I. Úvod

Dne 29. října 2008 byl zahájen dialog o vízech mezi EU a Ukrajinou, jehož předmětem je zkoumání podmínek bezvízového cestovního režimu pro občany Ukrajiny cestující do EU. Dne 22. listopadu 2010 předložila Komise Ukrajině akční plán na uvolnění vízového režimu (dále jen „VLAP“)[1]. VLAP pro Ukrajinu stanoví v rámci čtyř tzv. bloků[2] týkajících se významných relevantních otázek řadu přesných kritérií, přičemž záměrem je dosáhnout přijetí právního, politického a institucionálního rámce (fáze 1) i jeho účinného a udržitelného provádění (fáze 2).

Komise o provádění VLAP pravidelně informuje Evropský parlament a Radu. První zpráva o pokroku Ukrajiny při provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu byla předložena dne 16. září 2011[3].

Druhá zpráva o pokroku Ukrajiny při provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu byla vydána dne 9. února 20123. V dubnu 2012 se konalo setkání vyšších úředníků, na němž byla představena druhá zpráva o pokroku a byly projednány další kroky v tomto procesu.

Dne 22. července letošního roku Ukrajina předložila svoji vlastní třetí zprávu o pokroku a dne 11. října ji aktualizovala, přičemž datum aktualizace bylo nejzazším datem, kdy bylo ještě možné zohlednit nový legislativní vývoj. V září 2013 proběhly hodnoticí mise, jichž se zúčastnilo devět odborníků a při nichž byly vyhodnoceny všechny čtyři bloky. Dne 27. září se konalo setkání vyšších úředníků a Ukrajiny.

Tato zpráva Komise je třetí zprávou o pokroku v první fázi VLAP a Komise v ní předkládá souhrnné a konsolidované vyhodnocení pokroku, jehož Ukrajina dosáhla při plnění kritérií první fáze VLAP, která se týkají vytvoření právního, politického a institucionálního rámce.

Nad rámec kritérií VLAP jsou monitorovány otázky týkající se reformy soudnictví a státního zastupitelství, a to jako součást jiných rámců pro dialog, např. v rámci neformálního dialogu o soudnictví, který byl zahájen v únoru 2013, ve Výboru pro spolupráci, Radě pro spolupráci, na summitu, jakož i v kontextu provádění programu přidružení.

II. Hodnocení opatření v rámci čtyř bloků akčního plánu na uvolnění vízového režimu

Blok 1: Bezpečnostní prvky dokladů, včetně biometrických údajů

Celkové hodnocení

Základní legislativní rámec (primární právní předpisy) je z velké části zaveden. Byly přijaty akční plány jak pro zavedení biometrických pasů vyhovujících požadavkům Mezinárodního úřadu pro civilní letectví (ICAO), tak pro úplné vyřazení pasů, které neodpovídají normám ICAO.

Komise se domnívá, že Ukrajina převážně splňuje kritéria stanovená v bloku 1. Je třeba důkladněji vyjasnit používání otisků prstů jako povinného biometrického prvku pasů a přijmout nezbytné předpisy, které vymezí postupy vydávání pasů.

Podrobný komentář

· Přijetí právního rámce pro vydávání strojově čitelných biometrických mezinárodních pasů v plném souladu s nejvyššími normami ICAO na základě zabezpečené správy totožnosti (evidence občanů a dokumentů dokládajících totožnost) a s přihlédnutím k přiměřené ochraně osobních údajů

Byl přijat rámcový zákon[4], který vstoupil v platnost dne 20. listopadu 2012 a vytvořil jednotný státní demografický rejstřík a vymezil seznam údajů, které budou shromažďovány a používány za účelem vydání průkazů totožnosti a cestovních dokladů, které využívají prvky biometrických údajů. Zákon zavádí 14 typů biometrických průkazů totožnosti, cestovních dokladů a povolení k pobytu pro občany Ukrajiny, cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti, včetně mezinárodních pasů a vnitřních pasů, přičemž vnitřní pas slouží jako průkaz totožnosti používaný jako hlavní podpůrný doklad v žádostech o mezinárodní pas.

Zákon stanoví většinu základních pravidel, která upravují vydávání cestovních dokladů odpovídajících normám ICAO (zásada „jedna osoba, jeden doklad“, platnost se neprodlužuje, jsou zavedena pravidla pro ochranu údajů, která uvádějí, proč jsou údaje shromažďovány, uchovávány a používány atd.). Pokud jde o biometrické prvky, které je třeba zaznamenat, zákon jasně uvádí digitální fotografii a podpis, ale otisky prvků zmiňuje pouze jako dodatečný a nepovinný prvek a neobsahuje přesnou zmínku o tom, ze kterých prstů je třeba otisky snímat, ani neuvádí, jaké výjimky lze považovat za vhodné a jakými postupy je třeba se řídit. Je třeba jasně uvést, které otisky mají být sejmuty a uloženy v pasu. Stejně tak je třeba v zákoně podrobněji formulovat odkaz na doporučení organizace ICAO.

Vzhledem k tomu, že v březnu 2013 byla pozastavena prováděcí pravidla, bude nutné přijmout jiná prováděcí opatření k postupům vydávání dokladů a dodatečné technické specifikace. Tuto příležitost by bylo možné využít ke zjednodušení a zefektivnění postupu podávání žádosti.

· Přijetí akčního plánu, který obsahuje harmonogram pro dokončení zavádění mezinárodních biometrických pasů odpovídajících normám ICAO, a to i na ukrajinských konzulátech v zahraničí, a časový rámec pro úplné vyřazení pasů, které normám ICAO nevyhovují

Již v roce 2011 byl přijat akční plán pro vyřazení pasů, které neodpovídají normám ICAO. Vymezuje seznam opatření a akcí, které je třeba provést do 24. listopadu 2015, a dále uvádí, že vyřazení bude prováděno postupně podle toho, jak budou vydány biometrické doklady, ale neobsahuje žádný časový rámec pro zavedení těchto biometrických dokladů.

Pokud jde o zavedení biometrických pasů, které vyhovují normám ICAO, dne 11. září 2013 byl přijat akční plán na období 2013–16, který je třeba posoudit, jakmile bude k dispozici anglický překlad.

· Zpracování programů odborné přípravy a přijetí etického kodexu pro boj proti korupci určeného pro úředníky všech orgánů státní moci, kteří pracují s mezinárodními pasy, vnitrostátními pasy a dalšími dokumenty prokazujícími totožnost

Za řízení rejstříku a vydávání mezinárodních pasů a jiných průkazů totožnosti odpovídá Státní migrační útvar (SMS) při Ministerstvu vnitra.

Etický kodex byl přijat již v roce 2011 a soustředí se na integritu veřejné služby, vykazování majetku a pravidla týkající se informátorů, další obecnější kodex pro úředníky ukrajinských orgánů pro vnitřní záležitosti byl přijat v roce 2012[5]. Je třeba počkat, zda bude nutné provést aktualizace kvůli následným změnám celkového právního rámce pro boj proti korupci (další podrobnosti viz oddíl o bloku 3).

V rámci SMS byla v dubnu 2012 zřízena protikorupční divize, která má bojovat proti korupci a předcházet jí. Vedoucí pracovník SMS schvaluje roční akční plán pro prevenci korupčních deliktů a boj proti nim.

Ačkoli neexistuje zvláštní odborná příprava pro úředníky, kteří vyřizují žádosti o mezinárodní pasy, ve spolupráci s vysokými školami bylo vyvinuto několik pokročilých a specializovaných interních školicích kurzů pro úředníky SMS, které se konaly již letos (v červnu 2013). Kurzy tvoří týdenní programy, zabývají se otázkami boje proti korupci a otázkami biometrických údajů a přednášky pořádá protikorupční divize.

Jejich obsah je podle všeho komplexní a přispívá ke zvyšování povědomí státních zaměstnanců o korupci a souvisejících sankcích.

Účinnost těchto opatření bude třeba důkladněji posoudit, jakmile bude zahájeno vydávání biometrických dokladů.

Blok 2: Nedovolené přistěhovalectví, včetně zpětného přebírání

Celkové hodnocení

V oblasti správy hranic byly zavedeny všechny nezbytné právní předpisy i institucionální rámec, který obsahuje ustanovení o školeních a etickém kodexu pro boj proti korupci. Měla by se zlepšit výměna informací mezi orgány, a to zajištěním možnosti výměny informací na regionální a místní úrovni.

Pokud jde o řízení migrace, Ukrajina vybudovala ucelený základ pro systém účinného řízení migrace a příslušný legislativní rámec.

Také v oblasti azylu byl zaveden právní základ, který je do velké míry v souladu s evropskými a mezinárodními normami, ačkoli je třeba provést určitá další zlepšení, zejména rozšířit definici podpůrné a dočasné ochrany a ustanovení o lékařské péči pro žadatele o azyl. Převážná část institucionálního rámce již funguje v praxi, ačkoli by mělo být vyčleněno více zdrojů na provádění příslušných právních předpisů.

