OBSAH

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK. 1

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF. 2

ČÁST I – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ 7

1........... FINANČNÍ VÝKAZY 8., 9. A 10. EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU. 8

1.1........ 8., 9. A 10. ERF: SOUHRNNÁ ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY, VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 8

1.2........ 8. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 12

1.3........ 9. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 15

1.4........ 10. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 18

1.5........ PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 8., 9. A 10. ERF. 21

2........... ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ 41

2.1........ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY. 44

2.2........ SOUHRNNÁ ZÁVĚRKA. 47

2.3........ DALŠÍ ÚDAJE O SPRÁVĚ PROSTŘEDKŮ. 52

ČÁST II – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE. 54

3.1 ....... VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI K 31. PROSINCI 2011. 56

3.2........ VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012. 57

3.3........ VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012. 58

3.4........ VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012. 59

3.5........ PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM k 31. PROSINCI 2012. 60

PŘÍLOHA K ČÁSTI I — KAPITOLE 2 (ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ): STAV PODLE ZEMĚ A NÁSTROJE  89

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK

Roční účetní závěrky 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu za rok 2012 byly sestaveny v souladu s hlavou VIII finančního nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

Potvrzuji svou odpovědnost za to, že roční účetní závěrky 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu byly připraveny a předloženy v souladu s článkem 125 finančního nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond.

Schvalující osoba a EIB předložily všechny údaje potřebné pro sestavení účetních závěrek, jež poskytují přehled o aktivech a závazcích Evropských rozvojových fondů a o plnění rozpočtu, a zároveň zaručili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetních závěrek za potřebné, jsem nabyl přiměřené jistoty, že účetní závěrky poskytují ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Evropských rozvojových fondů.

                                                                                                               

(podpis)

Manfred Kraff

Účetní

                                                                                               

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

1.         SOUVISLOSTI

Evropská unie spolupracuje v oblasti rozvoje s mnoha rozvojovými zeměmi. Hlavním cílem je podpora hospodářského a sociálního rozvoje se zvláštním důrazem na omezení a zmírnění chudoby v dlouhodobém horizontu, a to prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím. Za tímto účelem Unie spolu s partnerskými zeměmi vypracovává strategie pro spolupráci a k jejich provedení uvolňuje finanční prostředky. Tyto prostředky přidělované Unií na rozvoj pocházejí ze tří zdrojů:

– rozpočtu Evropské unie,

– Evropského rozvojového fondu,

– Evropské investiční banky.

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany Unie určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc, omezenou původně na země Afriky, které v té době byly stále koloniemi a s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu Evropské unie. Je financován členskými státy, podléhá vlastnímu finančnímu nařízení a je řízen zvláštním výborem. Evropská komise odpovídá za finanční plnění operací prováděných se zdroji ERF a Evropská investiční banka (EIB) spravuje investiční nástroj.

V období 2008 až 2013 bude geografická pomoc poskytovaná státům AKT a ZZÚ i nadále financována hlavně prostřednictvím ERF. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly dohod či úmluv o partnerství. Každý ERF se řídí vlastním finančním nařízením, jež ukládá povinnost vypracovat finanční výkazy. Finanční výkazy se proto připravují samostatně u každého ERF pro tu část, kterou spravuje Evropská komise. Finanční výkazy se předkládají rovněž v souhrnné podobě, která poskytuje celkový přehled finančního stavu zdrojů, za něž Evropská komise odpovídá.

V rámci dohody z Cotonou byl zřízen investiční nástroj. Tento investiční nástroj spravuje Evropská investiční banka a používá se na podporu rozvoje soukromého sektoru ve státech AKT, kde jsou z něj financovány především (nikoli však výlučně) soukromé investice. Nástroj je navržen jako obnovitelný fond, aby splátky úvěrů mohly být opětovně investovány do dalších operací; nástroj se tedy sám obnovuje a je finančně nezávislý. Vzhledem k tomu, že investiční nástroj není spravován Evropskou komisí, není konsolidován v první části roční účetní závěrky obsahující finanční výkazy 8., 9. a 10. ERF a související zprávu o finančním plnění. Finanční výkazy investičního nástroje jsou uvedeny ve zvláštní části ročních účetních závěrek (část 2), aby tak poskytly úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF. 10. ERF zahrnuje období 2008 až 2013 a jeho celkový rozpočet činí 22 682 milionů EUR. Z této částky je 21 966 milionů EUR přiděleno zemím AKT, 286 milionů EUR ZZÚ a 430 milionů EUR Komisi jako výdaje na podporu programování a čerpání ERF[1].

2.         JAK JE ERF FINANCOVÁN ?

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16 prosince 2005 přijala finanční výhled na období 2007 až 2013. V této souvislosti bylo rozhodnuto, že zeměpisná spolupráce se státy AKT nebude začleněna do rozpočtu Evropské unie (rozpočtována), ale že v období 2008 až 2013 bude nadále financována prostřednictvím existujícího mezivládního ERF.

Rozpočet Evropské unie je roční a podle zásady ročního rozpočtu jsou příjmy a výdaje plánovány a schvalovány na dobu jednoho roku. Na rozdíl od Evropské unie funguje ERF na víceletém základě. Každý ERF je uzavírán prostřednictvím vnitřní dohody členských států, která určuje celkové prostředky k provádění rozvojové spolupráce obvykle na dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou přidělovány na víceleté období, mohou být přidělené prostředky využity během celé doby trvání ERF. Absence ročního základu rozpočtu je zřejmá z rozpočtového výkaznictví, v němž je plnění rozpočtu Evropských rozvojových fondů posuzováno vzhledem k celkovým prostředkům.

Zdroji ERF jsou ad hoc příspěvky od členských států EU. Přibližně jednou za pět let se na mezivládní úrovni sejdou zástupci členských států, aby rozhodli o celkové částce, která bude fondu přidělena, a zkontrolovali jeho čerpání. Komise následně spravuje fond v souladu s rozvojovou politikou EU, kterou Rada na její návrh schvaluje.  Jelikož členské státy mají souběžně s unijní politikou i své vlastní politiky rozvojové pomoci, musí své politiky s EU koordinovat, tak aby byla zajištěna jejich komplementarita. Do roku 2010 byly příspěvky žádány od 15 zúčastněných členských států. V roce 2011 byly vyžádány první příspěvky na 10. ERF, jehož se účastní 27 členských států.

Některé prostředky z 10. ERF byly vyhrazeny na nepředvídané potřeby, ale většina je plánována v orientačních víceletých rámcích, především zeměpisných, ale i tematických, které jsou v současnosti stanoveny pro období 2008 až 2013. Komise tedy přijala strategické dokumenty pro jednotlivé země, regiony a v rámci AKT. Jejich plnění je každoročně sledováno a strategie jsou přezkoumávány v polovině (dokončeno) a na konci období (probíhá). Na základě těchto přezkumů v polovině a na konci období může Komise jménem Evropské unie přezkoumat strategie a rozdělení finančních prostředků podle aktuálních potřeb a výsledků příslušných států nebo regionů AKT.

Kromě výše uvedených příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek.

3.       JAK JSOU ZDROJE ERF SPRAVOVÁNY A VYNAKLÁDÁNY?

3.1      Operační výdaje

Operační výdaje ERF mají různou formu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány. V souladu s finančním nařízením spravuje Komise zdroje ERF s použitím těchto metod:

Decentralizované řízení: jedná se o případy, kdy Komise pověřuje větší či menší měrou, v závislosti na situaci dotčeného příjemce, některými úkoly plnění rozpočtu třetí země.

Centralizované řízení: týká se případů, kdy je rozpočet plněn přímo, útvary Komise, nebo nepřímo, kdy Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům odpovědným podle unijního nebo vnitrostátního práva, např. agenturám Evropské unie.

Společné řízení s mezinárodními organizacemi: podle této metody Komise svěřuje určité úkoly spojené s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

3.2      Různí účastníci finančních operací

Pověřená schvalující osoba odpovídá za celý proces řízení od stanovení způsobu, jak dosáhnout stanovených cílů politik, až po řízení zahájených činností z provozního i rozpočtového hlediska, včetně podpisu právních závazků, sledování výkonu, provádění plateb a v případě potřeby dokonce včetně zpětného inkasa prostředků.

Vedoucí delegace Evropské unie je odpovědný za styk mezi Komisí a vnitrostátními či regionálními orgány států AKT nebo ZZÚ přímo na místě. Úzce spolupracuje s vnitrostátními nebo regionálními schvalujícími osobami na vymezení prováděcí strategie a odvětvových politik, jakož i na přípravě, posuzování a přezkumu programů a projektů ERF.

Vnitrostátní schvalující osoba v přijímající zemi je vyšší státní úředník jmenovaný vládou jednotlivých zemí AKT / ZZÚ. Je představitelem orgánů své země ve všech fondem financovaných činnostech, které jsou řízeny Komisí a EIB. Tuto funkci většinou vykonává člen vlády, obvykle ministr plánování nebo financí. Vnitrostátní schvalující osoba plní správní, technické a finanční povinnosti spojené s řízením programů a projektů ERF.

Účetní Komise provádí platby a inkasní příkazy vydané schvalujícími osobami tohoto orgánu a odpovídá za správu pokladny, stanovování účetních pravidel a metod, potvrzování platnosti účetních systémů, vedení účtů a sestavování příslušných ročních účetních závěrek. Účetní je dále povinen schvalovat účetní závěrku a prohlásit, že poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace.

3.3      Správa zdrojů ERF

Většina finančních zdrojů přidělovaných státům AKT a ZZÚ prostřednictvím ERF má podobu grantů. Na počátku každého ERF informuje Evropská unie státy AKT a ZZÚ o přibližné výši příspěvků, které by měly mít po dobu trvání fondu k dispozici. Prostředky jsou přidělovány na základě potřeb a kritérií výkonnosti jednotlivých zemí.

Na vnitrostátní úrovni jsou strategické dokumenty pro jednotlivé země vypracované dotyčnými státy AKT a Komisí. Jsou vypracovávány po předchozích konzultacích s širokým spektrem aktérů včetně nestátních subjektů, místních orgánů a případně parlamentů států AKT. Tento strategický dokument je nástrojem stanovení prioritních činností a budování vlastní odpovědnosti místních aktérů za programy spolupráce.

Následně je vypracován národní orientační program, který vychází z rozvojových cílů a priorit vyjádřených ve strategickém dokumentu a je s nimi v souladu. Tento program vymezuje odvětví a oblasti, které obdrží pomoc, vysvětluje, jakým způsobem pomoc splní svůj cíl, a upřesňuje harmonogram plnění programu. Strategické dokumenty pro jednotlivé země a národní orientační programy podléhají ročnímu a střednědobému přezkumu a přezkumu na konci období ERF. Je–li třeba, provádějí se v něm během doby jeho platnosti vylepšení a změny.

3.4      Závazky k uvolnění ze zdrojů ERF

Žádné zdroje ERF nesmí být vynaloženy, dokud Komise a zamýšlený příjemce prostředků ERF neuzavřou písemný právní závazek. Písemným právním závazkem může být smlouva o grantu, smlouva o poskytování služeb či jiná smlouva uzavřená se subjekty odpovědnými podle soukromého práva, např. nevládními organizacemi nebo hospodářskými subjekty, nebo jím mohou být správní nebo finanční ujednání uzavřená Komisí se subjekty odpovědnými podle mezinárodního práva veřejného, například státy a jejich veřejnoprávními subjekty nebo mezinárodními organizacemi s vlastní právní subjektivitou a způsobilostí k právním úkonům.

Před přijetím jakéhokoli právního závazku vůči třetí straně musí být daná činnost schválena rozpočtovou položkou s dostatečnými prostředky. Je–li tato podmínka splněna, musí být v rozpočtu vyhrazeny požadované prostředky prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému. Tato skutečnost však nemá žádný dopad na obecné účty (nebo na hlavní knihu), protože dosud nevznikly žádné náklady. Je tomu tak proto, že účetní systém ERF se skládá ze dvou samostatných, přitom ale spojených prvků:

a) rozpočtových účtů, které podávají podrobný obraz plnění rozpočtu, a

b) obecných účtů, které se používají k přípravě rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Rozpočtové účty zobrazují závazky a provedené platby. Jsou založeny na zásadě hotovostního účetnictví, podle níž je nákladová nebo výnosová položka zapsána do účetních knih až po přidělení, vyplacení či obdržení hotovosti. Tento druh účetnictví je typický pro veřejný sektor, jenž se tradičně zaměřoval na rozpočet a jeho plnění.

Obecné účty (založené na zásadě akruálního účetnictví) zobrazují všechny výnosy a náklady v rozpočtovém roce (a tedy hospodářský výsledek) a stanovují finanční situaci ERF v podobě rozvahy aktiv a pasiv k 31. prosinci daného roku.

3.5      Provádění plateb

Žádnou platbu nelze provést, dokud schvalující osoba neschválí rozpočtový závazek.

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozděleno na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost neboli záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije k účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo je vrácena – pokud příjemci nevznikly způsobilé náklady, je povinen zálohu předběžného financování vrátit ERF. Vyplacené předběžné financování tedy není definitivním nákladem, dokud nejsou splněny příslušné smluvní podmínky, a proto se po provedení počáteční platby zaznamenají do rozvahy jako aktivum. Částka zálohového aktiva se sníží (na nulu nebo částečně) po schválení výše způsobilých výdajů (které se ve výkazu zisku a ztráty vykáží jako náklady) a vrácených příslušných částek.           

Na konci roku je nutno posoudit způsobilé náklady vzniklé příjemcům finančních prostředků z ERF, které ještě nebyly oznámeny. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco odhadované nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Tyto částky se vykazují v krátkodobých závazcích, tak aby nedocházelo k nadhodnocování majetku a závazků.

3.6      Zpětné inkaso neoprávněně vyplacených prostředků

Způsobilost výdajů z ERF se ověřuje na základě podkladů, jež jsou stanoveny v platných předpisech nebo podmínkách jednotlivých grantů. V zájmu optimalizace vztahu mezi náklady a přínosem systémů kontroly bývají kontroly podkladů u závěrečných žádostí podrobnější než u průběžných žádostí o platby, a mohou tak vést ke zjištění chyb v průběžných platbách, jež jsou opraveny úpravou konečné platby. Navíc je Komise oprávněna během provádění financované akce či zpětně (ex post) kontrolovat řádnost podkladů přímo v prostorách žadatele. Chyby zjištěné během prováděcího období mohou být opraveny tím, že se upraví částky, na něž znějí následné žádosti. Chyby zjištěné ex post jsou opraveny vydáním inkasního příkazu.

4.         ROČNÍ VÝKAZY

4.1      Roční účetní závěrka

Za sestavení roční účetní závěrky odpovídá účetní, který také ručí za to, že tato závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace ERF.

Roční účetní závěrka má tyto části:

            Část I: Prostředky spravované Evropskou komisí

– Finanční výkazy 8. 9. a 10. Evropského rozvojového fondu

– Zpráva o finančním plnění 8. 9. a 10. Evropského rozvojového fondu

            Část II: Prostředky spravované Evropskou investiční bankou

– Finanční výkazy investičního nástroje

Finanční výkazy investičního nástroje jsou uvedeny ve zvláštní části účetní závěrky, aby tak poskytly úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF.

Poté, co Účetní dvůr provede audit roční účetní závěrky, přijme ji Komise do 31. července následujícího roku a předloží ji Radě a Parlamentu pro udělení absolutoria.

4.2      Výroční zpráva o činnosti

Schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. V této výroční zprávě informuje o výsledcích politiky a také v ní vyjádří přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti popsané v její zprávě byly využity k jejich zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

5.         AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1      Audit

Roční účetní závěrku ERF a hospodaření se zdroji kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr, který pro Radu a Evropský parlament vypracovává výroční zprávu. Hlavním úkolem Účetního dvora je provést nezávislý externí audit roční účetní závěrky ERF. V rámci své činnosti Účetní dvůr vydává:

1) výroční zprávu, ve které podrobně popisuje svá zjištění ohledně roční účetní závěrky a uskutečněných transakcí,

2) výrok i) o spolehlivosti účetní závěrky a ii) o legalitě a správnosti uskutečněných transakcí, který je založený na provedených auditech a zveřejněný ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti,

3) zvláštní zprávy, v nichž jsou uvedena zjištění auditů zaměřujících se na konkrétní oblasti řízení.

Účetní dvůr má právo nahlížet do všech dokumentů, které v průběhu auditu potřebuje. Provádí kontrolu všech oblastí činnosti ERF až na úroveň ověřování legality a správnosti jednotlivých operací a plateb. Kontroluje také samotnou roční účetní závěrku, ověřuje jednotlivé rozvahové položky a položky výkazu zisku a ztráty, jakož i celkovou prezentaci finančních výkazů. Účetní dvůr tak může vydat výrok nejen k uvedeným číselným údajům, ale také k stávajícímu systému a kontrolním mechanismům.

5.2      Absolutorium

Závěrečnou kontrolou je absolutorium za finanční správu zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Orgánem příslušným pro udělení absolutoria ERF je Evropský parlament. To znamená, že po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi absolutorium za finanční správu zdrojů ERF v předcházejícím rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky Účetním dvorem, jeho výroční zprávy (která obsahuje prohlášení o věrohodnosti) a odpovědí Komise a rovněž z následných otázek a dalších žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický rozměr externí kontroly finančního plnění a je rozhodnutím, kterým Evropský parlament na doporučení Rady "zprostí" Komisi odpovědnosti za finanční správu zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Proces absolutoria může skončit jednou z těchto možností: udělením, nebo odložením absolutoria. Při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout. Komise následně vypracuje zprávu o přijatých opatřeních a akční plán a obojí zašle Parlamentu a Radě.

ČÁST I – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ[2]

1.           FINANČNÍ VÝKAZY 8., 9. A 10. EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU        

1.1         8., 9. A 10. ERF: SOUHRNNÁ ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY, VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

SOUHRNNÁ ROZVAHA 8., 9. A 10. ERF    

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.1 || 438 || 380

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 1 334 || 1 175

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 70 || 111

|| Peníze a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 690 || 1 224

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 2 532 || 2 891

|| || || ||

|| DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.6 || (40) || –

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (1 057) || (1 033)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (1 097) || (1 033)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 1 435 || 1 858

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 29 579 || 26 979

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || 2 252 || 2 252

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (27 374) || (24 674)

|| Roční hospodářský výsledek || || (3 023) || (2 700)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 1 435 || 1 858

SOUHRNNÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 8., 9. a 10. ERF

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 124 || 99

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Operační náklady || 3.2 || (3 017) || (2 702)

Správní náklady || 3.3 || (107) || (75)

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || (3 001) || (2 679)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (22) || (20)

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (22) || (21)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || (3 023) || (2 700)

SOUHRNNÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 8., 9. a 10. ERF  

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

Roční hospodářský výsledek || || (3 023) || (2 700)

|| || ||

PROVOZNÍ ČINNOSTI || 4.2 || ||

Řádné příspěvky členských států || || 2 606 || 3 238

Příspěvky na spolufinancování || || 19 || 7

(Odúčtování) ztrát z odpisů pohledávek || || 4 || 6

|| || ||

(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování || || (58) || (28)

(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování || || (159) || (79)

(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek[3] || || 31 || 14

Zvýšení/(snížení) dlouhodobých závazků || || 40 || –

Zvýšení/(snížení) krátkodobých závazků[4] || || 6 || (42)

|| || ||

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY || || (534) || 417

|| || ||

ČISTÉ ZVÝŠENÍ/(SNÍŽENÍ) PENĚZ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ || || (534) || 417

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku || 2.5 || 1 224 || 808

Peníze a peněžní ekvivalenty na konci roku || 2.5 || 690 || 1 224

SOUHRNNÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 8., 9. a 10. ERF      

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 45 691 || 21 812 || 23 879 || (24 674) || 2 252 || 1 458

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (3 100) || 3 100 || – || – || 3 100

 Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (2 700) || – || (2 700)

 ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 45 691 || 18 712 || 26 979 || (27 374) || 2 252 || 1 858

 Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 600) || 2 600 || – || – || 2 600

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (3 023) || – || (3 023)

 ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 45 691 || 16 112 || 29 579 || (30 396) || 2 252 || 1 435

1.2         8. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 8. ERF     

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 38 || 70

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 1 || 4

|| Spojovací účty || 2.4 || 345 || 387

|| || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 384 || 461

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (22) || (29)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (22) || (29)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 361 || 432

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 12 840 || 12 840

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || (2 354) || (2 276)

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (10 132) || (10 042)

|| Roční hospodářský výsledek || || 7 || (90)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 361 || 432

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 8. ERF     

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 58 || 40

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || 3.2 || (49) || (128)

|| || ||

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || 9 || (88)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (2) || (1)

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (2) || (2)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || 7 || (90)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 8. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 12 840 || – || 12 840 || (10 042) || (2 237) || 560

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || (38) || (38)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (90) || – || (90)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 12 840 || – || 12 840 || (10 132) || (2 276) || 432

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || (78) || (78)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || 7 || – || 7

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 12 840 || – || 12 840 || (10 125) || (2 354) || 361

1.3         9. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 9. ERF

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.1 || 119 || 191

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 447 || 569

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 58 || 87

|| Spojovací účty || 2.4 || 1 919 || 2 557

|| Peníze a peněžní ekvivalenty || 2.5 || – || 6

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 2 543 || 3 410

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (375) || (315)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (375) || (315)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 2 168 || 3 096

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 11 699 || 11 699

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || 4 126 || 4 227

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (12 830) || (11 932)

|| Roční hospodářský výsledek || || (827) || (898)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 2 168 || 3 096

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 9. ERF

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 49 || 49

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Operační náklady || 3.2 || (856) || (924)

Správní náklady || 3.3 || (1) || (3)

|| || ||

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || (809) || (879)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (18) || (19)

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (18) || (19)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || (827) || (898)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 9. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 11 699 || 660 || 11 039 || (11 932) ||   4 157 || 3 263

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (660) || 660 || – || – || 660

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || 70 || 70

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (898) || – || (898)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 11 699 || – || 11 699 || (12 830) || 4 227 || 3 096

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || (100) || (100)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (827) || – || (827)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 11 699 || – || 11 699 || (13 657) || 4 126 || 2 168

1.4         10. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 10. ERF

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.1 || 319 || 189

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 849 || 536

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 11 || 20

|| Peníze a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 690 || 1 218

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 1 869 || 1 963

|| || || ||

|| DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.6 || (40) || –

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (660) || (689)

|| Spojovací účty || 2.4 || (2 264) || (2 944)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (2 963) || (3 633)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || (1 095) || (1 670)

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 5 040 || 2 440

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || 479 || 301

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (4 411) || (2 699)

|| Roční hospodářský výsledek || || (2 203) || (1 712)

|| ČISTÁ AKTIVA || || (1 095) || (1 670)

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 10. ERF

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 18 || 10

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Operační náklady || 3.2 || (2 112) || (1 650)

Správní náklady || 3.3 || (106) || (72)

|| || ||

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || (2 201) || (1 712)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (2) || 0

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (2) || (1)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || (2 203) || (1 712)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 10. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 21 152 || 21 152 || – || (2 699) || 333 || (2 366)

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 440) || 2 440 || – || – || 2 440

Převody z 8. a 9. ERF || – || – || – || – || (32) || (32)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (1 712) || – || (1 712)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 21 152 || 18 712 || 2 440 || (4 411) || 301 || (1 670)

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 600) || 2 600 || – || – || 2 600

Převody z/do 8. a 9. ERF || – || – || – || – || 178 || 178

 Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (2 203) || – || (2 203)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 21 152 || 16 112 || 5 040 || (6 614) || 479 || (1 095)

1.5         PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 8., 9. A 10. ERF     

1.         VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.     PRÁVNÍ PŘEDPISY A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Finanční výkazy jsou sestaveny v souladu s finančním nařízením platným pro 10. ERF. V souladu s článkem 121 tohoto nařízení se finanční výkazy sestavují podle zásad akruálního účetnictví.

Tyto finanční výkazy byly sestaveny v souladu s účetními pravidly a metodami ERF vypracovanými na základě mezinárodních standardů účetnictví pro veřejný sektor (IPSAS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy veřejného sektoru (IPSASB), nebo případně mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB). Účetní metody, které přijal účetní ERF, se použily na tu část zdrojů ERF, za jejíž finanční správu odpovídá Evropská komise.

Účetní ERF předá předběžnou účetní závěrku Účetnímu dvoru k auditu vždy do 31. března následujícího roku. Účetní dvůr musí poté zaslat Komisi vyjádření k této závěrce do 15. června (článek 125). Komise na základě tohoto vyjádření schválí konečnou účetní závěrku do 31. července a zašle ji Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Závěrka se pak spolu s prohlášením o věrohodnosti, které vydá Účetní dvůr k té části zdrojů ERF, za jejíž finanční správu odpovídá Komise, zveřejní do 15. listopadu v Úředním věstníku.

1.2.     ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytnout informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro širokou skupinu uživatelů. V případě takové veřejnoprávní účetní jednotky, jakou je ERF, mají výkazy poskytnout zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se zdroji, které jí byly svěřeny.

Finanční výkazy podávají věrný a poctivý obraz pouze tehdy, pokud poskytují příslušné informace, které popisují povahu a rozsah činností organizace, vysvětlují financování a uvádějí konečné údaje o operacích jasným a srozumitelným způsobem, který umožňuje srovnání účetních období. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Účetní systém ERF se skládá z obecných a rozpočtových účtů. Rozpočtové účty poskytují podrobný obraz plnění rozpočtu. Vycházejí ze zásady hotovostního účetnictví. Obecné účty umožňují přípravu finančních výkazů, jelikož vykazují všechny výdaje a příjmy za účetní období podle zásad akruálního účetnictví a jsou určeny ke stanovení finanční situace v podobě rozvahy k 31. prosinci.

Podle článku 120 finančního nařízení 10. ERF se pro vypracování finančních výkazů používají účetní zásady:

– kontinuity činnosti,

– opatrnosti,

– stálosti účetních metod,

– srovnatelnosti informací,

– významnosti,

– zákazu kompenzace,

– přednosti skutečnosti před vnějším zdáním,

– účetnictví na akruální bázi.

1.3.     ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

1.3.1.  Funkční měna a měna účetní závěrky

Finanční výkazy uvádějí údaje v milionech eur, přičemž euro je funkční měnou a měnou účetní závěrky ERF.

1.3.2.  Měna a základ pro přepočet

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kursů platných v den uskutečnění transakce. Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují kursové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizích měnách a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů na konci účetního období.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných 31. prosince:   

Měna || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011 || Měna || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

XOF || 655,957 || 655,957 || KES || 113,460 || 109,362

XAF || 655,957 || 655,957 || BIF || 2037,95 || 1780,23

NGN || 206,074 || 204,185 || SLL || 5709,56 || 5663,54

PGK || 2,76702 || 2,81057 || TZS || 2077,48 || 2058,31

HTG || 56,2987 || 53,2461 || UGX || 3508,51 || 3181,89

GNF || 9250,40 || 9155,86 || MGA || 2981,70 || 2870,88

MWK || 439,917 || 213,286 || SZL || 11,1727 || 10,4830

1.3.3.  Používání odhadů

V souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše rezerv, snížení hodnoty pohledávek a výdaje příštích období. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se promítnou do období, v němž jsou zjištěny.

1.4.     ROZVAHA

1.4.1   Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije k účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé náklady, je povinen zálohu předběžného financování vrátit ERF. Částka předběžného financování se sníží (na nulu nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, zúčtované způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají, v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se příjmy z naběhlých úroků odhadnou na základě nejspolehlivějších informací.

1.4.2   Pohledávky z obchodního styku

Pohledávky z obchodního styku jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce z obchodního styku se vytvoří v případě, existuje–li objektivní předpoklad, že nebude možné inkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše této opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva, která odpovídá současné hodnotě očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných tržní úrokovou sazbou pro podobné dlužníky. Zaúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané inkasní příkazy, na které se nevztahuje zvláštní opravná položka. Tato obecná opravná položka vychází z historické ztrátovosti. Opravná položka se vykazuje ve výkazu zisku a ztráty.

1.4.3   Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou vykazovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, bankovní vklady na viděnou a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností nepřesahující tři měsíce.

1.4.4   Závazky z obchodního styku

Významná část těchto závazků ERF nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi o proplacení nákladů, jež podávají příjemci grantů nebo jiných finančních prostředků ERF. Jako závazky z obchodního styku jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují ve své schválené a způsobilé výši.

Závazky z nákupu zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši. Odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení.

1.4.5   Rezervy

Rezervy jsou tvořeny tehdy, má-li ERF současný právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Výše rezerv se rovná nejvhodnějšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění současného závazku ke dni jejich vykázání.

1.4.6   Příjmy, výdaje, náklady a výnosy příštích období

Základním prvkem akruálního účetnictví je účtování transakcí v rozpočtovém roce, s nímž souvisejí. Tento postup je označován jako oddělování účetních období v rámci účetní uzávěrky. Zejména je nutno posoudit způsobilé náklady vzniklé příjemcům finančních prostředků ERF, které ještě nebyly ERF nahlášeny (výdaje příštích období). A naopak, některé platby provedené v probíhajícím rozpočtovém roce souvisí s následujícími obdobími (náklady příštích období) a je nutné je identifikovat a účetně zachytit v příslušném následujícím období (příslušných následujících obdobích).

Podle účetních pravidel ERF se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech v období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není–li ke konci roku vystavena faktura, ale ERF poskytl službu nebo dodal zboží či existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

A dále, pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.5.     VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

1.5.1   Výnosy

Rozpočet Evropského rozvojového fondu nevykazuje žádné příjmy, jelikož řádné příspěvky od členských států jsou považovány za kapitál fondu. Výnosy tak zahrnují zpětně inkasované výdaje a úrokové výnosy.

Zpětně inkasované výdaje

V případě operací, jež zakládají nárok na vrácení výdajů dříve uhrazených z ERF konečnému příjemci nebo třetí zemi, jsou vystavovány inkasní příkazy a je stanovováno snížení následných plateb. Jejich účetní zachycení vypadá následovně:

– Zpětně inkasované výdaje: vystavený inkasní příkaz se stává pohledávkou, která je ve výkazu zisku a ztráty zachycena jako výnos v daném roce, nebo

– Zpětně inkasované částky předběžného financování: v tomto případě je částka vykázána v rozvaze v položce předběžného financování.

Výnosové úroky

Výnosové úroky se vykazují ve výkazu zisku a ztráty pomocí metody efektivní úrokové sazby. Tyto úroky zahrnují obdržený nebo splatný úrok z peněžních zůstatků a vkladů na viděnou na účtech v komerčních bankách a z prodlení s úhradou nároků ERF. Výnosové úroky se zaúčtovávají tak, jak nabíhají.

1.5.2   Náklady

Náklady na směnné transakce související s nákupem zboží a služeb se zachycují po jejich dodání nebo poskytnutí a akceptaci. Oceňují se v původní fakturované ceně.

Náklady na transakce, jež nemají povahu směny, tvoří většinu nákladů ERF. Souvisejí s převody na příjemce a jsou tří druhů: nárokové částky, převody podle dohod a granty a nakonec příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením či jiným právním předpisem) nebo byla podepsána smlouva, která převod povoluje, pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo o proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Nákladové úroky

Nákladové úroky se vykazují ve výkazu zisku a ztráty pomocí metody efektivní úrokové sazby. Nákladové úroky zahrnují úroky zaplacené či splatné a zaúčtovávají se tak, jak nabíhají.

1.6.     PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.6.1   Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou ERF. Podmíněné aktivum je vykázáno, je–li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

Podmíněná aktiva se posuzují ke každému rozvahovému dni, tak aby finanční výkazy náležitě zachycovaly skutečný vývoj. Pokud je téměř jisté, že dojde k přílivu ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu a pokud lze hodnotu aktiva spolehlivě ocenit, zaúčtuje se aktivum a související výnosy ve finančních výkazech za období, v němž ke změně došlo.

Záruky jsou možná aktiva, která vyplývají z minulých událostí a jejichž existenci potvrdí existence či neexistence předmětu záruky. Záruky tudíž mohou splňovat podmínky k tomu, aby byly vykazovány jako podmíněná aktiva. Záruka je vypořádána, když již neexistuje předmět záruky. Záruka je realizována, jsou–li splněny podmínky pro výzvu, aby ručitel platil.

1.6.2   Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou ERF, nebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl vykázán, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos, anebo, v málo pravděpodobném případě, není výši závazku možné dostatečně spolehlivě ocenit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

Podmíněné závazky se ke každému rozvahovému dni oceňují s cílem určit, zda se odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos stal pravděpodobným. Stane–li se pravděpodobným, že v souvislosti s položkou, s níž se nakládá jako s podmíněným závazkem, bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos, vytvoří se ve finančních výkazech za období, v němž došlo ke změně pravděpodobnosti, rezerva.

2.         PŘÍLOHY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1      PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Předběžné financování || – || 119 || 319 || 438 || 380

CELKEM || – || 119 || 319 || 438 || 380

Řada smluv umožňuje uhrazení záloh před zahájením prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb. V některých případech se v platebním kalendáři smlouvy počítá s předběžnými platbami na základě zpráv o pokroku. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Proto, je–li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného inkasa či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva.

Zvýšení dlouhodobého předběžného financování o 58 milionů EUR (ve srovnání se stavem k 31. 12. 2011) lze vysvětlit hlavně zvýšením dlouhodobého předběžného financování projektů v rámci PIR[5] (97 milionů EUR), projektů uvnitř AKT (42 milionů EUR) a grantů PIN[6] (10 milionů EUR), které bylo kompenzováno snížením předběžného financování uvnitř AKT (73 milionů EUR) a správních nákladů (29 milionů EUR).

       

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.2      PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Předběžné financování (hrubé údaje) || 70 || 1 207 || 2 316 || 3 593 || 3 415

minus odhadované započtení předběžného financování || (32) || (760) || (1 468) || (2 259) || (2 240)

CELKEM || 38 || 447 || 849 || 1 334 || 1 175

Zvýšení čistého krátkodobého předběžného financování o 159 milionů EUR bylo způsobeno hlavně zvýšením předběžného financování nástrojů podpory grantů PIN (147 milionů EUR), projektů PIR (68 milionů EUR) a úlevami při splácení dluhu uvnitř AKT (39 milionů EUR). Toto zvýšení bylo částečně vykompenzováno snížením čistého předběžného financování odvětvové politiky (65 milionů EUR) a projektů v sociální oblasti uvnitř AKT (32 milionů EUR).

2.2.1 Jistoty získané za předběžné financování

Jistoty se požadují jako zajištění předběžného financování a uvolňují se po proplacení poslední žádosti o platbu učiněné v rámci projektu. Záruka má dvě různé hodnoty: „nominální“ a „průběžnou“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci jistoty. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování nebo následné zúčtování.

K 31. prosinci 2012 činila „nominální“ hodnota jistot, které ERF v souvislosti s předběžným financováním získal, 566 milionů EUR. „Průběžná“ hodnota těchto záruk činila 391 milionů EUR. K 31. prosinci 2011 to bylo 637 milionů EUR a 394 milionů EUR.

2.3      POHLEDÁVKY Z OBCHODNÍHO STYKU

|| || || || || v milionech EUR

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Pohledávky za zákazníky || 2.3.1 || 1 || 6 || 2 || 10 || 13

Pohledávky za členskými státy || 2.3.2 || – || – || 3 || 3 || 9

Příjmy a náklady příštích období || 2.3.3 || 0 || 51 || 6 || 57 || 89

CELKEM || || 1 || 58 || 11 || 70 || 111

2.3.1 Pohledávky za zákazníky

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Pohledávky za zákazníky || 5 || 19 || 3 || 26 || 27

–Opravná položka || (3) || (12) || (1) || (16) || (13)

CELKEM || 1 || 6 || 2 || 10 || 13

Jedná se o inkasní příkazy, které byly k 31. prosinci 2012 zaúčtovány jako zjištěné nároky k navrácení, jež dosud nejsou vykázány v jiných rozvahových položkách na straně aktiv. Konečný zůstatek inkasních příkazů představuje hodnotu vystavených, avšak ke konci roku neuhrazených inkasních příkazů.

Pohyby otevřených inkasních příkazů během účetního období jsou podrobně popsány níže:

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Otevřené inkasní příkazy na počátku roku || 6 || 19 || 1 || 25 || 18

Vystavené inkasní příkazy || 12 || 64 || 63 || 139 || 130

Uzavřené inkasní příkazy || (13) || (64) || (61) || (138) || (123)

Zaplaceno || (12) || (43) || (43) || (97) || (108)

Upuštění od inkasa (článek 73 fin. nař.) || – || (1) || – || (1) || (1)

Zrušeno || 0 || (3) || 0 || (4) || (2)

Započteno || (2) || (17) || (18) || (36) || (13)

Otevřené inkasní příkazy na konci roku || 5 || 19 || 3 || 26 || 25

2.3.2 Pohledávky za členskými státy

Pohledávky za členskými státy v 10. ERF ve výši 3 milionů EUR tvoří příspěvky na spolufinancování od Belgie, Španělska a Švédska.

2.3.3 Příjmy a náklady příštích období

Příjmy a náklady příštích období především zahrnují naběhlé úroky z částek předběžného financování. Do této položky jsou dále zahrnuty naběhlé úrokové výnosy z pozdních splátek příspěvků.

Snížení příjmů a nákladů příštích období lze vysvětlit nižšími naběhlými úroky z předběžného financování (viz bod 3.4).

2.4      SPOJOVACÍ ÚČTY

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

do/z 6. ERF || (2 065) || (214) || – || (2 279) || (2 279)

do/z 7. ERF || – || 2 279 || – || 2 279 || 2 279

do/z 8. ERF || – || (3 038) || 628 || (2 410) || (2 453)

do/z 9. ERF || 3 038 || – || (2 892) || 146 || (491)

do/z 10. ERF || (628) || 2 892 || – || 2 264 || 2 944

CELKEM || 345 || 1 919 || (2 264) || 0 || 0

V zájmu efektivity byl v 10. ERF zřízen jediný účet pokladní hotovosti pro všechny ERF. To vede k transakcím mezi jednotlivými ERF, které se vyrovnávají na styčných účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF.

Hlavní pohyby na styčných účtech v roce 2012 představují platby provedené z 10. ERF na plnění 8. a 9. ERF.

         

2.5      PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY[7]

|| || || || || v milionech EUR

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Peněžní prostředky na bankovních účtech || 2.5.1 || – || – || 687 || 687 || 1 211

Zajišťovací účty STABEX || 2.5.2 || – || – || 2 || 2 || 5

Bankovní účty pro spolufinancování || 2.5.3 || – || – || – || – || 8

Zvláštní fond pro Konžskou demokratickou republiku[8] || – || – || – || 1 || 1 || 1

CELKEM || || – || – || 690 || 690 || 1 224

2.5.1 Peněžní prostředky na bankovních účtech

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Zvláštní účty – finanční ústavy členských států || – || – || 633 || 633 || 1 129

Běžné účty – komerční banky || || || 54 || 54 || 80

Místní pověření plátci || – || – || 0 || 0 || 2

CELKEM || – || – || 687 || 687 || 1 211

Celkové snížení peněžních prostředků v bankách je vysvětleno především úrovní realizovaných plateb a vyšší úrovní plnění rozpočtu než v předchozím vykazovaném období.

Účty místních pověřených plátců se rozumí částky, které jsou uloženy na bankovních účtech ve státech AKT a v ZZÚ a používají se k platbám v místní měně na území přijímajícího státu/země/území. Tyto účty jsou vedeny v eurech nebo v měně členského státu Unie. S cílem dosáhnout centralizovanější správy plateb byly v roce 2012 uzavřeny 3 ze 4 zbývajících účtů místních pověřených plátců.

2.5.2 Zajišťovací účty STABEX

|| v milionech EUR

|| Zůstatek k 31. 12. 2012 || Zůstatek k 31. 12. 2011

Pobřeží slonoviny || 2 || 2

Malawi || – || 1

Ostatní země || 0 || 2

CELKEM || 2 || 5

STABEX je zkratka pro systém finančních náhrad Evropské unie na stabilizaci příjmů z vývozu zemí AKT. Tento systém byl poprvé zaveden úmluvou z Lomé (1975) s cílem zmírnit nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu zemědělských produktů. Zůstatek na zajišťovacích účtech STABEX představuje celkové finanční prostředky STABEX, které jsou k dispozici a které budou v budoucnu převedeny do příslušného přijímajícího státu AKT. Tento zůstatek je přidělen 10. ERF. V roce 2012 bylo uzavřeno osm zajišťovacích účtů STABEX v důsledku ukončování nástroje pomoci STABEX.

Kromě těchto prostředků existují další prostředky STABEX, které jsou v držení přijímajících států AKT. Jakmile se Komise a přijímající stát (AKT) dohodnou na způsobu využití těchto prostředků STABEX, podepíší spolu dohodu o převodu. V souladu s článkem 211 dohody z Lomé IV[9] (v revidovaném znění) se prostředky převedou na úročený zajišťovací účet se dvěma podpisovými právy (Evropská komise a přijímající stát) otevřený jménem státu AKT. Prostředky zůstanou na těchto účtech se dvěma podpisovými právy, dokud jejich převod na projekt není odůvodněn rámcem vzájemných povinností (FMO).

Schvalovací osoba Komise si podrží podpisové právo k účtu, aby se zajistilo, že prostředky budou vyplaceny řádným způsobem. Prostředky na účtech se dvěma podpisovými právy jsou majetkem státu AKT, a nevykazují se tedy na účtech ERF jako aktiva. Převody na tyto účty se vykazují jako platby STABEX.

V roce 2012 bylo do ERF vráceno 49 milionů EUR z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT podle článku 1.4 vnitřní dohody o 10. ERF[10]. Tyto prostředky byly převedeny především z Šalamounových ostrovů (12 milionů EUR), Pobřeží slonoviny (11 milionů EUR), Burundi (5 milionů EUR), Svatého Vincenta a Grenadiny (3 miliony EUR), Senegalu (3 miliony EUR), Malawi (3 miliony EUR), Ugandy (3 miliony EUR) a Burkiny Faso (2 miliony EUR). Tyto příjmy jsou zaúčtovány do provozních výnosů (nástroj pomoci STABEX) ve výkazu zisku a ztráty 8. ERF.

2.5.3 Bankovní účty pro spolufinancování

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Bankovní účty pro spolufinancování || – || – || – || – || 8

CELKEM || – || – || – || – || 8

Bankovní účty pro spolufinancování byly uzavřeny. Prostředky z nich, s výjimkou části určené na správní náklady, byly na základě pokynu schvalující osoby navráceny členským státům.   

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.6      ZÁVAZKY Z OBCHODNÍHO STYKU

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Spolufinancování – Závazky z obchodního styku || – || – || 40 || 40 || –

CELKEM || – || – || 40 || 40 || –

Závazky z obchodního styku ze spolufinancování ke konci roku 2012 se týkají 10. ERF.

Obdržené příspěvky na spolufinancování jsou vykazovány jako závazky z obchodního styku vůči členským a nečlenským státům, protože splňují kritéria podmíněných výnosů z transakcí, jež nemají povahu směny. ERF musí použít tyto příspěvky na poskytnutí služeb třetím stranám, v opačném případě musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit členským státům. Nevypořádané závazky z obchodního styku v rámci dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování minus náklady vzniklé v souvislosti s projektem. Dopad na čistá aktiva je nulový.

