5.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 45/106

—

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0090 – C7-0046/2013),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1) (dále jen „IID ze dne 17. května 2006“), a zejména na bod 28 této dohody,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.o1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2) (dále jen „nařízení o EFG“),

—

s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 28 IIA ze dne 17. května 2006,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0111/2013),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, které mají poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům propuštěným v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce;

B.

vzhledem k tomu, že u žádostí podaných od 1. května 2009 do 30. prosince 2011 byla působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí;

C.

vzhledem k tomu, že v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG by měla být finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji;

D.

vzhledem k tomu, že Itálie předložila žádost EGF/2011/023 IT/Antonio Merloni o finanční příspěvek z EFG souvislosti s propouštěním v podniku Antonio Merloni SpA v Itálii a požaduje pomoc pro 1 517 pracovníků – přičemž opatření spolufinancovaná z EFG jsou určena pro všechny z nich – propuštěných během čtyřměsíčního referenčního období od 23. srpna 2011 do 23. prosince 2011;

E.

vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Itálie má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.

s lítostí bere na vědomí, že italské orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 29. prosince 2011 a Komise zpřístupnila své posouzení této žádosti dne 20. února 2013; vyjadřuje politování nad zdlouhavým posuzováním žádosti, které trvalo 14 měsíců; vyzývá Komisi, aby i u zbývajících čtyř případů žádostí předložených v roce 2011 uzavřela fázi hodnocení a konečně předložila návrhy rozhodnutí;

3.

bere na vědomí, že společnost Antonio Merloni SpA, výrobce spotřebičů pro domácnost, měla své výrobní závody v italských regionech Marche a Umbria, a zejména v provinciích Ancona a Perugia; zjišťuje, že podnik Antonio Merloni SpA, pátý největší výrobce spotřebičů v Unii v roce 2002, změnil svou obchodní strategii a v roce 2006 začal prodávat své výrobky přímo pod vlastními značkami; konstatuje, že v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize se společnost dostala do finančních obtíží, jež se ještě zhoršily v důsledku náhlého zpřísnění podmínek pro získání finančních úvěrů; konstatuje, že pokles výroby, jenž odpovídal obdobnému sestupnému trendu v celé Evropě, spolu s finančními omezeními vedl k zastavení obchodních činností podniku Antonio Merloni SpA; konstatuje, že bylo propuštěno celkem 2 217 pracovníků, z nichž 700 přešlo do společnosti QA Group SpA; konstatuje, že se tato žádost tudíž vztahuje na 1 517 pracovníků, kteří po uzavření podniku Antonio Merloni SpA přišli o zaměstnání;

4.

konstatuje, že na společnost Antonio Merloni SpA byla vyhlášena insolvence již v říjnu 2008 a prodej jejího majetku a převzetí 700 zaměstnanců se podařilo ukončit až v prosinci 2011; konstatuje, že italské orgány podaly svou původní žádost o pomoc z EFG již dříve, v roce 2009; konstatuje však, že žádost bylo nutno podat znovu koncem roku 2011 vzhledem k tomu, že pracovníci byli formálně propuštěni teprve poté, co byl majetek prodán a bylo uzavřeno příslušné správní řízení;

5.

připomíná, že z EFG se již dostalo podpory pracovníkům propuštěným v oboru výroby domácích spotřebičů (žádost EGF/2009/010 LT/Snaige) (3);

6.

zdůrazňuje skutečnost, že v době před krizí byla míra nezaměstnanosti v provinciích Ancona i Perugia nižší než celostátní průměr; konstatuje, že v roce 2009 se nezaměstnanost v porovnání s předchozím rokem zvýšila o 40 %, avšak v roce 2010 zůstal počet nezaměstnaných v provincii Perugia na stejné úrovni a v provincii Ancona se snížil, což bylo způsobeno především snížením počtu aktivních osob, a nikoli nárůstem zaměstnanosti; zjišťuje, že v porovnání s předchozím rokem se v roce 2009 regionální HDP snížil o zhruba 3 % a obrat průmyslu v regionu Marche poklesl o 14,6 % a v regionu Umbria o 16,4 %; konstatuje, že tento pokles vedl ve výrobních odvětvích k nárůstu počtu hodin v rámci Cassa Integrazione Guadagni (CIG) (4) o 368 % (Marche) a o 444 % (Umbria); zjišťuje, že propuštění 1 517 zaměstnanců podniku Antonio Merloni SpA, na něž se tato žádost vztahuje, uvedenou situaci ještě zhoršilo;

7.

vítá skutečnost, že s cílem zajistit pracovníkům urychlenou pomoc se italské orgány rozhodly začít uplatňovat daná individualizovaná opatření dne 29. března 2012, tedy ještě předtím, než bude s konečnou platností rozhodnuto o přidělení finanční podpory z EFG na navrhovaný koordinovaný soubor opatření; vyjadřuje však politování nad tím, že pomoc z EFG se podařilo poskytnout až tři a půl roku poté, co byla na společnost vyhlášena insolvence;

8.

