ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

ZPRÁVA O POKROKU VE VYTVÁŘENÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU V ROCE 2013

(Text s významem pro EHP)

1.           Úvod

Reformy EVP jako strategický příspěvek k růstu a zaměstnanosti

Reformy vnitrostátních výzkumných systémů jsou úhelným kamenem evropského výzkumného prostoru (EVP). Účinnější vnitrostátní výzkumné systémy společně s programem Horizont 2020, jenž bude příkladem plnění všech priorit EVP, pomohou nalézt odpovědi na budoucí evropské společenské úkoly. Reformy EVP jsou ještě naléhavější v souvislosti se současnou hospodářskou a finanční krizí, jež vyžaduje rychlá a účinná řešení vytvářející růst.

Evropský výzkum je klíčový pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti našich ekonomik a vytváření hospodářského růstu, jak uznaly všechny členské státy, když přijaly cíl investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP. Pro dosažení cíle mají zásadní význam soukromé investice a vnitrostátní orgány by měly provést strukturální reformy, aby se dosáhlo navýšení těchto investic. Výzkum je zásadní součástí procesu evropského semestru, ve kterém členské státy určují své vnitrostátní rozpočtové a hospodářské reformy.

Jako strategický příspěvek ke strategii Evropa 2020[1] a zejména k inteligentnímu růstu v Evropě přijala Evropská komise dne 17. července 2012 sdělení o „posíleném partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“[2]. Sdělení vyzvalo k naléhavým strukturálním změnám v celé Evropě v rámci partnerství mezi členskými státy, organizacemi zúčastněných stran a Komisí s cílem včasné realizace konkrétních opatření pro zvýšení úrovně excelence evropského veřejného výzkumného systému.

Je potřebné silné politické vedení v rámci evropského semestru

Reformy EVP musí být zakotveny v cyklu správy evropského semestru, aby byly vnitrostátní výzkumné politiky zasazeny do širšího hospodářského kontextu. Jak uznala Rada[3], členské státy se vyzývají, „aby se zřetelem na vnitrostátní specifika navrhly vnitrostátní reformy a opatření nezbytné pro uskutečnění vize Evropského výzkumného prostoru v kontextu Unie inovací a uvedly tyto reformy a jejich následné uplatňování při podávání zpráv o vnitrostátních opatřeních v oblasti EVP a případně v národních programech reforem počínajících evropským semestrem v roce 2013“. Aby bylo zajištěno vytvoření plně funkčního EVP, je třeba silného politického vedení na úrovni Evropské unie, které v případě potřeby zahrne i přidružené země.

Výzkumné a inovační prostředí v Evropě je rozmanité, charakterizují jej různé institucionální postupy a struktury řízení. Členské státy a regiony by měly reformovat své výzkumné systémy dle svých vlastních silných stránek a vnitrostátních specifik. Již v cyklu evropského semestru pro rok 2013 zahrnulo několik členských států do svých národních programů reforem specializovaný oddíl o EVP, nebo na EVP nepřímo odkazovalo.

Sdělení o EVP bylo schváleno Radou[4] a přivítáno Evropským parlamentem[5]. Nutnost zabývat se EVP jako „prioritním cílem, který podpoří růst a hospodářský, sociální a kulturní rozvoj EU a také vědeckou excelenci a soudržnost mezi členskými státy, regiony a společenstvími“ uznaly také Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR)[6].

Větší zapojení stran zúčastněných na EVP

Zúčastněné strany v oblasti výzkumu hrají při budování silného partnerství EVP rozhodující roli. Nejlépe znají obtíže, se kterými se výzkumní pracovníci setkávají při nastoupení vědecké dráhy, při profesním postupu a při vykonávání vědecké profese. Zatímco členské státy by měly vytvářet příznivé politické prostředí pro úspěšný rozvoj EVP, organizace, které financují nebo provádějí výzkum, by měly převzít odpovědnost za realizaci EVP ve své každodenní činnosti.