S cílem zlepšit vykazování závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování byly v roce 2012  částky rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé závazky. Zvýšení celkových závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování je vysvětleno v bodě 2.7.1.2.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.7      Závazky z obchodního styku

|| || || || || v milionech EUR 

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Krátkodobé závazky z obchodního styku || 2.7.1 || 4 || 67 || 138 || 209 || 399

Výdaje příštích období || 2.7.2 || 19 || 308 || 228 || 555 || 339

Odložený kapitálový vklad || 2.7.3 || – || – || 293 || 293 || 295

CELKEM || || 22 || 375 || 660 || 1 057 || 1 033

2.7.1 Krátkodobé závazky z obchodního styku

|| || || || || v milionech EUR

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Dodavatelé a další || 2.7.1.1 || 4 || 67 || 81 || 152 || 308

Závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování || 2.7.1.2 || – || – || 46 || 46 || 81

Ostatní závazky z obchodního styku || 2.7.1.3 || 0 || 0 || 12 || 12 || 10

CELKEM || || 4 || 67 || 138 || 209 || 399

Mezi krátkodobé závazky z obchodního styku jsou účtovány výkazy nákladů, které ERF obdržel v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se vykáže v okamžiku obdržení žádosti. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly odhadované způsobilé částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty

2.7.1.1 Dodavatelé a další

Pod touto položkou jsou vykazovány částky dlužné dodavatelům, jakož i částky dlužné veřejnoprávním institucím a třetím státům.

Snížení oproti předchozímu vykazovanému období o 157 milionů EUR se skládá především ze 75 milionů EUR, o které se snížily závazky vůči třetím státům, a z 37 milionů EUR, o které se snížily závazky vůči soukromým dodavatelům.

2.7.1.2 Závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování

S cílem zlepšit vykazování závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování byly v roce 2012  částky rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé závazky.  Ke snížení krátkodobých závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování došlo především v důsledku přeřazení 40 milionů EUR do dlouhodobých závazků z obchodního styku.

Celkově se dlouhodobé a krátkodobé závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování zvýšily o 5 milionů EUR. V roce 2012 byly získány nové příspěvky na spolufinancování od Německa (2 miliony EUR) a Kanady (2 miliony EUR). Zvýšení švédských závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování (8 milionů EUR) bylo částečně kompenzováno snížením španělských závazků a závazků vůči Spojenému království (v obou případech 2 miliony EUR) a zúčtováním italských závazků v rámci 9. ERF.

Závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování byly sníženy o 8 milionů EUR v rámci vykázání výnosů souvisejících se spolufinancovanými projekty (viz 3.1.3 a 3.2.2).

2.7.1.3 Ostatní závazky z obchodního styku

Ostatní závazky z obchodního styku zahrnují zejména nepřidělené peněžní příjmy a vrácené částky.

2.6.2 Výdaje příštích období

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Výdaje příštích období || 19 || 308 || 228 || 555 || 339

CELKEM || 19 || 308 || 228 || 555 || 339

Na konci roku jsou posouzeny způsobilé náklady vzniklé příjemcům finančních prostředků z ERF, které dosud nebyly oznámeny. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období.

Odhadované využití částek předběžného financování se vykazuje jako odhadované zúčtování předběžného financování (viz 2.2).

2.6.3 Odložený kapitálový vklad

|| || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Spojené království || – || – || 274 || 274 || 289

Irsko || – || – || 9 || 9 || 5

Litva || – || – || – || – || 1

Maďarsko || – || – || 10 || 10 || –

CELKEM || – || – || 293 || 293 || 295

Uvedená částka zahrnuje předem zaplacené příspěvky členských států.

ČISTÁ AKTIVA

2.8      SPLACENÝ KAPITÁL FONDU

|| || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM

Kapitál fondu || 12 840 || 11 699 || 21 152 || 45 691

Nesplacený kapitál fondu || – || – || (18 712) || (18 712)

Splacený kapitál fondu k 31. 12. 2011 || 12 840 || 11 699 || 2 440 || 26 979

|| || || ||

Kapitál fondu || 12 840 || 11 699 || 21 152 || 45 691

Nesplacený kapitál fondu || – || – || (16 112) || (16 112)

Splacený kapitál fondu k 31. 12. 2012 || 12 840 || 11 699 || 5 040 || 29 579

Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků členských států pro příslušný ERF stanovených vnitřními dohodami.

Nesplacený kapitál představují počáteční příspěvky, k jejichž úhradě dosud nebyly členské státy vyzvány.

Splacený kapitál fondu představuje částku počátečních příspěvků, k jejichž převedení na účty pokladny byly členské státy vyzvány v souladu s postupem stanoveným v článku 16 finančního nařízení pro 10. ERF.

Kapitál 8. a 9. ERF byl vyžádán a splacen v plném rozsahu.

Splacené a nesplacené kapitálové vklady jednotlivých členských států

|| || || || v milionech EUR

Příspěvky || % || Nesplacené v rámci 10. ERF k 31. 12. 2011 || Splacené v roce 2012 || Nesplacené v rámci 10. ERF k 31. 12. 2012

Rakousko || 2,41 || (451) || 63 || (388)

Belgie || 3,53 || (661) || 92 || (569)

Dánsko || 2,00 || (374) || 52 || (322)

Finsko || 1,47 || (275) || 38 || (237)

Francie || 19,55 || (3 658) || 508 || (3 150)

Německo || 20,50 || (3 836) || 533 || (3 303)

Řecko || 1,47 || (275) || 38 || (237)

Irsko || 0,91 || (170) || 24 || (147)

Itálie || 12,86 || (2 406) || 334 || (2 072)

Lucembursko || 0,27 || (51) || 7 || (44)

Nizozemsko || 4,85 || (908) || 126 || (781)

Portugalsko || 1,15 || (215) || 30 || (185)

Španělsko || 7,85 || (1 469) || 204 || (1 265)

Švédsko || 2,74 || (513) || 71 || (441)

Spojené království || 14,82 || (2 773) || 385 || (2 388)

Kypr || 0,09 || (17) || 2 || (15)

Česká republika || 0,51 || (95) || 13 || (82)

Estonsko || 0,05 || (9) || 1 || (8)

Maďarsko || 0,55 || (103) || 14 || (89)

Litva || 0,12 || (22) || 3 || (19)

Lotyšsko || 0,07 || (13) || 2 || (11)

Malta || 0,03 || (6) || 1 || (5)

Polsko || 1,3 || (243) || 34 || (209)

Slovinsko || 0,18 || (34) || 5 || (29)

Slovensko || 0,21 || (39) || 5 || (34)

Bulharsko || 0,14 || (26) || 4 || (23)

Rumunsko || 0,37 || (69) || 10 || (60)

CELKEM || 100,00 || (18 712) || 2 600 || (16 112)

Příspěvky na 10. ERF v roce 2012 byly splaceny. První tranše příspěvků členských států na rok 2013 byla splacena v listopadu 2012.

2.9      OSTATNÍ REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM

Zůstatek k 31. 12. 2010 || (2 237) || 4 157 || 333 || 2 252

Převod částek, u nichž byly zrušeny závazky, z 8. a 9. ERF do 10. ERF || (38) || (80) || 118 || 0

Převod z 10. do 9. ERF za účelem přidělení prostředků Jižnímu Súdánu na základě rozhodnutí Rady 2010/406/EU ||                       –   || 150 || (150) || 0

Zůstatek k 31. 12. 2011 || (2 276) || 4 227 || 301 || 2 252

Převod částek, u nichž byly zrušeny závazky, z 8. a 9. ERF do 10. ERF || (78) || (300) || 378 || 0

Převod z 10. do 9. ERF za účelem přidělení prostředků Jižnímu Súdánu na základě rozhodnutí Rady 2011/315/EU ||                        –   || 200 || (200) || 0

Zůstatek k 31. 12. 2012 || (2 354) || 4 126 || 479 || 2 252

Zůstatek k 31. 12. 2012 zahrnuje: || || || ||

– Prostředky přidělené Jižnímu Súdánu || –              || 350 || –                    || 350

Od vstupu 10. ERF v platnost v roce 2008 jsou všechny prostředky z titulu zrušení závazků z předchozích ERF převáděny do rezervního fondu 10. ERF. Tento rezervní fond může být přidělen na závazky pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 1.4 vnitřní dohody o 10. ERF.

V roce 2012 bylo do výkonnostní rezervy 10. ERF převedeno 78 milionů EUR a 300 milionů EUR prostředků z titulu zrušení závazků z 8. a 9. ERF a současně z výkonnostní rezervy 10. ERF bylo převedeno 200 milionů EUR do 9. ERF na přidělení prostředků Jižnímu Súdánu.[11]

3.         PŘÍLOHY K VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

3.1      PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Zpětné inkaso výdajů || 2 || 14 || 2 || 17 || 16

Zpětné inkaso prostředků na STABEX ||           49 || – || – || 49 || 26

Kursové zisky || 7 || 35 || 8 || 51 || 54

Provozní výnosy ze spolufinancování || – || – || 8 || 8 || 2

CELKEM || 58 || 49 || 18 || 124 || 99

3.1.1 Zpětné inkaso výdajů

V této položce jsou zaznamenány inkasní příkazy vystavené ERF a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví ERF a jejichž účelem je zpětné inkaso dříve vyplacených částek. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti. Je třeba uvést, že zpětné inkaso částek předběžného financování není zahrnuto do výnosů, ale je v rozvaze vykázáno v rámci předběžného financování.

Inkaso neoprávněně vyplacených částek

V roce 2012 byly vydány inkasní příkazy týkající se neoprávněně vyplacených částek ve výši 27 milionů EUR (v roce 2011 to bylo 12 milionů EUR). Z toho 11 milionů EUR se týkalo zpětného inkasa výdajů, a bylo proto zaúčtováno mezi provozní výnosy. 16 milionů EUR představovalo zpětné inkaso vyplaceného předběžného financování a bylo v rozvaze vykázáno jako zálohové aktivum.

Povahu inkasa neoprávněně vyplacených částek lze shrnout takto:

v milionech EUR ||

|| Výnosy || Předběžné financování || CELKEM ZA ROK 2012 || Výnosy || Předběžné financování || CELKEM ZA ROK 2011

Chyby || 1 || 1 || 2 || 2 || 1 || 3

Nesrovnalosti || 9 || 15 || 25 || 6 || 3 || 8

Oznámeno OLAF || 1 || – || 1 || 1 || – || 1

CELKEM || 11 || 16 || 27 || 8 || 4 || 12

3.1.2 Zpětné inkaso prostředků STABEX

V roce 2012 bylo do ERF vráceno 49 milionů EUR z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT podle článku 1.4 vnitřní dohody o 10. ERF[12]. Tyto prostředky byly převedeny především z Šalamounových ostrovů (12 milionů EUR), Pobřeží slonoviny (11 milionů EUR), Burundi (5 milionů EUR), Svatého Vincenta a Grenadiny (3 miliony EUR), Senegalu (3 miliony EUR), Malawi (3 miliony EUR), Ugandy (3 miliony EUR) a Burkiny Faso (2 miliony EUR). Tyto příjmy jsou zaúčtovány do provozních výnosů (nástroj pomoci STABEX) ve výkazu zisku a ztráty 8. ERF.

3.1.3 Provozní výnos ze spolufinancování

Provozní výnos ze spolufinancování představuje využité příspěvky (viz 3.2.2). Jelikož tyto příspěvky splňují kritéria podmíněných výnosů z transakcí, jež nemají povahu směny, vykazují se v souladu s tím, jak je realizován projekt spolufinancování.

3.2      PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Provozní náklady – nástroje pomoci || 41 || 812 || 2 085 || 2 938 || 2 633

Provozní náklady na spolufinancování ||  –     ||  –     || 8 || 8 || 2

Kursové ztráty || 8 || 39 || 20 || 66 || 61

Opravné položky k pohledávkám z obchodního styku || 0 || 6 || – || 6 || 7

CELKEM || 49 || 856 || 2 112     || 3 017 || 2 702

V roce 2012 Komise zlepšila svou metodiku odhadu výdajů příštích období. Bez tohoto vylepšení by provozní náklady namísto 3 017 milionů EUR dosahovaly 2 849 milionů EUR. Dopad na čistá aktiva by byl v téže výši (pokles o 168 milionů EUR), zejména v důsledku zvýšení výdajů příštích období (viz 2.7.2).

3.2.1 Provozní náklady – nástroje pomoci

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Programovatelná pomoc || 17 || 93 || 1 366 || 1 476 || 1 251

Makroekonomická podpora || – || 8 || – || 8 || 51

Odvětvová politika || 0 || 322 || 3 || 326 || 371

Úrokové subvence || 5 || – || – || 5 || 0

Projekty uvnitř AKT || – || 311 || 409 || 720 || 650

Pomoc při mimořádných událostech || – || 60 || 274 || 333 || 212

Pomoc uprchlíkům || 6 || – || – || 6 || 0

Rizikový kapitál || 1 || – || – || 1 || 19

STABEX || 4 || – || – || 4 || 12

Sysmin || 0 || – || – || 0 || (8)

Ostatní programy pomoci vztahující se k předchozím ERF || – || 10 || – || 10 || 24

Institucionální podpora || – || (1) || 33 || 32 || 8

Kompenzace za příjmy z vývozu || 7 || 10 || – || 18 || 42

Celkem || 41 || 812 || 2 085 || 2 938 || 2 633

Provozní náklady ERF pokrývají různé nástroje pomoci a mají různou formu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány.

3.2.2 Provozní náklady na spolufinancování

Jedná se o náklady vzniklé v souvislosti s projekty spolufinancování v roce 2012. Protože obdržené příspěvky na spolufinancování splnily kritéria podmíněných výnosů z transakcí, jež nemají povahu směny, byla odpovídající částka příspěvků zaúčtována jako provozní výnos (viz bod 3.1.3).

3.2.3 Opravné položky k pohledávkám z obchodního styku

Tato položka obsahuje zejména opravy předběžného financování a částky opravných položek / realizovaných ztrát v souvislosti s pohledávkami.

3.3      SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Správní náklady || – || 1 || 106 || 107 || 75

CELKEM || – || 1 || 106 || 107 || 75

Tato položka obsahuje podpůrné náklady, tj. správní náklady plynoucí z plánování a čerpání evropských rozvojových fondů. Jedná se o náklady na přípravu, monitorování a hodnocení projektů a na následná opatření, jakož i o náklady na počítačové sítě, technickou podporu apod.

3.4      VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Úrokové výnosy – evropské banky || – || 6 || 4 || 9 || 1

Úroky z předběžného financování || (2) || (24) || (6) || (32) || (21)

CELKEM || (2) || (18) || (2) || (22) || (20)

Úroky z předběžného financování se vykazují v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 3 a článku 8 finančního nařízení pro 10. ERF. Odúčtování přírůstku úroků z předběžného financování za rok 2011 vedlo k zápornému úrokovému výnosu v roce 2012.

4.         PŘÍLOHA K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1      ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost ERF generovat peníze a peněžní ekvivalenty a jeho potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o dopady nepeněžních transakcí a případného časového rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti nebo budoucnosti na provozní účely.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v měně účetní závěrky ERF (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

4.2      PROVOZNÍ ČINNOSTI

Výkaz peněžních toků ERF ukazuje pouze peněžní toky z provozních činností, protože ERF nevykonává žádné investiční ani finanční činnosti. Cílem provozních činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

5.         PODMÍNĚNÁ AKTIVA A ZÁVAZKY A DALŠÍ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

5.1      PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Záruky za plnění || 13 || 171 || 120 || 304 || 325

Záruky za zádržné || 6 || 107 || 74 || 188 || 197

Podmíněná aktiva týkající se soudních sporů || – || – || – || – || 1

CELKEM || 19 || 279 || 194 || 492 || 523

5.1.1 Záruky za plnění

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků ERF splnili závazky, které jim vyplývají ze smluv s ERF.

Snížení záruk za plnění o 21 milionů EUR představuje rozdíl mezi uvolněnými a nově přijatými zárukami. Většina uvolněných záruk spadala do 9. ERF a nové záruky byly rovněž přijaty především v rámci 9. ERF.

5.1.2 Záruky za zádržné

Záruky za zádržné se vztahují výlučně na stavební zakázky. Aby se zajistilo, že zhotovitel splní své závazky, obvykle se příjemcům neuvolní 10 % průběžných plateb. Tyto neuvolněné částky jsou zaúčtovány jako závazky z obchodního styku. Se souhlasem zadavatele může však zhotovitel předložit záruku za zádržné, která nahrazuje zadržené částky průběžných plateb. Takové přijaté záruky se vykazují jako podmíněná aktiva.

Snížení záruk za zádržné o 9 milionů EUR představuje rozdíl mezi uvolněnými zárukami a nově přijatými zárukami. Většina uvolněných záruk spadala do 9. ERF a nové záruky byly rovněž přijaty především v rámci 9. ERF.

5.2      DALŠÍ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

5.2.1 Závazky z titulu příslibů dosud nevykázané jako náklad

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Nevypořádané rozpočtové závazky, dosud nevyplacené || 103 || 938 || 4 601 || 5 642 || 5 594

Související částky zahrnuté do výkazu zisku a ztráty || (22) || (382) || (310) || (714) || (646)

CELKEM || 81 || 557 || 4 291 || 4 928 || 4 948

Nevypořádané rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2012 činily celkové nevypořádané rozpočtové závazky 5 642 milionů EUR. Částka vykázaná jako budoucí závazek k financování odpovídá rozdílu mezi těmito nevypořádanými rozpočtovými závazky a souvisejícími částkami, které byly ve výkazu zisku a ztráty za rok 2012 vykázány jako náklady, tj. částce 4 928 milionů EUR.

6.         ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik Evropského rozvojového fondu se týkají pokladních operací, které za účelem správy prostředků Evropského rozvojového fondu Evropská komise provádí jeho jménem.

6.1      POLITIKA ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVACÍ OPERACE

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací ERF jsou stanoveny nařízením Rady č. 215/2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond a ve vnitřní dohodě.

Z výše uvedeného nařízení vyplývají následující hlavní zásady:

– Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účet otevřený u centrální banky daného členského státu nebo u jím určené finanční instituce. Tyto příspěvky se na těchto účtech ponechají do doby, než je třeba provést platby z ERF.

– Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány v eurech a v jiných měnách, včetně méně známých.

– Bankovní účty otevřené Komisí jménem ERF nesmějí být přečerpány.

Podle článku 44 nařízení Rady č. 215/2008 Komise kromě zvláštních účtů zakládá jménem ERF další bankovní účty u finančních institucí (centrálních a komerčních bank) za účelem provádění plateb a ukládání jiných příjmů, než jsou příspěvky do rozpočtu od členských států (viz bod 6.4 níže).

Všechny komerční banky, u nichž se pro ERF zakládají jiné účty než výše uvedené „zvláštní účty“, jsou vybírány Komisí prostřednictvím výběrových řízení.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a využívají moderních informačních technologií. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady platí pro jednotlivé provozní oblasti a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

6.2      TRŽNÍ RIZIKO

6.2.1   Měnové riziko

Všechny příspěvky jsou vedeny v eurech a jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Pokladní operace ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

6.2.2   Úrokové riziko

Vzhledem k tomu, že si ERF nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Získává však úroky ze zůstatků na svých různých bankovních účtech. Komise proto jménem ERF zavedla opatření zajišťující, aby pravidelně připisovaný úrok odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Úroky ze zůstatků jednodenních vkladů na účtech komerčních bank jsou připisovány každodenně. Úročení zůstatků na takových účtech se provádí na základě variabilních tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů je úročení navázáno na sazbu EONIA (Euro Over Night Index Average) a upravuje se tak, aby odráželo veškeré pohyby této sazby. U některých jiných účtů je úročení navázáno na mezní sazbu ECB (tu používá ECB pro refinanční operace). ERF proto nepodstupuje žádné riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly zhodnocovány sazbami nižšími, než jsou sazby tržní.

6.3      ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Většina pokladních zdrojů ERF je v souladu s nařízením Rady č. 215/2008 vedena na „zvláštních účtech“ otevřených členskými státy za účelem plateb jejich příspěvků. Většina těchto účtů je vedena u ministerstev financí nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro ERF nejnižší riziko protistrany (jedná se o expozici vůči členským státům).

Pokud jde o pokladní zdroje ERF, jež jsou uloženy u komerčních bank za účelem provádění plateb, tyto účty se doplňují až v době, kdy je to třeba. Toto doplňování je automaticky řízeno pokladním systémem Komise pro správu hotovosti. Na každém účtu je ponechávána minimální hotovost, jež je přiměřená průměrné denní výši plateb z tohoto účtu. V důsledku toho jsou částky vedené na těchto účtech do druhého dne stále udržovány na nízké úrovni, takže ERF je vystaven omezenému riziku.

Navíc jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank, aby bylo riziko protistrany, jemuž je ERF vystaven, dále minimalizováno.

Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating agentury Moody P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních, řádně odůvodněných okolností může být vyžadován rating nižší.

6.4      RIZIKO LIKVIDITY

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje pro dané rozpočtové období vždy dosahovaly výše dostačující k provedení všech příslušných plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na platby v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF jsou nicméně rozděleny do tří částí hrazených v průběhu roku, přičemž platby vykazují určitou sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že pokladní zdroje budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, které mají být během každého měsíce provedeny, pokladna v Komisi a příslušná oddělení vydávající prostředky se navzájem pravidelně informují o stavu pokladny. Cílem tohoto postupu je zabezpečit, aby platby provedené v jakémkoli období nepřevýšily dostupné pokladní zdroje.

Kromě výše uvedeného se při denních pokladních operacích ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den k dispozici dostatečná likvidita.

7.         ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZENÝCH STRANÁCH

Nebyly zjištěny žádné transakce, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v této položce.

8.         UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni předání účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

9.         SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU A VÝSLEDKU ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

Roční hospodářský výsledek byl stanoven podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření je však založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky výnosů a nákladů.     

|| || v milionech EUR

|| 2012 || 2011

|| ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || (3 023) || (2 700)

|| ||

VÝNOSY || ||

 Nároky, které nemají vliv na rozpočtové hospodaření || (47) || (52)

Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím neinkasované || (8) || (3)

Nároky zjištěné v předchozích letech a inkasované v běžném roce || 14 || 10

Čistý vliv předběžného financování || 62 || 46

Čisté příjmy příštích období || (40) || (13)

|| ||

NÁKLADY || ||

Dosud neuhrazené náklady běžného roku || 38 || 98

Náklady minulých let uhrazené v běžném roce || (101) || (249)

Zrušení plateb || 7 || 17

Čistý vliv předběžného financování || (316) || (346)

Čisté výdaje příštích období || 204 || 317

|| ||

ROČNÍ VÝSLEDEK ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ || (3 209) || (2 874)

9.1 Sesouhlasení položek – výnosy

Rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům inkasovaným na základě nároků stanovených v průběhu roku a částkám inkasovaným na základě na základě nároků stanovených v minulých letech.

Nároky, které nemají vliv na rozpočtové hospodaření, jsou zaznamenávány do výkazu zisku a ztráty, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezervních fondů a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít pro závazky.

Pro účely sesouhlasení je třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak dosud neinkasované, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a inkasované v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý vliv předběžného financování se získá zúčtováním zpětně inkasovaných částek předběžného financování. Jedná se o přijatou hotovost, která nemá žádný dopad na hospodářský výsledek.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období v běžném roce minus odúčtování příjmů příštích období v předchozím roce.

9.2 Sesouhlasení položek – náklady

Zatím neuhrazené náklady běžného roku budou pro účely sesouhlasení připočítány, jelikož jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, avšak nejsou součástí rozpočtových výdajů. Naopak náklady minulých let uhrazené v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, avšak na hospodářský výsledek nemají vliv nebo v případě oprav snižují náklady.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá na hospodářský výsledek žádný vliv, má však dopad na výsledek rozpočtového hospodaření.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce (vykázaných jako rozpočtový výdaj daného roku) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje akruální náklad, který není zachycován na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku, tj. způsobilé náklady, které vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak dosud ERF nebyly vykázány. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok snížené o odúčtované výdaje příštích období za předchozí rok. 

2.           ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Předchozí ERF

· Rozhodnutí Rady AKT–ES č. 1/2000 ze dne 27. července 2000 o přechodných opatřeních stanoví, že se část nepřidělených zdrojů z předchozích ERF použije na programy v souladu s příslušnými ustanoveními dohody z Cotonou přednostně v rámci přechodných opatření.

· Rozhodnutí Komise č. 410/2001 ze dne 16. března 2001, jehož cílem je stanovit příděly na orientační programy pro státy AKT na základě dohody o partnerství AKT–ES, stanoví, že nepřidělené zdroje z předchozích ERF budou využity k provádění programů v souladu s pravidly a postupy příslušných ERF v maximální výši 1,2 miliardy EUR. To platí do té doby, než vstoupí v platnost finanční protokol k 9. ERF.

· Rozhodnutím Komise č. 1033/2001 ze dne 15. června 2001 byly stanoveny příděly na regionální programy a spolupráci mezi státy AKT v rámci finančního protokolu k dohodě o partnerství AKT–ES.

· Na základě rozhodnutí Komise č. 1252/2002 ze dne 11. července 2002 byla zvýšena částka určená na spolupráci mezi státy AKT o 60 milionů EUR, které pocházejí z obecných rezerv 6. a 7. ERF, a dále bylo naplánováno využití těchto dodatečných prostředků v období před vstupem finančního protokolu k 9. ERF v platnost, a to v souladu s pravidly a postupy platnými pro původní ERF.

· A konečně, rozhodnutím Rady ministrů AKT–ES č. 3/2002 ze dne 23. prosince 2002 byla z nepřidělených zdrojů 8. ERF (obecná rezerva) odebrána částka 25 milionů EUR, která byla následně přidělena na regionální spolupráci na základě dohody o partnerství AKT–ES.

· Vzhledem k tomu, že 6. ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF v roce 2008, roční účetní závěrky již neobsahují tabulky týkající se správy těchto ERF. Naopak správa převedených zůstatků je obsažena v 9. ERF.

· Podobně jako v předchozích letech se v zájmu transparentnosti při předkládání závěrek za rok 2012 v níže uvedených tabulkách rozlišuje u 8. ERF část využitá na základě programování stanoveného v úmluvách z Lomé a část využitá na základě programování stanoveného v dohodě z Cotonou. Posledně uvedená část se při účtování a předkládání závěrek zpracovala na základě čl. 3 odst. 2 přílohy IV dohody o partnerství AKT–ES podle zemí. Tento článek vytváří pro státy AKT finanční balíček A, který má být využit k makroekonomické podpoře a k podpoře programů a projektů, a dále balíček B, určený ke krytí nepředvídaných potřeb, jako jsou pomoc při mimořádných událostech, iniciativy související s úlevami při splácení dluhu a podpora zaměřená na zmírnění nepříznivých následků nestability příjmů z vývozu[13]. Pokud jde o regiony, postupovalo se při uzávěrce na základě regionálního programování, tak jak je uvedeno v kapitole 2 dohody o partnerství AKT–ES (regionální orientační programy a spolupráce mezi státy AKT).

· Podle bodu 4 přílohy Ib (víceletý finanční rámec pro období 2008–2013) dohody o partnerství AKT–ES byly zbývající zůstatky a částky z titulu zrušení závazků v rámci těchto fondů v období od 31. prosince 2007 do vstupu 10. ERF v platnost převedeny do 9. ERF, aby se zajistilo, že správa EU bude moci fungovat, a aby se pokryly náklady na probíhající projekty až do doby, než 10. ERF vstoupí v platnost.

· Rozhodnutí Rady 2010/406/EU stanovilo, že 150 milionů EUR, které představují prostředky z titulu zrušení závazků na projekty v rámci 9. ERF a předchozích ERF, bude použito ve prospěch Súdánu za účelem řešení potřeb nejohroženějších skupin obyvatelstva. Tato částka byla uvolněna v průběhu roku 2011.

· Rozhodnutí Rady 2011/315/EU stanovilo, že 200 milionů EUR, které představují prostředky z titulu zrušení závazků na projekty v rámci 9. ERF a předchozích ERF, bude použito ve prospěch Jižního Súdánu za účelem podpory provádění tříletého rozvojového plánu pro tuto zemi. Tato částka byla uvolněna v průběhu roku 2012.

10. ERF

Dohoda o partnerství AKT–ES, kterou členské státy Evropského společenství a africké, karibské a tichomořské státy (AKT) podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou, vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003. Dohoda z Cotonou byla pozměněna dohodou podepsanou totožnými státy dne 25. června 2005 v Lucemburku.

Rozhodnutí Rady EU 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropské unii vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutí 2007/249/ES).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství dne 17. července 2006, vstoupila v platnost dne 1. července 2008.

Podle dohody z Cotonou je druhé období (2008–2013) poskytování pomoci EU státům AKT a ZZÚ financováno z 10. ERF ve výši 22 682 milionů EUR, z čehož je:

· 21 966 milionů EUR uvolněno ve prospěch států AKT v souladu s víceletým finančním rámcem uvedeným v příloze Ib revidované dohody z Cotonou (z toho 20 466 milionů EUR spravuje Evropská komise),

· 286 milionů EUR uvolněno ve prospěch ZZÚ v souladu s přílohou IIAa revidovaného rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (z toho 256 milionů EUR spravuje Evropská komise),

· 430 milionů určených pro Komisi na financování nákladů vyplývajících z plánování a správy zdrojů 10. ERF v souladu s článkem 6 vnitřní dohody.

Od vstupu 10. ERF v platnost jsou tyto částky doplňovány o prostředky z titulu zrušení závazků v rámci předchozích ERF, úrokové výnosy a nevyužité hotovostní zůstatky v systému, který zaručuje stabilizaci příjmů z vývozu zemědělských surovin (STABEX) v rámci fondů, které předcházely 9. ERF. Všechny tyto prostředky jsou spravovány v souladu se svými zvláštními pravidly vyplývajícími z revidované dohody z Cotonou a z vnitřní dohody.

Z výše uvedených prostředků přidělených 10. ERF spravuje Evropská komise částku 21 152 milionů EUR, rozdělenou následovně:

– 15 300 milionů EUR pro národní orientační programy, z toho:

· 13 500 milionů EUR pro balíček A, z čehož bylo přiděleno 13 345 milionů EUR. Kromě toho byl balíček A navýšen převodem z rezerv o 341 milionů EUR a na základě uzávěrky rušení závazků na STABEX o 91 milionů EUR a snížen o 33 milionů EUR na základě převodu na regionální příděly (multiregion–PALOP). Na základě výše uvedeného dosahuje celková částka dostupných prostředků výše 13 744 milionů EUR přidělených prostředků a 155 milionů EUR dosud nepřidělených prostředků.

· 1 800 milionů EUR pro balíček B, které byly přiděleny v plné výši. Kromě toho byl balíček B navýšen převodem z rezerv o 148 milionů EUR, které již byly přiděleny, v důsledku čehož dosahuje celková výše přidělených prostředků 1 948 milionů EUR.

– 1 783 milionů EUR na regionální orientační programy, což spolu s převodem 33 milionů EUR z balíčku A a převodem 19 milionů EUR do rezerv představuje 1 797 milionů EUR přidělených prostředků,

– 2 700 milionů EUR na prostředky k využití uvnitř AKT, přidělené v celé výši, což spolu s převodem 195 milionů EUR z rezerv představuje 2 895 milionů EUR přidělených prostředků,

– 683 milionů EUR jako rezerva, z čehož 664 milionů EUR bylo převedeno, takže zůstatek činí 19 milionů EUR,

– 430 milionů EUR na náklady na správu, přidělených v celé výši,

– 256 milionů EUR na příděly pro ZZÚ, z toho zejména:

· prostředky balíčku A ve výši 195 milionů EUR, z nichž bylo přiděleno 140 milionů EUR,

· prostředky balíčku B ve výši 15 milionů EUR, z nichž bylo přiděleno 7 milionů EUR,

· prostředky na regionální příděly ve výši 40 milionů EUR, přidělené v celé výši,

· prostředky na studie / technickou pomoc ve výši 6 milionů EUR, přidělené v celé výši.

– Nečerpatelná výkonnostní rezerva 10. ERF

Jelikož 10. ERF začal platit 1. července 2008, byly zbylé zůstatky a částky z titulu zrušení závazků na projekty 9. ERF a předchozích ERF převedeny do výkonnostní rezervy 10. ERF s výjimkou fondů STABEX a balíčku na pokrytí správních nákladů 9. ERF. Tato rezerva může být použita, jsou–li splněny podmínky stanovené v čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 10. ERF.

Podrobné údaje o této rezervě k 31. 12. 2012 jsou v následující tabulce (v mil. EUR):

Prostředky převedené do nečerpatelné rezervy 10. ERF celkem: || 815

minus prostředky převedené do 9. EDF určené pro Súdán na základě rozhodnutí Rady 2010/406/EU ze dne 12. 7. 2010 || –150

minus prostředky převedené do 9. EDF určené pro Jižní Súdán na základě rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. 5. 2011 || –200

Celková disponibilní částka v rezervě (AKT+ZZÚ): || 465

– Rezerva STABEX v 10. ERF

Po uzavření účtů STABEX se nevyužité prostředky a prostředky z titulu zrušení závazků převádějí do rezervy STABEX v rámci balíčku A 10. ERF (čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 10. ERF) a poté do národních orientačních programů dotčených zemí.

Stav rezervy k 31. 12. 2012 (v milionech EUR):

Dotčená země || Rezerva STABEX balíčku A

Pobřeží slonoviny || 11,43

Kapverdy || 0,01

Guinea-Bissau || 0,30

Sierra Leone || 0,22

Senegal || 0,90

Celkem || 12,86

– Spolufinancování 10. ERF

V rámci 10. ERF byly podepsány dohody o převodu částek spolufinancování z členských států v hodnotě 116 milionů EUR a byly přiděleny prostředky na závazky v celkové výši 99 milionů EUR. Prostředky na platby byly přiděleny pouze ve výši přijatých částek 93 milionů EUR.

V následující tabulce je stav prostředků na spolufinancování k 31. 12. 2012 (v mil. EUR):

|| Prostředky na závazky || Prostředky na platby

Spolufinancování – balíček A || 84 || 78

Spolufinancování – uvnitř AKT || 12 || 12

Spolufinancování – správní náklady || 3 || 3

|| 99 || 93

Následující tabulky uvádějí čisté číselné údaje týkající se částek, o nichž bylo rozhodnuto, na něž byla uzavřena smlouva a byly zaplaceny.

V příloze jsou uvedeny tabulky, v nichž je prezentován stav podle zemí a nástrojů.

2.1         PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

2.2         SOUHRNNÁ ZÁVĚRKA

2.3         DALŠÍ ÚDAJE O SPRÁVĚ PROSTŘEDKŮ

Spolufinancování ze strany Itálie (1985)

Spolufinancování ze strany Itálie, které je v platnosti od roku 1985 a které pokračovalo i v roce 2011, jelikož stále pokračoval „4. program na obnovu Somálska“, bylo ukončeno v roce 2012. Zůstatky vykázané při uzávěrce byly vráceny Itálii.

ČÁST II – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA || CA/463/13

|| 14. března 2013

|| Dokument 13/072

||

||

SPRÁVNÍ RADA

INVESTIČNÍ NÁSTROJ

FINANČNÍ VÝKAZY

K 31. PROSINCI 2012

|| ||

|| - Výkaz o finanční situaci - Výkaz o úplném výsledku hospodaření - Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů - Výkaz o peněžních tocích - Přílohy k finančním výkazům ||

ORG.: E ||

3.         FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE

3.1         VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI K 31. PROSINCI 2011

(v tis. EUR)

|| Body || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| || ||

AKTIVA || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 5 || 466 568 || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 6 || 115 || 434

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 7 || 1 146 280 || 1 033 160

Realizovatelná finanční aktiva || 8 || 333 001 || 251 660

Pohledávky za přispěvateli || 9/15 || 87 310 || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 10 || 99 029 || –

Ostatní aktiva || 11 || 224 || 416

|| || ||

Aktiva celkem ||   || 2 132 527 || 1 825 259

|| || ||

|| || ||

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || ||

|| || ||

ZÁVAZKY || || ||

Derivátové finanční nástroje || 6 || 7 035 || 12 702

Výnosy příštích období || 12 || 37 808 || 33 003

Závazky vůči třetím stranám || 13 || 312 086 || 329 660

Ostatní závazky || 14 || 1 153 || 1 113

|| || ||

Závazky celkem || || 358 082 || 376 478

|| || ||

ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || ||

Splacené příspěvky členských států || 15 || 1 561 309 || 1 281 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || || 68 434 || 41 750

Nerozdělený zisk || || 144 702 || 125 722

|| || ||

Zdroje od přispěvatelů celkem || || 1 774 445 || 1 448 781

|| || ||

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem || || 2 132 527 || 1 825 259

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.2         VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012

(v tis. EUR)

|| Body || Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011 ||

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011 ||

|| || || ||

Úroky a obdobné výnosy || 17 || 67 503 || 59 561 ||

Úroky a obdobné náklady  || 17 || –1 114 || –940 ||

|| || || ||

Čistý úrok a obdobné výnosy || || 66 389 || 58 621 ||

|| || || ||

Výnosy z poplatků a provizí || 18 || 1 934 || 2 149 ||

Náklady na poplatky a provize || 18 || –292 || –144 ||

|| || || ||

Čisté výnosy z poplatků a provizí || || 1 642 || 2 005 ||

|| || || ||

Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů || || 5 348 || –7 534 ||

Čisté nerealizované zisky z realizovatelných finančních aktiv || 19 || 1 045 || 17 228 ||

Čistá kursová ztráta/zisk || || –10 575 || 8 376 ||

|| || || ||

Čistý výsledek z finančních operací || || –4 182 || 18 070 ||

|| || || ||

Změna snížení hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku po odúčtování || 7 || 597 || 27 452 ||

Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv || 8 || –8 927 || –6 888 ||

Snížení hodnoty ostatních aktiv || 20 || –337 || – ||

Obecné správní náklady || 21 || –36 202 || –38 006 ||

|| || || ||

Roční zisk || || 18 980 || 61 254 ||

|| || || ||

Ostatní úplný výsledek hospodaření: || || || ||

Realizovatelná finanční aktiva – Fond z přecenění na reálnou hodnotu  || || || ||

1. Čistá změna reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv  || 8 || 18 551 || 20 574 ||

2. Čistá částka vykázaná do zisku či ztráty || 8 || 8 133 || –3 394 ||

Realizovatelná finanční aktiva celkem || || 26 684 || 17 180 ||

|| || || ||

Celkový ostatní úplný výsledek hospodaření || || 26 684 || 17 180 ||

|| || || ||

Roční celkový úplný výsledek hospodaření || || 45 664 || 78 434 ||

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.3         VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012

(v tis. EUR)

|| Splacené příspěvky || Fond z přecenění na reálnou hodnotu || Nerozdělený zisk || Celkem

K 1. lednu 2012                                                                          Body || 1 281 309 || 41 750 || 125 722 || 1 448 781

|| || || ||

Příspěvky členských států splacené v průběhu roku                     15 || 280 000 || – || – || 280 000

|| || || ||

Zisk za rok 2012 || – || – || 18 980 || 18 980

|| || || ||

Roční celkový ostatní úplný výsledek hospodaření || – || 26 684 || – || 26 684

|| || || ||

Změny zdrojů od přispěvatelů || 280 000 || 26 684 || 18 980 || 325 664

|| || || ||

K 31. prosinci 2012 || 1 561 309 || 68 434 || 144 702 || 1 774 445

|| || || ||

|| Splacené příspěvky || Fond z přecenění na reálnou hodnotu || Nerozdělený zisk || Celkem

K 1. lednu 2011                                                                          Body || 1 131 309 || 24 570 || 64 468 || 1 220 347

|| || || ||

Příspěvky členských států splacené v průběhu roku                     15 || 150 000 || – || – || 150 000

|| || || ||

Zisk za rok 2011 || – || – || 61 254 || 61 254

|| || || ||

Roční celkový ostatní úplný výsledek hospodaření || – || 17 180 || – || 17 180

|| || || ||

Změny zdrojů od přispěvatelů || 150 000 || 17 180 || 61 254 || 228 434

|| || || ||

K 31. prosinci 2011 || 1 281 309 || 41 750 || 125 722 || 1 448 781

|| || || ||

|| || || ||

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.4         VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012

(v tis. EUR)

|| Body || od 01.01.2012 do 31.12.2012 || od 01.01.2011 do 31.12.2011

PROVOZNÍ ČINNOSTI || || ||

Zisk za účetní období || || 18 980 || 61 254

Úpravy || || ||

Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv  || || 8 927 || 3 172

Čistá změna snížení hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku   || || –597 || –27 452

Aktivovaný úrok z úvěrů a pohledávek z obchodního styku || 7 || –9 622 || –10 512

Změny naběhlého úroku a zůstatkové hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku || || –1 407 || –2 801

Změny naběhlého úroku a zůstatkové hodnoty finančních aktiv držených do splatnosti || || –751 || –

Zvýšení výnosů příštích období || || 4 805 || 3 424

Dopad změn směnných kursů na úvěry  || || 16 044 || –15 337

Dopad změn směnných kurzů na realizovatelná finanční aktiva || || –1 204 || 34

Zisk z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích || || 35 175 || 11 782

|| || ||

Uvolněné úvěry || 7 || –233 018 || –237 040

Splátky úvěrů || 7 || 115 480 || 104 410

Změny reálné hodnoty derivátů || || –5 348 || 7 534

Zvýšení hodnoty finančních aktiv držených do splatnosti || || –98 278 || –

Zvýšení hodnoty realizovatelných finančních aktiv || 8 || –81 981 || –67 829

Prodej realizovatelných finančních aktiv  || 8 || 19 601 || 24 971

Snížení hodnoty ostatních aktiv || || 192 || 2 756

Zvýšení hodnoty ostatních závazků || || 40 || 173

Zvýšení závazků vůči Evropské investiční bance || || 6 876 || 4 144

|| || ||

Čisté peněžní toky z provozních činností || || –241 261 || –149 099

|| || ||

FINANČNÍ ČINNOSTI || || ||

Příspěvky získané od členských států || || 236 345 || 136 345

Částky získané od členských států v souvislosti s úrokovými dotacemi || || 43 655 || 76 345

Částky vyplacené jménem členských států v souvislosti s úrokovými dotacemi    || || –24 450 || –22 899

|| || ||

Čisté peněžní toky z finančních činností || || 255 550 || 189 791

|| || ||

Čisté zvýšení peněz a peněžních ekvivalentů || || 14 289 || 40 692

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku účetního období || || 452 279 || 411 587

Peníze a peněžní ekvivalenty na konci účetního období || || 466 568 || 452 279

|| || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty tvoří: || || ||

Hotovost || || 10 588 || 3 127

Termínované vklady || || 455 980 || 449 152

|| || 466 568 || 452 279

|| || ||

Doplňkové informace o peněžních tocích z provozních činností || || 2012 || 2011

Obdržené úroky || || 64 490 || 57 391

Zaplacené úroky || || –1 137 || –1 162

Obdržené dividendy || || 975 || 974

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.5         PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM k 31. PROSINCI 2012

1 Obecné informace

Investiční nástroj (dále jen „nástroj“) byl zřízen v rámci dohody z Cotonou o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (dále jen „státy AKT“) a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a 23. června 2010 (dále jen „dohoda“).

Nástroj není samostatnou právnickou osobou a Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) spravuje příspěvky jménem členských států (dále jen „dárců“) v souladu s podmínkami dohody.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU a je rozdělováno v souladu s finančními protokoly stanovenými pro po sobě jdoucí pětiletá nebo šestiletá období. V rámci dohody a poté, co dne 1. července 2008 vstoupil v platnost druhý finanční protokol (na období 2008–2013), nazývaný 10. Evropský rozvojový fond („ERF“), je EIB pověřena správou:

- nástroje, rizikového revolvingového fondu disponujícím 3 185,5 milionem EUR, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT. 48,5 milionu EUR z této částky bylo vyčleněno pro zámořské země a území (dále jen „ZZÚ“),

- grantů určených na financování úrokových dotací ve výši 400 milionů EUR pro státy AKT a 1,5 milionu pro ZZÚ. Až 10 % těchto dotací může být použito na financování technické pomoci související s projekty.

Tyto finanční výkazy se vztahují k období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.

 

Na návrh řídícího výboru EIB správní rada EIB schválila finanční výkazy dne 14. března 2013 a povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 14. května 2013.