Podrobné komentáře podle oblastí politiky

Blok 2 / téma 1 – správa hranic

· Přijetí všech nezbytných opatření pro provádění programu pro vynucování právních předpisů v oblasti vyměření a rekonstrukce státní hranice a opatření pro rozvoj koncepce pro ukrajinskou pohraniční stráž, přičemž obě tato opatření se týkají období do roku 2015 a zahrnují právní rámce pro spolupráci mezi orgány, tedy pohraniční stráží, donucovacími orgány a jinými orgány zapojenými do správy hranic, a umožňují pohraniční stráži podílet se na odhalování a vyšetřování přeshraniční trestné činnosti ve spolupráci se všemi příslušnými donucovacími orgány

Legislativní rámec již byl zaveden a od prosince 2010 je v platnosti zákon o hraniční kontrole, došlo také ke změnám řady jiných právních předpisů a vyhlášek. Během posledních dvou let došlo v právních předpisech týkajících se hranic jen k několika nepatrným změnám. Jedna z nich se týkala ustanovení nového trestního řádu a ovlivnila pravomoc pohraniční stráže (SBGS), která ztratila právo vést předběžné trestní řízení, přičemž procesní kontrolu má státní zastupitelství (vydávání rozkazu k vykonání úkolu). V prováděcí fázi bude nutné objasnit přesné dopady na schopnosti pohraniční stráže jakožto efektivního donucovacího orgánu, který bojuje proti přeshraniční trestné činnosti.

V listopadu 2012 začalo vymezování státní hranice mezi Ukrajinou a Ruskem a bylo dosaženo výrazného pokroku při vymezování hranice mezi Ukrajinou a Moldavskem (bylo dokončeno 95 % hranice, tedy celkem 1163 km včetně 88 % v úseku Podněstří). Ukrajinsko-moldavská hranice má být dokončena do konce roku 2013. Na hranici s Běloruskem práce dosud nezačaly, ale v červnu 2013 Ukrajina a Bělorusko podepsaly protokol o výměně ratifikačních oznámení k dohodě o státní hranici uzavřené oběma zeměmi již v květnu 1997. Tento dokument snad zahájí praktickou práci na vymezování hranice mezi Ukrajinou a Běloruskem. Navzdory nedostatečně vymezené hranici existují mechanismy hraniční kontroly a hranice jsou pod dohledem příslušných orgánů obou stran.

Pokud jde o mezinárodní spolupráci, pohraniční stráž aktivně rozvíjí své vztahy s orgány v sousedních zemích a s dalšími subjekty, které se zabývají problematikou mezinárodních hranic. Rozvíjení vztahů nadále pokračuje a v současné době se v rostoucí míře zaměřuje na praktickou spolupráci. Došlo k uspokojivému pokroku zejména v oblasti společného sledování hranic na základě dvoustranných dohod se sousedními zeměmi: od května 2012 je v platnosti dohoda s Maďarskem, dohoda s Ruskem je v platnosti od února 2012. Spolupráce s agenturou Frontex pokračovala v rámci nového plánu spolupráce na období let 2013–2015 a soustředila se na společné operace, analýzu rizik, výměnu informací, školení zaměstnanců a technologickou spolupráci.

Jednou z oblastí, které je stále třeba věnovat pozornost, je spolupráce mezi orgány. Byly učiněny první kroky, ale účinná spolupráce orgánů – zejména výměna informací – je stále omezená pouze na nejvyšší úroveň organizací. Je nanejvýš důležité uznat přidanou hodnotu spolupráce orgánů nejen pro pohraniční stráž, ale také pro jiné orgány zapojené do prevence přeshraniční trestné činnosti, a neméně důležité je pečlivě zvážit, zda stále přetrvávají zbytečné překážky, a to i z právního hlediska. Výměna informací mezi orgány probíhá prostřednictvím Střediska pro virtuální kontakt a analýzu, které propojuje vybrané jednotky pohraniční stráže, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničí, Státní migrační útvar, celní správu, bezpečnostní službu a státní agentury pro veřejnou službu, a tuto výměnu informací koordinuje pohraniční stráž. Středisko vypracovalo společné analytické zprávy, na jejichž základě přijímá vedení pohraniční stráže a celní správy rozhodnutí v oblasti ochrany hranic.

· Přijetí celostátní strategie pro integrovanou správu hranic a akčního plánu pro její účinné provádění, který obsahuje časový rámec a konkrétní cíle pro další rozvoj právních předpisů, organizaci, infrastrukturu, vybavení, jakož i dostatečné finanční a lidské zdroje v oblasti správy hranic

Hlavní dokumenty již byly zavedeny, strategie byla schválena v roce 2006 a akční plán na období od roku 2007 do roku 2015 má pohraniční stráž přeměnit na moderní donucovací orgán evropského typu. V červenci 2012 byl přijat text o reformě mobilních oddílů a v roce 2011 strategie („koncepce“) pro námořní stráž a letecké složky.

Z dosažených výsledků je patrné, že obecně jsou výše uvedené koncepce prováděny úspěšně (např. k plnění povinností spojených s kontrolou hranic již nejsou povoláváni branci a všichni pracovníci pohraniční stráže mají pracovní smlouvy a jsou speciálně vyškoleni k plnění svých úkolů). Pokud jde o letecké složky, byla pořízena další letadla a piloti byli vyškoleni v souladu s normami organizace ICAO. Pokud jde o námořní zdroje, projekty byly dokončeny (začala být využívána hlídková loď „Oral“) a je připravována nová koncepce školení a systém postgraduálního studia.

Ke kontrole osob, vozidel a zboží překračujících státní hranici se používá integrovaný meziagenturní informační a komunikační systém s názvem „Arkan“. Propojuje devět různých ministerstev a agentur, umožňuje provádět činnosti související s informacemi a funkční podporou a uživatelé mohou díky němu spravovat databáze, získat přístup k databázím ostatních uživatelů a vyměňovat si informace, a to chráněným a bezpečným způsobem. Ačkoli je již systém „Arkan“ funkční, je využíván jen omezeně, jelikož není možná výměna informací mezi orgány na místní a regionální úrovni.

· Zřízení školicích programů a přijetí etického kodexu pro boj proti korupci, konkrétně zaměřených na příslušníky pohraniční stráže, celníky a další úřední osoby zapojené do správy hranic

Akademie pohraniční stráže dále zdokonaluje svá školení a jejich podmínky. Pokud jde o institucionální strukturu, bylo v rámci pohraniční stráže zřízeno zvláštní oddělení se zvláštními úkoly zaměřenými na prevenci korupce. Co se vzdělávání týče, osnovy Akademie pohraniční stráže zahrnují 114 vyučovacích hodin právního studia zaměřeného na boj proti korupci a kodex chování pracovníků odpovědných za správu hranic. Existuje rovněž zvláštní školení na pokročilé úrovni pro pracovníky správy hranic.

Jsou zavedena i další konkrétní opatření: byl zřízen veřejný úřad pro příjem stížností občanů, jehož telefonní linka funguje 24 hodin denně. Jsou prováděny protikorupční kampaně, některé z nich jsou pořádány ve spolupráci s některými nevládními organizacemi.

Pokud jde o celní otázky, Ministerstvo pro příjmy a daně rovněž posílilo oddělení vnitřní bezpečnosti, které řeší případy korupce. Byly mu přiděleny širší pravomoci k odhalování a prevenci korupčních deliktů v celní oblasti. Celní protikorupční strategie obsahuje cíle týkající se omezení korupce mezi zaměstnanci prostřednictvím prevence a budováním negativního postoje k přijímání úplatků. V zájmu řešení tohoto problému byla v únoru 2013 zahájena operace „Státní hranice 2013“.

Blok 2 / téma 2 – řízení migrace

· Přijetí právního rámce pro migrační politiku, který vymezí účinnou institucionální strukturu pro řízení migrace, pravidla vstupu a pobytu cizích státních příslušníků, opatření pro reintegraci ukrajinských občanů (kteří se vracejí dobrovolně nebo na základě readmisní dohody mezi EU a Ukrajinou), opatření pro sledování migračních toků a pro boj proti nelegální migraci (včetně postupů návratu osob, práv osob, na něž se tyto postupy vztahují, vazebních podmínek, snah o uzavírání readmisních dohod s hlavními zeměmi původu a odhalování nelegálních migrantů ve vnitrozemí)

Byl zaveden rámcový právní předpis o cizích státních příslušnících a osobách bez státní příslušnosti, který je v platnosti od září 2011. Vztahuje se na pravidla pro vstup, pobyt a návrat. V návaznosti na předchozí doporučení Komise bylo změněno pět dalších pozdějších právních předpisů proto, aby byla stanovena podrobná pravidla pro postup vyhoštění, pro doklady vydávané migrantům a pro dodatečné pravomoci pohraniční stráže v oblasti vynuceného návratu. Byla doplněna dodatečná prováděcí pravidla ve formě vyhlášek, která lépe objasnila postupy týkající se legálního pobytu.

Opětovná integrace zpětně převzatých či dobrovolně se navracejících ukrajinských občanů je formálně součástí akčního plánu pro integraci, který se zaměřuje jak na migranty, tak na vlastní občany. Určité konkrétní aspekty (validace odborného vzdělání získaného neformálně při práci v zahraničí) byly řešeny vyhláškou. Prezident prosazoval ucelenější přístup k opětovnému začlenění do pracovního procesu (každoroční projev ve Vrchní radě (Verchovna rada), červen 2013) a pověřil Ministerstvo pro sociální politiku, aby v této souvislosti připravilo návrh zákona a cílený celostátní program. Pravidla pro dobrovolný návrat byla formulována ve vyhlášce v roce 2012, bylo by však vhodné mechanismus hlouběji specifikovat. 

V rámci povinného či vynuceného vyhoštění nelegálního migranta je cizí státní příslušník zadržen ve vazebním středisku pro migranty (MCC) po dobu nutnou k vynucení soudního rozhodnutí o povinném vyhoštění, která by neměla přesáhnout 12 měsíců, jak stanoví relevantní ustanovení zákona o právním postavení cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti z roku 2011[6]. Není stanoven soudní přezkum rozhodnutí o administrativním zadržení ve středisku MCC, výjimkou jsou případy, kdy je provázen odvoláním proti podstatě případu, tedy vyhoštění[7]; donucovací orgány musejí pouze do 24 hodin uvědomit státní zastupitelství.

