12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/65

1.1

Právním základem legislativního návrhu, který předložila Evropská komise, je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (1). Smyslem, k němuž má tento normativní návrh směřovat, je tedy sblížení ustanovení právních předpisů ohledně tabákových výrobků, s cílem dbát na správné fungování vnitřního trhu. V odstavci 3.9.1 důvodové zprávy k návrhu směrnice se upřesňuje, že v případě směrnice 2001/37/ES (2) volbu tohoto právního základu stvrdil Soudní dvůr Evropské unie, a že je tedy týž základ přiměřený i pro tento návrh, jenž usiluje o vysokou úroveň ochrany zdraví občanů před riziky souvisejícími s tabákem.

1.2

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) v zásadě vítá tento právní základ vzhledem k cílům návrhu, které EHSV plně sdílí a jež se zaměřují především na prevenci kouření, zejména mladých lidí. Nicméně EHSV upozorňuje, že při některých příležitostech, například ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, byly vyjádřeny ohledně tohoto právního základu pochybnosti zejména z toho důvodu, že sledovaného cíle mohou dostatečně dosáhnout členské státy.

1.3

EHSV naprosto souhlasí s Evropskou komisí, že právo na zdraví musí převážit nad jakýmikoli finančními úvahami. V této oblasti stojí EHSV také pevně za názorem, že je třeba přijít s plány a veřejnými kampaněmi zaměřenými na výchovu a osvětu v souvislosti se závažnými dopady kouření na zdraví. Přetrvávají však pochybnosti, zda navrhovaná opatření napomohou postupnému odklonu od kuřáctví. EHSV proto doporučuje, aby bylo toto zkoumané opatření doplněno o jednoznačné zdůraznění toho, že je důležité, aby informační a poradenské strategie v zařízeních pro základní a střední školy byly vytvářeny na evropské úrovni, a každé dítě či dospívající tak mohli být přesně, uceleně a pravidelně informováni o faktech o tabáku a jeho škodlivých následcích a také o karcinogenních účincích expozice tabákovému kouři v prostředí (3).

1.4

Výbor uznává, že v celé EU bude ohrožen značný počet pracovních míst ve všech odvětvích hodnotového řetězce od zemědělství přes výrobu, balicí a obalový průmysl až po maloobchod s tabákem a souvisejícími výrobky. EHSV žádá, aby se věnovala nezbytná pozornost předcházení těmto rizikům na trhu práce, a důrazně doporučuje, aby se využily všechny dostupné formy přechodných a restrukturalizačních opatření, zejména systémy odborné přípravy pro pracovníky a vědecká, technická a inovační podpora zemědělských a dalších podniků vyrábějících nové typy produktů, a to s cílem zachovat pracovní místa. Je třeba poukázat na to, že pěstování tabáku zvyšuje zaměstnanost ve venkovských oblastech. V členských státech, na něž má tato případná restrukturalizace největší dopad, by se měl účinně využívat Fond soudržnosti, strukturální fondy, fondy regionálního rozvoje a fondy pro výzkum a inovace, obzvláště za současné hospodářské krize.

1.5

Hrozí, že daňové příjmy poklesnou nejen v důsledku vyššího nelegálního obchodování, ale též kvůli propadu prodeje i cen. V současné době se na daních z tabáku vybere v Evropské unii téměř 100 miliard eur.

1.6

Dojde k silnému nárůstu nelegálního obchodování (pašování a falšování) prostřednictvím zločineckých sítí, což způsobí pokles legálního prodeje tabáku a daňových příjmů z tabáku a tabákových výrobků, ohrozí bezpečnost spotřebitelů z důvodu nedostatku hygienických kontrol a kontrol kvality a usnadní přístup k tabáku nezletilým. Každý rok v Evropské unii unikne na daních v důsledku nelegálního obchodu 10 miliard eur (4) (údaje OLAF), takže dnes dosahuje v EU prodej pašovaného tabáku 10 % (5). EHSV může jen uvítat, že v rámci Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku byl nedávno podepsán protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, v němž se požaduje, aby zúčastněné strany přijaly účinná opatření na vyloučení nezákonné produkce tabáku a nezákonného obchodu s ním (6).

