6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/137

1.1

Jak EHSV již zdůraznil v řadě stanovisek, všeobecný přístup k širokopásmovému připojení není podle jeho přesvědčení pouze nutným předpokladem rozvoje moderních ekonomik, ale také nezbytným prvkem tvorby nových pracovních míst.

1.2

Kromě toho budování jednotného digitálního trhu, jenž je jedním z prioritních cílů Unie, podle EHSV vyžaduje vzájemnou propojenost a interoperabilitu vnitrostátních sítí. Má také zásadní význam pro snížení izolace řady hospodářsky a kulturně znevýhodněných území.

1.3

Rada však dne 8. února 2013 schválením nového víceletého finančního rámce snížila rozpočet digitální složky nástroje pro propojení Evropy na 1 miliardu EUR. Pozměněný návrh zohledňuje nejnovější postoje přijaté Radou a příslušným výborem Evropského parlamentu.

1.4

EHSV proto vyjadřuje politování nad tím, že revidovaný návrh Komise počítá s velmi výrazným snížením původně plánovaného rozpočtu (9,2 miliardy EUR) na 1 miliardu EUR a lituje, že Komise je nucena od základů změnit projekty společného zájmu pro rozvoj širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb. EHSV se domnívá, že nevyhnutelné zmrazení projektů vyvolané tímto rozhodnutím bude mít za následek ztrátu vedoucího technologického postavení, které se EU podařilo v řadě strategických odvětví získat.

1.5

EHSV připomíná nesmírně obtížnou pozici Komise, jež má po drastickém snížení původních rozpočtových zdrojů efektivně a spravedlivě rozdělit finanční prostředky přidělené podle tohoto nařízení.

1.6

EHSV nicméně vítá opětovné potvrzení zásady technologické neutrality, jež má zásadní význam pro skutečně otevřený internet. EHSV připomíná, že finanční prostředky musí být vynaloženy na podporu řešení sítí, jež budou otevřené a dostupné na nediskriminačním základě za přijatelnou cenu pro občany a podniky.

1.7

EHSV znovu opakuje svůj požadavek na vypracování evropských, státních a regionálních map, jež umožní určit nepokryté oblasti a usnadní rozvoj nových veřejných či soukromých iniciativ. Komise konstatuje, že žádný z členských států a investorů není ochoten financovat přeshraniční služby.

1.8

Důležité je též otevřít se spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, aby došlo k posílení interoperability příslušných telekomunikačních sítí.

1.9

EHSV zastává názor, že nárůstem počtu provozovatelů se sice podpořily inovace a snížily ceny pro spotřebitele, avšak souběžně také výrazně zredukovaly marže veřejným a soukromým historickým operátorům, čímž se utlumily či v některých případech zcela zmrazily jejich investiční kapacity. EHSV se domnívá, že je zapotřebí nová evropská politika v oblasti regulace sítí, orientovaná na poctivou konkurenci, která musí vést k intenzivnímu a koordinovanému zapojení velkých evropských operátorů, aby bylo možné hned po překonání krize dohnat zpoždění, které nabral rozvoj v oblasti širokopásmových a vysokorychlostních sítí, a pokrýt nepokryté oblasti.

1.10

EHSV lituje, že k tak důležitému tématu nedokáže Rada, Parlament a Komise zaujmout jednotný postoj. Vzhledem k objemu nového rozpočtu EHSV zastává názor, že prioritou zůstává přístup všech občanů k internetu, rozvoj širokopásmových sítí a celoevropské platformy služeb.

1.11

EHSV je pobouřen tím, že Komise – podle vyjádření zástupce Komise na žádost Rady – v revidovaném znění textu vyškrtla v článku 8 odkaz na Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Výbor si velmi přeje, aby mu byla dotyčná zpráva zaslána.

1.12

EHSV také znovu potvrzuje, že je již naprosto nezbytné zahrnout internetové připojení do univerzální služby.

2.1

Digitální agenda EU usiluje mimo jiné o zavedení přeshraničních online veřejných služeb, jež mají zvýšit mobilitu podniků a občanů. Pro budování jednotného trhu je tedy nutná interoperabilita těchto vznikajících digitálních služeb.

2.2

Samotná Evropská unie si vytyčila ambiciózní cíle, pokud jde o zavádění a používání širokopásmového připojení do roku 2020. Sdělení Rozpočet – Evropa 2020 ze dne 29. června 2011 zabývající se víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 navrhovalo zejména vytvoření nástroje pro propojení Evropy a přidělení částky 9,2 miliardy EUR na sítě a digitální služby.

2.3

Avšak rozhodnutím o novém víceletém finančním rámci ze dne 8. února 2013 Rada snížila rozpočet na digitální služby nástroje pro propojení Evropy „CEF Digital“ na 1 miliardu EUR. Pozměněný návrh v co největší míře zohledňuje aktuální postoje v Radě a v příslušném výboru Evropského parlamentu. Jeho záměrem je intervence v rámci nástroje pro propojení Evropy zacílit – v souladu s přísnými kritérii k určování priorit – na menší počet infrastruktur digitálních služeb a příspěvek na širokopásmové připojení omezit na finanční nástroje. Cílem je podnítit jednak soukromé investice, jednak investice z jiných veřejných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy.

2.4

Navzdory omezenému finančnímu příspěvku na širokopásmové připojení vymezuje návrh rámec, díky němuž se budou moci ve vyšší míře zapojit i podniky a institucionální subjekty, např. Evropská investiční banka.

2.5

Hlavním účelem nařízení je usnadnit digitální přenos a odstranit problematická místa. Hlavní směry doplňuje seznam projektů společného zájmu pro zavádění infrastruktur digitálních služeb a širokopásmových sítí. Tyto projekty přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, včetně malých a středních podniků (SME), podpoří vzájemné propojení a interoperabilitu vnitrostátních, regionálních a místních sítí a také přístup k nim a posílí rozvoj jednotného digitálního trhu.

2.6

Za stávající obtížné situace na trhu se investice do širokopásmových sítí a poskytování základních služeb obecného zájmu jeví jako ekonomicky nepříliš zajímavé, přestože jednotný digitální trh má značný růstový potenciál.

2.7

Pro infrastruktury digitálních služeb jsou plánovány přímé dotace, které by měly odstranit problematická místa související se zaváděním služeb v mezích interoperabilních rámců. Ve většině případů jsou tyto platformy v plném rozsahu financovány EU, neboť neexistují žádní přirození vlastníci evropské interoperabilní infrastruktury služeb.

2.8

Již je zřejmé, že žádný z členských států a investorů není ochoten financovat přeshraniční služby. Přidaná hodnota EU je tedy vysoká.

2.9

V budování infrastruktur digitálních služeb se nicméně bude každým rokem pokračovat v závislosti na dostupných prostředcích a určených prioritách. S ohledem na evropský rozpočtový kontext budou veřejné podpory pocházet z jiných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy, a to zejména z vnitrostátních zdrojů a ze strukturálních a investičních fondů. Z nástroje samotného bude možno financovat jen omezený počet projektů v oblasti širokopásmových sítí, avšak současně bude díky němu snazší efektivně alokovat zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů, zejména využitím prostředků určených na operační programy. Tyto příspěvky však bude možné uplatnit pouze v dotyčném členském státě. V oblasti širokopásmového připojení se předkládaný návrh omezuje na stanovení mechanismů pro přidělování prostředků, zejména ze strukturálních fondů.

2.10

Zásada technologické neutrality zůstala zachována.

3.1

Projekty „transevropské vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy“ a „zavádění řešení informačních a komunikačních technologií pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb“ byly zrušeny.

3.2

Bylo upuštěno od projektu rozvoje nové infrastruktury digitálních služeb k usnadnění přesunu z jedné evropské země do druhé, „evropské platformy pro propojení služeb zaměstnanosti a sociálního zabezpečení“ a „on-line platforem správní spolupráce“.

3.3

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku přidal na seznam další infrastruktury digitálních služeb pro účely „zavádění infrastruktur v oblasti veřejné dopravy umožňující využití bezpečných a interoperabilních mobilních proximitních služeb“, „platformy pro řešení sporů online“, „evropské platformy pro přístup ke zdrojům vzdělávání“ a „interoperabilních přeshraničních elektronických služeb pro oblast fakturace“.

3.4

Parlament však zavedl velmi ambiciózní cílové hodnoty přenosové rychlosti („v rámci možností minimálně 1 Gb/s“).