Pokud jde o institucionální kapacitu, hlavním orgánem, který provádí a koordinuje migrační politiku, je Státní migrační útvar (SMS). Byl zřízen v roce 2011 a nyní je již plně funkční, v jeho centrále pracuje 199 úředníků a v regionálních kancelářích 5 133 úředníků; podle plánu má být přijato dalších 1500 zaměstnanců pro oblast boje proti nelegální migraci. Tento útvar je příslušný jak pro legální, tak nelegální migraci, ačkoli pokud jde o migraci nelegální (např. zadržení), musí se vzhledem ke své civilní povaze obrátit na donucovací orgány.

Pokud jde o zpětné přebírání, Ukrajina s Evropskou unií uzavřela readmisní dohody (v platnosti od 1. ledna 2008). Byl podepsán prováděcí protokol s Rakouskem; v konečné fázi jsou jednání o podobných protokolech s Českou republikou, Polskem a Estonskem a jednání probíhají i s dalšími 12 členskými státy. Byla podepsána nová dohoda s Ruskem o zrychleném zpětném přebírání, která vstoupila v platnost v roce 2013. Probíhají jednání s řadou dalších zemí (se zeměmi západního Balkánu, Švýcarskem a Islandem). V květnu 2012 se sešel smíšený výbor EU a Ukrajiny pro zpětné přebírání, který konstatoval, že při praktickém provádění dohody nedochází k žádným větším problémům, a dále diskutoval o řadě technických otázek.

· Přijetí celostátní strategie v oblasti řízení migrace v zájmu účinného provádění právního rámce pro migrační politiku a akčního plánu obsahujícího časový harmonogram, zvláštní cíle, činnosti, výsledky, výkonnostní ukazatele a dostatečné lidské a finanční zdroje

Dne 30. května 2011 byla přijata Strategie pro migraci a azyl, která vymezuje trendy, zásady a priority, a také akční plán, jenž určuje činnosti, harmonogram a odpovědné orgány. Prováděním migrační politiky je pověřena prozatímní meziagenturní komise a byla zřízena Rada pro koordinaci, která má koordinovat činnosti akčního plánu.

· Zřízení mechanismu pro sledování migračních toků, přípravu pravidelně aktualizovaného migračního profilu Ukrajiny s údaji o nelegální i legální migraci a zřízení orgánů odpovědných za sběr a analýzu údajů o migračních stavech a tocích

V současnosti probíhá zřizování mechanismu pro sledování migračních toků na základě usnesení kabinetu ministrů z roku 2012, který bude subsystémem systému Arkan (integrovaný meziagenturní informační systém, viz výše téma 1 o správě hranic). Byly vypracovány patřičné podklady.

Migrační profily se pravidelně aktualizují, při poslední aktualizaci za rok 2012 (vydána v roce 2013) byl již vedoucím subjektem Státní migrační útvar a aktivně mu pomáhali odborníci z řad styčných úředníků pro přistěhovalectví.

Pokud jde o analýzu rizik, na základě strategie přijaté v roce 2011 se stále formuluje metodika boje proti nelegálnímu přistěhovalectví prostřednictvím kontaktního analytického střediska. V současnosti vykonává veškerou práci analytické oddělení Státního migračního útvaru, které manuálně shromažďuje statistické a další údaje, aniž by mělo počítačovou (IT) podporu příslušných agentur.

Blok 2 / téma 3 – azylová politika

· Přijetí právních předpisů v oblasti azylu v souladu s mezinárodními normami (Ženevská úmluva z roku 1951 a Newyorský protokol) a normami EU, které stanoví důvody pro mezinárodní ochranu (včetně podpůrných forem ochrany), procesní pravidla pro zkoumání žádostí o mezinárodní ochranu a práva žadatelů o azyl a uprchlíků

Od roku 2011 je v platnosti rámcový zákon o uprchlících a osobách, které potřebují podpůrnou a dočasnou ochranu. Tvoří pevný právní základ pro azylové postupy a je z velké části v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Některé aspekty je však ještě třeba zlepšit vzhledem k tomu, že navzdory dřívějším doporučením Komise a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, která byla vydána v národní zprávě v červenci letošního roku[8], nebyl zákon dosud pozměněn. Zejména by měla být rozšířena definice doplňkové ochrany a dočasné ochrany a žadatelům o azyl by měla být bezplatně poskytována zdravotní péče – přinejmenším naléhavá zdravotní péče. Pokud jde o naléhavou zdravotní péči, útvar SMS již vypracoval návrh právního předpisu. Na základě doporučení byla v roce 2012 přijata opatření, která měla s tímto rámcovým právním předpisem sladit další právní předpisy, a to stanovením různých práv pro osoby s dočasnou a podpůrnou ochranou (vzdělávání, zdravotní péče, rodinné dávky, sociální služby atd.).

Pokud jde o azylové řízení, i v této oblasti zákon existuje, avšak je v něm nutné provést určitá zlepšení, a to zejména pokud jde o lhůtu pro odvolání, která v současné době činí pět dní, a to i přesto, že podle ukrajinských orgánů soudy tuto lhůtu neuplatňují důsledně. Zejména je také nutné uvést odkaz na informace o zemi původu. Je třeba objasnit takové otázky, jako je např. právo na tlumočení, důvěrnost rozhovorů, uvedení důvodů zamítnutí či nepřípustnosti žádostí o azyl. Je také třeba dále upřesnit pravidla pro zadržení osob, a to zejména v souvislosti s nezbytným povolením soudu.

Pokud jde o právní pomoc, existuje zákon o bezplatné právní pomoci, jenž má být uplatňován od roku 2014, a to zjevně i prostřednictvím „právních klinik“ poskytujících právníky také cizím státním příslušníkům a žadatelům o azyl, není ale zcela jasné, jak budou financovány. Zákon nicméně předpokládá právní pomoc pouze pro státní příslušníky zemí, které s Ukrajinou podepsaly dvoustrannou dohodu o bezplatné právní pomoci – toto ustanovení fakticky vylučuje mnoho žadatelů o azyl z přístupu k bezplatné právní pomoci.

Co se politiky týče, v červenci 2012 byl přijat akční plán pro integraci uprchlíků a osob, které potřebují dodatečnou ochranu, a tento plán dal podnět k tomu, aby různé orgány včetně Ministerstva pro sociální politiku zaujaly koordinovanější přístup, je však třeba řešit důležité otázky, např. zajištění rozpočtu na jeho provádění.

Z institucionálního hlediska je hlavní vládní agenturou, která má pravomoc rozhodovat o žádostech o azyl, Státní migrační útvar (SMS). V zájmu provádění těchto opatření by měl být zvýšen počet pracovníků, kteří vyřizují žádosti o azyl, a měl by být zefektivněn proces rozhodování. Vztahy s občanskou společností ani s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se příliš nezlepšily.

Blok 3: Veřejný pořádek a bezpečnost

Celkové hodnocení

Byl vytvořen právní a politický rámec pro předcházení organizované trestné činnosti a pro boj proti ní. Byl přijat zákon o organizované trestné činnosti i strategie („státní politika“) a doprovodný akční plán. Tyto dokumenty jsou z velké části v souladu s evropskými a mezinárodními normami.

Právní, politický a institucionální rámec pro předcházení obchodování s lidmi a pro boj proti němu je konsolidovaný a ve značné míře je v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Akční plán na období let 2012–2015 zajišťuje ucelený přístup k řešení otázky obchodování s lidmi.

Pokud jde o protikorupční politiku, ačkoli bylo v posledních dvou letech dosaženo značného pokroku, jsou nezbytná další zlepšení vedoucí k dokončení právního a politického rámce.

Pokud jde o spolupráci donucovacích orgánů, obecně lze říci, že se zlepšila koordinace, a proto lze informace vyměňovat efektivněji. Byl zaveden právní a politický rámec pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim, který je v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Ukrajina přistoupila ke všem úmluvám OSN a Rady Evropy v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti a k většině úmluv OSN a Rady Evropy týkajících se boje s terorismem.

Měla by být přijata další opatření s cílem dosáhnout pokroku při uzavírání dohod s Europolem a Eurojustem.

Právní a institucionální rámec pro ochranu údajů je v souladu s evropskými normami, ačkoli je ještě třeba provést určité úpravy, aby se rozšířily pravomoci orgánu pro dohled nad ochranou údajů.

Ukrajina zavedla nezbytný legislativní, politický a institucionální rámec v oblasti protidrogové politiky, který je v souladu s evropskými a mezinárodními normami.

Dále byl konsolidován legislativní rámec týkající se justiční spolupráce v trestních věcech. Ukrajina již ratifikovala Druhý dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních a vložila odpovídající ustanovení do nového trestního řádu.

Nad rámec kritérií VLAP je třeba poznamenat, že Ukrajina učinila kroky v rámci reformy soudnictví, jakož i státního zastupitelství, což je úzce spjato s ústavní reformou.

Podrobný komentář

Blok 3 / téma 1 – prevence organizovaného zločinu, terorismu a korupce a boj proti nim

· Přijetí komplexní strategie pro boj proti organizované trestné činnosti  a akčního plánu obsahujícího harmonogram, konkrétní cíle, činnosti, výsledky, výkonnostní ukazatele a dostatečné lidské a finanční zdroje

Zákon o organizaci a právních zásadách boje proti organizované trestné činnosti, který byl v roce 2011 přepracován, stanoví právní základ pro boj proti organizované trestné činnosti tím, že vymezuje obecný organizační rámec a vytváří systém odpovědných státních orgánů, definuje jejich pravomoci a metody spolupráce. Kromě tohoto zákona je od října 2011 prováděna strategie („koncepce“) pro státní politiky v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, která vymezila akční plán, jenž byl přijat v lednu 2012.

