6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/79

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) tento návrh směrnice vítá, neboť je pokusem o standardizaci údajů na elektronické faktuře, a podporuje stanovení vzorových údajů Evropským výborem pro normalizaci (CEN).

1.2

Na roztříštěném trhu, na němž byla opatření vedoucí ke všeobecnému využívání elektronických faktur přijímána individuálně, za použití odlišných kritérií, jež neumožňují výměnu elektronických faktur na přeshraničním trhu, je vytvoření evropské normy základním nástrojem rozvoje jednotného trhu a významným krokem k odstranění existujících překážek pro účast na trhu.

1.3

V prosince 2010 předložila Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů sdělení pod názvem Využívání výhod elektronické fakturace v Evropě (1), k němuž měl EHSV možnost se vyjádřit (2).

1.4

Z doporučení skupiny odborníků na elektronickou fakturaci, kterou zřídila Komise a jejímž úkolem bylo provést analýzu překážek pro rychlejší zavedení elektronické fakturace v Evropské unii, vyplývala potřeba „dosáhnout toho, že všichni aktéři v soukromém i veřejném sektoru přijmou společnou normu pro obsah faktury a společný model údajů na faktuře, totiž formát meziodvětvové faktury UN/CEFACT Cross-Industry Invoice (CII) v.2“. Je třeba zdůraznit, že většina dotázaných v provedené veřejné konzultaci s tímto i s dalšími doporučeními obsaženými ve zprávě souhlasila. Návrh směrnice, jenž je předmětem tohoto stanoviska, obsahuje tento údaj i další specifikace (CWA 16356 a CWA 16562 a finanční fakturu vypracovanou na základě metodiky normy ISO 20022), jejichž zahrnutí je výsledkem vytrvalé práce odborníků, EHSV vítá.

1.5

Přesto EHSV musí vyjádřit své překvapení a nesouhlas, pokud jde o skutečnost, že v něm není zmínky o lhůtě, kterou bude mít CEN pro předložení návrhu evropské normy pro sémantický datový model základní elektronické faktury. Stanovení termínu je dáno článkem 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 Evropského parlamentu a Rady a návrh směrnice, který je předmětem tohoto stanoviska, tento aspekt naprosto opomíjí, což je v rozporu s významem a naléhavostí zavedení normy.

1.6

Co se týče lhůt, je EHSV dále znepokojen skutečností, že návrh směrnice stanoví lhůtu pro provedení do vnitrostátního práva na 48 měsíců. Tato lhůta je příliš dlouhá, je v rozporu s cílem přechodu na elektronické zadávání veřejných zakázek do roku 2016, není v souladu s realitou a současnými technologickými pokroky a dokonce ani s požadavky hospodářských subjektů a předznamenává prohloubení propasti zející mezi různými členskými-státy v EU, jež je v této oblasti dvourychlostní. Může dokonce znamenat zvýšení překážek pro přístup na trhy do té doby, než směrnici v plné míře přijmou všechny členské státy. V oblasti elektronické fakturace bylo dosaženo značných pokroků, dokonce i v zemích procházejících vážnou hospodářsko-finanční krizí, jako je Itálie nebo Portugalsko, čímž se prokázalo, že je možné uskutečnit tento projekt v kratší lhůtě. Zkrácení lhůt je možné a žádoucí.

1.7

Jak již EHSV uváděl dříve (3), standardizace a interoperabilita systémů mají zásadní význam pro úspěch projektu elektronické fakturace a pro rozvoj vnitřního trhu, jehož má být díky ní dosaženo, a proto nabývá na naléhavosti potřeba řešit stávající roztříštěnost trhu. Rovněž lhůta v délce deseti let, jež byla stanovena pro analýzu výsledků plynoucích z používání směrnice o vnitřním trhu a o zavedení elektronické fakturace, se jeví jako nepřiměřená či dokonce neslučitelná s rychlostí technologického vývoje na trhu, kde neustále dochází k zastarávání.

1.8

Návrh směrnice, jenž je předmětem tohoto stanoviska, chce pouze zajistit, „aby veřejní zadavatelé a zadavatelé neodmítali přijímání elektronických faktur odpovídajících evropské normě“ stanovené CEN. EHSV se zamýšlí nad tím, zda by veškeré úsilí, jež bylo vyvinuto, včetně značných investic z hlediska lidských i finančních zdrojů, neospravedlnilo širší cíl skutečného sjednocení postupů a všeobecného přijetí nalezeného modelu elektronické fakturace všemi soukromými i veřejnými zúčastněnými stranami, což by byl cíl odpovídající ambicím vytvoření jednotného trhu a dosažení „bezpapírové veřejné správy“.