3.5

Cílem Digitální agendy pro Evropu je všeobecné zavedení širokopásmové vysokorychlostní digitální infrastruktury využitím pevných, kupříkladu bezdrátových technologií, což vyžaduje opatření k odstranění digitálních problematických míst. Vzhledem k velmi výraznému snížení původně plánovaného rozpočtu (9,2 miliardy EUR) na 1 miliardu EUR byla Komise nucena projekty společného zájmu pro rozvoj širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb od základů změnit.

3.6

Jak EHSV již zdůraznil v řadě stanovisek, všeobecný přístup k širokopásmovému připojení není podle jeho přesvědčení pouze nutným předpokladem rozvoje moderních ekonomik, ale také nezbytným prvkem pro tvorbu nových pracovních míst, pro lepší soudržnost, blahobyt a zapojení subjektů a celých hospodářsky a kulturně znevýhodněných území do digitální společnosti.

3.7

Stanovení cílů a priorit projektů společného zájmu vyvinutých k dosažení těchto cílů odpovídá zásadnímu požadavku optimálního využívání finančních zdrojů a dosažení přesných cílů bez rozptýlení prostředků.

3.8

EHSV vítá opětovné potvrzení zásady technologické neutrality, jež má zásadní význam pro skutečně otevřený internet.

3.9

EHSV připomíná, že finanční prostředky musí být vynaloženy na podporu řešení sítí, jež budou otevřené a dostupné na nediskriminačním základě za přijatelnou cenu pro občany a podniky. EHSV nicméně připomíná nesmírně obtížnou pozici Komise, jež má s přihlédnutím ke snížení původních rozpočtových zdrojů spravedlivě rozdělit finanční prostředky přidělené podle tohoto nařízení.

3.10

Již je zřejmé, že žádný z členských států a investorů není ochoten financovat přeshraniční služby. Přidaná hodnota EU je tedy vysoká. EHSV znovu opakuje svůj požadavek na vypracování evropských, státních a regionálních map, jež umožní určit nepokryté oblasti a usnadní rozvoj nových veřejných či soukromých iniciativ. Důležité je též otevřít se spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, aby došlo k posílení interoperability příslušných telekomunikačních sítí.

3.11

EHSV zastává názor, že nárůstem počtu provozovatelů se sice oživila hospodářská soutěž a snížily ceny pro spotřebitele, avšak souběžně také výrazně zredukovaly marže veřejným a soukromým historickým operátorům, a tedy i jejich investiční kapacity. Proto je důležité uvažovat o nové evropské politice v oblasti regulace sítí, která umožní intenzivní a koordinované zapojení všech evropských subjektů v tomto odvětví, aby bylo možné hned po překonání krize dohnat zpoždění v oblasti širokopásmových a vysokorychlostních sítí.

4.1

EHSV lituje, že v tak důležitém bodě se postoje Rady, Parlamentu a Komise tak výrazně rozcházejí.

4.2

Když ještě původní rozpočet na telekomunikační sítě představoval 9 miliard EUR, bylo z hlediska širokopásmového připojení a platforem služeb ve hře hodně. Vzhledem k objemu nového rozpočtu se zdá být rozumné jej zaměřit na financování projektů, které se stanou „stavebními kameny“ budoucích projektů, které byly prozatím z rozpočtových důvodů odloženy.

4.3

Budování digitálního jednotného trhu vyžaduje vzájemné propojení a interoperabilitu vnitrostátních sítí. V tomto novém kontextu zredukovaného rozpočtu musí Komise velmi důsledně uplatňovat výběrová kritéria pro výběr projektů k financování, monitorovat je a průběžně vyhodnocovat.

4.4

EHSV připomíná, že tyto projekty mohou malým a středním podnikům pomoci začlenit se do digitální ekonomiky a návazně vytvářet trvalá pracovní místa. EHSV žádá, aby o využívání těchto fondů byly pravidelně zveřejňovány zprávy.

4.5

EHSV rovněž znovu potvrzuje, že je již naprosto nezbytné zahrnout internetové připojení do univerzální služby.

4.6

Co se týče interinstitucionálních vztahů, EHSV s údivem přerůstajícím v pobouření konstatoval, že Komise v revidovaném znění textu vyškrtla v článku 8 odkaz na EHSV a VR. Během jednání a ve Výboru zástupce Komise vysvětlil, že tak bylo učiněno na žádost Rady.

Kamenem úrazu možná byla formulace „zpráva se předloží“. Výbor nicméně trvá na tom, aby dotyčnou zprávu obdržel.