Právní rámec pro předcházení organizované trestné činnosti a boj proti ní byl dokončen prostřednictvím příslušných změn trestního zákoníku, a zejména pomocí příslušných ustanovení nového trestního řádu, který vstoupil v platnost dne 19. listopadu 2012. Trestní řád obsahuje ustanovení, jež mají zásadní význam pro boj proti organizované trestné činnosti, zejména podrobná pravidla pro tajná vyšetřovací opatření, zatímco trestní zákoník stanoví kritéria pro kvalifikaci trestných činů, které je třeba považovat za organizovanou trestnou činnost, a stanoví za ně přísnější tresty. Je dále posílena ochrana svědků zavedením preventivních opatření, ačkoli by bylo žádoucí zavést dodatečná zvláštní ustanovení o spolupráci bývalých členů zločineckých skupin s donucovacími orgány, a to zřízením zvláštních programů pro jejich motivaci a odměňování za spolupráci. Pokud jde o trestní řízení, za účelem zvýšení účinnosti boje proti organizované trestné činnosti by bylo užitečné zavést rozvinutější typy konfiskace (rozšířená konfiskace, konfiskace, která není založena na odsuzujícím rozsudku, konfiskace náhrady hodnoty a následné vytvoření nezávislé agentury pro správu zabaveného a konfiskovaného majetku).

Pokud jde o politický rámec, je pečlivě prováděna „koncepce“ státních politik a podrobný průvodní akční plán, cíle a lhůty jsou plněny, přičemž je brán zvláštní ohled na analýzu příslušných právních předpisů a dodatečných změn a na vývoj účinného mechanismu pro spolupráci. Kromě toho je za pomoci jediného sjednoceného rejstříku všech vyšetřování v přípravném řízení, který je veden při úřadu nejvyššího státního zastupitelství, každý rok prováděna systematická analýza příčin a ovlivňujících okolností.

Co se týče institucionální struktury, nový trestní řád jasně vymezuje vedoucí koordinační a kontrolní úlohu státního zastupitelství a stanoví, kdo má rozhodovací pravomoc v případě střetu pravomocí. Systém státních orgánů zapojených do boje proti organizované trestné činnosti mohou dále zlepšovat státní orgány, které byly zřízeny konkrétně za účelem boje proti organizované trestné činnosti, a to jak v rámci Ministerstva vnitra, tak v rámci bezpečnostní služby.

· Přijetí zákona o boji proti obchodování s lidmi a přijetí akčního plánu za účelem efektivního provádění státního programu pro boj proti obchodování s lidmi, který obsahuje harmonogram, zvláštní cíle, činnosti, výsledky, výkonnostní ukazatele a dostatečné lidské a finanční zdroje

Od října 2011 je v platnosti zákon o boji proti obchodování s lidmi. Stanoví hlavní ustanovení o předcházení obchodování s lidmi a o boji proti němu a o podpoře a ochraně, která má být poskytnuta obětem v souladu s příslušnými normami EU a mezinárodními normami (úmluva Rady Evropy). Tento zákon byl v posledních dvou letech doplněn řadou legislativních nástrojů, které výrazně zdokonalují a konsolidují právní rámec a řídí se téměř všemi doporučeními obsaženými ve druhé zprávě Komise o pokroku.

Za účelem provedení zákona byly v květnu 2012 přijaty sekundární právní akty (usnesení kabinetu ministrů), které zavádějí normalizované postupy uznávání, jejichž cílem je udělení statusu oběti obchodování s lidmi, a v srpnu 2012 byly přijaty akty o vnitrostátním mechanismu pro interakci mezi agenty, kteří bojují proti obchodování s lidmi. Cílem vnitrostátního mechanismu bylo zabránit překrývání pravomocí a zřídit ucelený systém.

Z hlediska procesních práv obětí jsou pro oběti obchodování s lidmi důležitá také určitá nová ustanovení o ochraně svědků, která obsahuje nový trestní řád platný od 19. listopadu 2012 (slyšení in camera, vyšetřování v přípravném řízení vedené na dálku a soudní řízení vedené na dálku). Procesní práva by bylo možné dále posílit prostřednictvím systému, který by umožnil přijmout před výslechem potenciální oběti preventivní opatření a zaručil již v této fázi důvěrnost. Pokud jde o oběti z řad cizích státních příslušníků, právní předpisy o právním postavení cizích státních příslušníků by měly být doplněny, aby tito cizí státní příslušníci mohli po uznání svého postavení získat povolení k pobytu.

V květnu 2012 byl přijat akční plán, který vymezuje opatření na období do roku 2015 a konkrétní časové rámce, cíle, výsledky a výkonnostní ukazatele. Pomoc obětem (rehabilitace a sociální, soudní, lékařská a psychologická pomoc) má být posílena konkrétním systémem pro sledování a lepší koordinací. V oblasti prevence jsou naplánovány informační kampaně a další činnosti na zvyšování povědomí a jsou na ně vyčleněny zvláštní rozpočtové prostředky. Byly schváleny pokročilé školicí programy pro státní zaměstnance včetně úředníků, kteří se s těmito záležitostmi přímo setkávají, a byl na ně přidělen zvláštní rozpočet. Přidělené rozpočtové prostředky na pomoc by nicméně mohly být konkrétnější, aby byly zaručeny dostatečné zdroje jak na celostátní, tak na místní úrovni.

Pokud jde o institucionální otázky, národním koordinátorem pro prevenci je Ministerstvo pro sociální politiku, jemuž byl tento úkol přidělen v lednu 2012, a byly dohodnuty způsoby spolupráce s nevládními organizacemi uvedenými v memorandu o spolupráci s koalicí nevládních organizací z celé Ukrajiny zabývajících se bojem proti obchodování s lidmi, které bylo podepsáno v dubnu 2013. Měl by být zřízen transparentní systém pro zapojení občanské společnosti do poskytování sociálních služeb obětem obchodování s lidmi.

Pokud jde o boj proti obchodování s lidmi, donucovací orgány má koordinovat státní zástupce a v rámci milic bylo v srpnu 2013 zřízeno samostatné oddělení se zvláštními vyšetřovacími pravomocemi.

· Přijetí právních předpisů týkajících se prevence korupce a boje proti ní a zřízení jediné a nezávislé protikorupční agentury; posílení koordinace orgánů odpovědných za boj proti korupci a výměna informací mezi nimi

Po přijetí protikorupčních právních předpisů v dubnu 2011 zahájila Ukrajina další legislativní iniciativy (tj. legislativní balíčky z května 2013), které se mají zabývat některými ze zbylých doporučení Komise a Skupiny států proti korupci (GRECO). Současně je třeba zdůraznit, že časté a částečné legislativní změny, které jsou v rozporu se soudržným strategickým přístupem k legislativním reformám, vážně ohrožují právní jistotu a mohou zkomplikovat provádění protikorupčních politik. Je třeba vyvinout více úsilí o zlepšení kvality legislativního procesu, vytvoření komplexního strategického přístupu založeného na řádném posouzení dopadů a zvyšovat povědomí o probíhajících legislativních změnách.

Pokud jde o rámec trestního práva, lze si všimnout určitých zlepšení, např. dalšího objasnění rozsahu korupčních trestných činů. Navíc byl přijat zákon, jímž se ruší články kodexu správních přestupků, které se týkaly přestupků, s nimiž je spjata trestní odpovědnost za aktivní či pasivní korupci. V roce 2012 byla přijata pravidla etického chování pro všechny osoby, které jsou oprávněny k výkonu funkcí v centrálních či místních orgánech veřejné správy.

Co se týče soukromého sektoru, bylo dosaženo určitého pokroku díky zavedení trestní odpovědnosti právnických osob za trestné činy související s korupcí v zájmu či jménem právnických osob. Není zcela jasné, zda a jak se nový právní předpis vztahuje na odpovědnost právnických osob v případě nedostatečného dozoru či kontroly. Sankce, které se v současnosti vztahují na jednotlivce a právnické osoby za korupci v soukromém sektoru, nejsou dostatečně odrazující. Parlamentu byl předložen nový zákon, který má zvýšit úroveň sankcí, zároveň však ponechává tresty odnětí svobody jako alternativní tresty za méně závažné trestné činy.

Jedním z úkolů Státního výboru pro boj proti korupci (NAC) je sledování celostátní protikorupční strategie na období let 2011–2015. Pro související akční plán (státní program), který je koordinován Ministerstvem spravedlnosti, bude užitečné, budou-li plánovaná opatření aktualizována na základě konzultací s občanskou společnosti a budou-li mu přiděleny dostatečné rozpočtové prostředky. Ve výboru NAC je zastoupena občanská společnost (pětina členů). V praxi se však výbor NAC loni nesešel, a skutečné zastoupení občanské společnosti v tomto výboru tak mohlo dosáhnout (pokud vůbec) jen nepatrných konkrétních výsledků. I skupina GRECO poukázala na to, že přetrvávají pochybnosti o tom, zda je výbor NAC skutečně „schopen plnit smysluplnou funkci sledování “.

Prostřednictvím nového trestního řádu, který vstoupil v platnost dne 20. listopadu 2012, byla dále posílena kontrolní úloha státního zástupce v trestním řízení. Podle všeho se připravují nové právní předpisy o fungování orgánů činných při stíhání trestné činnosti. Nadále však panují určité pochybnosti o tom, do jaké míry poskytuje stávající uspořádání institucí dostatečné záruky nezávislosti a efektivity, a to i v souvislosti s protikorupčním zaměřením donucovacích orgánů a státních zastupitelství, rozdělením jejich úkolů a jejich konkrétní spoluprací. Skupina GRECO poukázala na skutečnost, že dosud nebyla v plném rozsahu provedena její doporučení ohledně záruk nezávislosti státního zástupce v souvislosti s politickými zásahy, zároveň uznala ústavní a praktické problémy, které brání schválení reforem právních předpisů o orgánech činných při stíhání trestné činnosti. Byly přijaty nové změny trestního zákoníku a trestního řádu včetně ustanovení o konfiskaci náhrady hodnoty a konfiskaci majetku třetích stran.

