OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 3

2........... Závěry třetí zprávy o používání směrnice 93/7/EHS (2004–2007).................................... 3

3........... Vývoj od třetí zprávy...................................................................................................... 4

3.1........ Pokus o kodifikaci směrnice............................................................................................ 4

3.2........ Pracovní skupina pro navracení kulturních statků „Return of cultural goods“..................... 4

3.3........ Další iniciativy týkající se kulturních statků....................................................................... 5

4........... Používání směrnice v období 2008–2011........................................................................ 6

4.1........ Zprávy členských států o používání směrnice................................................................... 6

4.2........ Hodnocení používání směrnice........................................................................................ 7

5........... Další postup................................................................................................................... 8

Příloha.......................................................................................................................................... 9

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Čtvrtá zpráva o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu

(Text s významem pro EHP)

1.           Úvod

Směrnice Rady 93/7/EHS, přijatá dne 15. března 1993[1], zavádí mechanismy správní spolupráce mezi národními orgány a soudní řízení o navrácení některých kulturních statků, které byly neoprávněně vyvezeny z území členského státu.

V souladu s článkem 16 směrnice 93/7/EHS (dále jen „směrnice“) členské státy zaslaly Komisi zprávu o používání směrnice v období 2008–2011[2]. Na tomto základě Komise vypracovala tento dokument, který je čtvrtou hodnotící zprávou o používání směrnice[3]. Zprávu zašle Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.           Závěry třetí zprávy o používání směrnice 93/7/EHS (2004–2007)

Třetí hodnotící zpráva o používání směrnice dospěla k závěru, že směrnice je užitečným nástrojem, který umožňuje navracení některých kulturních statků, a tudíž vhodným nástrojem Unie, jenž podporuje činnost členských států v zájmu zachování kulturního dědictví. Tato zpráva nicméně reagovala na politování vyjádřené členskými státy s ohledem na omezení směrnice, zejména krátkou lhůtu pro řízení o navrácení.

Podle této zprávy se zlepšila správní spolupráce a výměna informací jak v rámci členských států (mezi orgány z oblasti kultury, celními orgány, policejními orgány atd.), tak mezi orgány pověřenými prováděním směrnice v jednotlivých členských státech. Dospělo se v ní nicméně k závěru, že spolupráce a výměna informací mezi členskými státy by se měly ještě zlepšit.

Členské státy se domnívaly, že směrnice byla málo uplatňována (co se týče správní spolupráce i soudních řízení u vnitrostátních soudů) v důsledku příliš omezené oblasti její působnosti a omezujících podmínek pro řízení o navrácení.

V této zprávě se Komise odhodlala začít zvažovat případnou revizi směrnice, jejímž prvním krokem by bylo vytvoření pracovní skupiny v rámci Výboru pro vývoz a navracení kulturních statků za účelem hloubkové analýzy používání směrnice.

3.           Vývoj od třetí zprávy

3.1.        Pokus o kodifikaci směrnice

V roce 2007 byla kodifikace směrnice 93/7/EHS součástí programu Komise pro zjednodušení acquis communautaire. Návrh na kodifikaci byl z tohoto programu stažen v návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. května 2008 (věc C-133/06)[4].

S ohledem na tento rozsudek bylo třeba zvážit, že návrh na kodifikaci směrnice 93/7/EHS ve své normativní části obsahuje odvozený právní základ[5]. Proto nebylo možné v kodifikaci směrnice pokračovat, jelikož příslušná ustanovení měla být zrušena, což by znamenalo podstatné změny, jež by překročily rámec prosté kodifikace.

3.2.        Pracovní skupina pro navracení kulturních statků „Return of cultural goods“

S ohledem na závěry třetí zprávy Komise zahájila nezbytné kroky pro revizi směrnice.

Komise nejprve v roce 2009 zřídila pracovní skupinu pro navracení kulturních statků „Return of cultural goods“, kterou tvořili zástupci vnitrostátních orgánů pověření prováděním směrnice. Úkolem skupiny bylo i) určit hlavní problémy při provádění směrnice a ii) navrhnout účinná a přijatelná řešení pro případnou revizi směrnice. Tato skupina byla vytvořena v rámci Výboru pro vývoz a navracení kulturních statků.

