Shrnutí

V reakci na problémy ve fiskální oblasti způsobené krizí a v rámci posílené správy ekonomických záležitostí Komise a členské státy provádějí diferencovanou fiskální strategii řešící problémy jednotlivých zemí. Letos na podzim členské státy eurozóny poprvé předložily návrhy svých rozpočtových plánů Komisi s žádostí o stanovisko ohledně toho, zda jsou jejich rozpočtové plány na příští rok v souladu s jejich povinnostmi v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Ve stanovené lhůtě, tj. do 15. října, všechny členské státy eurozóny, které neprovádějí makroekonomický ozdravný program, předložily návrhy svých rozpočtových plánů na rok 2014. Komise je posoudila a nyní předkládá členským státům ke každému plánu stanovisko. Je potěšitelné, že u žádného návrhu rozpočtového plánu nebylo zjištěno závažné nesplnění povinností vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu a že není nutné žádat o revidované rozpočtové plány. Avšak v některých případech Komise shledala důvody pro značnou kritiku a vyzývá dotyčné členské státy, aby její stanovisko vzaly v úvahu v rámci příprav konečné verze rozpočtu na rok 2014.

Komise dospěla k následujícím závěrům:

1. U dvou zemí (Estonska a Německa) bylo zjištěno, že návrh rozpočtového plánu je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu.

2. U tří zemí (Francie, Nizozemska a Slovinska) bylo zjištěno, že návrh rozpočtového plánu je s paktem v souladu, avšak bez jakékoli rezervy pro scénář horších než předpokládaných výsledků, jenž by nápravu nadměrného schodku ohrozil. Komise vyzývá příslušné orgány, aby rozpočet důsledně naplnily.

3. U tří zemí (Belgie, Rakouska, Slovenska) bylo zjištěno, že návrh rozpočtového plánu je obecně v souladu s paktem. Tyto země jsou sice na cestě k nápravě nadměrného schodku ve stanovené lhůtě roku 2013, jejich plány by však mohly vyústit v určitou odchylku od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu zajistily plný soulad s Paktem o stabilitě a růstu.

4. U pěti zemí (Španělska, Itálie, Lucemburska, Malty, Finska) návrh rozpočtového plánu představuje riziko nedodržení paktu. V případě Španělska a Malty plán obsahuje rizika pro dodržování doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku. U Itálie existuje riziko, že podle současných plánů dojde v roce 2014 k porušení pravidla o snižování zadlužení. U Lucemburska a Finska existuje riziko významné odchylky od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2014 bude plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a zejména řešit rizika identifikovaná v posouzení.

5. Pro eurozónu jako celek se očekává stabilizace veřejného dluhu. Významné konsolidační úsilí realizované v posledních letech nyní přináší ovoce. Díky podpoře objevujícího se hospodářského oživení se očekává pokles průměrného celkového rozpočtového salda pod referenční hodnotu 3 % HDP. Země, které čelí největším fiskálním problémům, plánují největší konsolidační úsilí, přičemž se projevuje určitá míra diferenciace v závislosti na manévrovacím prostoru ve fiskální oblasti. Nicméně pouze dva členské státy dosáhly svých střednědobých rozpočtových cílů, z čehož vyplývá, že je nezbytná další konsolidace.

6. Podle plánů dosáhne souhrnné fiskální úsilí vyjádřené změnou cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a dočasných opatření v příštím roce ¼ % HDP. I když toto malé fiskální úsilí může poukazovat na celkově nedostatečnou reakci na fiskální problémy eurozóny, je možné, že strukturální saldo celkovou výši fiskálních opatření podceňuje vzhledem k nižší než normální reakci příjmů na hospodářský růst a k současnému nízkému růstu potenciálního produktu ve střednědobém výhledu.

7. Na podporu základů pro udržitelný růst jsou nezbytné další strukturální reformy. Členské státy by měly svou strategii pro dosažení zdravých veřejných financí založit na strukturálních reformách. Pět ze zemí eurozóny, které v roce 2013 obdržely revidovaná doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku, předložilo programy hospodářského partnerství představující fiskální strukturální reformy, které by měly podporovat trvalou nápravu jejich schodků. Programy hospodářského partnerství celkově vykazují pokrok, pokud jde o zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců, smíšené výsledky u daňové reformy a zásadní reformy důchodového systému a zdravotnictví, i když nikoli ve všech zemích.

8. Rozpočtové plány dosud nevěnují dostatečnou pozornost složení fiskální konsolidace. Zejména u obecného trendu snižování veřejných kapitálových výdajů, zaznamenaného v několika minulých letech, sice dochází ke stabilizaci, avšak nedaří se jej zvrátit. Určitá míra zaměření na omezení výdajů je pro kvalitně připravenou konsolidační strategii klíčová, zejména v zemích s poměrně velkým sektorem vládních institucí. Pokračující postup směrem ke zdravým veřejným financím by měl být podpořen strukturálními opatřeními ve prospěch růstu.

Obsah

I. Úvod. 5

II. Přehled návrhů rozpočtových plánů. 6

Tabulka č. 1: Přehled jednotlivých stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů. 7

III. Hlavní souhrnná zjištění 10

Tabulka č. 2: Přehledová tabulka celkových hospodářských a rozpočtových ukazatelů (EA-13) za roky 2013 a 2014. 10

                PŘÍLOHA I: Metodika a předpoklady evropské hospodářské prognózy z podzimu 2013

 PŘÍLOHA II: Analýza citlivosti

 PŘÍLOHA III: Provádění strukturálních reforem: silnější růst, více pracovních míst a zdravější veřejné finance  .

 PŘÍLOHA IV: Grafy a tabulky

 PŘÍLOHA V: Posouzení NRP podle jednotlivých zemí

I. Úvod

V posledních letech bylo dosaženo významného pokroku ve správě ekonomických záležitostí EU, která nyní tvoří ucelený roční cyklus evropské rozpočtové politiky, přičemž eurozóna provádí i další opatření. Na jaře v první polovině tohoto cyklu v rámci evropského semestru členské státy eurozóny formulují svou střednědobou fiskální politiku v programech stability, které Komise posuzuje podle ustanovení Paktu o stabilitě a růstu. Na základě doporučení Komise vydává Rada členským státům doporučení týkající se fiskální politiky a strukturálních reforem.

V druhé polovině roku se od členských států očekává, že společně dohodnutá opatření realizují. V zájmu zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie letos na podzim členské státy eurozóny poprvé předložily své návrhy rozpočtových plánů pro nadcházející rok Komisi a Euroskupině. Tyto plány shrnují obsah návrhu rozpočtu, který vlády předložily svým národním parlamentům.

Pokud jde o společný harmonogram, třináct členských států eurozóny zaslalo Komisi návrh svého rozpočtového plánu do 15. října[1]. Čtyři země eurozóny, které provádějí makroekonomický ozdravný program, nemají povinnost tento plán předkládat, protože důkladné fiskální monitorování zajišťuje samotný program. Komise ke každému plánu vydává stanovisko posuzující, zda je jeho obsah v souladu s povinnostmi dané země ve vztahu k Paktu o stabilitě a růstu. Předkládá rovněž celkové posouzení rozpočtové situace a výhledu eurozóny jako celku.

Tato stanoviska poskytují národním parlamentům v rámci rozpočtového procesu nezávislé poradenství v oblasti hospodářské politiky, které nicméně respektuje jejich rozpočtovou autonomii a mělo by přispět k lepšímu posouzení shody návrhu rozpočtu se závazky v rámci společných fiskálních pravidel. Zohlednění těchto stanovisek je v zájmu členských států, protože od roku 2011 stanoví posílený Pakt o stabilitě a růstu v případě, že rozpočtový vývoj porušuje ustanovení Paktu o stabilitě a růstu, přísnější a včasnější sankce. Posílená správa ekonomických záležitostí nyní představuje komplexní soubor nástrojů, který k hospodářské a rozpočtové politice přistupuje z hlediska společného zájmu, jak to zamýšlí Smlouva.

V červenci 2013 vyzvala Rada Euroskupinu[2], aby v zájmu zajištění diferencované fiskální politiky podporující růst sledovala a koordinovala fiskální politiku členských států eurozóny a celkovou fiskální orientaci eurozóny jako celku.

Za tímto účelem vyzvala Euroskupinu, aby projednala stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů jednotlivých členských států eurozóny a rozpočtovou situaci a výhled eurozóny jako celku, a to na základě celkového posouzení návrhů rozpočtových plánů a jejich vzájemné interakce ze strany Komise. Tato koordinace by měla přispět k zajištění diferencovaného tempa fiskální konsolidace podle fiskální a hospodářské situace členských států eurozóny, jejichž rozpočtová korekce ve strukturálním vyjádření je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a umožňuje působení automatických stabilizátorů v rámci postupu korekce, jakož i k zajištění toho, aby za účelem posílení důvěryhodnosti fiskální politiky ve střednědobém horizontu fiskální konsolidaci podporovala celkově účinná kombinace výdajů a příjmů podporující růst a vhodné strukturálními reformy zvyšující potenciál hospodářského růstu.

II. Přehled návrhů rozpočtových plánů

Stanovisko Komise k návrhům rozpočtových plánů se zaměřuje na dodržování ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a doporučení vydaných na jeho základě. V případě členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, stanovisko Komise posuzuje, zda je náprava nadměrného schodku na dobré cestě. V případě členských států eurozóny, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, tj. nikoli postup při nadměrném schodku, se posuzuje pokrok při dosahování střednědobého cíle, aby se zjistilo, zda je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu a s doporučeními pro jednotlivé země, která byla členským státům vydána v červenci.