Co se imunity týče, přetrvávají obavy ohledně imunity poslanců vůči trestnímu řízení a zatčení, čímž vzniká riziko maření a politizace soudního řízení. Proti poslancům nelze vést trestní řízení (nelze vést ani předběžné šetření, provádět prohlídky, odposlechy, tajné operace atd.) bez souhlasu parlamentu. To může závažně ovlivnit účinnost a spolehlivost trestních řízení a v podstatě může vést k situaci, kdy parlament zaujme místo soudního systému. Rovněž přetrvávají určité obavy ohledně imunity soudců a prokurátorů vůči zatčení či vazbě a v neposlední řadě ohledně postupu rozhodování o zrušení imunity, který v současnosti projednává parlament. Parlamentu byl předložen návrh právního předpisu, který má pravomoc rušit imunitu soudců a prokurátorů přidělit Vysoké soudní radě.

Třebaže Ukrajina zavedla systém pro majetková přiznání veřejných činitelů, je třeba vyvinout větší úsilí, které zaručí uplatňování řádného a nezávislého mechanismu ověřování a systému účinných, přiměřených a odrazujících sankcí. V rámci veřejných institucí byly zřízeny specializované vnitřní kontrolní mechanismy a odpovědnost za ověřování majetkových přiznání byla přidělena Ministerstvu pro příjmy a daně. Je však třeba přijmout další opatření, aby se zaručilo, že majetková přiznání budou předkládána ve větším rozsahu a že budou přístupná v elektronické podobě. Rovněž není jasné, jak bude organizováno ověřování prováděné Ministerstvem příjmů a daní, jaké metody a nástroje budou použity a jak je zaručena schopnost tohoto ministerstva provádět tento nový dodatečný úkol. Tento orgán nebude mít pravomoc sám uplatňovat sankce. Může pouze předávat případy jiným orgánům či donucovacím subjektům. Je třeba jasně vymezit spolupráci mezi Státním orgánem pro příjmy a poplatky a jinými administrativními a donucovacími orgány za účelem ověřování majetkových přiznání. Pokud jde o otázku střetu zájmů, přestože jsou plánovány určité vnitřní kontroly, není zavedeno žádné externí nezávislé ověřování. Je nutné posílit režim sankcí, aby se zaručilo, že odrazující sankce a opatření lze v praxi vymáhat dostatečně včas na to, aby se napravila škoda na veřejném zájmu, která byla nebo by mohla být způsobena.

V polovině roku 2012 byla přijata právní ustanovení o novém elektronickém systému zadávání veřejných zakázek. Je třeba zabývat se určitými dalšími otázkami, např. potřebou dále zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek a zefektivnit jejich zadávání a řešit obavy související s četnými případy vyřazení z režimu zadávání veřejných zakázek, a dále je nutné vyjasnit působnost „zadávajících subjektů“, na něž se vztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o státní společnosti a podniky veřejného zájmu. Parlament nyní projednává návrh zákona, který má zvýšit transparentnost veřejných výdajů včetně výdajů týkajících se státních společností.

Ukrajinské právní předpisy vyžadují, aby veřejní činitelé oznamovali korupci, a obsahují obecná ustanovení o ochraně informátorů. V praxi je ochrana informátorů podle všeho chápána spíše restriktivně (tj. omezuje se na vyšetřování trestné činnosti). Aby Ukrajina tento nedostatek napravila, zavedla několik obecných ustanovení v odvětvových předpisech. Je třeba dále rozšířit ochranu a vytvořit kulturu důvěry v mechanismy oznamování.

Oblastí, v níž zůstávají závažné nedostatky, je financování politických stran a volebních kampaní. Připravuje se návrh právního předpisu, který má splnit zbývající doporučení skupiny GRECO.

Na počátku roku 2013 dospěla skupina GRECO k závěru, že 11 z 25 doporučení z prvních dvou společných kol hodnocení nebylo dosud uspokojivě provedeno. Skupina GRECO zdůraznila, že právní rámec pro tak důležité oblasti, jako jsou orgány činné při stíhání trestné činnosti, reforma orgánů veřejné správy a zadávání veřejných zakázek, „dosud není pevně stanoven, a proto chybí právní jistota a nezbytná prováděcí opatření postrádají smysl“.

· Přijetí celostátní strategie pro prevenci praní peněz a financování terorismu a pro boj proti nim; přijetí zákona o prevenci financování terorismu

V oblasti praní peněz došlo v posledních letech k výraznému zlepšení právních předpisů a zdá se, že je zaveden dobrý systém pro dohled nad touto politikou celkově. Každý rok je přijímán roční akční plán, který podrobně vymezuje provádění celostátní strategie na období do roku 2015 (přijímá jej kabinet ministrů). Akční plán obsahuje konkrétní opatření a odpovědnost za jejich provádění jednoznačně přiděluje konkrétním institucím. Plán obsahuje také lhůty pro různá opatření.

Z institucionálního hlediska nesou odpovědnost za dohled nad konkrétními odvětvími různé strany, vedoucí úlohu má finanční zpravodajská jednotka (FIU). Zaměstnanci jednotky FIU jsou vysoce vyškolení analytici, kteří vyhodnocují denně zprávy od oznamujících subjektů. V posledních letech byly organizovány programy na budování kapacity jednotlivých institucí, které měly přínos pro jednotku FIU i pro další donucovací orgány, které působí v oblasti boje proti praní peněz.

Změnami právních předpisů byly řešeny také zbývající otázky týkající se sankcí za obchodování zasvěcených osob a manipulací s trhem; obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem jsou postihovány buď podle kodexu správních přestupků, nebo podle trestního zákoníku. Právnické osoby, které jsou shledány vinnými z těchto trestných činů, nesou finanční odpovědnost a je jim zrušena licence, na jejímž základě působí na trhu.

Oblasti, na které je třeba se hlouběji zaměřit, souvisejí s nutností zajistit, aby právní předpisy upravovaly také otázku osob vnitrostátně politicky exponovaných a aby bylo jasně stanoveno, že praní peněz je samostatný trestný čin i přesto, že na to již v některých případech poukazuje příslušná judikatura. Aby bylo možné dosáhnout lepších výsledků v boji proti rozsáhlé hospodářské trestné činnosti a v úsilí o zabavení nezákonně nabytého majetku zločineckých skupin, je třeba si uvědomit, že praní peněz přesahuje pouhé spolčení s pachateli trestných činů za účelem skrytí důkazů o trestné činnosti.

· Přijetí nového celostátního strategického programu pro otázky drog a souvisejícího akčního plánu; ratifikace memoranda o porozumění s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)

Jsou zavedena příslušná právní, politická a institucionální opatření, která jsou v souladu s evropskými a mezinárodními normami.

Od roku 2010 je zavedena strategie („koncepce“) provádění státní politiky pro prevenci šíření drogové závislosti a boj proti obchodování s drogami, psychotropními látkami a jejich prekurzory na období let 2011–2015 a také akční plán umožňující její provádění. Od roku 2011 je k dispozici koncepce systému monitorování i související akční plán, který byl přijat v červenci 2012.

Za účelem provádění těchto politických dokumentů bylo přijato několik zákonů a vyhlášek.

Prezidentským dekretem ze dne 28. srpna 2013 byla schválena nová protidrogová strategie na období do roku 2020. Zaručuje národní bezpečnost, ale upřednostňuje ochranu lidských práv (zjednodušuje přístup k legálním drogám využívaným pro léčebné účely, klade důraz na lékařskou a právní pomoc, posiluje profily prevence). Za tímto účelem by analytický monitorovací systém měl právnickým osobám umožňovat, aby poskytovaly lékařské ošetření a používaly při práci léčivé látky. Návrh strategie byl konzultován s akademickými pracovníky, nevládními organizacemi a mezinárodními organizacemi včetně skupiny Pompidou v rámci Rady Evropy.

Pokud jde o institucionální rámec, v roce 2011 byl zřízen Státní útvar pro kontrolu drog (SSDC), který je (společně se šesti regionálními úřady, které byly zřízeny později) hlavním orgánem odpovědným za provádění protidrogové politiky. Útvar SSDC není pouze koordinátorem, ale také iniciátorem opatření pro boj proti obchodování s drogami, pro omezování užívání drog, nastolení integrovaného meziagenturního přístupu, posílení rehabilitace drogově závislých osob a zvyšování povědomí o těchto záležitostech. Zákon o boji proti drogám byl v březnu 2013 pozměněn tak, aby byly vyjasněny koordinační pravomoci útvaru SSDC a jeho vztahy s jinými zúčastněnými stranami.

Zlepšila se spolupráce na úrovni institucí a agentur a také jejich koordinace. Měly by však být jasně vyčleněny rozpočtové prostředky na provádění opatření a provoz institucionálních struktur, zejména regionálních úřadů.

V roce 2010 bylo na dobu pěti let uzavřeno memorandum o porozumění mezi Ukrajinou (Ministerstvem zdravotnictví) a Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a od té doby je v platnosti, aniž by bylo nutné je ratifikovat, a je průběžně prováděno. Spolupráce je efektivní (např. dochází k pravidelné výměně informací o nových druzích drog, na Ukrajině jsou prováděny nové protokoly týkající se nakažlivých onemocnění souvisejících s užíváním drog, jsou registrovány nové ukazatele zneužívání drog).

Vláda projednává zákon, který Ukrajině umožní stát se členem skupiny Pompidou v rámci Rady Evropy. Pokud jde o vynucování právních předpisů, jelikož Ukrajina není pouze tranzitní zemí, ale také konečným místem určení, kam směřuje marihuana, opium a syntetické drogy (Subutex), snaží se nejvyšší státní zastupitelství zlepšit vyšetřování prostřednictvím školení policejních důstojníků, rozsáhlejším využitím tajných agentů a vytvořením zvláštní divize při Ministerstvu vnitra.

· Přijetí úmluv OSN a Rady Evropy týkajících se výše uvedených oblastí a oblasti boje proti terorismu

Ukrajina přistoupila ke všem úmluvám OSN a Rady Evropy týkajícím se výše uvedených oblastí.

Ukrajina rovněž přistoupila k Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi z roku 2001. V dubnu 2013 tento protokol ratifikovala a v květnu 2013 přijala nezbytné změny trestního zákoníku, které vstoupily v platnost dne 4. července 2013.

Blok 3 / téma 2 – justiční spolupráce v trestních věcech

· Přijetí právního rámce pro vzájemnou právní pomoc

Je zaveden právní rámec v oblasti vzájemné právní pomoci a tento rámec je v souladu s evropskými normami.

Jak je uvedeno výše (u bloku 3 / tématu 1), Ukrajina provedla reformu právních předpisů v oblasti trestního práva a trestního řízení, jejímž výsledkem bylo přijetí nového trestního řádu, který je v platnosti od listopadu 2012. Již v červnu 2011 byl přijat zákon o vzájemné právní pomoci. Nový trestní řád obsahuje zvláštní ustanovení o obecných zásadách mezinárodní spolupráce, stanoví právní základ pro mezinárodní právní pomoc a vymezuje odpovídající ustanovení o vydávání osob, přebírání trestních řízení, uznávání a výkonu rozsudků zahraničních soudů a o předávání odsouzených osob.

Pokud jde o institucionální rámec, nový trestní řád potvrdil úlohu nejvyššího státního zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti jakožto ústředních orgánů pro mezinárodní právní pomoc. Žádosti o soudní spolupráci obdržené během přípravných řízení vyhodnocuje nejvyšší státní zastupitelství, žádosti obdržené během soudního řízení vyhodnocuje Ministerstvo spravedlnosti. Byly povoleny přímé kontakty mezi orgány, výjimkami jsou zvláštní případy, kdy si ústřední orgány ponechaly svoji pravomoc.

· Ratifikace Druhého protokolu k Evropské úmluvě o vzájemné právní pomoci

Byl ratifikován Druhý dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o vzájemné právní pomoci a v platnost vstoupil dne 1. ledna 2012, byť s určitými prohlášeními a výhradami. Výhrady se týkají doručování poštou (článek 16), přeshraničního sledování (článek 17) a tajného vyšetřování (článek 19). Určité situace, jichž se výhrady týkají, upravuje nový trestní řád a další zákony, např. zákon o boji proti organizované trestné činnosti z roku 1993 v pozměněném znění.

I když výhrady Ukrajiny neoslabily úroveň mezinárodní spolupráce, bylo by žádoucí, aby byly v zájmu zlepšení rámce pro soudní spolupráci zrušeny.

Do nového trestního řádu byla začleněna zvláštní ustanovení Druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o vzájemné právní pomoci: přítomnost zástupců zahraničních orgánů během činností souvisejících s řízením, slyšení za využití videokonference nebo konference po telefonu, informace o trestných činech, dočasné předání zadržených osob na území žádající strany, sledování zásilek a společné vyšetřovací týmy.

· Uzavření dohody s Eurojustem

Byla vypracována předloha dohody s Eurojustem a v prosinci 2011 byla parafována a v rámci nejvyššího státního zastupitelství již bylo zřízeno kontaktní místo. Další kroky vedoucí k podpisu dohody však závisejí na výsledcích analýzy změn právního rámce pro ochranu údajů (viz téma 4 o ochraně údajů), kterou v současnosti Eurojust provádí.

Blok 3 / téma 3 – spolupráce v oblasti prosazování práva

· Zavedení přiměřeného mechanismu koordinace mezi příslušnými vnitrostátními orgány a zřízení společné databáze, která zaručí přímý přístup k této databázi po celé Ukrajině

Nový trestní řád společně s předlohou zákona o novém státním zastupitelství zavedly podstatné změny, a tudíž vyhověly doporučením obsaženým v předchozích zprávách Komise. Uvedená doporučení se týkala revize pravomocí státního zastupitelství tak, aby bylo ihned informováno o všech trestných činech a mohlo je v nezbytných případech klasifikovat jako zvláštní trestný čin (organizovaná trestná činnost) a přidělit případ příslušné agentuře, a zvýšení úrovně koordinace donucovacích orgánů.

Byl vytvořen[9] sjednocený (integrovaný) rejstřík přípravných řízení, do nějž musejí být zaznamenávány hlavní informace o odhalených trestných činech bezprostředně poté (do 24 hodin), co donucovací orgán obdržel informace o trestném činu. Přípravné řízení může začít ihned po zápisu. Na vedení tohoto rejstříku dohlíží nejvyšší státní zastupitelství. To může rovněž zahájit vyšetřovací činnosti ve fázi přípravného řízení, přidělit případy příslušné agentuře a přijmout procesní rozhodnutí včetně rozhodnutí o žádostech o koordinaci mezinárodní právní pomoci. Trestní řád také obsahuje ustanovení, podle nichž má být zřízeno nové vyšetřovací oddělní, tzv. „státní úřad pro vyšetřování“. Tento úřad bude příslušný v rámci přípravných řízení zaměřených na trestné činy spáchané úředníky, kteří mají určitý status, soudce a pracovníky zabývající se vynucováním právních předpisů. Na závěr je třeba zmínit, že byla vytvořena také nová soudní pozice – vyšetřující soudce. Tato osoba vydává povolení pro všechny vyšetřovací činnosti, které by mohly omezit práva a svobody občanů (zatčení, domovní prohlídka, výslech atd.), a provádí procesní dohled nad vyšetřováním. Pokud jde o zvláštní pravomoci státního zastupitelství při koordinaci vyšetřování trestných činů spáchaných organizovanými skupinami, nejvyšší státní zastupitelství dohlíží na vyšetřovací činnosti zvláštních vyšetřovacích jednotek zřízených při Ministerstvu vnitra v souladu se zákonem o boji proti organizované trestné činnosti.

V zájmu fungování státního úřadu pro vyšetřování je třeba přijmout další akty, pro jejichž přijetí byly stanoveny lhůty v závěrečných a přechodných ustanoveních trestního řádu. V tomto ohledu má také zásadní význam zákon o nejvyšším státním zastupitelství, který má být přijat.

Pokud jde o zřízení centralizovaných databází s informacemi o trestných činech spáchaných organizovanými skupinami, samostatné databáze jsou provozovány při Ministerstvu vnitra a v bezpečnostní službě. Ostatní orgány k nim mohou získat přístup pouze na základě formální žádosti. V roce 2011 vydalo Ministerstvo vnitra a tajná služba nařízení s pokyny pro spolupráci při vynucování právních předpisů v oblasti organizované trestné činnosti. Zmiňuje se o metodách spolupráce (výměna informací, zřizování pracovních skupin, společné analýzy stavu a struktury trestných činů), neobsahuje však žádnou konkrétní lhůtu a tu je třeba doplnit, aby se zaručila řádná a pravidelná výměna informací a odpovídající oznamovací činnost.

Neexistuje žádná obecně platná norma týkající se zřizování „společné databáze“: některé země mají jedinou databázi, jiné země mají databáze samostatné. Je však důležité zavést nástroje nezbytné pro aktivní vyhledávání ve všech výše uvedených dostupných databázích.

· Uzavření operativní dohody s Europolem se zvláštním důrazem na ustanovení o ochraně údajů

Jednání o operativní dohodě s Europolem závisí na tom, jak Europol vyhodnotí příslušné normy na ochranu údajů (viz níže bod 4 o ochraně údajů). V současné době probíhá hodnocení ze strany Europolu. Ukrajina vyplnila dva soubory dotazníků (v říjnu 2011 a červnu 2012). Europol zanedlouho na Ukrajině uskuteční misi, která by měla přinést informace o aktuální situaci.

Blok 3 / téma 4 – ochrana údajů

· Přijetí odpovídajících právních předpisů o ochraně osobních údajů a zřízení nezávislého orgánu pro dohled nad ochranou údajů

Na Ukrajině platí od ledna 2011 zákon o ochraně údajů, má však řadu nedostatků. Stejně tak na Ukrajině neexistuje žádný nezávislý orgán pro dohled nad ochranou údajů. V listopadu 2012 a červenci 2013 byly přijaty dvě změny zákona o ochraně údajů, zároveň byly provedeny změny v zákoně o veřejném ochránci práv, které tomuto ochránci svěřují funkce týkající se ochrany údajů. Změny zákona o ochraně údajů a zákona o veřejném ochránci práv mají vstoupit v platnost dne 1. ledna 2014.

Bylo dosaženo značného pokroku při odstraňování zjištěných nedostatků a právní rámec je nyní více méně v souladu s evropskými normami včetně acquis EU.