Skupina „Return of cultural goods“ dospěla v roce 2011 k závěru, že je nutná revize směrnice 93/7/EHS, aby se zvýšila účinnost systému navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad. Co se týče návrhů ohledně rozsahu případné revize, většina členů se vyjádřila pro: i) prodloužení jednoleté lhůty pro řízení o navrácení a lhůty dvou měsíců pro umožnění příslušným orgánům žádajícího členského státu ověřit povahu určitého kulturního statku, jenž se nachází v jiném členském státě, ii) vyjasnění určitých ustanovení směrnice pro usnadnění jejího provádění, například určení společných kritérií v zájmu jednotnějšího výkladu pojmu „nezbytná péče“ v souvislosti s účinky odškodnění vlastníka, nebo iii) prodloužení četnosti podávání zpráv o provádění směrnice.

Členové skupiny se vyjádřili k dalším návrhům týkajícím se oblasti působnosti směrnice, a zejména ke zrušení finančních limitů a/nebo stáří některých kategorií statků v příloze a zrušení přílohy, ke stanovení důkazního břemena nezbytné péče nebo k možnosti soukromých osob podat podnět k zahájení řízení o navrácení.

Členové skupiny rovněž dospěli k závěrům ohledně zájmu využívat pro zlepšení spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány a tedy usnadnění navracení kulturních statků jiné nelegislativní nástroje.

Činnost pracovní skupiny a příspěvky jejích jednotlivých členů byly velmi důležitým zdrojem informací pro posouzení dopadů revize směrnice 93/7/EHS[6].

Závěry skupiny „Return of cultural goods“ byly předloženy Výboru pro vývoz a navracení kulturních statků na jeho 17. schůzi dne 24. října 2011.

3.3.        Další iniciativy týkající se kulturních statků

Předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boji proti němu věnovaly stále větší pozornost orgány Evropské unie a členských států, jakož i některé mezinárodní organizace jako Interpol a UNESCO.

Nařízení Rady o vývozu kulturních statků bylo kodifikováno v roce 2008 (nařízení (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008[7]). V roce 2011 Komise přijala druhou zprávu o používání této směrnice, jež se týkala období let 2000–2010[8].

V návaznosti na žádost Rady Evropské unie z roku 2008[9] si Komise vyžádala studii o předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky v Evropské unii a boji proti němu. Závěrečná zpráva této studie z konce roku 2011 uvádí nástroje mezinárodního práva a práva Evropské unie v oblasti kulturních statků, jakož i překážky a problémy předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boje proti němu[10].

V této zprávě jsou vyvozeny závěry uvádějící řadu doporučení pro předcházení tomuto obchodu a boj proti němu. Doporučuje se například zavedení systému spolupráce mezi různými správními orgány a institucemi zapojenými do předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boje proti němu na evropské úrovni, vytvoření evropského internetového portálu, přizpůsobení mezinárodním úmluvám UNESCO a UNIDROIT[11], zavedení povinnosti informování na úrovni Unie o internetových stránkách zabývajících se prodejem, sjednocení vnitrostátních dokumentů povolujících vyvážení kulturních statků, vytvoření karty pro volný pohyb v Unii („pasu“) nebo zevšeobecnění povinnosti vedení policejních registrů pro movité kulturní statky. Doporučuje se rovněž revize směrnice 93/7/EHS s cílem zlepšit její účinnost v oblasti navracení a vypracování pokynů týkajících se osvědčených postupů v oblasti navracení kulturních statků.

S ohledem na uvedenou zprávu a další činnost v této oblasti vydala Rada Evropské unie na svém zasedání ve dnech 13. a 14. prosince 2011 doporučení Komisi a členským státům ohledně nedovoleného obchodu s kulturními statky. Komise zejména vyzvala k podpoře činnosti členských států v zájmu účinné ochrany kulturních statků s cílem předcházet tomuto nedovolenému obchodu a bojovat proti němu a prosazovat případná doplňující opatření[12].

V rámci aktivit evropského programu pro kulturu a pracovního plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 se skupina národních expertů (otevřená metoda koordinace) zabývala otázkou zlepšení mobility uměleckých děl („mobilita sbírek“). Jedna z podskupin této skupiny pracující na zákadě otevřené metody koordinace, jež se zabývá předcházením krádežím a nedovolenému obchodu a nezbytnou péčí, doporučila přijmout základní požadavky na nezbytnou péči[13].

Tímto směrem se ubírá i druhý pracovní plán pro kulturu na období let 2011 až 2014 přijatý Radou[14], který stanoví tři hlavní iniciativy týkající se kulturních statků.

Za prvé vytvoření skupiny odborníků pověřené vypracováním „souboru nástrojů“ včetně pokynů k osvědčeným postupům a etického kodexu pro nezbytnou péči v boji proti nedovolenému obchodu s kulturními statky a jejich krádežím. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Rada Evropské unie na svém zasedání ve dnech 13. a 14. prosince 2011 doporučila, aby se na vytvoření uvedené skupiny odborníků podílely příslušné zúčastněné strany.

Za druhé přezkoumání způsobů zjednodušení procesu zapůjčování a vypůjčování uměleckých děl v rámci Evropské unie skupinou národních expertů v rámci otevřené metody koordinace[15].

Za třetí vypracování studie týkající se systémů oceňování uměleckých děl, pokud jde o státní záruky, pojištění a sdílenou odpovědnost.

Komise nakonec přijala v roce 2010 návrh na přepracování nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Tento návrh stanoví příslušnost soudů podle místa, kde se kulturní statek nachází, pro občanskoprávní řízení týkající se věcných práv nebo držby movitého majetku. Toto určení soudní příslušnosti, jež se všeobecně vztahuje na movitý majetek, zahrnuje rovněž opatření na navracení kulturních statků jejich vlastníkům. Nové nařízení přispěje k posílení ochrany kulturních statků[16].

4.           Používání směrnice v období 2008–2011

4.1.        Zprávy členských států o používání směrnice

Členské státy uvádějí, že ze zřejmých důvodů nemají informace o všech kulturních statcích, které byly neoprávněně vyvezeny z jejich území[17]. Proto mohou jen těžko posoudit, zda se počet neoprávněně vyvezených předmětů zvýšil či snížil.

Ve vnitrostátních zprávách se zmiňuje:

· nepříliš časté uplatňování směrnice, zejména při řízení o navrácení (viz tabulky v příloze[18]).

Členské státy zdůvodňují nepříliš časté uplatňování směrnice omezeními jejího právního rámce, zejména omezením na kategorie vymezené v její příloze, jakož i krátkou lhůtou pro zahájení řízení o navrácení a obtížemi s jednotným uplatňováním článku 9 vnitrostátními soudy za účelem odškodnění vlastníka v případě navrácení kulturního statku.

Kromě toho některé členské státy rovněž uvádějí finanční náklady na řízení o navrácení nebo těžkosti spojené s určením příslušného soudu v jiném členském státě,

· postupné zlepšování správní spolupráce a výměny informací mezi ústředními orgány členských států, v němž by se mělo pokračovat v zájmu lepšího uplatňování směrnice.

Většina členských států se domnívá, že spolupráce a výměna informací s orgány ostatních členských států je dobrá. Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo a Spojené království jsou však toho názoru, že tato spolupráce a výměna informací nejsou dostatečné. Orgány například upozorňují na význam dobré technické podpory, která je nutná k tomu, aby mohly žádat o pátrání po ztracených předmětech a/nebo používat více pracovních jazyků při komunikaci mezi těmito orgány,

· potřeba revidovat směrnici.

Členské státy se domnívají, že směrnice by se měla stát účinnějším nástrojem pro navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z jejich území od roku 1993. V této souvislosti podporují návrhy pracovní skupiny „Return of cultural goods“ ve prospěch revize současného znění směrnice.

Kromě toho Bulharsko a Itálie zdůrazňují obtíže spojené s nedovoleným obchodem s archeologickými předměty pocházejícími z nepovolených vykopávek vzhledem k obtížnosti dokázat původ daného předmětu a/nebo datum neoprávněného vývozu. Tyto členské státy požadují, aby se revizí směrnice tento problém vyřešil.

Členské státy potvrzují, že přednostně by se měly uplatňovat vnitrostátní předpisy, které provádějí tuto směrnici do vnitrostátního práva. Omezující podmínky vyplývající ze směrnice by ovšem měly vyžadovat opakované využívání mezinárodních úmluv nebo trestních řízení za účelem navracení kulturních statků[19].

4.2.        Hodnocení používání směrnice

Komise zaznamenala do tabulky v příloze případy použití článků 4 a 5 směrnice na základě informací sdělených ústředními orgány členských států. Tyto údaje se však vždy neshodují a mohou být neúplné.

Nejčastější činnosti vnitrostátních orgánů v rámci správní spolupráce se týkají vyhledávání kulturních statků neoprávněně vyvezených z území jejich členského státu anebo vyrozumění o nalezení kulturních statků. Některé členské státy jako například Německo, Irsko, Maďarsko, Lotyšsko, Rakousko, Nizozemsko, Polsko nebo Rumusko kromě toho uvádějí, že přijaly opatření s cílem ověřit povahu určitého předmětu, k jeho zachování, nebo aby zabránily jednání vedoucímu k obcházení řízení o navrácení kulturního statku.

V příspěvcích jednotlivých členských států se uvádí, že po jednáních s vnitrostátními orgány skutečně došlo k navrácení kulturních statků. Případů navrácení smírnou cestou je víc než případů navrácení na základě soudního řízení; dané případy jsou uvedeny v příloze.

Zprávy jednotlivých členských států rovněž uvádějí, že bylo podáno šest žádostí o navrácení, z nichž jedna byla zamítnuta. Některé vnitrostátní orgány pověřené prováděním směrnice uvedly, že nemají informace o soudních řízeních týkajících se navrácení.

Několik členských států jako například Belgie, Bulharsko, Itálie, Maďarsko, Polsko a Finsko upozorňuje na omezení směrnice, pokud jde o zajištění navrácení kulturních statků, zejména z důvodu finančních limitů, které se vztahují na některé národní kulturní poklady, a jednoleté lhůty pro soudní řízení o navrácení. Zdůrazňují rovněž, že je problematické zajistit navrácení archeologických předmětů pocházejících z nepovolených vykopávek vzhledem k obtížnosti dokázat původ daného předmětu a/nebo datum neoprávněného vývozu (Bulharsko a Itálie).

Ve zprávách jednotlivých členských států se zdůrazňuje význam dobré spolupráce a výměny informací mezi všemi orgány, jichž se tato problematika týká, a zejména mezi ústředními orgány pověřenými prováděním směrnice. Konstatuje se v nich, že správní spolupráce mezi ústředními orgány členských států se zlepšila, ale je málo strukturovaná a naráží na problémy související s jazykovou bariérou. Kromě toho zprávy zmiňují nedostatky ve výměně informací mezi příslušnými orgány, což škodí její účinnosti.

5.           Další postup

Nedovolený obchod s kulturními statky je nežádoucí jev, který postihuje země Evropské unie. Rada Evropské unie vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boji proti němu.

Proces revize směrnice 93/7/EHS byl zahájen v roce 2009. Veřejné konzultace týkající se tohoto projektu skončily dne 5. března 2012[20].

Revize směrnice 93/7/EHS je příležitostí ke zlepšení možností zajištění navrácení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu od roku 1993.

V této souvislosti Komise analyzuje i to, jak by se mohla usnadnit správní spolupráce a konzultace mezi orgány vykonávajícími funkce stanovené směrnicí.

xxx

Komise vyzývá Evropský parlament, Radu a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby tuto zprávu vzaly na vědomí.

Příloha

Přehled navrácených kulturních statků smírnou cestou, správní spolupráce a řízení o navrácení kulturních statků mezi členskými státy v letech 2008 až 2011[21]

· Přehled navrácených kulturních statků smírnou cestou

Rok || Navracející stát || Žádající stát || Výsledek

2008 || Německo || Česká republika || 1 dřevěná sochy piety (Močidlec)

2008 || Německo || Česká republika || 4 dřevěné sochy církevních otců (Semín)

2008 || Německo || Česká republika || 1 dřevěná socha anděla (Klokočka)

2008 || Španělsko || Švédsko || Archeologické předměty

2009 || Německo || Česká republika || 1 dřevěná socha anděla, Alegorie lásky (Česká Skalice)

2009 || Německo || Česká republika || 1 dřevěná socha anděla (Hněvčeves)

2009 || Rakousko || Česká republika || 1 dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého (Přistoupim)

2009 || Slovinsko || Itálie || Kniha od Gorzanise

2009 || Rakousko || Česká republika || 1 obraz sv. Anny (Noutonice) z kostela

2009 || Německo || Řecko || 90 starožitných předmětů

2010 || Nizozemsko || Česká republika || Sochy andělů (Hněvotín) (2)

2010 || Německo || Česká republika || 1 dřevěná socha sv. Mikuláše (Libníč)

2010 || Rakousko || Bulharsko || Archeologické mince

2010 || Švédsko || Lotyšsko || Obrazy

2010 || Francie || Španělsko || Obraz na plátně

2011 || Česká republika || Rakousko || Dřevěná socha „Kristus spasitel“

2011 || Spojené království || Řecko || 6 ikon

2011 || Estonsko || Lotyšsko || 3 ikony

2011 || Spojené království || Itálie || 2 rukopisy ze 14. a 15. století a misál ze 14. století

2011 || Německo || Rakousko || Sbírka rukopisů

2011 || Německo || Itálie || Rukopis

2011 || Francie || Německo || 2 sochy

· Žádosti o vyhledání předmětů (čl. 4 odst. 1 směrnice 93/7/EHS)

Rok || Žádající stát || Dožádaný stát || Výsledek

|| Bulharsko || Belgie || Předměty nebyly nalezeny

|| Itálie Belgie || Německo (6) || Předměty byly nalezeny (2)

|| Německo || Rakousko || Předmět nebyl nalezen

2010 || Maďarsko Francie Řecko Česká republika || Itálie || Dosud neuzavřeno (obraz) Dosud neuzavřeno (archiválie) Dosud neuzavřeno (starožitné mince) Dosud neuzavřeno (socha)

2008 || Litva || Rakousko || Předmět byl nalezen (neuzavřeno)

2008 2010 || Belgie Spojené království || Nizozemsko || Předměty byly nalezeny (církevní předměty) Předměty byly nalezeny (archeologické předměty)

2008–2011 || Německo Bulharsko || Rakousko || (7) Některé předměty byly nalezeny, jiné nikoli (2) Předměty byly nalezeny a navráceny (archeologické mince)

2008–2011 || Rakousko || Německo (3) || Předměty byly nalezeny

2008–2011 || Belgie Bulharsko Česká republika Německo Francie Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko Slovensko Finsko || Řecko || Předměty nebyly nalezeny

|| Bulharsko || Polsko || Dosud neuzavřeno

|| Polsko || Německo || Předměty nebyly nalezeny

|| Bulharsko || Rumunsko || Předměty nebyly nalezeny

|| Itálie (1) Maďarsko (3) Česká republika (1) || Spojené království (5) || Předměty byly nalezeny 1 předmět byl nalezen, 2 předměty nebyly nalezeny Předmět nebyl nalezen

2008–2011 || Řecko || Všechny členské státy (39 případů) || Předměty nebyly nalezeny

· Vyrozumění o nalezení předmětů (čl. 4 odst. 2 směrnice 93/7/EHS)

Rok || Oznamující stát || Vyrozuměný stát || Výsledek

|| Německo (5) || Francie Bulharsko Itálie Španělsko Dánsko || Kladný (dvě sochy navráceny) Bez odezvy Kladný (váza navrácena) Bez odezvy Bez odezvy

2011 || Maďarsko Řecko Španělsko || Itálie || Bez odezvy (váza z Apulie) Probíhá navrácení (liturgické předměty) Kladný (umělecké předměty a starožitné knihy navráceny)

|| Itálie || Francie || Kladný (obraz navrácen)

|| Estonsko || Lotyšsko || Kladný (3 ikony navráceny)

2010 2011 2010 || Nizozemsko || Francie Francie Spojené království || Probíhá navrácení (socha) Bez odezvy (archiválie) Bez odezvy (archeologické předměty)

|| Slovinsko || Rakousko || Oznámený předmět neidentifikován Rakouskem

|| Německo Francie || Polsko || Kladný (socha navrácena) Poskytnuta pomoc na zachování předmětů (10 obrazů)

|| Finsko || Francie || Bez odezvy

· Žádosti o navrácení kulturních statků (článek 5 směrnice 93/7/EHS)

Rok || Žádající stát || Dožádaný stát || Předmět

2008 || Česká republika || Rakousko || 4 dřevěné sochy světců a 2 relikviáře (řízení bylo zrušeno)

2008 || Itálie || Německo || Starožitná bronzová přilba (žádost zamítnuta)

2009 || Česká republika || Nizozemsko || Socha sv. Anny (dosud neuzavřeno)

2009 || Litva || Rakousko || Socha „Zmrtvýchvstání Krista“ (dosud neuzavřeno)

2010 || Česká republika || Rakousko || 2 sochy (dosud neuzavřeno) 10 soch (navráceny)

2011 || Česká republika || Rakousko || 1 dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého (Čímyšl)

[1]               Směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 74), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/100/ES ze dne 17. února 1997 (Úř. věst. L 60, 1.3.1997, s. 59) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/38/ES ze dne 5. června 2001 (Úř. věst. L 187, 10.7. 2001, s. 43).

[2]               Komise obdržela zprávy od 22 členských států.

[3]               První zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru o používání nařízení Rady (EHS) č. 3911/92 o vývozu kulturních statků a směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, KOM(2000) 325 v konečném znění ze dne 25. května 2000. Druhá zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, KOM(2005) 675 v konečném znění ze dne 21. prosince 2005. Třetí zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o používání směrnice Rady 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, KOM(2009) 408 v konečném znění ze dne 30. července 2009.

[4]               Viz rozsudek ze dne 6. května 2008, Evropský parlament v. Rada Evropské unie ve věci C-133/06, Sb. rozh. 2008, s.I-03189: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62006CJ0133:CS:HTML

[5]               Jednalo se o ustanovení, podle kterého Rada přezkoumá na návrh Komise každé tři roky částky uvedené v příloze směrnice a v případě potřeby je zvýší.

[6]               Tato dokumentace není veřejná.

[7]               Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1.

[8]               Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o provádění nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků, KOM(2011) 382 v konečném znění ze dne 27. června 2011.

[9]               Závěry Rady Evropské unie o předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a o boji proti němu, Brusel, 27. a 28. listopadu 2008, http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/08/st14/st14224-re02.cs08.pdf.

[10]             „Studie o předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boji proti němu“, Centre d'Étude sur la Coopération Juridique Internationale (Centrum pro studium mezinárodní právní spolupráce) CECOJI-CNRS-UMR 6224, Francie. Studie je k dispozici ve francouzštině a angličtině na stránce http://ec.europa.eu/home-affairs/doc_centre/crime/docs/Rapport%20Trafic%20des%20biens%20culturels%20UE%20-%20FR.pdf#zoom=100.

[11]             Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a Úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995.

[12]             Závěry Rady o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní, Brusel, 13. a 14. prosince 2011, http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/11/st17/st17541.cs11.pdf.

[13]             http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/working-group-on-museum-activities_en.htm

[14]             Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu na období let 2011 až 2014, Úř. věst. C 325, 2.12.2010, s. 1. http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/european-agenda_fr.htm.

[15]             Práce této skupiny se nacházejí na stránce http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/policy-documents/omc-working-groups_en.htm.

[16]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst L 351, 20.12.2012, s.1).

[17]             Česká republika nicméně poskytla přehled o počtu neoprávněně vyvezených předmětů, jež byly zjištěny v jiných členských státech (189 od roku 1995), a předmětů nezákonného původu nalezených na jejím území (243 od roku 1995). Informace o neoprávněně vyvezených předmětech (10 372 od roku 2008 do roku 2011) poskytla rovněž Itálie. Tyto údaje byly získány na základě odhalení složek policie zabývajících se ochranou kulturního dědictví. Ve velké míře se jednalo o archeologické předměty pocházející z nepovolených vykopávek. Maďarsko se domnívá, že počet neoprávněně vyvezených předmětů dosahuje několika stovek ročně. Podle rumunské policie bylo z území Rumunska neoprávněně vyvezeno 11 530 kulturních statků (z toho 11 300 archeologických předmětů). Řecko oznámilo neoprávněný vývoz předmětů, mezi nimiž bylo 274 ikon, 44 architektonických děl z římského, byzantského a postbyzantského období, 1 obraz z 20. století, 5 váz (z klasického a římského období), 8 kusů mincí a 23 liturgických předmětů. Tento členský stát zaznamenal výrazné zvýšení počtu ukradených postbyzantských ikon.

[18]             S cílem získat srovnatelné údaje zaslala Komise ústředním orgánům pověřeným prováděním směrnice dotazník podobný tomu, jaký byl zaslaný v rámci přípravy předchozích zpráv. Tento sytém dotazníku bude revidován v zájmu usnadnění sběru a zvýšení spolehlivosti údajů.

[19]             V tomto smyslu Bulharsko a Polsko uvádějí, že dosáhly navrácení kulturních statků na základě úmluvy UNESCO; Rumunsko oznámilo navrácení 235 předmětů na základě úmluvy UNIDROIT.

[20]             http://ec.europa.eu/culture/news/201112-consultation_fr.htm.

[21]             Zdroj: Zprávy jednotlivých členských států o používání směrnice. Tento přehled byl ověřen ústředními orgány pověřenými prováděním směrnice 93/7/EHS. Některé údaje jsou však potvrzeny jen jedním z dotčených členských států. Opatření spojená s navrácením určitého kulturního statku mohou být uvedena ve více tabulkách.