konstatuje, že koordinovaný soubor individualizovaných služeb, který má být spolufinancován, zahrnuje opatření pro opětovné začlenění 1 517 pracovníků na trh práce, jako je profesní poradenství, pomoc při hledání zaměstnání, podpora podnikavosti, odborná příprava a rekvalifikace, podpora pro pracovníky nad 50 let, příspěvky při hledání zaměstnání, příspěvky při zaměstnání pracovníka, příspěvky na dojíždění a příspěvky na výdaje spojené se změnou bydliště;

9.

vítá skutečnost, že podoba opatření koordinovaného EFG balíku byla konzultována se sociálními partnery a že tato opatření byla zahrnuta do sociálního plánu „Accordo di Programma“, který podepsalo ministerstvo pro hospodářský rozvoj a dotčené regiony, a že využívání podpory z EFG bude monitorovat koordinační skupina;

10.

připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy a rovným přístupem k pomoci z EFG bez ohledu na typ jejich pracovní smlouvy a na jejich zaměstnanecký poměr; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena nejen úrovni a potřebám propuštěných pracovníků, ale také skutečnému podnikatelskému prostředí;

11.

žádá Komisi, aby v budoucích návrzích podrobněji popsala druhy vzdělávání, které má být poskytnuto formou poukazu, v jakých oblastech pracovníci pravděpodobně mohou získat zaměstnání a zda je nabízené vzdělávání koncipováno s přihlédnutím k budoucím ekonomickým vyhlídkám a k potřebám trhu práce v regionech dotčených daným propouštěním; vítá nicméně úzkou vazbu mezi poukazem a dohodnutým způsobem, jak se každý z pracovníků znovu začlení do pracovního procesu;

12.

vyzývá italské orgány, aby plně využily podporu z EFG a podnítily co nejvíce pracovníků k účasti na opatřeních; připomíná, že u prvních případů poskytnutí pomoci z EFG v Itálii vyvstal problém s poměrně nízkým čerpáním rozpočtových prostředků zejména kvůli nízké míře účasti propuštěných pracovníků;

13.

vítá skutečnost, že v koordinovaném souboru individualizovaných služeb je modul „Podpora pro pracovníky nad 50 let“ pro starší zaměstnance, kteří tvoří 12 % pracovníků, jimž je pomoc určena;

14.

vítá skutečnost, že příspěvek na výdaje spojené se změnou bydliště se má vyplácet pouze jednorázově po doložení vzniklých výdajů;

15.

bere na vědomí, že z celkových nákladů na soubor služeb ve výši 7 451 972 EUR je částka 5 684 000 EUR věnována na různé finanční pobídky a příspěvky, mj. na usnadnění mobility propuštěných pracovníků; doporučuje, aby v budoucnu při uvolňování prostředků byla vyčleněna přiměřená částka na opatření související se vzděláváním;

16.

poukazuje na to, že největší část nákladů na individualizované služby má být vynaložena na „Příspěvek při hledání zaměstnání“ (2 000 EUR na pracovníka za den účasti na opatřeních EFG), který je pro zjednodušení rovnocenný dennímu příspěvku vyplácenému v rámci italského režimu „CIGS“; opakuje proto, že podpora z EGF by měla být v první řadě určena na vzdělávací programy, nikoli na přímou pomoc při vyplácení finančních příspěvků, za něž jsou odpovědné členské státy na základě vnitrostátních právních předpisů; doporučuje, aby v budoucích případech uvolňování prostředků z tohoto fondu byli žadatelé od podobných opatření odrazováni;

17.

všímá si poměrně vysokého „Příspěvku při zaměstnání pracovníka“ (5 000 EUR na pracovníka); vítá skutečnost, že tato opatření budou proplacena pouze zaměstnavatelům, kteří zaručí pracovníkům, jimž je pomoc určena, trvalý pracovní poměr, a očekává, že Komise poskytne veškeré příslušné podrobné informace o podmínkách pracovních smluv pro tyto pracovníky;

18.

konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

19.

žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procedurálních a rozpočtových postupů s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG také posouzení Komise ohledně způsobilosti žádosti o pomoc z EFG; doufá, že další zdokonalení postupu budou začleněna do nového nařízení o EFG (2014–2020) a že bude dosaženo vyšší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;

20.

zdůrazňuje důležitost dobré a rychlé spolupráce mezi Komisí a členskými státy při přípravě žádostí na základě nadcházejícího nového nařízení o EFG;

21.

připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začlenění propuštěných pracovníků na trh práce;

22.

zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení EFG by mělo být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

23.

vítá skutečnost, že na základě žádostí Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2013 v rozpočtové linii pro EFG 04 05 01 prostředky na platby ve výši 50 000 000 EUR; připomíná, že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky; tím se pokud možno zamezí převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosažení politických cílů EFG;

24.

lituje rozhodnutí Rady blokovat prodloužení „krizové výjimky“, která umožňuje poskytovat finanční pomoc jak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku současné finanční a hospodářské krize, tak pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání kvůli velkým změnám ve struktuře světového obchodu, a která by v případě žádostí podaných po 30. prosinci 2011 umožnila zvýšit finanční účast Unie na nákladech programu na 65 %; žádá Radu, aby neprodleně tuto výjimku znovu zavedla;

25.

schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

26.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.