12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/93


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy

COM(2012) 673 final

a zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) Plány povodí

COM(2012) 670 final

a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zpráva o přezkumu evropské politiky pro řešení problému nedostatku vody a sucha

COM(2012) 672 final

2013/C 327/16

Zpravodaj: pan CINGAL

Spoluzpravodajka: paní LE NOUAIL MARLIÈRE

Dne 11. listopadu 2012 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy

COM(2012) 673 final.

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 12. června 2013.

Na 491. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 10. a 11. července 2013 (jednání dne 10. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 128 hlasy pro, 101 hlasů bylo proti a 17 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV hodnotí sdělení Komise kladně, ale domnívá se, že dokument nenavrhuje dostatečný počet proaktivních opatření pro vyřešení jednotlivých zjištěných problémů.

1.2

EHSV tedy vyzývá Komisi, aby uznala, že je třeba:

demokratizovat hospodaření s vodou, tzn. dát každému spotřebiteli místo ve správě povodí, které mu právem náleží;

provádět evropskou vodní inspekci pro rovné zacházení se všemi regiony;

vzít nutně na vědomí závazky související s nebezpečnými látkami (chemikálie, nanočástice atp.).

1.3

EHSV je potěšen, že Komise usiluje o začlenění cílů týkajících se vody do jiných klíčových politik, např. SZP, Fondu soudržnosti, strukturálních fondů a politik v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Zároveň konstatuje, že mnohem vyššího úsilí je zapotřebí pro dosažení skutečného souladu politik a pro odstranění podnětů k nadměrnému odběru vody, narušování morfologie a ke znečišťování vody.

1.4

EHSV vyzývá Komisi, aby vyjasnila otázku trvalosti zdrojů. Přestože rámcová směrnice o vodě (1) zakazuje ohrožovat vodní zdroje, lze zaznamenat, že EU připouští tvorbu projektů na zajištění dodávek energie. Vzniká riziko, že se dříve okrajový problém začne opakovat, když budou vznikat projekty na získávání plynu z břidlic. EHSV se domnívá, že vodní zdroje jsou prvořadé.

1.5

EHSV doporučuje Komisi, aby vybídla členské státy k důslednému provádění článku 9 rámcové směrnice o vodě (zásady „znečišťovatel platí“) s cílem dosáhnout dobrého stavu vod.

1.6

EHSV vyzývá Komisi, aby vyjasnila, co se má rozumět nedostatkem vody. Pokud se přidržíme tradiční definice (tj. poptávka po vodě převyšuje její dostupné zdroje), může velmi často dojít k tomu, že budeme jednat příliš pozdě (úhyn lesů atp.). Aby se předešlo kritickým situacím, je tedy třeba kromě definice minimálních ekologických průtoků také stanovit výstražné úrovně, které umožní spustit preventivní opatření, aby těchto minimálních hraničních hodnot nebylo dosaženo.

1.7

EHSV vyzývá Komisi, aby pomocí nástrojů politiky soudržnosti (EFRR, ESF, evropská územní spolupráce atd.) pobízela:

místní a regionální orgány k rozvoji terciálního čištění v čistírnách odpadních vod;

hospodářské subjekty k většímu zájmu o odolnost svých pozemků vůči změně klimatu tím, že budou upřednostňovat přírodní mechanismy (půdy, rostliny atp.); k ochraně vodních zdrojů, například používáním ukazatelů kvality půdy C/N (z hlediska poměru obsahu uhlíku a dusíku);

k nejlepším iniciativám (akční plán LIFE atp.).

1.8

EHSV vyzývá Komisi, aby uvedla nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques, BAT). Uzavřít koloběh vody je cíl, který se již nejeví jako nereálný, soudě podle dosaženého pokroku například v papírenském průmyslu. Naproti tomu EHSV považuje za nezbytné zavedení norem a předpisů pro snížení úniků ze sítí.

1.9

EHSV vybízí Komisi, aby navrhla legislativní nástroj, který by postupně zvyšoval soustředění na účinnost při hospodaření s vodou: měření odběru, přepravu, hygienickou úpravu. Nelze se soustředit výhradně na použití v domácnosti ani spokojit se s dobrovolnými kroky. Integrované hospodaření se týká každého povodí.

1.10

EHSV vyzývá Komisi, aby rozšířila seznam znečišťujících látek (nanočástice a chemické látky, které jsou karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci), jež se nesmějí nacházet v povrchových či podzemních vodách, aby bylo chráněno zdraví občanů (2) a dospělo se k doporučení ohledně opětovného využívání vyčištěné vody. EHSV poukazuje na zprávu č. 1/2013 Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) „Late Lessons from Early Warning II (Časné signály a pozdní poučení II)“ (3).

1.11

EHSV připomíná své obavy v souvislosti s finančně kompenzovanými přesuny mezi povodími a vyzývá Komisi k co nejvyšší obezřetnosti. Se všemi projekty musí být seznámena veřejnost (Aarhuská úmluva) a musí být otevřeně projednány. EHSV připomíná, že systém přesunů by byl nespravedlivý a byl by na újmu nejvíce znevýhodněnému obyvatelstvu, ať už by byly finančně kompenzovány či nikoli.

2.   Souvislosti

2.1

Rámcová směrnice o vodě vytvořila v roce 2000 právní základ pro ochranu a obnovu čisté vody v celé Evropě a pro zajištění dlouhodobého udržitelného využívání vody. Obecným cílem rámcové směrnice o vodě je zajistit, aby všechny vody EU (ať již se jedná o jezera, řeky či podzemní vody) dosáhly do roku 2015 dobrého stavu.

2.2

Komise konstatovala, že odpovědným orgánům se mnohdy nepodařilo při stanovení sazeb, a tedy vyvážení příjmů a investičních výdajů, spojit cíle sledující účinnost a spravedlivý přístup (bylo by tedy logické uplatnit zásadu „znečišťovatel platí“ a odstranit kontraproduktivní či škodlivé dotace).

2.3

Dne 14. listopadu 2012 vydala Komise plán spočívající v balíčku těchto tří dokumentů:

sdělení Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy;

zpráva o přezkumu evropské politiky pro řešení problému nedostatku vody a sucha;

zpráva o provádění rámcové směrnice o vodě týkající se plánů povodí.

2.3.1

Vzhledem ke klíčové povaze tohoto zdroje s sebou hospodaření s vodou nese výzvy pro občany EU, a vyžaduje tedy rovněž potřebné odborné znalosti. Shrnutí technických zpráv a zpráv o dopadu jsou dostatečně významná na to, aby byla zasílána organizacím občanské společnosti, a tudíž přístupná v různých jazycích EU.

2.3.2

Návrhy Komise se opírají o různé práce, zejména EEA:

Towards efficient use of water ressources in Europe, zpráva č. 1/2012, 68 stran,

European waters – assessment of status and pressures, zpráva č. 8/2012, 96 stran,

European waters – current status and future challenges, shrnutí, 51 stran,

Water resources in Europe in the context of vulnerability, zpráva č. 11/2012, 92 stran.

2.3.3

Přezkum evropské politiky zaměřené na vzácné zdroje vody a suchoje vítaný, neboť poptávka narůstá, zatímco zdroje nikoli, a jak se uvádí v různých zprávách OSN, hranice sucha se posouvá na sever.

2.4

Plán pro vodu navrhuje následující tři okruhy s opatřeními rozdělenými do 25 kroků:

zlepšit provádění současné vodní politiky EU prostřednictvím maximálního využívání možností, jež nabízejí platné zákony;

podpořit začlenění cílů vodní politiky do jiných souvisejících oblastí politiky, například zemědělství, rybolovu, obnovitelných zdrojů energie, dopravy, ale i Fondu soudržnosti a strukturálních fondů;

vyřešit nedostatky stávajícího rámce, zejména co se týče nástrojů nezbytných k racionálnějšímu využívání vody.

2.5

Harmonogram plánu pro vodu je úzce spjat s harmonogramem strategie Evropa 2020 Evropské unie, především s harmonogramem plánu pro účinnější využívání zdrojů, jehož je plán pro vodu součástí.

2.6

Dne 22. září 2010 vydal EHSV informační zprávu s názvem Důstojná práce a udržitelný rozvoj v oblasti Středomoří, zejména v odvětví sladké vody, mořské vody a čištění odpadních vod, již přijala specializovaná sekce REX a která byla v listopadu 2010 prezentována na summitu hospodářských a sociálních rad evropsko-středomořského regionu. Výbor v této zprávě popsal problémy spojené s vysušováním ve středomořské oblasti, jeho sociální důsledky a podmínky financování souvisejících projektů. 15. června 2011 vydal na žádost maďarského předsednictví průzkumné stanovisko s názvem Začlenění vodohospodářské politiky do ostatních evropských politik (4). 23. května 2012 přijal stanovisko týkající se prioritních látek v oblasti vodní politiky (5). 13. prosince 2012 přijal stanovisko týkající se inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou (6). Rovněž lze odkázat na stanoviska Zřízení rámce pro ochranu půdy (7) a 7. akční program Unie pro životní prostředí (8).

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV souhlasí s Komisí, že rámcová směrnice o vodě je správný nástroj pro dosažení dobrého ekologického stavu vod v Evropě. Nicméně tohoto cíle lze dosáhnout, pouze pokud budou její databáze spravovány nezávislými subjekty a pokud bude její provádění důrazně posíleno. Do roku 2015 se dobrého stavu nedosáhne u 47 % vod, ačkoli plán vyhodnocuje dosažený pokrok v oblasti hospodaření s vodou a předkládá několik návrhů, které by měly být zavedeny do praxe do roku 2020.

3.2

Některé členské státy otálejí s provedením článku 9 směrnice, přestože byla přijata v roce 2000, čímž se oddaluje okamžik, kdy bude dosaženo dobrého stavu vod. EHSV se domnívá, že zásada „znečišťovatel platí“ se pro stanovení cen vody a sazeb za její hygienickou úpravu musí uplatnit na vodohospodáře kdykoli a kdekoli, a doporučuje, aby se plán vztahoval jak na regiony s nedostatkem, tak na regiony s přebytkem.

3.2.1

EHSV lituje, že členské státy zdržují provedení rámcové směrnice o vodě a brání občanům v tom, aby měli přístup ke kvalitnější vodě. Stejně tak vyjadřujeme rozhodnou podporu Komisi v tom, aby prosadila dodržování rámcové směrnice o vodě všemi členskými státy.

3.3

EHSV však má obavy v souvislosti s konstatováním, že Komise nenavrhuje dost inovativních opatření pro zvýšení účinnosti při hospodaření s vodou. Do roku 2030 se očekává, že míra neuspokojené poptávky by mohla dosáhnout 40 %, což znamená, že nedostatky z hlediska zdrojů se dotknou většiny členských států. Přístup Komise obsahuje silné riziko v tom smyslu, že spočívá výhradně na stávajících nástrojích a s výjimkou směrnice o ekodesignu nenavrhuje politiku pro hospodaření s jednotlivými produkty, která by reagovala na požadavky domácností, průmyslových podniků (včetně lomů) a zemědělců, co se týče spotřeby. Za těchto okolností se lze obávat, že ještě více vodních toků vyschne či bude znečištěno. EHSV se tedy obává toho, aby občané nadále neplatili poplatky podporující systémy výroby, jež nejsou v souladu s perspektivou udržitelného rozvoje. Integrované hospodaření s vodními zdroji (IWRM) je pouze obecnou referencí, je třeba upřesnit podmínky, za kterých se musí uplatňovat na všechna povodí.

