(1)

V minulých desetiletích učinila Unie významný pokrok ve vytváření vnitřního trhu pro bankovní služby. V důsledku toho drží v mnoha státech významný tržní podíl bankovní skupiny, jež mají ústředí v jiném členském státě, a úvěrové instituce rozložily svou obchodní činnost na různé zeměpisné oblasti, a to ▌ jak uvnitř eurozóny, tak mimo ni.

(1a)

Aktuální finanční a hospodářská krize ukázala, že by roztříštěnost finančního sektoru mohla ohrozit integritu jednotné měny a jednotného trhu. Je proto nezbytné prohloubit integraci bankovního dohledu s cílem posílit Evropskou unii, obnovit finanční stabilitu a vytvořit základ pro hospodářské oživení.

(2)

Zachování a prohloubení vnitřního trhu bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského růstu v Unii a přiměřeného financování reálné ekonomiky . Nicméně se ukazuje být čím dál víc problematické. Je prokázáno, že integrace bankovních trhů v Unii se pomalu zastavuje.

(3)

Mimo přijetí posíleného regulačního rámce EU musí orgány dohledu současně posílit svůj kontrolní dohled, aby se v něm odrazily zkušenosti z finanční krize minulých let, a musí být schopny dohlížet na velmi složité a propojené trhy a instituce.

(4)

Dohled nad jednotlivými bankami nadále spadá z velké části do působnosti vnitrostátních orgánů. Koordinace mezi orgány dohledu je velmi důležitá, krize však ukázala, že samotná koordinace, zejména v kontextu jednotné měny, nestačí. K zachování finanční stability v Unii a posílení pozitivních účinků integrace trhů na růst a blahobyt je třeba více integrovat povinnosti dohledu. To má význam zvláště pro zajištění uceleného a řádného přehledu o celé skupině bank a jejím celkovém zdraví a omezilo by to riziko rozdílných výkladů a vzájemně si odporujících rozhodnutí na úrovni jednotlivých subjektů.

(5)

Odolnost úvěrových institucí je v mnoha případech stále úzce napojena na členský stát, v němž jsou usazeny. Pochybnosti o udržitelnosti veřejného dluhu, vyhlídkách na ekonomický růst a životaschopnosti úvěrových institucí vytvářejí negativní, vzájemně se posilující tržní trendy. To může být rizikové pro životaschopnost některých úvěrových institucí, jakož i pro stabilitu finančního systému v eurozóně i v Unii jako celku a může to znamenat výraznou zátěž pro již tak napjaté veřejné finance dotčených členských států. ▌

(6)

Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (3), a Evropský systém dohledu nad finančním trhem, zřízený článkem 2 uvedeného nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (5), značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Evropský orgán pro bankovnictví významným způsobem přispívá k rozvoji souboru jednotných pravidel pro finanční služby v Unii a sehrál zásadní úlohu v jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí Unie, na které se dohodla Evropská rada v říjnu 2011, v souladu s pokyny a podmínkami pro státní podporu přijatými Komisí.

(7)

Evropský parlament požadoval při různých příležitostech, aby byl některý evropský orgán přímo příslušný pro jisté úkoly týkající se dohledu nad finančními institucemi, nejprve se tak vyjádřil ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán (6) a poté v usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (7).

(8)

V závěrech Evropské rady ze dne 29. června 2012 byl předseda Evropské rady vyzván, aby připravil harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie. Téhož dne poukázaly hlavy států a předsedové vlád eurozóny na svém summitu na to, že jakmile bude účinný jednotný mechanismus dohledu se zapojením Evropské centrální banky vytvořen, mohl by mít ESM v návaznosti na řádné rozhodnutí možnost rekapitalizovat banky v eurozóně přímo a tato rekapitalizace by se opírala o příslušné podmínky, včetně nutnosti souladu s pravidly pro státní podporu.

(8a)

Evropská rada dne 19. října 2012 dospěla k závěru, že by se proces zaměřený na prohloubení hospodářské a měnové unie měl opírat o institucionální a právní rámec EU a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností vůči členským státům, které nepoužívají jednotnou měnu, a dodržováním integrity jednotného trhu. Součástí jednotného finančního rámce bude jednotný mechanismus dohledu, který bude co nejvíce otevřen všem členským státům, které se jej rozhodnou zúčastnit.

(9)

Měla by proto být vytvořena evropská bankovní unie, která bude podložena rozsáhlým a podrobným jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém jednotném trhu a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a  nových rámců pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem k úzkému propojení a k interakci mezi členskými státy, které sdílejí jednotnou měnu, by bankovní unie měla zahrnovat alespoň všechny členské státy eurozóny. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla být bankovní unie otevřena též účasti dalších členských států.

(10)

Jednotný mechanismus dohledu je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a měl by zajistit, aby politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi byla zavedena soudržně a efektivně, aby jednotný soubor pravidel pro finanční služby byl používán rovnocenným způsobem na úvěrové instituce ve všech dotčených členských státech a aby tyto úvěrové instituce podléhaly dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy. Jednotný mechanismus dohledu by měl být v souladu zejména s fungováním vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a s volným pohybem kapitálu. Jednotný mechanismus dohledu je základem pro další kroky směřující k bankovní unii. To odráží zásadu, podle níž bude mít ESM po zavedení jednotného mechanismu dohledu možnost na základě běžného rozhodnutí přímo rekapitalizovat banky. Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 13. a 14. prosince 2012 uvedla, že „V situaci, kdy se bankovní dohled fakticky přesune na jednotný mechanismus dohledu, bude nezbytný jednotný mechanismus pro řešení problémů bank, který by měl potřebné pravomoci k zajištění toho, aby bylo možné vhodnými nástroji řešit problémy jakékoli banky ve zúčastněných členských státech“ a že by [jednotný mechanismus pro řešení problémů bank] měl „být založen na příspěvcích samotného finančního sektoru a jeho součástí by měly být vhodné a účinné mechanismy jištění (backstop).“

(11)

Evropská centrální banka jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability má dobré předpoklady k plnění jasně vymezených úkolů v oblasti dohledu se zaměřením na ochranu stability evropského finančního systému. Pro bankovní dohled jsou centrální banky příslušné již v mnoha členských státech. Evropské centrální bance by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými institucemi ve zúčastněných členských státech .

(11a)

Evropská centrální banka a příslušné vnitrostátní orgány nezúčastněných členských států uzavřou memorandum o porozumění, ve kterém bude obecným způsobem uvedeno, jak spolu budou spolupracovat při výkonu svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie, co se týče finančních institucí definovaných v tomto nařízení. V memorandu o porozumění by mohl být mimo jiné upřesněn proces konzultací týkající se rozhodnutí Evropské centrální banky, která mají vliv na dceřiné společnosti nebo pobočky zřízené v nezúčastněném členském státě, jejichž mateřský podnik je usazen v zúčastněném členském státě, a dále postup spolupráce v mimořádných situacích, včetně mechanismů včasného varování v souladu s postupy stanovenými v příslušných právních předpisech Unie. Memorandum by mělo být pravidelně revidováno.

(12)

Evropské centrální bance by měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se dohledu, jež jsou zásadní pro zajištění soudržného a účinného provádění politiky Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, ostatní úkoly by však měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Evropská centrální banka by měla mít mimo jiné za úkol přijímat opatření k udržování makroobezřetnostní stability, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.

(13)

K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých bank. Nicméně nedávné zkušenosti dokládají, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší banky. Evropská centrální banka by proto měla mít možnost vykonávat dohled nad všemi úvěrovými institucemi povolenými a pobočkami usazenými v zúčastněných členských státech.

(13a)

Při plnění úkolů, které jí byly svěřeny, a aniž je dotčen cíl zajistit bezpečnost a zdraví úvěrových institucí, by Evropská centrální banka měla plně zohlednit rozmanitost úvěrových institucí a jejich velikost a obchodní modely, jakož i systémový přínos rozmanitosti v evropském bankovnictví.

(13b)

Plnění úkolů Evropské centrální banky by mělo přispívat zejména k zajištění toho, aby úvěrové instituce nesly veškeré náklady spojené se svou činností, čímž bude zamezeno morálnímu hazardu a nadměrným rizikům, která z něj plynou. Při plnění těchto úkolů by měly být plně zohledněny relevantní makroekonomické podmínky ve členských státech, zejména stabilita úvěrové nabídky a podpora výrobních činností pro hospodářství jako celek.

(13c)

Žádná část tohoto nařízení by neměla být vykládána jako změna účetního rámce platného na základě jiných aktů práva Unie a členských států.

(14)

Předchozí povolení k přístupu k činnosti úvěrových institucí je klíčovou obezřetnostní technikou k zajištění toho, že tyto činnosti vykonávají pouze provozovatelé se zdravou ekonomickou základnou, organizace schopné vyrovnat se se specifickými riziky plynoucími z přijímání vkladů a poskytování úvěrů a vhodné vedoucí osoby. Evropská centrální banka by proto měla být pověřena povolení úvěrovým institucím vydávat a měla by být rovněž příslušná pro jejich odnětí, s výhradou konkrétních ujednání zohledňujících úlohu vnitrostátních orgánů.

(15)

Vedle podmínek pro udělení povolení úvěrovým institucím stanovených v  právu Unie a případů, v nichž se povolení odnímají, mohou členské státy v současné době stanovit další podmínky pro udělení povolení a případy, v nichž se povolení odnímají. Evropská centrální banka by tedy měla úvěrovým institucím vydávat povolení a odnímat povolení v případě nedodržení vnitrostátních právních předpisů na návrh relevantního příslušného vnitrostátního orgánu, který posoudí splnění odpovídajících podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

(16)

K zajištění neustálé přiměřenosti a dobrého finančního stavu vlastníků úvěrové instituce je nezbytně potřeba posoudit vhodnost nového vlastníka před tím, než významný podíl na úvěrové instituci zakoupí. Evropská centrální banka jako orgán Unie má dobré předpoklady k provádění takového posouzení, aniž by vytvářela nepřiměřená omezení vnitřního trhu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol posuzovat nabytí a zcizení významných účastí v úvěrových institucích, s výjimkou případů v souvislosti s řešením problémů bank .

(17)

Předpokladem pro obezřetnost úvěrových institucí je dodržování pravidel Unie, která od úvěrových institucí požadují, aby držely jistou úroveň kapitálu jako zajištění vůči rizikům plynoucím z obchodní činnosti úvěrových institucí, aby omezily velikost expozic vůči jednotlivým protistranám, aby zveřejnily informace o finanční situaci úvěrových institucí, aby disponovaly dostatkem likvidních aktiv k překonání napjatých situací na trhu a aby omezily využití pákového efektu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol zajistit dodržování těchto pravidel, a to zejména prostřednictvím schvalování a udělování povolení, odchylek nebo výjimek stanovených pro účely uvedených pravidel.

(18)

Dodatečné kapitálové polštáře, zahrnující bezpečnostní kapitálový polštář, proticyklický kapitálový polštář, který zajišťuje, že úvěrové instituce nahromadí během období hospodářského růstu dostatečnou kapitálovou základnu, aby mohly pokrýt ztráty v nepříznivých obdobích, globální a jiné rezervy systémových institucí a další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik jsou klíčovými obezřetnostními nástroji. ▌ V zájmu zajištění plné koordinace je nezbytné, aby byla taková opatření řádně oznámena Evropské centrální bance, pokud je vnitrostátní orgány uloží. Dále by měla být Evropská centrální banka schopna uplatnit v případě nutnosti přísnější požadavky a opatření, a to s výhradou úzké spolupráce s vnitrostátními orgány. Ustanoveními tohoto nařízení o opatřeních zaměřených na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik nejsou dotčeny koordinační postupy stanovené v jiných aktech práva Unie. Příslušné nebo pověřené vnitrostátní orgány a Evropská centrální banka dodržují po uplatnění postupů stanovených tímto nařízením veškeré koordinační postupy stanovené ve výše uvedených aktech.

(19)

Bezpečnost a odolnost úvěrové instituce závisí také na tom, zda je přidělen přiměřený vnitřně stanovený kapitál, zohledňující rizika, kterým může být instituce vystavena, a zda jsou zavedeny odpovídající vnitřní organizační struktury a uspořádání správy a řízení společnosti. Evropská centrální banka by proto měla mít za úkol stanovit požadavky, kterými zajistí, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé řídicí systémy, postupy a mechanismy, včetně strategií a procesů k posouzení a udržení přiměřeného vnitřně stanoveného kapitálu. V případě nedostatků by měla rovněž mít za úkol uložit vhodná opatření, včetně zvláštních dodatečných kapitálových požadavků, zvláštních požadavků na zveřejnění informací a na likviditu.

(20)

Rizika pro bezpečnost a odolnost úvěrové instituce mohou vznikat jak na úrovni jednotlivé úvěrové instituce, tak na úrovni bankovní skupiny nebo finančního konglomerátu. K zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí jsou důležitá zvláštní ujednání v oblasti dohledu, jež by tato rizika zmírnila. Kromě dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi by úkoly Evropské centrální banky měly zahrnovat dohled na konsolidované úrovni, doplňkový dozor, dohled nad finančními holdingovými společnostmi a dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi , s výjimkou dozoru nad pojišťovnami .

(21)

K zachování finanční stability musí být zhoršení finanční a ekonomické situace každé instituce napraveno v počáteční fázi . Evropská centrální banka by měla mít za úkol přijímat opatření včasné intervence, která jsou vymezena v příslušných právních předpisech Unie. Měla by však svá včasná intervenční opatření koordinovat s relevantními orgány příslušnými pro restrukturalizaci. Pokud vnitrostátní orgány zůstávají příslušné pro řešení problémů úvěrových institucí, měla by navíc Evropská centrální banka odpovídajícím způsobem spolupracovat s dotčenými vnitrostátními orgány, aby se zajistilo společné chápání jednotlivých povinností těchto subjektů v případě krize, zejména v souvislosti se skupinami pro řešení přeshraničních krizí a budoucími kolegii pro restrukturalizaci vytvořenými za tímto účelem.

(22)

Úkoly týkající se dohledu, jež nejsou svěřeny Evropské centrální bance, by měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Patří k nim zejména pravomoc přijímat oznámení od úvěrových institucí ve věci svobody usazování a volného pohybu služeb, dohlížet na subjekty, které nejsou zahrnuty do definice úvěrové instituce podle práva Unie, ale je nad nimi vykonáván dohled jako nad úvěrovými institucemi podle vnitrostátního práva, dohlížet na úvěrové instituce ze třetích zemí, jež založily pobočku nebo poskytují přeshraniční služby v Unii, dohlížet na platební služby, denně provádět ověřování úvěrových institucí, vykonávat funkci příslušného orgánu pro úvěrové instituce, pokud jde o trhy s finančními nástroji, předcházení tomu, aby byl finanční systém využíván pro účely praní peněz a financování terorismu, a ochranu spotřebitele.

(22a)

Evropská centrální banka by případně měla své kroky koordinovat s vnitrostátními orgány, jejichž úkolem je zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a bojovat proti praní peněz.

(23)

Evropská centrální banka by měla plnit svěřené úkoly s cílem zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, stabilitu finančního systému Unie, jakož i jednotlivých zúčastněných členských států , a jednotu a integritu vnitřního trhu, čímž bude rovněž zajištěna ochrana vkladatelů a zlepší se fungování vnitřního trhu v souladu s jednotným souborem pravidel pro finanční služby v Unii. Evropská centrální banka by zejména měla řádně zohledňovat zásady rovnosti a nediskriminace.