Pět evropských organizací zúčastněných stran v oblasti výzkumu, se kterými Komise podepsala společné prohlášení, po němž následovala čtyři memoranda o porozumění a jedno jednostranné prohlášení, se v den přijetí sdělení o EVP zavázalo[7], že vyzvou své členy, aby do konce roku 2013 dosáhli významného pokroku v příslušných prioritních oblastech EVP a aby do prosince 2013 předložili stručnou zprávu o pokroku.

Komise založila platformu zúčastněných stran pro sledování provádění závazků, výměnu informací a řešení společných problémů.

První zpráva o pokroku ve vytváření EVP

Zpráva o pokroku ve vytváření EVP v roce 2013 poprvé poskytuje přehled o politických souvislostech, přijatých opatřeních a prvních úspěších ve 28 členských státech a také v řadě přidružených zemí[8]. Doprovodný pracovní dokument útvarů Komise k této zprávě s názvem „ERA Facts and Figures“ (Fakta a čísla o EVP) uvádí věcné informace o prioritách EVP na vnitrostátní i evropské úrovni. Poskytuje referenční základnu a je přípravou na podrobné posouzení pokroku ve vytváření EVP v roce 2014.

Strukturální reformy a tvorba politik EVP mohou být založeny jenom na spolehlivém systému sledování, který poskytuje přesné informace o vnitrostátních politikách a o jejich provádění organizacemi, které financují nebo provádějí výzkum. Kontrolní mechanismus EVP je vyvíjející se proces, který se buduje v úzké spolupráci s členskými státy a organizacemi zúčastněných stran. Budou realizována další zlepšení, mimo jiné v oblastech metodiky a kvality dat.

2.           Analýza první zprávy o pokroku ve vytváření EVP: hlavní výsledky a obecné tendence

Za situace trvalého tlaku na vnitrostátní rozpočty na výzkum a vývoj by strukturální reformy EVP měly napomoci hospodárnějšímu využívání omezených zdrojů, a díky tomu maximalizovat návratnost investic do výzkumu při současném zvyšování jejich účinnosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

Účinnost vnitrostátních výzkumných systémů

K účinnosti veřejných prostředků investovaných do výzkumu přispívá konkurenční financování výzkumu. Ať už je konkurence zajištěna prostřednictvím otevřených výzev nebo přidělováním prostředků na základě výkonnosti, vyvolává organizační změny a zlepšuje kvalitu a celosvětové uznání institucí a jejich výzkumných pracovníků. Podíl konkurenčního financování a institucionálního financování založeného na výkonnosti v Evropě roste. Většina členských států také stále více uplatňuje hlavní zásady mezinárodního vzájemného hodnocení (peer review)[9] a několik z nich využívá zahraničních vzájemných hodnotitelů, aby dosáhly větší nezávislosti hodnocení nebo zvýšily vnitrostátní standardy, přičemž proces přizpůsobují specifikům oboru a vnitrostátnímu kontextu[10]. Tak je tomu také na evropské úrovni, kde jsou mezinárodní vzájemné odborné posudky hlavní zásadou při přidělování finančních prostředků v rámcových programech (RP).

Ačkoli rovnováha mezi konkurenčním a nekonkurenčním financováním je záležitostí vnitrostátní volby, konkurenční financování a institucionální hodnocení založená na výkonnosti, při nichž se uplatňují hlavní zásady mezinárodního vzájemného hodnocení, by měla být jádrem rozhodování o financování výzkumu v členských státech.

Nadnárodní spolupráce

Evropa potřebuje kritické množství, aby mohla účinně řešit zásadní výzvy a co nejlépe využívat zdroje, které jsou v Evropě dostupné. Společné činnosti umožňují mobilizovat přeshraniční komplementarity, aby se zamezilo zbytečnému zdvojení úsilí, využilo synergií a prováděl rozsáhlý výzkum, kterým se nemůže zabývat jen jedna země.