1.7

Současný návrh výrazně změní podmínky pro vstup na trh, hospodářskou soutěž a pro nezbytné fungování volného obchodování s legálním, i když výjimečně regulovaným produktem. EHSV uznává obavy, které byly vyjádřeny v této souvislosti v některých posouzeních dopadu na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Nicméně EHSV také žádá, aby se uvážily očekávané výhody jak ve formě snížených nákladů na zdravotní péči, tak lepšího veřejného zdraví, přičemž je třeba mít na paměti, že evropští občané mají v souladu s článkem 35 Listiny základních práv právo na vysoký stupeň ochrany jejich zdraví ze strany Evropské unie.

1.8

Postoupení širokých pravomocí Komisi za účelem dalšího rozvoje klíčových aspektů směrnice formou aktů v přenesené pravomoci bude znamenat oslabení svrchovaných pravomocí členských států a naruší zásadu subsidiarity. EHSV nemůže akceptovat akty v přenesené pravomoci, které neodpovídají explicitně formulovanému ustanovení odstavce 290 SFEU. Kromě toho osm vnitrostátních parlamentů (dohled nad dodržováním zásady subsidiarity) se 14krát vyslovilo proti návrhu Komise z důvodu nerespektování zásady subsidiarity (7).

1.9

EHSV podporuje koncepci zaměřenou na omezení rizika, a proto žádá Komisi o jasnou definici „méně rizikových výrobků“ a přiměřený právní rámec pro tyto výrobky, který by vědecky nezpochybnitelným způsobem doložil nižší riziko ve srovnání s tradičními cigaretami. Zvláště u výrobků, které obsahují tabák (a ne syntetický nikotin), a podléhají tedy směrnici.

2.1

EHSV s plně uvědomuje rizika, jež pro veřejné zdraví představuje tabák. Jak se uvádí v prvním odstavci důvodové zprávy k návrhu směrnice, tabák je nejsilnější příčinou předčasné smrti v EU, jeho vinou zemře každý rok 700 000 lidí. V tomto směru návrh zdůrazňuje chvályhodné a široce sdílené cíle, jako jsou prevence kouření, zejména mladých, neboť je třeba mít na paměti, že 70 % kuřáků začíná s kouřením před dovršením 18 let a 94 % před dovršením 25 let, což posiluje nutnost přijmout opatření v oblasti dětí a mládeže (8).

2.2

V těchto souvislostech EHSV chápe, že revize směrnice je naprosto nezbytná, a proto je třeba k ní přistoupit bez odkladu. Koneckonců má několikaleté zpoždění, přestože Listina základních práv Evropské unie stanovuje, že při vymezování a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Je jasné, že právo na zdraví musí převážit nad jakýmikoli finančními úvahami. Dále je třeba mít na paměti, že v zemích, které již právní předpisy zaměřené na silné omezení tabáku přijaly, nedošlo k nijak výrazné změně v jeho rozšíření. Podle nedávno uveřejněné zprávy Evropské komise o nekuřáckém prostředí například ve Španělsku v posledních třech letech spotřeba tabáku poklesla navzdory přijatým přísným zákonům sotva o dvě procenta (9). V tomto směru stojí EHSV pevně za názorem, že kromě zvažovaných opatření je třeba přijít s plány a veřejnými kampaněmi zaměřenými na výchovu a osvětu ohledně závažných dopadů kouření na zdraví. Ty posílí dlouhodobou účinnost navrhovaných opatření, pokud jde o veřejné zdraví, neboť přetrvávají pochyby, zda tato opatření napomohou postupnému a nezbytnému odklonu od kuřáctví.