1.9

EHSV je nakloněn tomu, aby se používání elektronické faktury obecně rozšířilo. Nicméně její potenciál lze využít pouze za předpokladu, že systémy budou interoperabilní, což umožní výměnu dokumentů. Trh s veřejnými zakázkami musí jít příkladem v oblasti osvědčených postupů, vzhledem k tomu, že je od něj vyžadován vyšší stupeň transparentnosti a kázně než od jiných trhů, a rozšiřovat je na ostatní trhy. Zavedení elektronické fakturace při veřejných zakázkách a procesu zadávání veřejných zakázek „od začátku do konce“ je naléhavé a žádoucí. V této souvislosti EHSV opakuje, že podporuje a přeje si urychlenou konkretizaci elektronického zadávání veřejných zakázek „od začátku do konce“, jak již měl možnost se vyjádřit ve stanovisku k této věci (4).

1.10

Základní pravidla pro elektronické faktury již byly prostudovány, zejména v rámci projektu PEPPOL – Pan-European Public Procurement Online (5) (celoevropské elektronické zadávání veřejných zakázek on-line) – financovaném Komisí, která v listopadu 2012 zveřejnila jeho závěrečnou zprávu. Projekt PEPPOL již na základě činnosti vyvíjené v rámci útvaru CEN BII (Business Interoperability Interfaces for Public Procurement in Europe – Rozhraní pro interoperabilitu podniků při zadávání veřejných zakázek v Evropě) definoval různé specifikace interoperability (Business Interoperability Specifications – BIS), zejména pokud jde o elektronickou fakturu, tedy model, o němž panuje široký konsensus mezi členy konsorcia. EHSV vyzývá, aby byla využívána práce, která již byla odvedena a která přesahuje rámec definování údajů, jež musí obsahovat faktura. Zdá se navíc, že si to přejí také účastníci konsorcia. Předejde se tak riziku duplikace úsilí a plýtvání zdroji na nové studie nebo dokonce duplikace investic ze strany členských států a hospodářských subjektů, které zjišťují, že jejich řešení připravená na základě dosažených výsledků, zastarávají, nebo se toto riziko alespoň minimalizuje.

1.11

S ohledem na to, že evropský trh je složen zejména z malých a středních podniků (MSP), doporučuje EHSV, aby byly chráněny jejich zájmy a bylo přijato dostupné a snadno šiřitelné řešení, ať už z hlediska nákladů, či využívaných technologií, a fakticky se tak přispělo k odstranění existujících překážek pro účast dalších MSP na trhu. Pouze tímto způsobem se může zamýšlený kaskádový efekt opravdu uskutečnit a tato iniciativa se bude moci stát důležitým rámcem pro vysoké úspory finančních i lidských zdrojů v boji proti daňovým podvodům a únikům a za zkracování platebních lhůt.

1.12

EHSV rovněž doporučuje, jak už měl možnost učinit dříve (6), aby se bral ohled na potřeby a zájmy spotřebitelů, neboť pouze osoby se znalostí informačních technologií jsou schopny využít skutečných výhod elektronického zadávání zakázek, a připomíná, že je třeba v rozsáhlé míře šířit vzdělání v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT).

1.13

Co se týče spotřebitelů, EHSV opakuje, že je nutné dbát o zájmy osob se zdravotním postižením, přičemž je třeba zajistit, aby měly dokumenty takovou podobu, aby k nim měli přístup všichni, v souladu s pravidly zákazu diskriminace na základě zdravotního postižení zakotveným v článku 21 Listiny základních práv a svobod Evropské unie a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením ratifikované Evropskou unií.

2.1

Záměrem návrhu směrnice, jenž je předmětem tohoto stanoviska, je vyplnit mezeru v legislativě nezbytné pro dosažení cíle „bezpapírové“ veřejné správy, jež je jednou z priorit Digitální agendy, stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020.

2.2

Návrh má podobu směrnice, jež je podle Komise vhodnou a přiměřenou formou pro dosažení kýženého cíle, neboť členské- státy vede k naplnění cíle a zároveň jim ponechává svobodu volby, pokud jde o způsob, jak to učinit.

2.3

Modernizace veřejné správy byla označena za jednu z pěti priorit ročních analýz růstu na rok 2012 a 2013, které vypracovala Komise. Reforma režimu zadávání veřejných zakázek, digitalizace veřejné správy, snížení administrativní zátěže a zvýšení transparentnosti jsou faktory růstu, které do veřejné správy přinášejí modernizaci a efektivitu a jejichž odhadovaný environmentální a hospodářský užitek lze vyčíslit na 2,3 miliard eur.

2.4

Přestože existují různé metody elektronické fakturace, jakož i různé platformy elektronického zadávání veřejných zakázek, jejich využívání se zatím v členských státech nerozšířilo – elektronická fakturace činí pouze 4 – 15 % z celkových vystavených či přijatých faktur. Potvrzuje se tak, že vnitřní elektronický trh nefunguje.