Nejúčinnějším nástrojem, který podporuje nadnárodní spolupráci výzkumných týmů mezi členskými státy a přidruženými zeměmi, je rámcový program (RP) EU[11]. A co je důležité, posiluje také nadnárodní koordinaci vnitrostátních výzkumných programů prostřednictvím řady koordinačních režimů ERA-Net. Sedmý rámcový program podporoval nové rozsáhlé iniciativy:

– bylo zahájeno pět iniciativ podle článku 185, z nichž jedna zahrnuje všech 28 členských států. V červenci 2013 navrhla Komise jejich rozšíření a posílení, přičemž uvolnila celkem zhruba 3 500 milionů EUR, z toho asi 1 400 milionů EUR prostřednictvím programu Horizont 2020[12],

– od roku 2009 bylo zahájeno deset iniciativ společného plánování. Pět z nich má nyní společné strategické plány výzkumu a sedm z nich zahájilo nebo naplánovalo společné výzvy,

– při podpoře nadnárodní spolupráce prostřednictvím koordinace a financování výzkumu na vnitroevropské a mezinárodní úrovni navíc hraje důležitou roli řada významných mezivládních organizací. Například sedm evropských mezivládních výzkumných organizací[13], jež jsou členy EIROfóra, zajišťuje se silnou podporou svých členských států některé z nejlepších výzkumných infrastruktur na světě. Klíčem úspěchu EIROfóra je sladění potřeb vědecké komunity a podpory členských států.

V několika členských státech mají agentury financující výzkum dvoustranné nebo vícestranné dohody nebo specifické modely přeshraniční spolupráce, jako je postup „vedoucí agentura“[14]. Většina těchto iniciativ je však typu „zdola nahoru“ a má omezený rozsah. Vyjmeme-li financování rámcového programu a Evropské kosmické agentury, utrácí se na nadnárodní výzkum v Evropě méně než 1 % vnitrostátního veřejného financování výzkumu a vývoje a iniciativy ke zvýšení interoperability vnitrostátních výzkumných programů jsou stále poměrně vzácné[15].

K dosažení vyššího dopadu výzkumu s omezenými veřejnými prostředky, které jsou pro výzkum k dispozici, je zásadní nejen otevřít nadnárodní financování, ale především strategicky sladit různé zdroje vnitrostátních a jiných prostředků na úrovni EU. Některé členské státy přijaly vnitrostátní strategie, které zohledňují společné priority dohodnuté v programu Horizont 2020 nebo ve strategickém plánu výzkumu v rámci iniciativ společného plánování, na nichž se podílejí. Míra souladu je však příliš nízká na to, aby bylo možné řešit velké společenské úkoly, kterým Evropa musí čelit.

Členské státy by měly lépe sladit národní výzkumné programy s cílem realizovat společně dohodnuté strategické plány výzkumu v souvislosti se společným plánováním. Rovněž by měly zlepšit interoperabilitu národních programů, aby se usnadnilo prohloubení přeshraniční výzkumné spolupráce.

Díky společnému programu členských států může více výzkumných pracovníků spolupracovat na vnitrostátně financovaných nadnárodních výzkumných činnostech, jež se zabývají velkými společenskými úkoly, jak prokazují například Evropské aliance pro energetický výzkum v rámci strategického plánu pro energetické technologie[16].

Výzkumné infrastruktury

Nedávná mapování[17] poukázala na vysoký počet výzkumných infrastruktur po celé Evropě a učinila prostředí transparentnějším. Také sledování EVP ukazuje, že podmínky pro přeshraniční přístup k výzkumným infrastrukturám nejsou vždy mezi členskými státy vzájemně oznamovány a harmonizovány.

Je třeba, aby podmínky pro nadnárodní přístup k výzkumným infrastrukturám byly transparentnější.

Program Horizont 2020 bude i nadále integrovat klíčové stávající vnitrostátní výzkumné infrastruktury celoevropského a regionálního zájmu, otevírat je všem evropským výzkumným pracovníkům z vysokých škol i průmyslu a zajišťovat jejich optimální využívání a společný rozvoj. Úspěšným příkladem strategického nástroje pro vývoj vědecké integrace Evropy je Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Komise a členské státy společně dosahují pokroku v provádění závazku v rámci Unie inovací, totiž do roku 2015 dokončit nebo zahájit 60 % ze 48 prioritních infrastruktur, které fórum ESFRI označilo v roce 2010. Zvýšené využívání nařízení o konsorciu evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) pro zřizování evropských výzkumných infrastruktur je dobrým příkladem nástroje, jehož užívání přináší lépe srovnatelné struktury řízení a jasné podmínky přístupu.

Pro podporu dlouhodobé vize a účasti v globálních výzkumných infrastrukturách evropského zájmu jsou nadále zásadní vnitrostátní finanční závazky, zejména v době hospodářské krize. Téměř dvě třetiny členských států vyvinuly vnitrostátní plány postupu pro výzkumné infrastruktury[18], jež přispívají k odstranění roztříštěnosti prostředí výzkumných infrastruktur v Evropě. Stále však existuje prostor pro lepší sladění s plánem ESFRI. Program Horizont 2020 bude i nadále usnadňovat a podporovat přípravu, provádění, dlouhodobou udržitelnost a účinné fungování výzkumných infrastruktur vytyčených fórem ESFRI a jiných výzkumných infrastruktur světové úrovně.

Členské státy by se měly zabývat překážkami v oblasti financování, řízení a politiky, které brání rozvoji a realizaci výzkumných infrastruktur. Měly by sladit plány postupu pro výzkumné infrastruktury a koordinovat jejich rozvoj.

Evropská komise vytvoří chartu pro přeshraniční přístup k výzkumným infrastrukturám a jejich využívání, aby se dosáhlo větší transparentnosti a harmonizovaných podmínek pro nadnárodní přístup k výzkumným infrastrukturám.

Otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky

Podstatnou složkou k dotvoření EVP je skutečně otevřený a atraktivní evropský trh práce pro výzkumné pracovníky.

Otevřené a transparentní přijímání pracovníků založené na zásluhách zajišťuje, že výzkumné systémy mohou vybírat z nejširší možné základny schopností a znalostí, a vytvářet tak excelenci a podporovat mobilitu. Více než 200 univerzit a výzkumných ústavů se aktivně zapojuje do úkolu „HR Excellence in Research“ (vysoká kvalita řízení lidských zdrojů ve výzkumu) a převážná většina z nich přezkoumává své postupy přijímání pracovníků. Také využívání portálu pracovních příležitostí EURAXESS k uveřejňování volných míst ve výzkumu v celé EU představuje podstatný krok vpřed a pomohlo sladit přeshraniční nabídku a poptávku. Zásady otevřeného přijímání pracovníků však zdaleka neznamenají jen právo vědět o volném místu a ucházet se o ně. Asi 40 % výzkumných pracovníků EU uvedlo, že jsou nespokojeni s postupy otevřeného přijímání pracovníků ve své instituci. V některých zemích přesahoval tento podíl 50 %[19].

V roce 2012 se zvětšovaly rozdíly v inovační výkonnosti mezi členskými státy. V tomto prostředí, v kombinaci se škrty v rozpočtech na výzkum v zemích nejhůře zasažených finanční krizí, se otevřené přijímání pracovníků a kariérní postup staly ještě důležitějšími, aby se vytvořily podmínky pro vyváženější růst v celé Evropě.

Je zapotřebí koordinované úsilí členských států a institucí, aby se zajistilo, že všechna místa ve výzkumu budou podléhat postupům otevřeného a transparentního přijímání pracovníků založeného na zásluhách.

Mezi členskými státy nadále existují rozdíly, pokud jde o přenositelnost grantů a přístup k vnitrostátním grantům. Pouze několik málo členských států uvádí, že jejich vnitrostátní mechanismy financování zajišťují přenositelnost grantů. Nerezidentům je často bráněno v přístupu k vnitrostátním grantům a stipendiím, pokud takové financování neslouží zájmům vnitrostátního výzkumného systému. Ačkoli bylo přijato několik iniciativ[20], jejich dopad zůstává v celé EU omezený.

Členské státy by měly odstranit překážky, které brání realizaci přístupu k vnitrostátním grantům a jejich přenositelnosti, a organizace financující výzkum musí posílit spolupráci s cílem tento proces usnadnit.

Jako rozhodující činitel při lákání nejlepších celosvětových talentů do Evropy mohou působit zrychlené imigrační postupy. V březnu 2013 navrhla Komise přepracování[21] směrnice EU o vízech pro vědecké pracovníky, jež stanoví jednoznačnější lhůty pro vyřizování žádostí vnitrostátními orgány a nabízí výzkumným pracovníkům více příležitostí k mobilitě a přístupu na trh práce po ukončení jejich pobytu.

Evropa má relativně málo výzkumných pracovníků zaměstnaných v průmyslu, avšak zároveň školí rostoucí počet doktorandů. Ačkoli se povaha doktorských programů diverzifikuje a více absolventů zahájí profesní dráhu mimo vysoké školy, mnozí jsou pro trh práce velmi špatně připraveni.

V několika členských státech lze pozorovat pokrok, i když problematické zůstává větší rozšíření, pokud jde o záběr, financování a udržitelnost doktorských programů a účast průmyslu na těchto programech, zejména aby byly zahrnuty všechny zásady pro inovativní doktorské programy, jak je přijala Rada[22]. Kromě toho mnoho členských států na podporu studií doktorandů dobře využilo strukturální fondy.

Členské státy a organizace, které financují nebo provádějí výzkum, se vybízí, aby podpořily širší zavádění zásad pro inovativní doktorské programy, v případě potřeby též s využitím evropských strukturálních a investičních fondů.

Komise v zájmu širší účasti v EVP navrhuje, aby v rámci programu Horizont 2020 byla zřízena „pracovní místa EVP“, která univerzitám a jiným výzkumným institucím pomohou dosáhnout takové úrovně excelence výzkumu, jež je potřebná ke konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni. V rámci sedmého rámcového programu byla zahájena pilotní výzva, na kterou reagovalo více než 100 institucí.

Rovnost žen a mužů a začleňování tohoto hlediska v oblasti výzkumu

Evropský výzkum stále trpí důsledky značných ztrát a neefektivního využívání vysoce kvalifikovaných žen a chybějící dimenze rovnosti žen a mužů v obsahu výzkumu. Zatímco počet absolventek doktorských programů v posledních letech významně vzrostl prakticky ve všech oblastech, ve výzkumu zůstávají ženy v menšině a počet žen, které vedou instituce ve vysokoškolském sektoru, je velmi nízký[23].

Z hlediska politických iniciativ zůstává obraz v členských státech velmi nesourodý. Rovné postavení žen a mužů je obvykle regulováno na úrovni obecných ustanovení pro trh práce. Zdá se, že jen málo členských států má ustanovení zajišťující rovné postavení žen a mužů ve svém právním rámci pro výzkum. V polovině členských států se rozvíjejí pobídky, jež mají motivovat mladé ženy, aby nastoupily vědeckou dráhu, a podporovat kariéry žen v oblasti výzkumu. Menší počet členských států stanovuje zvláštní cíle pro vyvážené zastoupení žen a mužů ve skupinách a výborech. Velmi málo států motivuje instituce, aby přijaly a zavedly plány pro rovnost žen a mužů[24].

Členské státy věnují málo pozornosti začlenění dimenze rovnosti žen a mužů do vnitrostátních výzkumných programů, i když vhodné zohlednění potřeb, chování a přístupu žen i mužů může zvýšit kvalitu a význam výsledků výzkumu a inovací.

Členské státy by měly realizovat ucelené strategie pro strukturální změnu, aby překonaly rozdílné postavení mužů a žen ve výzkumných institucích a programech.

V sedmém rámcovém programu financovala Komise zřizování a provádění plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů v organizacích, které provádějí výzkum. V roce 2013 bude spuštěn projekt ERA-NET GENDERNET na podporu spolupráce mezi členskými státy a přidruženými zeměmi.

V programu Horizont 2020 bude Evropská komise nadále podporovat strukturální změnu ve výzkumných institucích. V porovnání se sedmým rámcovým programem budou rovné postavení žen a mužů a dimenze rovnosti žen a mužů v obsahu výzkumu a inovací systematičtěji rozvedeny v různých etapách programů Horizont 2020.

Optimální oběh vědeckých poznatků a jejich předávání

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů

V EVP jsou nejdůležitější poznatky. Poznatky financované z veřejných zdrojů musí být dostupné výzkumným pracovníkům i soukromému sektoru, aby posílily znalostní základnu, zmírnily regionální rozpory a podpořily inovativní řešení společenských výzev.

Stále větší počet univerzit, výzkumných středisek a agentur pro financování v celé Evropě se staví za neomezený a bezplatný přístup k publikacím. Téměř všechny členské státy nastolily právní a administrativní podmínky na podporu otevřeného přístupu k publikacím a některé z nich podporují také otevřený přístup k údajům[25].

Členské státy by měly nadále usilovat o zavádění otevřeného přístupu k publikacím a pokračovat ve vytváření přiměřeného politického rámce pro otevřený přístup k údajům, přičemž je třeba zohlednit otázky práv duševního vlastnictví, zejména v případě zapojení soukromého sektoru do výzkumu.

Program Horizont 2020 jde příkladem tím, že otevřený přístup k výzkumným publikacím stanovil při financování výzkumu a inovací na úrovni EU jako povinnost.

Digitální dimenze EVP

Digitální prostředky jsou pro vytváření znalostí, přístup k nim a jejich předávání zásadní. Některé členské státy již přijaly opatření na podporu digitálního EVP, aby usnadnily přímočarý online přístup, pokud jde o výzkumné zdroje, služby a spolupráci[26].

Všechny členské státy by měly zajistit, aby byly vytvořeny podmínky pro podporu přímočarého online přístupu k digitálním výzkumným službám v oblasti spolupráce, výpočetní techniky a přístupu k vědeckým informacím, federace elektronických identit pro výzkumné pracovníky, jež usnadňují přeshraniční přístup výzkumných pracovníků ke službám a zdrojům, jakož i harmonizovaných politik v oblasti přístupu k elektronickým infrastrukturám a jejich využívání, aby byla možná spolupráce partnerů z veřejného i soukromého sektoru v mezinárodních výzkumných konsorciích.

Předávání znalostí a otevřené inovace

Předávání znalostí je klíčová oblast EVP, kde jsou vlády i zúčastněné strany velmi aktivní, a to vzhledem k její zásadní úloze v hospodářství, zejména pro jeho oživení. Ačkoli je toto podpůrné úsilí ve členských státech chvályhodné, vnitrostátní opatření jsou nadále roztříštěná, což následně brzdí celkovou účinnost otevřených inovací a předávání znalostí na vnitrostátní úrovni[27]. V ekonomice založené na znalostech hrají významnou úlohu strategie, jež poskytují strukturu, podněcují, usnadňují a jako takové zajišťují, že veřejný výzkum přispívá k otevřeným inovacím a předávání znalostí.

Členské státy musí dále definovat, provádět a posuzovat vnitrostátní strategie předávání znalostí, aby dosáhly strukturální a kulturní změny v systému výzkumu a inovací, a zvýšily tak hospodářské a sociální dopady výzkumu.

Věda a politika inovací se stále více propojují. Vědecké poznatky se stále více vytvářejí na základě dynamické spolupráce, jež následně vede k cenným inovacím a snižuje transakční náklady. Evropská komise tento proces podporuje tím, že v současné době vytváří komplexní politický přístup v oblasti otevřených inovací a předávání znalostí a bude jej konzultovat se zúčastněnými stranami.

Mezinárodní spolupráce

Vnější rozměr EVP[28] je přirozeným prvkem jeho rozvoje.

Úspěchy EVP při spojování zdrojů a vytváření kritického množství, usnadňování vývoje, předávání a oběhu poznatků a zřizování otevřeného trhu práce pro výzkumné pracovníky pomohou učinit z Evropy atraktivní místo pro celosvětově mobilní výzkumné pracovníky a pro investice do výzkumu a inovací.

Lepší koordinace vnitrostátních politik umožní účinněji a soudržněji reprezentovat evropský výzkum a inovace ve světě a zvýší jejich viditelnost a dopad. Tím se následně posílí vliv Evropy na vývoj společných celosvětových zásad (např. v oblastech vzájemného hodnocení integrity výzkumu, prosazování rovnosti žen a mužů a dimenze rovnosti žen a mužů ve výzkumu, kariér ve výzkumu, práv duševního vlastnictví a otevřeného přístupu k výzkumným publikacím financovaných z veřejných zdrojů), jež usnadní mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích a vytvoření rovných podmínek na celém světě.

3.           Závěr a další kroky

Zpráva o pokroku v roce 2013 ukazuje, že provádění plánu EVP je klíčové pro zvýšení účinnosti výzkumných a inovačních činnosti a pro přispění k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Ukazuje však také, že evropské výzkumné a inovační prostředí je stále ještě roztříštěné, a poukazuje na překážky, které Evropě brání, aby plně využila jednotný EVP, ve kterém se vědci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují[29].

Proto je důležité, aby členské státy plně dodržovaly priority EVP, neboť zůstávají hlavními aktéry, pokud jde o zavedení klíčových reforem EVP v jejich vnitrostátních výzkumných systémech. Účinným nástrojem, jak mohou členské státy soudržným způsobem zahrnout priority EVP do širšího kontextu reforem s cílem zvýšit investice do výzkumu a vývoje a oživit hospodářství, je evropský semestr.

Rada s ohledem na strategickou a informovanější součinnost s členskými státy potvrdila úlohu Výboru pro EVP (ERAC), pokud jde o realizaci EVP[30], poskytování vstupních informací pro výroční zprávy Komise a plné využití synergií s evropským semestrem. Proto je zásadní, aby členské státy nadále podporovaly kontrolní mechanismus a v případě potřeby podporu posílily s cílem vytvořit co nejlepší základy pro úplné hodnocení pokroku v roce 2014.

V kontextu posíleného partnerství EVP by měla být ve většině členských států lépe ukotvena a výslovně stanovena interakce mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu, které podepsaly společné prohlášení s Komisí, by měly být příkladem interakce mezi nimi a jejich členy v souladu s EVP. Předpokládá se, že do konce letošního roku podají zprávu o svém pokroku, že zlepší spolupráci a v případě potřeby zvýší své úsilí o společné akce na podporu EVP.

Komise bude usilovat o zvýšení svého příspěvku k EVP prostřednictvím programu Horizont 2020, jenž bude vedle vnitrostátního veřejného financování výzkumu dostupného ve 28 členských státech a přidružených zemích jedním z důležitých finančních pilířů pro vytvoření EVP. Je také důležité, aby členské státy zahrnuly plán EVP do využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

Odpovědností Komise je přispívat k celkové politické debatě o EVP a k jeho provádění. Komise bude i nadále podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem rozvíjet lepší pochopení a docenění vnitrostátních politik pro výzkum a inovace v širších souvislostech evropského semestru, investic do výzkumu a inovací a hospodářského rozvoje[31].

Zásadní zůstává podpora dotvoření EVP ze strany Rady, Evropské rady, Evropského parlamentu, EHSV a VR, aby bylo zajištěno propojení s nejširší zúčastněnou společností, vnitrostátními parlamenty a regiony. Komise proto zajistí, aby byl veden řádný interinstitucionální dialog.

Úplné hodnocení pokroku bude provedeno v roce 2014, aby se zjistilo, zda posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro růst a zaměstnanost stačilo k dotvoření EVP, k němuž vyzývala Evropská rada[32].

[1]               KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[2]               COM(2012) 392 final.

[3]               C 17649/12, RECH 467, COMPET 773.

[4]               Tamtéž. Přimlouvá se také za „sledování pokroku v oblasti EVP v úzké souvislosti s evropským semestrem, jakož i řízení na nejvyšší úrovni ze strany Rady […]“.

[5]               Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), 19.6.2012.

[6]               EHSV INT/662-CES2075-2012_00_00_TRA_AC a Úř. věst. 2013/C 62/4.

[7]               EARTO, EUA, LERU, NordForsk, Science Europe. O rok později se k partnerství jednostranným prohlášením připojila organizace CESAER.

[8]               Tři přidružené země (Švýcarsko, Island a Norsko) byly analyzovány na základě svých dobrovolných příspěvků.

[9]               http://ec.europa.eu/research/era/docs/en/voluntary_guidelines.pdf.

[10]             Pracovní dokument útvarů Komise „ERA Facts and Figures“ (Fakta a čísla o EVP), s. 14–15.

[11]             V letech 2007 až 2012 obdržely členské státy příspěvek EK ve výši přibližně 29,4 miliardy EUR a přidružené země ve výši 2,9 miliardy EUR.

[12]             COM(2013) 494 final.

[13]             CERN, EFDA-JET, EMBL, ESA, ESO, ESRF, evropské XFEL a ILL.

[14]             Pracovní dokument útvarů Komise „ERA Facts and Figures“ (Fakta a čísla o EVP), s. 17.

[15]             Studie JOREP (Evropské programy společného a otevřeného výzkumu) pro Evropskou komisi, 2013.

[16]             KOM(2007) 723 v konečném znění.

[17]             Např. Výzkumné infrastruktury v EVP, Fórum organizace členů Evropského sociálního fondu (ESF), březen 2013.

[18]             Pracovní dokument útvarů Komise „ERA Facts and Figures“ (Fakta a čísla o EVP), s. 18.

[19]             Tamtéž, s. 21–22.

[20]             Např. „Money follows Researcher“ (finanční prostředky jsou vázány na výzkumného pracovníka) a „Money follows Cooperation Line“ (finanční prostředky jsou vázány na linii spolupráce).

[21]             http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/e-library/documents/policies/immigration/study-or-training/docs/students_and_researchers_proposal_com_2013_151_cs.pdf.

[22]             Závěry Rady o modernizaci vysokoškolského vzdělávání, 11/2011, http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/11/st16/st16746.cs11.pdf.

[23]             She Figures 2012: zastoupení žen mezi absolventy doktorských programů v EU činí 46 %, mezi výzkumnými pracovníky 33 %, mezi vedoucími akademickými pracovníky 20 %; nerovnováha žen a mužů je výraznější v oblasti rozhodování, kde podíl žen mezi vedoucími institucí činí 15,5 % a mezi rektory vysokoškolských institucí 10 %.       http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/she-figures-2012_en.pdf

[24]             Pracovní dokument útvarů Komise „ERA Facts and Figures“ (Fakta a čísla o EVP), s. 26.

[25]             Tamtéž, s. 28.

[26]             Tamtéž, s. 32.

[27]             Pracovní dokument útvarů Komise „ERA Facts and Figures“ (Fakta a čísla o EVP), s. 29–30.

[28]             COM(2012) 497, http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/137346.pdf

[29]             Článek 179 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[30]             Usnesení Rady o poradní činnosti ve prospěch EVP, 31.5.2013.

[31]             V roce 2013 se konaly semináře vzájemného učení o konkurenčním financování a synergii mezi strukturálními fondy a programem Horizont 2020. Předpokládá se seminář podporovaný EK, který se bude věnovat vnitrostátním strategiím k vyškolení dostatečného počtu výzkumných pracovníků, aby byly splněny vnitrostátní cíle výzkumu a vývoje.

[32]             Dokument EUCO 2/1/11.