(24)

Pověření Evropské centrální banky vykonávat dohled ▌by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného v roce 2010 a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu v celé Unii. Spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a orgány dohledu nad pojistnými trhy a trhy s cennými papíry je důležitá k řešení záležitostí společného zájmu a k zajištění řádného dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou rovněž aktivní v odvětví pojišťovnictví a cenných papírů. Od Evropské centrální banky by se proto mělo vyžadovat, aby v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Evropská centrální banka by své úkoly měla plnit v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly jiných zúčastněných stran Evropského systému dohledu nad finančním trhem. Dále by se od ní měla vyžadovat spolupráce s příslušnými orgány pro řešení problémů a nástroji financujícími přímou či nepřímou veřejnou finanční pomoc.

▌

(26)

Evropská centrální banka by měla při plnění svých úkolů podléhat příslušným předpisům práva Unie včetně veškerého primárního a sekundárního práva Unie, rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, pravidel hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků a jednotnému souboru pravidel platnému pro všechny členské státy a plnit své úkoly v souladu s nimi. Evropskému orgánu pro bankovnictví bylo svěřeno vypracování návrhů technických norem a obecných pokynů a doporučení, které zajistí sbližování dohledu a soudržnost výsledků dohledu v rámci Unie. Evropská centrální banka by neměla nahrazovat plnění těchto úkolů Evropským orgánem pro bankovnictví , a měla by tudíž vykonávat pravomoci přijímat nařízení podle článku 132 SFEU a v souladu s akty Unie přijatými Evropskou komisí na základě návrhů vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví a podle článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(26a)

V nezbytných případech by Evropská centrální banka měla uzavírat memoranda o porozumění s příslušnými orgány odpovědnými za trhy s finančními nástroji, v nichž bude obecným způsobem popsáno, jak spolu budou spolupracovat při výkonu svých úkolů dohledu podle právních předpisů Unie, pokud jde o finanční instituce definované v článku 2. Tato memoranda by měla být poskytnuta Evropskému parlamentu, Radě a příslušným orgánům všech členských států.

(26b)

Evropská centrální banka by pro vykonávání svých úkolů a pravomocí dohledu měla uplatňovat hmotná pravidla týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Tato pravidla se skládají z příslušných právních předpisů Unie, zejména přímo použitelných nařízení nebo směrnic, jako jsou ty, které se týkají kapitálových požadavků na banky a finančních konglomerátů. Jsou-li hmotněprávní pravidla pro obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi stanovena ve směrnicích, měla by Evropská centrální banka uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušné právní předpisy Unie tvořeny nařízeními a v oblastech, v nichž tato nařízení ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členským státům výslovně umožňují různé varianty, Evropská centrální banka by měla uplatňovat také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí. Uvedené varianty by měly být vykládány tak, že se vzájemně vylučují, a být dostupné pouze příslušným nebo pověřeným orgánům. Tím není dotčena zásada přednosti práva Unie. Z toho vyplývá, že Evropská centrální banka by měla při přijímání obecných pokynů, doporučení či rozhodnutí vycházet z příslušného závazného práva Unie a jednat v souladu s ním.

(26c)

V oblasti, jíž se týkají úkoly svěřené Evropské centrální bance, svěřují vnitrostátní předpisy příslušným vnitrostátním orgánům určité pravomoci, které v současné době nejsou právními předpisy Unie požadovány, včetně některých pravomocí včasného zásahu a preventivních pravomocí. Evropská centrální banka by měla být schopna požadovat po vnitrostátních orgánech, aby tyto pravomoci využívaly, v zájmu zajištění výkonu plného a účinného dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu.

(27)

Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti pravidla a rozhodnutí v oblasti dohledu provádějí, měly by být v případě jejich nedodržení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce. V souladu s čl. 132 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (8) je Evropská centrální banka zmocněna ukládat podnikům pokuty či penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly týkající se vynucování pravidel dohledu stanovených v přímo použitelném právu Unie, měla by mít navíc pravomoc ukládat úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem za nedodržení těchto pravidel peněžité sankce. Vnitrostátní orgány by měly i nadále mít pravomoc ukládat sankce v případě nesplnění povinností plynoucích z vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice Unie. Pokud Evropská centrální banka považuje pro plnění svých úkolů za vhodné, aby byla za taková porušení povinností uložena sankce, měla by mít v tomto ohledu možnost předat záležitost vnitrostátním orgánům.

(28)

Vnitrostátní orgány dohledu mají důležité a léty ověřené odborné znalosti v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi na svém území a znají jejich ekonomické, organizační a kulturní zvláštnosti. Pro tyto účely vytvořily širokou základnu specializovaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. K zajištění vysoké úrovně evropského dohledu by tedy vnitrostátní orgány dohledu měly odpovídat za pomoc Evropské centrální bance při vypracování a provádění aktů souvisejících s výkonem úkolů Evropské centrální banky týkajících se dohledu. Součástí těchto úkolů by mělo být zejména průběžně denně posuzovat situaci banky a provádět související kontroly na místě.

(28a)

Kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4b pro určení institucí, které jsou méně významné, by měla být uplatňována na základě konsolidovaných údajů na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států. Pokud Evropská centrální banka vykonává úkoly, které jsou jí tímto nařízením svěřeny, ve vztahu ke skupině úvěrových institucí, která není na základě konsolidace méně významná, měla by tyto úkoly vykonávat na konsolidovaném základě, pokud jde o skupinu úvěrových institucí, a na individuálním základě, pokud jde o bankovní dceřiné společnosti a pobočky dané skupiny usazené v zúčastněných členských státech.

(28b)

Kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4b pro určení institucí, které jsou méně významné, by měla být vymezena pomocí rámce přijatého a zveřejněného Evropskou centrální bankou po konzultaci s vnitrostátními příslušnými orgány. Evropská centrální banka by na tomto základě měla být zodpovědná za uplatňování uvedených kritérií a za to, že si pomocí vlastních výpočtů ověří, zda jsou kritéria splněna. Žádost o informace ze strany Evropské centrální banky za účelem provedení výpočtů by neměla vést k tomu, že instituce budou nuceny používat jiné účetní rámce, než se na ně vztahují podle jiných aktů práva Unie a vnitrostátního práva.

(28c)

Byla-li banka označena za významnou nebo méně významnou, nemělo by toto hodnocení v zásadě být měněno častěji než jednou za 12 měsíců, ledaže v bankovních uskupeních došlo ke strukturálním změnám, jako jsou fúze nebo odprodeje.

(28d)

Při rozhodování na základě oznámení vnitrostátního příslušného orgánu, zda má určitá instituce podstatný význam pro domácí ekonomiku, a měla by proto podléhat dohledu Evropské centrální banky, by Evropská centrální banka měla zohlednit všechny významné okolnosti včetně otázky rovných podmínek.

