5.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/61


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Balíček opatření v oblasti investic do inovací

COM(2013) 494 final

COM(2013) 493 final – 2013/0232 (COD)

COM(2013) 495 final – 2013/0240 (NLE)

COM(2013) 496 final – 2013/0241 (NLE)

COM(2013) 497 final – 2013/0242 (COD)

COM(2013) 498 final – 2013/0243 (COD)

COM(2013) 500 final – 2013/0233 (COD)

COM(2013) 501 final – 2013/0234 (NLE)

COM(2013) 503 final – 2013/0237 (NLE)

COM(2013) 505 final – 2013/0244 (NLE)

COM(2013) 506 final – 2013/0245 (NLE)

2014/C 170/10

Zpravodaj: pan PEZZINI

Spoluzpravodajka: paní BATUT

Dne 29. července 2013 2013 se Evropská komise, v souladu s čl. 304 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Partnerství veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020: účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě

COM(2013) 494 final.

Dne 10. září 2013 se Evropský parlament a dne 3. září 2013 Rada, v souladu s článkem 185 a čl. 188 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie v programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu výzkumu prováděného malými a středními podniky

COM(2013) 493 final – 2013/0232 (COD)

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na evropském metrologickém programu pro inovace a výzkum prováděném společně několika členskými státy

COM(2013) 497 final – 2013/0242 (COD)

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na druhém programu Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních prováděném společně několika členskými státy

COM(2013) 498 final – 2013/0243 (COD)

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států

COM(2013) 500 final – 2013/0233 (COD)

Dne 2. září 2013 se Rada, v souladu s článkem 187 a čl. 188 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Rady o společném podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2

COM(2013) 495 final – 2013/0240 (NLE)

návrhu nařízení Rady o společném podniku v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích

COM(2013) 496 final – 2013/0241 (NLE)

návrhu nařízení Rady o společném podniku ECSEL

COM(2013) 501 final – 2013/0234 (NLE)

návrhu nařízení Rady o společném podniku Clean Sky 2

COM(2013) 505 final – 2013/0244 (NLE)

návrhu nařízení Rady o společném podniku pro palivové články a vodík 2

COM(2013) 506 final – 2013/0245 (NLE)

Dne 2. září 2013 se Rada, v souladu s články 187 a 188 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 219/2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), pokud jde o prodloužení existence společného podniku do roku 2024

COM(2013) 503 final – 2013/0237 (NLE).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 13. listopadu 2013.

Na 494. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 10. a 11. prosince 2013 (jednání dne 10. prosince 2013), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 105 hlasy pro, 1 člen se zdržel hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) souhlasí s tím, že partnerství přinášejí četné výhody pro rozvoj inovací a že by jejich potenciál mohl být využíván ještě více.

1.2

EHSV se domnívá, že je třeba definovat deset navrhovaných iniciativ a zajistit jejich synergii s finanční podporou z prostředků programu Horizont 2020, neboť se z hlediska nástrojů, typů a obsahu liší od jiných druhů partnerství.

1.3

EHSV požaduje, aby byl zaručen dlouhodobý finanční výhled pro iniciativy a stabilní regulační rámec, čímž klesne počet vysoce rizikových aspektů, jimiž se vyznačují, a přispěje se k plnění obecných cílů EU v oblasti udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a vzdělávání nových kvalifikovaných odborných profilů.

1.4

EHSV se domnívá, že tyto nástroje jsou důležitými prvky k zaručení většího množství prostředků na investice do výzkumu a inovací, za předpokladu, že budou flexibilní, jednoduché a nebyrokratické, přístupné a transparentní, budou mít pákový efekt na doplňkové financování a bude do nich zapojováno stále více menších podniků, především ve znevýhodněných regionech.

1.5

Podle EHSV musí být cíle měřitelné a zaměřené na inovace a na jejich přeměnu v průmyslové cíle a v nová pracovní místa, musí být součástí společné střednědobé vize v rámci systému vyvážené a transparentní správy věcí veřejných a mít jasné vědeckotechnické a socioekonomické ukazatele výkonnosti.

1.6

EHSV doporučuje, aby se u institucionálních partnerství veřejného a soukromého sektoru věnovala větší pozornost mechanismům bránícím zneužívání informací v obchodním styku, byl více využíván pákový efekt, byl v programech a projektech zaručen větší prostor pro všechny typy malých a středních podniků, včetně sociální ekonomiky, byla prováděna důrazná komunikační politika a ve všech společných podnicích měla aktivní úlohu fóra zainteresovaných stran.

1.7

V souvislosti s partnerstvími v rámci veřejného sektoru se EHSV domnívá, že by rozpočet na výzkum a inovace v Evropě měl přispět k nastolení větší vyváženosti v rozdělování unijních prostředků, že by se měla věnovat větší pozornost vysoce technicky vyspělým malým a středním podnikům a klinickým, lékařským a technologickým inovacím podporujícím příznivé životní podmínky všech občanů, především co se týče aktivního života a pomoci starším osobám.

1.8

EHSV požaduje aktivní komunikační politiku o vývoji 10 zavedených iniciativ a doporučuje pořádat spolu se všemi zainteresovanými stranami organizované občanské společnosti každoroční konference, na nichž budou představeny výroční zprávy o dosažených výsledcích a budoucích strategiích a vícejazyčné praktické příručky pro inteligentní zapojení do různých forem partnerství, která na úrovni EU existují.

1.9

EHSV doporučuje Komisi koncipovat příslušnou proaktivní politiku, a to i prostřednictvím zavedení cen EHSV za úspěchy v oblasti ekonomických a sociálních inovací. Za tím účelem je třeba se opírat o tři hlavní oblasti: zainteresovaný vědecký a podnikatelský sektor, uživatele inovačních tržních výsledků a všechny občany Unie. Budou tak uspokojeny potřeby společnosti, především co se týče zaměstnanosti a odborné přípravy. Výbor navrhuje zavedení evropské ceny za inovace, která by se udělovala za inovující aplikace týkající se průmyslu, ekonomiky či sociální oblasti a která by umožnila výrazně zviditelnit evropskou přidanou hodnotu.

2.   Kontext partnerství

2.1

Program Horizont 2020 stanoví vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, v nichž by výzkum a inovace mohly přispět k

plnění evropských v oblasti konkurenceschopnosti;

řešení společenských výzev;

lepší harmonizaci podpory EU určené na výzkum a inovace;

přilákání větších investic průmyslu do výzkumu a inovací.

2.2

Je třeba podotknout, že existuje několik druhů partnerství pro výzkum a inovace:

institucionální partnerství veřejného a soukromého sektoru podle článku 187 SFEU (společné podniky – jiné nezávislé struktury, bývalý článek 171 Smlouvy o ES): inovativní léčiva, palivové články a vodík, čisté nebe, bioprůmysl, elektronické součásti a systémy, řízení letového provozu;

smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru (memorandum o porozumění), které určí strategické cíle, předběžné rozpočty a poradenské mechanismy: továrny budoucnosti, budovy a energetická účinnost, ekologická vozidla, internet budoucnosti, udržitelný zpracovatelský průmysl, robotika, fotonika, vysoce výkonné počítače;

evropské technologické platformy, které přispívají k vytváření evropských inovačních partnerství, evropských technologických iniciativ, partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci veřejného sektoru, programů ERANET a znalostních a inovačních společenství;

partnerství v rámci veřejného sektoru podle článku 185, pro účast na společných programech členských států a EU. Tato partnerství financují svůj podíl z prostředků programu Horizont 2020: rozvojová spolupráce v oblasti zdravotnictví, metrologie, malé a střední podniky, pomoc k aktivnímu životu;

Evropské inovační partnerství (EIP), zřízené na základě stěžejní iniciativy „Unie inovací“ strategie Evropa 2020: společná platforma pro spolupráci, již vede řídicí skupina pod předsednictvím evropského komisaře nebo evropských komisařů odpovědných za dané oblasti. Existují 3: suroviny; produktivita a udržitelnost zemědělství; aktivní a zdravé stárnutí;

znalostní a inovační společenství, vytvářená v rámci Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), sítě excelence zřizované kolem partnerství tvořených subjekty z různých oblastí: akademického světa, technologií, výzkumu, průmyslu a podnikání. Byla vytvořena 3 znalostní a inovační společenství: pro klima, pro udržitelnou energetiku a pro informační a komunikační společnost. Určené tematické oblasti: výrobní průmysl, potraviny budoucnosti, inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí, suroviny, bezpečné a inteligentní společnosti, městská mobilita;

partnerství pro inteligentní specializaci (RIS3), v rámci regionální politiky EU a strukturálních fordů, zejména regionální strategie pro inovace, v oblasti výzkumu, inovací – včetně sociálních a technologických inovací –, přenosu technologií a rozvoje informačních technologií, v souladu s novými hlavními směry pro soudržnost na období 2014–2020.

2.3

Zkušenosti s institucionálními partnerstvími veřejného a soukromého sektoru, například s orgány EU podle článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, ukázaly, že by měly být doplněny další kategorie, aby byl rozšířen výběr flexibilnějších a přístupnějších nástrojů pro soukromé partnery oproti nástrojům, které jsou určeny institucím EU.

2.4

Partnerství veřejného a soukromého sektoru uzavřená v rámci programu Horizont 2020 lze definovat jako inovativní finanční nástroje, určované a prováděné otevřeným a transparentním způsobem na základě hodnocení provedeného nezávislými odborníky, z něhož vyplyne:

přirozená evropská přidaná hodnota;

dopad na konkurenceschopnost průmyslu a udržitelný růst;

kvalita uvedených socioekonomických cílů, zejména co se týče zaměstnanosti a odborné přípravy;

vyvážený přínos všech partnerů, na základě společné vize;

jasná definice úlohy jednotlivých partnerů;

klíčové výkonnostní ukazatele;

soudržnost se strategickou agendou EU v oblasti výzkumu a inovací;

systém řádného finančního řízení;

schopnost aktivovat pákový efekt pro nové investice;

otevřený a transparentní rámec správy věcí veřejných, do něhož budou zapojeny i menší podniky.

2.5

Společné technologické iniciativy jsou osvědčeným způsobem spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.

2.6

Společné technologické iniciativy vycházejí v prvé řadě z evropských technologických platforem, k nimž EHSV vypracoval stanovisko (1), a zejména z těch, pro něž by stávající obvyklé nástroje na podporu výzkumu a vývoje nebyly dostatečné k tomu, aby bylo možné splnit cíle vytyčené ve strategických agendách.

2.7

EHSV souhlasí s tím, že partnerství přinášejí četné výhody a jejich potenciál by mohl být využíván ještě více. Proto výslovně uvítal „iniciativu Komise vytvářet a podporovat v rámci stěžejní iniciativy Unie inovací evropská inovační partnerství (EIP)“.

2.8

EHSV rovněž zdůraznil, že „inovace mají zásadní význam pro strategii Evropa 2020“ a že „inovace nemusí být nutně výsledkem lineárního sledu [...], nýbrž vznikají složitým postupem [...]“ (2).

2.9

Pokud je míra vzájemné závislosti výzkumu a inovací vysoká, „inovace nesmí být zahrnovány do výzkumu a ani výzkum nemůže být zahrnován do inovací. Tím by došlo ke kulturnímu ochuzení základních evropských hodnot […]“ (3).

2.10

EHSV opakuje, že podporuje propagaci sociálních inovací zejména v rámci unijních programů financování, jako jsou strukturální fondy či program pro sociální změny a inovace, neboť jsou prostředkem k umožnění dodatečné podpory rozvoje finančních kapacit sociálních podniků (4).

2.11

EHSV upozorňoval na význam partnerství pro zvýšení atraktivity Evropy jakožto globálního partnera v oblasti výzkumu a inovací.

2.12

EHSV zdůraznil podporu partnerstvím, jež mají spojit veřejné subjekty v rámci veřejného sektoru a v rámci veřejného a soukromého sektoru (5) na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých států s cílem řešit hlavní společenské výzvy a posílit postavení EU v hospodářské soutěži. Na základě analýzy

modelů partnerství testovaných v rámci sedmého rámcového programu;

Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP);

Evropského výzkumného prostoru (EVP);

politického rámce Unie inovací;

pilotního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (AHA)

bylo možné získat v této oblasti velmi pozitivní poznatky (6).

2.13

EHSV souhlasí s postupem, kterým Komise vypracovala těchto 10 návrhů tvořících balíček opatření v oblasti investic do inovací, tj. na základě výsledků veřejných konzultací, hodnocení dopadu a různých plánů postupu.

2.14

EHSV uspořádal dne 31. října 2013 k balíčku navrhovaných opatření slyšení, jehož se zúčastnila početná skupina zástupců zainteresované občanské společnosti, vedoucí představitelé různých stávajících společných podniků a také Komise.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV s přesvědčením podporuje balíček opatření Komise a má za to, že jak návrhy iniciativ partnerství soukromého a veřejného sektoru podle článku 187 SFEU, tak návrhy iniciativ partnerství v rámci veřejného sektoru podle článku 185 SFEU jsou účinnými nástroji k řešení závažných problémů, jež mají dopad na konkurenceschopnost Evropy a na její udržitelný hospodářský a sociální rozvoj.

3.2

Výbor se domnívá, že je třeba definovat těchto deset iniciativ s finanční podporou z programu Horizont 2020, neboť se z hlediska nástrojů, typů a obsahu liší od jiných druhů partnerství, přestože jsou jejich cíle mnohdy podobné nebo částečně shodné s ostatními, aby se zamezilo duplikacím, překrývání a potenciálním konfliktům a zdůraznila se naopak součinnost a doplňkovost s jinými iniciativami. V žádném případě to členské státy nezbavuje odpovědnosti v oblastech, kterých se tyto partnerské iniciativy dotýkají.

3.3

EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zaručila finanční výhled pro výzkum a inovaci a iniciativy a stabilní zjednodušený regulační rámec a podniky zaručily iniciativy, což umožní omezit počet rizikových aspektů, jimiž se vyznačují. Navíc se domnívá, že finanční podporu je třeba mezi iniciativy rozdělit vyváženějším způsobem a zaměřit se při tom více na domotiku, jejímž cílem je pomáhat k aktivnímu životu, a na program pro technologicky vyspělé malé a střední podniky.

3.4

Pokud jde o nástroje jako takové, jsou důležitými prvky k zaručení většího množství prostředků na investice do výzkumu a inovací, za předpokladu, že budou flexibilní, jednoduché a nebyrokratické, přístupné a transparentní, že budou vyřešeny problémy spojené s vyvážeností a/nebo možným rozporem mezi právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a podpory inovací, ochrany duševního vlastnictví, šíření a volného přístupu k výsledkům a že cílem bude vyšší kvalita koncových služeb poskytovaných občanům–poplatníkům a spotřebitelům.

3.5

EHSV zejména připomíná, že „je třeba i nadále chránit autorství a duševní vlastnictví výzkumných pracovníků a jejich organizací“ a že „především v případě celosvětové symetrie mezi Evropou a mimoevropskými státy by (...) mohl být užitečný otevřený přístup k vhodnému výběru dat, jež byla použita v otevřeně přístupných publikacích“ (7).

3.6

Podle EHSV musí být cíle měřitelné a provázané nejen s průmyslovou strategií odvětví, ale především s řešením problémů týkajících se společnosti a udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje (především co se týče zaměstnanosti), musí být součástí společné střednědobé vize v rámci systému vyvážené a transparentní správy věcí veřejných a mít jasné a explicitní vědeckotechnické a socioekonomické ukazatele výkonnosti.

3.7

EHSV hodnotí pozitivně zkušenosti s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru jako s nástrojem ke kombinování různých financování a souhlasí s radikálně zjednodušenými modely financování nákladů, která umožní zvýšit spolehlivost modelu, omezit riziko nesrovnalostí ve výkazech výdajů předkládaných příjemci, zjednodušit účetnictví projektů, vyloučit fáze, jež není nezbytně nutné kontrolovat, a usnadnit a urychlit proces podávání žádostí.

3.8

EHSV proto považuje za nutné, aby v zájmu zaručení spravedlivých podmínek pro všechny podniky činné na vnitřním trhu bylo financování z programu Horizont 2020 určené partnerstvím veřejného a soukromého sektoru a partnerstvím v rámci veřejného sektoru nastaveno tak, aby respektovalo pravidla pro poskytování státních podpor – a byla tak zaručena účinnost veřejných výdajů a vyloučena narušení trhu -, ale i veškeré etické zásady.

3.9

Zejména je podle EHSV třeba, aby zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru podléhalo pravidlům, jejichž cílem je zajistit zachování skutečně konkurenčního prostředí a zaručit novým subjektům možnost se kdykoli zapojit. Dále je třeba do programů a projektů systematicky zapojovat skupiny konečných adresátů.

3.10

Podle EHSV je třeba uznat důležitost práv duševního vlastnictví. Zejména je třeba stimulovat uzavírání dohod o společném využívání patentů, aby bylo možné sdílet vědecké údaje a zintenzívnit spolupráci a výzkum v oblasti specifických technických odvětví a zamezilo se vzniku problému „patentových houštin“ (8).

3.11

EHSV doporučuje vypracovat „návod k použití“ pro konečné adresáty, jenž by obsahoval početné unijní nástroje pro inovace a různé formy partnerství, společných iniciativ, stěžejních iniciativ, znalostních společenství, platforem a dalších unijních opatření podobných těm, jež byla zavedena v oblasti výzkumu a inovací. Zavedení průřezovosti by navíc posílilo investice (viz nanotechnologie a pomoc starším osobám) a umožnilo by větší zapojení různých typů podniků.

3.12

Z pohledu EHSV je nezbytné, aby byl složitý systém příslušných unijních opatření, synergií a politik – od politiky výzkumu a inovací, regionální politiky, politiky soudržnosti po průmyslovou politiku – uživatelsky vstřícnější a transparentnější, a to zejména pro malé a střední podniky a pro menší organizace a subjekty sociální ekonomiky.

3.13

Stejně tak se domnívá, že celý balíček včetně souvisejících nebo potenciálně souvisejících iniciativ a nástrojů musí být viditelný, obecně známý (i z jazykového hlediska) a transparentní, musí pro něj být vypracována aktivní komunikační politika a připraveny výroční konference se všemi zainteresovanými subjekty občanské společnosti, na nichž budou představeny pravidelné zprávy o dosažených výsledcích a budoucích strategiích.

3.14

Vzhledem k významu přidělených prostředků a k rozmanitosti situací a skutečných potřeb členských států EHSV doporučuje vypracovat takovou komunikační politiku, která by se zaměřovala na čtyři typy adresátů:

vědeckou obec a různé typy a rozměry podniků;

malé a střední podniky a oblast sociální ekonomiky;

konečné adresáty – prostřednictvím strukturovaného dialogu s jejich zástupci v různých odvětvích, do něhož by EHSV mohl být vhodně zapojen;

všechny občany jakožto daňové poplatníky, s cílem informovat je o výsledcích a o potenciálních inovativních aplikacích výzkumu a inovací v EU.

3.15

EHSV se domnívá, že by mohla být zavedena cena EHSV za úspěchy v oblasti ekonomických a sociálních inovací, který by odměňovala výsledky dosažené v rámci 10 navržených partnerství v různých oborech, ve 28 členských státech a se zapojením fór zainteresovaných stran, stanovených ve statutu společných podniků. EHSV žádá Komisi, aby zahájila rozsáhlou informační a vzdělávací kampaň o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV je potěšen, že se projevuje jasná tendence k častějšímu využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti veřejného zdraví a čistého nebe, řízení letového provozu, elektroniky a informatiky, palivových článků a vodíku. Upozorňuje však na nutnost synergií s jinými partnerstvími a iniciativami uzavíranými za jiným účelem a v rámci jiných politik EU.

4.2

V souvislosti s iniciativou v oblasti inovativních léčiv EHSV doporučuje věnovat více prostoru rozvoji léčiv dostupných nejchudším vrstvám obyvatelstva a určených pro dlouhodobé podávání nebo pro vzácná onemocnění. EHSV kromě toho doporučuje, aby mělo prioritu uvádění produktů evropského výzkumu na trh v EU a stanovení pravidel pro určování ceny za gram účinné látky, jež budou brát ohled na problémy, v nichž se nacházejí veřejné rozpočty a systémy sociálního zabezpečení členských států.

4.3

Co se týče iniciativy FCH 2 – palivové články a vodík, má EHSV za to, že je důležité zařadit mezi cíle především vývoj bezuhlíkových technologií výroby vodíku.

4.4

V rámci iniciativy čisté nebe je třeba více vyzdvihnout vliv výsledků (rovněž in itinere) uvedených ukázkových projektů a řízení rizik v zájmu bezpečnosti a životního prostředí v partnerství veřejného a soukromého sektoru pro jednotné nebe.

4.5

Je třeba dohlížet na iniciativu pro rozvoj bioprůmyslu využívajícího biologické a biozemědělské materiály a biomateriály, neboť biotechnologie musí plně respektovat živé organismy, životní prostředí, zemědělsko-potravinářskou udržitelnost a obezřetnostní pravidla. EHSV od této iniciativy očekává konkrétní a viditelné pozitivní výsledky.

4.6

Intenzivnímu – i finančnímu – úsilí vyvíjenému v rámci iniciativy ECSEL věnované digitálním technologiím a nanoelektronice, které se plánovalo již v programu Horizont 2020, musí odpovídat konkrétní výhody i pro přispívajícího občana z hlediska lepšího, uživatelsky přívětivého a bezplatného přístupu k těmto technologiím (9).

4.7

EHSV s přesvědčením podporuje i čtyři iniciativy partnerství v rámci veřejného sektoru, nicméně upozorňuje na význam dvou z nich, které požaduje posílit i co do zdrojů na ně vyčleněných. Jedná se o:

iniciativu Eurostar: přinesla pozitivní výsledky v oblasti podpory přístupu malých a středních podniků k výzkumu, technologickému vývoji a inovacím v rámci evropského výzkumného prostoru (EVP);

evropský program pro asistované žití v domácím prostředí (AAL): splňuje významné nároky na zajištění zdravého rozvoje jednotlivce a evropské společnosti jako celku.

4.8

Především v souvislosti s programem AAL doporučuje EHSV zohlednit různou situaci v členských státech, a to i co se týče potenciálního prohloubení těchto problémů vzhledem k demografickému vývoji do roku 2024 a dále. Výše financování EU by se oproti výši uvedené v sedmém rámcovém programu měla podstatným způsobem zvýšit a mělo by se přihlédnout k budoucím názorům různých organizací zastupujících občanskou společnost zřízením výboru ad hoc.

4.9

V zájmu rychlejšího rozvoje a větší možnosti tvorby pracovních míst a kvalifikovanějších odborných profilů EHSV doporučuje rozvíjet tato institucionální partnerství v úzké součinnosti a koordinaci s jinými podobnými iniciativami, které se provádějí v rámci stěžejních iniciativ průmyslové politiky a inteligentní specializace, v rámci politiky soudržnosti a regionálních inovačních strategií.

4.10

Co se týče účasti na metrologickém programu (10), odkazuje EHSV na své předmětné stanovisko a doporučuje navýšit i finanční podporu určenou na účast menších podniků a skupin účastníků. V souvislosti s programem Partnerství evropských a rozvojových zemí naopak odkazuje na stanovisko k tématu Strategie EU-Afrika (11) a konkrétně doporučuje, aby nebyly opomíjeny příznaky nemocí, jež se vrací do Evropy a jež jsou předmětem výzkumu, a aby se dohlíželo na plné respektování protokolů etických zásad.

V Bruselu dne 10. prosince 2013

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 121.

(3)  Viz poznámka pod čarou č. 2.

(4)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 17.

(5)  Příklady partnerství v rámci veřejného sektoru: ERA-NET a ERA-NET Plus, iniciativy podle článku 185 a společné plánování. K partnerstvím veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a inovacích patří například společné technologické iniciativy a internet budoucnosti.

(6)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 39.

(7)  Úř. věst. C 76, 14.3.2013, s. 48.

(8)  Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 28.

(9)  Viz stanovisko CESE 4345/2013 ze dne 24. října 2013.

(10)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 69.

(11)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 148.