2.5

Navíc jak formáty používané pro elektronickou fakturaci, tak platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek se od sebe liší, často mohou být až nekompatibilní, kvůli čemuž musí hospodářské subjekty splňovat nové požadavky na fakturaci v různých členských státech, v nichž usilují o účast ve výběrovém řízení v rámci veřejné zakázky, přičemž mají v souvislosti s těmito změnami vysoké náklady. Jedná se o překážku pro vnitřní trh, která může některé hospodářské subjekty odradit od účasti na výběrových řízeních.

2.6

Vytvoření evropské normy pro elektronickou fakturaci a s ní související interoperabilita fakturačních systémů, jakož i sjednocení postupů elektronické fakturace ve všech fázích jsou důležitá opatření na cestě k odstranění stávajících překážek konkurenceschopnosti.

2.7

V hodnotící zprávě za rok 2010 ohledně akčního plánu pro elektronické zadávání veřejných zakázek z roku 2004 (7), který doplňuje zelenou knihu týkající se posílení využívání elektronického zadávání veřejných zakázek v EU (8), se Komisi doporučuje usilovat o minimalizaci rizik decentralizovaného a roztříštěného přístupu a pozornost je věnována některým aspektům, jimiž je nutné se zabývat:

3.1

Záměrem směrnice je stanovit evropskou normu pro sémantický datový model (9) základní elektronické faktury (10), tak aby byla technologicky neutrální a zaručovala ochranu osobních údajů v souladu se směrnicí 95/46/ES.

3.2

Bude zapotřebí, aby model prozkoumal příslušný evropský normalizační orgán, tedy Evropský výbor pro normalizaci (CEN).

3.3

V návrhu směrnice není stanovena lhůta ani pro žádost ze strany Komise adresovanou normalizačnímu orgánu ani pro předložení návrhů ze strany tohoto orgánu, přičemž tyto lhůty jsou důležité a žádoucí.

3.4

Od členských států se požaduje, aby zajistily akceptaci elektronických faktur jak ze strany zadavatelů, tak ze strany subjektů, jimž je zakázka zadána, pokud jsou v souladu se stanovenou evropskou normou.

3.5

Od členských států se vyžaduje provedení směrnice do vnitrostátního práva v maximální lhůtě 48 měsíců; za tímto účelem bude zveřejněna nezbytná vnitrostátní legislativa a potřebné předpisy.

3.6

Stanoví se datum 30. června 2023, kdy má být předložena analytická zpráva o účincích směrnice na vnitřní trh a přijetí elektronické fakturace ve veřejných zakázkách v rámci Evropského parlamentu a Rady. Této doprovodné studii je přikládán zásadní význam, přičemž musí být vypracovány nástroje pro monitorování, jež umožní měřit dopad přijetí daného opatření, a to jak z hlediska nákladů vynaložených na jeho provedení, tak z hlediska úspor, které přinese jeho využívání.

4.1

Některé členské státy již zavedly nebo zavedou systém elektronické fakturace s povinným vydáváním faktur prostřednictvím informačních fakturačních systémů. Například v případě Portugalska je vydávání faktur prostřednictvím informačních fakturačních systémů řádně certifikovaných daňovým orgánem povinné pro všechny hospodářské subjekty s výjimkou těch, jejichž obrat nedosahuje 150 000 eur nebo které vydají méně než 1 000 faktur za rok.

Elektronické zadávání veřejných zakázek je v této zemi povinné od roku 2009. Také ve Švédsku, Dánsku a Finsku je elektronická fakturace při některých postupech v rámci zadávání veřejných zakázek povinná. V Rakousku a Itálii je elektronická fakturace ve fázi zavádění s tím, že v Itálii bude od roku 2014 povinná.

4.2

Průzkum provedený Portugalským sdružením veřejných trhů (Associação Portuguesa dos Mercado Públicos) pro Institut pro stavebnictví a nemovitosti (INCI – Instituto da Construção e do Imobiliário), zveřejněný v lednu 2011, předkládá několik návrhů, jak zlepšit proces zadávání veřejných zakázek; jeho analýza by se v souvislosti s přípravou evropského modelu zadávání veřejných zakázek a modelu elektronické fakturace neměla podceňovat. Studie hovoří o významu sjednocení fungování platforem a větší interoperability mezi platformami a ostatními službami a rovněž o zjednodušení mechanismů a požadavků týkajících se elektronických podpisů.

4.3

Za výhody elektronické fakturace u veřejných zakázek pro stranu, jíž je zakázka zadána, lze označit:

4.4

Za výhody elektronické fakturace u veřejných zakázek pro zadavatele lze označit:

4.5

A pokud jde o nevýhody, lze uvést: