Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Slovinska na období 2012–2016

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)       Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[5], které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)       Dne 29. června 2012 přijaly hlavy států a předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje soudržný rámec pro činnost na úrovni členských států, Evropské unie a eurozóny a využívá veškerých možných pák, nástrojů a politik. Přijali rozhodnutí o činnosti, která má být prováděna na úrovni členských států, a zejména vyjádřili plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a provést doporučení pro jednotlivé země.

(4)       Dne 6. července 2012 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2012 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovinska na období 2011–2015.

(5)       Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu[6], která zahájila evropský semestr koordinace hospodářské politiky 2013. Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy také zprávu mechanismu varování[7], ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)       Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7)       Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu[8] Slovinska, provedeného podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise dospěla k závěru, že Slovinsko se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Je zapotřebí učinit naléhavá politická opatření, aby se zamezilo rychlému vytváření této nerovnováhy a zamezilo se jejímu dalšímu rozvíjení. Doposud se úroveň soukromého a veřejného dluhu nachází pod varovnými prahovými hodnotami srovnávacího přehledu a také čistý zahraniční dluh je relativně pod kontrolou. Problémem však není úroveň dluhu, ale jeho struktura, která je vysoce koncentrovaná v podnikatelském sektoru. V situaci zrychlujících se negativních hospodářských trendů to ohrožuje stabilitu finančního sektoru a komplikuje proces snižování zadluženosti, mimo jiné i prostřednictvím vzájemné vazby s úrovní státního dluhu. Tato rizika zesiluje omezená možnost korekce trhu práce a kapitálového trhu a hospodářská struktura, pro kterou je typické státní vlastnictví. Období politické nejistoty a právní překážky zpomalující reformy bránily Slovinsku v odpovídajícím řešení této nerovnováhy a posílení jeho schopnosti korekce, čímž se zvýšila jeho zranitelnost v době velkého napětí souvisejícího s financováním veřejných rozpočtů.

(8)       Dne 9. května 2013 předložilo Slovinsko svůj program stability na rok 2013, který se týká období 2012–2016, a svůj národní program reforem na rok 2013. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(9)       Dne 23. května 2013 zaslaly slovinské orgány Komisi dopis, v němž shrnují, mění a objasňují své zásadní závazky v národním programu reforem.

(10)     Na základě posouzení programu stability na rok 2013 podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že i přes značné úsilí o konsolidaci, i když až v závěru období, které snížilo schodek z 6,2 % HDP v roce 2009 na 4,0 % HDP v roce 2012, se neočekává, že Slovinsko do roku 2013 opraví svůj nadměrný schodek, jak doporučila Rada na konci roku 2009. To je zejména spojeno s horším hospodářským prostředím, než se tehdy očekávalo. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je obecně přijatelný pro rok 2013, ale optimistický pro rok 2014. Orgány konkrétně předpokládají, že po poklesu HDP o 2,3 % v roce 2012 a o 1,9 % v roce 2013 vzroste HDP v roce 2014 o 0,2 % za předpokladu, že budou přijata fiskální opatření ke snížení schodku veřejných financí ze 4,2 % HDP (s výjimkou rekapitalizace bank) v roce 2013 na 2,6 % HDP v roce 2014. Komise však předpovídá, že HDP v roce 2014 klesne o 0,1 % za předpokladu, že nedojde ke změně politiky, což je scénář, který přihlíží pouze k opatřením, jež byla přijata do poloviny dubna 2013, a na rok 2014 předpovídá schodek ve výši 4,9 % HDP. Hlavními cíli rozpočtové strategie nastíněné v programu je opravit nadměrný schodek do roku 2014, tj. o jeden rok později, než byla lhůta stanovená Radou na konci roku 2009, dosáhnout vyrovnaného strukturálního rozpočtu do roku 2017 a stabilizovat míru zadlužení pod 55 % HDP. Program potvrzuje střednědobý cíl, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření. Tento střednědobý cíl není v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, protože odpovídajícím způsobem nezohledňuje implicitní závazky související se stárnutím obyvatelstva. Plánované cíle celkového schodku státního rozpočtu v programu jsou konzistentní s opravou nadměrného schodku do roku 2014. Avšak vzhledem k optimistické prognóze ohledně růstu pro uvedený rok, významným rizikům pro příjmové projekce a rovněž nedostatečně specifikovaným výdajovým opatřením [se Rada domnívá, že není pravděpodobné, že nadměrný schodek bude opraven do roku 2014]. Za těchto okolností by měla být specifikována, přijata a provedena další opatření strukturální konsolidace, aby se zajistilo, že nadměrný schodek bude opraven nejpozději do roku 2015 důvěryhodným a udržitelným způsobem, jak doporučila Rada [dne 21. června 2013]. Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP se více než zdvojnásobil, a to z 22,0 % v roce 2008 na 54,1 % v roce 2012, a na základě prognózy Komise z jara 2013 se předpokládá, že do roku 2014 dále vzroste na 66,5 %. Orgány očekávají, že poměr dluhu k HDP dosáhne vrcholu ve výši 63,2 % v letech 2014 a 2015 a poté klesne na 62,8 % v roce 2016. Rizika pro poměr dluhu k HDP se přiklánějí spíše k vyššímu poměru, mimo jiné v důsledku rozsáhlých podmíněných závazků a pravděpodobné vnitřní dynamiky dluhu z převodu aktiv na společnost spravující aktiva bank, což není zahrnuto v projekcích programu.

(11)     V květnu 2013 učinily orgány důležité kroky směrem ke konsolidaci veřejných financí. Dosáhly dohody se sociálními partnery o dodatečném snížení základních hrubých mezd ve veřejném sektoru o 1,25 %, kromě 3% snížení, které bylo dohodnuto v zákonu o vyrovnaných veřejných financích z května 2012. Kromě toho parlament schválil ústavní základ pro stanovení pravidla salda/přebytku rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření. Úplné provedení ustanovení fiskálního paktu však bude zajištěno prostřednictvím zvláštního ústavního prováděcího aktu, jehož schválení parlamentem se plánuje do listopadu 2013. Kromě toho parlament téměř jednohlasně zpřísnil ústavní pravidla pro vyhlášení referenda, což by mělo usnadnit zavádění opatření pro fiskální konsolidaci. Vzhledem k rychle vzrůstajícímu dluhu má o to větší význam, aby rozpočtová strategie na rok 2013 byla posílena a striktně prováděna a aby bylo v následujících letech důsledně prosazováno zásadní úsilí o konsolidaci. Jelikož některé daňové sazby jsou pod průměrem EU, spoléhání na zvyšování daní nemůže na neurčito odsouvat potřebu řešit dynamiku výdajů. Proto se zdá vhodné doplnit opatření zvyšující příjmy dodatečným fiskálním úsilím prostřednictvím škrtů ve strukturálních výdajích. Střednědobý rozpočtový rámec a jeho výdajová pravidla se i nadále nedostatečně zaměřují na dosažení střednědobého rozpočtového cíle a zajištění dlouhodobé udržitelnosti. Kromě toho se zdá, že nejsou důsledně prosazována rozpočtová omezení u některých jednotek sektoru vládních institucí, zejména nepřímých subjektů čerpajících z rozpočtu. Kromě toho mezinárodní a vnitrostátní odhady naznačují, že velikost šedé ekonomiky ve Slovinsku je nad průměrem EU, což svědčí o tom, že existuje prostor pro zlepšení dodržování daňových povinností.

(12)     V prosinci 2012 byla schválena důchodová reforma, která vstoupila v platnost v lednu 2013. Tato reforma řeší problémy uvedené v doporučeních z roku 2012, avšak nikoli dostatečně, jelikož se očekává, že bude mít jen střednědobý dopad na veřejné finance (do roku 2020). Tato důchodová reforma sice představuje důležitý krok, ale neposkytuje specifická opatření pro udržení kontroly nad náklady spojenými se stárnutím obyvatelstva po roce 2020. Vyžaduje se další úsilí v oblasti reforem, aby se z dlouhodobého hlediska zlepšila udržitelnost výdajů na důchody, mimo jiné prostřednictvím propojení zákonného věku odchodu do důchodu s prodlužující se nadějí dožití a dalším omezením předčasných odchodů do důchodu. V oblasti dlouhodobé péče převyšuje poptávka po službách jejich nabídku, zatímco výdaje zůstávají stále na relativně nízké úrovni. Poptávka po dlouhodobé péči a související výdaje se podle projekce vzhledem k trendům stárnutí obyvatelstva významně zvýší. Další hodnocení stávajících opatření by přispělo k takové tvorbě politiky v této oblasti, která by byla více založena na důkazech.

(13)     Velikost slovinského bankovního sektoru je sice relativně malá a je menší než polovina průměru eurozóny, ale největší banky se potýkají s trvalým tlakem na kapitálové polštáře, které zůstávají v regionálním srovnání nízké, a jejich závislost na státu, pokud jde o kapitál, je závažnou hrozbou pro hospodářství. Potřeba opakované rekapitalizace se soustředí v domácích bankách vlastněných státem. Úrovně celkového soukromého dluhu jsou sice pod průměrem eurozóny a pod varovnými prahovými hodnotami srovnávacího přehledu makroekonomické nerovnováhy, ale tento problém má strukturální povahu. Většina dluhu je soustředěna v podnikatelském sektoru a mnoho společností je nadměrně zadluženo, což způsobuje další nárůst úvěrů v selhání. Na konci roku 2012 bylo 23,7 % podnikatelských úvěrů ve stavu nedoplatku se zpožděním 90 dnů nebo více. Je zapotřebí úvěrů pro oživení podnikatelského sektoru, aby se zjednodušily investice, zvýšila produktivita a konkurenceschopnost. V programu stability se počítá s dalšími rekapitalizacemi. Orgány písemně potvrdily svůj závazek poskytnout v případě potřeby dodatečný kapitál. Úvěry se omezují a interakce mezi slabými bankami a státní bankou je nyní intenzivnější. Úroková sazba u podnikatelských úvěrů (pro úvěry nad 1 milion EUR) je ve Slovinsku o více než 2 procentní body vyšší než v eurozóně jako celku a toto rozpětí se v roce 2012 znovu zvýšilo. Byly přijaty rámcové právní předpisy pro restrukturalizaci bank, ale ještě je nutné je účinně provést. Společnost spravující aktiva bank zůstává ústřední institucionální platformou pro sanaci bank. Národní program reforem doplněný o nedávné informace poskytnuté vládou počítá s převody na společnost spravující aktiva bank na základě zátěžových testů provedených zdola nahoru slovinskou národní bankou. Orgány písemně potvrdily, že jsou připraveny spolupracovat s Komisí a ECB, aby se zajistilo, že budou provedeny nezávislé přezkumy kvality aktiv u vybraných bank. Tyto přezkumy by se měly týkat celého systému, aby se zajistila trvalá stabilita bankovního sektoru. V jiných zemích se ukázalo, že tento přístup má zásadní význam pro opětovné získání důvěry, věrohodnosti a přístupu na trh. Informace získané důkladným externím posouzením jsou nezbytným základem pro celkovou strategii pro finanční sektor.

(14)     Národní program reforem neuvádí žádné dodatečné kroky pro posílení bankovního dohledu, které bylo na základě hloubkového přezkumu z roku 2013 určeno jako nezbytné. Pokud jde o činnosti v rámci dohledu nad bankami, jediná nová informace v programu se týká nového zátěžového testu slovinské národní banky. Další zkoumání opatření, jako jsou vhodné obezřetnostní politiky na makroúrovni, nebylo provedeno.

(15)     V březnu 2013 byla přijata reforma trhu práce za účelem omezení segmentace trhu práce a zvýšení flexibility na trhu práce. Tato reforma omezuje ochranu smluv na dobu neurčitou tím, že zjednodušuje proces propouštění v případě individuálních i hromadných propouštění a že snižuje náklady na propouštění. Regulace smluv na dobu určitou byla ještě více zpřísněna, aby se omezilo zneužívání, přičemž bylo omezeno využívání dočasné agenturní práce. I když tato reforma míří správným směrem, teprve se uvidí, zda je dostatečně ambiciózní na to, aby mohla mít významný dopad na segmentaci trhu práce a jeho flexibilitu a na atraktivitu Slovinska pro přímé zahraniční investice. Zatím nebylo přijato žádné opatření k řešení duálního trhu práce v důsledku regulace studentské práce. Národní program reforem navrhuje opatření vedoucí správným směrem. Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve Slovinsku silně vzrostla, a sice o 4,9 procentního bodu na 20,6 % v roce 2012, zatímco míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,7 procentního bodu na 9 % v roce 2012. I přes vzrůstající nezaměstnanost se podle předběžných vnitrostátních údajů v roce 2012 významně snížil počet nezaměstnaných lidí účastnících se opatření aktivní politiky trhu práce, která jsou financována Evropským sociálním fondem. Nebyla přijata žádná opatření pro přizpůsobení pracovního prostředí delšímu pracovnímu životu a nebyla přijata žádná opatření v oblasti celoživotního učení přizpůsobená potřebám ani aktivní opatření trhu práce, aby se zvýšila zaměstnanost mladých absolventů terciárního vzdělávání, starších pracovníků a osob s nižší kvalifikací. Slovinsko přijalo určitá opatření k lepšímu sladění dovedností s potřebami trhu práce. V současné době se na úrovni veřejných služeb zaměstnanosti provádí pilotní projekt týkající se toho, jak tyto potřeby vyhodnocovat, ale spolupráci se zúčastněnými stranami je třeba ještě více rozvinout. Je zapotřebí učinit více pro zlepšení atraktivity programů odborného vzdělávání a přípravy. Provádějí se rovněž dodatečná opatření v oblasti profesního poradenství v malých a středních podnicích. Je třeba posílit úlohu zaměstnavatelů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Zlepšením v této oblasti by se zvýšila produktivita a konkurenceschopnost.

(16)     Opatření politiky pro zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti nákladů jsou dosud jen omezená. V roce 2012 snížila vláda nominální hrubé mzdy na jednoho zaměstnance ve veřejném sektoru asi o 3 %. Další snížení nákladů práce ve veřejném sektoru bylo dohodnuto se sociálními partnery v polovině května 2013. Minimální mzda patří mezi nejvyšší v EU jakožto procento průměrné mzdy, je indexována podle inflace a v roce 2010 zaznamenala výrazný nárůst. Přestože míra růstu nominální kompenzace na jednoho zaměstnance byla v roce 2012 negativní (–0,4 %), zaznamenaly nominální jednotkové náklady práce v roce 2012 mírný pozitivní růst (0,7 %) v důsledku negativnějšího růstu produktivity (–1,1 %). Opatření pro podporu růstu produktivity a udržitelného pokroku při snižování jednotkových nákladů práce by pomohla obnovit konkurenceschopnost.

(17)     Vlastnictví státu hraje ve slovinském hospodářství důležitou roli a mnohé jeho charakteristiky zůstávají v nezměněném stavu již od přechodného období v 90. letech 20. století. Nástroje privatizace a podnikové restrukturalizace přijaté během uvedeného období způsobily, že stát zůstává dominantním vlastníkem, zejména ve finančním sektoru. V roce 2011 představovaly státní podniky jednu šestinu celkové přidané hodnoty slovinského hospodářství, asi polovinu celkových ztrát v podnikatelském sektoru a zaměstnávaly každého osmého člověka. Kromě toho mají státem kontrolované fondy a podniky vliv na veřejné finance prostřednictvím interakce mezi zvýšenými úrovněmi dluhu, potřebami rekapitalizace a významnými vládními zárukami. Velikost a slabá odolnost státních podniků brání hospodářskému rozvoji a růstu a přispívá k současné nerovnováze. Dominantní postavení státu a často selhávající správa státních aktiv brání soukromým domácím a zahraničním investicím a snižují produktivitu a konkurenceschopnost. Křížové vlastnictví státních podniků v nefinančním sektoru se státními finančními institucemi vytváří riziko přenosu, omezuje korekci a narušuje přidělování zdrojů, zejména v oblasti nových investic.

