období 2007–2013 zohledňují zrušené závazky.