2 Významné účetní zásady

2.1 Základ pro sestavování – Prohlášení o shodě

Finanční výkazy nástroje byly sestaveny v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), tak jak je přijala Evropská unie.

2.2 Významné účetní úsudky a odhady

Při sestavování finančních výkazů je nutné pracovat s účetními odhady. Je rovněž nutné, aby vedoucí pracovníci EIB používali při uplatňování účetních pravidel nástroje vlastní úsudek. Oblasti vyžadující vysoký stupeň vlastního uvážení, vysoce složité oblasti nebo oblasti, u nichž mají pro účetní výkazy značný význam předpoklady a odhady, se zveřejňují níže.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

§ Reálná hodnota finančních nástrojů

Pokud nelze reálné hodnoty finančních aktiv a závazků zapisovaných do výkazu o finanční situaci dovodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Při tomto úsudku se přihlíží k likviditě a ke vstupním údajům modelů, jimiž jsou např. u derivátů se splatností delší než tři měsíce korelace a volatilita.

§ Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku

Nástroj ke každému výkazovému dni kontroluje své problémové úvěry a pohledávky  z obchodního styku a hodnotí, zda do výkazu o úplném výsledku zanese opravnou položku pro snížení jejich hodnoty. Vedení EIB musí při stanovování rozsahu takové opravné položky využít svůj úsudek zejména pro odhad objemu a okamžiku budoucích peněžních toků. Odhady vycházejí z předpokladů týkajících se řady faktorů, skutečné výsledky proto mohou být odlišné a může být nutné opravnou položku později upravit. Kromě zvláštní opravné položky u jednotlivých významných úvěrů a pohledávek  z obchodního styku může nástroj rovněž zaúčtovat společnou opravnou položku pro snížení hodnoty v souvislosti s expozicemi, které sice nebyly zvláště označeny jako vyžadující opravnou položku, ale u nichž se oproti době poskytnutí zvýšilo riziko neplnění.

V zásadě se úvěr považuje za úvěr se sníženou hodnotou, jestliže je platba úroku a jistiny 90 a více dní po splatnosti a zároveň se vedení EIB domnívá, že existuje objektivní ukazatel snížení hodnoty.

§ Ocenění nekotovaných realizovatelných kapitálových investic

Ocenění nekotovaných realizovatelných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících faktorů:

- transakcích z poslední doby na nezávislém trhu,

- aktuální reálné hodnotě jiného, ale v podstatě totožného nástroje,

- očekávaných peněžních tocích diskontovaných současnou sazbou pro aktiva s podobnými podmínkami a rizikovým profilem nebo

- jiných modelech oceňování.

Při stanovení peněžních toků a diskontních faktorů u nekotovaných realizovatelných kapitálových investic se ve velké míře používají odhady. Nástroj pravidelně upravuje techniky oceňování a ověřuje jejich platnost, přičemž používá údaje o cenách zjistitelných běžných tržních transakcí se stejným finančním nástrojem nebo jiné dostupné tržní údaje.

§ Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv

Nástroj rozhodne, že se hodnota realizovatelných finančních aktiv snížila, pokud dojde k významnému nebo dlouhodobějšímu poklesu jejich reálné hodnoty pod výši pořizovacích nákladů nebo pokud existují jiné objektivní známky poklesu jejich hodnoty. Pro určení, zda lze pokles považovat za „významný“ nebo „dlouhodobý“, je nutno použít úsudku. Obecně nástroj považuje pokles za „významný“, pokud dosahuje 30 a více %, a za „dlouhodobý“, trvá-li déle než 12 měsíců. Nástroj dále hodnotí další faktory jako běžnou volatilitu ceny akcie v případě, že je kotována, a budoucí peněžní toky a diskontní faktory v případě, že kotována není.

2.3 Změna účetních pravidel

Použitá účetní pravidla se neliší od pravidel použitých v předchozím účetním období. Nástroj v průběhu období nepřijal žádný nový nebo pozměněný standard IFRS.

Standardy, které byly vydány, ale dosud nejsou účinné

Pro roční účetní období po 1. lednu 2012 je platná celá řada nových standardů a změn stávajících standardů a jejich výkladu. Pro předkládané finanční výkazy však ještě nebyly použity.

IAS 1 Prezentace položek ostatního úplného výsledku hospodaření

Změny IAS 1 mění skupiny položek vykazované v Ostatním úplném výsledku hospodaření. Položky, které by byly v budoucnu reklasifikovány do hospodářského výsledku, by byly vykazovány odděleně od položek, které nebudou nikdy reklasifikovány. Tento standard nabývá účinnosti od období počínajícího 1. červencem 2012 s možností svého dřívějšího použití.

IFRS 9 Finanční nástroje

Tento standard je prvním krokem ve třífázovém postupu prováděném IASB, který má nahradit standard IAS 39 Finanční nástroje, a nově definuje kategorie finančních aktiv a závazků a způsob jejich účtování. Na standardu IFRS 9 se stále ještě pracuje a nakonec zcela nahradí IAS 39. Současné datum účinnosti standardu je 1. ledna 2015. IFRS 9 Evropská unie dosud neschválila. Nástroj nehodlá použít tento standard před tímto dnem a dosud ani nebylo určeno, jak velký bude jeho dopad.

Následující standard byl vydán v roce 2011 s datem účinnosti 1. ledna 2013 s možností svého dřívějšího použití.. Dosud nebyl určen dopad použití tohoto standardu na finanční výkazy nástroje.

IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou

Tento standard definuje reálnou hodnotu, stanoví rámec pro její stanovení a požaduje zveřejnění informací o tomto stanovení.

2.4 Shrnutí významných účetních pravidel

Výkaz o finanční situaci vykazuje aktiva a závazky v sestupném pořadí podle likvidity a nerozlišuje mezi dlouhodobými a krátkodobými položkami.

2.4.1 Převod cizích měn

Finanční výkazy nástroje jsou vypracovány v eurech (EUR), což je rovněž jeho funkční měna. Není-li uvedeno jinak, byly finanční informace vykazované v eurech zaokrouhleny na tisíce.

Transakce v cizích měnách se převádějí směnným kursem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než euru se převádějí na euro směnným kursem platným v rozvahový den. Zisky nebo ztráty z takových transakcí se zapisují do výkazu o úplném výsledku hospodaření.

Nepeněžní položky oceněné podle historických nákladů v cizí měně se převádějí směnným kursem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se převádějí směnným kurzem, který platil v den, kdy byly jejich reálná hodnota určena.

Kursové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí za směnné kursy, které se lišily od kursů platných v den provedení transakce, a nerealizované kursové rozdíly u nevypořádaných peněžních aktiv a závazků v cizí měně se zanášejí do výkazu o úplném výsledku hospodaření.

Položky výkazu o úplném výsledku hospodaření se převádějí na eura na základě směnných kursů platných na konci každého měsíce.

2.4.2 Peníze a peněžní ekvivalenty

Nástroj zahrnuje pod peníze a peněžní ekvivalenty běžné účty, krátkodobé vklady nebo komerční papíry s původní dobou splatnosti nepřesahující tři měsíce.

2.4.3 Finanční aktiva jiná než deriváty

Finanční aktiva se zaúčtují podle data vypořádání.

§ Finanční aktiva držená do splatnosti

Finanční aktiva držená do splatnosti zahrnují kotované dluhopisy pořízené se záměrem držet je až do splatnosti.

Tyto dluhopisy jsou prvotně zachyceny ve své reálné hodnotě, k níž se připočtou veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení dluhopisu.

Nástroj vždy k rozvahovému dni posoudí, zda neexistují objektivní známky toho, že by došlo ke snížení hodnoty finančního aktiva nebo skupiny aktiv. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za aktivum se sníženou hodnotou pouze tehdy, jestliže existuje objektivní známka znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním vykázání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, jež lze spolehlivě odhadnout. Ztráty ze snížení hodnoty se promítnou do hospodářského výsledku a výše této ztráty se určí jako rozdíl mezi účetní hodnotou a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva.

§ Úvěry

Úvěry, které nástroj poskytl, se vykáží jako aktiva nástroje v okamžiku poskytnutí peněz dlužníkům. Nejprve se zaznamenají v pořizovací ceně (čistá uvolněná částka), což je reálná hodnota peněz vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů, a následně se oceňuje v zůstatkové hodnotě, pomocí metody skutečného výnosu, od níž se odečtou veškeré rezervy na ztráty ze snížení hodnoty nebo pro nedobytnost.

§ Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou taková aktiva, která jsou jako taková klasifikována nebo nemohou být zařazena v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti nebo úvěrů a pohledávek z obchodní činnosti. Zahrnují kapitálové nástroje a investice do fondů rizikového kapitálu.

Po prvním ocenění se realizovatelná finanční aktiva následně vedou v reálné hodnotě. Pro ocenění reálné hodnoty kapitálových investic, kterou nelze dovodit z aktivních trhů, je třeba vzít v úvahu následující informace:

a. Fondy rizikového kapitálu

Reálná hodnota každého fondu rizikového kapitálu se zakládá na nejnovější dostupné čisté hodnotě aktiv oznámené fondem, pokud je výpočet této hodnoty v souladu s mezinárodními pokyny pro oceňování, které jsou uznány v souladu s IFRS (např. International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines (IPEV), které vydává Evropská asociace rizikového kapitálu). Nástroj se však může rozhodnout, že čistou hodnotu aktiv oznámenou fondem upraví, pokud existují skutečnosti, které mohou ocenění ovlivnit.

b. Přímé kapitálové investice

Reálná hodnota investic se zakládá na posledním dostupném souboru finančních výkazů a při jejím stanovení se v případě potřeby použije stejný model jako při nabývání podílů.

Nerealizované zisky nebo ztráty z fondů rizikového kapitálu a přímých kapitálových investic se vykazují ve zdrojích od přispěvatelů, dokud takové investice nejsou prodány, vybrány nebo zlikvidovány nebo dokud není stanoveno, že u nich došlo ke snížení hodnoty. Jestliže je stanoveno, že realizovatelná investice ztratila část své hodnoty, zapíše se do výkazu o úplném výsledku hospodaření kumulovaný nerealizovaný zisk nebo ztráta, které byly předtím vykázány ve vlastním kapitálu.

U nekotovaných investic se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (např. diskontované nebo složeně diskontované peněžní toky). Jestliže reálnou hodnotu těchto investic nelze spolehlivě ocenit, zaúčtují se v pořizovací ceně. Je třeba podotknout, že v prvních dvou letech se investice vykazují v pořizovací ceně.

Podíly, které nástroj nabývá, jsou obvykle investice do fondů soukromého či rizikového kapitálu. Podle praxe obvyklé v této oblasti jsou takové investice obecně investicemi, které společně upisuje několik investorů, z nichž žádný není schopen samostatně ovlivnit každodenní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství investora v řídícím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl ovlivňovat každodenní činnost fondu. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do fondů soukromého či rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, jako jsou pravidla výplaty dividend či jiného rozdělování zisku. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě dohody podílníků, která upravuje práva a povinnosti vedení fondu a všech jeho podílníků. Dohoda také obvykle brání jednotlivým podílníkům v provádění dvoustranných významných transakcí s fondem, ve výměně vedoucích pracovníků či v získání privilegovaného přístupu k významným technickým informacím. Nástroj investuje v souladu s výše uvedenou odvětvovou praxí, což zajišťuje, že nástroj nekontroluje investice ani je významně neovlivňuje ve smyslu IAS 27 a IAS 28, a to včetně investic, ve kterých nástroj drží více než 20 % hlasovacích práv.

§ Záruky

V okamžiku svého prvotního zachycení jsou finanční záruky vykazovány v reálné hodnotě, která odpovídá čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií. Tento výpočet se provádí v úvodní den každé transakce a v rozvaze je vykazován jako „finanční záruky“ v „ostatních aktivech“ a „ostatních závazcích“.

Po prvotním zachycení jsou závazky nástroje z takových záruk oceněny podle vyšší z následujících částek, a sice:

- nejlepšího odhadu nákladů nutných k vypořádání veškerých finančních závazků vyplývajících ze záruky, což je odhad provedený na základě všech relevantních faktorů a informací, které jsou k dispozici ke dni výkazu o finanční situaci,

- původně zaúčtované hodnoty, od níž byly odečteny oprávky. Odpis původně zaúčtované hodnoty se provádí s použitím pojistněmatematické metody.

Jakékoli zvýšení nebo snížení závazků souvisejících s finančními zárukami se do výkazu o úplném výsledku hospodaření zanáší do položky „čistý příjem z poplatků a provizí“.

Aktiva nástroje související s takovou zárukou se následně odepisují pojistně-matematickou metodou a jsou testovány na snížení hodnoty.

Kromě toho, když je podepsána dohoda o záruce, vykáže se jako podmíněný závazek nástroje. V okamžiku, kdy je záruka aktivována, stává se pro nástroj závazkem.

2.4.4 Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni nástroj posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za aktivum se sníženou hodnotou pouze tehdy, jestliže existuje objektivní známka znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním vykázání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, jež lze spolehlivě odhadnout. Za známku snížení hodnoty lze považovat zjištění, že dlužník nebo skupina dlužníků má vážné finanční obtíže, nesplácejí úrok nebo jistinu nebo jsou se splácením v prodlení, pravděpodobně vyhlásí úpadek nebo u nich proběhne jiná finanční reorganizace a pokud zjistitelné údaje ukazují měřitelné snížení odhadovaných budoucích peněžních toků, např. změny nedoplatků nebo ekonomických podmínek, které korelují s neplněním.

U úvěrů nesplacených na konci účetního období a zaúčtovaných v zůstatkové hodnotě se provede snížení hodnoty, jestliže existují objektivní známky rizika jejich úplného či částečného nesplacení  podle původních smluvních podmínek nebo v rovnocenné hodnotě. Jestliže existují objektivní známky, že došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty, stanoví se výše této ztráty jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků. Účetní hodnota aktiva se sníží pomocí opravné položky a ztráta se vykáže ve výkazu o úplném výsledku hospodaření. Úrokový výnos se nadále připočítává vzhledem ke snížené účetní hodnotě na základě efektivní úrokové míry aktiva. Úvěry spolu se související opravnou položkou se odepíší v okamžiku, kdy už neexistují žádné reálné vyhlídky jejich budoucího splacení. Pokud se v následujícím roce zvýší nebo sníží částka odhadované ztráty ze snížení hodnoty, protože po zaúčtování snížení hodnoty došlo k jiné události, dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zvýší nebo sníží změnou opravné položky.

Nástroj posuzuje úvěrové riziko na základě jednotlivých operací a nezohledňuje celkové snížení hodnoty.

U realizovatelných finančních aktiv nástroj ke každému rozvahovému dni hodnotí, zda existují objektivní známky snížení hodnoty investice. Objektivní známka by zahrnovala významný nebo dlouhodobý pokles reálné hodnoty investic pod pořizovací náklady. Jestliže známky snížení hodnoty existují, kumulovaná ztráta (měřená jako rozdíl mezi pořizovacími náklady a současnou reálnou hodnotou minus ztráty ze snížení hodnoty, které byly u dané investice již zúčtovány ve výkazu o úplném výsledku hospodaření) se odepíše ve zdrojích od přispěvatelů a vykáže se ve výkazu o úplném výsledku hospodaření. Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv se neodúčtují prostřednictvím výkazu o úplném výsledku hospodaření. Zvýšení jejich reálné hodnoty po předchozím snížení hodnoty se vykazuje přímo ve zdrojích od přispěvatelů.

EIB v rámci svého řízení rizik provádí alespoň jednou za rok hodnocení, zda u finančních aktiv nedošlo ke snížení hodnoty. Výsledné úpravy zahrnují vývoj diskontu ve výkazu o úplném výsledku hospodaření během doby životnosti aktiva a veškeré úpravy nutné pro přecenění původního snížení hodnoty.

2.4.5 Derivátové finanční nástroje

Deriváty zahrnují křížové měnové swapy, křížové měnové úrokové swapy a měnové forwardy.

Při běžných činnostech se nástroj může stát smluvní stranou swapových dohod, aby zajistil určité úvěrové operace, nebo smluv týkajících se měnových forvardů, aby zajistil své měnové pozice denominované v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech, s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

Nástroj nevyužívá žádných možností zajištění podle IAS 39. Všechny deriváty jsou oceněny v reálné hodnotě a promítnuty do zisku nebo ztráty a vykazují se jako derivátové finanční nástroje. Reálné hodnoty se odvozují především z modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z kursových nabídek třetích stran.

Deriváty se vykazují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, jestliže je jejich reálná hodnota kladná, a jako závazky, jestliže je jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů jsou zahrnuty do „čistého výsledku finančních operací“.

Deriváty jsou prvotně vykázány na základě údajů z obchodování.

2.4.6 Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční situaci uvádějí jako pohledávky z obchodního styku ode dne, kdy Rada přijala rozhodnutí, kterým se stanoví finanční příspěvek členských států do nástroje.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky a následně jsou klasifikovány jako vlastní kapitál:

- jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv nástroje v případě jeho likvidace,

- jsou vedeny ve třídě nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů,

- všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky,

- nástroj nemá vlastnosti, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako pasiva, a

- celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji během celé doby jeho použitelnosti vycházejí do velké míry z hospodářského výsledku, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo změny v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv nástroje během celé doby jeho použitelnosti.

2.4.7 Úrokové výnosy z úvěrů

Úroky z úvěrů, které poskytl investiční nástroj, se zapisují do výkazu o úplném výsledku hospodaření („Úrok a obdobné výnosy“) a do výkazu o finanční situaci („Úvěry a pohledávky“) na akruální bázi. Používá se přitom efektivní úroková sazba, což je sazba, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní platby nebo příjmy během očekávané doby trvání úvěru na čistou účetní hodnotu úvěru. Jakmile byla vykázaná hodnota úvěru snížena v důsledku snížení hodnoty, výnos z úroků se i nadále vykazuje podle původní efektivní úrokové sazby, která se použije na novou účetní hodnotu.

2.4.8 Úrokové dotace a technická pomoc

Nástroj v rámci své činnosti spravuje jménem členských států úrokové dotace a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na platby úrokových dotací, není zaúčtovávána ve zdrojích od přispěvatelů nástroje, ale je klasifikována jako závazky vůči třetím stranám. Poté, co nástroj vyplatí prostředky konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám sníží.

Když nejsou částky určené na úrokové dotace a technickou pomoc poskytnuty v celé výši, jsou reklasifikovány jako příspěvek do nástroje.

2.4.9 Úrokový výnos z peněz a peněžních ekvivalentů

Úrokové výnosy z peněz a peněžních ekvivalentů se vykazují ve výkazu o úplném výsledku nástroje na akruální bázi.

2.4.10 Poplatky, provize a dividendy

Poplatky obdržené za služby poskytované během určitého období jsou vykázány jako výnosy k okamžiku, kdy jsou služby poskytnuty. Poplatky za poskytnutí úvěru jsou časově rozlišeny a zaúčtovány do výnosů pomocí metody efektivní úrokové sazby během období od poskytnutí souvisejícího úvěru až do jeho splacení.

Dividendy související s realizovatelnými finančními aktivy jsou zaúčtovány ihned po přijetí.

2.4.11 Daně

Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, který je přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že pohledávky, příjmy a ostatní majetek orgánů Unie je osvobozen od veškerých přímých daní.

3 Řízení rizik

Tento bod přílohy uvádí informace o expozici nástroje vůči úvěrovým a finančním rizikům a o řízení a kontrole těchto rizik, zejména primárních rizik souvisejících s používáním finančních nástrojů. Jedná se o:

- úvěrové riziko – riziko ztráty, ke které dochází v důsledku neplnění ze strany zákazníka nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice a zahrnuje i vypořádací riziko,

- riziko likvidity – riziko, že účetní jednotka bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které se hradí dodáním hotovosti nebo jiného finančního aktiva,

- tržní riziko – riziko související s pozorovatelnými tržními proměnnými, jako jsou úrokové sazby, sazby směnných kursů a kursů na kapitálových trzích.

3.1 Organizace řízení rizik

Evropská investiční banka průběžně upravuje své řízení rizik.

Řízení rizik banky nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje úvěrové riziko a riziko cen na kapitálových trzích, kterým je nástroj vystaven, a podává o nich zprávy. Řízení rizik je nezávislé na odděleních front-office, jelikož je zachováno oddělení funkcí. Generální ředitel řízení rizik odpovídá v záležitostech rizik určenému místopředsedovi Evropské investiční banky. Tento určený místopředseda se pravidelně setkává s výborem pro audit, aby diskutovali o otázkách rizik. Je rovněž zodpovědný za dozor nad podáváním zpráv o rizicích řídícímu výboru Evropské investiční banky a její správní radě.

3.2 Úvěrové riziko

Úvěrové riziko je riziko možné ztráty, která může vzniknout v důsledku neplnění ze strany zákazníka nebo protistrany, a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1. Politika v oblasti úvěrového rizika

Při analyzování úvěrového profilu protistrany banka posuzuje úvěrové riziko za účelem jeho kvantifikace a ocenění. Nástroj vyvinul pro obchodní společnosti a finanční instituce metodiku interního ratingového hodnocení, s pomocí které může udělovat interní ratingy hlavním přijímacím protistranám, tj. dlužníkům a příjemcům záruk. Tato metodika je založena na systému hodnoticích listů individuálně upravených pro každý hlavní typ protistrany (např. obchodní společnosti, banky, veřejnoprávní subjekty atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy, tak i zásady podle basilejské kapitálové dohody (Basel II), tj. všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou zařazeny do interní ratingové kategorie s použitím výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany. Každá protistrana nejprve obdrží interní rating, který vypovídá o jejím dlouhodobém ratingu v zahraniční měně (nebo případně v odpovídající místní měně) na základě důkladné analýzy rizikového profilu protistrany a operativního kontextu rizika země.

Úvěrové posouzení financování projektu a ostatních strukturovaných operací s omezeným postihem není předmětem interního ratingového hodnocení. Pro toto posouzení se používají nástroje úvěrového rizika relevantní pro dané odvětví, přičemž hlavní pozornost je věnována dostupnosti peněžních toků a schopnosti obsluhy dluhu. Tyto nástroje zahrnují analýzu smluvního rámce projektů, analýzu protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě obchodních společností a finančních institucí bude každý projekt ohodnocen z hlediska interního ratingu a očekávaných ztrát.

Všechny operace neprováděné se státy (nebo státy nezaručené / jim asimilované) podléhají zvláštním omezením ohledně objemu převodů a velikosti protistrany. Maximální nominální výše každé transakce je omezena podle toho, jaké se u ní očekávají ztráty. Na konsolidované expozice se uplatňují limity týkající se protistran. Taková omezení obvykle odrážejí výši vlastních prostředků protistran, jakož i jejich celkové externí dlouhodobé financování.

Aby se snížilo úvěrové riziko, používá nástroj různá úvěrová posílení, kterými jsou:

- zajištění související s projektem (např. zástavní právo na akcie, zástavní právo na aktiva, postoupení práv nebo zástavní právo na účty) nebo

- záruky, obvykle poskytované sponzorem financovaného projektu (např. záruky na dokončení nebo záruky na první výzvu).

Kromě toho nástroj málo používá rozšířená úvěrová posílení, která se bezprostředně netýkají rizika souvisejícího s projektem, jako jsou např. kolaterály či bankovní záruky.

Pro snížení úvěrového rizika nástroj nepoužívá žádné úvěrové deriváty.

3.2.2. Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálního a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku u položek výkazu o finanční situaci, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

Maximální expozice (v tis. EUR) || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

AKTIVA || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 466 568 || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 115 || 434

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 1 146 280 || 1 033 160

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 99 029 || –

Ostatní aktiva || 224 || 416

Aktiva celkem || 1 799 526 || 1 573 599

|| ||

PODROZVAHA || ||

Podmíněné závazky || ||

– Nečerpané záruky || 20 000 || 20 000

Závazky z titulu příslibů || ||

– Neuvolněné úvěry || 749 044 || 701 092

– Čerpané záruky || 6 224 || 7 909

Podrozvaha celkem || 775 268 || 729 001

|| ||

Úvěrová expozice celkem || 2 574 794 || 2 302 600

3.2.3. Úvěrové riziko související s úvěry a pohledávkami z obchodního styku

3.2.3.1 Ocenění úvěrového rizika u úvěrů a pohledávek z obchodního styku

U každé úvěrové transakce, kterou nástroj uskuteční, se komplexně posoudí riziko a vyčíslí odhady očekávaných ztrát, které mají vliv na klasifikaci úvěru. Systém klasifikace úvěrů je vypracován v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjí od kvality dlužníka, splatnosti úvěru, záruky a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace úvěrů jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které napomáhají posouzení úvěrového rizika v úvěrových operacích a vyčíslení odhadů očekávaných ztrát. Systém bere v úvahu velké množství informací s cílem určit relativní pořadí úvěrových rizik spojených s úvěry. Klasifikace úvěrů odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se odvíjí od pravděpodobnosti neplnění ze strany hlavních dlužníků, rizikové expozice a závažnosti ztrát v případě neplnění. Klasifikace úvěrů se používají pro tyto účely:

- na podporu přesnějšího a kvantitativnějšího hodnocení úvěrových rizik,

- na pomoc při rozdělování kontrolních činností,

- k popsání kvality úvěrového portfolia k danému dni,

- jako jeden z pomocných aspektů při rozhodování o ocenění rizika na základě očekávané ztráty.

Při stanovení klasifikace úvěrů se zohledňují tyto faktory:

i) Bonita dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich bonitu na základě vnitřních metodik a externích údajů. V souladu s pokročilým přístupem podle Basel II banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní ratingy dlužníků a ručitelů. Tato metodika je založena na souboru hodnoticích listů pro jednotlivé typy protistran.

ii) Korelace neplnění: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je korelace mezi pravděpodobnostmi neplnění ze strany dlužníka a ručitele, tím nižší hodnotu má záruka a tím nižší je klasifikace úvěru.

iii) Hodnota nástrojů záruk a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje na základě kombinace bonity emitenta a typu použitého nástroje.

iv) Smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispěje ke kvalitě úvěru a zlepší jeho interní rating.

v) Doba do splatnosti úvěru: při stejných ostatních faktorech je riziko vzniku obtíží při obsluze dluhu tím vyšší, na čím delší dobu je úvěr poskytnut.

Očekávaná ztráta se u úvěru vypočítá s použitím pěti výše popsaných faktorů. V závislosti na výši této ztráty se úvěr zařazuje do jedné z následujících tříd klasifikace úvěrů:

A     Prvotřídní kvalita úvěrů: má tři podkategorie. A zahrnuje všechna rizika vlády v EU, tj. úvěry poskytnuté členským státům nebo jimi plně, výslovně a bezpodmínečně zaručené, při jejichž splácení se neočekávají žádné potíže a u kterých má neočekávaná ztráta přiřazenu pravděpodobnost 0 %. A+ označuje úvěry poskytnuté subjektům jiným než jsou členské státy (nebo úvěry, za které tyto subjekty ručí), u nichž se během jejich trvání neočekává žádné zhoršení. A– zahrnuje úvěrové operace, u kterých existují jisté pochybnosti o udržení jejich současného stavu (například kvůli dlouhé splatnosti nebo kvůli vysoké volatilitě budoucí ceny jinak vynikajícího kolaterálu), ale u kterých se očekává, že případné zhoršení by bylo velmi malé.

B      Vysoká kvalita úvěrů: je to třída aktiv, které banka považuje za bezpečné, ačkoli méně významné zhoršení u nich není v budoucnosti vyloučeno. B+ a B– se používají k určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde.

C      Dobrá kvalita úvěrů: příkladem by mohly být nezajištěné jednorázově splatné sedmileté úvěry poskytnuté spolehlivým bankám a obchodním společnostem nebo úvěry s obdobným umořováním, splatností a uvolňováním.

D      Tato ratingová třída představuje hranici mezi úvěry „přijatelné kvality“ a úvěry, které se potýkaly s určitými potížemi. Tento mezník v klasifikaci úvěrů přesněji definují podkategorie D+ a D–. Úvěry klasifikované D– vyžadují zvýšené sledování.

E      Tato kategorie klasifikace úvěrů zahrnuje úvěry s rizikovým profilem horším, než je obvykle přijatelné. Zahrnuje rovněž úvěry, u kterých v průběhu trvání vznikly vážné problémy a u kterých nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto úvěry předmětem důkladného a intenzivního sledování. Podtřídy E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního sledování. U úvěrů ohodnocených E– existuje vysoká pravděpodobnost, že včasná obsluha dluhu nebude moci pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, což případně povede ke snížení hodnoty.

F      F (selhání) označuje úvěry, které představují nepřijatelná rizika. Úvěry ohodnocené pomocí F– představují nesplácené úvěry, u kterých po jejich podepsání došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem. Všechny operace, u kterých vznikla nástroji ztráta na jistině, jsou ohodnoceny jako F a vytvoří se pro ně zvláštní rezervy.

Úvěry interně ohodnocené jako D– a horší jsou obvykle zapsány na kontrolní seznam („watch list“). Pokud však byl úvěr původně schválen s rizikovým profilem D– nebo horším, bude na kontrolní seznam zařazen pouze v případě, že dojde k závažné úvěrové události, která způsobí další zhoršení jeho klasifikace.

Tabulka v oddíle 3.2.3.3 ukazuje analýzu úvěrové kvality úvěrového portfolia nástroje založenou na jednotlivých výše popsaných třídách klasifikace úvěrů.

3.2.3.2 Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u úvěrů

Následující tabulka ukazuje maximální expozici vůči úvěrovému riziku u podepsaných a uvolněných úvěrů podle typu dlužníka s ohledem na záruky poskytnuté ručiteli:

K 31. prosinci 2012 v tis. EUR || Zaručeno || Jiná úvěrová posílení || Nezaručeno || Celkem

Banky || 12 630 || 136 695 || 207 582 || 356 907

Obchodní společnosti || 20 077 || 78 171 || 478 358 || 576 606

Veřejné instituce || 30 462 || – || 18 || 30 480

Státy || – || 5 819 || 176 468 || 182 287

Uvolněno celkem || 63 169 || 220 686 || 862 425 || 1 146 280

Podepsáno, ale neuvolněno || 14 091 || 142 963 || 591 990 || 749 044

K 31. prosinci 2011 v tis. EUR || Zaručeno || Jiná úvěrová posílení || Nezaručeno || Celkem

Banky || 13 026 || 97 994 || 197 245 || 308 265

Obchodní společnosti || 15 699 || 55 601 || 475 012 || 546 312

Veřejné instituce || 37 670 || – || – || 37 670

Státy || – || 6 214 || 134 699 || 140 913

Uvolněno celkem || 66 395 || 159 809 || 806 956 || 1 033 160

Podepsáno, ale neuvolněno || 10 434 || 173 484 || 517 174 || 701 092

Úvěrové události mající dopad na dlužníky a ručiteli nástroje jsou průběžně monitorovány Ops B, provozním ředitelstvím EIB pro operace mimo EU. V případě zhoršení ratingu nebo neplnění smlouvy jsou zejména individuálně posuzována práva vyplývající ze smlouvy. V případě nutnosti jsou v souladu s pokyny pro úvěrové riziko provedena zmírňující opatření. Rovněž v případě obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté úvěry je zajištěno jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

V okamžité reakci na situaci na finančních trzích, která panovala od září 2008, podniknul nástroj kroky k posílení opatření na sledování a řízení rizik. Za tímto účelem vytvořilo Ops B v dubnu 2011 samostatné monitorovací oddělení podléhající přímo generálnímu řediteli, které bylo pověřeno monitorováním z finančního a smluvního hlediska. Jeho účelem je podporovat výměnu informací mezi odděleními a navrhovat postupy pro předkládání zpráv a operační řízení v obdobích finančních krizí s cílem rychle reagovat v případě potřeby.

3.2.3.3 Analýza úvěrové kvality podle typu dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrové kvality úvěrového portfolia nástroje k 31. prosinci 2012 a k 31. prosinci 2011 v rozdělení podle klasifikace úvěrů vycházející z podepsané expozice (uvolněné a neuvolněné).

K 31. prosinci 2012 v tis. EUR || ||  Vysoká kvalita ||  Standardní kvalita ||  Minimální přijatelné riziko ||  Vysoké riziko ||  Bez klasifikace ||  Celkem

|| || A až B– || C || D+ || D– a nižší || ||

Dlužník || Banky || 50 000 || 24 342 || 21 864 || 529 325 || 337 014 || 962 545

Obchodní společnosti || 7 466 || 8 006 || – || 605 672 || – || 621 144

Veřejné instituce || – || – || – || 70 480 || – || 70 480

Státy || – || – || – || 241 155 || – || 241 155

Celkem || || 57 466 || 32 348 || 21 864 || 1 446 632 || 337 014 || 1 895 324

K 31. prosinci 2011 v tis. EUR || ||  Vysoká kvalita ||  Standardní kvalita ||  Minimální přijatelné riziko ||  Vysoké riziko ||  Bez klasifikace ||  Celkem

|| || A až B– || C || D+ ||  D– a nižší || ||

Dlužník || Banky || 50 002 || 9 674 || 39 966 || 356 629 || 351 476 || 807 747

Obchodní společnosti || 3 917 || 5 279 || – || 635 825 || – || 645 021

Veřejné instituce || – || – || – || 38 761 || – || 38 761

Státy || – || – || – || 242 723 || – || 242 723

Celkem || || 53 919 || 14 953 || 39 966 || 1 273 938 || 351 476 || 1 734 252

3.2.3.4 Koncentrace rizika u úvěrů a pohledávek z obchodního styku

3.2.3.4.1 Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio nástroje lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí (podle země dlužníka, v tis. EUR):

Země/oblast dlužníka || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Regionální – AKT || 84 051 || 99 543

Uganda || 140 833 || 117 035

Regionální – západní Afrika || 33 856 || 14 161

Mosambik || 137 745 || 126 666

Mauritánie || 65 670 || 43 427

Etiopie || 81 666 || 84 266

Dominikánská republika || 67 991 || 66 118

Keňa || 131 566 || 65 611

Kamerun || 72 525 || 60 706

Zambie || 18 772 || 43 294

Kongo (Demokratická republika) || 28 415 || 8 980

Nigérie || 14 383 || 28 691

Regionální – Tichomoří || 17 767 || 20 603

Regionální – střední Afrika || 10 431 || 12 109

Jamajka || 71 027 || 59 317

Madagaskar || – || 1 253

Mauricius || 11 302 || 12 732

Ghana || 5 642 || 7 812

Angola || 10 009 || 13 598

Trinidad a Tobago || 1 483 || 1 002

Burkina Faso || 10 727 || 12 588

Malawi || 4 950 || 5 833

Nová Kaledonie || 4 198 || 4 673

Rwanda || 9 641 || 11 197

Niger || 4 146 || 3 950

Francouzská Polynésie || 2 631 || 3 131

Botswana || – || –

Senegal || 5 837 || 10 329

Lesotho || 3 827 || 3 902

Vanuatu || 3 639 || 3 917

Belize || 13 || 103

Grenada || 2 477 || 2 698

Gabon || 1 011 || 1 509

Togo || 52 644 || 53 224

Kapverdy || 27 073 || 28 405

Džibutsko || 762 || 777

Haiti || 4 654 || –

Svatá Lucie || 2 916 || –

Celkem || 1 146 280 || 1 033 160

3.2.3.4.2 Analýza podle průmyslových odvětví

Níže uvedená tabulka analyzuje úvěrové portfolio nástroje podle průmyslového odvětví dlužníka. Operace, které jsou nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli, a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce globální úvěry (v tis. EUR):

Průmyslové odvětví dlužníka || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Globální úvěry a dohody o obchodním zastoupení || 252 662 || 218 912

Letecké společnosti a výroba letadel || 13 || 103

Letiště a systémy řízení letového provozu || 30 480 || 31 052

Základní materiály a těžba || 168 911 || 135 573

Chemické látky, plasty a farmaceutika || – || 20 400

Pitná voda, úprava vody || 38 697 || 33 247

Elektřina, uhlí a další || 409 090 || 358 745

Potravinářství || – || 1 244

Investiční statky / předměty dlouhodobé spotřeby || 3 827 || 3 902

Námořní doprava a jiné || 5 819 || 6 214

Zpracování materiálů, stavebnictví || 24 154 || 29 025

Papírenství || 4 747 || 4 840

Silnice a dálnice || 73 921 || 62 856

Telekomunikace || 18 427 || 24 963

Terciární sféra a jiné || 115 532 || 102 084

Celkem || 1 146 280 || 1 033 160

3.2.3.5 Nedoplatky u úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují podle stanovených postupů zvaných „Pokyny pro monitorování pozdních plateb“.

Za monitorování a vykazování nedoplatků obecně odpovídá oddělení pro opožděné platby ředitelství EIB pro řízení a restrukturalizaci transakcí. Oddělení pro opožděné platby připravuje měsíční zprávu o nezaplacených splátkách úvěru nástroje, včetně tabulky srovnávající každý měsíc nedoplatky opožděné o více než osm dní. Měsíční zpráva obsahuje podrobné údaje o opatřeních, která již byla přijata nebo která mají být přijata, v rozdělení podle země, úvěru a splátky.

Kromě toho se vypracovává měsíční zpráva o úvěrech se splátkami opožděnými o více než 90 dní, která se zasílá Evropské komisi. Dvakrát ročně je řídícímu výboru EIB předkládána souhrnná tabulka o nedoplatcích u úvěrů se splátkami opožděnými o více než 30 a 90 dní, jakož i zprávu zahrnující srovnávací informace o ročním a pololetním vývoji nedoplatků.

Nedoplatky lze u příslušných úvěrů analyzovat takto (v tis. EUR):

|| Body || Úvěry a pohledávky z obchodního styku 31. 12. 2012 || Úvěry a pohledávky z obchodního styku k 31. 12. 2011

Účetní hodnota || || 1 146 280 || 1 033 160

|| || ||

Individuální snížení hodnoty || || ||

Hrubá hodnota || || 110 767 || 112 662

Opravná položka pro snížení hodnoty || 7 || –45 144 || –48 816

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku s individuálně sníženými hodnotami || || 65 623 || 63 846

|| || ||

Hromadné snížení hodnoty || || ||

Hrubá hodnota || || – || –

Opravná položka pro snížení hodnoty || || – || –

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku s hromadně sníženými hodnotami || || – || –

|| || ||

Po splatnosti, bez snížení hodnoty || || ||

|| || ||

Včetně po splatnosti || || ||

30–60 dní || || 12 ||  8

60–90 dní || || – ||  472

90–180 dní || || – ||  13

více než 180 dní || || – ||  33

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku po splatnosti, bez snížení hodnoty || || 12 ||  526

|| || ||

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku, které nejsou po splatnosti ani jim nebyla snížena hodnota || || 1 080 645 || 968 788

|| || ||

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku celkem || || 1 146 280 || 1 033 160

|| || || ||

3.2.4. Úvěrové riziko u peněz a peněžních ekvivalentů

Dostupné finanční prostředky se investují podle harmonogramu nástroje, který stanoví smluvní závazky k úhradě. Od 31. prosince 2012 měly investice pouze formu bankovních vkladů a jiných krátkodobých finančních nástrojů. Investice do středně- a dlouhodobých dluhopisů mohly být podle investičních pokynů a v závislosti na požadavcích na likviditu rovněž způsobilé.

Minimální krátkodobý rating, který se požaduje od oprávněných bank nebo emitentů, je P–1/A–1/F1 (Moody’s, S&P, Fitch). Pokud rating udělí více než jedna ratingová agentura a tyto se různí, rozhoduje nejnižší rating. Maximální přípustný limit pro každou oprávněnou banku nebo emitenta je v současnosti 50 000 000 EUR (padesát milionů EUR).

Vklady se provádí u schválených subjektů s maximální splatností tři měsíce ode dne zobchodování a až do výše limitu úvěrové expozice.

K 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 měly všechny bankovní vklady a krátkodobé komerční papíry držené nástrojem v den vypořádání minimálně rating P-1 podle agentury Moody’s. Rating P-2 k 31. prosinci 2011 vznikl v důsledku zhoršení ratingu jedné protistrany dne 21. prosince 2011.

Následující tabulka znázorňuje situaci bankovních vkladů včetně naběhlých úroků (v tis. EUR):

         Minimální krátkodobý rating (Moody’s) ||      Minimální dlouho-      dobý rating      (Moody’s) || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

P-1 ||      Aa1 || 43 400 || 10 % || – || –

P-1 ||      Aa2 || – || – || 28 622 || 6 %

P-1 ||      Aa3 || 130 901 || 29 % || 105 547 || 24 %

P-1 ||      A1 || 83 500 || 18 % || 117 603 || 26 %

P-1 ||      A2 || 198 179 || 43 % || 179 938 || 40 %

P-2 ||      A3 || – || – || 17 441 || 4 %

Celkem ||      || 455 980 || 100 % || 449 151 || 100 %

3.2.5. Úvěrové riziko u derivátů

3.2.5.1 Politika v oblasti úvěrového rizika u derivátů

Úvěrové riziko u derivátů představuje ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by její protistrana v obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úroková míra a směnné kursy) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může nástroj uzavírat swapové smlouvy s cílem zajistit zvláštní úvěrové operace či může uzavírat smlouvy na měnové forwardy s cílem zajistit své měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí Evropská investiční banka s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“) podepsanými Evropskou investiční bankou a jejími externími protistranami.

3.2.5.2 Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy prováděné Evropskou investiční bankou, které se týkají nástroje, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik používaných pro deriváty, které používá Evropská investiční banka pro své vlastní účely. Zejména určuje Evropská investiční banka způsobilost swapových protistran na základě stejných podmínek způsobilosti, které obecně platí pro její swapové obchody.

Pro účely vykazování a monitorování dodržování limitů používá Evropská investiční banka k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku souvisejícímu se swapovými a derivátovými transakcemi čistou tržní expozici a potenciální budoucí expozici. Čistá tržní expozice a potenciální budoucí expozice v plné míře zahrnují deriváty související s nástrojem.

Následující tabulka uvádí přehled splatnosti swapových smluv (včetně křížových měnových swapů a křížových měnových úrokových swapů, bez krátkodobých měnových swapů) rozdělených podle jejich pomyslné a reálné hodnoty:

Swapové smlouvy k 31. prosinci 2012 || méně než || 1 || 5 || více než || Celkem v roce 2012

v tis. EUR || 1 rok || až 5 let || až 10 let || 10 let ||

Pomyslná hodnota || 1 480 || 9 833 || 15 253 || – || 26 566

Reálná hodnota (tj. čistá diskontovaná hodnota) || 71 || –528 || –3 529 || – || –3 986

Swapové smlouvy k 31. prosinci 2011 || méně než || 1 || 5 || více než || Celkem v roce 2011

v tis. EUR || 1 rok || až 5 let || až 10 let || 10 let ||

Pomyslná hodnota || 7 042 || 43 593 || 16 899 || – || 67 534

Reálná hodnota (tj. čistá diskontovaná hodnota) || –674 || –1 331 || –3 869 || – || –5 874

Nástroj uzavírá smlouvy o krátkodobých měnových swapech za účelem zajištění měnového rizika úvěrů poskytnutých v měnách jiných než euro. Krátkodobé měnové swapy mají nejvýše tříměsíční splatnost a jsou pravidelně rolovány. Pomyslná hodnota krátkodobých měnových swapů činila k 31. prosinci 2012 652 milionů EUR, v porovnání s 585 miliony EUR k 31. prosinci 2011. Reálná hodnota krátkodobých měnových swapů činila –2,9 milionu EUR k 31. prosinci 2012, v porovnání s –6,4 EUR k 31. prosinci 2011.

Nástroj uzavírá smlouvy o úrokovém swapu za účelem zajištění se proti úrokovému riziku u poskytovaných úvěrů. K 31. prosinci 2012 vykazuje jeden otevřený úrokový swap s pomyslnou hodnotou 19,6 milionu EUR (2011:  –) a reálnou hodnotou 0,03 milionu EUR (2011: –).

3.2.6. Úvěrové riziko finančních aktiv držených do splatnosti

Následující tabulka uvádí situaci portfolia aktiv držených do splatnosti, které se skládá pouze z dluhopisů, jimž zbývají do splatnosti méně než tři měsíce.