2.3

Nicméně koncept návrhu revize směrnice o tabákových výrobcích 2001/37/ES, který Evropská komise předložila dne 19. prosince 2012, může mít v případě, že nebudou zavedena žádná doprovodná opatření, závažné dopady na zaměstnanost, ekonomiku a daňové příjmy Evropské unie, což je v rozporu s ostatními základními cíli Unie, jako jsou plná zaměstnanost a hospodářský růst (čl. 3 SEU). V Evropské unii zaměstnává odvětví tabákových výrobků téměř 1,5 milionu osob. Asi 400 000 z nich jsou zemědělci, kteří se věnují pěstování tabáku, a 956 000 pracovních míst závisí na maloobchodním prodeji tabáku (10). Na druhé straně, každým rokem se díky daním na tabákové výrobky vybere téměř 100 miliard eur, jde o velmi významné vývozní odvětví, které si jako jedno z mála nadále zachovává pozitivní bilanci jak na evropské úrovni, tak na úrovni mnoha členských států. V roce 2010 dosáhl vývoz tabákových výrobků z Evropské unie přibližně 55 000 tun. Největší objem pocházel z Bulharska (13 200), Řecka (11 200) a Francie (8 000). Kromě toho tabák představuje zemědělský produkt, který poskytuje 400 000 pracovních míst v Unii, především v ekonomicky slabších regionech, které nemají alternativu. Statistické údaje UNITAB a COPA ukazují, že 96 % zemědělských podniků, které se věnují tabáku, jsou rodinné firmy o průměrné pěstební ploše v rozmezí 0,5 až 3 hektary (11).

3.1

Návrh směrnice o tabákových výrobcích, který předložila Evropská komise, se soustředí na šest oblastí činnosti:

Tři z těchto šesti oblastí by měly obrovský dopad na zaměstnanost a daňové příjmy členských států Evropské unie. V případě označování, balení a složek návrh nařizuje rozměrově neúměrně větší zdravotní varování oproti těm stávajícím, omezuje formát, chuť a obsah tabákových výrobků. Například na všech krabičkách by musela být zdravotní varování s obrázkem a textem, které by zabíraly 75 % obalu, k čemuž se přidávají nové informativní texty po stranách (50 % každé strany), to vše navíc k daňovému kolku, který je v některých členských státech povinný, oznámení o zákazu prodeje nezletilým a prostoru vyhrazenému pro nová opatření, jež by zaručovala sledování a sledovatelnost tabákových výrobků. To de facto znamená extrémní zmenšení prostoru, který je k dispozici pro sdělení právoplatně registrovaných obchodních značek. Naproti tomu budou mít krabičky minimální rozměry výšky a šířky, což bude znamenat, že některé modely krabiček zaniknou. To je případ vzoru „casket“, který je v některých zemích, jako je Řecko, spotřebiteli velmi využívaný. Taktéž by zmizel vzor nejpoužívanější krabičky v Portugalsku. Na druhou stranu, tato změna v balení, která se nezakládá na vědeckých důkazech, může ohrozit pracovní místa v odvětví balicího a obalového průmyslu, které je významné v mnoha evropských zemích, například v Německu, Polsku, Francii, Spojeném království či v Rakousku. Je třeba poukázat na to, že minimální požadavky na výšku a šířku balení tabákových výrobků nebyly součástí veřejné konzultace ani zprávy o dopadu. Dále se zakazuje prodej cigaret obsahujících charakteristické příchutě a vytváří se nová definice „doutníčku“, jež odporuje daňovým předpisům, které v Unii platí jen o něco déle než rok (12).

3.2

V důsledku toho – spolu se skutečností, že všechny krabičky by měly stejný formát i chuť – by jediným odlišujícím kritériem mezi značkami byla cena, takže by došlo k ochuzení hodnotového řetězce celého odvětví. Pokud se cena stane jediným konkurenčním prvkem, dojde k poklesu cen, což bude na jedné straně znamenat pokles příjmů účastníků tohoto odvětví a nižší příjmy států, na druhé straně úbytek pracovních míst v odvětví.

3.3

Toto jediné možné rozlišení na základě ceny například způsobí, že kvalitní tabák, který se pěstuje v Evropské unii, přestane být atraktivní pro společnosti s továrnami na území Unie, neboť kritérium jakosti přestane být kritériem při nákupu tabákových listů. To bude znamenat, na rozdíl od tvrzení Komise v hodnocení dopadu, závažné ohrožení pracovních míst, jež závisejí na této plodině. V současné době představuje sklizeň tabákových listů v Evropské unii 250 000 tun tabáku ročně, přičemž největšími producenty jsou Itálie (89 000 tun), Bulharsko (41 056 tun), Španělsko (38 400 tun) a Řecko (24 240 tun). Tento článek řetězce dává práci 400 000 osob; v čele je Bulharsko se 110 000 osobami, které se věnují pěstování tabáku, následuje Polsko se 75 100 a Itálie s 59 000 lidmi (13).

3.4

Dalším důsledkem standardizace formátů i chuti by mohl být také nárůst pašování tabáku. Pokud budou všechny výrobky téměř stejné, bude to ku prospěchu mafií, které budou moci velmi snadno vyrábět své padělané výrobky v původních formátech a chutích, na které jsou spotřebitelé zvyklí, aby uspokojili tuto poptávku neregulovanou činností, aniž by věnovali jediné euro ministerstvům financí členských států. Kromě toho budou tyto výrobky postrádat jakoukoli kontrolu jakosti, takže bezpečnost spotřebitelů bude vážně ohrožena.

3.5

Podle posledních údajů, jež jsou k dispozici, unikne v Evropské unii v důsledku nelegálního obchodu 10 miliard eur na zdanění tabákových výrobků. V současné době představuje prodej pašovaného tabáku v EU 10 % z celkového objemu (14). Z toho důvodu EHSV může jen přivítat podepsání protokolu o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v Rámcové úmluvě o kontrole tabáku WHO dne 12. listopadu 2012. Tento protokol, jejž vyjednala Evropská komise z pověření Unie a jejích členských států, vyzývá zúčastněné strany, aby přijaly účinná opatření na vyloučení nezákonné produkce tabáku a nezákonného obchodu s ním (15).

3.6

Kromě daňových ztrát povede rozvoj nelegálního obchodování k poklesu prodeje tabáku, což se dotkne celého hodnotového řetězce, avšak může to mít zvláštní dopad na zařízení, jež provozují maloobchodní prodej tabáku. V Evropské unii přímo či nepřímo závisí na maloobchodním prodeji tabáku téměř milion pracovních míst, a to jak skrze samoobslužné prodejny, kiosky či specializovaná zařízení, tak – podobně jako ve Francii, Itálii, Španělsku a odnedávna i v Maďarsku – v podobě regulovaných sítí prodejen a kolků kontrolovaných dotyčnými státy. Jen v Řecku závisí na maloobchodním prodeji tabáku 40 000 pracovních míst (16).

3.7

EHSV vnímá ohrožení pracovních míst, jemuž mohou být vystavena všechna odvětví hodnotového řetězce výroby, balení a maloobchodního prodeje tabáku a souvisejících výrobků i zemědělské oblasti, kde se dosud nevyvinula žádná alternativní řešení a není již k dispozici podpora ze strany SZP. Je třeba poznamenat, že pěstování tabáku přispívá k zaměstnanosti na venkově. EHSV vyzývá, aby se věnovala odpovídající pozornost minimalizaci těchto rizik pro trh práce a důrazně doporučuje, aby se využily všechny dostupné formy přechodných a restrukturalizačních opatření, zejména programy odborné přípravy pracovníků a vědecká, technická a inovační podpora podniků a zemědělských provozů vyrábějících nové typy produktů, a to s cílem zachovat pracovní místa. V členských státech, kterých se nejvíce dotýká potenciální restrukturalizace, je třeba efektivně využívat Fond soudržnosti, strukturální fondy, regionální fondy a fondy pro výzkum a inovace, zejména v současném kontextu hospodářské krize.

3.8

Celkově vzato EHSV vnímá, že návrh směrnice může obsahovat podstatná rizika. EHSV nicméně žádá, aby byla vzata v úvahu očekávaná zlepšení, tedy snížení výdajů na zdravotní péči i zlepšení úrovně zdravotního stavu, neboť evropští občané mají právo očekávat od Evropské unie zvýšený stupeň ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 35 Listiny základních práv.

3.9

Naproti tomu návrh směrnice obsahuje šestnáct aktů v přenesené pravomoci, které Evropské komisi udělují regulační pravomoc a pravomoc rozhodnout o šestnácti klíčových prvcích směrnice, což je záležitost, kterou explicitně vylučuje článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (17). Radě, Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům se tak nenechává téměř žádný prostor k působnosti při regulaci základních aspektů směrnice.

4.1

Opatření obsažená v návrhu směrnice jsou velmi omezující a zakládají se na kritériích zaměřených na snížení přitažlivosti tabáku, aby se splnily cíle související se zdravím, jež se snaží sledovat. EHSV upozorňuje, že je nutné provádět plány a vzdělávací kampaně speciálně zaměřené na mládež v Evropě. V tomto smyslu je třeba uvést, že sama Evropská komise, jak se může zdát, očekává velmi málo ambiciózní ozdravný účinek (2 %) svých opatření. Tato progresivnost však zabrání závažným, a tedy nepřiměřeným hospodářským škodám.

4.1.1

Zavedení zdravotních varování na 75 % obou stran balení a nových informativních textů na 50 % plochy po stranách (článek 9) se nezakládá na nezpochybnitelných vědeckých důkazech. Ačkoli Hammondova studie (18) ukazovala účinnost těchto varování, jiné studie, jako ty, které provedla Maastrichtská univerzita (19) či US FDA (20), dokazují opak, tedy to, že grafická zdravotní varování nejsou ve vztahu ke snížení počtu kuřáků účinná. V tomto ohledu podle Eurobarometru Evropské komise (21) devět z deseti kuřáků uznává, že velkoplošná varování je nepodněcují k tomu, aby přestali kouřit, a sedm z deseti se domnívá, že tento typ opatření nepřispívá ke snížení spotřeby u mladistvých. Nedávný rozsudek Federálního odvolacího soudu Spojených států rovněž dospěl k závěru, že pro účinek těchto velkoplošných grafických zdravotních varování není dostatek důkazů. Poukazuje na to, že neexistuje „žádný důkaz, který by potvrdil, že zmíněná varování přímo způsobila výrazný pokles v údajích věnovaných kouření v některé ze zemí, jež je v současné době vyžadují,“ a rovněž dodal, že „průkaznost provedených zkoušek je velmi slabá“ (22).

4.2

Toto nepřiměřené zvětšení rozměrů zdravotních varování s sebou dále ponese:

4.3

Totéž se týká omezení složek, jehož cílem je odstranit charakteristické chuti a vůně (článek 6), které se nezakládá na vědeckých důkazech, jakými by mohlo být snížení toxicity uvedených složek nebo závislosti na nich, ale naopak vychází z tak subjektivního kritéria, jakým je snížení přitažlivosti tabáku, a na subjektivních stereotypech o typu tabáku, který kouří jednotlivé věkové segmenty nezávisle na pohlaví. Tatáž subjektivita se ukazuje v souvislosti s nahodilým zákazem určitých forem, jako jsou tenké cigarety (což nebylo součástí veřejné konzultace ani není obsaženo ve zprávě o dopadu), krátké cigarety či celá kategorie cigaret s mentolovou příchutí, při stanovení minimální váhy balíčků řezaného tabáku, standardizaci velikosti plechovek na řezaný tabák, či když byla vymyšlena dokonce nová kategorie „doutníčků“ v rozporu se směrnicí 2011/64/ES (24), platné od 1. ledna 2011. Zákaz tenkých či mentolových cigaret, které se těší silné spotřebě v různých evropských zemích, by způsobil, že spotřebitelé by k nim neměli přístup a museli by se uchýlit k trhu s pašovaným zbožím, aby si je mohli koupit. Navíc jde o tabákové výrobky, které užívají převážně dospělí kuřáci, takže v tomto konkrétním případě nelze uplatnit argument, že se jedná o zamezení přístupu nezletilých ke spotřebě tabáku. V konkrétním případě mentolu je třeba připomenout, že tento typ tabáku užívají zásadně starší osoby, a navíc země jako Spojené státy či Kanada s velmi propracovanou protikuřáckou legislativou a velmi konkrétními ustanoveními ohledně zákazu určitých přísad jej nezakázaly, což vede EHSV k návrhu, aby byl z návrhu směrnice zákaz mentolu vyškrtnut.

4.3.1

Závěrem EHSV naprosto souhlasí s návrhem Komise zakázat nové výrobky na trhu s příchutí žvýkačky, piňakolády, mojita …, takzvané „candy flavored cigarettes“, jež mohou být v zásadě zaměřeny na mladé spotřebitele.

4.3.2

Příliš silné omezení přísad by zapříčinilo standardizaci chuti, a došlo by tedy k tomu, že by nebylo možné rozlišovat mezi konkurenty, neboť by byly přiškrceny investice a možné zavádění nových výrobků, to vše na úkor spotřebitele, který by byl zbaven své možnosti výběru.