(18)     Národní program reforem vymezuje priority politiky v oblastech státního vlastnictví a snižování zadluženosti společností, ale neuvádí podrobnosti o plánovaných opatřeních. Hloubkový přezkum z roku 2013 uvádí hospodářské výsledky ve vztahu ke státnímu vlastnictví, vyjádřené jako přímé a případné fiskální náklady a narušení běžných obchodních operací. Národní program reforem však uvádí pouze nedostatečnou koordinaci jako negativní prvek v důsledku jednání státu jako vlastníka nefinančních podniků. Obecně obsahuje národní program reforem pozitivní prvky, ale neposkytuje dostatek informací o strategické orientaci pro společnosti, které zůstanou ve vlastnictví státu, ani podrobné časově ohraničené závazky pro zlepšení jejich finanční výkonnosti a řízení. Byly provedeny určité první kroky ke zlepšení řízení podniků, jak bylo doporučeno v doporučeních pro jednotlivé země v roce 2012, a k privatizaci některých státních podniků. Byly přijaty právní předpisy za účelem zřízení budoucího slovinského státního holdingového úřadu, ale ty musí být ještě účinně provedeny. Rejstřík osob jmenovaných do řídících a správních rad ve státních podnicích s požadavky na zveřejňování zájmů by pomohl zvýšit transparentnost. Národní program reforem avizuje přípravu strategie pro privatizaci nejpozději v posledním čtvrtletí roku 2013, která má být na základě dopisu ze dne 23. května 2013 posunuta již do třetího čtvrtletí. Mezitím vláda navrhla parlamentu seznam 15 společností k privatizaci. Kromě menšinových podílů a malých a středních podniků jsou na tomto seznamu i významné společnosti, jako je druhá největší banka – NKMB.

(19)     Slovinsko má vysoký počet regulovaných povolání a v této oblasti je prostor pro významné omezení překážek vstupu, které by mohlo mít pozitivní vliv na zaměstnanost a hospodářskou soutěž. Slovinské orgány zahájily v roce 2012 proces reforem za účelem revize řady regulovaných povolání s cílem lépe vymezit stávající regulovaná povolání, snížit administrativní náklady a zjednodušit přístup k povoláním. První sada zákonů v oblasti řemesel, cestovního ruchu a stavebnictví měla být přijata parlamentem na začátku roku 2013. Reforma však má zpoždění, s výjimkou odvětví řemesel. Slovinsko stanovilo právní předpoklady pro nezávislou agenturu na ochranu hospodářské soutěže, ale ještě je třeba zajistit, aby byly soustavně zaručeny přiměřené počty pracovníků. Právní předpisy by měly být ještě více změněny, aby byla agentuře poskytnuta zvláštní rozpočtová položka, což je nutné pro zajištění její finanční nezávislosti. Soudní řízení v občanských a obchodních sporech v prvním stupni a řízení o úpadku jsou příliš dlouhá. I přes viditelný pozitivní trend při zkracování délky občanských a soudních sporů je zapotřebí soustavného úsilí pro řešení těchto otázek, jelikož brání podnikatelské činnosti a snižují atraktivitu Slovinska pro přímé zahraniční investice. V této souvislosti by plánované škrty v počtu soudců na jednoho obyvatele, jak jsou stanoveny v národním programu reforem, měly být vyváženy významným zvýšením účinnosti.

(20)     Národní program reforem potvrzuje potřebu restrukturalizace nefinančních sdružení, která mají finanční problémy, ale tato politická výzva a politická reakce, pokud jde o restrukturalizaci společností, musí být důkladněji rozpracovány a musí se zaměřit na tržní řešení. Je zapotřebí doplňkových opatření pro přilákání soukromých investic, včetně přímých zahraničních investic, a zajistit dostatečné sdílení soukromé zátěže, aby byly chráněny zdroje od daňových poplatníků. Proces restrukturalizace by měl vyústit v prodej restrukturovaných společností bez zapojení finančních prostředků z veřejných zdrojů.

(21)     Slovinsko je v procesu změny právních předpisů za účelem zvýšení účinnosti úpadkových řízení. Vláda změnila zákon o finančních operacích, úpadkových řízeních a povinném rozpuštění společnosti v dubnu 2013. Změny zahrnují upřesnění definice úpadku a zavedení pobídek pro řídící pracovníky, aby podali návrh na úpadkové řízení včas. Stávající rámec pro úpadky neobsahuje dostatečné pobídky a sankce, aby se zajistilo, že společnosti budou podávat návrh na úpadkové řízení v rané fázi. Povinné postupy urovnání (reorganizace u soudu) jsou složité a vstřícné pro dlužníky, zejména malé a střední podniky a mikropodniky. Neexistuje dostatek pobídek pro včasné alternativní řešení, které by mohly pomoci zajistit zachování životaschopných podniků. Byly avizovány nové právní předpisy, aby se umožnila finanční restrukturalizace nadměrně zadlužených společností již v raném stadiu, a do konce května 2013 navrhne ministr spravedlnosti změny zákonů pro zjednodušení mimosoudní restrukturalizace a konverze dluhu. Vhodný právní rámec, který by poskytoval kompatibilní pobídky pro věřitele, vlastníky a vedení, by měl zásadní význam pro zjednodušení finanční restrukturalizace společností, kterým chybí hotovost, ale jsou životaschopné.

(22)     V souvislosti s evropským semestrem provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska. Posoudila program stability a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 9.

(23)     Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala slovinský program stability a její stanovisko[9] je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení 1.

(24)     Na základě hloubkového přezkumu a posouzení Komise přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do všech níže uvedených doporučení.

(25)     V souvislosti s evropským semestrem provedla Komise také analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě vydala Rada zvláštní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Slovinsko by rovněž mělo zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení,

DOPORUČUJE, aby Slovinsko v období 2013–2014 provedlo tato opatření:

1.           V roce 2013 a v následujících letech provést a posílit udržitelnou rozpočtovou strategii podpořenou dostatečně přesnými strukturálními opatřeními, zajistit do roku 2015 opravu nadměrného schodku a zlepšení strukturálního salda, jak je uvedeno v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po opravě nadměrného schodku usilovat o provedení strukturální korekce, což Slovinsku umožní dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle do roku 2017. Trvalá oprava fiskální nerovnováhy vyžaduje provedení ambiciózních strukturálních reforem, čímž by se zvýšila kapacita hospodářství pro korekce a podpořil by se potenciální růst a zaměstnanost. Zajistit výdaje na podporu růstu, přijmout opatření pro zlepšení dodržování daňových povinností a provést opatření na straně výdajů, která budou podpořena systematickými přezkumy veřejných výdajů na všech úrovních státní správy. Do konce roku 2013 zlepšit důvěryhodnost konsolidace, dokončit přijetí pravidla salda/přebytku rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření, učinit střednědobý rozpočtový rámec závazným, všezahrnujícím a transparentním a posílit úlohu nezávislých subjektů monitorujících fiskální politiku. Přijmout opatření k postupnému snižování podmíněných závazků státu.

2.           Posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému po roce 2020 další korekcí všech příslušných parametrů, mimo jiné propojením zákonného věku odchodu do důchodu s prodlužující se nadějí dožití, a zároveň zachovat přiměřenost důchodů. Udržet kontrolu nad výdaji spojenými se stárnutím populace souvisejícími s dlouhodobou péčí a zlepšit přístup ke službám tím, že se poskytování péče místo ústavní péče zaměří spíše na domácí péči, zpřísnit cílení a testování dávek a posílit prevenci, aby se omezila zdravotní postižení / závislost.

3.           Zajistit, aby vývoj v oblasti mezd, včetně minimální mzdy, podporoval konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Podrobně monitorovat účinky nedávné reformy trhu práce a v případě potřeby určit oblasti, kde je zapotřebí dalších opatření na podporu tvorby pracovních míst a řešení segmentace, mimo jiné prostřednictvím regulace studentské práce. Přijmout další opatření pro zvýšení zaměstnanosti mladých absolventů terciárního vzdělávání, starších osob a osob s nižší kvalifikací tím, že zdroje budou směřovány na aktivní opatření politiky trhu práce přizpůsobená potřebám a zvýší se jejich účinnost. Řešit nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce tím, že se zlepší atraktivita příslušných programů odborného vzdělávání a přípravy a více se rozvine spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami při posuzování potřeb trhu práce.

4.           Přijmout do června 2013 nezbytné kroky s přispěním evropských partnerů pro uzavření smlouvy s nezávislým externím poradcem za účelem provedení přezkumu kvality bankovních aktiv v celém systému. Dokončit tento úkol ještě v roce 2013 a postupovat přitom rychleji v případě dvou bank, které jsou již předmětem řízení o státní podpoře, aby se urychlila korekce jejich rozvahy. Být připraveno poskytnout dodatečný kapitál, pokud převod aktiv nebo přezkum kvality aktiv odhalí další nedostatky. Všechna opatření, včetně objektivního posouzení kapitálových potřeb, převodu aktiv na společnost spravující aktiva bank, programu ochrany aktiv a operačního provádění restrukturalizačních opatření, by měla být provedena plně v souladu s pravidly státní podpory, pokud se jedná o státní podporu. Zároveň do března 2014 vyvinout a provést komplexní odvětvovou strategii pro zajištění vysokého standardu řízení reformovaných bank a pro zásadní zdokonalení správy, řízení rizik a ziskovosti v tomto odvětví, mimo jiné prostřednictvím konsolidace, kde to bude vhodné. Urychleně provést přípravy avizované privatizace NKBM a do září 2013 zavést ambiciózní harmonogram pro snížení velikosti přímých a nepřímých podílů státu v bankách.

5.           Do konce roku 2013 přezkoumat regulační rámec pro banky a na základě tohoto přezkumu posílit kontrolní kapacitu, transparentnost a zpřístupňování statistických údajů.

6.           Urychlit reformu regulovaných služeb, včetně významného omezení překážek vstupu. Zlepšit podnikatelské prostředí, mimo jiné tím, že bude zaručena nezávislost agentury na ochranu hospodářské soutěže a bude jí poskytnuto dostatečné a autonomní financování.

7.           Na základě předchozího úsilí ještě více zkrátit délku soudních řízení u soudů prvního stupně u občanských a obchodních sporů a snížit počet případů čekajících na vyřízení, zejména případů prosazování práva.

8.           Jako součást plánované vládní strategie, která má být dokončena do září 2013, klasifikovat podstatná a méně důležitá státní aktiva podle hospodářských kritérií s cílem snížit velikost méně důležitých aktiv. Plně a včas zprovoznit slovinský státní holdingový úřad a na tento úřad převést vlastnictví i řízení všech podílů, s možným vyloučením těch, které jsou na seznamu pro bezprostřední úplnou privatizaci. Zajistit již od počátku profesionální řízení uvedeného úřadu, s možným zahrnutím mezinárodní expertízy, a jasně vymezený standardní vztah s dotčenými společnostmi. Pro podstatná aktiva vyvinout strategie pro jednotlivá odvětví, aby se zlepšila ziskovost a řízení podniků. Zřídit povinný a veřejně přístupný rejstřík osob jmenovaných do řídících a správních rad ve státních podnicích s požadavky na zveřejňování zájmů. Zajistit, aby regulační rámec ulehčoval snižování velikosti méně důležitých státních aktiv a aby se minimalizovaly administrativní překážky.

9.           Identifikovat všechny stávající právní a administrativní překážky pro udržitelnou restrukturalizaci společností, které jsou nadměrně zadlužené / podkapitalizované, ale životaschopné, a začít pracovat na odstraňování těchto překážek prostřednictvím tržních řešení. V této souvislosti přijmout opatření pro zajištění dostatečného sdílení soukromé zátěže, aby se zvýšily soukromé investice, včetně přímých zahraničních investic, a pro dosažení lepší účinnosti u společností, které se potýkají s problémy, jakožto součást procesu restrukturalizace. Přijmout do září 2013 nezbytný právní rámec pro mimosoudní restrukturalizaci, zajistit, aby byl soudržný se stávajícími ustanoveními o úpadku a poskytoval pobídky pro věřitele i akcionáře k tomu, aby bylo dosaženo mimosoudních dohod o restrukturalizaci. Zlepšit prosazování postupů pro řešení platební neschopnosti podniků a řešení u soudů, včetně rychlého řešení soudních případů čekajících na vyřízení, které se týkají úpadkového řízení, aby se maximalizovala hodnota, která je získána zpět, a aby se usnadnilo včasné a účinné řešení úvěrů v selhání.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2013) 374 final.

[4]               P7_TA(2013)0052 a P7_TA(2013)0053.

[5]               Rozhodnutí Rady 2013/208/EU ze dne 22. dubna 2013.

[6]               COM(2012) 750 final.

[7]               COM(2012) 751 final.

[8]               SWD(2013) 122 final.

[9]               Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.