Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Dánska na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Dánska na období 2012–2016

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)       Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[5], které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)       Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny a využívá veškerých možných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)       Dne 6. července 2012 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Dánska na rok 2012 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Dánska na období 2011–2015.

(5)       Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu[6], která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování[7], ve které je Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)       Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7)       Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu[8] Dánska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. Analýza Komise vede k závěru, že Dánsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, i když nikoliv nadměrnou.

(8)       Dne 30. dubna 2013 předložilo Dánsko svůj letošní konvergenční program na období 2012–2016 a národní program reforem na rok 2013. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)       Na základě posouzení letošního konvergenčního programu podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Scénář počítá s růstem HDP o 0,7 % v roce 2013 a 1,6 % v roce 2014, což je vesměs v souladu s prognózou Komise z jara 2013, která pro uvedené roky předpokládá růst 0,7 % a 1,7 %. V programu je popsána rozpočtová strategie zaměřená na nápravu nadměrného schodku a na dosažení střednědobého cíle, jímž je strukturální schodek ve výši nepřesahující 0,5 % HDP do konce roku 2013, což odpovídá cílům paktu. Cílem programu je schodek veřejných financí ve výši 1,7 % HDP v roce 2013 a 1,8 % v roce 2014, což je v souladu se lhůtou navrženou Komisí v rámci postupu při nadměrném schodku. Průměrné roční fiskální úsilí v období 2011–2013 vycházející z výpočtů strukturálního salda rozpočtu je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Odhaduje se, že skutečné veřejné výdaje (včetně nepředepsaných opatření na straně příjmů) vykáží v roce 2013 nulový růst a v roce 2014 vzrostou o 0,4 %, čímž bude v obou letech splněno výdajové kritérium. Veřejné finance v Dánsku jsou obecně v dobrém stavu a Dánsko již dosáhlo svého střednědobého cíle. Avšak i vzhledem ke stárnoucí populaci a velkorysé sociální politice je naprosto nezbytné, aby si Dánsko zachovalo solidní a udržitelný rámec fiskálních politik a udrželo schodek rozpočtu pod hranicí referenční hodnoty uvedené ve Smlouvě, tj. 3 % HDP.

(10)     V roce 2012 Dánsko dokončilo reformu systému invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. flex-job), která nabyla účinnosti 1. ledna 2013. Tyto reformy představují důležitá opatření ke zlepšení nabídky práce v Dánsku. Avšak zlepšení zaměstnatelnosti osob, pro které je získání práce nejobtížnější, tj. lidí z rodin migrantů, dlouhodobě nezaměstnaných a pracovníků s nízkou kvalifikací, zůstává nadále problémem. I když si ambiciózní program reforem dánské vlády zaslouží ocenění, je důležité zajistit, aby uznávaný dánský model flexikurity nadále usnadňoval přechod mezi nezaměstnaností a pracovním poměrem a přitom omezoval marginalizaci a sociální vyloučení. V tomto ohledu je důležitá úloha vzdělání, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace.

(11)     Pro Dánsko je vzdělání oprávněně jasnou prioritou. Nicméně je třeba pokračovat v úsilí o zlepšení kvality a nákladové efektivnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně dokončení započatých reforem. Navržená reforma prvního a nižšího druhého stupně vzdělávacího systému je zaměřena správným směrem a lze očekávat, že se příznivě projeví na nákladové efektivnosti školství a na kvalitě vzdělávání, včetně úrovně znalostí žáků. V oblasti odborné přípravy podnikla dánská vláda kroky na posílení kvality odborné přípravy a zajištění nezbytné učňovské přípravy poskytované soukromými společnostmi. Byl vytvořen výbor za účasti vlády, obcí, regionů a sociálních partnerů za účelem nalezení trvalého řešení pro zajištění potřebné nabídky učňovských míst a zvýšení kvality systému odborného vzdělávání a přípravy. Nalezení trvalých a ambiciózních řešení týkajících se jak nedostatku učňovských míst, tak vysokého počtu případů předčasného ukončení studia ve vzdělávacích systémech odborné přípravy mládeže by Dánsku skutečně pomohlo lépe se připravit na budoucí poptávku po kvalifikovaných pracovních silách na trhu práce a zlepšit produktivitu.

(12)     Dánsko by mohlo dosáhnout vyššího hospodářského růstu odstraněním překážek hospodářské soutěže v odvětví místních služeb a maloobchodu vzhledem k důležitosti tohoto odvětví pro dánské hospodářství. V roce 2012 předložila dánská vláda nový zákon o hospodářské soutěži, který představuje důležitý krok správným směrem. Revize právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže zavedla účinnější mechanismus na posílení regulace hospodářské soutěže, což je plně v souladu s příslušnou částí doporučení na rok 2012. Větší pozornost je však nutno věnovat zajištění účinnosti opatření ke zlepšení podmínek hospodářské soutěže a fungování trhu přijatých v oblastech odvětvových a veřejných služeb. Různé politické iniciativy na tomto poli jsou stále jen v počátečním stadiu a k zajištění účinného provedení je potřeba vytrvalého úsilí.

(13)     Jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU byly v uplynulých letech provedeny významné analýzy ohledně zadluženosti domácností za účelem posouzení rizik pro finanční a hospodářskou stabilitu. Prozatím se zdá, že rizika pro finanční stabilitu jsou pod kontrolou, nicméně je nutno je neustále sledovat. Dánské orgány přijaly řadu opatření na zlepšení odolnosti systému hypotečních úvěrů. Mezi ně patří systém klasifikace hypotečních úvěrů z hlediska rizikovosti na bydlení a omezení variabilních úroků a/nebo půjček s odloženou splatností. Hypoteční úvěrové instituce přijaly ze své iniciativy opatření, která mají zajistit poskytnutí doplňkového zajištění. Všechna opatření směřují správným směrem, ale pro ověření, jestli bylo dosaženo žádoucího účinku, je nutné podrobné sledování. Komise prověří pravidelné zprávy Dánska o dopadech opatření přijatých v této souvislosti. Časem by mělo být v Dánsku přezkoumáno zdanění majetku s cílem snížit zkreslení a posílit jeho proticyklický charakter.

(14)     V rámci evropského semestru vypracovala Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska. Posoudila konvergenční program a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí Evropské unie tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru se odrážejí v doporučeních v bodech 1 až 3 níže.

(15)     Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program Dánska a její stanovisko[9] se odráží zejména v doporučení v bodě 1 níže.

(16)     Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program Dánska. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy se odrážejí v doporučení v bodě 3 níže,

DOPORUČUJE, aby Dánsko v období 2013–2014 provedlo tato opatření:

1.           V roce 2013 realizovat rozpočtovou strategii podle plánu s cílem zajistit nápravu nadměrného schodku do konce roku 2013. Dále realizovat rozpočtovou strategii pro rok 2014 a další léta s cílem zajistit dostatečné fiskální úsilí pro udržení střednědobého cíle.

2.           Podniknout další kroky ke zlepšení zaměstnatelnosti osob na okraji trhu práce, tj. lidí z rodin migrantů, dlouhodobě nezaměstnaných a pracovníků s nízkou kvalifikací. Zlepšit kvalitu odborné přípravy s cílem snížit počet případů předčasného ukončení studia a zvýšit počet učňovských míst. Provést reformu prvního a nižšího druhého stupně vzdělávacího systému za účelem zvýšení úrovně znalostí žáků a zlepšení nákladové efektivnosti školství.

3.           Pokračovat v úsilí o odstranění překážek hospodářské soutěže v sektoru služeb, včetně maloobchodu a stavebnictví, a zlepšit efektivnost poskytování veřejných služeb.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda/předsedkyně

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2013) 354 final.

[4]               P7_TA(2013)0052 a P7_TA(2013)0053.

[5]               Rozhodnutí Rady 2013/208/EU ze dne 22. dubna 2013.

[6]               COM(2012) 750 final.

[7]               COM(2012) 751 final.

[8]               SWD(2013) 115 final.

[9]               Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.