         Minimální krátkodobý rating (Moody’s) ||      Minimální dlouho-      dobý rating      (Moody’s) || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

P-2 ||      Baa2 || 50 143 || 51 % || – || –

P-3 ||      Baa3 || 48 886 || 49 % || – || –

Celkem ||      || 99 029 || 100 % || – || –

3.3 Riziko likvidity

3.3.1 Řízení rizika likvidity

Riziko likvidity představuje riziko, že určitý subjekt bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které jsou vypořádávány dodáním hotovosti nebo jiného finančního aktiva.

Nástroj je financován převážně z ročních příspěvků členských států (zdroje 9. a 10. ERF) a dále pak ze zpětného toku prostředků pocházejících z operací nástroje. Evropská komise každoročně sestavuje a do 15. října předkládá Radě výkaz závazků, plateb a ročních částek žádostí o příspěvky (včetně úrokových dotací), které se mají uhradit v běžném rozpočtovém roce a v následujících letech, přičemž zohledňuje prognózy EIB týkající se řízení a operací nástroje.

Aby bylo možné stanovit výši ročních příspěvků členských států, analyzuje se u stávajícího a připravovaného portfolia struktura vyplácení, která se v průběhu roku dále sleduje. Na základě zvláštních události, např. předčasné úhrady, prodeje akcií nebo případů neplnění se opraví výše ročních požadavků na likviditu. Aby se riziko likvidity dále minimalizovalo, udržuje si nástroj dostatečnou likvidní rezervu, jejímž účelem je kdykoli pokrýt plánované výplaty a o která pravidelně informuje Ops B.

Pokladní aktiva účtů otevřených jménem nástroje jsou spravována odborem financí banky v souladu se zásadou oddělení funkcí front office a back office. Za vypořádání související s investováním těchto aktiv je odpovědný odbor pro plánování a vypořádání operací.

Navíc podle zásady oddělení funkcí odpovídá za schválení protistran a limitů pokladních investic, jakož i za monitorování těchto limitů ředitelství řízení rizik banky.

3.3.2 Měření rizika likvidity

Tabulky v tomto oddíle analyzují finanční závazky nástroje podle splatnosti na základě období, které zbývá mezi rozvahovým dnem a smluvním datem splatnosti (na základě nediskontovaných peněžních toků).

Nástroj má závazky ve formě neuvolněné části úvěrů v rámci podepsaných úvěrových smluv, neuhrazené části podepsaných dohod o úpisu kapitálu / o investicích, poskytnutých záruk za úvěry nebo závazků týkajících se úrokových subvencí a technické pomoci. Harmonogram uvolňování podléhá značné nejistotě. Úvěry nástroje mají lhůtu pro uvolnění. Uvolňování však probíhá v termínech a v částkách, které odrážejí pokrok s nimi souvisejících investičních projektů a financování transakcí v poměrně proměnlivém prostředí. Kapitálové investice se stanou splatnými, pokud a jakmile správce kapitálového fondu vydá platnou výzvu ke splacení kapitálu, odrážející pokrok v investičních aktivitách fondu. Období čerpání trvá obvykle tři roky, s častým prodloužením o jeden nebo dva roky. Některé závazky k poskytnutí obvykle přetrvají i po období čerpání až do úplné likvidace podkladových investic fondu, jelikož někdy může být likvidita fondu nedostatečná k plnění platebních závazků, které vznikají v souvislosti s poplatky nebo jinými výdaji. Záruky za úvěry nepodléhají specifickým závazkům k poskytnutí, ledaže by záruka byla jejím příjemcem uplatněna. Částka přetrvávající záruky se snižuje současně s plněním splátkového kalendáře každého zaručeného úvěru.

V tomto kontextu vychází níže uvedené členění splatnosti z odhadů, s přihlédnutím ke smluvnímu období pro uvolnění v každém jednotlivém případě a na základě prognóz vypracovaných v souladu se standardními metodami plánování likvidity nástroje. Pokud jde o závazky k poskytnutí v rámci smluv o technické pomoci, obvykle jsou krátkodobé povahy (kratší než jeden rok). „Splatnost neurčena“ byla zvolena v těchto případech: závazky z čerpaných a nečerpaných záruk, přislíbené, ale neuvolněné úvěry, u nichž uplynulo smluvní období pro uvolnění a očekává se jeho prodloužení, úrokové subvence, na něž byly vyžádány příspěvky od členských států na paušální pokrytí budoucích požadavků.

Likvidní profil derivátových finančních závazků představuje smluvní nediskontované peněžní toky ze swapových smluv včetně křížových měnových swapů, křížových měnových úrokových swapů, krátkodobých měnových swapů a úrokových swapů.

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Splatnost neurčena || Hrubý nominální odchozí tok

v tis. EUR k 31. 12. 2012

Ostatní (vydané záruky, čerpané záruky) || – || – || – || – || 26 224 || 26 224

Odchozí toky přislíbených, ale neuvolněných úvěrů || 16 500 || 287 657 || 243 020 || – || 201 867 || 749 044

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií || – || 26 806 || 54 958 || 7 319 || 127 987 || 217 070

Odchozí toky přislíbených úrokových dotací || 255 || 101 495 || 79 206 || – || 23 599 || 204 555

Odchozí toky přislíbené technické pomoci  || 2 000 || 8 511 || 13 109 || – || – || 23 620

Celkem || 18 755 || 424 469 || 390 293 || 7 319 || 379 677 || 1 220 513

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Splatnost neurčena || Hrubý nominální odchozí tok

v tis. EUR k 31. 12. 2011

Ostatní (vydané záruky, čerpané záruky) || – || – || – || – || 27 909 || 27 909

Odchozí toky přislíbených, ale neuvolněných úvěrů || 2 295 || 257 127 || 274 573 || 54 000 || 113 097 || 701 092

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií || 2 035 || 38 424 || 38 010 || 7 666 || 178 432 || 264 567

Odchozí toky přislíbených úrokových dotací || 1 445 || 31 100 || 139 211 || – || 16 211 || 187 967

Odchozí toky přislíbené technické pomoci || 4 564 || 16 693 || – || – || – || 21 257

Celkem || 10 339 || 343 344 || 451 794 || 61 666 || 335 649 || 1 202 792

Splatnostní profil derivátových finančních závazků v tis. EUR k 31. 12. 2012 ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Příchozí toky || 1 238 || 7 364 || 14 498 || 5 350 || 28 450

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Odchozí toky || –1 286 || –8 428 || –17 218 || –5 894 || –32 826

Krátkodobé měnové swapy – Příchozí toky || 649 000 || – || – || – || 649 000

Krátkodobé měnové swapy – Odchozí toky || –652 451 || – || – || – || –652 451

Úrokové swapy – Příchozí toky || 65 || 511 || 3 274 || 2 117 || 5 967

Úrokové swapy – Odchozí toky || – || –753 || –3 537 || –1 577 || –5 867

Celkem || –3 434 || –1 306 || –2 983 || –4 || –7 727

|| || || || ||

Splatnostní profil derivátových finančních závazků v tis. EUR k 31. 12. 2011 ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Příchozí toky || 9 873 || 14 365 || 19 533 || 7 430 || 51 201

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Odchozí toky || –10 091 || –17 527 || –24 420 || –9 015 || –61 053

Krátkodobé měnové swapy – Příchozí toky || 585 000 || – || – || – || 585 000

Krátkodobé měnové swapy – Odchozí toky || –591 909 || – || – || – || –591 909

Celkem || –7 127 || –3 162 || –4 887 || –1 585 || –16 761

3.4 Tržní riziko

Tržní riziko představuje riziko, že změny tržních cen, jako jsou úrokové sazby, ceny na kapitálových trzích, směnné kurzy a úvěrová rozpětí (netýkající se změn úvěrové bonity emitenta), ovlivní příjmy subjektu nebo hodnotu jím držených finančních nástrojů.

3.4.1. Úrokové riziko

Úrokové riziko představuje volatilita ekonomické hodnoty pozic nástroje, popř. výnosů z těchto pozic, ke které dochází v důsledku nepříznivých pohybů tržních výnosů nebo časové struktury úrokových sazeb. K expozici vůči úrokovému riziku dochází, když se u jednotlivých aktiv a pasiv mění úrokové míry a doba splatnosti odlišně.

Nástroj měří citlivost svého úvěrového portfolia a souvisejících zajišťovacích mikroswapů na úrokové riziko stanovením hodnoty bazického bodu.

Touto hodnotou se měří zisk nebo ztráta v čisté současné hodnotě příslušného portfolia, které plynou z růstu úrokových sazeb o jeden bazický bod (0,01 procentního bodu) u splatností stanoveného rozmezí: „peněžní trh –do jednoho roku“, „velmi krátké – 2 až 3 roky“, „krátké – 4 až 6 let“, „dlouhé – 12 až 20 let“ nebo „extra dlouhé – více než 21 let“.

K získání čisté současné hodnoty úvěrů požívá nástroj křivku úrokových sazeb úvěrů v EUR (euroswapová křivka + marže EIB) pro peněžní toky denominované v eurech a v cizích měnách jiných než USD a výnosovou USD křivku pro peněžní toky denominované v USD. Pro získání čisté současné hodnoty zajišťovacích mikroswapů používá nástroj euroswapovou křivku pro peněžní toky denominované v EUR a dolarovou swapovou křivku pro peněžní toky denominované v USD.

Jak lze vidět v následující tabulce, čistá diskontovaná hodnota úvěrového portfolia zahrnujícího související zajišťovací mikroswapy by v případě současného nárůstu úrokových sazeb o jeden bazický bod klesla k 31. 12. 2012 o 341 000 EUR (k 31. 12. 2011 by to byl pokles o 239 000 EUR).

Hodnota bazického bodu v tis. EUR || Peněžní trh || Velmi krátká splatnost || Krátká splatnost || Střední splatnost || Dlouhá splatnost || Extra dlouhá splatnost || Celkem

K 31. 12. 2012 || 1 rok || 2 až 3 roky || 4 až 6 let || 7 až 11 let || 12 až 20 let || Více než 21 let ||

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů || –25 || –47 || –90 || –117 || –62 || – || –341

Hodnota bazického bodu v tis. EUR || Peněžní trh || Velmi krátká splatnost || Krátká splatnost || Střední splatnost || Dlouhá splatnost || Extra dlouhá splatnost || Celkem

K 31. 12. 2011 || 1 rok || 2 až 3 roky || 4 až 6 let || 7 až 11 let || 12 až 20 let || Více než 21 let ||

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů || –20 || –28 || –60 || –78 || –53 || – || –239

3.4.2. Kursové riziko

Kurzové riziko představuje volatilita ekonomické hodnoty pozic nástroje, popř. výnosů z těchto pozic, ke které dochází v důsledku nepříznivých pohybů směnných kursů.

Nástroj je vystaven kursovému riziku pokaždé, když mezi jeho aktivy a závazky existuje nesoulad měn. Kursové riziko souvisí také s dopadem neočekávaných a nepříznivých změn v hodnotě budoucích peněžních toků, které způsobily pohyby měn.

3.4.2.1 Kursové riziko a pokladní aktiva

Pokladní aktiva nástroje jsou denominována v EUR nebo v USD.

Kursové riziko je zajišťováno prostřednictvím kursových spotových či forwardových transakcí, kursových swapů či křížových měnových swapů. Odbor financí banky může, pokud to považuje za nezbytné a vhodné, v souladu s politikou banky využít jakýkoli jiný nástroj, který poskytuje ochranu proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností nástroje.

3.4.2.2 Kursové riziko a operace financované nebo zaručené nástrojem

Příspěvky členských států do nástroje jsou placeny v eurech. Operace financované či zaručené nástrojem, jakož i úrokové dotace mohou být denominovány v eurech, USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči kursovému riziku (vztaženo k referenční měně euro) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění kursového rizika nástroje jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1. Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo v USD

- Úvěry nástroje poskytované v jiných měnách než v EUR a v USD jsou zajištěny smlouvami o křížových měnových swapech, které mají stejný finanční profil jako podkladový úvěr, za předpokladu, že swapový trh je funkční.

- Pokud jde o výplaty v rámci operací nástroje, které se provádějí v jiné měně než EUR nebo v USD a které nejsou dlouhodobě zajištěny, uskutečňuje odbor financí směnnou transakci dva pracovní dny před výplatou. Přepočítací koeficient použitý pro operace nástroje odpovídá tržnímu směnnému kurzu, který se odboru financí banky podařilo získat. Také u splátek obdržených v jiné měně než v EUR nebo v USD uskuteční odbor financí směnnou operaci, pokud je to nutné ke konverzi obdržené měny.

- Nečerpané záruky nejsou předmětem kursového zajištění. Záruky čerpané v měnách jiných než v EUR nebo v USD budou zajištěny.

- Operace v měnách jiných než v EUR nebo v USD, u kterých nemůže odbor financí uskutečnit kursová zajišťovací opatření, zůstanou nezajištěné. Týká se to také (syntetických) operací denominovaných v místní měně, avšak vypořádaných v EUR nebo v USD. Takto vzniklému kursovému riziku zůstane investiční nástroj vystaven.

3.4.2.2.2. Zajištění operací denominovaných v USD

- Celková nesplacená částka ze všech operací nástroje (kromě nečerpaných záruk) denominovaných v USD je zajištěna prostřednictvím kursových měnových swapů na pár EUR/USD, které se pravidelně rolují. Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků / uvolňovaných částek odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo vyplaceny v USD během příštího období. Následně se měnové swapy, jejichž splatnost končí, přerolují a jejich objem se upraví tak, aby pokrýval alespoň potřeby likvidity v USD předpokládané v příštím období.

- Na základě účetních záznamů se pravidelně vypočítává celková expozice v USD, aby mohlo být, je-li to nezbytné, při příštím rolování měnového swapu zajištění upraveno.

- Považuje-li to odbor financí z provozního hlediska za vhodné, lze k zajištění zvláštních úvěrů v USD využít rovněž křížové měnové swapy.

- Během období rolování se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc měnových swapů, zatímco přebytky likvidity se investují do pokladních aktiv nebo se smění za eura.

- Vždy platí, že celková nesplacená nezajištěná částka vzniklá z transakcí v USD (v nominální hodnotě) nesmí překročit 5 000 000 USD (pět milionů amerických dolarů). Tento limit se každoročně upravuje. Pokud bude tento limit překročen, odbor financí banky vrátí expozici zpět do určeného limitu prostřednictvím měnové operace.

3.4.2.3 Měnová pozice

Následující tabulky ukazují měnovou pozici nástroje (v tis. EUR):

K 31. prosinci 2012 || EUR || USD || KES || Měny AKT/ZZÚ || Celkem

|| || || || ||

AKTIVA || || || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 424 647 || 41 921 || – || – || 466 568

Derivátové finanční nástroje || 1 064 || –949 || – || – || 115

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 513 231 || 508 412 || 60 348 || 64 289 || 1 146 280

Realizovatelná finanční aktiva || 66 509 || 259 694 || – || 6 798 || 333 001

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || – || – || – || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 99 029 || – || – || – || 99 029

Ostatní aktiva || – || – || – || 224 || 224

Aktiva celkem || 1 191 790 || 809 078 || 60 348 || 71 311 || 2 132 527

|| || || || ||

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || ||

Závazky || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || –675 814 || 682 849 || – || – || 7 035

Výnosy příštích období || 37 560 || 248 || – || – || 37 808

Závazky vůči třetím stranám || 312 040 || 46 || – || – || 312 086

Ostatní závazky || 905 || 19 || 14 || 215 || 1 153

Závazky celkem || –325 309 || 683 162 || 14 || 215 || 358 082

Zdroje od přispěvatelů || || || || ||

Splacené příspěvky členských států || 1 561 309 || – || – || – || 1 561 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || 5 366 || 59 144 || – || 3 924 || 68 434

Nerozdělený zisk || 144 702 || – || – || – || 144 702

Zdroje od přispěvatelů celkem || 1 711 377 || 59 144 || – || 3 924 || 1 774 445

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem || 1 386 068 || 742 306 || 14 || 4 139 || 2 132 527

Měnová pozice k 31. prosinci 2012 || –194 278 || 66 772 || 60 334 || 67 172 || –

|| || || || ||

Stav k 31. prosinci 2012: || || || || ||

ZÁVAZKY Z TITULU PŘÍSLIBŮ || || || || ||

Neuvolněné úvěry a realizovatelná finanční aktiva || 794 475 || 171 639 || – || – || 966 114

Čerpané záruky || – || – || – || 6 224 || 6 224

Úrokové dotace a technická pomoc || 204 555 || – || – || – || 204 555

|| || || || ||

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY || || || || ||

Nečerpané záruky || 20 000 || – || – || – || 20 000

K 31. prosinci 2011 || EUR || USD || CAD || Měny AKT/ZZÚ || Celkem

|| || || || ||

AKTIVA || || || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 416 384 || 35 895 || – || – || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 13 419 || –12 985 || – || – || 434

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 477 340 || 501 923 || – || 53 897 || 1 033 160

Realizovatelná finanční aktiva || 54 287 || 186 525 || 4 303 || 6 545 || 251 660

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || – || – || – || 87 310

Ostatní aktiva || 50 || – || – || 366 || 416

Aktiva celkem || 1 048 790 || 711 358 || 4 303 || 60 808 || 1 825 259

|| || || || ||

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || ||

Závazky || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || –641 758 || 654 460 || – || – || 12 702

Výnosy příštích období || 32 689 || 314 || – || – || 33 003

Závazky vůči třetím stranám || 329 598 || 62 || – || – || 329 660

Ostatní závazky || 691 || 19 || – || 403 || 1 113

Závazky celkem || –278 780 || 654  855 || – || 403 || 376 478

Zdroje od přispěvatelů || || || || ||

Splacené příspěvky členských států || 1 281 309 || – || – || – || 1 281 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || 41 750 || – || – || – || 41 750

Nerozdělený zisk || 125 722 || – || – || – || 125 722

Zdroje od přispěvatelů celkem || 1 448 781 || – || – || – || 1 448 781

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem || 1 170 001 || 654 855 || – || 403 || 1 825 259

Měnová pozice k 31. prosinci 2011 || –121 211 || 56 503 || 4 303 || 60 405 || –

|| || || || ||

K 31. prosinci 2011 || || || || ||

ZÁVAZKY Z TITULU PŘÍSLIBŮ || || || || ||

Neuvolněné úvěry a realizovatelná finanční aktiva || 761 319 || 204 340 || – || – || 965 659

Čerpané záruky || – || – || – || 7 909 || 7 909

Úrokové dotace a technická pomoc || 209 223 || || – || – || 209 223

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY || || || || ||

Nečerpané záruky || 20 000 || – || – || – || 20 000

3.4.2.4 Analýza kursové citlivosti (v tis. EUR)

K rozvahovému dni byla nejvýznamnější čistou cizoměnovou expozicí expozice v USD. K 31. prosinci 2012 by +/– 10% změna směnného kursu EUR/USD vedla ke změně výše zdrojů přispěvatelů o 6 682 EUR, resp. –6 682 EUR (k 31. prosinci 2011 to bylo 5 650 EUR, resp. –5 650 EUR).

3.4.2.5 Přepočítací kursy

Pro vypracování rozvahy k 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 byly použity tyto přepočítací kursy:

|| 31. prosince 2012 || 31. prosince 2011

Měny států mimo EU || ||

Dominikánské peso (DOP) || 53,1220 || 49,8498

Fidžijský dolar (FJD) || 2,3417 || 2,3630

Haitský gourde (HTG) || 55,7265 || 52,1645

Keňský šilink (KES) || 113,68 || 109,53

Mauretánská ouguiya (MRO) || 393,99 || 372,52

Mauricijská rupie (MUR) || 40,19 || 37,43

Rwandský frank (RWF) || 811,83 || 771,76

Ugandský šilink (UGX) || 3 549 || 3 205

Americký dolar (USD) || 1,3194 || 1,2939

Frank CFA (XAF/XOF) || 655,957 || 655,957

Jihoafrický rand (ZAR) || 11,1727 || 10,4830

3.4.3. Riziko cen na kapitálových trzích (v tis. EUR)

Riziko cen na kapitálových trzích představuje riziko, že v důsledku změny kapitálových indexů a hodnoty jednotlivých kapitálových investic dojde k poklesu reálné hodnoty kapitálových nástrojů.

Nástroj je vystaven riziku cen na kapitálových trzích prostřednictvím investic do rizikového kapitálu, tj. přímých kapitálových investic a investic do fondů rizikového kapitálu.

Kapitálové investice jsou předmětem hodnocení. Každá investice se posuzuje podle různých kritérií v rámci tří hlavních kategorií: řízení, podnikatelský plán a struktura. Jednotlivá hodnocení se poté promítnou do jediného celkového hodnocení přiděleného investici, které odráží její celkovou kvalitu.

Expozice vůči riziku cen na kapitálových trzích jsou také předmětem limitů, které jsou stanovovány jak individuálně, tak i globálně. Rozsah těchto limitů závisí na kvalitě kapitálových investic.

Hodnoty kapitálových pozic držených soukromými subjekty není možné trvale přímo sledovat a kontrolovat. U těchto pozic patří mezi nejlepší dostupné údaje ceny vyplývající z relevantních metod oceňování.

Dopady na zdroje přispěvatelů do nástroje (na základě změny reálné hodnoty portfolia realizovatelných kapitálových investic) v důsledku 10% poklesu kapitálových indexů a hodnoty individuálních kapitálových investic by při neměnných ostatních proměnných činily –33 300 EUR k 31. prosinci 2012 a –25 166 k 31. prosinci 2011.

4 Reálné hodnoty aktiv a závazků

Níže uvedená tabulka obsahuje srovnání kategorií aktiv a závazků nástroje, které se vykazují ve finančních výkazech, podle účetní a reálné hodnoty (v tis. EUR):

|| Účetní hodnota 31. 12. 2012 || Reálná hodnota 31. 12. 2012 || Účetní hodnota 31. 12. 2011 || Reálná hodnota 31. 12. 2011

Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě || || || ||

Realizovatelná finanční aktiva || 333 001 || 333 001 || 251 660 || 251 660

Derivátové finanční nástroje || 115 || 115 || 434 || 434

Celkem || 333 116 || 333 116 || 252 094 || 252 094

|| || || ||

Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě || || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 466 568 || 466 568 || 452 279 || 452 279

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 1 146 280 || 1 226 409 || 1 033 160 || 1 022 679

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || 87 310 || 87 310 || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 99 029 || 98 805 || – || –

Ostatní aktiva || 224 || 224 || 416 || 416

Celkem || 1 799 411 || 1 879 316 || 1 573 165 || 1 562 684

Aktiva celkem || 2 132 527 || 2 212 432 || 1 825 259 || 1 814 778

|| || || ||

Závazky vykazované v reálné hodnotě || || || ||

Derivátové finanční nástroje || 7 035 || 7 035 || 12 702 || 12 702

Celkem || 7 053 || 7 053 || 12 702 || 12 702

|| || || ||

Závazky vykazované v zůstatkové hodnotě || || || ||

Výnosy příštích období || 37 808 || 37 808 || 33 003 || 33 003

Závazky vůči třetím stranám || 312 086 || 312 086 || 329 660 || 329 660

Ostatní závazky || 1 153 || 1 153 || 1 113 || 1 113

Celkem || 351 047 || 351 047 || 363 776 || 363 776

Závazky celkem || 358 082 || 358 082 || 376 478 || 376 478

Níže jsou popsány metodiky a předpoklady použité pro stanovení reálné hodnoty aktiv a závazků:

§ Aktiva, jejichž reálná hodnota přibližně odpovídá účetní hodnotě

Pokud jde o aktiva a závazky, které jsou likvidní nebo jsou krátkodobě splatné (méně než 3 měsíce), předpokládá se, že jejich účetní hodnota přibližně odpovídá reálné hodnotě.

§ Aktiva a závazky vykázané ve své reálné hodnotě

Prvním zdrojem pro určení reálné hodnoty finančního nástroje jsou zveřejněné kotace na aktivním trhu. Vzhledem ke škále investic v portfoliu nástroje jsou dostupné pouze zřídka. U nástrojů, pro něž nejsou k dispozici tržní ceny, se reálné hodnoty odhadují pomocí oceňovacích technik nebo modelů založených pokud možno na zjistitelných tržních údajích, které jsou platné v rozvahový den.

Následující tabulka analyzuje finanční aktiva vykázaná v reálné hodnotě pomocí oceňovací metody. Jednotlivé úrovně byly definovány takto:

- Úroveň 1:   kotace (neupravené) na aktivních trzích,

- Úroveň 2:   vstupní údaje jiné než kotace obsažené v úrovni 1, které je možné u aktiva zjistit             přímo (tj. jako ceny) nebo nepřímo (tj. odvozené z cen),

- Úroveň 3:   vstupní údaje o aktivech, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (nezjistitelné údaje).

K 31. prosinci 2012 v tis. EUR || Úroveň 1 || Úroveň 2 || Úroveň 3 || Celkem

Finanční aktiva || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 115 || – || 115

Realizovatelná finanční aktiva || 11 001 || – || 322 000 || 333 001

Celkem || 11 001 || 115 || 322 000 || 333 116

|| || || ||

Finanční závazky || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 7 035 || – || 7 035

Celkem || – || 7 035 || – || 7 035

K 31. prosinci 2011 v tis. EUR || Úroveň 1 || Úroveň 2 || Úroveň 3 || Celkem

Finanční aktiva || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 434 || – || 434

Realizovatelná finanční aktiva || 15 214 || – || 236 446 || 251 660

Celkem || 15 214 || 434 || 236 446 || 252 094

|| || || ||

Finanční závazky || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 12 702 || – || 12 702

Celkem || – || 12 702 || – || 12 702

V roce 2012 nástroj neprovedl žádné transfery z úrovně 1 do úrovně 2 nebo z úrovně 2 do úrovně 1 klasifikace reálné hodnoty.

Následující tabulky představují změny u finančních nástrojů na úrovni 3 mezi roky ukončenými k 31. prosinci 2012 a k 31. prosinci 2011:

(v tis. EUR) || Realizovatelná finanční aktiva

Stav k 1. lednu 2012 || 236 446

Zisky nebo ztráty celkem ||

– v rámci zisku nebo ztráty || 8 133

– v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření || 15 041

Vyplacené prostředky || 81 981

Splacené prostředky || –19 601

Stav k 31. prosinci 2012 || 322 000

(v tis. EUR) || Realizovatelná finanční aktiva

Zůstatek k 1. lednu 2011 || 171 638

Zisky nebo ztráty celkem ||

– v rámci zisku nebo ztráty || –3 206

– v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření || 21 759

Vyplacené prostředky || 67 829

Splacené prostředky || –21 574

Stav k 31. prosinci 2011 || 236 446

5 Peníze a peněžní ekvivalenty (v tis. EUR)

Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty lze rozdělit na prostředky, které byly získány od členských států a dosud nebyly vyplaceny, a na prostředky z provozních a finančních činností nástroje.

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Obdržené a dosud nevyplacené příspěvky členských států || 117 622 || 195 205

Prostředky z finančních a provozních činností nástroje || 348 946 || 257 074

Peníze a peněžní ekvivalenty celkem || 466 568 || 452 279

6 Derivátové finanční nástroje (v tis. EUR)

Derivátové finanční nástroje, klasifikované jako držené k obchodování, mají tyto hlavní složky:

K 31. prosinci 2012 || Reálná hodnota || Pomyslná hodnota

Aktiva || Závazky

Křížové měnové swapy || 87 || –102 || 7 062

Křížové měnové úrokové swapy || – || –3 971 || 19 504

Úrokové swapy || 28 || – || 19 568

Měnové forwardy || – || –2 962 || 652 451

Derivátové finanční nástroje celkem || 115 || –7 035 || 698 585

|| || ||

K 31. prosinci 2011 || Reálná hodnota || Pomyslná hodnota

Aktiva || Závazky

Křížové měnové swapy ||  434 || –953 || 29 376

Křížové měnové úrokové swapy || – || –5 355 || 38 158

Měnové forwardy || – || –6 394 || 585 000

Derivátové finanční nástroje celkem || 434 || –12 702 || 652 534

7 Úvěry a pohledávky (v tis. EUR)

Úvěry a pohledávky mají tyto hlavní složky:

|| Globální úvěry  (*) || Seniorní úvěry || Podřízené úvěry || Celkem

Nominální hodnota k 1. lednu 2012 || 225 365 || 716 350 || 128 679 || 1 070 394

Vyplacené prostředky || 79 015 || 154 003 || – || 233 018

Odpisy || –947 || –1 206 || – || –2 153

Splacené prostředky || –39 967 || –71 368 || –4 145 || –115 480

Aktivovaný úrok || – || –117 || 9 739 || 9 622

Kursové rozdíly || –8 780 || –7 692 || –493 || –16 965

Nominální hodnota k 31. prosinci 2012 || 254 686 || 789 970 || 133 780 || 1 178 436

|| || || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2012 || –7 609 || –16 372 || –24 835 || –48 816

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření || –835 || –292 || – || –1 127

Snížení hodnoty odpisů || 947 || 1 206 || – || 2 153

Zrušené snížení hodnoty || 910 || 814 || – || 1 724

Kursové rozdíly || 93 || 348 || 480 || 921

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2012 || –6 494 || –14 296 || –24 355 || –45 145

|| || || ||

Zůstatková hodnota || –1 641 || –3 984 || –82 || –5 707

Naběhlý úrok || 5 246 || 9 244 || 4 206 || 18 696

Úvěry a pohledávky z obchodního styku k 31. prosinci 2012 || 251 797 || 780 934 || 113 549 || 1 146 280

|| || || || ||

(*) včetně dohod o obchodním zastoupení

|| Globální úvěry (*) || Seniorní úvěry || Podřízené úvěry || Celkem

Nominální hodnota k 1. lednu 2011 || 246 500 || 542 322 || 123 910 || 912 732

Vyplacené prostředky || 25 689 || 211 351 || 0 || 237 040

Odpisy ||  0 ||  0 || –2 000 || –2 000

Splacené prostředky || –48 554 || –51 712 || –4 144 || –104 410

Aktivovaný úrok || 0 || 459 || 10 053 || 10 512

Kursové rozdíly || 1 730 || 13 930 ||  860 || 16 520

Nominální hodnota k 31. prosinci 2011 || 225 365 || 716 350 || 128 679 || 1 070 394

|| || || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2011 || –15 006 || –18 056 || –44 023 || –77 085

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření || –1 746 || –1 514 || –773 || –4 033

Snížení hodnoty odpisů ||  0 ||  0 || 2 000 || 2 000

Zrušené snížení hodnoty || 9499 || 3263 || 18 723 || 31 485

Kursové rozdíly || –356 || –65 || –762 || –1 183

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2011 || –7 609 || –16 372 || –24 835 || –48 816

|| || || ||

Zůstatková hodnota || –1 700 || –3 428 || –99 || –5 227

Naběhlý úrok || 3 498 || 9 499 || 3 812 || 16 809

Úvěry a pohledávky z obchodního styku k 31. prosinci 2011 || 219 554 || 706 049 || 107 557 || 1 033 160

|| || || || ||

(*) včetně dohod o obchodním zastoupení

8 Realizovatelná finanční aktiva (v tis. EUR)

Realizovatelná finanční aktiva mají tyto hlavní složky:

|| Fondy rizikového kapitálu || Přímé kapitálové investice || Celkem

Pořizovací hodnota k 1. lednu 2012 || 182 692 || 36 565 || 219 257

Vyplacené prostředky || 56 007 || 25 974 || 81 981

Splacené prostředky / prodej || –19 570 || –31 || –19 601

Kursové rozdíly u splátek/prodeje || 1 581 || –678 || 903

Pořizovací hodnota k 31. prosinci 2012 || 220 710 || 61 830 || 282 540

|| || ||

Nerealizované zisky nebo ztráty k 1. lednu 2012 || 29 781 || 11 969 || 41 750

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát || 29 540 || –2 856 || 26 684

Nerealizované zisky nebo ztráty k 31. prosinci 2012 || 59 321 || 9 113 || 68 434

|| || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2012 || –6 887 || –2 460 || –9 347

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření během roku || –7 976 || –951 || –8 927

Kursové rozdíly u snížení hodnoty || 133 || 168 || 301

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2012 || –14 730 || –3 243 || –17 973

|| || ||

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2012 || 265 301 || 67 700 || 333 001

|| Fondy rizikového kapitálu || Přímé kapitálové investice || Celkem

Pořizovací hodnota k 1. lednu 2011 || 142 932 || 33 350 || 176 282

Vyplacené prostředky || 59 579 || 8 250 || 67 829

Splacené prostředky / prodej || –20 236 || –4 735 || –24 971

Kursové rozdíly u splátek/prodeje || 417 || –300 || 117

Pořizovací hodnota k 31. prosinci 2011 || 182 692 || 36 565 || 219 257

|| || ||

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2011 || 11 335 || 13 235 || 24 570

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát || 18 446 || –1 266 || 17 180

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2011 || 29 781 || 11 969 || 41 750

|| || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2011 || –2 || –6 022 || –6 024

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření během roku || –6 888 || – || –6 888

Použití snížení hodnoty zaúčtovaného ve výkazu o úplném výsledku hospodaření v předchozích letech || 2 || 3 714 || 3 716

Kursové rozdíly u snížení hodnoty || 1 || –152 || –151

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2011 || –6 887 || –2 460 || –9 347

|| || ||

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2011 || 205 586 || 46 074 || 251 660

9 Pohledávky za přispěvateli (v tis. EUR)

Pohledávky za přispěvateli mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Příspěvky vyžádané od členských států, ale dosud nezaplacené || 87 310 || 87 310

Pohledávky za přispěvateli celkem || 87 310 || 87 310

10 Finanční aktiva držená do splatnosti (v tis. EUR)

Portfolio finančních aktiv držených do splatnosti se skládá z kotovaných dluhopisů, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni je kratší než tři měsíce. V následující tabulce jsou uvedeny pohyby v tomto portfoliu:

Stav k 1. lednu 2012 || –

Akvizice || 98 278

Odpisy prémie nebo diskontu || –210

Změna v narostlém úroku || 961

Stav k 31. prosinci 2012 || 99 029

11 Ostatní aktiva (v tis. EUR)

Ostatní aktiva mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Pohledávky za EIB || 7 || 59

Finanční záruky || 217 || 357

Pohledávky ve vztahu k vypláceným prostředkům na technickou pomoc || 337 || –

Snížení hodnoty pohledávek ve vztahu k vypláceným prostředkům na technickou pomoc (bod 20) || –337 || –

Ostatní aktiva celkem || 224 || 416

12 Výnosy příštích období (v tis. EUR)

Výnosy příštích období mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Úrokové dotace v příštích obdobích || 37 387 || 32 744

Provize z úvěrů a pohledávek v příštích obdobích || 421 || 259

Výnosy příštích období celkem || 37 808 || 33 003

13 Závazky vůči třetím stranám (v tis. EUR)

Závazky vůči třetím stranám mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Čisté obecné správní náklady splatné EIB || 36 202 || 38 011

Ostatní závazky vůči EIB || 8 904 || 219

Dosud nečerpané úrokové dotace dlužné členským státům || 266 980 || 291 430

Závazky vůči třetím stranám celkem || 312 086 || 329 660

14 Ostatní závazky (v tis. EUR)

Ostatní závazky mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Finanční záruky || 215 || 294

Ostatní || 938 || 819

Ostatní závazky celkem || 1 153 || 1 113

|| ||

15 Vyžádané příspěvky členských států (v tis. EUR)

Členské státy || Příspěvky do nástroje || Příspěvky na úrokové dotace || Příspěvky celkem || Vyžádané, ale nezaplacené (*)

Rakousko || 41 375 || 10 168 || 51 543 || 2 650

Belgie || 61 203 || 15 041 || 76 244 || 3 920

Dánsko || 33 412 || 8 211 || 41 623 || 2 140

Finsko || 23 107 || 5 679 || 28 786 || 1 480

Francie || 379 399 || 93 237 || 472 636 || 24 300

Německo || 364 722 || 89 630 || 454 352 || 23 360

Řecko || 19 516 || 4 796 || 24 312 || 1 250

Irsko || 9 680 || 2 379 || 12 059 || 620

Itálie || 195 788 || 48 115 || 243 903 || 12 540

Lucembursko || 4 528 || 1 113 || 5 641 || 290

Nizozemsko || 81 500 || 20 028 || 101 529 || 5 220

Portugalsko || 15 145 || 3 722 || 18 867 || 970

Španělsko || 91 180 || 22 407 || 113 588 || 5 840

Švédsko || 42 624 || 10 4757 || 53 099 || 2 730

Spojené království || 198 130 || 48 690 || 246 820 || –

Celkem k 31. prosinci 2012 || 1 561 309 || 383 691 || 1 945 000 || 87 310

Celkem k 31. prosinci 2011 || 1 281 309 || 383 691 || 1 665 000 || 87 310

(*) Dne 20. listopadu 2012 Rada určila, jak vysoký finanční příspěvek zaplatí každý členský stát do 21. ledna 2013.

16 Podmíněné závazky a závazky z titulu příslibů (v tis. EUR)

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| ||

Závazky z titulu příslibů || ||

Nečerpané úvěry || 749 044 || 701 092

Nesplněné závazky z titulu příslibů v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy || 217 070 || 264 567

Čerpané záruky || 6 224 || 7 909

Dotace a technická pomoc || 228 175 || 209 223

|| ||

Podmíněné závazky || ||

Nečerpané záruky || 20 000 || 20 000

|| ||

Celkem || 1 220 513 || 1 202 792

17 Čisté úroky a obdobné výnosy (v tis. EUR)

Úroky a obdobné výnosy mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Peníze a peněžní ekvivalenty || 1 678 || 5 518

Finanční aktiva držená do splatnosti || 36 || –

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 64 060 || 50 800

Úrokové dotace || 1 729 || 3 243

Úroky a obdobné výnosy celkem || 67 503 || 59 561

Úroky a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Derivátové finanční nástroje || –1 114 || –940

Úroky a obdobné náklady celkem || –1 114 || –940

18 Čistý výnos z poplatků a provizí (v tis. EUR)

Výnos z poplatků a provizí má tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Poplatky a provize z úvěrů a pohledávek || 1 710 || 1 894

Poplatky a provize z finančních záruk || 191 || 255

Ostatní || 33 || –

Výnos z poplatků a provizí celkem || 1 934 || 2 149

Náklady na poplatky a provize mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Provize vyplacená třetím stranám v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy || –292 || –144

Náklady na poplatky a provize celkem || –292 || –144

19 Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv (v tis. EUR)

Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Čistý výnos z realizovatelných finančních aktiv || 70 || 16 254

Výnosy z dividend || 975 || 974

Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv || 1 045 || 17 228

20 Snížení hodnoty ostatních aktiv (v tis. EUR)

Během vykazovaného období uvolnil nástroj platby na technickou pomoc ve výši 638 EUR, které se v důsledku podvodného jednání protistrany nedostaly ke konečnému příjemci. Po právních intervencích se podařilo nástroji inkasovat zpět 301 EUR a zbývající částka byla vykázána jako pohledávka z obchodního styku. K rozvahovému dni je pravděpodobnost, že nástroj někdy bude moci inkasovat zbývající částku, nízká a částka ve výši 337 EUR byla vykázána jako snížení hodnoty úplného výsledku hospodaření nástroje.

21 Obecné správní náklady (v tis. EUR)

Obecné správní náklady představují skutečné náklady EIB na správu nástroje po odečtení příjmu z běžných poplatků za ocenění, které EIB přímo účtuje klientům nástroje.

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Skutečné náklady EIB || –38 390 || –39 937

Výnos z poplatků za ocenění účtovaných přímo klientům nástroje || 2 188 || 1 931

Čisté obecné správní náklady || –36 202 || –38 006

Po vstupu revidované dohody o partnerství z Cotonou v platnost dne 1. července 2008 již obecné správní náklady nejsou hrazeny členskými státy.

22 Další události

Po vypracování rozvahy nedošlo k žádným významným událostem, které by vyžadovaly zveřejnění nebo úpravu finančních výkazů k 31. prosinci 2012.

PŘÍLOHA K ČÁSTI I — KAPITOLE 2 (ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ): STAV PODLE ZEMĚ A NÁSTROJE

Poznámky k tabulkám:

· Číslo „0,00“ znamená, že odpovídající částka se pohybuje mezi –4 999 EUR a 4 999 EUR. Není-li uvedena žádná hodnota, je příslušná částka rovna nule.   Země, jež mají ve všech sloupcích nulový zůstatek, nejsou v tabulkách uvedeny.

· Položka „Všechny státy AKT / ZZÚ“ se vztahuje na projekty, které se týkají několika zemí, ale nejsou financovány v rámci regionální spolupráce.

· Položka „Finanční a správní náklady“ představuje projekty financované z úroků ERF nebo z balíčku na pokrytí správních výdajů.

[1]         Úř. věst. L 247, 9.9.2006.

[2]       Všechna čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur. S ohledem na toto zaokrouhlení nemusí součet některých finančních údajů souhlasit. Částky vykázané jako 0 představují číslo nižší než 500 000 EUR. Částky rovnající se nule jsou vykázány pomlčkou (–).

[3] Krátkodobé pohledávky z obchodního styku s výjimkou pohledávek týkajících se řádných příspěvků a spolufinancování.

[4] Krátkodobé závazky s výjimkou závazků týkajících se řádných příspěvků a spolufinancování.

[5] PIR – Regionální orientační program

[6] PIN – Národní orientační program

[7]       V souladu s článkem 153 finančního nařízení pro 10. ERF se zůstatky peněžních prostředků vykazují v rozvaze 10. ERF. Povaha jednotlivých bankovních účtů je vysvětlena v kapitole 6 – Řízení finančních rizik.

[8]       Tento zůstatek představuje částky, které byly uvolněny pro Konžskou demokratickou republiku v souladu s ustanoveními rozhodnutí Rady 2003/583/ES. Tyto prostředky jsou vyhrazeny pro konkrétní účel a přijímající stát.

[9]       Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 3.

[10]      Úř. věst. L 247, 9.9.2006.

[11]      Rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. května 2011 o přidělení prostředků uvolněných z projektů v rámci 9. Evropského rozvojového fondu a předchozích evropských rozvojových fondů na rozvojovou spolupráci v Jižním Súdánu.

[12]      Úř. věst. L 247, 9.9.2006.

[13]          Nepřidělené zdroje z předchozích ERF zahrnují zůstatek fondů Sysmin, jehož výše byla rozhodnutím Rady ministrů AKT–ES č. 3/2000 stanovena na 410,926 milionů EUR. Rozhodnutím Komise PE/410/2001 byly tyto zdroje zahrnuty do programování národních orientačních finančních rámců (část B) v rámci finančního protokolu dohody o partnerství AKT–ES.

OBSAH

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK. 2

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF. 3

ČÁST I – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ 8

1........... FINANČNÍ VÝKAZY 8., 9. A 10. EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU. 9

1.1........ 8., 9. A 10. ERF: SOUHRNNÁ ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY, VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 9

1.2........ 8. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 13

1.3........ 9. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 16

1.4........ 10. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV. 19

1.5........ PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 8., 9. A 10. ERF. 22

2........... ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ 42

2.1........ PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY. 45

2.2........ SOUHRNNÁ ZÁVĚRKA. 48

2.3........ DALŠÍ ÚDAJE O SPRÁVĚ PROSTŘEDKŮ. 53

ČÁST II – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE. 55

3.1 ....... VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI K 31. PROSINCI 2011. 57

3.2........ VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012. 59

3.3........ VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012. 61

3.4........ VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012. 63

3.5........ PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM k 31. PROSINCI 2012. 65

PŘÍLOHA K ČÁSTI I — KAPITOLE 2 (ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ): STAV PODLE ZEMĚ A NÁSTROJE  96

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK

Roční účetní závěrky 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu za rok 2012 byly sestaveny v souladu s hlavou VIII finančního nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

Potvrzuji svou odpovědnost za to, že roční účetní závěrky 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu byly připraveny a předloženy v souladu s článkem 125 finančního nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond.

Schvalující osoba a EIB předložily všechny údaje potřebné pro sestavení účetních závěrek, jež poskytují přehled o aktivech a závazcích Evropských rozvojových fondů a o plnění rozpočtu, a zároveň zaručili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetních závěrek za potřebné, jsem nabyl přiměřené jistoty, že účetní závěrky poskytují ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Evropských rozvojových fondů.

                                                                                                               

(podpis)

Manfred Kraff

Účetní

                                                                                               

SPRÁVA A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

1.         SOUVISLOSTI

Evropská unie spolupracuje v oblasti rozvoje s mnoha rozvojovými zeměmi. Hlavním cílem je podpora hospodářského a sociálního rozvoje se zvláštním důrazem na omezení a zmírnění chudoby v dlouhodobém horizontu, a to prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím. Za tímto účelem Unie spolu s partnerskými zeměmi vypracovává strategie pro spolupráci a k jejich provedení uvolňuje finanční prostředky. Tyto prostředky přidělované Unií na rozvoj pocházejí ze tří zdrojů:

– rozpočtu Evropské unie,

– Evropského rozvojového fondu,

– Evropské investiční banky.

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany Unie určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc, omezenou původně na země Afriky, které v té době byly stále koloniemi a s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu Evropské unie. Je financován členskými státy, podléhá vlastnímu finančnímu nařízení a je řízen zvláštním výborem. Evropská komise odpovídá za finanční plnění operací prováděných se zdroji ERF a Evropská investiční banka (EIB) spravuje investiční nástroj.

V období 2008 až 2013 bude geografická pomoc poskytovaná státům AKT a ZZÚ i nadále financována hlavně prostřednictvím ERF. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly dohod či úmluv o partnerství. Každý ERF se řídí vlastním finančním nařízením, jež ukládá povinnost vypracovat finanční výkazy. Finanční výkazy se proto připravují samostatně u každého ERF pro tu část, kterou spravuje Evropská komise. Finanční výkazy se předkládají rovněž v souhrnné podobě, která poskytuje celkový přehled finančního stavu zdrojů, za něž Evropská komise odpovídá.

V rámci dohody z Cotonou byl zřízen investiční nástroj. Tento investiční nástroj spravuje Evropská investiční banka a používá se na podporu rozvoje soukromého sektoru ve státech AKT, kde jsou z něj financovány především (nikoli však výlučně) soukromé investice. Nástroj je navržen jako obnovitelný fond, aby splátky úvěrů mohly být opětovně investovány do dalších operací; nástroj se tedy sám obnovuje a je finančně nezávislý. Vzhledem k tomu, že investiční nástroj není spravován Evropskou komisí, není konsolidován v první části roční účetní závěrky obsahující finanční výkazy 8., 9. a 10. ERF a související zprávu o finančním plnění. Finanční výkazy investičního nástroje jsou uvedeny ve zvláštní části ročních účetních závěrek (část 2), aby tak poskytly úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF. 10. ERF zahrnuje období 2008 až 2013 a jeho celkový rozpočet činí 22 682 milionů EUR. Z této částky je 21 966 milionů EUR přiděleno zemím AKT, 286 milionů EUR ZZÚ a 430 milionů EUR Komisi jako výdaje na podporu programování a čerpání ERF[1].

2.         JAK JE ERF FINANCOVÁN ?

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16 prosince 2005 přijala finanční výhled na období 2007 až 2013. V této souvislosti bylo rozhodnuto, že zeměpisná spolupráce se státy AKT nebude začleněna do rozpočtu Evropské unie (rozpočtována), ale že v období 2008 až 2013 bude nadále financována prostřednictvím existujícího mezivládního ERF.

Rozpočet Evropské unie je roční a podle zásady ročního rozpočtu jsou příjmy a výdaje plánovány a schvalovány na dobu jednoho roku. Na rozdíl od Evropské unie funguje ERF na víceletém základě. Každý ERF je uzavírán prostřednictvím vnitřní dohody členských států, která určuje celkové prostředky k provádění rozvojové spolupráce obvykle na dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou přidělovány na víceleté období, mohou být přidělené prostředky využity během celé doby trvání ERF. Absence ročního základu rozpočtu je zřejmá z rozpočtového výkaznictví, v němž je plnění rozpočtu Evropských rozvojových fondů posuzováno vzhledem k celkovým prostředkům.

Zdroji ERF jsou ad hoc příspěvky od členských států EU. Přibližně jednou za pět let se na mezivládní úrovni sejdou zástupci členských států, aby rozhodli o celkové částce, která bude fondu přidělena, a zkontrolovali jeho čerpání. Komise následně spravuje fond v souladu s rozvojovou politikou EU, kterou Rada na její návrh schvaluje.  Jelikož členské státy mají souběžně s unijní politikou i své vlastní politiky rozvojové pomoci, musí své politiky s EU koordinovat, tak aby byla zajištěna jejich komplementarita. Do roku 2010 byly příspěvky žádány od 15 zúčastněných členských států. V roce 2011 byly vyžádány první příspěvky na 10. ERF, jehož se účastní 27 členských států.

Některé prostředky z 10. ERF byly vyhrazeny na nepředvídané potřeby, ale většina je plánována v orientačních víceletých rámcích, především zeměpisných, ale i tematických, které jsou v současnosti stanoveny pro období 2008 až 2013. Komise tedy přijala strategické dokumenty pro jednotlivé země, regiony a v rámci AKT. Jejich plnění je každoročně sledováno a strategie jsou přezkoumávány v polovině (dokončeno) a na konci období (probíhá). Na základě těchto přezkumů v polovině a na konci období může Komise jménem Evropské unie přezkoumat strategie a rozdělení finančních prostředků podle aktuálních potřeb a výsledků příslušných států nebo regionů AKT.

Kromě výše uvedených příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek.

3.       JAK JSOU ZDROJE ERF SPRAVOVÁNY A VYNAKLÁDÁNY?

3.1      Operační výdaje

Operační výdaje ERF mají různou formu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány. V souladu s finančním nařízením spravuje Komise zdroje ERF s použitím těchto metod:

Decentralizované řízení: jedná se o případy, kdy Komise pověřuje větší či menší měrou, v závislosti na situaci dotčeného příjemce, některými úkoly plnění rozpočtu třetí země.

Centralizované řízení: týká se případů, kdy je rozpočet plněn přímo, útvary Komise, nebo nepřímo, kdy Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům odpovědným podle unijního nebo vnitrostátního práva, např. agenturám Evropské unie.

Společné řízení s mezinárodními organizacemi: podle této metody Komise svěřuje určité úkoly spojené s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

3.2      Různí účastníci finančních operací

Pověřená schvalující osoba odpovídá za celý proces řízení od stanovení způsobu, jak dosáhnout stanovených cílů politik, až po řízení zahájených činností z provozního i rozpočtového hlediska, včetně podpisu právních závazků, sledování výkonu, provádění plateb a v případě potřeby dokonce včetně zpětného inkasa prostředků.

Vedoucí delegace Evropské unie je odpovědný za styk mezi Komisí a vnitrostátními či regionálními orgány států AKT nebo ZZÚ přímo na místě. Úzce spolupracuje s vnitrostátními nebo regionálními schvalujícími osobami na vymezení prováděcí strategie a odvětvových politik, jakož i na přípravě, posuzování a přezkumu programů a projektů ERF.

Vnitrostátní schvalující osoba v přijímající zemi je vyšší státní úředník jmenovaný vládou jednotlivých zemí AKT / ZZÚ. Je představitelem orgánů své země ve všech fondem financovaných činnostech, které jsou řízeny Komisí a EIB. Tuto funkci většinou vykonává člen vlády, obvykle ministr plánování nebo financí. Vnitrostátní schvalující osoba plní správní, technické a finanční povinnosti spojené s řízením programů a projektů ERF.

Účetní Komise provádí platby a inkasní příkazy vydané schvalujícími osobami tohoto orgánu a odpovídá za správu pokladny, stanovování účetních pravidel a metod, potvrzování platnosti účetních systémů, vedení účtů a sestavování příslušných ročních účetních závěrek. Účetní je dále povinen schvalovat účetní závěrku a prohlásit, že poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace.

3.3      Správa zdrojů ERF

Většina finančních zdrojů přidělovaných státům AKT a ZZÚ prostřednictvím ERF má podobu grantů. Na počátku každého ERF informuje Evropská unie státy AKT a ZZÚ o přibližné výši příspěvků, které by měly mít po dobu trvání fondu k dispozici. Prostředky jsou přidělovány na základě potřeb a kritérií výkonnosti jednotlivých zemí.

Na vnitrostátní úrovni jsou strategické dokumenty pro jednotlivé země vypracované dotyčnými státy AKT a Komisí. Jsou vypracovávány po předchozích konzultacích s širokým spektrem aktérů včetně nestátních subjektů, místních orgánů a případně parlamentů států AKT. Tento strategický dokument je nástrojem stanovení prioritních činností a budování vlastní odpovědnosti místních aktérů za programy spolupráce.

Následně je vypracován národní orientační program, který vychází z rozvojových cílů a priorit vyjádřených ve strategickém dokumentu a je s nimi v souladu. Tento program vymezuje odvětví a oblasti, které obdrží pomoc, vysvětluje, jakým způsobem pomoc splní svůj cíl, a upřesňuje harmonogram plnění programu. Strategické dokumenty pro jednotlivé země a národní orientační programy podléhají ročnímu a střednědobému přezkumu a přezkumu na konci období ERF. Je–li třeba, provádějí se v něm během doby jeho platnosti vylepšení a změny.

3.4      Závazky k uvolnění ze zdrojů ERF

Žádné zdroje ERF nesmí být vynaloženy, dokud Komise a zamýšlený příjemce prostředků ERF neuzavřou písemný právní závazek. Písemným právním závazkem může být smlouva o grantu, smlouva o poskytování služeb či jiná smlouva uzavřená se subjekty odpovědnými podle soukromého práva, např. nevládními organizacemi nebo hospodářskými subjekty, nebo jím mohou být správní nebo finanční ujednání uzavřená Komisí se subjekty odpovědnými podle mezinárodního práva veřejného, například státy a jejich veřejnoprávními subjekty nebo mezinárodními organizacemi s vlastní právní subjektivitou a způsobilostí k právním úkonům.

Před přijetím jakéhokoli právního závazku vůči třetí straně musí být daná činnost schválena rozpočtovou položkou s dostatečnými prostředky. Je–li tato podmínka splněna, musí být v rozpočtu vyhrazeny požadované prostředky prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému. Tato skutečnost však nemá žádný dopad na obecné účty (nebo na hlavní knihu), protože dosud nevznikly žádné náklady. Je tomu tak proto, že účetní systém ERF se skládá ze dvou samostatných, přitom ale spojených prvků:

a) rozpočtových účtů, které podávají podrobný obraz plnění rozpočtu, a

b) obecných účtů, které se používají k přípravě rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Rozpočtové účty zobrazují závazky a provedené platby. Jsou založeny na zásadě hotovostního účetnictví, podle níž je nákladová nebo výnosová položka zapsána do účetních knih až po přidělení, vyplacení či obdržení hotovosti. Tento druh účetnictví je typický pro veřejný sektor, jenž se tradičně zaměřoval na rozpočet a jeho plnění.

Obecné účty (založené na zásadě akruálního účetnictví) zobrazují všechny výnosy a náklady v rozpočtovém roce (a tedy hospodářský výsledek) a stanovují finanční situaci ERF v podobě rozvahy aktiv a pasiv k 31. prosinci daného roku.

3.5      Provádění plateb

Žádnou platbu nelze provést, dokud schvalující osoba neschválí rozpočtový závazek.

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozděleno na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost neboli záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije k účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo je vrácena – pokud příjemci nevznikly způsobilé náklady, je povinen zálohu předběžného financování vrátit ERF. Vyplacené předběžné financování tedy není definitivním nákladem, dokud nejsou splněny příslušné smluvní podmínky, a proto se po provedení počáteční platby zaznamenají do rozvahy jako aktivum. Částka zálohového aktiva se sníží (na nulu nebo částečně) po schválení výše způsobilých výdajů (které se ve výkazu zisku a ztráty vykáží jako náklady) a vrácených příslušných částek.           

Na konci roku je nutno posoudit způsobilé náklady vzniklé příjemcům finančních prostředků z ERF, které ještě nebyly oznámeny. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco odhadované nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Tyto částky se vykazují v krátkodobých závazcích, tak aby nedocházelo k nadhodnocování majetku a závazků.

3.6      Zpětné inkaso neoprávněně vyplacených prostředků

Způsobilost výdajů z ERF se ověřuje na základě podkladů, jež jsou stanoveny v platných předpisech nebo podmínkách jednotlivých grantů. V zájmu optimalizace vztahu mezi náklady a přínosem systémů kontroly bývají kontroly podkladů u závěrečných žádostí podrobnější než u průběžných žádostí o platby, a mohou tak vést ke zjištění chyb v průběžných platbách, jež jsou opraveny úpravou konečné platby. Navíc je Komise oprávněna během provádění financované akce či zpětně (ex post) kontrolovat řádnost podkladů přímo v prostorách žadatele. Chyby zjištěné během prováděcího období mohou být opraveny tím, že se upraví částky, na něž znějí následné žádosti. Chyby zjištěné ex post jsou opraveny vydáním inkasního příkazu.

4.         ROČNÍ VÝKAZY

4.1      Roční účetní závěrka

Za sestavení roční účetní závěrky odpovídá účetní, který také ručí za to, že tato závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace ERF.

Roční účetní závěrka má tyto části:

            Část I: Prostředky spravované Evropskou komisí

– Finanční výkazy 8. 9. a 10. Evropského rozvojového fondu

– Zpráva o finančním plnění 8. 9. a 10. Evropského rozvojového fondu

            Část II: Prostředky spravované Evropskou investiční bankou

– Finanční výkazy investičního nástroje

Finanční výkazy investičního nástroje jsou uvedeny ve zvláštní části účetní závěrky, aby tak poskytly úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF.

Poté, co Účetní dvůr provede audit roční účetní závěrky, přijme ji Komise do 31. července následujícího roku a předloží ji Radě a Parlamentu pro udělení absolutoria.

4.2      Výroční zpráva o činnosti

Schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. V této výroční zprávě informuje o výsledcích politiky a také v ní vyjádří přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti popsané v její zprávě byly využity k jejich zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

5.         AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1      Audit

Roční účetní závěrku ERF a hospodaření se zdroji kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr, který pro Radu a Evropský parlament vypracovává výroční zprávu. Hlavním úkolem Účetního dvora je provést nezávislý externí audit roční účetní závěrky ERF. V rámci své činnosti Účetní dvůr vydává:

1) výroční zprávu, ve které podrobně popisuje svá zjištění ohledně roční účetní závěrky a uskutečněných transakcí,

2) výrok i) o spolehlivosti účetní závěrky a ii) o legalitě a správnosti uskutečněných transakcí, který je založený na provedených auditech a zveřejněný ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti,

3) zvláštní zprávy, v nichž jsou uvedena zjištění auditů zaměřujících se na konkrétní oblasti řízení.

Účetní dvůr má právo nahlížet do všech dokumentů, které v průběhu auditu potřebuje. Provádí kontrolu všech oblastí činnosti ERF až na úroveň ověřování legality a správnosti jednotlivých operací a plateb. Kontroluje také samotnou roční účetní závěrku, ověřuje jednotlivé rozvahové položky a položky výkazu zisku a ztráty, jakož i celkovou prezentaci finančních výkazů. Účetní dvůr tak může vydat výrok nejen k uvedeným číselným údajům, ale také k stávajícímu systému a kontrolním mechanismům.

5.2      Absolutorium

Závěrečnou kontrolou je absolutorium za finanční správu zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Orgánem příslušným pro udělení absolutoria ERF je Evropský parlament. To znamená, že po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi absolutorium za finanční správu zdrojů ERF v předcházejícím rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky Účetním dvorem, jeho výroční zprávy (která obsahuje prohlášení o věrohodnosti) a odpovědí Komise a rovněž z následných otázek a dalších žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický rozměr externí kontroly finančního plnění a je rozhodnutím, kterým Evropský parlament na doporučení Rady "zprostí" Komisi odpovědnosti za finanční správu zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Proces absolutoria může skončit jednou z těchto možností: udělením, nebo odložením absolutoria. Při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout. Komise následně vypracuje zprávu o přijatých opatřeních a akční plán a obojí zašle Parlamentu a Radě.

ČÁST I – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: PROSTŘEDKY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ[2]

1.           FINANČNÍ VÝKAZY 8., 9. A 10. EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU        

1.1         8., 9. A 10. ERF: SOUHRNNÁ ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY, VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

SOUHRNNÁ ROZVAHA 8., 9. A 10. ERF    

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.1 || 438 || 380

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 1 334 || 1 175

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 70 || 111

|| Peníze a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 690 || 1 224

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 2 532 || 2 891

|| || || ||

|| DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.6 || (40) || –

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (1 057) || (1 033)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (1 097) || (1 033)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 1 435 || 1 858

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 29 579 || 26 979

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || 2 252 || 2 252

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (27 374) || (24 674)

|| Roční hospodářský výsledek || || (3 023) || (2 700)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 1 435 || 1 858

SOUHRNNÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 8., 9. a 10. ERF

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 124 || 99

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Operační náklady || 3.2 || (3 017) || (2 702)

Správní náklady || 3.3 || (107) || (75)

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || (3 001) || (2 679)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (22) || (20)

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (22) || (21)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || (3 023) || (2 700)

SOUHRNNÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 8., 9. a 10. ERF  

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

Roční hospodářský výsledek || || (3 023) || (2 700)

|| || ||

PROVOZNÍ ČINNOSTI || 4.2 || ||

Řádné příspěvky členských států || || 2 606 || 3 238

Příspěvky na spolufinancování || || 19 || 7

(Odúčtování) ztrát z odpisů pohledávek || || 4 || 6

|| || ||

(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování || || (58) || (28)

(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování || || (159) || (79)

(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek[3] || || 31 || 14

Zvýšení/(snížení) dlouhodobých závazků || || 40 || –

Zvýšení/(snížení) krátkodobých závazků[4] || || 6 || (42)

|| || ||

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY || || (534) || 417

|| || ||

ČISTÉ ZVÝŠENÍ/(SNÍŽENÍ) PENĚZ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ || || (534) || 417

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku roku || 2.5 || 1 224 || 808

Peníze a peněžní ekvivalenty na konci roku || 2.5 || 690 || 1 224

SOUHRNNÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 8., 9. a 10. ERF      

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 45 691 || 21 812 || 23 879 || (24 674) || 2 252 || 1 458

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (3 100) || 3 100 || – || – || 3 100

 Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (2 700) || – || (2 700)

 ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 45 691 || 18 712 || 26 979 || (27 374) || 2 252 || 1 858

 Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 600) || 2 600 || – || – || 2 600

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (3 023) || – || (3 023)

 ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 45 691 || 16 112 || 29 579 || (30 396) || 2 252 || 1 435

1.2         8. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 8. ERF     

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 38 || 70

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 1 || 4

|| Spojovací účty || 2.4 || 345 || 387

|| || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 384 || 461

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (22) || (29)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (22) || (29)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 361 || 432

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 12 840 || 12 840

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || (2 354) || (2 276)

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (10 132) || (10 042)

|| Roční hospodářský výsledek || || 7 || (90)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 361 || 432

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 8. ERF     

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 58 || 40

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || 3.2 || (49) || (128)

|| || ||

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || 9 || (88)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (2) || (1)

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (2) || (2)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || 7 || (90)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 8. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 12 840 || – || 12 840 || (10 042) || (2 237) || 560

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || (38) || (38)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (90) || – || (90)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 12 840 || – || 12 840 || (10 132) || (2 276) || 432

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || (78) || (78)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || 7 || – || 7

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 12 840 || – || 12 840 || (10 125) || (2 354) || 361

1.3         9. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 9. ERF

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.1 || 119 || 191

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 447 || 569

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 58 || 87

|| Spojovací účty || 2.4 || 1 919 || 2 557

|| Peníze a peněžní ekvivalenty || 2.5 || – || 6

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 2 543 || 3 410

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (375) || (315)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (375) || (315)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 2 168 || 3 096

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 11 699 || 11 699

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || 4 126 || 4 227

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (12 830) || (11 932)

|| Roční hospodářský výsledek || || (827) || (898)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 2 168 || 3 096

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 9. ERF

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 49 || 49

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Operační náklady || 3.2 || (856) || (924)

Správní náklady || 3.3 || (1) || (3)

|| || ||

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || (809) || (879)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (18) || (19)

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (18) || (19)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || (827) || (898)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 9. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 11 699 || 660 || 11 039 || (11 932) ||   4 157 || 3 263

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (660) || 660 || – || – || 660

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || 70 || 70

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (898) || – || (898)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 11 699 || – || 11 699 || (12 830) || 4 227 || 3 096

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do/z 10. ERF || – || – || – || – || (100) || (100)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (827) || – || (827)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 11 699 || – || 11 699 || (13 657) || 4 126 || 2 168

1.4         10. ERF: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 10. ERF

|| || || || v milionech EUR

|| Bod || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.1 || 319 || 189

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Předběžné financování || 2.2 || 849 || 536

|| Pohledávky z obchodního styku || 2.3 || 11 || 20

|| Peníze a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 690 || 1 218

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 1 869 || 1 963

|| || || ||

|| DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.6 || (40) || –

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Závazky z obchodního styku || 2.7 || (660) || (689)

|| Spojovací účty || 2.4 || (2 264) || (2 944)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (2 963) || (3 633)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || (1 095) || (1 670)

|| || || ||

|| REZERVNÍ A JINÉ FONDY || || ||

|| Splacený kapitál || 2.8 || 5 040 || 2 440

|| Ostatní rezervní fondy || 2.9 || 479 || 301

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (4 411) || (2 699)

|| Roční hospodářský výsledek || || (2 203) || (1 712)

|| ČISTÁ AKTIVA || || (1 095) || (1 670)

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 10. ERF

|| || v milionech EUR

|| Bod || 2012 || 2011

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 18 || 10

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Operační náklady || 3.2 || (2 112) || (1 650)

Správní náklady || 3.3 || (106) || (72)

|| || ||

|| || ||

PROVOZNÍ PŘEBYTEK (SCHODEK) || || (2 201) || (1 712)

|| || ||

Výnosy z finančních operací || 3.4 || (2) || 0

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (2) || (1)

|| || ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || || (2 203) || (1 712)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 10. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nesplacený kapitál (b) || Splacený kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervní fondy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 21 152 || 21 152 || – || (2 699) || 333 || (2 366)

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 440) || 2 440 || – || – || 2 440

Převody z 8. a 9. ERF || – || – || – || – || (32) || (32)

Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (1 712) || – || (1 712)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 21 152 || 18 712 || 2 440 || (4 411) || 301 || (1 670)

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 600) || 2 600 || – || – || 2 600

Převody z/do 8. a 9. ERF || – || – || – || – || 178 || 178

 Roční hospodářský výsledek || – || – || – || (2 203) || – || (2 203)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2012 || 21 152 || 16 112 || 5 040 || (6 614) || 479 || (1 095)

1.5         PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 8., 9. A 10. ERF     

1.         VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.     PRÁVNÍ PŘEDPISY A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Finanční výkazy jsou sestaveny v souladu s finančním nařízením platným pro 10. ERF. V souladu s článkem 121 tohoto nařízení se finanční výkazy sestavují podle zásad akruálního účetnictví.

Tyto finanční výkazy byly sestaveny v souladu s účetními pravidly a metodami ERF vypracovanými na základě mezinárodních standardů účetnictví pro veřejný sektor (IPSAS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy veřejného sektoru (IPSASB), nebo případně mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB). Účetní metody, které přijal účetní ERF, se použily na tu část zdrojů ERF, za jejíž finanční správu odpovídá Evropská komise.

Účetní ERF předá předběžnou účetní závěrku Účetnímu dvoru k auditu vždy do 31. března následujícího roku. Účetní dvůr musí poté zaslat Komisi vyjádření k této závěrce do 15. června (článek 125). Komise na základě tohoto vyjádření schválí konečnou účetní závěrku do 31. července a zašle ji Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Závěrka se pak spolu s prohlášením o věrohodnosti, které vydá Účetní dvůr k té části zdrojů ERF, za jejíž finanční správu odpovídá Komise, zveřejní do 15. listopadu v Úředním věstníku.

1.2.     ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytnout informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro širokou skupinu uživatelů. V případě takové veřejnoprávní účetní jednotky, jakou je ERF, mají výkazy poskytnout zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se zdroji, které jí byly svěřeny.

Finanční výkazy podávají věrný a poctivý obraz pouze tehdy, pokud poskytují příslušné informace, které popisují povahu a rozsah činností organizace, vysvětlují financování a uvádějí konečné údaje o operacích jasným a srozumitelným způsobem, který umožňuje srovnání účetních období. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Účetní systém ERF se skládá z obecných a rozpočtových účtů. Rozpočtové účty poskytují podrobný obraz plnění rozpočtu. Vycházejí ze zásady hotovostního účetnictví. Obecné účty umožňují přípravu finančních výkazů, jelikož vykazují všechny výdaje a příjmy za účetní období podle zásad akruálního účetnictví a jsou určeny ke stanovení finanční situace v podobě rozvahy k 31. prosinci.

Podle článku 120 finančního nařízení 10. ERF se pro vypracování finančních výkazů používají účetní zásady:

– kontinuity činnosti,

– opatrnosti,

– stálosti účetních metod,

– srovnatelnosti informací,

– významnosti,

– zákazu kompenzace,

– přednosti skutečnosti před vnějším zdáním,

– účetnictví na akruální bázi.

1.3.     ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

1.3.1.  Funkční měna a měna účetní závěrky

Finanční výkazy uvádějí údaje v milionech eur, přičemž euro je funkční měnou a měnou účetní závěrky ERF.

1.3.2.  Měna a základ pro přepočet

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kursů platných v den uskutečnění transakce. Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují kursové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizích měnách a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů na konci účetního období.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných 31. prosince:   

Měna || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011 || Měna || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

XOF || 655,957 || 655,957 || KES || 113,460 || 109,362

XAF || 655,957 || 655,957 || BIF || 2037,95 || 1780,23

NGN || 206,074 || 204,185 || SLL || 5709,56 || 5663,54

PGK || 2,76702 || 2,81057 || TZS || 2077,48 || 2058,31

HTG || 56,2987 || 53,2461 || UGX || 3508,51 || 3181,89

GNF || 9250,40 || 9155,86 || MGA || 2981,70 || 2870,88

MWK || 439,917 || 213,286 || SZL || 11,1727 || 10,4830

1.3.3.  Používání odhadů

V souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše rezerv, snížení hodnoty pohledávek a výdaje příštích období. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se promítnou do období, v němž jsou zjištěny.

1.4.     ROZVAHA

1.4.1   Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije k účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé náklady, je povinen zálohu předběžného financování vrátit ERF. Částka předběžného financování se sníží (na nulu nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, zúčtované způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají, v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se příjmy z naběhlých úroků odhadnou na základě nejspolehlivějších informací.

1.4.2   Pohledávky z obchodního styku

Pohledávky z obchodního styku jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce z obchodního styku se vytvoří v případě, existuje–li objektivní předpoklad, že nebude možné inkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše této opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva, která odpovídá současné hodnotě očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných tržní úrokovou sazbou pro podobné dlužníky. Zaúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané inkasní příkazy, na které se nevztahuje zvláštní opravná položka. Tato obecná opravná položka vychází z historické ztrátovosti. Opravná položka se vykazuje ve výkazu zisku a ztráty.

1.4.3   Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou vykazovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, bankovní vklady na viděnou a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností nepřesahující tři měsíce.

1.4.4   Závazky z obchodního styku

Významná část těchto závazků ERF nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi o proplacení nákladů, jež podávají příjemci grantů nebo jiných finančních prostředků ERF. Jako závazky z obchodního styku jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují ve své schválené a způsobilé výši.

Závazky z nákupu zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši. Odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení.

1.4.5   Rezervy

Rezervy jsou tvořeny tehdy, má-li ERF současný právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Výše rezerv se rovná nejvhodnějšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění současného závazku ke dni jejich vykázání.

1.4.6   Příjmy, výdaje, náklady a výnosy příštích období

Základním prvkem akruálního účetnictví je účtování transakcí v rozpočtovém roce, s nímž souvisejí. Tento postup je označován jako oddělování účetních období v rámci účetní uzávěrky. Zejména je nutno posoudit způsobilé náklady vzniklé příjemcům finančních prostředků ERF, které ještě nebyly ERF nahlášeny (výdaje příštích období). A naopak, některé platby provedené v probíhajícím rozpočtovém roce souvisí s následujícími obdobími (náklady příštích období) a je nutné je identifikovat a účetně zachytit v příslušném následujícím období (příslušných následujících obdobích).

Podle účetních pravidel ERF se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech v období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není–li ke konci roku vystavena faktura, ale ERF poskytl službu nebo dodal zboží či existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

A dále, pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.5.     VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

1.5.1   Výnosy

Rozpočet Evropského rozvojového fondu nevykazuje žádné příjmy, jelikož řádné příspěvky od členských států jsou považovány za kapitál fondu. Výnosy tak zahrnují zpětně inkasované výdaje a úrokové výnosy.

Zpětně inkasované výdaje

V případě operací, jež zakládají nárok na vrácení výdajů dříve uhrazených z ERF konečnému příjemci nebo třetí zemi, jsou vystavovány inkasní příkazy a je stanovováno snížení následných plateb. Jejich účetní zachycení vypadá následovně:

– Zpětně inkasované výdaje: vystavený inkasní příkaz se stává pohledávkou, která je ve výkazu zisku a ztráty zachycena jako výnos v daném roce, nebo

– Zpětně inkasované částky předběžného financování: v tomto případě je částka vykázána v rozvaze v položce předběžného financování.

Výnosové úroky

Výnosové úroky se vykazují ve výkazu zisku a ztráty pomocí metody efektivní úrokové sazby. Tyto úroky zahrnují obdržený nebo splatný úrok z peněžních zůstatků a vkladů na viděnou na účtech v komerčních bankách a z prodlení s úhradou nároků ERF. Výnosové úroky se zaúčtovávají tak, jak nabíhají.

1.5.2   Náklady

Náklady na směnné transakce související s nákupem zboží a služeb se zachycují po jejich dodání nebo poskytnutí a akceptaci. Oceňují se v původní fakturované ceně.

Náklady na transakce, jež nemají povahu směny, tvoří většinu nákladů ERF. Souvisejí s převody na příjemce a jsou tří druhů: nárokové částky, převody podle dohod a granty a nakonec příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením či jiným právním předpisem) nebo byla podepsána smlouva, která převod povoluje, pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo o proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Nákladové úroky

Nákladové úroky se vykazují ve výkazu zisku a ztráty pomocí metody efektivní úrokové sazby. Nákladové úroky zahrnují úroky zaplacené či splatné a zaúčtovávají se tak, jak nabíhají.

1.6.     PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.6.1   Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou ERF. Podmíněné aktivum je vykázáno, je–li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

Podmíněná aktiva se posuzují ke každému rozvahovému dni, tak aby finanční výkazy náležitě zachycovaly skutečný vývoj. Pokud je téměř jisté, že dojde k přílivu ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu a pokud lze hodnotu aktiva spolehlivě ocenit, zaúčtuje se aktivum a související výnosy ve finančních výkazech za období, v němž ke změně došlo.

Záruky jsou možná aktiva, která vyplývají z minulých událostí a jejichž existenci potvrdí existence či neexistence předmětu záruky. Záruky tudíž mohou splňovat podmínky k tomu, aby byly vykazovány jako podmíněná aktiva. Záruka je vypořádána, když již neexistuje předmět záruky. Záruka je realizována, jsou–li splněny podmínky pro výzvu, aby ručitel platil.

1.6.2   Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou ERF, nebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl vykázán, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos, anebo, v málo pravděpodobném případě, není výši závazku možné dostatečně spolehlivě ocenit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

Podmíněné závazky se ke každému rozvahovému dni oceňují s cílem určit, zda se odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos stal pravděpodobným. Stane–li se pravděpodobným, že v souvislosti s položkou, s níž se nakládá jako s podmíněným závazkem, bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos, vytvoří se ve finančních výkazech za období, v němž došlo ke změně pravděpodobnosti, rezerva.

2.         PŘÍLOHY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1      PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Předběžné financování || – || 119 || 319 || 438 || 380

CELKEM || – || 119 || 319 || 438 || 380

Řada smluv umožňuje uhrazení záloh před zahájením prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb. V některých případech se v platebním kalendáři smlouvy počítá s předběžnými platbami na základě zpráv o pokroku. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Proto, je–li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného inkasa či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva.

Zvýšení dlouhodobého předběžného financování o 58 milionů EUR (ve srovnání se stavem k 31. 12. 2011) lze vysvětlit hlavně zvýšením dlouhodobého předběžného financování projektů v rámci PIR[5] (97 milionů EUR), projektů uvnitř AKT (42 milionů EUR) a grantů PIN[6] (10 milionů EUR), které bylo kompenzováno snížením předběžného financování uvnitř AKT (73 milionů EUR) a správních nákladů (29 milionů EUR).

       

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.2      PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Předběžné financování (hrubé údaje) || 70 || 1 207 || 2 316 || 3 593 || 3 415

minus odhadované započtení předběžného financování || (32) || (760) || (1 468) || (2 259) || (2 240)

CELKEM || 38 || 447 || 849 || 1 334 || 1 175

Zvýšení čistého krátkodobého předběžného financování o 159 milionů EUR bylo způsobeno hlavně zvýšením předběžného financování nástrojů podpory grantů PIN (147 milionů EUR), projektů PIR (68 milionů EUR) a úlevami při splácení dluhu uvnitř AKT (39 milionů EUR). Toto zvýšení bylo částečně vykompenzováno snížením čistého předběžného financování odvětvové politiky (65 milionů EUR) a projektů v sociální oblasti uvnitř AKT (32 milionů EUR).

2.2.1 Jistoty získané za předběžné financování

Jistoty se požadují jako zajištění předběžného financování a uvolňují se po proplacení poslední žádosti o platbu učiněné v rámci projektu. Záruka má dvě různé hodnoty: „nominální“ a „průběžnou“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci jistoty. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování nebo následné zúčtování.

K 31. prosinci 2012 činila „nominální“ hodnota jistot, které ERF v souvislosti s předběžným financováním získal, 566 milionů EUR. „Průběžná“ hodnota těchto záruk činila 391 milionů EUR. K 31. prosinci 2011 to bylo 637 milionů EUR a 394 milionů EUR.

2.3      POHLEDÁVKY Z OBCHODNÍHO STYKU

|| || || || || v milionech EUR

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Pohledávky za zákazníky || 2.3.1 || 1 || 6 || 2 || 10 || 13

Pohledávky za členskými státy || 2.3.2 || – || – || 3 || 3 || 9

Příjmy a náklady příštích období || 2.3.3 || 0 || 51 || 6 || 57 || 89

CELKEM || || 1 || 58 || 11 || 70 || 111

2.3.1 Pohledávky za zákazníky

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Pohledávky za zákazníky || 5 || 19 || 3 || 26 || 27

–Opravná položka || (3) || (12) || (1) || (16) || (13)

CELKEM || 1 || 6 || 2 || 10 || 13

Jedná se o inkasní příkazy, které byly k 31. prosinci 2012 zaúčtovány jako zjištěné nároky k navrácení, jež dosud nejsou vykázány v jiných rozvahových položkách na straně aktiv. Konečný zůstatek inkasních příkazů představuje hodnotu vystavených, avšak ke konci roku neuhrazených inkasních příkazů.

Pohyby otevřených inkasních příkazů během účetního období jsou podrobně popsány níže:

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Otevřené inkasní příkazy na počátku roku || 6 || 19 || 1 || 25 || 18

Vystavené inkasní příkazy || 12 || 64 || 63 || 139 || 130

Uzavřené inkasní příkazy || (13) || (64) || (61) || (138) || (123)

Zaplaceno || (12) || (43) || (43) || (97) || (108)

Upuštění od inkasa (článek 73 fin. nař.) || – || (1) || – || (1) || (1)

Zrušeno || 0 || (3) || 0 || (4) || (2)

Započteno || (2) || (17) || (18) || (36) || (13)

Otevřené inkasní příkazy na konci roku || 5 || 19 || 3 || 26 || 25

2.3.2 Pohledávky za členskými státy

Pohledávky za členskými státy v 10. ERF ve výši 3 milionů EUR tvoří příspěvky na spolufinancování od Belgie, Španělska a Švédska.

2.3.3 Příjmy a náklady příštích období

Příjmy a náklady příštích období především zahrnují naběhlé úroky z částek předběžného financování. Do této položky jsou dále zahrnuty naběhlé úrokové výnosy z pozdních splátek příspěvků.

Snížení příjmů a nákladů příštích období lze vysvětlit nižšími naběhlými úroky z předběžného financování (viz bod 3.4).

2.4      SPOJOVACÍ ÚČTY

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

do/z 6. ERF || (2 065) || (214) || – || (2 279) || (2 279)

do/z 7. ERF || – || 2 279 || – || 2 279 || 2 279

do/z 8. ERF || – || (3 038) || 628 || (2 410) || (2 453)

do/z 9. ERF || 3 038 || – || (2 892) || 146 || (491)

do/z 10. ERF || (628) || 2 892 || – || 2 264 || 2 944

CELKEM || 345 || 1 919 || (2 264) || 0 || 0

V zájmu efektivity byl v 10. ERF zřízen jediný účet pokladní hotovosti pro všechny ERF. To vede k transakcím mezi jednotlivými ERF, které se vyrovnávají na styčných účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF.

Hlavní pohyby na styčných účtech v roce 2012 představují platby provedené z 10. ERF na plnění 8. a 9. ERF.

         

2.5      PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY[7]

|| || || || || v milionech EUR

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Peněžní prostředky na bankovních účtech || 2.5.1 || – || – || 687 || 687 || 1 211

Zajišťovací účty STABEX || 2.5.2 || – || – || 2 || 2 || 5

Bankovní účty pro spolufinancování || 2.5.3 || – || – || – || – || 8

Zvláštní fond pro Konžskou demokratickou republiku[8] || – || – || – || 1 || 1 || 1

CELKEM || || – || – || 690 || 690 || 1 224

2.5.1 Peněžní prostředky na bankovních účtech

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Zvláštní účty – finanční ústavy členských států || – || – || 633 || 633 || 1 129

Běžné účty – komerční banky || || || 54 || 54 || 80

Místní pověření plátci || – || – || 0 || 0 || 2

CELKEM || – || – || 687 || 687 || 1 211

Celkové snížení peněžních prostředků v bankách je vysvětleno především úrovní realizovaných plateb a vyšší úrovní plnění rozpočtu než v předchozím vykazovaném období.

Účty místních pověřených plátců se rozumí částky, které jsou uloženy na bankovních účtech ve státech AKT a v ZZÚ a používají se k platbám v místní měně na území přijímajícího státu/země/území. Tyto účty jsou vedeny v eurech nebo v měně členského státu Unie. S cílem dosáhnout centralizovanější správy plateb byly v roce 2012 uzavřeny 3 ze 4 zbývajících účtů místních pověřených plátců.

2.5.2 Zajišťovací účty STABEX

|| v milionech EUR

|| Zůstatek k 31. 12. 2012 || Zůstatek k 31. 12. 2011

Pobřeží slonoviny || 2 || 2

Malawi || – || 1

Ostatní země || 0 || 2

CELKEM || 2 || 5

STABEX je zkratka pro systém finančních náhrad Evropské unie na stabilizaci příjmů z vývozu zemí AKT. Tento systém byl poprvé zaveden úmluvou z Lomé (1975) s cílem zmírnit nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu zemědělských produktů. Zůstatek na zajišťovacích účtech STABEX představuje celkové finanční prostředky STABEX, které jsou k dispozici a které budou v budoucnu převedeny do příslušného přijímajícího státu AKT. Tento zůstatek je přidělen 10. ERF. V roce 2012 bylo uzavřeno osm zajišťovacích účtů STABEX v důsledku ukončování nástroje pomoci STABEX.

Kromě těchto prostředků existují další prostředky STABEX, které jsou v držení přijímajících států AKT. Jakmile se Komise a přijímající stát (AKT) dohodnou na způsobu využití těchto prostředků STABEX, podepíší spolu dohodu o převodu. V souladu s článkem 211 dohody z Lomé IV[9] (v revidovaném znění) se prostředky převedou na úročený zajišťovací účet se dvěma podpisovými právy (Evropská komise a přijímající stát) otevřený jménem státu AKT. Prostředky zůstanou na těchto účtech se dvěma podpisovými právy, dokud jejich převod na projekt není odůvodněn rámcem vzájemných povinností (FMO).

Schvalovací osoba Komise si podrží podpisové právo k účtu, aby se zajistilo, že prostředky budou vyplaceny řádným způsobem. Prostředky na účtech se dvěma podpisovými právy jsou majetkem státu AKT, a nevykazují se tedy na účtech ERF jako aktiva. Převody na tyto účty se vykazují jako platby STABEX.

V roce 2012 bylo do ERF vráceno 49 milionů EUR z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT podle článku 1.4 vnitřní dohody o 10. ERF[10]. Tyto prostředky byly převedeny především z Šalamounových ostrovů (12 milionů EUR), Pobřeží slonoviny (11 milionů EUR), Burundi (5 milionů EUR), Svatého Vincenta a Grenadiny (3 miliony EUR), Senegalu (3 miliony EUR), Malawi (3 miliony EUR), Ugandy (3 miliony EUR) a Burkiny Faso (2 miliony EUR). Tyto příjmy jsou zaúčtovány do provozních výnosů (nástroj pomoci STABEX) ve výkazu zisku a ztráty 8. ERF.

2.5.3 Bankovní účty pro spolufinancování

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Bankovní účty pro spolufinancování || – || – || – || – || 8

CELKEM || – || – || – || – || 8

Bankovní účty pro spolufinancování byly uzavřeny. Prostředky z nich, s výjimkou části určené na správní náklady, byly na základě pokynu schvalující osoby navráceny členským státům.   

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.6      ZÁVAZKY Z OBCHODNÍHO STYKU

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Spolufinancování – Závazky z obchodního styku || – || – || 40 || 40 || –

CELKEM || – || – || 40 || 40 || –

Závazky z obchodního styku ze spolufinancování ke konci roku 2012 se týkají 10. ERF.

Obdržené příspěvky na spolufinancování jsou vykazovány jako závazky z obchodního styku vůči členským a nečlenským státům, protože splňují kritéria podmíněných výnosů z transakcí, jež nemají povahu směny. ERF musí použít tyto příspěvky na poskytnutí služeb třetím stranám, v opačném případě musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit členským státům. Nevypořádané závazky z obchodního styku v rámci dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování minus náklady vzniklé v souvislosti s projektem. Dopad na čistá aktiva je nulový.

S cílem zlepšit vykazování závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování byly v roce 2012  částky rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé závazky. Zvýšení celkových závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování je vysvětleno v bodě 2.7.1.2.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.7      Závazky z obchodního styku

|| || || || || v milionech EUR 

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Krátkodobé závazky z obchodního styku || 2.7.1 || 4 || 67 || 138 || 209 || 399

Výdaje příštích období || 2.7.2 || 19 || 308 || 228 || 555 || 339

Odložený kapitálový vklad || 2.7.3 || – || – || 293 || 293 || 295

CELKEM || || 22 || 375 || 660 || 1 057 || 1 033

2.7.1 Krátkodobé závazky z obchodního styku

|| || || || || v milionech EUR

|| Bod || 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Dodavatelé a další || 2.7.1.1 || 4 || 67 || 81 || 152 || 308

Závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování || 2.7.1.2 || – || – || 46 || 46 || 81

Ostatní závazky z obchodního styku || 2.7.1.3 || 0 || 0 || 12 || 12 || 10

CELKEM || || 4 || 67 || 138 || 209 || 399

Mezi krátkodobé závazky z obchodního styku jsou účtovány výkazy nákladů, které ERF obdržel v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se vykáže v okamžiku obdržení žádosti. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly odhadované způsobilé částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty

2.7.1.1 Dodavatelé a další

Pod touto položkou jsou vykazovány částky dlužné dodavatelům, jakož i částky dlužné veřejnoprávním institucím a třetím státům.

Snížení oproti předchozímu vykazovanému období o 157 milionů EUR se skládá především ze 75 milionů EUR, o které se snížily závazky vůči třetím státům, a z 37 milionů EUR, o které se snížily závazky vůči soukromým dodavatelům.

2.7.1.2 Závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování

S cílem zlepšit vykazování závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování byly v roce 2012  částky rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé závazky.  Ke snížení krátkodobých závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování došlo především v důsledku přeřazení 40 milionů EUR do dlouhodobých závazků z obchodního styku.

Celkově se dlouhodobé a krátkodobé závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování zvýšily o 5 milionů EUR. V roce 2012 byly získány nové příspěvky na spolufinancování od Německa (2 miliony EUR) a Kanady (2 miliony EUR). Zvýšení švédských závazků z obchodního styku v rámci spolufinancování (8 milionů EUR) bylo částečně kompenzováno snížením španělských závazků a závazků vůči Spojenému království (v obou případech 2 miliony EUR) a zúčtováním italských závazků v rámci 9. ERF.

Závazky z obchodního styku v rámci spolufinancování byly sníženy o 8 milionů EUR v rámci vykázání výnosů souvisejících se spolufinancovanými projekty (viz 3.1.3 a 3.2.2).

2.7.1.3 Ostatní závazky z obchodního styku

Ostatní závazky z obchodního styku zahrnují zejména nepřidělené peněžní příjmy a vrácené částky.

2.6.2 Výdaje příštích období

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Výdaje příštích období || 19 || 308 || 228 || 555 || 339

CELKEM || 19 || 308 || 228 || 555 || 339

Na konci roku jsou posouzeny způsobilé náklady vzniklé příjemcům finančních prostředků z ERF, které dosud nebyly oznámeny. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období.

Odhadované využití částek předběžného financování se vykazuje jako odhadované zúčtování předběžného financování (viz 2.2).

2.6.3 Odložený kapitálový vklad

|| || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Spojené království || – || – || 274 || 274 || 289

Irsko || – || – || 9 || 9 || 5

Litva || – || – || – || – || 1

Maďarsko || – || – || 10 || 10 || –

CELKEM || – || – || 293 || 293 || 295

Uvedená částka zahrnuje předem zaplacené příspěvky členských států.

ČISTÁ AKTIVA

2.8      SPLACENÝ KAPITÁL FONDU

|| || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM

Kapitál fondu || 12 840 || 11 699 || 21 152 || 45 691

Nesplacený kapitál fondu || – || – || (18 712) || (18 712)

Splacený kapitál fondu k 31. 12. 2011 || 12 840 || 11 699 || 2 440 || 26 979

|| || || ||

Kapitál fondu || 12 840 || 11 699 || 21 152 || 45 691

Nesplacený kapitál fondu || – || – || (16 112) || (16 112)

Splacený kapitál fondu k 31. 12. 2012 || 12 840 || 11 699 || 5 040 || 29 579

Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků členských států pro příslušný ERF stanovených vnitřními dohodami.

Nesplacený kapitál představují počáteční příspěvky, k jejichž úhradě dosud nebyly členské státy vyzvány.

Splacený kapitál fondu představuje částku počátečních příspěvků, k jejichž převedení na účty pokladny byly členské státy vyzvány v souladu s postupem stanoveným v článku 16 finančního nařízení pro 10. ERF.

Kapitál 8. a 9. ERF byl vyžádán a splacen v plném rozsahu.

Splacené a nesplacené kapitálové vklady jednotlivých členských států

|| || || || v milionech EUR

Příspěvky || % || Nesplacené v rámci 10. ERF k 31. 12. 2011 || Splacené v roce 2012 || Nesplacené v rámci 10. ERF k 31. 12. 2012

Rakousko || 2,41 || (451) || 63 || (388)

Belgie || 3,53 || (661) || 92 || (569)

Dánsko || 2,00 || (374) || 52 || (322)

Finsko || 1,47 || (275) || 38 || (237)

Francie || 19,55 || (3 658) || 508 || (3 150)

Německo || 20,50 || (3 836) || 533 || (3 303)

Řecko || 1,47 || (275) || 38 || (237)

Irsko || 0,91 || (170) || 24 || (147)

Itálie || 12,86 || (2 406) || 334 || (2 072)

Lucembursko || 0,27 || (51) || 7 || (44)

Nizozemsko || 4,85 || (908) || 126 || (781)

Portugalsko || 1,15 || (215) || 30 || (185)

Španělsko || 7,85 || (1 469) || 204 || (1 265)

Švédsko || 2,74 || (513) || 71 || (441)

Spojené království || 14,82 || (2 773) || 385 || (2 388)

Kypr || 0,09 || (17) || 2 || (15)

Česká republika || 0,51 || (95) || 13 || (82)

Estonsko || 0,05 || (9) || 1 || (8)

Maďarsko || 0,55 || (103) || 14 || (89)

Litva || 0,12 || (22) || 3 || (19)

Lotyšsko || 0,07 || (13) || 2 || (11)

Malta || 0,03 || (6) || 1 || (5)

Polsko || 1,3 || (243) || 34 || (209)

Slovinsko || 0,18 || (34) || 5 || (29)

Slovensko || 0,21 || (39) || 5 || (34)

Bulharsko || 0,14 || (26) || 4 || (23)

Rumunsko || 0,37 || (69) || 10 || (60)

CELKEM || 100,00 || (18 712) || 2 600 || (16 112)

Příspěvky na 10. ERF v roce 2012 byly splaceny. První tranše příspěvků členských států na rok 2013 byla splacena v listopadu 2012.

2.9      OSTATNÍ REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM

Zůstatek k 31. 12. 2010 || (2 237) || 4 157 || 333 || 2 252

Převod částek, u nichž byly zrušeny závazky, z 8. a 9. ERF do 10. ERF || (38) || (80) || 118 || 0

Převod z 10. do 9. ERF za účelem přidělení prostředků Jižnímu Súdánu na základě rozhodnutí Rady 2010/406/EU ||                       –   || 150 || (150) || 0

Zůstatek k 31. 12. 2011 || (2 276) || 4 227 || 301 || 2 252

Převod částek, u nichž byly zrušeny závazky, z 8. a 9. ERF do 10. ERF || (78) || (300) || 378 || 0

Převod z 10. do 9. ERF za účelem přidělení prostředků Jižnímu Súdánu na základě rozhodnutí Rady 2011/315/EU ||                        –   || 200 || (200) || 0

Zůstatek k 31. 12. 2012 || (2 354) || 4 126 || 479 || 2 252

Zůstatek k 31. 12. 2012 zahrnuje: || || || ||

– Prostředky přidělené Jižnímu Súdánu || –              || 350 || –                    || 350

Od vstupu 10. ERF v platnost v roce 2008 jsou všechny prostředky z titulu zrušení závazků z předchozích ERF převáděny do rezervního fondu 10. ERF. Tento rezervní fond může být přidělen na závazky pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 1.4 vnitřní dohody o 10. ERF.

V roce 2012 bylo do výkonnostní rezervy 10. ERF převedeno 78 milionů EUR a 300 milionů EUR prostředků z titulu zrušení závazků z 8. a 9. ERF a současně z výkonnostní rezervy 10. ERF bylo převedeno 200 milionů EUR do 9. ERF na přidělení prostředků Jižnímu Súdánu.[11]

3.         PŘÍLOHY K VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

3.1      PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Zpětné inkaso výdajů || 2 || 14 || 2 || 17 || 16

Zpětné inkaso prostředků na STABEX ||           49 || – || – || 49 || 26

Kursové zisky || 7 || 35 || 8 || 51 || 54

Provozní výnosy ze spolufinancování || – || – || 8 || 8 || 2

CELKEM || 58 || 49 || 18 || 124 || 99

3.1.1 Zpětné inkaso výdajů

V této položce jsou zaznamenány inkasní příkazy vystavené ERF a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví ERF a jejichž účelem je zpětné inkaso dříve vyplacených částek. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti. Je třeba uvést, že zpětné inkaso částek předběžného financování není zahrnuto do výnosů, ale je v rozvaze vykázáno v rámci předběžného financování.

Inkaso neoprávněně vyplacených částek

V roce 2012 byly vydány inkasní příkazy týkající se neoprávněně vyplacených částek ve výši 27 milionů EUR (v roce 2011 to bylo 12 milionů EUR). Z toho 11 milionů EUR se týkalo zpětného inkasa výdajů, a bylo proto zaúčtováno mezi provozní výnosy. 16 milionů EUR představovalo zpětné inkaso vyplaceného předběžného financování a bylo v rozvaze vykázáno jako zálohové aktivum.

Povahu inkasa neoprávněně vyplacených částek lze shrnout takto:

v milionech EUR ||

|| Výnosy || Předběžné financování || CELKEM ZA ROK 2012 || Výnosy || Předběžné financování || CELKEM ZA ROK 2011

Chyby || 1 || 1 || 2 || 2 || 1 || 3

Nesrovnalosti || 9 || 15 || 25 || 6 || 3 || 8

Oznámeno OLAF || 1 || – || 1 || 1 || – || 1

CELKEM || 11 || 16 || 27 || 8 || 4 || 12

3.1.2 Zpětné inkaso prostředků STABEX

V roce 2012 bylo do ERF vráceno 49 milionů EUR z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT podle článku 1.4 vnitřní dohody o 10. ERF[12]. Tyto prostředky byly převedeny především z Šalamounových ostrovů (12 milionů EUR), Pobřeží slonoviny (11 milionů EUR), Burundi (5 milionů EUR), Svatého Vincenta a Grenadiny (3 miliony EUR), Senegalu (3 miliony EUR), Malawi (3 miliony EUR), Ugandy (3 miliony EUR) a Burkiny Faso (2 miliony EUR). Tyto příjmy jsou zaúčtovány do provozních výnosů (nástroj pomoci STABEX) ve výkazu zisku a ztráty 8. ERF.

3.1.3 Provozní výnos ze spolufinancování

Provozní výnos ze spolufinancování představuje využité příspěvky (viz 3.2.2). Jelikož tyto příspěvky splňují kritéria podmíněných výnosů z transakcí, jež nemají povahu směny, vykazují se v souladu s tím, jak je realizován projekt spolufinancování.

3.2      PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Provozní náklady – nástroje pomoci || 41 || 812 || 2 085 || 2 938 || 2 633

Provozní náklady na spolufinancování ||  –     ||  –     || 8 || 8 || 2

Kursové ztráty || 8 || 39 || 20 || 66 || 61

Opravné položky k pohledávkám z obchodního styku || 0 || 6 || – || 6 || 7

CELKEM || 49 || 856 || 2 112     || 3 017 || 2 702

V roce 2012 Komise zlepšila svou metodiku odhadu výdajů příštích období. Bez tohoto vylepšení by provozní náklady namísto 3 017 milionů EUR dosahovaly 2 849 milionů EUR. Dopad na čistá aktiva by byl v téže výši (pokles o 168 milionů EUR), zejména v důsledku zvýšení výdajů příštích období (viz 2.7.2).

3.2.1 Provozní náklady – nástroje pomoci

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Programovatelná pomoc || 17 || 93 || 1 366 || 1 476 || 1 251

Makroekonomická podpora || – || 8 || – || 8 || 51

Odvětvová politika || 0 || 322 || 3 || 326 || 371

Úrokové subvence || 5 || – || – || 5 || 0

Projekty uvnitř AKT || – || 311 || 409 || 720 || 650

Pomoc při mimořádných událostech || – || 60 || 274 || 333 || 212

Pomoc uprchlíkům || 6 || – || – || 6 || 0

Rizikový kapitál || 1 || – || – || 1 || 19

STABEX || 4 || – || – || 4 || 12

Sysmin || 0 || – || – || 0 || (8)

Ostatní programy pomoci vztahující se k předchozím ERF || – || 10 || – || 10 || 24

Institucionální podpora || – || (1) || 33 || 32 || 8

Kompenzace za příjmy z vývozu || 7 || 10 || – || 18 || 42

Celkem || 41 || 812 || 2 085 || 2 938 || 2 633

Provozní náklady ERF pokrývají různé nástroje pomoci a mají různou formu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány.

3.2.2 Provozní náklady na spolufinancování

Jedná se o náklady vzniklé v souvislosti s projekty spolufinancování v roce 2012. Protože obdržené příspěvky na spolufinancování splnily kritéria podmíněných výnosů z transakcí, jež nemají povahu směny, byla odpovídající částka příspěvků zaúčtována jako provozní výnos (viz bod 3.1.3).

3.2.3 Opravné položky k pohledávkám z obchodního styku

Tato položka obsahuje zejména opravy předběžného financování a částky opravných položek / realizovaných ztrát v souvislosti s pohledávkami.

3.3      SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Správní náklady || – || 1 || 106 || 107 || 75

CELKEM || – || 1 || 106 || 107 || 75

Tato položka obsahuje podpůrné náklady, tj. správní náklady plynoucí z plánování a čerpání evropských rozvojových fondů. Jedná se o náklady na přípravu, monitorování a hodnocení projektů a na následná opatření, jakož i o náklady na počítačové sítě, technickou podporu apod.

3.4      VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2012 || CELKEM ZA ROK 2011

Úrokové výnosy – evropské banky || – || 6 || 4 || 9 || 1

Úroky z předběžného financování || (2) || (24) || (6) || (32) || (21)

CELKEM || (2) || (18) || (2) || (22) || (20)

Úroky z předběžného financování se vykazují v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 3 a článku 8 finančního nařízení pro 10. ERF. Odúčtování přírůstku úroků z předběžného financování za rok 2011 vedlo k zápornému úrokovému výnosu v roce 2012.

4.         PŘÍLOHA K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1      ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost ERF generovat peníze a peněžní ekvivalenty a jeho potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o dopady nepeněžních transakcí a případného časového rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti nebo budoucnosti na provozní účely.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v měně účetní závěrky ERF (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

4.2      PROVOZNÍ ČINNOSTI

Výkaz peněžních toků ERF ukazuje pouze peněžní toky z provozních činností, protože ERF nevykonává žádné investiční ani finanční činnosti. Cílem provozních činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

5.         PODMÍNĚNÁ AKTIVA A ZÁVAZKY A DALŠÍ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

5.1      PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Záruky za plnění || 13 || 171 || 120 || 304 || 325

Záruky za zádržné || 6 || 107 || 74 || 188 || 197

Podmíněná aktiva týkající se soudních sporů || – || – || – || – || 1

CELKEM || 19 || 279 || 194 || 492 || 523

5.1.1 Záruky za plnění

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků ERF splnili závazky, které jim vyplývají ze smluv s ERF.

Snížení záruk za plnění o 21 milionů EUR představuje rozdíl mezi uvolněnými a nově přijatými zárukami. Většina uvolněných záruk spadala do 9. ERF a nové záruky byly rovněž přijaty především v rámci 9. ERF.

5.1.2 Záruky za zádržné

Záruky za zádržné se vztahují výlučně na stavební zakázky. Aby se zajistilo, že zhotovitel splní své závazky, obvykle se příjemcům neuvolní 10 % průběžných plateb. Tyto neuvolněné částky jsou zaúčtovány jako závazky z obchodního styku. Se souhlasem zadavatele může však zhotovitel předložit záruku za zádržné, která nahrazuje zadržené částky průběžných plateb. Takové přijaté záruky se vykazují jako podmíněná aktiva.

Snížení záruk za zádržné o 9 milionů EUR představuje rozdíl mezi uvolněnými zárukami a nově přijatými zárukami. Většina uvolněných záruk spadala do 9. ERF a nové záruky byly rovněž přijaty především v rámci 9. ERF.

5.2      DALŠÍ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

5.2.1 Závazky z titulu příslibů dosud nevykázané jako náklad

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 31. 12. 2012 || CELKEM 31. 12. 2011

Nevypořádané rozpočtové závazky, dosud nevyplacené || 103 || 938 || 4 601 || 5 642 || 5 594

Související částky zahrnuté do výkazu zisku a ztráty || (22) || (382) || (310) || (714) || (646)

CELKEM || 81 || 557 || 4 291 || 4 928 || 4 948

Nevypořádané rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2012 činily celkové nevypořádané rozpočtové závazky 5 642 milionů EUR. Částka vykázaná jako budoucí závazek k financování odpovídá rozdílu mezi těmito nevypořádanými rozpočtovými závazky a souvisejícími částkami, které byly ve výkazu zisku a ztráty za rok 2012 vykázány jako náklady, tj. částce 4 928 milionů EUR.

6.         ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik Evropského rozvojového fondu se týkají pokladních operací, které za účelem správy prostředků Evropského rozvojového fondu Evropská komise provádí jeho jménem.

6.1      POLITIKA ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVACÍ OPERACE

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací ERF jsou stanoveny nařízením Rady č. 215/2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond a ve vnitřní dohodě.

Z výše uvedeného nařízení vyplývají následující hlavní zásady:

– Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účet otevřený u centrální banky daného členského státu nebo u jím určené finanční instituce. Tyto příspěvky se na těchto účtech ponechají do doby, než je třeba provést platby z ERF.

– Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány v eurech a v jiných měnách, včetně méně známých.

– Bankovní účty otevřené Komisí jménem ERF nesmějí být přečerpány.

Podle článku 44 nařízení Rady č. 215/2008 Komise kromě zvláštních účtů zakládá jménem ERF další bankovní účty u finančních institucí (centrálních a komerčních bank) za účelem provádění plateb a ukládání jiných příjmů, než jsou příspěvky do rozpočtu od členských států (viz bod 6.4 níže).

Všechny komerční banky, u nichž se pro ERF zakládají jiné účty než výše uvedené „zvláštní účty“, jsou vybírány Komisí prostřednictvím výběrových řízení.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a využívají moderních informačních technologií. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady platí pro jednotlivé provozní oblasti a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

6.2      TRŽNÍ RIZIKO

6.2.1   Měnové riziko

Všechny příspěvky jsou vedeny v eurech a jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Pokladní operace ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

6.2.2   Úrokové riziko

Vzhledem k tomu, že si ERF nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Získává však úroky ze zůstatků na svých různých bankovních účtech. Komise proto jménem ERF zavedla opatření zajišťující, aby pravidelně připisovaný úrok odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Úroky ze zůstatků jednodenních vkladů na účtech komerčních bank jsou připisovány každodenně. Úročení zůstatků na takových účtech se provádí na základě variabilních tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů je úročení navázáno na sazbu EONIA (Euro Over Night Index Average) a upravuje se tak, aby odráželo veškeré pohyby této sazby. U některých jiných účtů je úročení navázáno na mezní sazbu ECB (tu používá ECB pro refinanční operace). ERF proto nepodstupuje žádné riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly zhodnocovány sazbami nižšími, než jsou sazby tržní.

6.3      ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Většina pokladních zdrojů ERF je v souladu s nařízením Rady č. 215/2008 vedena na „zvláštních účtech“ otevřených členskými státy za účelem plateb jejich příspěvků. Většina těchto účtů je vedena u ministerstev financí nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro ERF nejnižší riziko protistrany (jedná se o expozici vůči členským státům).

Pokud jde o pokladní zdroje ERF, jež jsou uloženy u komerčních bank za účelem provádění plateb, tyto účty se doplňují až v době, kdy je to třeba. Toto doplňování je automaticky řízeno pokladním systémem Komise pro správu hotovosti. Na každém účtu je ponechávána minimální hotovost, jež je přiměřená průměrné denní výši plateb z tohoto účtu. V důsledku toho jsou částky vedené na těchto účtech do druhého dne stále udržovány na nízké úrovni, takže ERF je vystaven omezenému riziku.

Navíc jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank, aby bylo riziko protistrany, jemuž je ERF vystaven, dále minimalizováno.

Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating agentury Moody P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních, řádně odůvodněných okolností může být vyžadován rating nižší.

6.4      RIZIKO LIKVIDITY

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje pro dané rozpočtové období vždy dosahovaly výše dostačující k provedení všech příslušných plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na platby v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF jsou nicméně rozděleny do tří částí hrazených v průběhu roku, přičemž platby vykazují určitou sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že pokladní zdroje budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, které mají být během každého měsíce provedeny, pokladna v Komisi a příslušná oddělení vydávající prostředky se navzájem pravidelně informují o stavu pokladny. Cílem tohoto postupu je zabezpečit, aby platby provedené v jakémkoli období nepřevýšily dostupné pokladní zdroje.

Kromě výše uvedeného se při denních pokladních operacích ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den k dispozici dostatečná likvidita.

7.         ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZENÝCH STRANÁCH

Nebyly zjištěny žádné transakce, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v této položce.

8.         UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni předání účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

9.         SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU A VÝSLEDKU ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

Roční hospodářský výsledek byl stanoven podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření je však založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky výnosů a nákladů.     

|| || v milionech EUR

|| 2012 || 2011

|| ||

ROČNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK || (3 023) || (2 700)

|| ||

VÝNOSY || ||

 Nároky, které nemají vliv na rozpočtové hospodaření || (47) || (52)

Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím neinkasované || (8) || (3)

Nároky zjištěné v předchozích letech a inkasované v běžném roce || 14 || 10

Čistý vliv předběžného financování || 62 || 46

Čisté příjmy příštích období || (40) || (13)

|| ||

NÁKLADY || ||

Dosud neuhrazené náklady běžného roku || 38 || 98

Náklady minulých let uhrazené v běžném roce || (101) || (249)

Zrušení plateb || 7 || 17

Čistý vliv předběžného financování || (316) || (346)

Čisté výdaje příštích období || 204 || 317

|| ||

ROČNÍ VÝSLEDEK ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ || (3 209) || (2 874)

9.1 Sesouhlasení položek – výnosy

Rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům inkasovaným na základě nároků stanovených v průběhu roku a částkám inkasovaným na základě na základě nároků stanovených v minulých letech.

Nároky, které nemají vliv na rozpočtové hospodaření, jsou zaznamenávány do výkazu zisku a ztráty, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezervních fondů a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít pro závazky.

Pro účely sesouhlasení je třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak dosud neinkasované, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a inkasované v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý vliv předběžného financování se získá zúčtováním zpětně inkasovaných částek předběžného financování. Jedná se o přijatou hotovost, která nemá žádný dopad na hospodářský výsledek.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období v běžném roce minus odúčtování příjmů příštích období v předchozím roce.

9.2 Sesouhlasení položek – náklady

Zatím neuhrazené náklady běžného roku budou pro účely sesouhlasení připočítány, jelikož jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, avšak nejsou součástí rozpočtových výdajů. Naopak náklady minulých let uhrazené v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, avšak na hospodářský výsledek nemají vliv nebo v případě oprav snižují náklady.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá na hospodářský výsledek žádný vliv, má však dopad na výsledek rozpočtového hospodaření.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce (vykázaných jako rozpočtový výdaj daného roku) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje akruální náklad, který není zachycován na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku, tj. způsobilé náklady, které vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak dosud ERF nebyly vykázány. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok snížené o odúčtované výdaje příštích období za předchozí rok. 

2.           ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Předchozí ERF

· Rozhodnutí Rady AKT–ES č. 1/2000 ze dne 27. července 2000 o přechodných opatřeních stanoví, že se část nepřidělených zdrojů z předchozích ERF použije na programy v souladu s příslušnými ustanoveními dohody z Cotonou přednostně v rámci přechodných opatření.

· Rozhodnutí Komise č. 410/2001 ze dne 16. března 2001, jehož cílem je stanovit příděly na orientační programy pro státy AKT na základě dohody o partnerství AKT–ES, stanoví, že nepřidělené zdroje z předchozích ERF budou využity k provádění programů v souladu s pravidly a postupy příslušných ERF v maximální výši 1,2 miliardy EUR. To platí do té doby, než vstoupí v platnost finanční protokol k 9. ERF.

· Rozhodnutím Komise č. 1033/2001 ze dne 15. června 2001 byly stanoveny příděly na regionální programy a spolupráci mezi státy AKT v rámci finančního protokolu k dohodě o partnerství AKT–ES.

· Na základě rozhodnutí Komise č. 1252/2002 ze dne 11. července 2002 byla zvýšena částka určená na spolupráci mezi státy AKT o 60 milionů EUR, které pocházejí z obecných rezerv 6. a 7. ERF, a dále bylo naplánováno využití těchto dodatečných prostředků v období před vstupem finančního protokolu k 9. ERF v platnost, a to v souladu s pravidly a postupy platnými pro původní ERF.

· A konečně, rozhodnutím Rady ministrů AKT–ES č. 3/2002 ze dne 23. prosince 2002 byla z nepřidělených zdrojů 8. ERF (obecná rezerva) odebrána částka 25 milionů EUR, která byla následně přidělena na regionální spolupráci na základě dohody o partnerství AKT–ES.

· Vzhledem k tomu, že 6. ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF v roce 2008, roční účetní závěrky již neobsahují tabulky týkající se správy těchto ERF. Naopak správa převedených zůstatků je obsažena v 9. ERF.

· Podobně jako v předchozích letech se v zájmu transparentnosti při předkládání závěrek za rok 2012 v níže uvedených tabulkách rozlišuje u 8. ERF část využitá na základě programování stanoveného v úmluvách z Lomé a část využitá na základě programování stanoveného v dohodě z Cotonou. Posledně uvedená část se při účtování a předkládání závěrek zpracovala na základě čl. 3 odst. 2 přílohy IV dohody o partnerství AKT–ES podle zemí. Tento článek vytváří pro státy AKT finanční balíček A, který má být využit k makroekonomické podpoře a k podpoře programů a projektů, a dále balíček B, určený ke krytí nepředvídaných potřeb, jako jsou pomoc při mimořádných událostech, iniciativy související s úlevami při splácení dluhu a podpora zaměřená na zmírnění nepříznivých následků nestability příjmů z vývozu[13]. Pokud jde o regiony, postupovalo se při uzávěrce na základě regionálního programování, tak jak je uvedeno v kapitole 2 dohody o partnerství AKT–ES (regionální orientační programy a spolupráce mezi státy AKT).

· Podle bodu 4 přílohy Ib (víceletý finanční rámec pro období 2008–2013) dohody o partnerství AKT–ES byly zbývající zůstatky a částky z titulu zrušení závazků v rámci těchto fondů v období od 31. prosince 2007 do vstupu 10. ERF v platnost převedeny do 9. ERF, aby se zajistilo, že správa EU bude moci fungovat, a aby se pokryly náklady na probíhající projekty až do doby, než 10. ERF vstoupí v platnost.

· Rozhodnutí Rady 2010/406/EU stanovilo, že 150 milionů EUR, které představují prostředky z titulu zrušení závazků na projekty v rámci 9. ERF a předchozích ERF, bude použito ve prospěch Súdánu za účelem řešení potřeb nejohroženějších skupin obyvatelstva. Tato částka byla uvolněna v průběhu roku 2011.

· Rozhodnutí Rady 2011/315/EU stanovilo, že 200 milionů EUR, které představují prostředky z titulu zrušení závazků na projekty v rámci 9. ERF a předchozích ERF, bude použito ve prospěch Jižního Súdánu za účelem podpory provádění tříletého rozvojového plánu pro tuto zemi. Tato částka byla uvolněna v průběhu roku 2012.

10. ERF

Dohoda o partnerství AKT–ES, kterou členské státy Evropského společenství a africké, karibské a tichomořské státy (AKT) podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou, vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003. Dohoda z Cotonou byla pozměněna dohodou podepsanou totožnými státy dne 25. června 2005 v Lucemburku.

Rozhodnutí Rady EU 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropské unii vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutí 2007/249/ES).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství dne 17. července 2006, vstoupila v platnost dne 1. července 2008.

Podle dohody z Cotonou je druhé období (2008–2013) poskytování pomoci EU státům AKT a ZZÚ financováno z 10. ERF ve výši 22 682 milionů EUR, z čehož je:

· 21 966 milionů EUR uvolněno ve prospěch států AKT v souladu s víceletým finančním rámcem uvedeným v příloze Ib revidované dohody z Cotonou (z toho 20 466 milionů EUR spravuje Evropská komise),

· 286 milionů EUR uvolněno ve prospěch ZZÚ v souladu s přílohou IIAa revidovaného rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (z toho 256 milionů EUR spravuje Evropská komise),

· 430 milionů určených pro Komisi na financování nákladů vyplývajících z plánování a správy zdrojů 10. ERF v souladu s článkem 6 vnitřní dohody.

Od vstupu 10. ERF v platnost jsou tyto částky doplňovány o prostředky z titulu zrušení závazků v rámci předchozích ERF, úrokové výnosy a nevyužité hotovostní zůstatky v systému, který zaručuje stabilizaci příjmů z vývozu zemědělských surovin (STABEX) v rámci fondů, které předcházely 9. ERF. Všechny tyto prostředky jsou spravovány v souladu se svými zvláštními pravidly vyplývajícími z revidované dohody z Cotonou a z vnitřní dohody.

Z výše uvedených prostředků přidělených 10. ERF spravuje Evropská komise částku 21 152 milionů EUR, rozdělenou následovně:

– 15 300 milionů EUR pro národní orientační programy, z toho:

· 13 500 milionů EUR pro balíček A, z čehož bylo přiděleno 13 345 milionů EUR. Kromě toho byl balíček A navýšen převodem z rezerv o 341 milionů EUR a na základě uzávěrky rušení závazků na STABEX o 91 milionů EUR a snížen o 33 milionů EUR na základě převodu na regionální příděly (multiregion–PALOP). Na základě výše uvedeného dosahuje celková částka dostupných prostředků výše 13 744 milionů EUR přidělených prostředků a 155 milionů EUR dosud nepřidělených prostředků.

· 1 800 milionů EUR pro balíček B, které byly přiděleny v plné výši. Kromě toho byl balíček B navýšen převodem z rezerv o 148 milionů EUR, které již byly přiděleny, v důsledku čehož dosahuje celková výše přidělených prostředků 1 948 milionů EUR.

– 1 783 milionů EUR na regionální orientační programy, což spolu s převodem 33 milionů EUR z balíčku A a převodem 19 milionů EUR do rezerv představuje 1 797 milionů EUR přidělených prostředků,

– 2 700 milionů EUR na prostředky k využití uvnitř AKT, přidělené v celé výši, což spolu s převodem 195 milionů EUR z rezerv představuje 2 895 milionů EUR přidělených prostředků,

– 683 milionů EUR jako rezerva, z čehož 664 milionů EUR bylo převedeno, takže zůstatek činí 19 milionů EUR,

– 430 milionů EUR na náklady na správu, přidělených v celé výši,

– 256 milionů EUR na příděly pro ZZÚ, z toho zejména:

· prostředky balíčku A ve výši 195 milionů EUR, z nichž bylo přiděleno 140 milionů EUR,

· prostředky balíčku B ve výši 15 milionů EUR, z nichž bylo přiděleno 7 milionů EUR,

· prostředky na regionální příděly ve výši 40 milionů EUR, přidělené v celé výši,

· prostředky na studie / technickou pomoc ve výši 6 milionů EUR, přidělené v celé výši.

– Nečerpatelná výkonnostní rezerva 10. ERF

Jelikož 10. ERF začal platit 1. července 2008, byly zbylé zůstatky a částky z titulu zrušení závazků na projekty 9. ERF a předchozích ERF převedeny do výkonnostní rezervy 10. ERF s výjimkou fondů STABEX a balíčku na pokrytí správních nákladů 9. ERF. Tato rezerva může být použita, jsou–li splněny podmínky stanovené v čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 10. ERF.

Podrobné údaje o této rezervě k 31. 12. 2012 jsou v následující tabulce (v mil. EUR):

Prostředky převedené do nečerpatelné rezervy 10. ERF celkem: || 815

minus prostředky převedené do 9. EDF určené pro Súdán na základě rozhodnutí Rady 2010/406/EU ze dne 12. 7. 2010 || –150

minus prostředky převedené do 9. EDF určené pro Jižní Súdán na základě rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. 5. 2011 || –200

Celková disponibilní částka v rezervě (AKT+ZZÚ): || 465

– Rezerva STABEX v 10. ERF

Po uzavření účtů STABEX se nevyužité prostředky a prostředky z titulu zrušení závazků převádějí do rezervy STABEX v rámci balíčku A 10. ERF (čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody o 10. ERF) a poté do národních orientačních programů dotčených zemí.

Stav rezervy k 31. 12. 2012 (v milionech EUR):

Dotčená země || Rezerva STABEX balíčku A

Pobřeží slonoviny || 11,43

Kapverdy || 0,01

Guinea-Bissau || 0,30

Sierra Leone || 0,22

Senegal || 0,90

Celkem || 12,86

– Spolufinancování 10. ERF

V rámci 10. ERF byly podepsány dohody o převodu částek spolufinancování z členských států v hodnotě 116 milionů EUR a byly přiděleny prostředky na závazky v celkové výši 99 milionů EUR. Prostředky na platby byly přiděleny pouze ve výši přijatých částek 93 milionů EUR.

V následující tabulce je stav prostředků na spolufinancování k 31. 12. 2012 (v mil. EUR):

|| Prostředky na závazky || Prostředky na platby

Spolufinancování – balíček A || 84 || 78

Spolufinancování – uvnitř AKT || 12 || 12

Spolufinancování – správní náklady || 3 || 3

|| 99 || 93

Následující tabulky uvádějí čisté číselné údaje týkající se částek, o nichž bylo rozhodnuto, na něž byla uzavřena smlouva a byly zaplaceny.

V příloze jsou uvedeny tabulky, v nichž je prezentován stav podle zemí a nástrojů.

2.1         PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

2.2         SOUHRNNÁ ZÁVĚRKA

2.3         DALŠÍ ÚDAJE O SPRÁVĚ PROSTŘEDKŮ

Spolufinancování ze strany Itálie (1985)

Spolufinancování ze strany Itálie, které je v platnosti od roku 1985 a které pokračovalo i v roce 2011, jelikož stále pokračoval „4. program na obnovu Somálska“, bylo ukončeno v roce 2012. Zůstatky vykázané při uzávěrce byly vráceny Itálii.

ČÁST II – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA || CA/463/13

|| 14. března 2013

|| Dokument 13/072

||

||

SPRÁVNÍ RADA

INVESTIČNÍ NÁSTROJ

FINANČNÍ VÝKAZY

K 31. PROSINCI 2012

|| ||

|| - Výkaz o finanční situaci - Výkaz o úplném výsledku hospodaření - Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů - Výkaz o peněžních tocích - Přílohy k finančním výkazům ||

ORG.: E ||

3.         FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE

3.1         VÝKAZ O FINANČNÍ SITUACI K 31. PROSINCI 2011

(v tis. EUR)

|| Body || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| || ||

AKTIVA || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 5 || 466 568 || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 6 || 115 || 434

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 7 || 1 146 280 || 1 033 160

Realizovatelná finanční aktiva || 8 || 333 001 || 251 660

Pohledávky za přispěvateli || 9/15 || 87 310 || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 10 || 99 029 || –

Ostatní aktiva || 11 || 224 || 416

|| || ||

Aktiva celkem ||   || 2 132 527 || 1 825 259

|| || ||

|| || ||

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || ||

|| || ||

ZÁVAZKY || || ||

Derivátové finanční nástroje || 6 || 7 035 || 12 702

Výnosy příštích období || 12 || 37 808 || 33 003

Závazky vůči třetím stranám || 13 || 312 086 || 329 660

Ostatní závazky || 14 || 1 153 || 1 113

|| || ||

Závazky celkem || || 358 082 || 376 478

|| || ||

ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || ||

Splacené příspěvky členských států || 15 || 1 561 309 || 1 281 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || || 68 434 || 41 750

Nerozdělený zisk || || 144 702 || 125 722

|| || ||

Zdroje od přispěvatelů celkem || || 1 774 445 || 1 448 781

|| || ||

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem || || 2 132 527 || 1 825 259

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.2         VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012

(v tis. EUR)

|| Body || Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011 ||

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011 ||

|| || || ||

Úroky a obdobné výnosy || 17 || 67 503 || 59 561 ||

Úroky a obdobné náklady  || 17 || –1 114 || –940 ||

|| || || ||

Čistý úrok a obdobné výnosy || || 66 389 || 58 621 ||

|| || || ||

Výnosy z poplatků a provizí || 18 || 1 934 || 2 149 ||

Náklady na poplatky a provize || 18 || –292 || –144 ||

|| || || ||

Čisté výnosy z poplatků a provizí || || 1 642 || 2 005 ||

|| || || ||

Změna reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů || || 5 348 || –7 534 ||

Čisté nerealizované zisky z realizovatelných finančních aktiv || 19 || 1 045 || 17 228 ||

Čistá kursová ztráta/zisk || || –10 575 || 8 376 ||

|| || || ||

Čistý výsledek z finančních operací || || –4 182 || 18 070 ||

|| || || ||

Změna snížení hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku po odúčtování || 7 || 597 || 27 452 ||

Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv || 8 || –8 927 || –6 888 ||

Snížení hodnoty ostatních aktiv || 20 || –337 || – ||

Obecné správní náklady || 21 || –36 202 || –38 006 ||

|| || || ||

Roční zisk || || 18 980 || 61 254 ||

|| || || ||

Ostatní úplný výsledek hospodaření: || || || ||

Realizovatelná finanční aktiva – Fond z přecenění na reálnou hodnotu  || || || ||

1. Čistá změna reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv  || 8 || 18 551 || 20 574 ||

2. Čistá částka vykázaná do zisku či ztráty || 8 || 8 133 || –3 394 ||

Realizovatelná finanční aktiva celkem || || 26 684 || 17 180 ||

|| || || ||

Celkový ostatní úplný výsledek hospodaření || || 26 684 || 17 180 ||

|| || || ||

Roční celkový úplný výsledek hospodaření || || 45 664 || 78 434 ||

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.3         VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012

(v tis. EUR)

|| Splacené příspěvky || Fond z přecenění na reálnou hodnotu || Nerozdělený zisk || Celkem

K 1. lednu 2012                                                                          Body || 1 281 309 || 41 750 || 125 722 || 1 448 781

|| || || ||

Příspěvky členských států splacené v průběhu roku                     15 || 280 000 || – || – || 280 000

|| || || ||

Zisk za rok 2012 || – || – || 18 980 || 18 980

|| || || ||

Roční celkový ostatní úplný výsledek hospodaření || – || 26 684 || – || 26 684

|| || || ||

Změny zdrojů od přispěvatelů || 280 000 || 26 684 || 18 980 || 325 664

|| || || ||

K 31. prosinci 2012 || 1 561 309 || 68 434 || 144 702 || 1 774 445

|| || || ||

|| Splacené příspěvky || Fond z přecenění na reálnou hodnotu || Nerozdělený zisk || Celkem

K 1. lednu 2011                                                                          Body || 1 131 309 || 24 570 || 64 468 || 1 220 347

|| || || ||

Příspěvky členských států splacené v průběhu roku                     15 || 150 000 || – || – || 150 000

|| || || ||

Zisk za rok 2011 || – || – || 61 254 || 61 254

|| || || ||

Roční celkový ostatní úplný výsledek hospodaření || – || 17 180 || – || 17 180

|| || || ||

Změny zdrojů od přispěvatelů || 150 000 || 17 180 || 61 254 || 228 434

|| || || ||

K 31. prosinci 2011 || 1 281 309 || 41 750 || 125 722 || 1 448 781

|| || || ||

|| || || ||

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.4         VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2012

(v tis. EUR)

|| Body || od 01.01.2012 do 31.12.2012 || od 01.01.2011 do 31.12.2011

PROVOZNÍ ČINNOSTI || || ||

Zisk za účetní období || || 18 980 || 61 254

Úpravy || || ||

Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv  || || 8 927 || 3 172

Čistá změna snížení hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku   || || –597 || –27 452

Aktivovaný úrok z úvěrů a pohledávek z obchodního styku || 7 || –9 622 || –10 512

Změny naběhlého úroku a zůstatkové hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku || || –1 407 || –2 801

Změny naběhlého úroku a zůstatkové hodnoty finančních aktiv držených do splatnosti || || –751 || –

Zvýšení výnosů příštích období || || 4 805 || 3 424

Dopad změn směnných kursů na úvěry  || || 16 044 || –15 337

Dopad změn směnných kurzů na realizovatelná finanční aktiva || || –1 204 || 34

Zisk z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích || || 35 175 || 11 782

|| || ||

Uvolněné úvěry || 7 || –233 018 || –237 040

Splátky úvěrů || 7 || 115 480 || 104 410

Změny reálné hodnoty derivátů || || –5 348 || 7 534

Zvýšení hodnoty finančních aktiv držených do splatnosti || || –98 278 || –

Zvýšení hodnoty realizovatelných finančních aktiv || 8 || –81 981 || –67 829

Prodej realizovatelných finančních aktiv  || 8 || 19 601 || 24 971

Snížení hodnoty ostatních aktiv || || 192 || 2 756

Zvýšení hodnoty ostatních závazků || || 40 || 173

Zvýšení závazků vůči Evropské investiční bance || || 6 876 || 4 144

|| || ||

Čisté peněžní toky z provozních činností || || –241 261 || –149 099

|| || ||

FINANČNÍ ČINNOSTI || || ||

Příspěvky získané od členských států || || 236 345 || 136 345

Částky získané od členských států v souvislosti s úrokovými dotacemi || || 43 655 || 76 345

Částky vyplacené jménem členských států v souvislosti s úrokovými dotacemi    || || –24 450 || –22 899

|| || ||

Čisté peněžní toky z finančních činností || || 255 550 || 189 791

|| || ||

Čisté zvýšení peněz a peněžních ekvivalentů || || 14 289 || 40 692

Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku účetního období || || 452 279 || 411 587

Peníze a peněžní ekvivalenty na konci účetního období || || 466 568 || 452 279

|| || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty tvoří: || || ||

Hotovost || || 10 588 || 3 127

Termínované vklady || || 455 980 || 449 152

|| || 466 568 || 452 279

|| || ||

Doplňkové informace o peněžních tocích z provozních činností || || 2012 || 2011

Obdržené úroky || || 64 490 || 57 391

Zaplacené úroky || || –1 137 || –1 162

Obdržené dividendy || || 975 || 974

Příloha tvoří nedílnou součást těchto finančních výkazů.

3.5         PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM k 31. PROSINCI 2012

1 Obecné informace

Investiční nástroj (dále jen „nástroj“) byl zřízen v rámci dohody z Cotonou o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (dále jen „státy AKT“) a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a 23. června 2010 (dále jen „dohoda“).

Nástroj není samostatnou právnickou osobou a Evropská investiční banka (dále jen „EIB“) spravuje příspěvky jménem členských států (dále jen „dárců“) v souladu s podmínkami dohody.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU a je rozdělováno v souladu s finančními protokoly stanovenými pro po sobě jdoucí pětiletá nebo šestiletá období. V rámci dohody a poté, co dne 1. července 2008 vstoupil v platnost druhý finanční protokol (na období 2008–2013), nazývaný 10. Evropský rozvojový fond („ERF“), je EIB pověřena správou:

- nástroje, rizikového revolvingového fondu disponujícím 3 185,5 milionem EUR, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT. 48,5 milionu EUR z této částky bylo vyčleněno pro zámořské země a území (dále jen „ZZÚ“),

- grantů určených na financování úrokových dotací ve výši 400 milionů EUR pro státy AKT a 1,5 milionu pro ZZÚ. Až 10 % těchto dotací může být použito na financování technické pomoci související s projekty.

Tyto finanční výkazy se vztahují k období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.

 

Na návrh řídícího výboru EIB správní rada EIB schválila finanční výkazy dne 14. března 2013 a povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 14. května 2013.

2 Významné účetní zásady

2.1 Základ pro sestavování – Prohlášení o shodě

Finanční výkazy nástroje byly sestaveny v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), tak jak je přijala Evropská unie.

2.2 Významné účetní úsudky a odhady

Při sestavování finančních výkazů je nutné pracovat s účetními odhady. Je rovněž nutné, aby vedoucí pracovníci EIB používali při uplatňování účetních pravidel nástroje vlastní úsudek. Oblasti vyžadující vysoký stupeň vlastního uvážení, vysoce složité oblasti nebo oblasti, u nichž mají pro účetní výkazy značný význam předpoklady a odhady, se zveřejňují níže.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

§ Reálná hodnota finančních nástrojů

Pokud nelze reálné hodnoty finančních aktiv a závazků zapisovaných do výkazu o finanční situaci dovodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Při tomto úsudku se přihlíží k likviditě a ke vstupním údajům modelů, jimiž jsou např. u derivátů se splatností delší než tři měsíce korelace a volatilita.

§ Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek z obchodního styku

Nástroj ke každému výkazovému dni kontroluje své problémové úvěry a pohledávky  z obchodního styku a hodnotí, zda do výkazu o úplném výsledku zanese opravnou položku pro snížení jejich hodnoty. Vedení EIB musí při stanovování rozsahu takové opravné položky využít svůj úsudek zejména pro odhad objemu a okamžiku budoucích peněžních toků. Odhady vycházejí z předpokladů týkajících se řady faktorů, skutečné výsledky proto mohou být odlišné a může být nutné opravnou položku později upravit. Kromě zvláštní opravné položky u jednotlivých významných úvěrů a pohledávek  z obchodního styku může nástroj rovněž zaúčtovat společnou opravnou položku pro snížení hodnoty v souvislosti s expozicemi, které sice nebyly zvláště označeny jako vyžadující opravnou položku, ale u nichž se oproti době poskytnutí zvýšilo riziko neplnění.

V zásadě se úvěr považuje za úvěr se sníženou hodnotou, jestliže je platba úroku a jistiny 90 a více dní po splatnosti a zároveň se vedení EIB domnívá, že existuje objektivní ukazatel snížení hodnoty.

§ Ocenění nekotovaných realizovatelných kapitálových investic

Ocenění nekotovaných realizovatelných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících faktorů:

- transakcích z poslední doby na nezávislém trhu,

- aktuální reálné hodnotě jiného, ale v podstatě totožného nástroje,

- očekávaných peněžních tocích diskontovaných současnou sazbou pro aktiva s podobnými podmínkami a rizikovým profilem nebo

- jiných modelech oceňování.

Při stanovení peněžních toků a diskontních faktorů u nekotovaných realizovatelných kapitálových investic se ve velké míře používají odhady. Nástroj pravidelně upravuje techniky oceňování a ověřuje jejich platnost, přičemž používá údaje o cenách zjistitelných běžných tržních transakcí se stejným finančním nástrojem nebo jiné dostupné tržní údaje.

§ Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv

Nástroj rozhodne, že se hodnota realizovatelných finančních aktiv snížila, pokud dojde k významnému nebo dlouhodobějšímu poklesu jejich reálné hodnoty pod výši pořizovacích nákladů nebo pokud existují jiné objektivní známky poklesu jejich hodnoty. Pro určení, zda lze pokles považovat za „významný“ nebo „dlouhodobý“, je nutno použít úsudku. Obecně nástroj považuje pokles za „významný“, pokud dosahuje 30 a více %, a za „dlouhodobý“, trvá-li déle než 12 měsíců. Nástroj dále hodnotí další faktory jako běžnou volatilitu ceny akcie v případě, že je kotována, a budoucí peněžní toky a diskontní faktory v případě, že kotována není.

2.3 Změna účetních pravidel

Použitá účetní pravidla se neliší od pravidel použitých v předchozím účetním období. Nástroj v průběhu období nepřijal žádný nový nebo pozměněný standard IFRS.

Standardy, které byly vydány, ale dosud nejsou účinné

Pro roční účetní období po 1. lednu 2012 je platná celá řada nových standardů a změn stávajících standardů a jejich výkladu. Pro předkládané finanční výkazy však ještě nebyly použity.

IAS 1 Prezentace položek ostatního úplného výsledku hospodaření

Změny IAS 1 mění skupiny položek vykazované v Ostatním úplném výsledku hospodaření. Položky, které by byly v budoucnu reklasifikovány do hospodářského výsledku, by byly vykazovány odděleně od položek, které nebudou nikdy reklasifikovány. Tento standard nabývá účinnosti od období počínajícího 1. červencem 2012 s možností svého dřívějšího použití.

IFRS 9 Finanční nástroje

Tento standard je prvním krokem ve třífázovém postupu prováděném IASB, který má nahradit standard IAS 39 Finanční nástroje, a nově definuje kategorie finančních aktiv a závazků a způsob jejich účtování. Na standardu IFRS 9 se stále ještě pracuje a nakonec zcela nahradí IAS 39. Současné datum účinnosti standardu je 1. ledna 2015. IFRS 9 Evropská unie dosud neschválila. Nástroj nehodlá použít tento standard před tímto dnem a dosud ani nebylo určeno, jak velký bude jeho dopad.

Následující standard byl vydán v roce 2011 s datem účinnosti 1. ledna 2013 s možností svého dřívějšího použití.. Dosud nebyl určen dopad použití tohoto standardu na finanční výkazy nástroje.

IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou

Tento standard definuje reálnou hodnotu, stanoví rámec pro její stanovení a požaduje zveřejnění informací o tomto stanovení.

2.4 Shrnutí významných účetních pravidel

Výkaz o finanční situaci vykazuje aktiva a závazky v sestupném pořadí podle likvidity a nerozlišuje mezi dlouhodobými a krátkodobými položkami.

2.4.1 Převod cizích měn

Finanční výkazy nástroje jsou vypracovány v eurech (EUR), což je rovněž jeho funkční měna. Není-li uvedeno jinak, byly finanční informace vykazované v eurech zaokrouhleny na tisíce.

Transakce v cizích měnách se převádějí směnným kursem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než euru se převádějí na euro směnným kursem platným v rozvahový den. Zisky nebo ztráty z takových transakcí se zapisují do výkazu o úplném výsledku hospodaření.

Nepeněžní položky oceněné podle historických nákladů v cizí měně se převádějí směnným kursem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se převádějí směnným kurzem, který platil v den, kdy byly jejich reálná hodnota určena.

Kursové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí za směnné kursy, které se lišily od kursů platných v den provedení transakce, a nerealizované kursové rozdíly u nevypořádaných peněžních aktiv a závazků v cizí měně se zanášejí do výkazu o úplném výsledku hospodaření.

Položky výkazu o úplném výsledku hospodaření se převádějí na eura na základě směnných kursů platných na konci každého měsíce.

2.4.2 Peníze a peněžní ekvivalenty

Nástroj zahrnuje pod peníze a peněžní ekvivalenty běžné účty, krátkodobé vklady nebo komerční papíry s původní dobou splatnosti nepřesahující tři měsíce.

2.4.3 Finanční aktiva jiná než deriváty

Finanční aktiva se zaúčtují podle data vypořádání.

§ Finanční aktiva držená do splatnosti

Finanční aktiva držená do splatnosti zahrnují kotované dluhopisy pořízené se záměrem držet je až do splatnosti.

Tyto dluhopisy jsou prvotně zachyceny ve své reálné hodnotě, k níž se připočtou veškeré přímo přiřaditelné transakční náklady. Rozdíl mezi pořizovací cenou a odkupní hodnotou se odpisuje metodou efektivní úrokové sazby po zbývající dobu držení dluhopisu.

Nástroj vždy k rozvahovému dni posoudí, zda neexistují objektivní známky toho, že by došlo ke snížení hodnoty finančního aktiva nebo skupiny aktiv. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za aktivum se sníženou hodnotou pouze tehdy, jestliže existuje objektivní známka znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním vykázání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, jež lze spolehlivě odhadnout. Ztráty ze snížení hodnoty se promítnou do hospodářského výsledku a výše této ztráty se určí jako rozdíl mezi účetní hodnotou a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva.

§ Úvěry

Úvěry, které nástroj poskytl, se vykáží jako aktiva nástroje v okamžiku poskytnutí peněz dlužníkům. Nejprve se zaznamenají v pořizovací ceně (čistá uvolněná částka), což je reálná hodnota peněz vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů, a následně se oceňuje v zůstatkové hodnotě, pomocí metody skutečného výnosu, od níž se odečtou veškeré rezervy na ztráty ze snížení hodnoty nebo pro nedobytnost.

§ Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou taková aktiva, která jsou jako taková klasifikována nebo nemohou být zařazena v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti nebo úvěrů a pohledávek z obchodní činnosti. Zahrnují kapitálové nástroje a investice do fondů rizikového kapitálu.

Po prvním ocenění se realizovatelná finanční aktiva následně vedou v reálné hodnotě. Pro ocenění reálné hodnoty kapitálových investic, kterou nelze dovodit z aktivních trhů, je třeba vzít v úvahu následující informace:

a. Fondy rizikového kapitálu

Reálná hodnota každého fondu rizikového kapitálu se zakládá na nejnovější dostupné čisté hodnotě aktiv oznámené fondem, pokud je výpočet této hodnoty v souladu s mezinárodními pokyny pro oceňování, které jsou uznány v souladu s IFRS (např. International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines (IPEV), které vydává Evropská asociace rizikového kapitálu). Nástroj se však může rozhodnout, že čistou hodnotu aktiv oznámenou fondem upraví, pokud existují skutečnosti, které mohou ocenění ovlivnit.

b. Přímé kapitálové investice

Reálná hodnota investic se zakládá na posledním dostupném souboru finančních výkazů a při jejím stanovení se v případě potřeby použije stejný model jako při nabývání podílů.

Nerealizované zisky nebo ztráty z fondů rizikového kapitálu a přímých kapitálových investic se vykazují ve zdrojích od přispěvatelů, dokud takové investice nejsou prodány, vybrány nebo zlikvidovány nebo dokud není stanoveno, že u nich došlo ke snížení hodnoty. Jestliže je stanoveno, že realizovatelná investice ztratila část své hodnoty, zapíše se do výkazu o úplném výsledku hospodaření kumulovaný nerealizovaný zisk nebo ztráta, které byly předtím vykázány ve vlastním kapitálu.

U nekotovaných investic se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (např. diskontované nebo složeně diskontované peněžní toky). Jestliže reálnou hodnotu těchto investic nelze spolehlivě ocenit, zaúčtují se v pořizovací ceně. Je třeba podotknout, že v prvních dvou letech se investice vykazují v pořizovací ceně.

Podíly, které nástroj nabývá, jsou obvykle investice do fondů soukromého či rizikového kapitálu. Podle praxe obvyklé v této oblasti jsou takové investice obecně investicemi, které společně upisuje několik investorů, z nichž žádný není schopen samostatně ovlivnit každodenní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství investora v řídícím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl ovlivňovat každodenní činnost fondu. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do fondů soukromého či rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, jako jsou pravidla výplaty dividend či jiného rozdělování zisku. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě dohody podílníků, která upravuje práva a povinnosti vedení fondu a všech jeho podílníků. Dohoda také obvykle brání jednotlivým podílníkům v provádění dvoustranných významných transakcí s fondem, ve výměně vedoucích pracovníků či v získání privilegovaného přístupu k významným technickým informacím. Nástroj investuje v souladu s výše uvedenou odvětvovou praxí, což zajišťuje, že nástroj nekontroluje investice ani je významně neovlivňuje ve smyslu IAS 27 a IAS 28, a to včetně investic, ve kterých nástroj drží více než 20 % hlasovacích práv.

§ Záruky

V okamžiku svého prvotního zachycení jsou finanční záruky vykazovány v reálné hodnotě, která odpovídá čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií. Tento výpočet se provádí v úvodní den každé transakce a v rozvaze je vykazován jako „finanční záruky“ v „ostatních aktivech“ a „ostatních závazcích“.

Po prvotním zachycení jsou závazky nástroje z takových záruk oceněny podle vyšší z následujících částek, a sice:

- nejlepšího odhadu nákladů nutných k vypořádání veškerých finančních závazků vyplývajících ze záruky, což je odhad provedený na základě všech relevantních faktorů a informací, které jsou k dispozici ke dni výkazu o finanční situaci,

- původně zaúčtované hodnoty, od níž byly odečteny oprávky. Odpis původně zaúčtované hodnoty se provádí s použitím pojistněmatematické metody.

Jakékoli zvýšení nebo snížení závazků souvisejících s finančními zárukami se do výkazu o úplném výsledku hospodaření zanáší do položky „čistý příjem z poplatků a provizí“.

Aktiva nástroje související s takovou zárukou se následně odepisují pojistně-matematickou metodou a jsou testovány na snížení hodnoty.

Kromě toho, když je podepsána dohoda o záruce, vykáže se jako podmíněný závazek nástroje. V okamžiku, kdy je záruka aktivována, stává se pro nástroj závazkem.

2.4.4 Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni nástroj posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za aktivum se sníženou hodnotou pouze tehdy, jestliže existuje objektivní známka znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním vykázání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, jež lze spolehlivě odhadnout. Za známku snížení hodnoty lze považovat zjištění, že dlužník nebo skupina dlužníků má vážné finanční obtíže, nesplácejí úrok nebo jistinu nebo jsou se splácením v prodlení, pravděpodobně vyhlásí úpadek nebo u nich proběhne jiná finanční reorganizace a pokud zjistitelné údaje ukazují měřitelné snížení odhadovaných budoucích peněžních toků, např. změny nedoplatků nebo ekonomických podmínek, které korelují s neplněním.

U úvěrů nesplacených na konci účetního období a zaúčtovaných v zůstatkové hodnotě se provede snížení hodnoty, jestliže existují objektivní známky rizika jejich úplného či částečného nesplacení  podle původních smluvních podmínek nebo v rovnocenné hodnotě. Jestliže existují objektivní známky, že došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty, stanoví se výše této ztráty jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků. Účetní hodnota aktiva se sníží pomocí opravné položky a ztráta se vykáže ve výkazu o úplném výsledku hospodaření. Úrokový výnos se nadále připočítává vzhledem ke snížené účetní hodnotě na základě efektivní úrokové míry aktiva. Úvěry spolu se související opravnou položkou se odepíší v okamžiku, kdy už neexistují žádné reálné vyhlídky jejich budoucího splacení. Pokud se v následujícím roce zvýší nebo sníží částka odhadované ztráty ze snížení hodnoty, protože po zaúčtování snížení hodnoty došlo k jiné události, dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zvýší nebo sníží změnou opravné položky.

Nástroj posuzuje úvěrové riziko na základě jednotlivých operací a nezohledňuje celkové snížení hodnoty.

U realizovatelných finančních aktiv nástroj ke každému rozvahovému dni hodnotí, zda existují objektivní známky snížení hodnoty investice. Objektivní známka by zahrnovala významný nebo dlouhodobý pokles reálné hodnoty investic pod pořizovací náklady. Jestliže známky snížení hodnoty existují, kumulovaná ztráta (měřená jako rozdíl mezi pořizovacími náklady a současnou reálnou hodnotou minus ztráty ze snížení hodnoty, které byly u dané investice již zúčtovány ve výkazu o úplném výsledku hospodaření) se odepíše ve zdrojích od přispěvatelů a vykáže se ve výkazu o úplném výsledku hospodaření. Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv se neodúčtují prostřednictvím výkazu o úplném výsledku hospodaření. Zvýšení jejich reálné hodnoty po předchozím snížení hodnoty se vykazuje přímo ve zdrojích od přispěvatelů.

EIB v rámci svého řízení rizik provádí alespoň jednou za rok hodnocení, zda u finančních aktiv nedošlo ke snížení hodnoty. Výsledné úpravy zahrnují vývoj diskontu ve výkazu o úplném výsledku hospodaření během doby životnosti aktiva a veškeré úpravy nutné pro přecenění původního snížení hodnoty.

2.4.5 Derivátové finanční nástroje

Deriváty zahrnují křížové měnové swapy, křížové měnové úrokové swapy a měnové forwardy.

Při běžných činnostech se nástroj může stát smluvní stranou swapových dohod, aby zajistil určité úvěrové operace, nebo smluv týkajících se měnových forvardů, aby zajistil své měnové pozice denominované v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech, s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

Nástroj nevyužívá žádných možností zajištění podle IAS 39. Všechny deriváty jsou oceněny v reálné hodnotě a promítnuty do zisku nebo ztráty a vykazují se jako derivátové finanční nástroje. Reálné hodnoty se odvozují především z modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z kursových nabídek třetích stran.

Deriváty se vykazují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, jestliže je jejich reálná hodnota kladná, a jako závazky, jestliže je jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů jsou zahrnuty do „čistého výsledku finančních operací“.

Deriváty jsou prvotně vykázány na základě údajů z obchodování.

2.4.6 Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční situaci uvádějí jako pohledávky z obchodního styku ode dne, kdy Rada přijala rozhodnutí, kterým se stanoví finanční příspěvek členských států do nástroje.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky a následně jsou klasifikovány jako vlastní kapitál:

- jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv nástroje v případě jeho likvidace,

- jsou vedeny ve třídě nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů,

- všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky,

- nástroj nemá vlastnosti, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako pasiva, a

- celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji během celé doby jeho použitelnosti vycházejí do velké míry z hospodářského výsledku, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo změny v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv nástroje během celé doby jeho použitelnosti.

2.4.7 Úrokové výnosy z úvěrů

Úroky z úvěrů, které poskytl investiční nástroj, se zapisují do výkazu o úplném výsledku hospodaření („Úrok a obdobné výnosy“) a do výkazu o finanční situaci („Úvěry a pohledávky“) na akruální bázi. Používá se přitom efektivní úroková sazba, což je sazba, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní platby nebo příjmy během očekávané doby trvání úvěru na čistou účetní hodnotu úvěru. Jakmile byla vykázaná hodnota úvěru snížena v důsledku snížení hodnoty, výnos z úroků se i nadále vykazuje podle původní efektivní úrokové sazby, která se použije na novou účetní hodnotu.

2.4.8 Úrokové dotace a technická pomoc

Nástroj v rámci své činnosti spravuje jménem členských států úrokové dotace a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na platby úrokových dotací, není zaúčtovávána ve zdrojích od přispěvatelů nástroje, ale je klasifikována jako závazky vůči třetím stranám. Poté, co nástroj vyplatí prostředky konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám sníží.

Když nejsou částky určené na úrokové dotace a technickou pomoc poskytnuty v celé výši, jsou reklasifikovány jako příspěvek do nástroje.

2.4.9 Úrokový výnos z peněz a peněžních ekvivalentů

Úrokové výnosy z peněz a peněžních ekvivalentů se vykazují ve výkazu o úplném výsledku nástroje na akruální bázi.

2.4.10 Poplatky, provize a dividendy

Poplatky obdržené za služby poskytované během určitého období jsou vykázány jako výnosy k okamžiku, kdy jsou služby poskytnuty. Poplatky za poskytnutí úvěru jsou časově rozlišeny a zaúčtovány do výnosů pomocí metody efektivní úrokové sazby během období od poskytnutí souvisejícího úvěru až do jeho splacení.

Dividendy související s realizovatelnými finančními aktivy jsou zaúčtovány ihned po přijetí.

2.4.11 Daně

Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, který je přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že pohledávky, příjmy a ostatní majetek orgánů Unie je osvobozen od veškerých přímých daní.

3 Řízení rizik

Tento bod přílohy uvádí informace o expozici nástroje vůči úvěrovým a finančním rizikům a o řízení a kontrole těchto rizik, zejména primárních rizik souvisejících s používáním finančních nástrojů. Jedná se o:

- úvěrové riziko – riziko ztráty, ke které dochází v důsledku neplnění ze strany zákazníka nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice a zahrnuje i vypořádací riziko,

- riziko likvidity – riziko, že účetní jednotka bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které se hradí dodáním hotovosti nebo jiného finančního aktiva,

- tržní riziko – riziko související s pozorovatelnými tržními proměnnými, jako jsou úrokové sazby, sazby směnných kursů a kursů na kapitálových trzích.

3.1 Organizace řízení rizik

Evropská investiční banka průběžně upravuje své řízení rizik.

Řízení rizik banky nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje úvěrové riziko a riziko cen na kapitálových trzích, kterým je nástroj vystaven, a podává o nich zprávy. Řízení rizik je nezávislé na odděleních front-office, jelikož je zachováno oddělení funkcí. Generální ředitel řízení rizik odpovídá v záležitostech rizik určenému místopředsedovi Evropské investiční banky. Tento určený místopředseda se pravidelně setkává s výborem pro audit, aby diskutovali o otázkách rizik. Je rovněž zodpovědný za dozor nad podáváním zpráv o rizicích řídícímu výboru Evropské investiční banky a její správní radě.

3.2 Úvěrové riziko

Úvěrové riziko je riziko možné ztráty, která může vzniknout v důsledku neplnění ze strany zákazníka nebo protistrany, a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1. Politika v oblasti úvěrového rizika

Při analyzování úvěrového profilu protistrany banka posuzuje úvěrové riziko za účelem jeho kvantifikace a ocenění. Nástroj vyvinul pro obchodní společnosti a finanční instituce metodiku interního ratingového hodnocení, s pomocí které může udělovat interní ratingy hlavním přijímacím protistranám, tj. dlužníkům a příjemcům záruk. Tato metodika je založena na systému hodnoticích listů individuálně upravených pro každý hlavní typ protistrany (např. obchodní společnosti, banky, veřejnoprávní subjekty atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy, tak i zásady podle basilejské kapitálové dohody (Basel II), tj. všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou zařazeny do interní ratingové kategorie s použitím výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany. Každá protistrana nejprve obdrží interní rating, který vypovídá o jejím dlouhodobém ratingu v zahraniční měně (nebo případně v odpovídající místní měně) na základě důkladné analýzy rizikového profilu protistrany a operativního kontextu rizika země.

Úvěrové posouzení financování projektu a ostatních strukturovaných operací s omezeným postihem není předmětem interního ratingového hodnocení. Pro toto posouzení se používají nástroje úvěrového rizika relevantní pro dané odvětví, přičemž hlavní pozornost je věnována dostupnosti peněžních toků a schopnosti obsluhy dluhu. Tyto nástroje zahrnují analýzu smluvního rámce projektů, analýzu protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě obchodních společností a finančních institucí bude každý projekt ohodnocen z hlediska interního ratingu a očekávaných ztrát.

Všechny operace neprováděné se státy (nebo státy nezaručené / jim asimilované) podléhají zvláštním omezením ohledně objemu převodů a velikosti protistrany. Maximální nominální výše každé transakce je omezena podle toho, jaké se u ní očekávají ztráty. Na konsolidované expozice se uplatňují limity týkající se protistran. Taková omezení obvykle odrážejí výši vlastních prostředků protistran, jakož i jejich celkové externí dlouhodobé financování.

Aby se snížilo úvěrové riziko, používá nástroj různá úvěrová posílení, kterými jsou:

- zajištění související s projektem (např. zástavní právo na akcie, zástavní právo na aktiva, postoupení práv nebo zástavní právo na účty) nebo

- záruky, obvykle poskytované sponzorem financovaného projektu (např. záruky na dokončení nebo záruky na první výzvu).

Kromě toho nástroj málo používá rozšířená úvěrová posílení, která se bezprostředně netýkají rizika souvisejícího s projektem, jako jsou např. kolaterály či bankovní záruky.

Pro snížení úvěrového rizika nástroj nepoužívá žádné úvěrové deriváty.

3.2.2. Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálního a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku u položek výkazu o finanční situaci, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

Maximální expozice (v tis. EUR) || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

AKTIVA || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 466 568 || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 115 || 434

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 1 146 280 || 1 033 160

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 99 029 || –

Ostatní aktiva || 224 || 416

Aktiva celkem || 1 799 526 || 1 573 599

|| ||

PODROZVAHA || ||

Podmíněné závazky || ||

– Nečerpané záruky || 20 000 || 20 000

Závazky z titulu příslibů || ||

– Neuvolněné úvěry || 749 044 || 701 092

– Čerpané záruky || 6 224 || 7 909

Podrozvaha celkem || 775 268 || 729 001

|| ||

Úvěrová expozice celkem || 2 574 794 || 2 302 600

3.2.3. Úvěrové riziko související s úvěry a pohledávkami z obchodního styku

3.2.3.1 Ocenění úvěrového rizika u úvěrů a pohledávek z obchodního styku

U každé úvěrové transakce, kterou nástroj uskuteční, se komplexně posoudí riziko a vyčíslí odhady očekávaných ztrát, které mají vliv na klasifikaci úvěru. Systém klasifikace úvěrů je vypracován v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjí od kvality dlužníka, splatnosti úvěru, záruky a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace úvěrů jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které napomáhají posouzení úvěrového rizika v úvěrových operacích a vyčíslení odhadů očekávaných ztrát. Systém bere v úvahu velké množství informací s cílem určit relativní pořadí úvěrových rizik spojených s úvěry. Klasifikace úvěrů odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se odvíjí od pravděpodobnosti neplnění ze strany hlavních dlužníků, rizikové expozice a závažnosti ztrát v případě neplnění. Klasifikace úvěrů se používají pro tyto účely:

- na podporu přesnějšího a kvantitativnějšího hodnocení úvěrových rizik,

- na pomoc při rozdělování kontrolních činností,

- k popsání kvality úvěrového portfolia k danému dni,

- jako jeden z pomocných aspektů při rozhodování o ocenění rizika na základě očekávané ztráty.

Při stanovení klasifikace úvěrů se zohledňují tyto faktory:

i) Bonita dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich bonitu na základě vnitřních metodik a externích údajů. V souladu s pokročilým přístupem podle Basel II banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní ratingy dlužníků a ručitelů. Tato metodika je založena na souboru hodnoticích listů pro jednotlivé typy protistran.

ii) Korelace neplnění: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je korelace mezi pravděpodobnostmi neplnění ze strany dlužníka a ručitele, tím nižší hodnotu má záruka a tím nižší je klasifikace úvěru.

iii) Hodnota nástrojů záruk a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje na základě kombinace bonity emitenta a typu použitého nástroje.

iv) Smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispěje ke kvalitě úvěru a zlepší jeho interní rating.

v) Doba do splatnosti úvěru: při stejných ostatních faktorech je riziko vzniku obtíží při obsluze dluhu tím vyšší, na čím delší dobu je úvěr poskytnut.

Očekávaná ztráta se u úvěru vypočítá s použitím pěti výše popsaných faktorů. V závislosti na výši této ztráty se úvěr zařazuje do jedné z následujících tříd klasifikace úvěrů:

A     Prvotřídní kvalita úvěrů: má tři podkategorie. A zahrnuje všechna rizika vlády v EU, tj. úvěry poskytnuté členským státům nebo jimi plně, výslovně a bezpodmínečně zaručené, při jejichž splácení se neočekávají žádné potíže a u kterých má neočekávaná ztráta přiřazenu pravděpodobnost 0 %. A+ označuje úvěry poskytnuté subjektům jiným než jsou členské státy (nebo úvěry, za které tyto subjekty ručí), u nichž se během jejich trvání neočekává žádné zhoršení. A– zahrnuje úvěrové operace, u kterých existují jisté pochybnosti o udržení jejich současného stavu (například kvůli dlouhé splatnosti nebo kvůli vysoké volatilitě budoucí ceny jinak vynikajícího kolaterálu), ale u kterých se očekává, že případné zhoršení by bylo velmi malé.

B      Vysoká kvalita úvěrů: je to třída aktiv, které banka považuje za bezpečné, ačkoli méně významné zhoršení u nich není v budoucnosti vyloučeno. B+ a B– se používají k určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde.

C      Dobrá kvalita úvěrů: příkladem by mohly být nezajištěné jednorázově splatné sedmileté úvěry poskytnuté spolehlivým bankám a obchodním společnostem nebo úvěry s obdobným umořováním, splatností a uvolňováním.

D      Tato ratingová třída představuje hranici mezi úvěry „přijatelné kvality“ a úvěry, které se potýkaly s určitými potížemi. Tento mezník v klasifikaci úvěrů přesněji definují podkategorie D+ a D–. Úvěry klasifikované D– vyžadují zvýšené sledování.

E      Tato kategorie klasifikace úvěrů zahrnuje úvěry s rizikovým profilem horším, než je obvykle přijatelné. Zahrnuje rovněž úvěry, u kterých v průběhu trvání vznikly vážné problémy a u kterých nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto úvěry předmětem důkladného a intenzivního sledování. Podtřídy E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního sledování. U úvěrů ohodnocených E– existuje vysoká pravděpodobnost, že včasná obsluha dluhu nebude moci pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, což případně povede ke snížení hodnoty.

F      F (selhání) označuje úvěry, které představují nepřijatelná rizika. Úvěry ohodnocené pomocí F– představují nesplácené úvěry, u kterých po jejich podepsání došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem. Všechny operace, u kterých vznikla nástroji ztráta na jistině, jsou ohodnoceny jako F a vytvoří se pro ně zvláštní rezervy.

Úvěry interně ohodnocené jako D– a horší jsou obvykle zapsány na kontrolní seznam („watch list“). Pokud však byl úvěr původně schválen s rizikovým profilem D– nebo horším, bude na kontrolní seznam zařazen pouze v případě, že dojde k závažné úvěrové události, která způsobí další zhoršení jeho klasifikace.

Tabulka v oddíle 3.2.3.3 ukazuje analýzu úvěrové kvality úvěrového portfolia nástroje založenou na jednotlivých výše popsaných třídách klasifikace úvěrů.

3.2.3.2 Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u úvěrů

Následující tabulka ukazuje maximální expozici vůči úvěrovému riziku u podepsaných a uvolněných úvěrů podle typu dlužníka s ohledem na záruky poskytnuté ručiteli:

K 31. prosinci 2012 v tis. EUR || Zaručeno || Jiná úvěrová posílení || Nezaručeno || Celkem

Banky || 12 630 || 136 695 || 207 582 || 356 907

Obchodní společnosti || 20 077 || 78 171 || 478 358 || 576 606

Veřejné instituce || 30 462 || – || 18 || 30 480

Státy || – || 5 819 || 176 468 || 182 287

Uvolněno celkem || 63 169 || 220 686 || 862 425 || 1 146 280

Podepsáno, ale neuvolněno || 14 091 || 142 963 || 591 990 || 749 044

K 31. prosinci 2011 v tis. EUR || Zaručeno || Jiná úvěrová posílení || Nezaručeno || Celkem

Banky || 13 026 || 97 994 || 197 245 || 308 265

Obchodní společnosti || 15 699 || 55 601 || 475 012 || 546 312

Veřejné instituce || 37 670 || – || – || 37 670

Státy || – || 6 214 || 134 699 || 140 913

Uvolněno celkem || 66 395 || 159 809 || 806 956 || 1 033 160

Podepsáno, ale neuvolněno || 10 434 || 173 484 || 517 174 || 701 092

Úvěrové události mající dopad na dlužníky a ručiteli nástroje jsou průběžně monitorovány Ops B, provozním ředitelstvím EIB pro operace mimo EU. V případě zhoršení ratingu nebo neplnění smlouvy jsou zejména individuálně posuzována práva vyplývající ze smlouvy. V případě nutnosti jsou v souladu s pokyny pro úvěrové riziko provedena zmírňující opatření. Rovněž v případě obnovování bankovních záruk získaných za poskytnuté úvěry je zajištěno jejich včasné nahrazení nebo přijetí vhodných kroků.

V okamžité reakci na situaci na finančních trzích, která panovala od září 2008, podniknul nástroj kroky k posílení opatření na sledování a řízení rizik. Za tímto účelem vytvořilo Ops B v dubnu 2011 samostatné monitorovací oddělení podléhající přímo generálnímu řediteli, které bylo pověřeno monitorováním z finančního a smluvního hlediska. Jeho účelem je podporovat výměnu informací mezi odděleními a navrhovat postupy pro předkládání zpráv a operační řízení v obdobích finančních krizí s cílem rychle reagovat v případě potřeby.

3.2.3.3 Analýza úvěrové kvality podle typu dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrové kvality úvěrového portfolia nástroje k 31. prosinci 2012 a k 31. prosinci 2011 v rozdělení podle klasifikace úvěrů vycházející z podepsané expozice (uvolněné a neuvolněné).

K 31. prosinci 2012 v tis. EUR || ||  Vysoká kvalita ||  Standardní kvalita ||  Minimální přijatelné riziko ||  Vysoké riziko ||  Bez klasifikace ||  Celkem

|| || A až B– || C || D+ || D– a nižší || ||

Dlužník || Banky || 50 000 || 24 342 || 21 864 || 529 325 || 337 014 || 962 545

Obchodní společnosti || 7 466 || 8 006 || – || 605 672 || – || 621 144

Veřejné instituce || – || – || – || 70 480 || – || 70 480

Státy || – || – || – || 241 155 || – || 241 155

Celkem || || 57 466 || 32 348 || 21 864 || 1 446 632 || 337 014 || 1 895 324

K 31. prosinci 2011 v tis. EUR || ||  Vysoká kvalita ||  Standardní kvalita ||  Minimální přijatelné riziko ||  Vysoké riziko ||  Bez klasifikace ||  Celkem

|| || A až B– || C || D+ ||  D– a nižší || ||

Dlužník || Banky || 50 002 || 9 674 || 39 966 || 356 629 || 351 476 || 807 747

Obchodní společnosti || 3 917 || 5 279 || – || 635 825 || – || 645 021

Veřejné instituce || – || – || – || 38 761 || – || 38 761

Státy || – || – || – || 242 723 || – || 242 723

Celkem || || 53 919 || 14 953 || 39 966 || 1 273 938 || 351 476 || 1 734 252

3.2.3.4 Koncentrace rizika u úvěrů a pohledávek z obchodního styku

3.2.3.4.1 Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio nástroje lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí (podle země dlužníka, v tis. EUR):

Země/oblast dlužníka || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Regionální – AKT || 84 051 || 99 543

Uganda || 140 833 || 117 035

Regionální – západní Afrika || 33 856 || 14 161

Mosambik || 137 745 || 126 666

Mauritánie || 65 670 || 43 427

Etiopie || 81 666 || 84 266

Dominikánská republika || 67 991 || 66 118

Keňa || 131 566 || 65 611

Kamerun || 72 525 || 60 706

Zambie || 18 772 || 43 294

Kongo (Demokratická republika) || 28 415 || 8 980

Nigérie || 14 383 || 28 691

Regionální – Tichomoří || 17 767 || 20 603

Regionální – střední Afrika || 10 431 || 12 109

Jamajka || 71 027 || 59 317

Madagaskar || – || 1 253

Mauricius || 11 302 || 12 732

Ghana || 5 642 || 7 812

Angola || 10 009 || 13 598

Trinidad a Tobago || 1 483 || 1 002

Burkina Faso || 10 727 || 12 588

Malawi || 4 950 || 5 833

Nová Kaledonie || 4 198 || 4 673

Rwanda || 9 641 || 11 197

Niger || 4 146 || 3 950

Francouzská Polynésie || 2 631 || 3 131

Botswana || – || –

Senegal || 5 837 || 10 329

Lesotho || 3 827 || 3 902

Vanuatu || 3 639 || 3 917

Belize || 13 || 103

Grenada || 2 477 || 2 698

Gabon || 1 011 || 1 509

Togo || 52 644 || 53 224

Kapverdy || 27 073 || 28 405

Džibutsko || 762 || 777

Haiti || 4 654 || –

Svatá Lucie || 2 916 || –

Celkem || 1 146 280 || 1 033 160

3.2.3.4.2 Analýza podle průmyslových odvětví

Níže uvedená tabulka analyzuje úvěrové portfolio nástroje podle průmyslového odvětví dlužníka. Operace, které jsou nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli, a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce globální úvěry (v tis. EUR):

Průmyslové odvětví dlužníka || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Globální úvěry a dohody o obchodním zastoupení || 252 662 || 218 912

Letecké společnosti a výroba letadel || 13 || 103

Letiště a systémy řízení letového provozu || 30 480 || 31 052

Základní materiály a těžba || 168 911 || 135 573

Chemické látky, plasty a farmaceutika || – || 20 400

Pitná voda, úprava vody || 38 697 || 33 247

Elektřina, uhlí a další || 409 090 || 358 745

Potravinářství || – || 1 244

Investiční statky / předměty dlouhodobé spotřeby || 3 827 || 3 902

Námořní doprava a jiné || 5 819 || 6 214

Zpracování materiálů, stavebnictví || 24 154 || 29 025

Papírenství || 4 747 || 4 840

Silnice a dálnice || 73 921 || 62 856

Telekomunikace || 18 427 || 24 963

Terciární sféra a jiné || 115 532 || 102 084

Celkem || 1 146 280 || 1 033 160

3.2.3.5 Nedoplatky u úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují podle stanovených postupů zvaných „Pokyny pro monitorování pozdních plateb“.

Za monitorování a vykazování nedoplatků obecně odpovídá oddělení pro opožděné platby ředitelství EIB pro řízení a restrukturalizaci transakcí. Oddělení pro opožděné platby připravuje měsíční zprávu o nezaplacených splátkách úvěru nástroje, včetně tabulky srovnávající každý měsíc nedoplatky opožděné o více než osm dní. Měsíční zpráva obsahuje podrobné údaje o opatřeních, která již byla přijata nebo která mají být přijata, v rozdělení podle země, úvěru a splátky.

Kromě toho se vypracovává měsíční zpráva o úvěrech se splátkami opožděnými o více než 90 dní, která se zasílá Evropské komisi. Dvakrát ročně je řídícímu výboru EIB předkládána souhrnná tabulka o nedoplatcích u úvěrů se splátkami opožděnými o více než 30 a 90 dní, jakož i zprávu zahrnující srovnávací informace o ročním a pololetním vývoji nedoplatků.

Nedoplatky lze u příslušných úvěrů analyzovat takto (v tis. EUR):

|| Body || Úvěry a pohledávky z obchodního styku 31. 12. 2012 || Úvěry a pohledávky z obchodního styku k 31. 12. 2011

Účetní hodnota || || 1 146 280 || 1 033 160

|| || ||

Individuální snížení hodnoty || || ||

Hrubá hodnota || || 110 767 || 112 662

Opravná položka pro snížení hodnoty || 7 || –45 144 || –48 816

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku s individuálně sníženými hodnotami || || 65 623 || 63 846

|| || ||

Hromadné snížení hodnoty || || ||

Hrubá hodnota || || – || –

Opravná položka pro snížení hodnoty || || – || –

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku s hromadně sníženými hodnotami || || – || –

|| || ||

Po splatnosti, bez snížení hodnoty || || ||

|| || ||

Včetně po splatnosti || || ||

30–60 dní || || 12 ||  8

60–90 dní || || – ||  472

90–180 dní || || – ||  13

více než 180 dní || || – ||  33

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku po splatnosti, bez snížení hodnoty || || 12 ||  526

|| || ||

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku, které nejsou po splatnosti ani jim nebyla snížena hodnota || || 1 080 645 || 968 788

|| || ||

Účetní hodnota úvěrů a pohledávek z obchodního styku celkem || || 1 146 280 || 1 033 160

|| || || ||

3.2.4. Úvěrové riziko u peněz a peněžních ekvivalentů

Dostupné finanční prostředky se investují podle harmonogramu nástroje, který stanoví smluvní závazky k úhradě. Od 31. prosince 2012 měly investice pouze formu bankovních vkladů a jiných krátkodobých finančních nástrojů. Investice do středně- a dlouhodobých dluhopisů mohly být podle investičních pokynů a v závislosti na požadavcích na likviditu rovněž způsobilé.

Minimální krátkodobý rating, který se požaduje od oprávněných bank nebo emitentů, je P–1/A–1/F1 (Moody’s, S&P, Fitch). Pokud rating udělí více než jedna ratingová agentura a tyto se různí, rozhoduje nejnižší rating. Maximální přípustný limit pro každou oprávněnou banku nebo emitenta je v současnosti 50 000 000 EUR (padesát milionů EUR).

Vklady se provádí u schválených subjektů s maximální splatností tři měsíce ode dne zobchodování a až do výše limitu úvěrové expozice.

K 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 měly všechny bankovní vklady a krátkodobé komerční papíry držené nástrojem v den vypořádání minimálně rating P-1 podle agentury Moody’s. Rating P-2 k 31. prosinci 2011 vznikl v důsledku zhoršení ratingu jedné protistrany dne 21. prosince 2011.

Následující tabulka znázorňuje situaci bankovních vkladů včetně naběhlých úroků (v tis. EUR):

         Minimální krátkodobý rating (Moody’s) ||      Minimální dlouho-      dobý rating      (Moody’s) || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

P-1 ||      Aa1 || 43 400 || 10 % || – || –

P-1 ||      Aa2 || – || – || 28 622 || 6 %

P-1 ||      Aa3 || 130 901 || 29 % || 105 547 || 24 %

P-1 ||      A1 || 83 500 || 18 % || 117 603 || 26 %

P-1 ||      A2 || 198 179 || 43 % || 179 938 || 40 %

P-2 ||      A3 || – || – || 17 441 || 4 %

Celkem ||      || 455 980 || 100 % || 449 151 || 100 %

3.2.5. Úvěrové riziko u derivátů

3.2.5.1 Politika v oblasti úvěrového rizika u derivátů

Úvěrové riziko u derivátů představuje ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by její protistrana v obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úroková míra a směnné kursy) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může nástroj uzavírat swapové smlouvy s cílem zajistit zvláštní úvěrové operace či může uzavírat smlouvy na měnové forwardy s cílem zajistit své měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí Evropská investiční banka s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“) podepsanými Evropskou investiční bankou a jejími externími protistranami.

3.2.5.2 Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy prováděné Evropskou investiční bankou, které se týkají nástroje, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik používaných pro deriváty, které používá Evropská investiční banka pro své vlastní účely. Zejména určuje Evropská investiční banka způsobilost swapových protistran na základě stejných podmínek způsobilosti, které obecně platí pro její swapové obchody.

Pro účely vykazování a monitorování dodržování limitů používá Evropská investiční banka k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku souvisejícímu se swapovými a derivátovými transakcemi čistou tržní expozici a potenciální budoucí expozici. Čistá tržní expozice a potenciální budoucí expozice v plné míře zahrnují deriváty související s nástrojem.

Následující tabulka uvádí přehled splatnosti swapových smluv (včetně křížových měnových swapů a křížových měnových úrokových swapů, bez krátkodobých měnových swapů) rozdělených podle jejich pomyslné a reálné hodnoty:

Swapové smlouvy k 31. prosinci 2012 || méně než || 1 || 5 || více než || Celkem v roce 2012

v tis. EUR || 1 rok || až 5 let || až 10 let || 10 let ||

Pomyslná hodnota || 1 480 || 9 833 || 15 253 || – || 26 566

Reálná hodnota (tj. čistá diskontovaná hodnota) || 71 || –528 || –3 529 || – || –3 986

Swapové smlouvy k 31. prosinci 2011 || méně než || 1 || 5 || více než || Celkem v roce 2011

v tis. EUR || 1 rok || až 5 let || až 10 let || 10 let ||

Pomyslná hodnota || 7 042 || 43 593 || 16 899 || – || 67 534

Reálná hodnota (tj. čistá diskontovaná hodnota) || –674 || –1 331 || –3 869 || – || –5 874

Nástroj uzavírá smlouvy o krátkodobých měnových swapech za účelem zajištění měnového rizika úvěrů poskytnutých v měnách jiných než euro. Krátkodobé měnové swapy mají nejvýše tříměsíční splatnost a jsou pravidelně rolovány. Pomyslná hodnota krátkodobých měnových swapů činila k 31. prosinci 2012 652 milionů EUR, v porovnání s 585 miliony EUR k 31. prosinci 2011. Reálná hodnota krátkodobých měnových swapů činila –2,9 milionu EUR k 31. prosinci 2012, v porovnání s –6,4 EUR k 31. prosinci 2011.

Nástroj uzavírá smlouvy o úrokovém swapu za účelem zajištění se proti úrokovému riziku u poskytovaných úvěrů. K 31. prosinci 2012 vykazuje jeden otevřený úrokový swap s pomyslnou hodnotou 19,6 milionu EUR (2011:  –) a reálnou hodnotou 0,03 milionu EUR (2011: –).

3.2.6. Úvěrové riziko finančních aktiv držených do splatnosti

Následující tabulka uvádí situaci portfolia aktiv držených do splatnosti, které se skládá pouze z dluhopisů, jimž zbývají do splatnosti méně než tři měsíce.

         Minimální krátkodobý rating (Moody’s) ||      Minimální dlouho-      dobý rating      (Moody’s) || 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

P-2 ||      Baa2 || 50 143 || 51 % || – || –

P-3 ||      Baa3 || 48 886 || 49 % || – || –

Celkem ||      || 99 029 || 100 % || – || –

3.3 Riziko likvidity

3.3.1 Řízení rizika likvidity

Riziko likvidity představuje riziko, že určitý subjekt bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které jsou vypořádávány dodáním hotovosti nebo jiného finančního aktiva.

Nástroj je financován převážně z ročních příspěvků členských států (zdroje 9. a 10. ERF) a dále pak ze zpětného toku prostředků pocházejících z operací nástroje. Evropská komise každoročně sestavuje a do 15. října předkládá Radě výkaz závazků, plateb a ročních částek žádostí o příspěvky (včetně úrokových dotací), které se mají uhradit v běžném rozpočtovém roce a v následujících letech, přičemž zohledňuje prognózy EIB týkající se řízení a operací nástroje.

Aby bylo možné stanovit výši ročních příspěvků členských států, analyzuje se u stávajícího a připravovaného portfolia struktura vyplácení, která se v průběhu roku dále sleduje. Na základě zvláštních události, např. předčasné úhrady, prodeje akcií nebo případů neplnění se opraví výše ročních požadavků na likviditu. Aby se riziko likvidity dále minimalizovalo, udržuje si nástroj dostatečnou likvidní rezervu, jejímž účelem je kdykoli pokrýt plánované výplaty a o která pravidelně informuje Ops B.

Pokladní aktiva účtů otevřených jménem nástroje jsou spravována odborem financí banky v souladu se zásadou oddělení funkcí front office a back office. Za vypořádání související s investováním těchto aktiv je odpovědný odbor pro plánování a vypořádání operací.

Navíc podle zásady oddělení funkcí odpovídá za schválení protistran a limitů pokladních investic, jakož i za monitorování těchto limitů ředitelství řízení rizik banky.

3.3.2 Měření rizika likvidity

Tabulky v tomto oddíle analyzují finanční závazky nástroje podle splatnosti na základě období, které zbývá mezi rozvahovým dnem a smluvním datem splatnosti (na základě nediskontovaných peněžních toků).

Nástroj má závazky ve formě neuvolněné části úvěrů v rámci podepsaných úvěrových smluv, neuhrazené části podepsaných dohod o úpisu kapitálu / o investicích, poskytnutých záruk za úvěry nebo závazků týkajících se úrokových subvencí a technické pomoci. Harmonogram uvolňování podléhá značné nejistotě. Úvěry nástroje mají lhůtu pro uvolnění. Uvolňování však probíhá v termínech a v částkách, které odrážejí pokrok s nimi souvisejících investičních projektů a financování transakcí v poměrně proměnlivém prostředí. Kapitálové investice se stanou splatnými, pokud a jakmile správce kapitálového fondu vydá platnou výzvu ke splacení kapitálu, odrážející pokrok v investičních aktivitách fondu. Období čerpání trvá obvykle tři roky, s častým prodloužením o jeden nebo dva roky. Některé závazky k poskytnutí obvykle přetrvají i po období čerpání až do úplné likvidace podkladových investic fondu, jelikož někdy může být likvidita fondu nedostatečná k plnění platebních závazků, které vznikají v souvislosti s poplatky nebo jinými výdaji. Záruky za úvěry nepodléhají specifickým závazkům k poskytnutí, ledaže by záruka byla jejím příjemcem uplatněna. Částka přetrvávající záruky se snižuje současně s plněním splátkového kalendáře každého zaručeného úvěru.

V tomto kontextu vychází níže uvedené členění splatnosti z odhadů, s přihlédnutím ke smluvnímu období pro uvolnění v každém jednotlivém případě a na základě prognóz vypracovaných v souladu se standardními metodami plánování likvidity nástroje. Pokud jde o závazky k poskytnutí v rámci smluv o technické pomoci, obvykle jsou krátkodobé povahy (kratší než jeden rok). „Splatnost neurčena“ byla zvolena v těchto případech: závazky z čerpaných a nečerpaných záruk, přislíbené, ale neuvolněné úvěry, u nichž uplynulo smluvní období pro uvolnění a očekává se jeho prodloužení, úrokové subvence, na něž byly vyžádány příspěvky od členských států na paušální pokrytí budoucích požadavků.

Likvidní profil derivátových finančních závazků představuje smluvní nediskontované peněžní toky ze swapových smluv včetně křížových měnových swapů, křížových měnových úrokových swapů, krátkodobých měnových swapů a úrokových swapů.

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Splatnost neurčena || Hrubý nominální odchozí tok

v tis. EUR k 31. 12. 2012

Ostatní (vydané záruky, čerpané záruky) || – || – || – || – || 26 224 || 26 224

Odchozí toky přislíbených, ale neuvolněných úvěrů || 16 500 || 287 657 || 243 020 || – || 201 867 || 749 044

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií || – || 26 806 || 54 958 || 7 319 || 127 987 || 217 070

Odchozí toky přislíbených úrokových dotací || 255 || 101 495 || 79 206 || – || 23 599 || 204 555

Odchozí toky přislíbené technické pomoci  || 2 000 || 8 511 || 13 109 || – || – || 23 620

Celkem || 18 755 || 424 469 || 390 293 || 7 319 || 379 677 || 1 220 513

Splatnostní profil nederivátových finančních závazků ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Splatnost neurčena || Hrubý nominální odchozí tok

v tis. EUR k 31. 12. 2011

Ostatní (vydané záruky, čerpané záruky) || – || – || – || – || 27 909 || 27 909

Odchozí toky přislíbených, ale neuvolněných úvěrů || 2 295 || 257 127 || 274 573 || 54 000 || 113 097 || 701 092

Odchozí toky přislíbených investic do investičních fondů a úpisu akcií || 2 035 || 38 424 || 38 010 || 7 666 || 178 432 || 264 567

Odchozí toky přislíbených úrokových dotací || 1 445 || 31 100 || 139 211 || – || 16 211 || 187 967

Odchozí toky přislíbené technické pomoci || 4 564 || 16 693 || – || – || – || 21 257

Celkem || 10 339 || 343 344 || 451 794 || 61 666 || 335 649 || 1 202 792

Splatnostní profil derivátových finančních závazků v tis. EUR k 31. 12. 2012 ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Příchozí toky || 1 238 || 7 364 || 14 498 || 5 350 || 28 450

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Odchozí toky || –1 286 || –8 428 || –17 218 || –5 894 || –32 826

Krátkodobé měnové swapy – Příchozí toky || 649 000 || – || – || – || 649 000

Krátkodobé měnové swapy – Odchozí toky || –652 451 || – || – || – || –652 451

Úrokové swapy – Příchozí toky || 65 || 511 || 3 274 || 2 117 || 5 967

Úrokové swapy – Odchozí toky || – || –753 || –3 537 || –1 577 || –5 867

Celkem || –3 434 || –1 306 || –2 983 || –4 || –7 727

|| || || || ||

Splatnostní profil derivátových finančních závazků v tis. EUR k 31. 12. 2011 ||  3 měsíce nebo méně || Více než 3 měsíce až 1 rok || Více než 1 rok až 5 let || Více než 5 let || Hrubý nominální příchozí/odchozí tok

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Příchozí toky || 9 873 || 14 365 || 19 533 || 7 430 || 51 201

Křížové měnové swapy a křížové měnové úrokové swapy – Odchozí toky || –10 091 || –17 527 || –24 420 || –9 015 || –61 053

Krátkodobé měnové swapy – Příchozí toky || 585 000 || – || – || – || 585 000

Krátkodobé měnové swapy – Odchozí toky || –591 909 || – || – || – || –591 909

Celkem || –7 127 || –3 162 || –4 887 || –1 585 || –16 761

3.4 Tržní riziko

Tržní riziko představuje riziko, že změny tržních cen, jako jsou úrokové sazby, ceny na kapitálových trzích, směnné kurzy a úvěrová rozpětí (netýkající se změn úvěrové bonity emitenta), ovlivní příjmy subjektu nebo hodnotu jím držených finančních nástrojů.

3.4.1. Úrokové riziko

Úrokové riziko představuje volatilita ekonomické hodnoty pozic nástroje, popř. výnosů z těchto pozic, ke které dochází v důsledku nepříznivých pohybů tržních výnosů nebo časové struktury úrokových sazeb. K expozici vůči úrokovému riziku dochází, když se u jednotlivých aktiv a pasiv mění úrokové míry a doba splatnosti odlišně.

Nástroj měří citlivost svého úvěrového portfolia a souvisejících zajišťovacích mikroswapů na úrokové riziko stanovením hodnoty bazického bodu.

Touto hodnotou se měří zisk nebo ztráta v čisté současné hodnotě příslušného portfolia, které plynou z růstu úrokových sazeb o jeden bazický bod (0,01 procentního bodu) u splatností stanoveného rozmezí: „peněžní trh –do jednoho roku“, „velmi krátké – 2 až 3 roky“, „krátké – 4 až 6 let“, „dlouhé – 12 až 20 let“ nebo „extra dlouhé – více než 21 let“.

K získání čisté současné hodnoty úvěrů požívá nástroj křivku úrokových sazeb úvěrů v EUR (euroswapová křivka + marže EIB) pro peněžní toky denominované v eurech a v cizích měnách jiných než USD a výnosovou USD křivku pro peněžní toky denominované v USD. Pro získání čisté současné hodnoty zajišťovacích mikroswapů používá nástroj euroswapovou křivku pro peněžní toky denominované v EUR a dolarovou swapovou křivku pro peněžní toky denominované v USD.

Jak lze vidět v následující tabulce, čistá diskontovaná hodnota úvěrového portfolia zahrnujícího související zajišťovací mikroswapy by v případě současného nárůstu úrokových sazeb o jeden bazický bod klesla k 31. 12. 2012 o 341 000 EUR (k 31. 12. 2011 by to byl pokles o 239 000 EUR).

Hodnota bazického bodu v tis. EUR || Peněžní trh || Velmi krátká splatnost || Krátká splatnost || Střední splatnost || Dlouhá splatnost || Extra dlouhá splatnost || Celkem

K 31. 12. 2012 || 1 rok || 2 až 3 roky || 4 až 6 let || 7 až 11 let || 12 až 20 let || Více než 21 let ||

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů || –25 || –47 || –90 || –117 || –62 || – || –341

Hodnota bazického bodu v tis. EUR || Peněžní trh || Velmi krátká splatnost || Krátká splatnost || Střední splatnost || Dlouhá splatnost || Extra dlouhá splatnost || Celkem

K 31. 12. 2011 || 1 rok || 2 až 3 roky || 4 až 6 let || 7 až 11 let || 12 až 20 let || Více než 21 let ||

Celková citlivost úvěrů a zajišťovacích mikroswapů || –20 || –28 || –60 || –78 || –53 || – || –239

3.4.2. Kursové riziko

Kurzové riziko představuje volatilita ekonomické hodnoty pozic nástroje, popř. výnosů z těchto pozic, ke které dochází v důsledku nepříznivých pohybů směnných kursů.

Nástroj je vystaven kursovému riziku pokaždé, když mezi jeho aktivy a závazky existuje nesoulad měn. Kursové riziko souvisí také s dopadem neočekávaných a nepříznivých změn v hodnotě budoucích peněžních toků, které způsobily pohyby měn.

3.4.2.1 Kursové riziko a pokladní aktiva

Pokladní aktiva nástroje jsou denominována v EUR nebo v USD.

Kursové riziko je zajišťováno prostřednictvím kursových spotových či forwardových transakcí, kursových swapů či křížových měnových swapů. Odbor financí banky může, pokud to považuje za nezbytné a vhodné, v souladu s politikou banky využít jakýkoli jiný nástroj, který poskytuje ochranu proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností nástroje.

3.4.2.2 Kursové riziko a operace financované nebo zaručené nástrojem

Příspěvky členských států do nástroje jsou placeny v eurech. Operace financované či zaručené nástrojem, jakož i úrokové dotace mohou být denominovány v eurech, USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči kursovému riziku (vztaženo k referenční měně euro) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění kursového rizika nástroje jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1. Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo v USD

- Úvěry nástroje poskytované v jiných měnách než v EUR a v USD jsou zajištěny smlouvami o křížových měnových swapech, které mají stejný finanční profil jako podkladový úvěr, za předpokladu, že swapový trh je funkční.

- Pokud jde o výplaty v rámci operací nástroje, které se provádějí v jiné měně než EUR nebo v USD a které nejsou dlouhodobě zajištěny, uskutečňuje odbor financí směnnou transakci dva pracovní dny před výplatou. Přepočítací koeficient použitý pro operace nástroje odpovídá tržnímu směnnému kurzu, který se odboru financí banky podařilo získat. Také u splátek obdržených v jiné měně než v EUR nebo v USD uskuteční odbor financí směnnou operaci, pokud je to nutné ke konverzi obdržené měny.

- Nečerpané záruky nejsou předmětem kursového zajištění. Záruky čerpané v měnách jiných než v EUR nebo v USD budou zajištěny.

- Operace v měnách jiných než v EUR nebo v USD, u kterých nemůže odbor financí uskutečnit kursová zajišťovací opatření, zůstanou nezajištěné. Týká se to také (syntetických) operací denominovaných v místní měně, avšak vypořádaných v EUR nebo v USD. Takto vzniklému kursovému riziku zůstane investiční nástroj vystaven.

3.4.2.2.2. Zajištění operací denominovaných v USD

- Celková nesplacená částka ze všech operací nástroje (kromě nečerpaných záruk) denominovaných v USD je zajištěna prostřednictvím kursových měnových swapů na pár EUR/USD, které se pravidelně rolují. Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků / uvolňovaných částek odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo vyplaceny v USD během příštího období. Následně se měnové swapy, jejichž splatnost končí, přerolují a jejich objem se upraví tak, aby pokrýval alespoň potřeby likvidity v USD předpokládané v příštím období.

- Na základě účetních záznamů se pravidelně vypočítává celková expozice v USD, aby mohlo být, je-li to nezbytné, při příštím rolování měnového swapu zajištění upraveno.

- Považuje-li to odbor financí z provozního hlediska za vhodné, lze k zajištění zvláštních úvěrů v USD využít rovněž křížové měnové swapy.

- Během období rolování se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc měnových swapů, zatímco přebytky likvidity se investují do pokladních aktiv nebo se smění za eura.

- Vždy platí, že celková nesplacená nezajištěná částka vzniklá z transakcí v USD (v nominální hodnotě) nesmí překročit 5 000 000 USD (pět milionů amerických dolarů). Tento limit se každoročně upravuje. Pokud bude tento limit překročen, odbor financí banky vrátí expozici zpět do určeného limitu prostřednictvím měnové operace.

3.4.2.3 Měnová pozice

Následující tabulky ukazují měnovou pozici nástroje (v tis. EUR):

K 31. prosinci 2012 || EUR || USD || KES || Měny AKT/ZZÚ || Celkem

|| || || || ||

AKTIVA || || || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 424 647 || 41 921 || – || – || 466 568

Derivátové finanční nástroje || 1 064 || –949 || – || – || 115

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 513 231 || 508 412 || 60 348 || 64 289 || 1 146 280

Realizovatelná finanční aktiva || 66 509 || 259 694 || – || 6 798 || 333 001

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || – || – || – || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 99 029 || – || – || – || 99 029

Ostatní aktiva || – || – || – || 224 || 224

Aktiva celkem || 1 191 790 || 809 078 || 60 348 || 71 311 || 2 132 527

|| || || || ||

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || ||

Závazky || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || –675 814 || 682 849 || – || – || 7 035

Výnosy příštích období || 37 560 || 248 || – || – || 37 808

Závazky vůči třetím stranám || 312 040 || 46 || – || – || 312 086

Ostatní závazky || 905 || 19 || 14 || 215 || 1 153

Závazky celkem || –325 309 || 683 162 || 14 || 215 || 358 082

Zdroje od přispěvatelů || || || || ||

Splacené příspěvky členských států || 1 561 309 || – || – || – || 1 561 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || 5 366 || 59 144 || – || 3 924 || 68 434

Nerozdělený zisk || 144 702 || – || – || – || 144 702

Zdroje od přispěvatelů celkem || 1 711 377 || 59 144 || – || 3 924 || 1 774 445

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem || 1 386 068 || 742 306 || 14 || 4 139 || 2 132 527

Měnová pozice k 31. prosinci 2012 || –194 278 || 66 772 || 60 334 || 67 172 || –

|| || || || ||

Stav k 31. prosinci 2012: || || || || ||

ZÁVAZKY Z TITULU PŘÍSLIBŮ || || || || ||

Neuvolněné úvěry a realizovatelná finanční aktiva || 794 475 || 171 639 || – || – || 966 114

Čerpané záruky || – || – || – || 6 224 || 6 224

Úrokové dotace a technická pomoc || 204 555 || – || – || – || 204 555

|| || || || ||

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY || || || || ||

Nečerpané záruky || 20 000 || – || – || – || 20 000

K 31. prosinci 2011 || EUR || USD || CAD || Měny AKT/ZZÚ || Celkem

|| || || || ||

AKTIVA || || || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 416 384 || 35 895 || – || – || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 13 419 || –12 985 || – || – || 434

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 477 340 || 501 923 || – || 53 897 || 1 033 160

Realizovatelná finanční aktiva || 54 287 || 186 525 || 4 303 || 6 545 || 251 660

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || – || – || – || 87 310

Ostatní aktiva || 50 || – || – || 366 || 416

Aktiva celkem || 1 048 790 || 711 358 || 4 303 || 60 808 || 1 825 259

|| || || || ||

ZÁVAZKY A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || ||

Závazky || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || –641 758 || 654 460 || – || – || 12 702

Výnosy příštích období || 32 689 || 314 || – || – || 33 003

Závazky vůči třetím stranám || 329 598 || 62 || – || – || 329 660

Ostatní závazky || 691 || 19 || – || 403 || 1 113

Závazky celkem || –278 780 || 654  855 || – || 403 || 376 478

Zdroje od přispěvatelů || || || || ||

Splacené příspěvky členských států || 1 281 309 || – || – || – || 1 281 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || 41 750 || – || – || – || 41 750

Nerozdělený zisk || 125 722 || – || – || – || 125 722

Zdroje od přispěvatelů celkem || 1 448 781 || – || – || – || 1 448 781

Závazky a zdroje od přispěvatelů celkem || 1 170 001 || 654 855 || – || 403 || 1 825 259

Měnová pozice k 31. prosinci 2011 || –121 211 || 56 503 || 4 303 || 60 405 || –

|| || || || ||

K 31. prosinci 2011 || || || || ||

ZÁVAZKY Z TITULU PŘÍSLIBŮ || || || || ||

Neuvolněné úvěry a realizovatelná finanční aktiva || 761 319 || 204 340 || – || – || 965 659

Čerpané záruky || – || – || – || 7 909 || 7 909

Úrokové dotace a technická pomoc || 209 223 || || – || – || 209 223

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY || || || || ||

Nečerpané záruky || 20 000 || – || – || – || 20 000

3.4.2.4 Analýza kursové citlivosti (v tis. EUR)

K rozvahovému dni byla nejvýznamnější čistou cizoměnovou expozicí expozice v USD. K 31. prosinci 2012 by +/– 10% změna směnného kursu EUR/USD vedla ke změně výše zdrojů přispěvatelů o 6 682 EUR, resp. –6 682 EUR (k 31. prosinci 2011 to bylo 5 650 EUR, resp. –5 650 EUR).

3.4.2.5 Přepočítací kursy

Pro vypracování rozvahy k 31. prosinci 2012 a 31. prosinci 2011 byly použity tyto přepočítací kursy:

|| 31. prosince 2012 || 31. prosince 2011

Měny států mimo EU || ||

Dominikánské peso (DOP) || 53,1220 || 49,8498

Fidžijský dolar (FJD) || 2,3417 || 2,3630

Haitský gourde (HTG) || 55,7265 || 52,1645

Keňský šilink (KES) || 113,68 || 109,53

Mauretánská ouguiya (MRO) || 393,99 || 372,52

Mauricijská rupie (MUR) || 40,19 || 37,43

Rwandský frank (RWF) || 811,83 || 771,76

Ugandský šilink (UGX) || 3 549 || 3 205

Americký dolar (USD) || 1,3194 || 1,2939

Frank CFA (XAF/XOF) || 655,957 || 655,957

Jihoafrický rand (ZAR) || 11,1727 || 10,4830

3.4.3. Riziko cen na kapitálových trzích (v tis. EUR)

Riziko cen na kapitálových trzích představuje riziko, že v důsledku změny kapitálových indexů a hodnoty jednotlivých kapitálových investic dojde k poklesu reálné hodnoty kapitálových nástrojů.

Nástroj je vystaven riziku cen na kapitálových trzích prostřednictvím investic do rizikového kapitálu, tj. přímých kapitálových investic a investic do fondů rizikového kapitálu.

Kapitálové investice jsou předmětem hodnocení. Každá investice se posuzuje podle různých kritérií v rámci tří hlavních kategorií: řízení, podnikatelský plán a struktura. Jednotlivá hodnocení se poté promítnou do jediného celkového hodnocení přiděleného investici, které odráží její celkovou kvalitu.

Expozice vůči riziku cen na kapitálových trzích jsou také předmětem limitů, které jsou stanovovány jak individuálně, tak i globálně. Rozsah těchto limitů závisí na kvalitě kapitálových investic.

Hodnoty kapitálových pozic držených soukromými subjekty není možné trvale přímo sledovat a kontrolovat. U těchto pozic patří mezi nejlepší dostupné údaje ceny vyplývající z relevantních metod oceňování.

Dopady na zdroje přispěvatelů do nástroje (na základě změny reálné hodnoty portfolia realizovatelných kapitálových investic) v důsledku 10% poklesu kapitálových indexů a hodnoty individuálních kapitálových investic by při neměnných ostatních proměnných činily –33 300 EUR k 31. prosinci 2012 a –25 166 k 31. prosinci 2011.

4 Reálné hodnoty aktiv a závazků

Níže uvedená tabulka obsahuje srovnání kategorií aktiv a závazků nástroje, které se vykazují ve finančních výkazech, podle účetní a reálné hodnoty (v tis. EUR):

|| Účetní hodnota 31. 12. 2012 || Reálná hodnota 31. 12. 2012 || Účetní hodnota 31. 12. 2011 || Reálná hodnota 31. 12. 2011

Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě || || || ||

Realizovatelná finanční aktiva || 333 001 || 333 001 || 251 660 || 251 660

Derivátové finanční nástroje || 115 || 115 || 434 || 434

Celkem || 333 116 || 333 116 || 252 094 || 252 094

|| || || ||

Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě || || || ||

Peníze a peněžní ekvivalenty || 466 568 || 466 568 || 452 279 || 452 279

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 1 146 280 || 1 226 409 || 1 033 160 || 1 022 679

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || 87 310 || 87 310 || 87 310

Finanční aktiva držená do splatnosti || 99 029 || 98 805 || – || –

Ostatní aktiva || 224 || 224 || 416 || 416

Celkem || 1 799 411 || 1 879 316 || 1 573 165 || 1 562 684

Aktiva celkem || 2 132 527 || 2 212 432 || 1 825 259 || 1 814 778

|| || || ||

Závazky vykazované v reálné hodnotě || || || ||

Derivátové finanční nástroje || 7 035 || 7 035 || 12 702 || 12 702

Celkem || 7 053 || 7 053 || 12 702 || 12 702

|| || || ||

Závazky vykazované v zůstatkové hodnotě || || || ||

Výnosy příštích období || 37 808 || 37 808 || 33 003 || 33 003

Závazky vůči třetím stranám || 312 086 || 312 086 || 329 660 || 329 660

Ostatní závazky || 1 153 || 1 153 || 1 113 || 1 113

Celkem || 351 047 || 351 047 || 363 776 || 363 776

Závazky celkem || 358 082 || 358 082 || 376 478 || 376 478

Níže jsou popsány metodiky a předpoklady použité pro stanovení reálné hodnoty aktiv a závazků:

§ Aktiva, jejichž reálná hodnota přibližně odpovídá účetní hodnotě

Pokud jde o aktiva a závazky, které jsou likvidní nebo jsou krátkodobě splatné (méně než 3 měsíce), předpokládá se, že jejich účetní hodnota přibližně odpovídá reálné hodnotě.

§ Aktiva a závazky vykázané ve své reálné hodnotě

Prvním zdrojem pro určení reálné hodnoty finančního nástroje jsou zveřejněné kotace na aktivním trhu. Vzhledem ke škále investic v portfoliu nástroje jsou dostupné pouze zřídka. U nástrojů, pro něž nejsou k dispozici tržní ceny, se reálné hodnoty odhadují pomocí oceňovacích technik nebo modelů založených pokud možno na zjistitelných tržních údajích, které jsou platné v rozvahový den.

Následující tabulka analyzuje finanční aktiva vykázaná v reálné hodnotě pomocí oceňovací metody. Jednotlivé úrovně byly definovány takto:

- Úroveň 1:   kotace (neupravené) na aktivních trzích,

- Úroveň 2:   vstupní údaje jiné než kotace obsažené v úrovni 1, které je možné u aktiva zjistit             přímo (tj. jako ceny) nebo nepřímo (tj. odvozené z cen),

- Úroveň 3:   vstupní údaje o aktivech, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (nezjistitelné údaje).

K 31. prosinci 2012 v tis. EUR || Úroveň 1 || Úroveň 2 || Úroveň 3 || Celkem

Finanční aktiva || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 115 || – || 115

Realizovatelná finanční aktiva || 11 001 || – || 322 000 || 333 001

Celkem || 11 001 || 115 || 322 000 || 333 116

|| || || ||

Finanční závazky || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 7 035 || – || 7 035

Celkem || – || 7 035 || – || 7 035

K 31. prosinci 2011 v tis. EUR || Úroveň 1 || Úroveň 2 || Úroveň 3 || Celkem

Finanční aktiva || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 434 || – || 434

Realizovatelná finanční aktiva || 15 214 || – || 236 446 || 251 660

Celkem || 15 214 || 434 || 236 446 || 252 094

|| || || ||

Finanční závazky || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 12 702 || – || 12 702

Celkem || – || 12 702 || – || 12 702

V roce 2012 nástroj neprovedl žádné transfery z úrovně 1 do úrovně 2 nebo z úrovně 2 do úrovně 1 klasifikace reálné hodnoty.

Následující tabulky představují změny u finančních nástrojů na úrovni 3 mezi roky ukončenými k 31. prosinci 2012 a k 31. prosinci 2011:

(v tis. EUR) || Realizovatelná finanční aktiva

Stav k 1. lednu 2012 || 236 446

Zisky nebo ztráty celkem ||

– v rámci zisku nebo ztráty || 8 133

– v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření || 15 041

Vyplacené prostředky || 81 981

Splacené prostředky || –19 601

Stav k 31. prosinci 2012 || 322 000

(v tis. EUR) || Realizovatelná finanční aktiva

Zůstatek k 1. lednu 2011 || 171 638

Zisky nebo ztráty celkem ||

– v rámci zisku nebo ztráty || –3 206

– v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření || 21 759

Vyplacené prostředky || 67 829

Splacené prostředky || –21 574

Stav k 31. prosinci 2011 || 236 446

5 Peníze a peněžní ekvivalenty (v tis. EUR)

Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty lze rozdělit na prostředky, které byly získány od členských států a dosud nebyly vyplaceny, a na prostředky z provozních a finančních činností nástroje.

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Obdržené a dosud nevyplacené příspěvky členských států || 117 622 || 195 205

Prostředky z finančních a provozních činností nástroje || 348 946 || 257 074

Peníze a peněžní ekvivalenty celkem || 466 568 || 452 279

6 Derivátové finanční nástroje (v tis. EUR)

Derivátové finanční nástroje, klasifikované jako držené k obchodování, mají tyto hlavní složky:

K 31. prosinci 2012 || Reálná hodnota || Pomyslná hodnota

Aktiva || Závazky

Křížové měnové swapy || 87 || –102 || 7 062

Křížové měnové úrokové swapy || – || –3 971 || 19 504

Úrokové swapy || 28 || – || 19 568

Měnové forwardy || – || –2 962 || 652 451

Derivátové finanční nástroje celkem || 115 || –7 035 || 698 585

|| || ||

K 31. prosinci 2011 || Reálná hodnota || Pomyslná hodnota

Aktiva || Závazky

Křížové měnové swapy ||  434 || –953 || 29 376

Křížové měnové úrokové swapy || – || –5 355 || 38 158

Měnové forwardy || – || –6 394 || 585 000

Derivátové finanční nástroje celkem || 434 || –12 702 || 652 534

7 Úvěry a pohledávky (v tis. EUR)

Úvěry a pohledávky mají tyto hlavní složky:

|| Globální úvěry  (*) || Seniorní úvěry || Podřízené úvěry || Celkem

Nominální hodnota k 1. lednu 2012 || 225 365 || 716 350 || 128 679 || 1 070 394

Vyplacené prostředky || 79 015 || 154 003 || – || 233 018

Odpisy || –947 || –1 206 || – || –2 153

Splacené prostředky || –39 967 || –71 368 || –4 145 || –115 480

Aktivovaný úrok || – || –117 || 9 739 || 9 622

Kursové rozdíly || –8 780 || –7 692 || –493 || –16 965

Nominální hodnota k 31. prosinci 2012 || 254 686 || 789 970 || 133 780 || 1 178 436

|| || || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2012 || –7 609 || –16 372 || –24 835 || –48 816

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření || –835 || –292 || – || –1 127

Snížení hodnoty odpisů || 947 || 1 206 || – || 2 153

Zrušené snížení hodnoty || 910 || 814 || – || 1 724

Kursové rozdíly || 93 || 348 || 480 || 921

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2012 || –6 494 || –14 296 || –24 355 || –45 145

|| || || ||

Zůstatková hodnota || –1 641 || –3 984 || –82 || –5 707

Naběhlý úrok || 5 246 || 9 244 || 4 206 || 18 696

Úvěry a pohledávky z obchodního styku k 31. prosinci 2012 || 251 797 || 780 934 || 113 549 || 1 146 280

|| || || || ||

(*) včetně dohod o obchodním zastoupení

|| Globální úvěry (*) || Seniorní úvěry || Podřízené úvěry || Celkem

Nominální hodnota k 1. lednu 2011 || 246 500 || 542 322 || 123 910 || 912 732

Vyplacené prostředky || 25 689 || 211 351 || 0 || 237 040

Odpisy ||  0 ||  0 || –2 000 || –2 000

Splacené prostředky || –48 554 || –51 712 || –4 144 || –104 410

Aktivovaný úrok || 0 || 459 || 10 053 || 10 512

Kursové rozdíly || 1 730 || 13 930 ||  860 || 16 520

Nominální hodnota k 31. prosinci 2011 || 225 365 || 716 350 || 128 679 || 1 070 394

|| || || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2011 || –15 006 || –18 056 || –44 023 || –77 085

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření || –1 746 || –1 514 || –773 || –4 033

Snížení hodnoty odpisů ||  0 ||  0 || 2 000 || 2 000

Zrušené snížení hodnoty || 9499 || 3263 || 18 723 || 31 485

Kursové rozdíly || –356 || –65 || –762 || –1 183

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2011 || –7 609 || –16 372 || –24 835 || –48 816

|| || || ||

Zůstatková hodnota || –1 700 || –3 428 || –99 || –5 227

Naběhlý úrok || 3 498 || 9 499 || 3 812 || 16 809

Úvěry a pohledávky z obchodního styku k 31. prosinci 2011 || 219 554 || 706 049 || 107 557 || 1 033 160

|| || || || ||

(*) včetně dohod o obchodním zastoupení

8 Realizovatelná finanční aktiva (v tis. EUR)

Realizovatelná finanční aktiva mají tyto hlavní složky:

|| Fondy rizikového kapitálu || Přímé kapitálové investice || Celkem

Pořizovací hodnota k 1. lednu 2012 || 182 692 || 36 565 || 219 257

Vyplacené prostředky || 56 007 || 25 974 || 81 981

Splacené prostředky / prodej || –19 570 || –31 || –19 601

Kursové rozdíly u splátek/prodeje || 1 581 || –678 || 903

Pořizovací hodnota k 31. prosinci 2012 || 220 710 || 61 830 || 282 540

|| || ||

Nerealizované zisky nebo ztráty k 1. lednu 2012 || 29 781 || 11 969 || 41 750

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát || 29 540 || –2 856 || 26 684

Nerealizované zisky nebo ztráty k 31. prosinci 2012 || 59 321 || 9 113 || 68 434

|| || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2012 || –6 887 || –2 460 || –9 347

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření během roku || –7 976 || –951 || –8 927

Kursové rozdíly u snížení hodnoty || 133 || 168 || 301

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2012 || –14 730 || –3 243 || –17 973

|| || ||

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2012 || 265 301 || 67 700 || 333 001

|| Fondy rizikového kapitálu || Přímé kapitálové investice || Celkem

Pořizovací hodnota k 1. lednu 2011 || 142 932 || 33 350 || 176 282

Vyplacené prostředky || 59 579 || 8 250 || 67 829

Splacené prostředky / prodej || –20 236 || –4 735 || –24 971

Kursové rozdíly u splátek/prodeje || 417 || –300 || 117

Pořizovací hodnota k 31. prosinci 2011 || 182 692 || 36 565 || 219 257

|| || ||

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2011 || 11 335 || 13 235 || 24 570

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát || 18 446 || –1 266 || 17 180

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2011 || 29 781 || 11 969 || 41 750

|| || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2011 || –2 || –6 022 || –6 024

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku hospodaření během roku || –6 888 || – || –6 888

Použití snížení hodnoty zaúčtovaného ve výkazu o úplném výsledku hospodaření v předchozích letech || 2 || 3 714 || 3 716

Kursové rozdíly u snížení hodnoty || 1 || –152 || –151

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2011 || –6 887 || –2 460 || –9 347

|| || ||

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2011 || 205 586 || 46 074 || 251 660

9 Pohledávky za přispěvateli (v tis. EUR)

Pohledávky za přispěvateli mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Příspěvky vyžádané od členských států, ale dosud nezaplacené || 87 310 || 87 310

Pohledávky za přispěvateli celkem || 87 310 || 87 310

10 Finanční aktiva držená do splatnosti (v tis. EUR)

Portfolio finančních aktiv držených do splatnosti se skládá z kotovaných dluhopisů, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni je kratší než tři měsíce. V následující tabulce jsou uvedeny pohyby v tomto portfoliu:

Stav k 1. lednu 2012 || –

Akvizice || 98 278

Odpisy prémie nebo diskontu || –210

Změna v narostlém úroku || 961

Stav k 31. prosinci 2012 || 99 029

11 Ostatní aktiva (v tis. EUR)

Ostatní aktiva mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Pohledávky za EIB || 7 || 59

Finanční záruky || 217 || 357

Pohledávky ve vztahu k vypláceným prostředkům na technickou pomoc || 337 || –

Snížení hodnoty pohledávek ve vztahu k vypláceným prostředkům na technickou pomoc (bod 20) || –337 || –

Ostatní aktiva celkem || 224 || 416

12 Výnosy příštích období (v tis. EUR)

Výnosy příštích období mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Úrokové dotace v příštích obdobích || 37 387 || 32 744

Provize z úvěrů a pohledávek v příštích obdobích || 421 || 259

Výnosy příštích období celkem || 37 808 || 33 003

13 Závazky vůči třetím stranám (v tis. EUR)

Závazky vůči třetím stranám mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Čisté obecné správní náklady splatné EIB || 36 202 || 38 011

Ostatní závazky vůči EIB || 8 904 || 219

Dosud nečerpané úrokové dotace dlužné členským státům || 266 980 || 291 430

Závazky vůči třetím stranám celkem || 312 086 || 329 660

14 Ostatní závazky (v tis. EUR)

Ostatní závazky mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

Finanční záruky || 215 || 294

Ostatní || 938 || 819

Ostatní závazky celkem || 1 153 || 1 113

|| ||

15 Vyžádané příspěvky členských států (v tis. EUR)

Členské státy || Příspěvky do nástroje || Příspěvky na úrokové dotace || Příspěvky celkem || Vyžádané, ale nezaplacené (*)

Rakousko || 41 375 || 10 168 || 51 543 || 2 650

Belgie || 61 203 || 15 041 || 76 244 || 3 920

Dánsko || 33 412 || 8 211 || 41 623 || 2 140

Finsko || 23 107 || 5 679 || 28 786 || 1 480

Francie || 379 399 || 93 237 || 472 636 || 24 300

Německo || 364 722 || 89 630 || 454 352 || 23 360

Řecko || 19 516 || 4 796 || 24 312 || 1 250

Irsko || 9 680 || 2 379 || 12 059 || 620

Itálie || 195 788 || 48 115 || 243 903 || 12 540

Lucembursko || 4 528 || 1 113 || 5 641 || 290

Nizozemsko || 81 500 || 20 028 || 101 529 || 5 220

Portugalsko || 15 145 || 3 722 || 18 867 || 970

Španělsko || 91 180 || 22 407 || 113 588 || 5 840

Švédsko || 42 624 || 10 4757 || 53 099 || 2 730

Spojené království || 198 130 || 48 690 || 246 820 || –

Celkem k 31. prosinci 2012 || 1 561 309 || 383 691 || 1 945 000 || 87 310

Celkem k 31. prosinci 2011 || 1 281 309 || 383 691 || 1 665 000 || 87 310

(*) Dne 20. listopadu 2012 Rada určila, jak vysoký finanční příspěvek zaplatí každý členský stát do 21. ledna 2013.

16 Podmíněné závazky a závazky z titulu příslibů (v tis. EUR)

|| 31. 12. 2012 || 31. 12. 2011

|| ||

Závazky z titulu příslibů || ||

Nečerpané úvěry || 749 044 || 701 092

Nesplněné závazky z titulu příslibů v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy || 217 070 || 264 567

Čerpané záruky || 6 224 || 7 909

Dotace a technická pomoc || 228 175 || 209 223

|| ||

Podmíněné závazky || ||

Nečerpané záruky || 20 000 || 20 000

|| ||

Celkem || 1 220 513 || 1 202 792

17 Čisté úroky a obdobné výnosy (v tis. EUR)

Úroky a obdobné výnosy mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Peníze a peněžní ekvivalenty || 1 678 || 5 518

Finanční aktiva držená do splatnosti || 36 || –

Úvěry a pohledávky z obchodního styku || 64 060 || 50 800

Úrokové dotace || 1 729 || 3 243

Úroky a obdobné výnosy celkem || 67 503 || 59 561

Úroky a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Derivátové finanční nástroje || –1 114 || –940

Úroky a obdobné náklady celkem || –1 114 || –940

18 Čistý výnos z poplatků a provizí (v tis. EUR)

Výnos z poplatků a provizí má tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Poplatky a provize z úvěrů a pohledávek || 1 710 || 1 894

Poplatky a provize z finančních záruk || 191 || 255

Ostatní || 33 || –

Výnos z poplatků a provizí celkem || 1 934 || 2 149

Náklady na poplatky a provize mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Provize vyplacená třetím stranám v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy || –292 || –144

Náklady na poplatky a provize celkem || –292 || –144

19 Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv (v tis. EUR)

Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Čistý výnos z realizovatelných finančních aktiv || 70 || 16 254

Výnosy z dividend || 975 || 974

Čisté realizované zisky z realizovatelných finančních aktiv || 1 045 || 17 228

20 Snížení hodnoty ostatních aktiv (v tis. EUR)

Během vykazovaného období uvolnil nástroj platby na technickou pomoc ve výši 638 EUR, které se v důsledku podvodného jednání protistrany nedostaly ke konečnému příjemci. Po právních intervencích se podařilo nástroji inkasovat zpět 301 EUR a zbývající částka byla vykázána jako pohledávka z obchodního styku. K rozvahovému dni je pravděpodobnost, že nástroj někdy bude moci inkasovat zbývající částku, nízká a částka ve výši 337 EUR byla vykázána jako snížení hodnoty úplného výsledku hospodaření nástroje.

21 Obecné správní náklady (v tis. EUR)

Obecné správní náklady představují skutečné náklady EIB na správu nástroje po odečtení příjmu z běžných poplatků za ocenění, které EIB přímo účtuje klientům nástroje.

|| Od 1. ledna 2012 || Od 1. ledna 2011

|| do 31. prosince 2012 || do 31. prosince 2011

Skutečné náklady EIB || –38 390 || –39 937

Výnos z poplatků za ocenění účtovaných přímo klientům nástroje || 2 188 || 1 931

Čisté obecné správní náklady || –36 202 || –38 006

Po vstupu revidované dohody o partnerství z Cotonou v platnost dne 1. července 2008 již obecné správní náklady nejsou hrazeny členskými státy.

22 Další události

Po vypracování rozvahy nedošlo k žádným významným událostem, které by vyžadovaly zveřejnění nebo úpravu finančních výkazů k 31. prosinci 2012.

PŘÍLOHA K ČÁSTI I — KAPITOLE 2 (ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ): STAV PODLE ZEMĚ A NÁSTROJE

Poznámky k tabulkám:

· Číslo „0,00“ znamená, že odpovídající částka se pohybuje mezi –4 999 EUR a 4 999 EUR. Není-li uvedena žádná hodnota, je příslušná částka rovna nule.   Země, jež mají ve všech sloupcích nulový zůstatek, nejsou v tabulkách uvedeny.

· Položka „Všechny státy AKT / ZZÚ“ se vztahuje na projekty, které se týkají několika zemí, ale nejsou financovány v rámci regionální spolupráce.

· Položka „Finanční a správní náklady“ představuje projekty financované z úroků ERF nebo z balíčku na pokrytí správních výdajů.

[1]         Úř. věst. L 247, 9.9.2006.

[2]       Všechna čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur. S ohledem na toto zaokrouhlení nemusí součet některých finančních údajů souhlasit. Částky vykázané jako 0 představují číslo nižší než 500 000 EUR. Částky rovnající se nule jsou vykázány pomlčkou (–).

[3] Krátkodobé pohledávky z obchodního styku s výjimkou pohledávek týkajících se řádných příspěvků a spolufinancování.

[4] Krátkodobé závazky s výjimkou závazků týkajících se řádných příspěvků a spolufinancování.

[5] PIR – Regionální orientační program

[6] PIN – Národní orientační program

[7]       V souladu s článkem 153 finančního nařízení pro 10. ERF se zůstatky peněžních prostředků vykazují v rozvaze 10. ERF. Povaha jednotlivých bankovních účtů je vysvětlena v kapitole 6 – Řízení finančních rizik.

[8]       Tento zůstatek představuje částky, které byly uvolněny pro Konžskou demokratickou republiku v souladu s ustanoveními rozhodnutí Rady 2003/583/ES. Tyto prostředky jsou vyhrazeny pro konkrétní účel a přijímající stát.

[9]       Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 3.

[10]      Úř. věst. L 247, 9.9.2006.

[11]      Rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. května 2011 o přidělení prostředků uvolněných z projektů v rámci 9. Evropského rozvojového fondu a předchozích evropských rozvojových fondů na rozvojovou spolupráci v Jižním Súdánu.

[12]      Úř. věst. L 247, 9.9.2006.

[13]          Nepřidělené zdroje z předchozích ERF zahrnují zůstatek fondů Sysmin, jehož výše byla rozhodnutím Rady ministrů AKT–ES č. 3/2000 stanovena na 410,926 milionů EUR. Rozhodnutím Komise PE/410/2001 byly tyto zdroje zahrnuty do programování národních orientačních finančních rámců (část B) v rámci finančního protokolu dohody o partnerství AKT–ES.