(29)

Pokud jde o dohled nad přeshraničními bankami, které provádějí svou obchodní činnost v eurozóně i mimo ni, měla by Evropská centrální banka úzce spolupracovat s příslušnými orgány nezúčastněných členských států. Evropská centrální banka by v tomto případě měla jako příslušný orgán podléhat odpovídajícím povinnostem spolupráce a výměny informací podle práva Unie a měla by se plně účastnit kolegií orgánů dohledu. Plní-li úkoly týkající se dohledu evropský orgán, přináší to zjevné výhody, pokud jde o finanční stabilitu a udržitelnou integraci trhů, z tohoto důvodu by měly mít možnost se nového mechanismu účastnit též členské státy, které se nepodílejí na jednotné měně. Nezbytným předpokladem pro efektivní plnění úkolů týkajících se dohledu je však to, že rozhodnutí týkající se dohledu budou prováděna zcela a neprodleně. Členské státy, které si přejí účastnit se nového mechanismu, by se proto měly zavázat, že zajistí, že jejich příslušné vnitrostátní orgány budou respektovat a přijmou vůči úvěrovým institucím veškerá opatření, o něž Evropská centrální banka požádá. Evropská centrální banka by měla mít možnost navázat úzkou spolupráci s příslušnými orgány členského státu, který se neúčastní společné měny. Měla by být povinna tuto spolupráci navázat, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením. ▌

(29a)

S ohledem na skutečnost, že zúčastněné členské státy mimo eurozónu až do přijetí eura v souladu se Smlouvou nejsou zastoupeny v Radě guvernérů a nemohou ani plně využívat dalších mechanismů vytvořených pro členské státy eurozóny, jsou v tomto nařízení v rámci rozhodovacího procesu stanovena doplňující ochranná opatření. Tato ochranná opatření, zejména pak ustanovení čl. 6 odst. 5d, by však měla být uplatňována pouze v řádně odůvodněných, mimořádných případech. Používat by se měla pouze po dobu trvání těchto zvláštních okolností. Ochranná opatření vycházejí ze zvláštních okolností, v nichž se v rámci tohoto nařízení nacházejí zúčastněné členské státy mimo eurozónu, neboť nejsou zastoupeny v Radě guvernérů a nemohou plně využívat dalších mechanismů vytvořených pro členské státy eurozóny. Ochranná opatření proto nemohou a neměla by být vykládána jako precedens pro jiné oblasti politiky EU.

(29b)

Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo nijak měnit stávající rámec, kterým se řídí změna právní formy dceřiných společností či poboček, a uplatňování tohoto rámce, ani by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno jako motivace k takové změně. V této souvislosti by měla být plně respektována odpovědnost příslušných orgánů členských států, které se jednotného mechanismu dohledu neúčastní, tak aby tyto orgány nadále měly dostatečné nástroje dohledu a pravomoci dohledu nad úvěrovými institucemi působícími na jejich území, a byly tak schopny plnit tyto úkoly a účinně chránit finanční stabilitu a veřejné zájmy. S cílem usnadnit příslušným orgánům plnění jejich úkolů by navíc měly být vkladatelům a příslušným orgánům poskytovány včasné informace o změně právní formy dceřiných společností nebo poboček.

(30)

K plnění svých úkolů by Evropská centrální banka měla mít odpovídající pravomoci dohledu. Právo Unie o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi stanoví, že se jisté pravomoci svěřují příslušným orgánům jmenovaným pro tyto účely členskými státy. Do té míry, do jaké tyto pravomoci spadají do rozsahu úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance, by Evropská centrální banka měla být považována za příslušný orgán pro zúčastněné členské státy a měla by mít pravomoci, které příslušným orgánům uděluje právo Unie. Patří k nim pravomoci udělené těmito akty příslušným orgánům domovských a hostitelských členských států a pravomoci svěřené pověřeným orgánům.

(30a)

Evropská centrální banka by měla mít pravomoc dohledu, jež jí umožní odvolat člena řídícího orgánu v souladu s tímto nařízením.

(31)

Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly, měla by mít možnost vyžádat si veškeré potřebné informace a provádět šetření a kontroly na místě, a to případně ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány. Evropská centrální banka a vnitrostátní orgány dohledu by měly mít přístup k týmž informacím, aniž by na úvěrové instituce byly kladeny požadavky na dvojí podávání zpráv.

(31a)

Výsada právnické profese je základní zásadou práva Unie, která chrání důvěrnost komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami a jejich poradci, a to v souladu s podmínkami stanovenými v judikatuře Evropského soudního dvora.

(31b)

Pokud si musí Evropská centrální banka vyžádat informace od osoby usazené v nezúčastněném členském státě, která však patří k úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti usazené ve zúčastněném členském státě nebo na kterou taková úvěrová instituce, finanční holdingová společnost či smíšená finanční holdingová společnost převedla provozní funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu, a pokud se takové požadavky v daném nezúčastněném členském státě nepoužijí a nebudou vymahatelné, měla by Evropská centrální banka své kroky koordinovat s příslušným vnitrostátním orgánem dotyčného nezúčastněného členského státu.

(31c)

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování pravidel stanovených v článcích 34 a 42 protokolu o statutu Evropské centrální banky. V souladu s protokoly č. 4 a 15 by akty přijaté Evropskou centrální bankou podle tohoto nařízení neměly zakládat žádná práva ani povinnosti v nezúčastněných členských státech, s výjimkou případů, kdy jsou tyto akty v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(32)

Využívají-li úvěrové instituce své právo usazování nebo poskytování služeb v jiném členském státě, nebo je-li několik subjektů stejné skupiny usazeno v různých členských státech, právo Unie stanoví zvláštní postupy a rovněž stanoví, jak se mezi dotčené členské státy rozdělí pravomoci. V rozsahu, v němž Evropská centrální banka přebírá některé úkoly týkající se dohledu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům, by se dané postupy a rozdělení pravomocí neměly uplatnit na výkon práva usazování či poskytování služeb v jiném zúčastněném členském státě.

(32a)

Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a při žádosti o poskytnutí pomoci od příslušných vnitrostátních orgánů by Evropská centrální banka měla náležitě zohlednit spravedlivou rovnováhu mezi zapojením všech zapojených příslušných vnitrostátních orgánů, a to v souladu s odpovědnostmi za samostatný, subkonsolidovaný a konsolidovaný dohled stanovený v použitelných právních předpisech Unie.

(32b)

Nic v tomto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že se Evropské centrální bance svěřuje pravomoc ukládat sankce fyzickým nebo právnickým osobám mimo úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, aniž je dotčena pravomoc Evropské centrální banky požadovat, aby vnitrostátní orgány činily opatření vedoucí k zajištění toho, že budou uloženy přiměřené sankce.

(33)

Evropská centrální banka je coby orgán zřízený Smlouvami orgánem Unie jako celku. Při svých rozhodovacích postupech by měla být vázána pravidly Unie a  obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí Evropské banky určeno, být slyšen, jakož i jejich právo požádat o přezkum rozhodnutí Evropské centrální banky v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení .

(34)

Pověření úkoly týkajícími se dohledu pro Evropskou centrální banku též znamená, že přijímá významnou odpovědnost chránit finanční stabilitu v Unii a používat své pravomoci dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Každé přenesení pravomocí dohledu z členského státu na Unii by mělo být vyváženo náležitými požadavky na transparentnost a odpovědnost. Evropská centrální banka by proto měla být za plnění svých úkolů odpovědná Evropskému parlamentu a Radě ▌ jako demokraticky legitimizovaným institucím zastupujícím evropské občany a členské státy. Součástí tohoto požadavku by mělo být pravidelné podávání zpráv a  odpovědi na otázky jak ze strany Evropského parlamentu v souladu s jeho jednacím řádem, tak ze strany Euroskupiny. Veškeré povinnosti v oblasti podávání zpráv by měly podléhat příslušným požadavkům služebního tajemství.

(34a)

Evropská centrální banka by zprávy určené Evropskému parlamentu a Radě měla předávat rovněž vnitrostátním parlamentům zúčastněných členských států. Vnitrostátní parlamenty zúčastněných členských států by měly mít možnost zaslat Evropské centrální bance jakékoli připomínky nebo otázky týkající se výkonu úkolů v oblasti dohledu, na které může Evropská centrální banka odpovědět. Vnitřní pravidla těchto vnitrostátních parlamentů by měla obsahovat podrobný popis příslušných postupů a ujednání pro zasílání připomínek a otázek Evropské centrální bance. V této souvislosti by se měla věnovat zvláštní pozornost připomínkám nebo otázkám souvisejícím s odebráním povolení úvěrovým institucím, u kterých vnitrostátní orgány přijaly postupem podle čl. 13 odst. 2a nezbytná opatření k restrukturalizaci nebo k zachování finanční stability. Parlament zúčastněného členského státu by měl též mít možnost vyzvat předsedu nebo zástupce dozorčí rady, aby se zúčastnili výměny názorů týkající se dohledu nad úvěrovými institucemi v daném členském státě spolu se zástupcem příslušného vnitrostátního orgánu. Tato úloha vnitrostátních parlamentů je přiměřená vzhledem k potenciálnímu dopadu, jenž opatření v oblasti dohledu mohou mít na veřejné finance, úvěrové instituce, na jejich zákazníky a zaměstnance a na trhy v zúčastněných členských státech. Přijímají-li vnitrostátní orgány dohledu opatření podle toho nařízení, měla by se nadále uplatnit ustanovení o odpovědnosti stanovená ve vnitrostátních právních předpisech.

(34b)

Tímto nařízením není dotčena pravomoc Evropského parlamentu zřídit dočasnou vyšetřovací komisi, která by zkoumala obvinění z porušování práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování podle článku 226 SFEU nebo výkon jeho úkolů v oblasti politické kontroly podle Smluv, a to včetně pravomoci Evropského parlamentu zaujmout postoj nebo přijmout usnesení v otázkách, u nichž to považuje za vhodné.

(34c)

Evropská centrální banka by při své činnosti měla dodržovat zásady spravedlivého řízení a transparentnosti.

(34d)

Nařízením podle čl. 15 odst. 3 SFEU by měla být stanovena podrobná pravidla umožňující přístup k dokumentům v držení Evropské centrální banky, které jsou výsledkem plnění úkolů v oblasti dohledu, v souladu se Smlouvou.

(34e)

Podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie má Soudní dvůr Evropské unie provádět přezkum legality aktů, mimo jiné aktů ECB, s výjimkou doporučení a stanovisek, které mají mít právní účinky vůči třetím osobám.

(34f)

V souladu s článkem 340 SFEU by měla Evropská centrální banka v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahradit škody způsobené jí nebo jejími zaměstnanci při výkonu funkce. Tím by neměla být dotčena odpovědnost příslušných vnitrostátních orgánů za náhradu škod způsobených jimi nebo jejich zaměstnanci při výkonu funkce v souladu s vnitrostátním právem.

(34 g)

Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství se vztahuje na Evropskou centrální banku na základě článku 342 SFEU.

(34h)

Při určování toho, zda by mělo být omezeno právo osob, kterých se to týká, nahlížet do spisu, by Evropská centrální banka měla respektovat základní práva a dodržovat zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces.

(34i)

Evropská centrální banka by měla dát fyzickým i právnickým osobám možnost požádat o přezkum rozhodnutí, která přijala v rámci pravomocí svěřených tímto nařízením a která jsou jim určena nebo která se jich přímo a konkrétně týkají. Rozsah přezkumu by měl zahrnovat procesní a věcný soulad takových rozhodnutí s tímto nařízením a zároveň respektovat prostor pro uvážení, který je ponechán Evropské centrální bance k rozhodnutí o potřebě přijetí uvedených rozhodnutí. Za tímto účelem a z důvodů procesní ekonomie by Evropská centrální banka měla zřídit správní revizní komisi, jež bude daný vnitřní přezkum provádět. Do této komise by měla Rada guvernérů Evropské centrální banky jmenovat osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích. Při svém rozhodování by měla Rada guvernérů v rámci možností zajistit odpovídající geografickou rovnováhu a rovnováhu v zastoupení mužů a žen ze všech členských států. Úprava postupu přezkumu by měla stanovit, že dozorčí rada svůj předchozí návrh rozhodnutí případně opětovně zváží.

(35)

Evropská centrální banka je odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Plnění úkolů týkajících se dohledu má za cíl chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. Měly by proto být vykonávány zcela odděleně, aby se zamezilo střetu zájmů a zajistilo, že každá funkce je vykonávána v souladu s platnými cíli. Evropská centrální banka by měla být schopna zajistit, aby Rada guvernérů při výkonu své činnosti plně rozlišovala, zda jde o funkce týkající se měnové politiky, nebo funkce v oblasti dohledu. Součástí tohoto rozlišení by měla být alespoň striktně oddělená zasedání a pořady jednání.

(35a)

Organizační rozdělení zaměstnanců by se mělo týkat všech útvarů potřebných pro účely nezávislé měnové politiky a mělo by zajišťovat, aby bylo plnění úkolů svěřených tímto nařízením plně podřízeno demokratické odpovědnosti a dohledu podle tohoto nařízení. Zaměstnanci zapojení do plnění úkolů svěřených Evropské centrální bance tímto nařízením by měli být odpovědni předsedovi dozorčí rady.

(36)

Konkrétně by měla být vytvořena dozorčí rada příslušná pro vypracování rozhodnutí v záležitostech souvisejících s dohledem, v níž by Evropská centrální banka využila specifických odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Dozorčí radě by proto měl předsedat předseda , měla by mít místopředsedu ▌ a měli by v ní být zástupci Evropské centrální banky a vnitrostátních orgánů. Při jmenování členů dozorčí rady podle tohoto nařízení by měly být dodržovány zásady rovného zastoupení žen a mužů, zkušenosti a kvalifikace. Všichni členové dozorčí rady by měli být včas a plně informováni o bodech na pořadu jednání jejích zasedání, aby se podpořila efektivita jednání a procesu vypracovávání návrhů rozhodnutí.

(36a)

Dozorčí rada při plnění svých úkolů přihlíží ke všem významným skutečnostem a okolnostem ve zúčastněných členských státech a své povinnosti plní v zájmu Unie jako celku.

(36b)

Při plném respektování pravidel, která pro instituce a hlasování stanoví Smlouvy, by dozorčí rada měla být zásadním orgánem při plnění úkolů Evropské centrální banky v oblasti dohledu, tedy úkolů, které měly doposud na starosti příslušné vnitrostátní orgány. Radě by proto měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy a místopředsedy dozorčí Rady. Evropská centrální banka by po vyslechnutí dozorčí rady měla předložit Evropskému parlamentu ke schválení návrh na jmenování předsedy a místopředsedy. Rada by v návaznosti na schválení tohoto návrhu měla přijmout prováděcí rozhodnutí. Předseda by měl být vybrán na základě otevřeného výběrového řízení, o němž by Evropský parlament a Rada měly být řádně informovány.

(36c)

Funkční období předsedy by nemělo být delší než pět let a nemělo by být obnovitelné, aby se v této funkci umožnilo přiměřené střídání a byla zajištěna její úplná nezávislost. Aby byla zajištěna úplná koordinace s činnostmi Evropského orgánu pro bankovnictví a s obezřetnostními politikami Unie, měla by mít dozorčí rada možnost přizvat Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi jako pozorovatele. Jakmile bude zřízen evropský orgán pro řešení problémů bank, měl by se jeho předseda účastnit zasedání dozorčí rady jako pozorovatel.

(36d)

Dozorčí radě by měl být nápomocen řídící výbor v omezenějším složení. Schůze dozorčí rady by měl připravovat řídící výbor, který by měl své povinnosti plnit pouze v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracovat s dozorčí radou.

(36e)

Kdykoli Rada guvernérů Evropské centrální banky zvažuje, že k návrhu rozhodnutí dozorčí rady vznese námitku, nebo kdykoli dotčené příslušné vnitrostátní orgány informují Radu guvernérů o svém odůvodněném nesouhlasu s návrhem rozhodnutí dozorčí rady, je-li toto rozhodnutí určeno vnitrostátním orgánům v souvislosti s úvěrovými institucemi ze zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro, měla by Rada guvernérů přizvat zástupce zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro.

(36f)

V zájmu zajištění oddělení měnové politiky od úkolů v oblasti dohledu by Evropská centrální banka měla mít povinnost zřídit mediační komisi. Zřízení komise a zejména její složení by měly zajišťovat, že při řešení rozdílných postojů bude postupovat nestranně a v zájmu Unie jako celku.

(37)

Dozorčí rada , řídící výbor a zaměstnanci Evropské centrální banky vykonávající povinnosti dohledu by měli podléhat odpovídajícím požadavkům na zachování služebního tajemství. Podobné požadavky by se měly uplatnit na výměnu informací se zaměstnanci Evropské centrální banky, kteří nejsou zapojeni do činností dohledu. Nemělo by to Evropské centrální bance bránit ve výměně informací v mezích a za podmínek stanovených v příslušných legislativních aktech Unie, mimo jiné s Evropskou komisí pro účely úkolů vyplývajících z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a z právních předpisů Unie o posíleném hospodářském a rozpočtovém dohledu.

(38)

Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by při plnění těchto úkolů jednat zcela nezávisle, zejména bez neoprávněného politického vlivu a zásahů z finančního odvětví, které by narušily její operační nezávislost.

(38a)

Užívání přechodných období, v nichž bývalí členové orgánů dohledu nemohou být opětovně zvoleni, je důležitou složkou zajišťování účinnosti a nezávislosti dohledu, který tyto orgány vykonávají. Za tímto účelem a aniž je dotčeno uplatňování přísnějších vnitrostátních pravidel, by Evropská centrální banka měla zavést a udržovat ucelené a formální postupy, včetně přiměřených přezkumných lhůt, pro předběžné posuzování a předcházení případným konfliktům s legitimními zájmy jednotného mechanismu dohledu/Evropské centrální banky v případech, kdy bývalý člen dozorčí rady začne pracovat v bankovnictví, nad kterým dříve vykonával dohled.

(39)

Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by mít k dispozici přiměřené zdroje. Tyto zdroje by měla získat způsobem, který zajišťuje nezávislost Evropské centrální banky na neoprávněném vlivu příslušných vnitrostátních orgánů a účastníků trhu a rovněž zajišťuje oddělení měnové politiky od úkolů týkajících se dohledu. Náklady na dohled by měly ▌ nést subjekty, které dohledu podléhají. Úkoly Evropské centrální banky týkající se dohledu by proto měly být ▌ financovány z  ročních poplatků účtovaných úvěrovým institucím usazeným ve zúčastněných členských státech. Evropská centrální banka by též měla mít možnost ukládat poplatky pobočkám zřízeným ve zúčastněném členském státě úvěrovou institucí usazenou v nezúčastněném členském státě, aby pokryla své náklady na výkon úkolů hostitelského dohledu nad těmito pobočkami. V případě, že je dohled nad na úvěrovou institucí či pobočkou vykonáván na konsolidovaném základě, poplatek by měl být stanoven na nejvyšší úrovni úvěrové instituce v rámci dané skupiny usazené v zúčastněném členském státě. Při výpočtu těchto poplatků budou vyloučeny veškeré dceřiné společnosti usazené v nezúčastněných členských státech.

(39a)

Je-li úvěrová instituce zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě, měl by být tento poplatek vypočítán na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států a rozdělen mezi úvěrové instituce, které jsou usazeny v zúčastněném členském státě a zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, a to na základě objektivních kritérií souvisejících s důležitostí a rizikovým profilem, včetně rizikově vážených aktiv.

(40)

Pro účinný dohled jsou nezbytní vysoce motivovaní, dobře vyškolení a nestranní zaměstnanci. K vytvoření skutečně propojeného mechanismu dohledu by se měla zavést patřičná výměna a dočasné přidělování zaměstnanců mezi Evropskou centrální bankou a  všemi příslušnými vnitrostátními orgány dohledu zúčastněných členských států a mezi nimi navzájem. K zajištění průběžné vzájemné kontroly , zejména při dohledu nad velkými bankami, by Evropská centrální banka měla mít možnost požádat, aby ve vnitrostátních týmech dohledu byli také zaměstnanci příslušných orgánů jiných zúčastněných členských států, což umožní využívat týmy dohledu z různých zeměpisných oblastí se specifickými odbornými znalostmi a profily. Výměna a dočasné přidělování zaměstnanců vytvoří společnou kulturu dohledu. Evropská centrální banka bude pravidelně poskytovat informace o tom, kolik zaměstnanců příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států je dočasně přiděleno Evropské centrální bance pro účely jednotného mechanismu dohledu.

(41)

Vzhledem ke globalizaci bankovních služeb a většímu významu mezinárodních standardů by Evropská centrální banka měla plnit své úkoly v souladu s mezinárodními standardy a navázat dialog a úzkou spolupráci s orgány dohledu mimo Unii, aniž by zdvojovala mezinárodní úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. V její pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi v koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a  při plném respektování stávající úlohy a  příslušných pravomocí orgánů členských států a orgánů Unie.

(42)

Na zpracování osobních údajů Evropskou centrální bankou pro účely tohoto nařízení se plně použijí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (10). ▌

(43)

Na Evropskou centrální banku se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (11). Evropská centrální banka přijala rozhodnutí ECB/2004/11 ze dne 3. června 2004  (12) týkající se podmínek vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance .

(44)

Aby se zajistilo, že úvěrové instituce podléhají dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy, a aby se efektivně a včas řešily negativní vzájemně se umocňující dopady vývoje na trhu na banky a členské státy, měla by Evropská centrální banka začít plnit své zvláštní úkoly týkající se dohledu co nejdříve. Převedení úkolů týkajících se dohledu z vnitrostátních orgánů dohledu na Evropskou centrální banku však vyžaduje jistý objem příprav. Je proto třeba stanovit odpovídající období postupného zavádění. ▌

(44a)

Evropská centrální banka by při přijímání podrobných operativních pravidel pro plnění úkolů, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, měla stanovit přechodná pravidla zajišťující dokončení probíhajících postupů v oblasti dohledu, včetně veškerých rozhodnutí nebo opatření přijatých nebo vyšetřování zahájených před vstupem tohoto nařízení v platnost.

▌

(45a)

Ve sdělení ze dne 28. listopadu 2012 o návrhu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie Komise uvedla, že „by bylo možné pozměnit čl. 127 odst. 6 SFEU, aby se zajistila použitelnost řádného legislativního postupu a vyloučily se některé právní překážky, které v současné době vykazuje jednotný mechanismus dohledu (např. zavést přímou a neodvolatelnou účast členských států mimo eurozónu na jednotném mechanismu dohledu, a to nad rámec modelu ‚úzké spolupráce‘, poskytnout členským státům, které se plně účastní jednotného mechanismu dohledu, práva v rozhodovacím procesu ECB a ještě více pokročit v interním oddělení rozhodování ohledně měnové politiky a dohledu)“. Dále rovněž uvedla, že „by se také musela posílit demokratická odpovědnost za činnost ECB, pokud jedná jako orgán bankovního dohledu“. Je třeba připomenout, že Smlouva o Evropské unii stanoví, že návrhy na změnu Smluv může předkládat vláda kteréhokoliv členského státu, Evropský parlament nebo Komise, přičemž tyto návrhy se mohou týkat jakéhokoliv aspektu Smluv.

(46)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, a musí být prováděno v souladu s těmito právy a zásadami.

(47)

Jelikož cílů tohoto nařízení, a sice vytvoření účinného a efektivního rámce pro výkon zvláštních úkolů týkajících se dohledu vykonávaného orgánem Unie nad úvěrovými institucemi a zajištění důkladného uplatňování jednotného souboru pravidel pro úvěrové instituce, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a protože struktura bankovního trhu pokrývá celé území Unie a úpadky bank mají vliv na ostatní členské státy, lze tedy těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,

1)

„zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát, jehož měnou není euro, ale který navázal úzkou spolupráci v souladu s článkem 6;

2)

„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí jakýkoli příslušný vnitrostátní orgán určený zúčastněnými členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (13) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění) (14);

3)

„úvěrovými institucemi“ se rozumí úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice 2006/48/ES;

4)

„finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 bodu 19 směrnice 2006/48/ES;

5)

„smíšenou finanční holdingovou společností“ se rozumí smíšená finanční holdingová společnost podle definice v čl. 2 bodu 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (15);

6)

„finančním konglomerátem“ se rozumí finanční konglomerát podle definice v čl. 2 bodu 14 směrnice 2002/87/ES;

6a)

„pověřeným vnitrostátním orgánem“ se rozumí pověřený orgán ve smyslu příslušných právních předpisů Unie;

6b)

„kvalifikovanou účastí“ se rozumí kvalifikovaná účast ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice 2006/48/ES;

6c)

„jednotným mechanismem dohledu“ se rozumí evropský systém finančního dohledu, který tvoří Evropská centrální banka a vnitrostátní příslušné orgány zúčastněných členských států, jak je uvedeno v článku 5 tohoto nařízení.

a)

vydávat a odnímat úvěrovým institucím povolení k činnosti s výhradou ustanovení článku 13;

aa)

provádět úkoly, které má příslušný orgán domovského členského státu podle příslušných právních předpisů Unie, co se týče úvěrových institucí usazených v zúčastněném členském státě, které si přejí založit pobočku či poskytovat přeshraniční služby v nezúčastněném členském státě;

b)

posuzovat žádosti o nabytí a  zcizení kvalifikovaných účastí v úvěrových institucích, s výjimkou případů řešení problémů bank a s výhradou ustanovení článku 13a;

c)

zajistit soulad s akty uvedenými v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci , které úvěrovým institucím ukládají obezřetnostní požadavky v oblasti kapitálových požadavků, sekuritizace, omezení velkých expozic, likvidity, pákového efektu a podávání zpráv a zveřejňování informací o těchto záležitostech;

f)

zajistit dodržování aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci, stanovujících požadavky, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé systémy správy a řízení, včetně požadavků na způsobilost a bezúhonnost osob odpovědných za řízení úvěrových institucí , procesy řízení rizik, interní kontrolní mechanismy, zásady a postupy odměňování a účinné interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, včetně modelů založených na interním ratingu;

g)

provádět kontroly v rámci dohledu, včetně – v koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví, je-li to vhodné – zátěžových testů a jejich možného zveřejnění, s cílem zjistit, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené úvěrovými institucemi a kapitál, který tyto instituce mají v držení, zajišťují spolehlivé řízení a pokrytí jejich rizik, a na základě této kontroly prováděné v rámci dohledu uložit úvěrovým institucím zvláštní dodatečné kapitálové požadavky, zvláštní požadavky na zveřejňování informací, zvláštní požadavky na likviditu a jiná opatření v případech, jež jsou příslušným orgánům konkrétně poskytnuty v příslušných právních předpisech Unie;

i)

vykonávat dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi úvěrových institucí usazenými v jednom ze zúčastněných členských států, včetně finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, a podílet se na dohledu na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi neusazenými v jednom ze zúčastněných členských států, a to i v rámci kolegií orgánů dohledu, aniž je dotčena účast příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států v rámci těchto kolegií jako pozorovatelů;

j)

účastnit se na doplňkovém dohledu nad finančním konglomerátem ve vztahu k úvěrovým institucím v něm zapojených a převzít úkoly koordinátora v případech, kdy je Evropská centrální banka jmenována jako koordinátor pro finanční konglomerát v souladu s kritérii stanovenými v příslušných právních předpisech Unie;

k)

plnit úkoly týkající se dohledu nad ozdravnými plány, provádět  včasnou intervenci, jestliže úvěrová instituce nebo skupina, nad nimiž Evropská centrální banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, nedodržují platné obezřetnostní požadavky nebo je pravděpodobné, že je nedodrží, a pouze v případech, jež jsou v příslušných právních předpisech Unie výslovně stanoveny pro příslušné orgány, strukturální změny požadované po úvěrových institucích v zájmu předcházení finančnímu napětí nebo selhání, s výjimkou veškerých pravomocí k řešení problémů;

—

těmi, které jsou méně významné na konsolidovaném základě, na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států, nebo jednotlivě ve zvláštním případě poboček usazených v zúčastněných členských státech a patřících úvěrovým institucím usazeným v nezúčastněných členských státech. Hodnocení jejich významu probíhá podle následujících kritérií:

i)

celková hodnota jejích aktiv převyšuje 30 miliard EUR; nebo

ii)

poměr jejích celkových aktiv vůči HDP zúčastněného členského státu, v němž je usazena, převyšuje 20 %, není-li celková hodnota jejích aktiv nižší než 5 miliard EUR; nebo

iii)

v návaznosti na oznámení od příslušného vnitrostátního orgánu, že danou instituci považuje za instituci s podstatným významem pro domácí ekonomiku, přijme Evropská centrální banka rozhodnutí, které na základě komplexního posouzení dané úvěrové instituce včetně posouzení její rozvahy, jež Evropská centrální banka provede, tento podstatný význam úvěrové instituce potvrdí.

a)

Evropská centrální banka vydá nařízení, obecné zásady nebo obecné pokyny určené příslušným vnitrostátním orgánům, podle kterých jsou vykonávány úkoly vymezené v článku 4 s výjimkou písmen a) a b) a příslušné vnitrostátní orgány přijímají rozhodnutí v oblasti dohledu.

b)

je-li to nezbytné k zajištění důsledného uplatňování vysokých standardů dohledu, může Evropská centrální banka kdykoli z vlastního podnětu po konzultaci vnitrostátních orgánů nebo na žádost příslušného vnitrostátního orgánu rozhodnout, že bude sama přímo vykonávat všechny příslušné pravomoci ve vztahu k jedné nebo více úvěrovým institucím uvedeným v odstavci 4b, včetně případů, kdy bylo požádáno o finanční pomoc nebo kdy byla taková pomoc poskytnuta nepřímo z Evropského nástroje finanční stability nebo Evropského mechanismu stability;

c)

Evropská centrální banka vykonává dohled nad fungováním systému na základě odpovědnosti a postupů uvedených v tomto článku a zejména v odst. 4e písm. c);

d)

Evropská centrální banka může kdykoliv využít pravomoci uvedené v článcích 9 až 12;

e)

Evropská centrální banka si může rovněž ad-hoc či na trvalém základě vyžádat informace od příslušných vnitrostátních orgánů o plnění úkolů, které uvedené orgány plní podle tohoto článku.

a)

specifickou metodiku pro hodnocení kritérií uvedených v odst. 4b prvním až třetím pododstavci a kritérií, na jejichž základě se na určitou úvěrovou instituci přestane vztahovat ustanovení odst. 4b čtvrtého pododstavce, a výsledné mechanismy pro účely provádění odstavců 4c a 4d. Tyto mechanismy a metodika pro hodnocení kritérií uvedených v odst. 4b prvním až třetím pododstavci se přezkoumávají tak, aby odrážely příslušné změny, a zajišťují, aby v situacích, kdy banka byla označena za významnou nebo méně významnou, toto hodnocení bylo měněno pouze v případě podstatných a nikoli přechodných změn okolností, zejména okolností souvisejících se situací banky, jež jsou pro uvedené hodnocení významné.

b)

vymezení postupů, včetně lhůt a možnosti vypracovat návrh rozhodnutí, jenž bude zaslán Evropské centrální bance ke zvážení, pro vztah mezi Evropskou centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány ohledně dohledu nad úvěrovými institucemi, které nejsou považovány za méně významné v souladu s odstavcem 4b;

c)

vymezení postupů, včetně lhůt, pro vztah mezi Evropskou centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány ohledně dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou považovány za méně významné v souladu s odstavcem 4b. V závislosti na případech vymezených v rámci tyto postupy od příslušných vnitrostátních orgánů zejména vyžadují, aby:

a)

dotčený členský stát sdělí ostatním členským státům, Komisi, Evropské centrální bance a Evropskému orgánu pro bankovnictví, že žádá o navázání úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou pro plnění úkolů uvedených v článku 4 a 4a ve vztahu ke všem úvěrovým institucím usazeným v daném členském státě v souladu s článkem 5;

b)

V tomto sdělení se dotčený členský stát zaváže:

c)

Dotčený členský stát přijal příslušné vnitrostátní právní předpisy k zajištění toho, aby jeho příslušný vnitrostátní orgán byl povinen přijmout vůči úvěrovým institucím jakékoli opatření, o které v souladu s odstavcem 5 Evropská centrální banka požádá.

a)

pokud podle názoru Evropské centrální banky dotčený členský stát již nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) až c); a

b)

pokud podle názoru Evropské centrální banky příslušný vnitrostátní orgán členského státu nejedná v souladu s povinností uvedenou v odst. 2 písm. c).

—

zda by neprovedení takového pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce mohlo ohrozit integritu jednotného mechanismu dohledu nebo mít významné nepříznivé důsledky, pokud jde o fiskální odpovědnost členských států;

—

zda by takové pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce mohlo mít významné nepříznivé důsledky, pokud jde o fiskální odpovědnost členského státu, který oznámil svou námitku v souladu s čl. 19 odst. 3;

—

zda je či není přesvědčena, že dotčený příslušný vnitrostátní orgán přijal opatření, která podle jejího názoru:

a)

úvěrové instituce usazené v zúčastněných členských státech;

b)

finanční holdingové společnosti usazené v zúčastněných členských státech;

c)

smíšené finanční holdingové společnosti usazené v zúčastněných členských státech;

d)

smíšené holdingové společnosti usazené v zúčastněných členských státech;

e)

osoby ▌ náležející k subjektům uvedeným v písmenech a) až d) ▌[…];

f)

třetí strany, na které subjekty uvedené v písmenech a) až d) převedly ▌funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu;

a)

požadovat předložení dokumentů;

b)

zkoumat účetní knihy a záznamy osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;

c)

získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až f) nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;

d)

vyslechnout jakoukoli jinou ▌osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.

a)

úvěrová instituce nesplňuje požadavky aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci;

b)

Evropská centrální banka má důkazy, že úvěrová instituce v příštích 12 měsících pravděpodobně poruší požadavky aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci;

c)

na základě kontrol v rámci dohledu v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. g) bylo stanoveno, že systémy, strategie, procesy a mechanismy uplatňované úvěrovou institucí a kapitál a likvidita, které drží, nezajišťují spolehlivé řízení a pokrytí jejích rizik.

a)

požadovat, aby instituce držely kapitál nad rámec kapitálových požadavků uvedených v aktech, na něž odkazuje čl. 4 odst. 3 první pododstavec, v souvislosti s prvky rizik a riziky, které nejsou upraveny příslušnými akty Unie;

b)

požadovat posílení systémů, procesů, mechanismů a strategií;

c)

požadovat, aby instituce předložily plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle aktů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci a stanovily lhůtu pro jeho provedení, včetně zlepšení tohoto plánu z hlediska oblasti působnosti a lhůty;

d)

požadovat, aby instituce používaly specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků;

e)

zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť institucí nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro zdraví instituce;

f)

požadovat snížení rizika obsaženého v činnostech, produktech a systémech institucí;

g)

požadovat od institucí omezení pohyblivé složky odměny stanovením její výše jako procentního podílu celkových čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním řádného kapitálového základu;

h)

požadovat, aby instituce využívaly čisté zisky k posílení svého kapitálu;

i)

omezit nebo zakázat, aby instituce rozdělovala výnosy akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků dané instituce;

j)

uložit dodatečné nebo častější podávání zpráv, včetně zpráv o kapitálové a likviditní pozici;

k)

uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení týkajících se nesouladu splatností mezi aktivy a pasivy;

l)

požadovat poskytnutí doplňujících informací;

m)

kdykoli odvolat členy řídícího orgánu úvěrových institucí, kteří neplní požadavky stanovené v aktech uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci.

a)

fungování jednotného mechanismu dohledu v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem a dopad činností Evropské centrální banky v oblasti dohledu na zájmy Unie jako celku a na soudržnost a integritu jednotného trhu finančních služeb, včetně možného dopadu na struktury vnitrostátních bankovních systémů v rámci EU, a pokud jde o účinnost režimů spolupráce a sdílení informací mezi jednotným mechanismem dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány nezúčastněných členských států;

aa)

rozdělení úkolů mezi Evropskou centrální banku a příslušné vnitrostátní orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu, účinnost praktických postupů organizace přijatých Evropskou centrální bankou a dopad jednotného mechanismu dohledu na fungování zbývajících kolegií orgánů dohledu;

ab)

účinnost pravomocí Evropské centrální banky v oblasti dohledu a sankcí a vhodnost svěření dalších pravomocí v oblasti sankcí Evropské centrální bance, a to i ve vztahu k jiným osobám, než jsou úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti;

ac)

přiměřenost režimů pro makroobezřetnostní úkoly a nástroje podle článku 4a, respektive pro udělování a odebírání povolení podle článku 13;

b)

účinnost režimu nezávislosti a odpovědnosti;

c)

vzájemné působení mezi Evropskou centrální bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví;

d)

přiměřenost režimů správy a řízení včetně složení dozorčí rady a způsobu hlasování v ní a jejího vztahu k Radě guvernérů, jakož i spolupráci v dozorčí radě mezi členskými státy eurozóny a ostatními členskými státy v rámci jednotného mechanismu dohledu;

da)

vzájemné působení mezi Evropskou centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány nezúčastněných členských států a dopady jednotného mechanismu dohledu na tyto členské státy;

db)

účinnost odvolacího mechanismu proti rozhodnutím Evropské centrální banky;

dc)

nákladovou efektivnost jednotného mechanismu dohledu;

dd)

případný dopad uplatňování čl. 6 odst.5b, 5c a 5d na fungování a integritu jednotného mechanismu dohledu;

de)

účinnost oddělení úkolů v oblasti dohledu od úkolů v oblasti měnové politiky v rámci Evropské centrální banky a účinnost oddělení finančních zdrojů věnovaných úkolům v oblasti dohledu od rozpočtu Evropské centrální banky s ohledem na případné změny příslušných právních předpisů, a to i na úrovni primárního práva;

df)

fiskální dopady rozhodnutí v oblasti dohledu přijatých v rámci jednotného mechanismu dohledu na zúčastněné členské státy a dopad případného nového vývoje v souvislosti s mechanismy financování k řešení problémů;

dg)

možnosti dalšího rozvoje jednotného mechanismu dohledu s ohledem na jakékoli změny příslušných předpisů, a to i na úrovni primárního práva, a s ohledem na to, zda nadále platí věcné odůvodnění institucionálních ustanovení tohoto nařízení či nikoli, včetně možnosti plného sladění práv a povinností členských států eurozóny a dalších zúčastněných členských států.