Změny zákona o ochraně údajů zavedly důležitou výjimku týkající se zpracování údajů pro umělecké a novinářské účely a tato výjimka není omezena pouze na profesionální žurnalistiku. Byla objasněna práva subjektu údajů i definice správce údajů a systém registrace, který byl kritizován kvůli tomu, že byl příliš byrokratický, byl nahrazen systémem oznámení o citlivém zpracování údajů. Je však stále nutné zaručit následující: v zákoně by měla být obnovena definice souhlasu subjektu osobních údajů a oznámení by měla být vyžadována před zpracováním citlivých údajů, nikoli po něm, jak je stanoveno v současnosti. Je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zaručila správná rovnováha mezi svobodou projevu a právem na soukromí. V této souvislosti bude velice důležitý vhodný výklad omezeného přístupu k osobním údajům, aby se zabránilo tomu, že bude nepříznivě ovlivněn přístup k veřejným informacím.

Pokud jde o institucionální rámec, byl vytvořen nezávislý orgán pro dohled nad ochranou údajů tím, že byl tento úkol svěřen veřejnému ochránci práv, jehož nezávislost je zaručena podmínkami pro jeho jmenování a odvolání a tím, že má samostatný rozpočet. Pravomoci veřejného ochránce práv jsou v zákoně náležitě definovány (má poskytovat informace, přijímat stížnosti, vyšetřovat, hlásit soudu porušení předpisů, sledovat nové postupy, vymezovat kategorie zpracování údajů, které je třeba oznamovat, přijímat doporučení atd.). Jeho pravomoci je však třeba rozšířit na soukromý sektor. Bude zrušen útvar pro ochranu údajů, který funguje od roku 2011. V září letošního roku bylo přijato společné nařízení ochránce lidských práv a ministra spravedlnosti, které obsahuje akční plán, v němž jsou vymezena nezbytná opatření pro správní přenesení pravomocí na veřejného ochránce práv. Je ještě třeba zjistit, jak budou zajištěny nezbytné lidské a finanční zdroje a jak bude zvýšena schopnost veřejného ochránce práv vypořádat se s jeho novým úkolem. Do konce letošního roku je ještě třeba přijmout další prováděcí akty. V současné době probíhají konzultace mezi jednotlivými útvary o nové předloze zákona, jímž se pravomoci veřejného ochránce práv rozšiřují na soukromý sektor a který obsahuje pojem souhlasu subjektu osobních údajů.

· Ratifikace relevantních mezinárodních úmluv, např. Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a protokolu k této úmluvě z roku 2001

Ukrajina ratifikovala Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a její dodatkový protokol z roku 2001 týkající se orgánů dozoru a toku dat přes hranice, který vstoupil v této zemi v platnost 1. ledna 2011.

Blok 4: Vnější vztahy a základní práva

Celkové hodnocení

V rámci bloku 4 dosáhla Ukrajina pokroku v oblasti vnějších vztahů a základních práv. Zejména se soustředila na otázku nediskriminačního vydávání průkazů totožnosti uprchlíkům a osobám bez státní příslušnosti a odpovídajícím způsobem prodloužila dobu jejich platnosti. Přijala zákon o prevenci diskriminace a boji proti ní. Také přijala strategii a akční plán pro sociální začlenění romské menšiny. Zjednodušila postupy registrace pobytu a zrušení registrace pobytu.

Právní předpisy pro boj proti diskriminaci, které byly přijaty v září 2012, představují krok správným směrem, nejsou však ucelené. Zejména dosud neexistuje dostatečná právní jistota, pokud jde o oblast působnosti zákona, a to zejména co se týče zákazu diskriminace z důvodu pohlaví či sexuální orientace se zvláštním ohledem na přístup k zaměstnání a odbornému vzdělávání. Rovněž nejsou chráněna práva obětí, jelikož neexistuje možnost obrácení důkazního břemene a panují nejasnosti v souvislosti s mechanismem vyrovnání.

Ačkoli byly přijaty dokumenty (strategie a akční plán) pro začlenění romské menšiny, které vymezují specifický rámec politiky a jsou v tomto ohledu podnětem k určitému začlenění této menšiny, mají řadu nedostatků.

Přestože se zlepšily postupy registrace a zrušení registrace pobytu, pro zranitelné skupiny mohou být stále zdrojem obtíží.

Podrobný komentář

Blok 4 / téma 1 – svoboda pohybu na Ukrajině

· Revize právního a předpisového rámce pro postupy registrace a zrušení registrace občanů Ukrajiny a pro legální pobyt cizích státních příslušníků či osob bez státní příslušnosti s cílem zabránit bezdůvodnému omezování jejich svobody pohybu na Ukrajině či vzniků povinností v souvislosti s tímto pohybem, se zvláštním odkazem na podmínky legálního pobytu bez registrace místa pobytu a na opatření přijímaná v případě, že k registraci nedojde, a na odpovědnost nájemců

Dne 5. srpna 2012 vstoupil v platnost zákon o změnách určitých ukrajinských zákonů týkajících se registrace pobytu a místa pobytu osob na Ukrajině.

Podle nového právního rámce byl zaveden systém registrace místa pobytu, který spadá do jurisdikce Státního migračního útvaru (SMS), což je agentura Ministerstva vnitra, která byla vytvořena v prosinci 2010 (dekret prezidenta Ukrajiny č. 1085/2010 ze dne 9. prosince 2010; dekret prezidenta Ukrajiny č. 405/2011 ze dne 6. dubna 2011) a nese odpovědnost za širokou škálu otázek týkajících se migrační a azylové politiky a registrace osob.

Nový právní rámec zavedl určitá zlepšení, která mají snížit náročnost postupu, zrychlit jej a zvýšit jeho efektivitu. Na rozdíl od starého předpisu je nyní registrace prováděna v den, kdy osoba předloží relevantní oznámení úřadu SMS. Jinými slovy, zrušení registrace v předchozím místě pobytu a registrace v novém místě pobytu nyní probíhá současně ve stejný den. Registraci lze provádět nejen osobně, může jit provést také zákonný zástupce. Možnost registrace byla rozšířena také na případy, kdy osoba pobývá ve zvláštním sociálním ústavu (sanatoria, internátní školy, rehabilitační střediska atd.), a nikoli pouze v soukromých bytech a domech.

Jako podmínka registrace nadále zůstává v platnosti požadavek, že daná osoba musí mít právní titul k bytové jednotce či pozemku nebo dohodu s majitelem. Zrušení registrace pobytu lze provést na základě individuální žádosti, úmrtního listu, soudního příkazu ke zrušení vlastnického práva k bytové jednotce nebo možnosti tuto jednotku používat, ale také na žádost majitele bytové jednotky, u které skončila platnost nájemní smlouvy. Tím mohou vznikat obtíže pro osoby ze zranitelných skupin, které chtějí získat nebo si udržet registraci, jde např. o uprchlíky nebo Romy žijící v neformálních osadách, a proto je nutné učinit v tomto ohledu určité nápravné kroky. Možnost, aby se osoby bez domova registrovaly prostřednictvím středisek sociální péče, nemusí dostatečným způsobem vyhovovat potřebám těchto skupin.

Podle zákona o svobodě pohybu[10] nemůže být registrace místa pobytu osoby či neexistence takovéto registrace základem pro výkon práv a svobod zakotvených v ústavě a zákonech Ukrajiny a v mezinárodních smlouvách, jimiž je Ukrajina vázána, ani důvodem k jejich omezování. V praxi je však potvrzení pobytu zpravidla podmínkou pro získání přístupu k lékařské péči, zápisu dětí do škol či k získání důchodů nebo sociálních dávek, a osoby mohou mít s přístupem k těmto základním sociálním právům obtíže, pokud se vzdálí z registrovaného místa pobytu. Proto by tato praxe měla být přezkoumána ve fázi provádění.

Zákon o svobodě pohybu a související právní předpisy obecně přiznávají cizím státním příslušníkům stejná práva a povinnosti jako ukrajinským státním příslušníkům (s určitými výjimkami) za předpokladu, že cizí státní příslušník či osoba bez státní příslušnosti mají na Ukrajině právní status v souladu s právními předpisy v oblasti migrace a azylu. Cizí státní příslušníci s pobytem na Ukrajině jsou ze zákona povinni registrovat místo pobytu do 10 dnů od příjezdu do nového místa pobytu, podle běžného výkladu tato lhůta začíná plynout v okamžiku, kdy příslušné orgány vydají právní povolení.

Blok 4 / téma 2 – podmínky a postupy vydávání průkazů totožnosti

· Revize právního a předpisového rámce s cílem zaručit skutečný přístup k cestovním dokladům a průkazům totožnosti bez jakékoli diskriminace, a to zejména pokud jde o zranitelné skupiny

Ukrajinské orgány vyhověly doporučení druhé zprávy o pokroku, aby zbytečně neomezovaly dobu platnosti dokladů o trvalém pobytu osob bez státní příslušnosti a vnitrostátních dokladů a cestovních dokladů uprchlíků. V roce 2012 byly provedeny změny v právních předpisech, aby byla doba platnosti osvědčení pro uprchlíky stanovena na pět let a aby se zaručilo, že jsou cestovní doklady (cestovní doklady podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků) vydávány uprchlíkům na dobu platnosti osvědčení pro uprchlíky za předpokladu, že je osvědčení vydáno nejméně na dobu pěti let (čl. 34 odst. 5). Tato ustanovení jsou nyní zcela v souladu s ustanoveními zákona o uprchlících z roku 2011. Je třeba provést nezbytné úpravy, pokud jde o status doplňkové ochrany a s cílem zabránit tomu, aby jakékoli obtíže bránily plnému užívání širších práv spojených se statusem doplňkové ochrany.

Blok 4 / téma 3 – práva občanů včetně ochrany menšin

· Přijetí komplexních právních předpisů pro boj proti diskriminaci podle doporučení monitorovacích orgánů OSN a Rady Evropy s cílem zajistit účinnou ochranu proti diskriminaci

V září 2012 Ukrajina přijala zákon o prevenci diskriminace a boji proti ní, tedy rámcový zákon, který by měl zajistit nezbytné nástroje pro zaručení účinné ochrany proti diskriminaci. Ačkoli je přijetí zákona pokrokem, zákon nesplňuje všechny evropské a mezinárodní požadavky. Zákon zejména nezajišťuje dostatečnou právní jistotu, pokud jde o zákaz diskriminace z důvodu pohlaví či sexuální orientace. Stejně tak zákon nepřispěl k posílení ochrany práv obětí, jelikož nebyla zavedena možnost obrácení důkazního břemene. Navíc nejsou definovány určité formy diskriminace, zejména segregace, viktimizace a vícenásobná diskriminace. Tyto otázky je třeba řešit způsobem, který zajistí nevyvratitelnou právní jistotu. Kromě toho je třeba objasnit otázky rozsahu (tj.: zda se vztahuje na soukromý sektor, zda se vztahuje na všechny aspekty práv pracovníků včetně odborného vzdělávání a účasti v organizaci pracovníků) a ustanovení o přiměřeném uspořádání pro zdravotně postižené osoby. V březnu 2013 vláda předložila parlamentu změny zákona, které mimo jiné zahrnují zákaz diskriminace v zaměstnání na základě sexuální orientace a zabývají se otázkou důkazního břemene. Návrh však nebyl předložen k hlasování ani na jarním, ani na podzimním zasedání parlamentu.

Ačkoli byl veřejný ochránce práv určen jakožto instituce, která odpovídá za provádění protidiskriminačního zákona, nemá žádné pravomoci k tomu, aby řešil případy diskriminace, k nimž dochází mezi jednotlivci nebo mezi jednotlivci a právnickými osobami. Ukrajina oznámila, že legislativní změna zmocní veřejného ochránce práv k tomu, aby řešil případy diskriminace mezi občany a/nebo občany a firemními subjekty nebo soukromými právnickými osobami. Tato změna má být teprve přijata.

Pokud jde o boj proti diskriminaci, Komise bude bedlivě sledovat další vývoj předloh zákonů, které mají být předloženy, tedy zákona 0711 (následně 0945), jakož i zákona 0290, přičemž zohlední obavy, které ve svém stanovisku vyjádřila Benátská komise[11].

· Aktivní plnění konkrétních doporučení orgánů OSN, OBSE/ODIHR, Rady Evropy / Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) a mezinárodních organizací pro lidská práva při provádění politik boje proti diskriminaci, ochrany menšin a boje proti trestným činům z nenávisti

V květnu 1998 Ukrajina ratifikovala Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a v lednu 2006 Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. V červnu 2012 přijala zákon o zásadách státní jazykové politiky.

Aby navázala na předchozí doporučení Komise formulovaná v poslední zprávě o pokroku, přijala Ukrajina v dubnu 2013 strategii pro začlenění romské menšiny a v září 2013 akční plán pro její provedení. Oba dokumenty byly předmětem diskuse s místní občanskou společností, nebyly však před přijetím konzultovány s OBSE ani s Radou Evropy a do schváleného textu nebyla začleněna klíčová doporučení vyjádřená občanskou společností. Aby bylo možné provádět v tomto ohledu skutečnou politiku, je třeba vytvořit vyspělejší základní scénář s množstevní definicí problému (např. odhady počtu Romů bez dokladů a odhady počtu romských dětí, které nechodí do školy). Kromě toho je třeba podrobněji formulovat opatření a lhůtu a bude nutné zabezpečit odpovídající zdroje a zaručit skutečné zapojení občanské společnosti do provádění strategie a akčního plánu. Aby byly zaručeny odpovídající kroky v návaznosti na tyto politické dokumenty, bude nutné ve fázi provádění zřídit silný koordinační subjekt a mechanismus pro sledování. V současnosti je oddělení odpovědné za romskou politiku součástí Ministerstva kultury, zatímco mnoho důležitých otázek v oblasti sociální politiky a ochrany lidských správ spadá do pravomoci jiných ministerstev.

Ukrajina ratifikovala opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, který vstoupil pro Ukrajinu v platnost dne 4. února 2010. Ukrajina přijala řadu legislativních opatření týkajících se přístupnosti veřejných míst a služeb.

· Ratifikace příslušných nástrojů OSN a Rady Evropy k boji proti diskriminaci

Ukrajina je stranou většiny textů OSN a Rady Evropy o ochraně lidských práv a boje proti diskriminaci.

Je třeba se více zaměřit na zlepšování právních předpisů v oblasti boje proti diskriminaci a sladit stávající právní předpisy s ustanoveními ratifikovaných smluv a mezinárodních úmluv, jak je podrobněji popsáno výše.

· Upřesnění podmínek a okolností pro získání ukrajinského občanství

Podmínky a okolnosti pro získání ukrajinského občanství jsou určeny zákonem o ukrajinském občanství, který byl přijat dne 18. ledna 2001. Ukrajina přijala zásadu jediného občanství. Zákon prosazuje zásadu rovnosti ukrajinských občanů před zákonem bez ohledu na důvody, pořadí a datum získání občanství. Z tohoto hlediska je zákon v souladu s Úmluvou Rady Evropy o státní příslušnosti, která vstoupila v platnost v roce 2000. Ukrajina v roce 2006 podepsala Úmluvu Rady Evropy o omezení případů bezdomovectví v souvislosti s následnictvím států, dosud ji však neratifikovala,

III. Celkové hodnocení a další kroky

V souladu se zavedenou metodikou Komise soustavně vyhodnocovala, jak Ukrajina plní kritéria akčního plánu na uvolnění vízového režimu, a pravidelně o tom podávala zprávy (první zpráva, září 2011; druhá zpráva, únor 2012), a to na základě informací a textů přijatých právních předpisů poskytnutých Ukrajinou a hodnoticích misí v terénu prováděných Komisí a pracovníky ESVČ za doprovodu odborníků z členských států.

Nad rámec tohoto intenzivního procesu podávání zpráv o plánu VLAP Komise také nadále sleduje pokrok Ukrajiny v relevantních oblastech plánu VLAP v rámci smíšeného výboru EU a Ukrajiny pro zjednodušení vízového režimu, readmisního výboru EU a Ukrajiny a smíšeného podvýboru č. 3 Evropské unie a Ukrajiny. Úroveň dialogu a spolupráce mezi EU a Ukrajinou v každém z těchto výborů je považována za pokročilou.

Dialog o vízech mezi EU a Ukrajinou nadále představoval důležitý a účinný nástroj pro prosazování reforem v oblasti soudnictví a vnitřních věcí i mimo tuto oblast. Při posouzení bylo zjištěno, že Ukrajina dosáhla značného pokroku ve všech čtyřech blocích VLAP, a to zejména od konce roku 2012, urychlila jeho provádění a přijala řadu důležitých legislativních balíčků, aby odstranila zjištěné mezery. Je však stále třeba splnit některé důležité požadavky první fáze. Pokud jde o bezpečnost dokumentů, je nutné v zákoně lépe objasnit používání otisků prstů jako povinného biometrického prvku u pasů. V oblasti azylu je třeba provést určité úpravy, zejména pokud jde o dočasnou a podpůrnou ochranu a naléhavou zdravotní péči pro žadatele o azyl. V oblasti boje proti korupci je třeba více posílit právní předpisy, a to zejména s ohledem na stanovení odrazujících sankcí pro soukromý sektor, zaručení nestranných kontrol majetkových přiznání, posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a stanovení vhodných pravidel pro imunitu. Na závěr, je třeba posílit právní rámec pro boj proti diskriminaci tak, aby zajišťoval odpovídající právní ochranu proti diskriminaci v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Očekávají se další informace o plánovaných krocích k dokončení legislativního a institucionálního rámce pro ochranu údajů.

Komise bude nadále úzce spolupracovat s ukrajinskými orgány a usilovat o urychlené vyřešení zbývajících otázek, které byly vymezeny výše, s cílem informovat Evropský parlament a Radu, jakmile budou přijata všechna opatření požadovaná v první fázi akčního plánu VLAP.

[1] Dokument Rady SEK(2011) 1076 v konečném znění.

[2] Jde o tyto čtyři bloky: 1) bezpečnostní prvky dokladů včetně biometrických údajů; 2) nedovolené přistěhovalectví, včetně zpětného přebírání; 3) veřejný pořádek a bezpečnost; 4) vnější vztahy a základní práva.

[3] SWD(2012)10 final.

[4] Ukrajinský zákon č. 5492 o jednotném státním demografickém rejstříku a dokladech, které potvrzují ukrajinské občanství, totožnost osoby a její zvláštní status.

[5] Nařízení Ministerstva vnitra Ukrajiny č. 155 ze dne 22. února 2012, kterým se přijímají pravidla chování a pravidla profesní etiky pro úředníky ukrajinských orgánů pro vnitřní záležitosti. Toto nařízení se zabývá také otázkou střetů zájmů a prevencí korupce.

[6] Ustanovení čl. 30 odst. 3 a 4 zákona o právním postavení cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti z roku 2011.

[7] Viz zejména odstavec 2 článku 183-5 a čl. 256 odst. 9 kodexu správních postupů.

[8] http://www.refworld.org/docid/51ee97344.html

[9] Nařízení vydané úřadem nejvyššího prokurátora dne 17. srpna 2012 stanoví postup pro ukládání a uchovávání údajů.

[10] Zákon 1382-IV z prosince 2003 o svobodě pohybu a svobodné volbě místa pobytu na Ukrajině.

[11] Viz stanovisko 707/2012 vydané Benátskou komisí Rady Evropy dne 18. června 2013.