1.1

Voda je nezbytná pro lidský život, přírodu i hospodářství. Neustále se obnovuje, ale zároveň je to zdroj omezený, který nelze vyrobit či nahradit jinými.

1.2

V posledních desetiletích se dosáhlo značného úspěchu při snižování vypouštění znečišťujících látek do evropských vod, což vedlo ke zlepšení kvality vody. Informace však ukazují, že více něž polovina povrchových vod v Evropě nevykazuje zcela dobrý ekologický stav či potenciál; bude tedy zapotřebí dalších opatření, aby se splnily cíle rámcové směrnice o vodě.

1.3

Plán uznává, že vodní prostředí jsou v rámci EU značně různorodá, a nenavrhuje tedy žádná univerzální řešení, což je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.

1.4

Výbor velmi oceňuje rozsah a kvalitu práce provedené při přípravě plánu. Dokument vychází z důkladného posouzení zkušeností s otázkami týkajícími se vody z plánů povodí a z informací obsažených v odborných studiích.

1.5

Odpovídajícím způsobem byly uplatněny všechny čtyři základní zásady právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby se vyřešila řada problémů a v celosvětovém měřítku podpořila humanitární zásada přístupu k nezávadné pitné vodě a základním hygienickým službám.

1.6

EHSV velmi oceňuje koncepci povodí jako stavebních kamenů vodní politiky EU usnadňující spolupráci mezi členskými státy coby nejúčinnější řešení klíčových problémů.

1.7

Přestože EHSV považuje plán a všechny průvodní dokumenty za mimořádně dobré, je nezbytné věnovat ještě větší pozornost provádění plánovaných činností.

1.8

Při provádění stávajících regulačních opatření (směr číslo 1) by se měla věnovat pozornost omezování rozptýlených zdrojů znečištění. Provádění by mělo být náležitě stimulováno podle konkrétních podmínek každého povodí.

1.9

Uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ vyžaduje odpovídající měření a monitorování, která stanoví pevný základ pro případné další kroky. Tyto požadavky by nicméně měly být úměrné místu a závažnosti řešených problémů.

1.10

Plán správně vyžaduje, aby se dále rozvíjelo vodní účetnictví s členskými státy a agenturou EEA. Toto účetnictví umožní správcům povodí spočítat, kolik vody lze použít a kolik by jí mělo být ponecháno v rezervě, aby byly zachovány funkce ekosystému (ekologický průtok).

1.11

V některých oblastech s nedostatkem vody je vážným problémem nelegální odběr vody. Studie kontrolující údaje programu Kopernikus/GMES by členským státům umožnily tyto nelegální odběry zjistit.

1.12

Výbor zdůrazňuje, že je třeba při této výjimečné příležitosti, kdy Parlament, Rada a Komise určují agendu na příštích sedm let, sladit program týkající se vody a SZP. Tato příležitost by se neměla promeškat.

1.13

Opatření na ochranu proti povodním (která jsou nyní ve střední Evropě velmi aktuální) budou vyžadovat koordinované financování, a to i ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Některá z plánovaných opatření (reagujících na předchozí povodně) kromě toho nebyla kvůli různým administrativním překážkám dokončena.

1.14

Výbor již ocenil inovační partnerství v oblasti hospodaření s vodou a v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství. Je třeba zdůraznit, že tyto iniciativy se rozvinuly zdola.

1.15

Svoji roli při posilování prevence znečišťování vody mohou také hrát zásahy v rámci politiky mimo oblast sladké vody. Například právní předpisy o udržitelném používání pesticidů, průmyslových emisích, léčivech a nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek mají být sladěny s rámcovou směrnicí o vodě.

1.16

Řešení nedostatků stávajícího rámce se správně zaměřuje na zvýšení racionálního hospodaření s vodou, včetně rozhodujícího aspektu, kterým je zvýšení potenciálu opětovného využití vody. Především musí být určena kritéria pro bezpečné opětovné využití vody, aby se dostavily žádoucí očekávané výsledky.

1.17

Závěrem si Výbor všímá důležitých aspektů hospodaření s půdou a lesy, které se úzce týkají otázek vody.

1.18

EHSV varuje, že uskutečňování cílů stanovených v plánu se setká s překážkami. Všechny strany zapojené do realizace plánu by si měly být vědomy souvisejících rizik a měly by na své úrovni zodpovědnosti dělat vše, co je v jejich silách, aby odstranily co nejvíce těchto překážek. Do tohoto náročného procesu by měla být úzce zapojena občanská společnost prostřednictvím získávání odpovídajících informací, uplatněním svých pravomocí při rozhodování o politikách a přizpůsobením svého chování vodohospodářským problémům.

2.1

Voda je nezbytná pro lidský život, přírodu i hospodářství. Neustále se obnovuje, ale zároveň je to zdroj omezený, který nelze vyrobit či nahradit jinými. Sladká voda představuje přibližně jen 2 % vody na planetě a kvůli soupeřícím požadavkům na ni může do roku 2030 v celosvětových zásobách vod chybět odhadem 40 %.

2.2

Mezi dokumenty předloženými v balíčku jsou dvě důležité zprávy a plán hlavních potřebných kroků:

2.3

Kromě toho je k dispozici množství studií ukazujících mnohostrannou povahu vodohospodářských problémů. Jak je vidět z předložených dokumentů, hlavními otázkami se zabývá plán pro vodu.

2.4

V zájmu zajištění srozumitelnosti a podpory při provádění bylo v rámci společné prováděcí strategie rámcové směrnice o vodě vypracováno s využitím otevřeného a participačního procesu zapojujícího celou řadu zúčastněných stran celkem 26 dokumentů s pokyny k různým aspektům provádění rámcové směrnice o vodě.

2.5

Z veřejné konzultace vyplynulo, že se společná prováděcí strategie zcela či částečně vypořádala se správnými otázkami a že vytvořené pokyny byly při praktickém provádění vodní politiky EU užitečné. Některé otázky (např. analýza nákladů a přínosů, stanovení cílů) je však zapotřebí dále ozřejmit a užitečnost pokynů by byla větší, pokud by byly vytvořeny dříve v rámci prováděcího harmonogramu.

2.6

Pokrok, k němuž se dospělo díky přijetí holistického ekosystémového přístupu k cílům v oblasti vodohospodářství, stále nemusí být dostatečný. Do budoucna může být nezbytné se vrátit k definicím dobrého stavu, aby se zajistilo, že je tento přístup dostatečně propracovaný, aby zabránil dalšímu zhoršování. Význam ochrany ekosystémových služeb se nyní navíc zohledňuje v mnohem větší míře.

2.7

Studie o kontrole efektivity určila nejzávažnější problémy, kterými je třeba se zabývat:

2.8

V posledních desetiletích se dosáhlo značného úspěchu při snižování vypouštění znečišťujících látek do evropských vod, což vedlo ke zlepšení kvality vody. Informace zveřejněné v prvním plánu povodí však ukazují, že více něž polovina povrchových vod v Evropě nevykazuje zcela dobrý ekologický stav či potenciál; bude tedy zapotřebí dalších opatření, aby se splnily cíle rámcové směrnice o vodě. Mezi hlášené vlivy, které ovlivňují většinu povrchových vod, patří znečištění z rozptýlených zdrojů, jež způsobuje obohacování živinami, a hydromorfologické vlivy měnící přirozené prostředí.

2.9

Plán uznává, že vodní prostředí jsou v rámci EU značně různorodá, a nenavrhuje tedy žádná univerzální řešení, což je v souladu se zásadou subsidiarity. Zdůrazňuje klíčová témata, mezi něž patří zlepšení využívání půdy, řešení znečištění vody, zvýšení účinnosti využívání vody a odolnosti vůči mimořádným jevům a zlepšení správy a řízení v oblasti hospodaření s vodními zdroji.

2.10

V plánu jsou představeny četné konkrétní programy/opatření/kroky, které se mají zabývat nevyřešenými problémy na různých úrovních. Jsou předloženy ve třech směrech činnosti:

Již nyní byly učiněny první kroky a plánuje se, že budou dokončeny do roku 2016, s výjimkou dlouhodobých kroků/programů, které budou dokončeny do roku 2021.

3.1

Výbor velmi oceňuje rozsah a kvalitu práce provedené při přípravě plánu. Dokument vychází z důkladného posouzení zkušeností s otázkami týkajícími se vody z plánů povodí, a z informací obsažených v odborných studiích. Kromě toho je vhodné poznamenat, že práva na vodu byla vždy důležitou součástí právní struktury v evropských zemích, což také vede k dlouhotrvajícím zkušenostem v této oblasti.

3.2

Odpovídajícím způsobem byly uplatněny všechny čtyři základní zásady právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby se vyřešila řada problémů a v celosvětovém měřítku podpořila zásada přístupu k nezávadné pitné vodě a základním hygienickým službám.

3.3

Plán nejen formálně přijímá značnou proměnlivost přírodních podmínek, pokud jde o vodu v EU, ale také předkládá praktické kroky zaměřené na konkrétní problémy v jednotlivých regionech/povodích. EHSV velmi oceňuje koncepci povodí jako stavebních kamenů vodní politiky EU usnadňující spolupráci mezi členskými státy coby nejúčinnější řešení klíčových problémů.

3.4

Výbor také bere na vědomí dokument o kontrole efektivity (1), jenž je jedním z prvních svého druhu a poskytuje cenné posouzení vodní politiky jako takové, jakož i v kontextu celého souboru právních předpisů v souvisejících oblastech politiky.

3.5

Přestože EHSV považuje plán a všechny průvodní dokumenty za mimořádně dobré, je nezbytné věnovat ještě větší pozornost provádění plánovaných činností. Provádění bude v tomto případě jako obvykle obtížné a musí se nyní stát prioritou. V zájmu zajištění konečného úspěchu tohoto plánu by mělo být uplatněno veškeré možné politické úsilí, podněty a metody řízení systému/projektů.

4.1

Při provádění stávajících regulačních opatření (směr číslo 1) by se měla věnovat pozornost omezování rozptýlených zdrojů znečištění prostřednictvím posilování/upevňování akčních programů v rámci směrnice o dusičnanech. Měly by se řádně analyzovat příčiny zpoždění a potřebná zlepšení by měla být náležitě stimulována podle konkrétních podmínek daného povodí.

4.2

Zásada „znečišťovatel platí“ se uplatní i v tomto případě, avšak tato povinnost musí být dobře definována a založena na realistických předpokladech/posouzení koloběhu vody. Znečišťovatel by měl mít povinnost zaplatit za prokázané skutečné znečištění, jež způsobil.

4.3

Úsilí o další omezení průmyslového znečištění z bodových zdrojů vychází z provádění směrnice o průmyslových emisích. Spolu se zásadou „znečišťovatel platí“, která je v případě bodových zdrojů jasně určena, musí být uplatněna zásada proporcionality.

4.4

Uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ vyžaduje odpovídající měření (objemu) a případné monitorování (znečišťujících látek) ke stanovení pevného základu pro případné další kroky. Tyto požadavky by měly být úměrné místu a závažnosti problémů, které mají být vyřešeny.

4.5

V mnoha částech Evropy ale bohužel stále není k dispozici úplný popis průtoku vody. Plán správně vyžaduje, aby se rozvíjelo vodní účetnictví s členskými státy na základě práce provedené agenturou EEA. Toto účetnictví umožní správcům povodí spočítat, kolik vody lze použít a kolik by jí mělo být ponecháno v rezervě, aby byla zachována funkce ekosystému (ekologický průtok). Výbor důrazně doporučuje, aby byl tento krok dokončen co nejdříve.

4.6

V mnoha částech Evropy znemožňuje dosažení dobrého stavu vod nadměrný odběr vody k zavlažování. V některých oblastech s nedostatkem vody je vážným problémem nelegální odběr vody. Studie kontrolující údaje programu Kopernikus/GMES by členským státům umožnily tyto nelegální odběry zjistit a tento úkol by dále odůvodnil projekt GMES jako projekt s celoevropským významem.

4.7

Výbor považuje za důležité vytvořit společnou metodiku pro návratnost nákladů, která zajistí srovnatelné výsledky v celé EU. Zajistilo by se tak, že všichni uživatelé vody budou dostatečně motivováni k jejímu účinnějšímu využívání.

4.8

EHSV poukazuje na několik příkladů iniciativ a přístupů v oblastech s nedostatkem vody, které byly představeny na veřejných slyšeních k tomuto tématu ve Výboru. Kromě toho bylo zveřejněno několik studií o účinném využívání vody v souladu s koncepcí větší sklizně při stejném množství využité vody. Zjištění těchto studií by mohla být použita v oblastech s nedostatkem vody k uspokojení potřeb zemědělství z dostupných vodních zdrojů. Také při řešení těchto citlivých otázek by měla být uplatněna zásada proporcionality.

4.9

Směr číslo 2, začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky EU, také vyžaduje četná opatření uvedená v akčním plánu pro vodu.

4.10

Výbor zdůrazňuje, že je třeba při této výjimečné příležitosti, kdy Parlament, Rada a Komise určují agendu na příštích sedm let, sladit program týkající se vody a SZP. Tato příležitost by se neměla promeškat v těchto oblastech:

4.11

Koordinované financování budou také vyžadovat opatření na ochranu proti povodním (která jsou nyní ve střední Evropě velmi aktuální), pravděpodobně ze strukturálních fondů. Některá z plánovaných opatření (reagujících na předchozí povodně) kromě toho nebyla kvůli různým administrativním překážkám dokončena. Tyto naléhavé otázky budou také vyžadovat přiměřené mimořádné administrativní zajištění.

4.12

Výbor oceňuje inovační partnerství v oblasti vody a produktivity a udržitelnosti zemědělství. Je nutné zdůraznit, že tyto iniciativy se v členských státech rozvinuly zdola, přičemž Komise hraje úlohu koordinátora. Šance na úspěch se tímto zapojením subjektů v jejich příslušných oblastech činnosti zvyšují.

4.13

Zásahy v rámci politiky mimo oblast sladké vody mohou také hrát svoji roli při prevenci znečišťování vody. Například právní předpisy o udržitelném používání pesticidů, průmyslových emisích, léčivech a nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek musí být v souladu s opatřeními plánovanými v rámci plánu pro vodu.

4.14

Směr číslo 3, řešení nedostatků stávajícího rámce, se správně zaměřuje na zvýšení racionálního hospodaření s vodou, včetně rozhodujícího aspektu, kterým je zvýšení potenciálu opětovného využití vody. Především musí být určena kritéria pro bezpečné opětovné využití vody, aby se dostavily žádoucí a očekávané výsledky. Voda by mohla být přirozeně opětovně využita v rámci stejných/podobných zařízení, ale postupné přecházení opětovně využívané vody z jednoho uživatele/zařízení k jejímu využití jiným uživatelem/zařízením by vyžadovalo řádné vyvážení jak potřebného objemu, tak kvality.

4.15

Například úplné uzavření oběhu vody, dokonce i v rámci jednoho podniku, je téměř nemožné, protože v tomto oběhu neustále narůstá obsah anorganických solí. Proto musí být vytvořena bezpečná rovnováha, jež umožní, aby procesy probíhaly bez narušení.

4.16

Závěrem Výbor poukazuje na důležité aspekty hospodaření s půdou a lesy, které se úzce týkají otázek vody. Lesní zdroje se v důsledku občas protichůdných požadavků různých politik, ocitají pod značným tlakem, aby vykonávaly své nevýrobní služby, například svoji roli hlavního rezervoáru pro přirozené zadržování sladké vody a propad uhlíku a v souvislosti se zachováním biologické rozmanitosti atd. Analýza životního cyklu by měla ukázat všechna hlediska a měla by také ukázat vyvážená opatření přizpůsobená úloze lesů v EU.

4.17

Otázky týkající se vody nelze oddělit od půdy. Výbor požaduje, aby se půdě věnovala patřičná pozornost, ačkoli uznává, že agenda týkající se půdy ze své povahy spadá pod zásadu subsidiarity. Při další práci s plánem pro vodu by se měly podrobněji řešit společné rysy.

4.18

EHSV varuje, že uskutečňování cílů stanovených v plánu se setká s překážkami v těchto oblastech:

Všechny strany zapojené do realizace plánu by si měly být vědomy souvisejících rizik a měly by na své úrovni zodpovědnosti dělat vše, co je v jejich silách, aby jich co nejvíce odstranily. Do tohoto náročného procesu by měla být úzce zapojena občanská společnost prostřednictvím získávání odpovídajících informací, uplatněním svých pravomocí při rozhodování o politikách a přizpůsobením svého chování vodohospodářským problémům.

hlasů pro

:

112

hlasů proti

:

129

zdrželo se hlasování

:

12