12.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/145

P7_TA(2013)0212

Evropský orgán pro bankovnictví a obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. května 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (COM(2012)0512 – C7–0289/2012 – 2012/0244(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2016/C 055/36)

(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2 druhého pododstavce (A7-0393/2012).

(2)  Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) Č. …/2013,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. června 2012 hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzvali Komisi, aby předložila návrhy ustavující jednotný mechanismus dohledu, do kterého by byla zapojena Evropská centrální banka. Evropská rada ve svých závěrech z 29. června 2012 vyzvala předsedu Evropské rady, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem Evropské centrální banky připravil konkrétní harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie, jenž by obsahoval konkrétní návrhy na zachování jednoty a celistvosti jednotného trhu finančních služeb. ▌

(2)

Ustavení jednotného mechanismu dohledu je prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a na nových rámcích pro pojištění vkladů a restrukturalizaci.

(3)

K naplnění jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. …/…[nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU] Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro. Ostatní členské státy mohou s Evropskou centrální bankou navázat úzkou spolupráci. ▌

(4)

Skutečnost, že jsou Evropské centrální bance ve vztahu k některým členským státům Unie svěřeny úkoly dohledu v bankovnictví, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „orgán pro bankovnictví“) by si měl proto zachovat svou úlohu a ponechat si všechny stávající pravomoci a úkoly: měl by nadále rozvíjet jednotný soubor pravidel platný pro všechny členské státy a podporovat jeho důsledné uplatňování, jakož i sbližování postupů dohledu v celé Unii.

(4a)

Je naprosto nezbytné, aby bankovní unie disponovala mechanismy demokratické odpovědnosti.

(4b)

Orgán pro bankovnictví by měl při plnění svěřených úkolů, a aniž je dotčeno zajištění bezpečnosti a dobrého stavu úvěrových institucí, plně zohledňovat rozmanitost úvěrových institucí, jejich velikost a obchodní modely i systémové výhody plynoucí z rozmanitosti evropského bankovního sektoru.

(4c)

Mají-li být na vnitřním trhu podpořeny osvědčené postupy dohledu, je velmi důležité, aby byl jednotný soubor pravidel doplněn o evropskou příručku pro výkon dohledu nad finančními institucemi, kterou vypracuje orgán pro bankovnictví po konzultaci s příslušnými orgány. V příručce pro výkon dohledu by měly být určeny osvědčené metody a postupy dohledu v celé Unii s cílem zajistit dodržování klíčových mezinárodních a unijních zásad. Tato příručka by neměla mít podobu právně závazných aktů a neměla by vylučovat dohled uložený na základě posouzení situace. Měla by pojednávat o všech otázkách spadajících do působnosti orgánu pro bankovnictví včetně oblastí, jako je ochrana spotřebitelů a boj proti praní špinavých peněz. Příručka by měla stanovit parametry a metodiku hodnocení rizik, způsob identifikace včasných varování a kritéria pro zásah orgánu dohledu. Touto příručkou by se měly řídit příslušné orgány. Na používání příručky by se měl klást důraz i při hodnocení toho, jak jsou slaďovány postupy dohledu, a při srovnávacím hodnocení podle tohoto nařízení.

(4d)

Žádosti orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací by měly být oprávněné a měly by být řádně zdůvodněny. Námitky vznesené ohledně toho, zda konkrétní žádosti orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací splňují požadavky tohoto nařízení, by měly být podávány v souladu s příslušnými postupy. Vznesení takové námitky by nemělo adresáta žádosti zprostit povinnosti požadované informace poskytnout. O tom, zda konkrétní žádost orgánu pro bankovnictví o poskytnutí informací splňuje požadavky tohoto nařízení, by měl rozhodnout Evropský soudní dvůr v souladu s postupy stanovenými Smlouvou.

(4e)

Orgán pro bankovnictví může v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení po finančních institucích požadovat jakékoli informace, k nimž má dotčená finanční instituce zákonný přístup, včetně informací v držení osob, které dotčená finanční instituce odměňuje za výkon relevantních činností, auditů provedených pro příslušnou finanční instituci externími auditory, kopií příslušných dokumentů, účetních knih a záznamů.

(4f)

Je nutné zajistit jednotný trh a soudržnost Unie. Z tohoto důvodu by se měla věnovat patřičná pozornost otázkám, jako jsou pravidla řízení a hlasování v orgánu pro bankovnictví, a mělo by být zaručeno stejné zacházení se státy podílejícími se na jednotném mechanismu dohledu a s ostatními státy.

(4 g)

Vzhledem k tomu, že orgán pro bankovnictví, v němž všechny členské státy požívají stejná práva, byl zřízen s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel a přispět k jejich jednotnému uplatňování a posílit soudržnost postupů dohledu v rámci Unie, a vzhledem k vytvoření jednotného mechanismu dohledu, v němž má hlavní úlohu ECB, je nezbytné, aby měl orgán pro bankovnictví k dispozici náležité nástroje, které mu umožní účinně vykonávat svěřené úkoly související s integritou jednotného trhu.

(5)

Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které byly Evropské centrální bance svěřeny nařízením Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU], by měl být orgán pro bankovnictví schopen vykonávat své úkoly také ve vztahu k Evropské centrální bance stejným způsobem jako ve vztahu k jiným příslušným orgánům . Měly by být především odpovídajícím způsobem upraveny stávající mechanismy pro urovnávání sporů a opatření v mimořádných situacích , mají-li být i nadále účinné. ▌

(5a)

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat v mimořádných situacích svou podpůrnou a koordinační roli, měly by jej dotyčné příslušné orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát jej v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání. Status pozorovatele obnáší mimo jiné právo vystoupit nebo právo předkládat jakékoli jiné příspěvky.

(6)

Měl by být upraven způsob hlasování v radě orgánů dohledu ▌, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.

(7)

Rozhodnutími týkajícími se porušení práva Unie a urovnávání sporů by se měla zabývat nezávislá odborná skupina složená z členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, u nichž nedochází k žádnému střetu zájmů a které jmenuje rada orgánů dohledu. Rozhodnutí, která odborná skupina radě orgánů dohledu navrhne, by ▌měla být přijímána prostou většinou ▌členů rady orgánů dohledu z členských států , které se jednotného mechanismu dohledu účastní, a  prostou většinou členů zastupujících členské státy, které se mechanismu neúčastní.

(7a)

Rozhodnutí týkající se opaření v mimořádných situacích by měla být přijímána prostou většinou členů rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících členské státy, jež se jednotného mechanismu dohledu účastní, a prostou většinu jejích členů zastupujících členské státy, které se mechanismu neúčastní.

(7b)

Rozhodnutí týkající se aktů uvedených v článcích 10 až 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI uvedeného nařízení by měla být přijímána kvalifikovanou většinou členů rady orgánů dohledu, která by měla zahrnovat prostou většinu jejích členů zastupujících členské státy, které se jednotného mechanismu dohledu účastní, a prostou většinu jejích členů zastupujících členské státy, které se mechanismu neúčastní.

(8)

▌Orgán pro bankovnictví by měl vypracovat jednací řád odborné skupiny, který zajistí její nezávislost a objektivitu.

(9)

Složení správní rady by mělo být vyvážené a mělo by v ní být zajištěno řádné zastoupení členských států, které se jednotného mechanismu dohledu neúčastní.

(9a)

Při jmenování členů vnitřních orgánů a výborů orgánu pro bankovnictví by měla být mezi členskými státy zajištěna geografická rovnováha.

(10)

V zájmu řádného fungování orgánu pro bankovnictví a odpovídajícího zastoupení všech členských států by měly být způsob hlasování, složení správní rady a složení nezávislé odborné skupiny monitorovány a  po odpovídající době přehodnoceny s ohledem na získané zkušenosti a další vývoj.

(10a)

Žádný členský stát nebo skupina členských států by neměly být přímo ani nepřímo znevýhodněny jako místo poskytování finančních služeb.

(10b)

Orgánu pro bankovnictví by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění všech dodatečných úkolů, které mu ukládá toto nařízení. Za tímto účelem by měly být tyto úkoly náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu jeho rozpočtu stanoveném v článcích 63 a 64 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro bankovnictví by měl zajistit, že bude dosaženo co nejvyšší účinnosti.

(11)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění vysoké úrovně efektivní a jednotné ▌obezřetností regulace a dohledu ve všech členských státech , ochrany integrity, účinnosti a řádného fungování vnitřního trhu a udržování stability finančního systému, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

-1.

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.     Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2006/48/ES, směrnice 2006/49/ES, směrnice 2002/87/ES, nařízení (ES) č. 1781/2006, směrnice 94/19/ES a relevantních částí směrnice 2005/60/ES, směrnice 2002/65/ES, směrnice 2007/64/ES a směrnice 2009/110/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly].“;

b)

v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem přispívá orgán k zajištění jednotného, účinného a účelného uplatňování aktů uvedených v odstavci 2, podporuje sbližování dohledu, předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí hospodářské analýzy trhů na podporu dosažení svého cíle.“;

c)

v odstavci 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně a nediskriminačně v zájmu Unie jako celku.“;

-1a.

V čl. 2 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

příslušné orgány nebo orgány dohledu vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně Evropské centrální banky v případě úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. … [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly], nařízením Rady (EU) č. 1094/2010 a nařízením Rady (EU) č. 1095/2010.“;

-1b.

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost orgánů dohledu

Orgány uvedené v čl. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU], odpovědná Evropskému parlamentu a Radě.“;

1.

V článku 4 se bod 2 podbod i) se nahrazuje tímto:

„i)

příslušné orgány ve smyslu směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, včetně Evropské centrální banky ve vztahu k záležitostem týkajícím se úkolů, které jsou jí svěřeny nařízením Rady (EU) č. …/… (3) [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU], ve smyslu směrnice 2007/64/ES a příslušné orgány uvedené ve směrnici 2009/110/ES;

(3)  Úř. věst. L …, …, s. …“;"

1a.

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.     Orgán pro bankovnictví plní tyto úkoly:

a)

přispívá k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a vypracováváním obecných pokynů, doporučení, návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem a dalších rozhodnutí, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;

ab)

vypracuje a s ohledem na např. měnící se obchodní postupy a modely finančních institucí aktualizuje příručku evropského dohledu nad finančními institucemi v celé Unii; příručka evropského dohledu stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů;

b)

přispívá k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a účelné uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, předchází regulační arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;

c)

usnadňuje přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;

d)

úzce spolupracuje s Evropským výborem pro systémová rizika (ESRB), zejména tak, že ESBR poskytuje informace nezbytné pro plnění jeho úkolů a zajišťuje řádný postup v návaznosti na varování a doporučení vydaná ESRB;

e)

organizuje a provádí srovnávací hodnocení příslušných orgánů, včetně vydávání obecných pokynů a doporučení a určování osvědčených postupů, v zájmu jednotnějších výsledků dohledu;

f)

sleduje a posuzuje vývoj trhu v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům;

g)

provádí hospodářskou analýzu trhů, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;

h)

posiluje ochranu vkladatelů a investorů;

i)

v souladu s články 21 až 26 podporuje jednotné a soudržné působení kolegií orgánů dohledu, sledování, posuzování a měření systémového rizika, vypracování a koordinaci ozdravných a záchranných plánů, zajišťování vysoké úrovně ochrany vkladatelů a investorů v celé Unii a rozvoj záchranných metod pro finanční instituce v úpadku a posuzování toho, zda jsou zapotřebí vhodné nástroje financování, s cílem podpořit spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do řešení krizí v souvislosti s přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko;

j)

plní další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení nebo v jiných legislativních aktech;

k)

na svých internetových stránkách zveřejňuje a pravidelně aktualizuje informace související s jeho oblastí činnosti, zejména informace – v rámci své působnosti – o registrovaných finančních institucích, s cílem zajistit, aby tyto informace byly pro veřejnost snadno dostupné;

1a.     Orgán pro bankovnictví při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení:

a)

plně využívá svěřené pravomoci, a

b)

plně zohledňuje různé typy, obchodní modely a velikost úvěrových institucí, aniž je dotčeno zajištění bezpečnosti a dobrého stavu úvěrových institucí.“;

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v tomto odstavci řádně zohledňuje zásady zlepšování právní úpravy i výsledky analýzy nákladů a přínosů vypracované v souladu s požadavky tohoto nařízení.“;

1b.

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.     Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné […] orgány dohledu s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

b)

v odstavci 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.“;

2.

Článek 18 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro bankovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými orgány dohledu.

Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy. “;

3.

V  čl . 19 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto :

„1.     Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného příslušného orgánu v případech stanovených v aktech podle čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.“;

▌

3a.

Za článek 20 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 20a

Sbližování pilíře 2

Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupu kontroly a hodnocení v rámci dohledu (‚pilíř 2‘) v souladu se směrnicí …/… EU [směrnice o kapitálových požadavcích IV] s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.“;

3b.

Článek 21 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.     Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí účinné, účelné a jednotné působení kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2006/48/ES a prosazuje jednotné uplatňování práva Unie ze strany kolegií. V zájmu sbližování osvědčených postupů dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví mají možnost účastnit se činností kolegií orgánů dohledu, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.     Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi, které působí přeshraničně, v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23. Je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.“;

3c.

V článku 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.     Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda je vhodné v celé Unii posoudit odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a informuje o tom Evropský parlament, Komisi a Radu. Pokud orgán pro bankovnictví takové posouzení vypracuje, zveřejní – považuje-li to za důležité nebo vhodné – výsledky každé hodnocené finanční instituce.“;

3d.

V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, soudržných a aktualizovaných ozdravných a záchranných plánů finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případného úpadku.“;

3e.

V čl. 27 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.     Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému soudržných, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.“;

3f.

V čl. 29 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a – s ohledem na mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely finančních institucí – aktualizuje příručku evropského dohledu nad finančními institucemi v celé Unii. Příručka evropského dohledu stanoví osvědčené postupy dohledu z hlediska metodiky a souvisejících postupů.“;

3 g.

V článku 30 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.     Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro bankovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s čl. 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 zohlední orgán pro bankovnictví výsledky srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, které získal při provádění svých úkolů, aby zajistil sbližování norem a postupů nejvyšší kvality.

3a.     Kdykoli se na základě srovnávacího hodnocení nebo jakýchkoli dalších informací, které orgán pro bankovnictví získá při provádění svých úkolů, ukáže, že k zajištění další harmonizace definic a pravidel týkajících se obezřetnosti je nutný zákonodárný podnět, vydá k tomu orgán pro bankovnictví své stanovisko, které předloží Komisi.“;

3h.

V článku 31 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

a)

usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;

b)

určuje rozsah a případně ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;

c)

na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 19;

d)

neprodleně informuje ESRB, Radu a Komisi o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;

e)

přijímá veškerá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;

f)

shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti institucí. Orgán pro bankovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotyčnými příslušnými orgány;“;

3i.

Článek 32 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.     Ve spolupráci s ESRB orgán pro bankovnictví v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

a)

společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

b)

společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

c)

společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou instituci a

d)

společné metodiky pro hodnocení aktiv, pokud je považováno za nezbytné pro účely zátěžových zkoušek.“;

b)

za odstavec 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„3a.     Pro účely provádění celounijního posouzení odolnosti finančních institucí, jak je popsáno v tomto článku, může orgán pro bankovnictví v souladu s podmínkami uvedenými v článku 35 a s jejich výhradou požadovat veškeré potřebné informace přímo od finančních institucí. Může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po nich žádat, aby prováděly kontroly přímo v daném místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami uvedenými v článku 21 a s jejich výhradou, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.

3b.     Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány nechaly u finančních institucí provést nezávislý audit informací uvedených v odstavci 3a.“;

4.

▌Článek 35 se nahrazuje tímto:

„ Článek 35

Shromažďování informací

1.   Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace ve stanoveném formátu , které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím ▐. Tyto informace musí být pravdivé, celistvé, úplné a včasné.

2.   Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných šablon, které schválil . Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3.   Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu ▌orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.

4.     Před podáním žádosti o informace v souladu s tímto článkem a ve snaze vyhnout se zdvojování oznamovací povinnosti vezme orgán pro bankovnictví v úvahu všechny relevantní stávající statistiky vydávané a rozšiřované Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.

5.     Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro bankovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.

6.     Jestliže nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán pro bankovnictví na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:

a)

příslušných finančních institucí,

b)

holdingových společností nebo poboček příslušné finanční instituce,

c)

neregulovaných provozních jednotek v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.

Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví srozumitelné, pravdivé a úplné informace včas a bez zbytečného odkladu.

Orgán pro bankovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.

Příslušné orgány jsou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost nápomocny při shromažďování informací.

7.     Orgán pro bankovnictví může použít důvěrné informace získané na základě tohoto článku pouze pro účely plnění povinností, jež mu byly svěřeny tímto nařízením.

8.     Pokud příjemce žádosti podle odstavce 6 neposkytne srozumitelné, pravdivé a úplné informace včas, orgán pro bankovnictví případně sdělí tuto skutečnost ECB a informuje příslušné orgány dotčených členských států, které v souladu s vnitrostátním právem s orgánem pro bankovnictví spolupracují s cílem zajistit neomezený přístup k těmto informacím a k veškerým dokumentům, účetním knihám či záznamům, k nimž má příjemce zákonný přístup, aby bylo možné tyto informace ověřit.“;

4a.

Článek 36 se mění takto:

a)

v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s doporučením, vysvětlí ESRB a Radě důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení o zřízení ESRB.“;

b)

v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud příslušný orgán informuje Radu a ESRB podle článku 17 nařízení (EU) č. 1092/2010, vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu. Pokud tímto způsobem příslušný orgán informuje Radu a ESRB, informuje rovněž Komisi.“;

4b.

Článek 37 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, avšak alespoň čtyřikrát ročně.“;

b)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.     Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a pro skupinu subjektů působících v bankovnictví zajistí potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s přílohou V oddílem 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství. Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.“;

4c.

Článek 40 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

jeden zástupce jmenovaný dozorčí radou Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo;“;

b)

za odstavec 4 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a.     Při účasti na diskuzích, které se netýkají jednotlivých finančních institucí, jak je stanoveno v čl. 44 odst. 4, může být zástupce Evropské centrální banky doprovázen druhým zástupcem s odbornými znalostmi v oblasti úkolů centrálního bankovnictví.“;

5.

Článek 41 se mění takto :

a)

za odstavec 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.     Pro účely článku 17 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují příslušný orgán, jenž údajně porušil právo Unie, a kteří na dané záležitosti nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři členové odborné skupiny.“;

b)

odstavce 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:

„2.   Pro účely článku 19 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, kterou budou tvořit předseda rady orgánů dohledu a šest dalších členů, kteří nezastupují ▌příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu , a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány .

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři členové odborné skupiny.

3.   Odborná skupina navrhne rozhodnutí podle článku 17 nebo článku 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu ▌.

4.   Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborné skupiny uvedené v  odstavcích 1a a 2 ▌.“;

6.

V článku 42 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Prvním ani druhým pododstavcem nejsou dotčeny úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny nařízením (EU) č. …/… [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU].“;

7.

Článek 44 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních , která zahrnuje alespoň prostou většinu členů ze zúčastněných členských států v souladu s nařízením (EU) č. …/… [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU] a prostou většinu členů z nezúčastněných členských států .

Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17 a 19, je rozhodnutí navržené odbornou skupinou přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu ze zúčastněných členských států ▌v souladu s nařízením (EU) č. …/… [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU] a prostou většinu členů z nezúčastněných členských států .

Od data, kdy se počet členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy v souladu s nařízením (EU) č. …/… [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU],▌sníží na čtyři nebo méně, je odchylně od třetího pododstavce ▌rozhodnutí navržené odbornou skupinou přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu , která zahrnuje alespoň jeden hlas členů z uvedených členských států.

Každý člen má jeden hlas.

Pokud jde o složení odborné skupiny podle čl. 41 odst. 2, usiluje rada orgánů dohledu o dosažení obecné shody. Jestliže se jí dosáhnout nepodaří, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů. Každý člen má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů zastupujících zúčastněné členské státy v souladu s nařízením (EU) č. …/… [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU] a prostou většinou členů zastupujících nezúčastněné členské státy.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.     Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy, výkonného ředitele a zástupce ECB jmenovaného dozorčí radou, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4a.     Předseda orgánu pro bankovnictví má výsadní právo požádat kdykoli o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro bankovnictví, usiluje rada orgánů dohledu při rozhodování o dosažení obecné shody.“;

8.

V čl. 45 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Správní radu tvoří alespoň dva zástupci členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy v souladu s nařízením [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU] ani nenavázaly úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou v souladu s uvedeným nařízením. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný postup pro rotaci členů.“;

8a.

Za článek 49 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o konaných schůzkách a vydajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství.“;

8b.

Za článek 52 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 52 a

Výdaje

Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství.“;

8c.

V článku 63 se zrušuje odstavec 7.

8d.

V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.     V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.“;

8e.

Za článek 81 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 81a

Přezkum pravidel hlasování

Od data, kdy se počet členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy, sníží na čtyři, Komise přezkoumá pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané po vstupu tohoto nařízení v platnost.“;

Článek 2

Aniž je dotčen článek 81 nařízení (EU) č. 1093/2010, Komise do 1. ledna 2016 zveřejní zprávu o použití ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o:

▌

b)

složení správní rady; a

c)

složení nezávislé odborné skupiny, která připravuje rozhodnutí pro účely článků 17 a 19.

Tato zpráva zejména zohlední jakýkoli vývoj v řadě členských států, jejichž měnou je euro nebo jejichž příslušné orgány začaly úzce spolupracovat podle článku 6 nařízení (EU) č.…/2013 […], a zjistí, zda na základě takového vývoje nejsou nezbytné případné další úpravy uvedených ustanovení, aby bylo zajištěno, že orgán pro bankovnictví přijímá rozhodnutí v zájmu udržení a posílení vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda

(1)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 34.

(2)  Úř. věst. C 30, 1.2.2013, s. 6.