4.4

EHSV žádá Komisi o jasnou definici „méně rizikových výrobků“ a přiměřený právní rámec pro tyto výrobky, které by vědecky nezpochybnitelným způsobem doložily nižší riziko ve srovnání s tradičními cigaretami. Koncepce menší rizikovosti se vztahuje na výrobky, jež mohou nahradit tradiční cigarety, avšak představují mnohem nižší zdravotní riziko, a ne na výrobky pro odvykání kouření. Výrobky, které obsahují tabák (a nikoli syntetický nikotin), a proto podléhají směrnici, musí být předmětem definice a jasné regulace, jež umožní informovat spotřebitele o vlastnostech těchto výrobků.

4.5

Na druhé straně Evropská komise do svého návrhu směrnice řadí opatření zaměřená na snížení nelegálního obchodování s tabákem. Proto například Evropská komise stanoví v článku 14 návrhu systém pro sledování a dohledávání, jakož i různá dodatečná bezpečnostní opatření, aby se v Evropské unii prodávaly pouze výrobky, které splňují podmínky směrnice. Toto opatření bude znamenat nepřiměřenou finanční a administrativní zátěž, kterou řada malých a středních podniků nebude schopna unést. Ani zdaleka nezabrání nelegálnímu obchodu, avšak bude znamenat vyšší administrativní zátěž pro členské státy v souvislosti s prováděním kontrol. Tento systém nebude sloužit ani k omezení pašování a nelegálního obchodování, těm budou naopak hrát do karet ostatní opatření návrhu směrnice. V tomto směru se EHSV domnívá, že ustanovení článku 14 návrhu směrnice by měla být totožná s ustanoveními o sledování a sledovatelnosti, která obsahuje protokol o nezákonném obchodu, jejž na konci minulého roku uzavřela konference smluvních stran WTO (25).

4.6

Směrnice umožní Evropské komisi regulovat či změnit, prostřednictvím rostoucího počtu aktů v přenesené pravomoci, základní prvky, jako je například objem přísad, znění zdravotních varování, jejich umístění a velikost. V tomto smyslu se tedy nenechává téměř žádný prostor členským státům k působnosti při regulaci této směrnice, což představuje v Evropské unii dosud málokdy použitou krajní míru zasahování, jež porušuje zásady subsidiarity a proporcionality, proti čemuž se již postavily vnitrostátní parlamenty osmi členských států (Itálie, České republiky, Řecka, Bulharska, Dánska, Portugalska, Rumunska a Švédska) (26). V případě Itálie nejenže parlament oznámil, že návrh porušuje tyto zásady, ale též zdůraznil, že některé z druhů zakazovaných cigaret, jako tenké cigarety či cigarety s nízkým obsahem dehtu, mohou být užitečným nástrojem politiky, jejímž cílem je omezit kouření či přestat s ním (27).

4.6.1

Návrh směrnice například v článcích 8, 9 a 11 umožňuje Evropské komisi, aby prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci změnila znění zdravotních varování a jejich podobu, rozvržení, formát či umístění. V článku 6 rovněž umožňuje Komisi rozhodovat formou aktu v přenesené pravomoci o obsahu a nejvyšších přípustných hodnotách přísad.

4.6.2

Pokud se týká doutníků, doutníčků a dýmkového tabáku, návrh směrnice si dále vyhrazuje pravomoc automaticky zrušit výjimky obsažené v textu, pokud dojde k „podstatné změně okolností“, tedy ke změně související s nárůstem objemu prodeje nejméně o 10 % nejméně v 10 členských státech či ke zvýšení počtu kuřáků mladších 25 let o 5 %. Komise si neuvědomuje, že v 10 ze současných 27 členských států je trh s těmito výrobky velmi malý a že k vychýlení o 10 % by mohlo snadno dojít, což by opatření zbavovalo veškerého smyslu a znamenalo velkou právní nejistotu v tomto pododvětví.

4.7

Třebaže článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie obsahuje delegování pravomocí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, je nezbytné, aby tyto akty splňovaly celou řadu předpokladů. Akt v přenesené pravomoci tedy lze realizovat pouze pro jiné než podstatné prvky legislativního aktu, což není případ tohoto návrhu.

„1.

Není-li ve Smlouvách stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 26 následující ustanovení. Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.“