Posouzení vychází z prognózy Komise z podzimu 2013. Tabulka č. 1 shrnuje posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí obsažená ve stanoviscích Komise vydaných 15. listopadu a posouzení pokroku dosaženého v oblasti fiskálních reforem.

Komise si může vyžádat, aby byl předložen přepracovaný návrh rozpočtového plánu, pokud v původním plánu zjistí obzvláště závažné nesplnění povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených Paktem o stabilitě a růstu. Bylo by tomu tak v případě, že by provedení návrhu rozpočtového plánu ohrozilo finanční stabilitu příslušného členského státu, že by mohlo ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, nebo v případě, že by znamenalo očividné závažné porušení doporučení přijatých Radou v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Komise ve svém posouzení nezjistila žádný případ, kdy by návrh rozpočtového plánu představoval závažné porušení povinností. Několik předložených plánů nicméně vyvolává obavy. Aby bylo možné provést srovnávací hodnocení, je posouzení návrhů rozpočtových plánů shrnuto v několika širších kategoriích (tabulka č. 1). Ty jsou následující:

V souladu: podle podzimní prognózy Komise z roku 2013 není k zajištění souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu nutná úprava rozpočtových plánů.

V souladu bez rezervy: podle podzimní prognózy Komise z roku 2013 návrh rozpočtového plánu zajistí soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, avšak bez manévrovacího prostoru. Komise vnitrostátní orgány nežádá, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly další opatření, ale rozpočet by měl být důsledně naplněn. Budou-li výsledky horší, než se předpokládá, hrozí dotčeným členským státům, že podmínky Paktu o stabilitě a růstu nesplní. 

Obecně v souladu: týká se členských států, které podle prognózy Komise z podzimu 2013 nedosáhnou korekce vyžadované podle Paktu o stabilitě a růstu k tomu, aby splnily svůj střednědobý rozpočtový cíl. Pokud bude tato situace trvat několik let, mohl by být vůči dotčenému členskému státu v rámci preventivní složky uplatněn postup pro případ významné odchylky. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2014 bude plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

Riziko nesouladu: podle podzimní prognózy Komise z roku 2013 návrh rozpočtového plánu pravděpodobně nezajistí soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Komise proto vyzývá vnitrostátní orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření řešící rizika, která Komise ve svém posouzení návrhu rozpočtového plánu identifikovala, aby byl zajištěn soulad rozpočtu na rok 2014 s Paktem o stabilitě a růstu.

Tabulka č. 1: Přehled jednotlivých stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů

Země || Celkový soulad návrhu rozpočtového plánu s Paktem o stabilitě a růstu || Celkový soulad s fiskálními strukturálními reformami navrženými v doporučeních pro jednotlivé země v roce 2013

Celkový závěr na základě podzimní prognózy Komise v roce 2013 || Soulad s postupem při nadměrném schodku v letech 2013/2014 || Soulad s požadavky preventivní složky v roce 2014 || Celkový závěr ohledně pokroku směrem k fiskálním strukturálním reformám || Pokrok v jednotlivých reformách v reakci na strukturální část doporučení pro jednotlivé země ve fiskální oblasti od června 2013

BE || Obecně v souladu || Trvalá náprava nadměrného schodku v roce 2013 || Určitá odchylka od postupu korekce vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle || Omezený pokrok || Omezená opatření: explicitní ujednání o koordinaci mezi subjekty na federální a subfederální úrovni

DE || V souladu || není relevantní || Dosaženo lepšího výsledku, než byl střednědobý rozpočtový cíl || Žádný pokrok || Žádná opatření ohledně strukturální části doporučení pro jednotlivé země ve fiskální oblasti

EE || V souladu || není relevantní || Střednědobý rozpočtový cíl dosažen || Určitý pokrok || Pokrok: pravidlo o vyrovnaném rozpočtu Omezená opatření: víceleté výdajové stropy a pravidla

ES || Riziko nesouladu || Fiskální úsilí v roce 2013 realizováno, v roce 2014 ohroženo || není relevantní || Určitý pokrok* || Pokrok: nezávislá fiskální instituce, zpožděné platby veřejného sektoru, systémy indexace, důchodový systém, reforma veřejné správy, výdaje na zdravotní péči. Omezená opatření: komplexní přezkum výdajů, přezkum daňového systému

FR || V souladu bez rezervy || Fiskálního úsilí dosaženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Omezený pokrok* || Pokrok: důchodový systém Omezená opatření: přezkum výdajů, daňový systém, decentralizace

IT || Riziko nesouladu || není relevantní || Referenční hodnota pro dluh v roce 2013 splněna, v roce 2014 ohrožena || Omezený pokrok || Omezená opatření: veřejné výdaje, daňová politika

LU || Riziko nesouladu || není relevantní || Významná odchylka od střednědobého rozpočtového cíle || Určitý pokrok || Pokrok: střednědobý rozpočtový rámec

MT || Riziko nesouladu || Hlavní cíl v roce 2013 splněn, fiskální úsilí ohroženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Omezený pokrok* || Pokrok: fiskální rámec, efektivita veřejné správy (zůstávají rizika pro přijetí a provedení), zdravotní péče (informace jsou neprůkazné) Omezená opatření: důchodový systém

NL || V souladu bez rezervy || Fiskálního úsilí dosaženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Určitý pokrok* || Pokrok: fiskální rámec, trh s bydlením (provedení dřívějších reforem) Omezená opatření: důchodový systém, slevy a úlevy na dani

AT || Obecně v souladu || Trvalá náprava nadměrného schodku v roce 2013 || Určitá odchylka od postupu korekce vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle || Určitý pokrok || Pokrok: důchodový systém, trh práce Omezená opatření: vazba důchodových dávek na změny naděje dožití, harmonizace důchodových věků

SI || V souladu bez rezervy || Fiskálního úsilí dosaženo v letech 2013 i 2014 || není relevantní || Omezený pokrok* || Pokrok: daňový systém, fiskální rámec, dlouhodobá péče Omezená opatření: důchodový systém

SK || Obecně v souladu || Trvalá náprava v roce 2014 ohrožena – dosaženo fiskálního úsilí || Určitá odchylka od postupu korekce vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle || Omezený pokrok || Pokrok: daňový systém (výběr) Omezená opatření: důchodový systém, daňová politika, zdravotní péče, rozpočtová pravidla

FI || Riziko nesouladu || není relevantní || Významná odchylka od postupu korekce vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, překročení 60% hranice v roce 2014 || Určitý pokrok || Pokrok: efektivita veřejného sektoru, finance komunálního sektoru, důchodová reforma

* Tento členský stát předložil program hospodářského partnerství.

III. Hlavní souhrnná zjištění

Stav veřejných financí třinácti členských států eurozóny, které předložily návrh rozpočtového plánu (EA-13), se celkově zlepšil (tabulka č. 2). Podle národních plánů souhrnný celkový rozpočtový schodek klesne o 0,7 procentního bodu HDP, a v tomto roce tak dosáhne 2,7 % HDP. Bude to od roku 2008 poprvé, kdy poklesne pod prahovou hodnotu 3 % HDP. Je to výsledkem setrvalého zlepšování strukturální rozpočtové pozice skupiny EA-13 od roku 2011, přičemž celkové strukturální saldo se má letos na základě návrhů rozpočtových plánů zlepšit o dalších 0,7 procentního bodu. Poměr dluhu k HDP se bude u zemí EA-13 i nadále zvyšovat, byť pomalejším tempem, a v roce 2013 dosáhne 93,0 %.

Návrhy rozpočtových plánů[3] ukazují, že v roce 2014 konečně dojde ke stabilizaci veřejného dluhu jako procenta HDP – i přes malou míru konsolidace v uvedeném roce. Podle makroekonomických scénářů, z nichž návrhy rozpočtových plánů vycházejí, by se měl v roce 2014 obnovit růst, což odpovídá podzimní prognóze Komise. Průměrný celkový schodek zemí EA-13 má v roce 2014 dosáhnout 2,3 % HDP (o 0,4 procentního bodu méně než v roce 2013), přičemž jednotlivé hodnoty se pohybují od mírného přebytku v Německu ke schodku ve výši 3,6 % ve Francii, 5,8 % ve Španělsku a 6,7 % ve Slovinsku[4]. Nejdůležitější je, že poměr dluhu k HDP u zemí EA-13 se má v roce 2014 stabilizovat na přibližně 93 % HDP[5]5 – jednotlivé hodnoty se pohybují od 132,7 % v Itálii, následované Belgií (100,2 %) a Španělskem (98,9 %), až k nejnižší dosažené hodnotě 26,1 % v Lucembursku a 10,0 % v Estonsku.

Tabulka č. 2: Přehledová tabulka celkových hospodářských a rozpočtových ukazatelů (EA-13) za roky 2013 a 2014.

|| 2013 || 2014

Programy stability || Návrhy rozpočtových plánů || Prognóza Komise z podzimu 2013 || Programy stability || Návrhy rozpočtových plánů || Prognóza Komise z podzimu 2013

Růst reálného HDP (změna v %) || –0,2 || –0,4 || –0,3 || 1,3 || 1,2 || 1,1

Celkový schodek (% HDP) || –2,7 || –2,7 || –2,8 || –1,9 || –2,3 || –2,5

∆ Strukturálního salda (p.b. HDP) || 0,8 || 0,7 || 0,6 || 0,5 || 0,3 || 0,2

Dluh (% HDP) || 92,2 || 93,0 || 92,9 || 91,8 || 93,0 || 93,5

Podíl výdajů (% HDP) || 50,4 || 50,0 || 49,8 || 49,1 || 49,5 || 49,6

Podíl příjmů (% HDP) || 47,7 || 47,2 || 47,1 || 47,1 || 47,2 || 47,1

Návrhy rozpočtových plánů na rok 2014 předpokládají strukturální konsolidační úsilí – měřené kladnou změnou strukturálního salda – 0,3 procentního bodu HDP. To je méně, než členské státy plánovaly ve svých programech stability[6]. Vzhledem k tomu, že vůči jedenácti z dotyčných třinácti zemí je buď veden postup při nadměrném schodku, nebo dosud nedosáhlo svého střednědobého rozpočtového cíle[7], může to naznačovat celkově nedostatečnou reakci na fiskální problémy eurozóny. Tento závěr je však třeba poněkud relativizovat, neboť je možné, že strukturální saldo celkovou výši fiskálních opatření podceňuje vzhledem k menší než normální reakci příjmů na hospodářský růst a k současnému nízkému růstu potenciálního produktu ve střednědobém výhledu.

V rámci celkové hodnoty 0,3 procentního bodu země, které čelí největším fiskálním problémům, neboť jejich schodek převyšuje 3 % HDP a úroveň zadlužení se pohybuje výrazně nad hranicí 60 %, plánují s určitou mírou diferenciace největší konsolidační úsilí. Celková korekce je výrazem obecně neutrální fiskální orientace, což by mělo přispět k oživení.

Analýza návrhů rozpočtových plánů ukazuje, že konsolidační plány nevěnují dostatečnou pozornost dopadu složení konsolidačních opatření; mělo by být možné vyvážení směrem k fiskálním opatřením, která budou více podporovat růst.

Pět ze zemí eurozóny, které v roce 2013 obdržely revidovaná doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku (Španělsko, Francie, Nizozemsko, Malta a Slovinsko), předložilo programy hospodářského partnerství představující fiskální strukturální reformy, které plánují provést na podporu trvalé nápravy svých schodků. Tyto programy se zaměřují především na fiskální reformy. Programy hospodářského partnerství celkově vykazují pokrok, pokud jde o zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců, smíšené výsledky u daňové reformy a zásadní reformy důchodového systému a zdravotnictví, i když nikoli ve všech zemích. Podrobnější informace o jejich obsahu jsou uvedeny v příloze III.

Pokud jde o složení malé korekce příštího roku, vykazují návrhy rozpočtových plánů zemí EA-13 na rok 2014 snížení poměru výdajů k HDP, zatímco poměr příjmů k HDP by se měl poté, co od roku 2010 opakovaně vzrostl, stabilizovat. Obdobně se nyní očekává, že poměr zdanění k HDP se v roce 2014 po trvalém růstu během posledních třech let stabilizuje.

Podrobnosti opatření obsažených v návrzích rozpočtových plánů ukazují, že průměrné plánované změny ve složení výdajů ve srovnání s rokem 2013 jsou poměrně malé[8]. Návrhy rozpočtových plánů zejména předpokládají mírné snížení výdajů na náhrady zaměstnancům (–0,2 % HDP), sociální platby, mezispotřebu a kapitálové výdaje (o –0,1 % u každé z uvedených položek), zatímco výdaje na subvence zůstanou stabilní a výdaje na úroky by se měly mírně zvýšit (o 0,1 %). Největší snížení kapitálových výdajů se plánuje v Estonsku, na Slovensku a ve Francii. Skutečnost, že se dosud v těchto zemích – i celkově, byť marginálně – pátým rokem v řadě plánuje snižování kapitálových výdajů, se může dostat do rozporu s cílem přejít ke struktuře veřejných výdajů, která bude více podporovat růst.               

Opatření týkající se zdanění oznámená v návrzích rozpočtových plánů by měla přinést některé malé změny ve složení daňového systému zemí EA-13. Konkrétně příjmy z nepřímých daní by se měly zvýšit, zatímco příjmy z přímých daní mají klesat v důsledku klesajících příjmů z kapitálových daní. Podíl sociálních příspěvků ve vztahu k HDP by měl zůstat stabilní. Tyto omezené změny ve složení příjmů, způsobené částečně prováděním daňových reforem v některých členských státech (např. Francie, Nizozemsko a Slovinsko), lze vnímat jako snahu více podporovat růst, jelikož se mají zvýšit nepřímé daně uvalované především na spotřebu, zatímco rušivější daňové zatížení práce a kapitálu má v roce 2014 mírně klesnout.

Porovnání mezi návrhy rozpočtových plánů zemí EA-13 na rok 2014 a podzimní prognózou Komise na příští rok umožňuje posouzení možných rizik pro realizaci fiskálních plánů členských států.

Na souhrnné úrovni zemí EA-13 jsou návrhy plánů obecně v souladu s prognózou Komise, a to s mezním souhrnným rozdílem ve výši 0,2 procentního bodu HDP[9]. Z důvodů, které se stát od státu liší, jsou nicméně rozdíly mezi návrhy rozpočtových plánů a prognózou celkového schodku, kterou provedla Komise, na úrovni členských států větší. Malta vyčnívá z řady s cílem celkového schodku pro rok 2014 o 1,3 procentního bodu nižším, než odhaduje prognóza Komise; následují Belgie a Lucembursko (0,5 procentního bodu) a Rakousko, Slovinsko, Slovensko a Finsko (0,4 procentního bodu). V případě Malty a Slovenska jsou hlavními důvody rozdíly v předpokládaném strukturálním saldu. Estonsko je jediným členským státem ve skupině EA-13, pro nějž Komise v roce 2014 prognózuje nižší schodek než vlastní návrh rozpočtového plánu této země (–0,1 % oproti –0,4 %), a v prognózách pro Nizozemsko neexistuje žádný rozdíl.

[1]     Tento nový postup je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně. Jedná se o jedno ze dvou nařízení balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, který vstoupil v platnost v květnu 2013.

[2]     Doporučení Rady ze dne 9. července 2013 o provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států, jejichž měnou je euro (Úř. věst. C 217, 30.7.2013, s. 97).

[3]     Celkové závěry je třeba vnímat v kontextu tří skutečností. Za prvé, odrážejí plány třinácti zemí (EA-13), nikoli všech sedmnácti členů eurozóny. Na Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr se požadavek, aby předložily návrhy rozpočtových plánů, nevztahuje, jelikož u nich probíhají programy makroekonomické pomoci. Za druhé, Německo, Rakousko a Lucembursko (které představují 34 % HDP skupiny EA-13) v souvislosti s vnitrostátními volbami předložily plány na základě předpokladu nezměněné politiky. Návrhy rozpočtových plánů těchto tří zemí neposkytují jasnou informaci o politických záměrech vlády. Za třetí, v rámci celkových průměrů, na něž se tento dokument zaměřuje, existují mezi jednotlivými zeměmi významné rozdíly a to i v případech, které nejsou výslovně konkrétně uvedeny.

[4]     Viz tabulka A1 v příloze IV.

5     Viz tabulka A3 v příloze IV. Příloha II obsahuje analýzy citlivosti.

[6]     Soulad střednědobých rozpočtových plánů uvedených v programech stability s rozhodnutími v oblasti fiskální politiky obsaženými v návrzích rozpočtových plánů na rok 2014 je zásadním předpokladem pro stabilitu a předvídatelnost fiskální politiky. V tomto smyslu porovnání fiskálních cílů, které země EA-13 prezentovaly ve svých návrzích rozpočtových plánů, s cíli uvedenými v programech stability ukazuje konzistenci mezi střednědobými plány členských států a jejich ročními rozpočty. Je však třeba mít na paměti, že některé členské státy (ve skupině EA-13 je to případ Belgie, Španělska, Francie, Malty, Nizozemska a Slovinska), které v rámci svého postupu při nadměrném schodku v červnu loňského roku obdržely nová doporučení, musely v reakci na ně aktualizovat své fiskální plány.

[7]     Střednědobý rozpočtový cíl je základem preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.

[8]     Viz graf A1 v příloze IV.

[9]     Viz grafy A3 a A4 v příloze IV.

PŘÍLOHA I: Metodika a předpoklady evropské hospodářské prognózy z podzimu 2013

V čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 473/2013 se uvádí, že „k celkovému posouzení se připojí metodika a předpoklady nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise pro každý členský stát, včetně odhadů dopadu souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst“.

Evropské hospodářské prognózy vypracovávají nezávisle zaměstnanci Komise. Předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2013, jsou vysvětleny v samotném dokumentu obsahujícím prognózu[1].

Rozpočtové údaje do roku 2012 vycházejí z údajů oznámených členskými státy Evropské komisi ke dni 1. října a potvrzených Eurostatem dne 21. října 2013.

Eurostat měl výhradu ke kvalitě údajů vykázaných Rakouskem kvůli nejistotě ohledně statistického dopadu závěrů zprávy Spolkového kontrolního úřadu o spolkové zemi Salcbursko, která byla zveřejněna dne 9. října 2013. Tato zpráva odhalila nedostatky ve finančním řízení a v úplnosti veřejných účtů uvedené spolkové země. Statistické důsledky auditu pro údaje týkající se postupu při nadměrném schodku vyšetřuje rakouský statistický úřad (Statistik Austria) ve spolupráci s Eurostatem s cílem objasnit přesný dopad na rok 2012 a na roky předcházející. Je možné, že na základě informací, jež budou v době svého potvrzení dostupné, to povede ke zvýšení veřejného dluhu až o půl procenta HDP a k většímu počtu menších revizí schodku veřejných financí.

Pro účely prognózy byla opatření podporující finanční stabilitu zaznamenána v souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 15. července 2009[2]. Není-li dotyčným členským státem ve výkazech uvedeno jinak, byly do prognózy zahrnuty dostatečně podrobně známé kapitálové injekce jako finanční transakce, tj. takové, které zvyšují dluh, nikoliv však schodek. Státní záruky za bankovní závazky a vklady nejsou uvedeny jako veřejný výdaj, pokud neexistují důkazy o tom, že jich v době dokončení prognózy bylo využito. Je však třeba si uvědomit, že úvěry, jež bankám poskytla vláda nebo jiné subjekty zařazené do sektoru vládních institucí, obvykle zvyšují veřejný dluh.

Pro rok 2014 jsou zohledněny rozpočty přijaté vnitrostátními parlamenty nebo těmto parlamentům předložené a všechna další dostatečně podrobně známá opatření. V této prognóze se zvláště odrážejí veškeré informace zahrnuté do návrhů rozpočtových plánů (dále jen „NRP“) předložených do 15. října. V prognózách na rok 2015 je uplatněn předpoklad nezměněné politiky, který počítá s extrapolací příjmových a výdajových trendů a se začleněním opatření, která jsou dostatečně podrobně známá.

Salda veřejných financí, která jsou relevantní z hlediska postupu při nadměrném schodku, se mohou mírně lišit od těch, která byla zveřejněna v národních účtech. Rozdíl se týká vypořádání v rámci swapů a dohod o budoucích úrokových sazbách (FRA).

Podle systému ESA 95 (pozměněného nařízením (ES) č. 2558/2001) představují toky spojené se swapy a dohodami o budoucích úrokových sazbách finanční transakce, a jsou proto vyloučeny z výpočtu salda veřejných financí. Nicméně pro účely postupu při nadměrném schodku se tyto toky zaznamenávají jako čisté úrokové výdaje. Evropské souhrnné ukazatele veřejného dluhu v letech 2013–2015, jež jsou předmětem prognózy, jsou zveřejněny na nekonsolidovaném základě (tj. nejsou upraveny o mezivládní půjčky). Aby byla zajištěna konzistentnost časových řad, jsou na tomtéž základě zveřejněny i historické údaje. Pro rok 2012 to znamená, že poměr dluhu k HDP v eurozóně je o 2,1 procentního bodu (1,5 procentního bodu v EU) vyšší než konsolidovaná míra veřejného zadlužení, kterou zveřejnil Eurostat ve své tiskové zprávě č. 152/2013 ze dne 21. října 2013. V projekcích veřejného dluhu pro jednotlivé členské státy na roky 2013–2015 se odráží dopad záruk poskytnutých do Evropského nástroje finanční stability (EFSF)[3], dvoustranné půjčky jiným členským státům a účast na kapitálu Evropského mechanismu stability (ESM) v podobě plánované k datu uzávěrky prognózy (pod podmínkou schválení).

Podle prognózy Komise z podzimu 2013 činí souhrnná rozpočtová opatření na rok 2014 ¼ % HDP. Vliv tohoto odhadu na růst by v krátkodobém horizontu ¼ % nedosahoval, tj. byl by slučitelný s celkově neutrální orientaci fiskální politiky.

K výkladu tohoto odhadu je třeba přistupovat obezřetně:

Neřešení fiskální nerovnováhy by mohlo zvětšit zranitelnost finančních aktiv a vést k větším rozpětím a úvěrovým sazbám. Politická volba tudíž nespočívá v přijetí nebo nepřijetí opatření. Cílem nařízení je vyhodnotit účinek opatření přijatých v NRP. Opatření, jež byla přijata a vstoupila v platnost před vypracováním těchto návrhů, do posouzení zahrnuta nejsou (ačkoliv mohou ovlivnit prognózu). Přijatá opatření, jejichž účinek se projeví v roce 2014, rovněž kompenzují stávající opatření s jednorázovým dopadem v roce 2013 (jejich účinek tedy pomalu končí) a trend zvyšování výdajů, jehož výsledkem je fiskální expanze v případě, že je tento trend vyšší než střednědobý růst HDP. Nebudou-li přijata politická opatření, dosahují podle hodnocení Komise jednorázová opatření na souhrnné úrovni zemí EA-13 pro rok 2013 výše 0,1 % HDP a trend zvyšování výdajů na úrovni zemí EA-13 výše 0,3 % HDP. PŘÍLOHA II: Analýza citlivosti

Na základě článku 7 nařízení (EU) č. 473/2013 „celkové hodnocení zahrnuje analýzy citlivosti, které poukáží na rizika pro udržitelnost veřejných financí v případě nepříznivého hospodářského, finančního nebo rozpočtového vývoje“. Tato příloha proto představuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům (působícím na růst a úrokové sazby), přičemž vychází z výsledků stochastických projekcí dluhu[4]. Analýza umožňuje posoudit možný dopad rizika nižšího a vyššího růstu na dynamiku veřejného dluhu (přičemž je zohledněn dopad na cyklickou složku rozpočtového salda působením automatických stabilizátorů), jakož i účinky pozitivního/negativního vývoje na finančních trzích, které se promítají do nižších a vyšších výpůjčních nákladů veřejné správy.

U stochastických projekcí se nejistota ohledně budoucích makroekonomických podmínek uvádí v rozboru dynamiky veřejného dluhu v souvislosti s „ústředním“ scénářem projekce dluhu, který odpovídá scénáři podle prognóz Komise (EK) (prognózy z podzimu 2013) a scénáři podle prognóz návrhů rozpočtových plánů ve dvou níže uvedených grafech, jež podávají výsledky pro země EA-13[5] (v obou případech se obvyklý předpoklad nezměněné politiky uplatňuje i na dobu po skončení sledovaného období)[6]. Otřesy se uplatňují na makroekonomické podmínky (krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby u státních dluhopisů nebo rychlost růstu), které předpokládá ústřední scénář a které v níže uvedeném grafu umožňují zachytit „vějíř“ (rozložení) možného vývoje dluhu. Tento vějíř odpovídá rozsáhlému souboru možných základních makroekonomických podmínek, přičemž u růstu a úrokových sazeb je simulováno přibližně 2000 otřesů. V rozsahu a korelaci otřesů se odráží historické chování proměnných[7]. V simulované dynamice dluhu je zohledněna skutečnost, že otřesy růstu se promítají zpět do „otřesů rozpočtu“ vzhledem k tomu, že cyklická složka rozpočtového salda je ovlivněna působením automatických stabilizátorů. Výsledné níže uvedené vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu pro země EA-13 a zohledňují možné otřesy růstu a úrokových sazeb, jejichž rozsah a korelace odrážejí stav pozorovaný v minulosti.

Vějířové grafy znázorňují předpokládaný vývoj dluhu podle ústředního scénáře (na který se uplatňují makroekonomické otřesy) jako přerušovanou čáru a křivku předpokládaného vývoje dluhu, která celkový soubor možných křivek získaných uplatněním otřesů rozděluje na dvě poloviny (medián), jako plnou černou čáru procházející středem vějíře. Samotný vějíř představuje 80 % všech možných případů vývoje dluhu získaného simulací 2 000 otřesů růstu a úrokových sazeb (neboť spodní a horní čára, která vějíř ohraničuje, představuje po řadě 10. a 90. percentil rozložení), takže ze šedého pole jsou vyřazeny případy simulovaného vývoje dluhu (20 % z celkového počtu případů), které jsou způsobeny extrémnějšími (méně pravděpodobnými) otřesy, tj. událostmi na okrajích křivky. Různě stínovaná pole uvnitř vějíře představují různé podíly celkového rozložení možných případů vývoje dluhu. Tmavomodré pole (ohraničené 40. a 60. percentilem) zahrnuje 20 % všech možných případů vývoje dluhu, které se přibližují ústřednímu scénáři.

Vějířové grafy stochastických projekcí veřejného dluhu vycházející ze scénáře podle prognóz Komise (EK) a scénáře podle prognóz návrhů rozpočtových plánů (NRP)

U scénářů podle prognóz EK a NRP vějířové grafy zdůrazňují 40% pravděpodobnost horšího poměru dluhu k HDP pro země EA-13 v roce 2014, než jaký se předpokládal, a to v důsledku nepříznivých makroekonomických otřesů[8]. Zohledníme-li v rámci scénářů EK a NRP rizika nižšího a vyššího růstu a podmínky na finančních trzích, pohybuje se výše dluhu v zemích EA-13 v roce 2014 s 80% pravděpodobností (vějíř totiž představuje 80 % všech možných případů simulovaného vývoje dluhu) v rozmezí 91 % až 95 % HDP. Spodní a horní hranice rozmezí poměru dluhu k HDP v roce 2014 by byla o něco vyšší ve scénáři podle EK než ve scénáři podle NRP, a to kvůli rozdílu 0,5 procentního bodu mezi příslušnými ústředními prognózami, na něž jsou uplatněny otřesy (poměr dluhu k HDP ve výši 93,5 % ve scénáři podle EK oproti 93,0 % ve scénáři podle NRP).

Po roce 2014, který je horizontem pro současné NRP, výsledky simulace naznačují zvětšování rozdílu mezi scénáři podle EK a NRP, pokud jde o předpokládaný poměr dluhu k HDP při otřesech. Na konci sledovaného období, s nímž vějířové grafy pracují (rok 2018), by byl podle scénáře EK poměr dluhu k HDP s 50% pravděpodobností vyšší než 90 % HDP, zatímco podle scénáře NRP by byl tento poměr s 50% pravděpodobností vyšší než 88 % HDP. Tento rozdíl je dán především tím, že ve scénáři podle NRP se oproti scénáři podle EK strukturální primární saldo konstantně udržuje na vyšší hodnotě posledně předpokládaného přebytku, což ve scénáři podle NRP vede k výraznějšímu snížení simulovaných poměrů dluhu k HDP po roce 2014.

PŘÍLOHA III: Provádění strukturálních reforem: silnější růst, více pracovních míst a zdravější veřejné finance

Jádrem doporučení Evropské komise v oblasti hospodářské politiky jsou strukturální reformy.

· Zaprvé, jejich provedení má zásadní význam pro posílení růstu a tvorbu pracovních míst, což představuje strategickou prioritu Evropské unie a jejích členských států v rámci strategie Evropa 2020. Navíc omezením strukturální nepružnosti lze zmírnit dopad probíhající ekonomické korekce a podpořit efektivní přerozdělování zdrojů, čímž se zlepší vyhlídky produktivity a konkurenceschopnosti. V této souvislosti členské státy eurozóny – zejména ty zranitelné – uskutečnily v posledních letech rozsáhlý soubor strukturálních reforem, aby odstranily nerovnováhu vytvořenou v minulosti a přeorientovaly hospodářství směrem k udržitelnějšímu růstu. Dynamika reforem je zvláště výrazná ve Španělsku a Slovinsku, tj. ve dvou zemích, jež byly v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze označeny za země s nadměrnou nerovnováhou. Stejně tak je tomu i v zemích účastnících se programu[9].

Ve Španělsku se s opětovným vyvažováním pokročilo a nedávné údaje naznačují, že došlo ke stabilizaci hospodářství a finančního sektoru, která byla podpořena zevrubným prováděním programu ESM na rok 2012 zaměřeného na rekapitalizaci finančních institucí. V této souvislosti došlo k viditelnému posílení tempa reforem, jejichž cílem je řešit strukturální nedostatky, z velké části v souladu se stávajícími závazky v rámci evropského semestru. Zaprvé, byla přijata významná opatření, která mají řešit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a zároveň nadále omezovat výdaje v oblasti zdravotní péče. Zadruhé, očekává se, že v roce 2014 vstoupí v platnost řada iniciativ zaměřených na zlepšení kvality veřejných výdajů a zefektivnění veřejné správy (např. snížení závislosti na valorizačních doložkách ve veřejném sektoru, omezení byrokracie nebo zřízení nezávislé fiskální rady). Zatřetí, pokračují práce na modernizaci a posílení služeb zaměstnanosti a na rozvoji aktivních politik na trhu práce, jakož i na jejich propojení s politikami pasivními. Začtvrté, pokračuje se v provádění různých iniciativ zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí a na podporu větší hospodářské soutěže v neobchodovatelném sektoru: i) zákon o zaručení jednoty trhu, ii) první návrh zákona o reformě svobodných povolání; iii) zákon o podnikání zlepšující rámec pro platební neschopnost podniků a iv) reforma v odvětví elektrické energie, která řeší nadměrný rozdíl mezi rychle rostoucími regulovanými náklady a předepsanými tarify pro koncové zákazníky.

Slovinsko dosahuje významného pokroku při provádění reforem v některých klíčových oblastech politiky, zejména v oblasti fiskální a bankovní. Reformy v jiných oblastech jsou však spíše v raném stádiu a jejich konečný dopad na hospodářství se bude do značné míry odvíjet od schopnosti udržovat tempo ve fázi provádění. Zaprvé, pokud jde o fiskální řízení a dlouhodobou fiskální udržitelnost, právě se připravuje návrh reformy fiskálního rámce, zatímco reformy dlouhodobé péče, přezkum výdajů a přehodnocení možných reforem důchodového systému se ocitají teprve v přípravné fázi. Zadruhé, pokud jde o opatření ke stabilizaci bankovnictví, probíhá důkladný přezkum kvality aktiv a zátěžový test, které mají připravit půdu pro obecnější restrukturalizaci a rekapitalizaci odvětví s cílem odprodat veřejné podíly v tuzemských bankách. Zatřetí, v oblasti trhu práce Slovinsko nedávno revidovalo právní předpisy na ochranu zaměstnanosti a zároveň uvažuje o revizi zákona o minimální mzdě a revizi podmínek práce studentů. Začtvrté, chystají se i další reformy, jejichž cílem je zlepšit přizpůsobivost a vyhlídky růstu hospodářství, ale u těch dochází k určitému zpoždění. Připravuje se návrh reformy insolvenčního zákona, který zahrnuje nová ustanovení pro mimosoudní restrukturalizaci. Návrhy změn zákona o slovinském státním holdingovém úřadu by přinesly výhody z hlediska správy, řízení a odpovědnosti státem vlastněných podniků. Podle novelizovaného zákona by příslušné orgány rovněž musely vypracovat strategii založenou na klasifikaci aktiv ve veřejném vlastnictví, což by usnadnilo privatizaci méně významných aktiv. V neposlední řadě se zdá, že lepší správa soudních věcí měla pozitivní dopad na fungování soudnictví, takže po úspěchu pilotního projektu bude tato iniciativa v roce 2014 zavedena celoplošně.

· Zadruhé, nadměrné schodky veřejných financí jsou mnohdy částečně způsobeny strukturálními nedostatky. Rozpočtová opatření by proto měla být často doprovázena strukturálními reformami, aby byla zajištěna trvalá náprava nadměrného schodku. V tomto smyslu jsou členské státy, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, povinny od doby, kdy vstoupil v platnost balíček dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, předkládat program hospodářského partnerství, který obsahuje plán fiskálních strukturálních reforem, jež jsou pro efektivní a trvalou nápravu nadměrného schodku zásadní. V plánech hospodářského partnerství by měly být zejména podrobně popsány reformy v oblasti i) vnitrostátních fiskálních rámců, ii) daní a iii) důchodového systému a systému zdravotnictví.

Španělsko, Francie, Malta, Nizozemsko a Slovinsko programy hospodářského partnerství[10] předložily poprvé dne 1. října 2013. Celkový obraz, který tyto programy ve třech oblastech fiskálních strukturálních reforem tvoří, je podán níže:

1. Rozsáhlé reformy vnitrostátních fiskálních rámců v současnosti probíhají ve všech členských státech eurozóny na základě požadavků vyplývajících z balíčku šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí (konkrétněji pak směrnice 2011/85/EU o rozpočtových rámcích), balíčku dvou právních aktů a mezivládní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. V souvislosti s tímto celoplošným úsilím o posílení vnitrostátních opatření v oblasti fiskálního řízení tři z pěti členských států, které program hospodářského partnerství předložily (Španělsko, Malta a Slovinsko), obdržely k fiskálnímu rámci doporučení v rámci doporučení pro jednotlivé země na rok 2013. Uvedené tři členské státy si v rámci odpovídající politické reakce kladou za cíl řešit klíčové stavební prvky, jako je provádění strukturálních pravidel vyrovnaného rozpočtu, zřízení nezávislé fiskální instituce a vytvoření silného střednědobého rozpočtového rámce. Vnitrostátní rozhodovací procesy se nacházejí v různých fázích, jejich obecným cílem je však tyto reformy uskutečnit do konce roku 2013 nebo do začátku roku 2014. Zbylé dva členské státy, k jejichž fiskálnímu rámci nebylo v roce 2013 vydáno žádné doporučení pro jednotlivé země (Francie a Nizozemsko), přijaly konkrétní kroky vedoucí k modernizaci jejich fiskálního rámce. Od zřízení Nejvyšší rady pro veřejné finance ve Francii se očekává, že bude mít významný dopad na fiskální plánování a monitorování, zatímco v Nizozemsku posílí rozpočtovou kázeň v zájmu zajištění souladu s požadavky EU zákon o udržitelných veřejných financích, který vstoupí v platnost v dohledné době.

2. Všech pět členských států, které předložily program hospodářského partnerství, obdrželo doporučení pro jednotlivé země v oblasti daní. Programy hospodářského partnerství se do značné míry zaměřují na již probíhající nebo plánované daňové reformy, ale prezentují i nedávná nebo nová opatření. Konkrétně to znamená, že Nizozemsko zdůrazňuje za účelem vyhovění uvedeným doporučením ty reformy, jež v současnosti probíhají v oblasti zdanění bydlení a práce, jež však byly z velké části schváleny v loňském roce. Malta představuje v reakci na doporučení v této oblasti řadu reforem posilujících soulad s daňovými předpisy a daňovou správu. Zdá se však, že mnohá z těchto politických opatření se odvolávají na minulé nebo právě probíhající reformy, zatímco doporučeními pro jednotlivé země, jež mají řešit výhodnost zadlužení u daně z příjmů právnických osob, se program výslovně nezabývá. Slovinsko zase představuje řadu daňových opatření, která byla zavedena v nedávné době za účelem konsolidace v rámci nové rozpočtové strategie (včetně zvýšení DPH, zrušení plánovaného snížení daně z příjmů právnických osob, nominálního zmrazení prahových hodnot a úlev u daně z příjmů fyzických osob a reforma majetkových daní), jakož i opatření k posílení souladu s daňovými předpisy. Francie v reakci na jí určená doporučení pro jednotlivé země v oblasti daní podniká různé reformy. V tomto případě její program hospodářského partnerství klade důraz na zavedení a rozšíření daňových úlev za zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti spolu s provedením reformy DPH a zavedením nových environmentálních daní. Reformou prochází i správa daňových výdajů a přijímají se opatření ke snížení výhodnosti zadlužení u daně z příjmů právnických osob. Program hospodářského partnerství Španělska se vztahuje především na probíhající přezkum daňového systému, který požadovala jemu určená doporučení a jehož dokončení je plánováno na konec února 2014. Žádná konkrétní opatření zabývající se ostatními prvky doporučení pro jednotlivé země v oblasti daní určeného Španělsku uvedena nejsou.

3. Všech pět členských států, které předložily program hospodářského partnerství, obdrželo rovněž doporučení pro jednotlivé země týkající se důchodové a zdravotní politiky. Tři z nich (Španělsko, Francie a Nizozemsko) přijaly konkrétní reformní opatření a zahájily parlamentní proces vedoucí k přijetí právních předpisů, které zohlední doporučení týkající se důchodové reformy a posílí stabilitu důchodových systémů, a tím i fiskální udržitelnost. Zbylé dva (Malta a Slovinsko) tato reformní opatření stále ještě rozpracovávají. Pokud jde o zdravotní politiku, přijalo všech pět členských států opatření ke zefektivnění výdajů na zdravotnictví, čímž zároveň zohlednilo doporučení pro jednotlivé země, avšak v různé míře: zatímco některé státy se mohou opřít o poměrně pokročilé reformní plány (Nizozemsko, Francie a Španělsko), jiné se stále ocitají v raných fázích reformního procesu (Slovinsko a Malta).

PŘÍLOHA IV: Grafy a tabulky

Tabulka A1: Cílové hodnoty celkového schodku (% HDP) pro země EA-13 podle návrhů rozpočtových plánů (NRP), programů stability (PS) a prognózy Komise z podzimu 2013 (KOM)

  || 2013 || 2014

Země || NRP || PS || KOM || NRP || PS || KOM

BE || −2,5 || −2,5 || −2,8 || −2,1 || −2,0 || −2,6

DE || 0,0 || −0,3 || 0,0 || 0,2 || 0,2 || 0,1

EE || −0,6 || −0,5 || −0,4 || −0,4 || 0,0 || −0,1

ES || −6,8 || −6,3 || −6,8 || −5,8 || −5,5 || −5,9

FR || −4,1 || −3,7 || −4,1 || −3,6 || −2,9 || −3,8

IT || −3,0 || −2,9 || −3,0 || −2,5 || −1,8 || −2,7

LU || −0,9 || −0,7 || −0,9 || −0,5 || −0,6 || −1,0

MT || −2,7 || −2,7 || −3,4 || −2,1 || −2,1 || −3,4

NL || −3,2 || −3,4 || −3,3 || −3,3 || −3,0 || −3,3

AT || −2,3 || −2,3 || −2,5 || −1,5 || −1,5 || −1,9

SI || −5,6 || −7,9 || −5,8 || −6,7 || −2,6 || −7,1

SK || −3,0 || −2,9 || −3,0 || −2,8 || −2,6 || −3,2

FI || −2,2 || −1,9 || −2,2 || −1,9 || −1,3 || −2,3

EA-13 || −2,7 || −2,7 || −2,8 || −2,3 || −1,9 || −2,5

Tabulka A2: Změny strukturálního salda (% HDP) pro země EA-13 podle návrhů rozpočtových plánů (NRP), programů stability (PS) a prognózy Komise z podzimu 2013 (KOM)

|| 2013 || 2014

Země || NRP || PS || KOM || NRP || PS || KOM

BE || 1,1 || 1,2 || 0,8 || 0,7 || 0,5 || 0,4

DE || 0,3 || 0,0 || 0,3 || 0,0 || 0,4 || 0,0

EE || −0,5 || −0,5 || −0,4 || 0,6 || 0,7 || 0,5

ES || 1,2 || 1,4 || 1,1 || −0,1 || 0,4 || −0,1

FR || 1,1 || 1,6 || 0,9 || 0,6 || 0,7 || 0,7

IT || 0,5 || 0,9 || 0,6 || 0,1 || 0,4 || 0,1

LU || −0,5 || 0,1 || −0,6 || −0,6 || −0,3 || −0,6

MT || 1,3 || 0,5 || 0,35 || 0,5 || 0,6 || −0,1

NL || 1,4 || 1,0 || 0,6 || 0,2 || −0,1 || 0,4

AT || 0,1 || −0,4 || 0,0 || 0,2 || 0,7 || 0,0

SI || 0,5 || 0,2 || −0,1 || 0,6 || 1,2 || 0,7

SK || 1,3 || 1,2 || 1,7 || −0,1 || 0,5 || −0,8

FI || 0,1 || 0,1 || −0,1 || 0,1 || 0,3 || −0,2

EA-13 || 0,7 || 0,8 || 0,6 || 0,3 || 0,4 || 0,2

Tabulka A3: Poměr dluhu k HDP (% HDP) pro země EA-13 podle návrhů rozpočtových plánů (NRP), programů stability (PS) a prognózy Komise z podzimu 2013 (KOM)

|| 2013 || 2014

Země || NRP || PS || KOM || NRP || PS || KOM

BE || 100,0 || 100,0 || 100,4 || 100,2 || 99,0 || 101,3

DE || 79,6 || 80,4 || 79,6 || 76,90 || 77,7 || 77,1

EE || 10,1 || 10,2 || 10,0 || 10,0 || 9,9 || 9,7

ES || 94,2 || 91,4 || 94,8 || 98,9 || 96,2 || 99,9

FR || 93,4 || 93,6 || 93,5 || 95,1 || 94,3 || 95,3

IT || 132,9 || 130,4 || 133,0 || 132,7 || 129,0 || 134,0

LU || 24,9 || 23,8 || 24,5 || 26,1 || 25,9 || 25,7

MT || 73,2 || 74,2 || 72,6 || 73,2 || 74,2 || 73,3

NL || 75,0 || 74,0 || 74,8 || 76,1 || 75,0 || 76,4

AT || 74,6 || 73,6 || 74,8 || 74,0 || 73,0 || 74,5

SI || 63,1 || 61,8 || 63,2 || 65,5 || 63,2 || 70,1

SK || 54,3 || 54,8 || 54,3 || 56,8 || 56,3 || 57,2

FI || 58,3 || 56,3 || 58,4 || 60,7 || 57,3 || 61,0

EA-13 || 93,0 || 92,2 || 92,9 || 93,0 || 91,8 || 93,5

Tabulka A4: Růst reálného HDP (% HDP) pro země EA-13 podle návrhů rozpočtových plánů (NRP), programů stability (PS) a prognózy Komise z podzimu 2013 (KOM)

|| 2013 || 2014

Země || NRP || PS || KOM || NRP || PS || KOM

BE || 0,1 || 0,2 || 0,1 || 1,1 || 1,5 || 1,1

DE || 0,5 || 0,4 || 0,5 || 1,6 || 1,6 || 1,7

EE || 1,5 || 3,0 || 1,3 || 3,6 || 3,6 || 3,0

ES || −1,3 || −1,3 || −1,3 || 0,7 || 0,5 || 0,5

FR || 0,1 || 0,1 || 0,2 || 0,9 || 1,2 || 0,9

IT || −1,8 || −1,3 || −1,8 || 1,1 || 1,3 || 0,7

LU || 1,0 || 1,0 || 1,9 || 2,3 || 2,2 || 1,8

MT || 1,2 || 1,4 || 1,8 || 1,7 || 1,6 || 1,9

NL || −1,3 || −0,4 || −1,0 || 0,5 || 1,1 || 0,2

AT || 0,4 || 1,0 || 0,4 || 1,7 || 1,8 || 1,6

SI || −2,4 || −1,9 || −2,7 || −0,8 || 0,2 || −1,0

SK || 0,8 || 1,2 || 0,9 || 2,2 || 2,9 || 2,1

FI || −0,5 || 0,4 || −0,6 || 1,2 || 1,6 || 0,6

EA-13 || −0,4 || −0,2 || −0,3 || 1,2 || 1,3 || 1,1

Tabulka A5: Struktura fiskální konsolidace v letech 2013 a 2014 pro země EA-13 podle návrhů rozpočtových plánů (NRP), programů stability (PS) a prognózy Komise z podzimu 2013 (KOM)

% HDP, není-li uvedeno jinak || 2013 || 2014

PS || NRP || KOM || PS || NRP || KOM

|| || || || || ||

Poměr příjmů k HDP || 47,7 || 47,2 || 47,1 || 47,1 || 47,2 || 47,1

Změna v procentních bodech oproti předchozímu roku || 1,1 || 0,6 || 0,5 || −0,6 || 0 || 0

Poměr výdajů k HDP  || 50,4 || 50,0 || 49,8 || 49,1 || 49,5 || 49,6

Změna v procentních bodech oproti předchozímu roku || 0,5 || 0,1 || −0,1 || −1,3 || −0,5 || −0,2

Změna strukturálního salda || 0,8 || 0,7 || 0,6 || 0,4 || 0,3 || 0,2

Graf A1: Plánované změny v hlavních typech výdajů (% HDP) na rok 2014 v zemích EA-13: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2013 (KOM)

% HDP

% HDP

Graf A2: Předpokládané změny v hlavních typech daňových příjmů (% HDP) na rok 2014 v zemích EA-13: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2013 (KOM)

Graf A3: Srovnání projekce celkového salda veřejných financí (% HDP) na rok 2014 podle prognózy Komise z podzimu 2013 (KOM) a podle návrhů rozpočtových plánů (NRP)

Graf A4: Rozklad rozdílu v cílových hodnotách celkového schodku (% HDP) na rok 2014 uvedených v prognóze Komise z podzimu 2013 a v návrzích rozpočtových plánů

% HDP

V grafu A4 jsou znázorněny rozdíly (jako procento HDP) ve změnách celkového schodku členských států, které předpokládá prognóza NRP a prognóza Komise z podzimu 2013. Složené sloupce představují různé složky, které vyjadřují celkový rozdíl. Obecně platí, že změna strukturálního salda plánovaná na rok 2014 v podzimní prognóze je o 0,3 % HDP menší než změna, s níž počítá NRP. Záporná hodnota naznačuje, že prognóza Komise z podzimu 2013 předpokládá menší změnu schodku veřejných financí než jednotlivé NRP. Zdaleka nejdůležitějším faktorem menší změny rozpočtového schodku v prognóze Komise byl vývoj jednorázových opatření.

Graf A5: Rozklad rozdílu v cílových hodnotách veřejného dluhu (% HDP) na rok 2014 uvedených v prognóze Komise z podzimu 2013 a v návrzích rozpočtových plánů

V grafu A5 je zachycen rozdíl ve vývoji dluhu v letech 2013 a 2014, který předpokládá prognóza NRP a prognóza Komise. Z kladného rozdílu vyplývá, že projekce NRP předpokládají vyšší dluh (nebo složku dluhu). Rozdílný vývoj je rozložen do různých faktorů, jimiž jsou: vliv srovnávací základny, rozdíl v efektu sněhové koule (tj. složce zahrnující růst a úroky), rozdíl ve složce primárního schodku a rozdíl ve vnitřní dynamice dluhu. Vývoj vnitřní dynamiky dluhu vysvětluje menší snížení dluhu v prognóze Komise.

PŘÍLOHA V: Posouzení NRP podle jednotlivých zemí

Plány, které jsou v souladu s vnitrostátními povinnostmi vyplývajícími z Paktu o stabilitě a růstu

Estonsko dosáhlo v roce 2012 střednědobého rozpočtového cíle strukturálního přebytku a mělo by zachovat zdravou fiskální pozici, která bude plnění střednědobého rozpočtového cíle zajišťovat i nadále. Ačkoliv se strukturální saldo Estonska v roce 2013 dočasně odchýlilo od střednědobého rozpočtového cíle zhoršením o ½ % HDP, podle plánu se očekává, že tato odchylka bude nejpozději do roku 2014 odstraněna. Odchylka od střednědobého rozpočtového cíle v roce 2013 je částečně způsobena rozhodnutím vlády omezit vyplácení dividend ze státem vlastněným podniků v roce 2013 a zavést další vyplácení dividend pro roky 2014 a 2015, jež bude mít pozitivní vliv na rozpočet na rok 2014. Celkově jsou rizika související s fiskálním vývojem nízká, neboť se plánuje dosažení takřka vyrovnaných nominálních rozpočtových pozic a veřejný dluh má být nejnižší v EU (10 % HDP v roce 2014).

Německý návrh rozpočtového plánu vychází z vyrovnaného rozpočtu veřejných financí a ze snížení poměru dluhu k HDP v letech 2013 a 2014. Navíc v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu Německo v roce 2012 splnilo svůj střednědobý rozpočtový cíl a v tomto plnění má v úmyslu pokračovat i v letech 2013 a 2014. Zároveň vykazuje dostatečný pokrok při dosahování souladu s kritériem dluhu. Tyto projekce jsou víceméně v souladu s podzimní prognózou útvarů Komise a jeví se v celku realisticky. Návrh rozpočtového plánu však odcházející spolková vláda předložila na základě nezměněné politiky.

Plány, které jsou v souladu s paktem, ale bez rezervy

V případě Francie Komise ve své prognóze předpovídá, že na základě předloženého návrhu rozpočtového plánu bude nominální schodek nakonec vyšší, než jaký byl pro roky 2013 a 2014 doporučen. Změna strukturálního salda, z níž vychází celkový předpokládaný schodek, se odhaduje na 0,9 % HDP v letošním roce a na 0,7 % HDP v roce příštím. Pokud se však strukturální úsilí upraví o revize odhadů růstu potenciálního HDP a o neočekávané výpadky daňových příjmů v porovnání s prognózou z doby, kdy Rada vydala své doporučení, dosáhne po řadě 1,3 % HDP a 0,8 % HDP. Z tohoto důvodu se zdá, že upravené strukturální úsilí je v těsném souladu s doporučením Rady. Posouzení je doplněno o posouzení opatření zdola nahoru, které naznačuje, že Francie přijala na rok 2014 dodatečná opatření, jejichž výše dosáhne necelého 1 % HDP. Ačkoli přetrvávají významná rizika ohrožující očekávaný rozpočtový výsledek v letech 2013 a 2014, lze mít za to, že Francie přijala účinná opatření v souladu s doporučeními Rady ze dne 21. června 2013, aby nadměrný schodek napravila do roku 2015.

V případě Nizozemska se podle prognózy Komise z podzimu 2013 zdá, že cílové hodnoty celkového a strukturálního schodku pro rok 2013 jsou v souladu s požadavky v rámci postupu při nadměrném schodku a že byla přijata účinná opatření v souladu s doporučením Rady ze dne 21. června 2013. Pro rok 2014 má celkový schodek zůstat podle prognózy vyšší než doporučený nominální cíl ve výši 2,8 % HDP. Na základě prognózy z podzimu 2013 je změna strukturálního salda upravená o revize potenciálního růstu a neočekávané výpadky příjmů ve výši 0,5 % HDP menší než úsilí ve výši přibližně 0,7 % HDP stanovené v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku. Z posouzení zdola nahoru vyplývá, že Nizozemsko přijalo na rok 2014 dodatečná opatření ve výši přibližně 1 % HDP, což je v souladu s výší opatření, jež je považována za nezbytnou k dosažení strukturálního cíle stanoveného v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku.

V případě Slovinska jsou cílové hodnoty celkového schodku ve výši 5,6 % HDP v roce 2013 a 6,7 % HDP v roce 2014, s nimiž počítá návrh rozpočtového plánu, vyšší než cílové hodnoty celkového schodku ve výši 4,9 % HDP a 3,3 % HDP, jež jsou stanoveny v rámci postupu při nadměrném schodku. Podle prognózy Komise z podzimu 2013 se změna strukturálního salda odhaduje na −0,1 % HDP v roce 2013 a 0,7 % HDP v roce 2014. Po úpravě o neočekávané výpadky příjmů a revize výpočtů potenciálního růstu se v letech 2013 a 2014 odhaduje zlepšení na 0,6 % HDP, které mírně zaostává za ročním strukturálním úsilím ve výši 0,7 % HDP doporučeným pro rok 2013, ale zároveň je nepatrně vyšší než hodnota 0,5 % HDP doporučená pro rok 2014. Na základě posouzení zdola nahoru se celkový objem konsolidačních opatření na rok 2013 přijatých v návaznosti na doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku z června 2013 pohybuje těsně nad hranicí 1 % HDP dodatečných konsolidačních opatření, jež jsou v tomto doporučení uvedena. Pokud jde o rok 2014, výsledek analýzy zdola nahoru mírně zaostává za 1 ½ % HDP dodatečných konsolidačních opatření uvedených v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku z června 2013. Na základě stávajících informací se zdá, že Slovinsko přijalo v roce 2013 účinná opatření a že je na dobré cestě ke splnění doporučeného strukturálního zlepšení v roce 2014, byť bez rezervy.

Plány, které jsou obecně v souladu s paktem 

V případě Belgie je celkové saldo plánované v návrhu rozpočtového plánu na rok 2013 nižší než referenční hodnota pro schodek ve výši 3 % HDP, avšak podle prognózy Komise mírně převyšuje cílovou hodnotu 2,7 % HDP v rámci postupu při nadměrném schodku. Fiskální úsilí se v současnosti odhaduje na 0,8 % HDP. Pokud se však upraví o revizi potenciálního růstu směrem dolů v období po přijetí rozhodnutí Rady a o výpadky příjmů ve srovnání s prognózou, z níž toto rozhodnutí Rady vychází, upravené strukturální zlepšení se odhaduje na 1 % HDP, což je v souladu s úsilím ve výši 1 % HDP požadovaným Radou. Lze mít tedy za to, že Belgie přijala účinná opatření v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 21. června 2013. Pokud Belgie napraví nadměrný schodek v roce 2013, bude se na ni vztahovat preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Belgie by vykázala dostatečný pokrok při dosahování souladu s kritériem dluhu. V roce 2014 je však třeba očekávat odchylku od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, která by v případě, že by se v následujícím roce opakovala, mohla být posouzena jako významná a mohla by ohrozit soulad s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Předpokládá se, že Belgie kritérium dluhu v roce 2014 splní.

V případě Rakouska předpokládá návrh rozpočtového plánu i prognóza Komise, že schodek veřejných financí v roce 2013 se bude pohybovat pod prahovou hodnotou 3 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, které požaduje, aby byl nadměrný schodek napraven do roku 2013. Požadavek trvalé nápravy schodku by mohla ohrozit nejistota ohledně výše nákladů na předpokládanou podporu bank. Pokud Rada zruší postup při nadměrném schodku na jaře 2014, Rakousko by splnilo kritérium dluhu s přechodným obdobím od roku 2014. Rakousko však nepředpokládá, že v příštím roce dosáhne roční strukturální korekce vedoucí ke střednědobému rozpočtovému cíli o více než 0,5 %, což by vedlo k významné odchylce od změny strukturálního salda. Návrh rozpočtového plánu však odcházející spolková vláda předložila na základě nezměněné politiky.

Na základě NRP a prognózy Komise se očekává, že Slovensko sníží schodek na prahovou hodnotu 3 % HDP v roce 2013, tedy ve lhůtě stanovené k nápravě nadměrného schodku Radou. Průměrné roční fiskální úsilí za období 2010–2013 upravené o změny potenciálního růstu a o výpadky příjmů ve srovnání s prognózou, z níž vychází doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku, dosahuje 2 % HDP, což je výrazně nad hranicí průměrného ročního fiskálního úsilí ve výši 1 % HDP doporučeného Radou. Návrh rozpočtového plánu na rok 2014 stanoví cílovou hodnotu celkového schodku ve výši 2,8 % HDP, zatímco Komise při zachování stávajících politik předpokládá, že se schodek zvýší na 3,2 % HDP, čímž zároveň naznačuje, že trvalá náprava nadměrného schodku nemusí být zajištěna. Znamená to, že k zajištění udržitelnosti nápravy schodku, která je předpokladem pro zrušení postupu při nadměrném schodku, mohou být nutná dodatečná opatření. Slovensko navíc v roce 2014 zcela nedodržuje požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, neboť podle projekcí dojde ke zhoršení jeho strukturálního salda.

Plány, u nichž hrozí nesoulad s paktem

V návrhu rozpočtového plánu Itálie se předpokládá, že schodek veřejných financí v roce 2014 klesne na 2,5 % HDP z 3 % v letech 2012 a 2013. Ve strukturálním vyjádření (tj. cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a dočasných opatření přepočítané útvary Komise na základě informací poskytnutých v návrhu rozpočtového plánu a pomocí společně dohodnuté metodiky) vyplývá z vládních projekcí celkové zlepšení o 0,5 procentního bodu HDP v roce 2013 a o 0,2 procentního bodu v roce 2014 (poté, co v roce 2012 bylo zaznamenáno zlepšení o 2 ¼ procentního bodu) s tím, že strukturální pozice v roce 2014 bude nadále vykazovat schodek (−0,7 % HDP). Prognóza Komise předpokládá, že schodek v roce 2014 dosáhne výše 2,7 % HDP. To je v podstatě dáno nižším hospodářským růstem, takže strukturální saldo se shoduje s přepočítaným strukturálním saldem uvedeným v návrhu rozpočtového plánu. Rizika nižšího růstu jsou spojena s neúplným prováděním opatření, která jsou již zakotvena v právních předpisech, a s oslabením návrhu rozpočtového plánu v parlamentu. V návrhu rozpočtového plánu se předpokládá, že hrubý veřejný dluh v roce 2013 kulminuje přibližně na hodnotě 133 % HDP a že se v roce 2014 následně stabilizuje. V roce 2014 Itálie nedosahuje dostatečného pokroku při plnění kritéria dluhu kvůli nedostatečné strukturální korekci, která vyplývá z prognózy Komise (0,1 procentního bodu HDP oproti požadované výši 0,7 procentního bodu HDP).  Itálie do návrhu rozpočtového plánu zahrnula výdaje v přibližné výši ¼ procentního bodu HDP, které souvisejí se záměrem vlády uplatnit tzv. „investiční doložku“. Jelikož však Itálie v roce 2014 nesplní kritérium dluhu, nebude k uplatnění investiční doložky způsobilá. Itálie by proto měla i v roce 2014 nadále dosahovat dostatečného pokroku při plnění střednědobého rozpočtového cíle, a to zajištěním nezbytné strukturální korekce. Strukturální saldo v roce 2014 však vykazuje odchylku, která by v případě, že by se v následujícím roce opakovala, mohla být posouzena jako významná a mohla by ohrozit soulad s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.

V případě Lucemburska se podle prognózy Komise z podzimu 2013 předpokládá, že saldo veřejných financí v nominálním vyjádření se zhorší ze schodku ve výši 0,6 % HDP v roce 2012 na schodek ve výši 0,9 % v roce 2013 a 1 % HDP v roce 2014. Přebytek salda veřejných financí ve strukturálním vyjádření se podle předpokladů uvedených v návrhu rozpočtového plánu i v prognóze Komise sníží z 0,8 % HDP v roce 2012 na pouhých 0,2 % HDP v roce 2013, tj. pod hranici střednědobého rozpočtového cíle stanoveného jako přebytek ve výši 0,5 % HDP. Za předpokladu nezměněné politiky se pak očekává, že strukturální saldo se od střednědobého rozpočtového cíle odchýlí ještě více, a že v roce 2014 se dokonce změní ve schodek ve výši 0,4 % HDP. Podle předpokladů se tedy Lucembursko v roce 2013 odkloní od svého střednědobého rozpočtového cíle a v roce 2014 se od něj odchýlí ještě více. Návrh rozpočtového plánu však odcházející vláda předložila na základě nezměněné politiky.

V případě Malty prognóza Komise z podzimu 2013 předpokládá, že schodek za rok 2013 vyhoví požadavku v rámci postupu při nadměrném schodku. Z prognózy Komise z podzimu 2013 zároveň vyplývá, že očištěné strukturální saldo (0,5 % HDP) je nižší než doporučené roční strukturální úsilí (0,7 % HDP). Ačkoli lze tedy mít v případě Malty za to, že až potud splnila doporučení Rady ze dne 21. června 2013, hrozí, že k nápravě schodku by nakonec nemuselo dojít, neboť tato náprava není zjevně podpořena dostatečným úsilím. Tuto situaci bude třeba posoudit znovu na základě údajů oznámených na jaře 2014. Na druhé straně, dokud neproběhne posouzení rozpočtu na rok 2014, nejsou požadavky v rámci postupu při nadměrném schodku pro rok 2014 splněny v nominálním ani ve strukturálním vyjádření, neboť prognóza schodku podle Komise zůstává nad cílovou hodnotou v rámci postupu při nadměrném schodku ve výši 2,7 % HDP a očištěné strukturální saldo (0,3 % HDP) je v roce 2014 nižší než doporučené roční fiskální úsilí (0,7 % HDP). Předpokládaný schodek za rok 2014 (3,4 % HDP oproti doporučené hodnotě 2,7 % HDP) nezahrnuje konsolidační opatření v rozpočtu na rok 2014, protože do data uzávěrky nebyly k těmto opatřením k dispozici žádné informace. Dlužno poznamenat, že pokud by tato opatření byla v nominálním vyjádření zahrnuta do NRP, snížila by prognózu schodku o 0,2 % HDP. Ani to by však ke splnění doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku nestačilo.

V případě Španělska podzimní prognóza Komise předpokládá v roce 2014 schodek ve výši 5,9 % HDP, tedy mírně nad cílovou hodnotou 5,8 % HDP stanovenou v návrhu rozpočtového plánu, který předložila španělská vláda. Nicméně nejistota spojená s rozpočtovými výsledky v letech 2013 a 2014 je stále velmi vysoká. Na základě současných informací se sice zdá, že Španělsko přijalo v roce 2013 účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, existuje však riziko, že návrh rozpočtového plánu na rok 2014 nebude splňovat požadavky doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku. Návrh rozpočtového plánu vychází ze spíše příznivých předpokladů růstu a existují rizika spojená s prováděním některých opatření, jež jsou do plánu zahrnuta. To ohrožuje dosažení celkového cíle. Navíc se zdá, že plánované strukturální úsilí nedosahuje výše, která byla v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku považována za nezbytnou. Španělsko se proto vyzývá, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření, která zajistí, že rozpočet na rok 2014 bude plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Fiskální korekce v letech 2015 a 2016 jednoznačně zaostává za doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku, přičemž Španělsko pro roky 2015 a 2016 zároveň dosud nespecifikovalo strukturální opatření nezbytná pro nápravu nadměrného schodku do roku 2016.

V případě Finska předpokládá návrh rozpočtového plánu vyšší (2,2 % HDP) celkový schodek veřejných financí než projekce uvedené v programu stability (1,9 %) na rok 2013. Pro rok 2014 návrh rozpočtového plánu předpokládá snížení schodku veřejných financí na 1,9 % HDP oproti schodku ve výši 2,3 % uvedenému v podzimní prognóze Komise. Tyto rozdíly lze připsat nižšímu růstu, ale i různým odhadům rozpočtových trendů. Podle prognózy Komise existuje riziko, že v roce 2014 dojde k výraznému odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle či postupu korekce. Protože se očekává, že veřejný dluh v roce 2014 vzroste nad úroveň 60 % HDP, Komise vypracovala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, aby posoudila, zda ji dluhová pozice Finska opravňuje k zahájení postupu při nadměrném schodku.

[1]     Metodické předpoklady prognózy Komise z podzimu 2013 (zdroj: Evropská hospodářská prognóza, podzim 2013), strana 40. K dispozici na internetové adrese:

      http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/forecasts/index_en.htm

[2]     Tisková zpráva Eurostatu č. 103/2009.

[3]     V souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 27. ledna 2011 o statistickém zaznamenávání operací Evropského nástroje finanční stability, které je k dispozici na adrese:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-27012011-AP/EN/2-27012011-AP-EN.PDF

[4]     Metodika stochastických projekcí veřejného dluhu použitá v tomto dokumentu je popsána v oddílu 3.3.3 zprávy Evropské komise o fiskální udržitelnosti za rok 2012.

[5]     Členské státy eurozóny s výjimkou těch, jež jsou zařazeny do makroekonomického ozdravného programu (CY, EL, IE a PT).

[6]     To znamená, že výše strukturálního primárního salda zemí EA-13 zůstane podle předpokladů po zbytek sledovaného období stejná jako výše naposledy předpokládaná – tj. jako přebytek ve výši 1,8 % v roce 2014 ve scénáři podle NRP v porovnání s přebytkem ve výši 1,4 % v roce 2015 ve scénáři podle EK.

[7]     Předpokládá se, že otřesy se řídí společným normálním rozložením.

[8]     V případě roku 2014 se přerušovaná čára, znázorňující prognózy ústředního scénáře, v obou vějířových grafech překrývá s čárou označující 60. percentil rozložení, což znamená, že 40 % všech možných hodnot poměru dluhu k HDP v roce 2014 by se pohybovalo nad hodnotou předpokládanou.

[9]     K těmto zemím viz poslední zprávy o plnění požadavků v Evropském hospodářském občasníku (European Economy – Occasional Papers) č. 159 (Řecko), č. 164 (Irsko), č. 161 (Kypr), č. 156 (Rumunsko) a č. 153 (Portugalsko).

[10]    Soubor pravidel k balíčku dvou právních aktů lze nalézt na internetové stránce:           http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/pdf/coc/130701_-_two_pack_coc_final_endorsed.pdf