3.4

EHSV vítá opatření, jejichž cílem je ochránit ekosystémy, a podporuje kroky na ochranu přirozených podzemních vodních zdrojů. Tento přístup je prospěšný pro odolnost druhů a ekosystémů vůči změnám klimatu, zejména pokud jej provázejí náležitá opatření v rámci společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova. Komise bohužel dostatečně nezdůraznila rozhraní voda–podnebí. Je třeba stanovit opatření pro zadržení srážkové vody v půdě a její následný průnik do podzemní vody.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Voda představuje základní problematiku, jelikož je životně důležitým statkem pro lidi a přírodní ekosystémy a společným jměním všech lidských bytostí.

4.2

Politika v oblasti vody a hygienických opatření musí tvořit součást udržitelného rozvoje, což umožní, aby tento zdroj naplňoval současné potřeby obyvatelstva a byl zachován pro potřeby budoucích generací. V Evropě a na celém světě je mnoho lidí, kteří nemají přístup k tomuto životně důležitému zdroji. Přístup OSN uznávající všeobecné právo na přístup k dostatečnému množství pitné vody a k hygienickým zařízením umožní více než milionu lidí v Evropě, kteří nemají přístup k nezávadné, čisté a cenově dostupné vodě, a několika milionům evropských občanů, kteří nedisponují hygienickým zařízením, naplnění základního práva (9).

4.3

Za tím účelem EHSV vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis, který by z práva na přístup k vodě a hygienická opatření učinil lidské právo ve smyslu lidských práv stanovených OSN, a aby podporovala dodávky vody a hygienická zařízení jako základní veřejné služby pro všechny obyvatele. Evropské právo by mělo od vlád vyžadovat, aby svému obyvatelstvu zaručily a poskytly hygienická zařízení a nezávadnou pitnou vodu v dostatečném množství. EHSV doporučuje, aby:

evropské instituce a členské státy byly povinny zaručit všem občanům právo na vodu a hygienická zařízení;

dodávky vody a hospodaření s vodními zdroji nepodléhaly pouze „pravidlům vnitřního trhu“ a aby služby související s vodou byly vyňaty z oblasti působnosti směrnice o koncesích (10);

EU zintenzivnila své úsilí o realizaci všeobecného přístupu k vodě a hygienickým zařízením na svém území.

4.4

Přístup k vodě je základním právem, které je úzce spjato s poskytováním služeb souvisejících s vodou a se způsoby stanovování jejích cen. EHSV v této souvislosti zaznamenává probíhající průzkum trhu s vodou ve Francii, jejž zahájila Komise v lednu 2012. Tři vůdčí nadnárodní skupiny na světovém trhu s vodou jsou francouzské. Výbor podporuje dosah tohoto formálního postupu v oblasti kartelů a zneužívání dominantního postavení, který navazuje na průzkum provedený u těchto tří společností na jaře roku 2010. Měl by Komisi umožnit rozhodnout, zda tyto tři společnosti po dohodě s profesní federací vodohospodářských podniků (Fédération professionnelle des entreprises de l'eau, FP2E) zkoordinovaly svoje chování na francouzském trhu s vodou a odpadními vodami, a porušily tak antimonopolní pravidla EU, a dovědět se, zda se dohodly na některých složkách ceny, již fakturují konečnému spotřebiteli. EHSV netrpělivě očekává zveřejnění výsledků.

4.5

Přesuny vody z jednoho vodního útvaru do jiného vyžadují rozsáhlé investice, mohou být spojeny se značnými ekologickými riziky, nepodporují rozumné využívání zdrojů a zvýrazňují nerovnosti, protože právě nejbohatší hospodářské subjekty by si mohly dovolit zaplatit za vzácný zdroj nejvíce.

4.6

Sdělení pouze navrhuje, aby se za účelem omezení úniků ze sítí využívaly nejlepší dostupné techniky. Tato problematika by měla být řešena stanovením norem a kvalitnější regulací na úrovni každého povodí. Stanovení norem prokázalo svou užitečnost pro zlepšení služeb a produktivity. Komise by mohla zvážit plán na snížení úniků.

4.7

Pokud předkladatel projektu plánuje projekt infrastruktury měnící režim vodního útvaru, musí povinně respektovat cíle usilující o zachování biologické rozmanitosti. EHSV připomíná, že různá místa, na něž se vztahuje Ramsarská úmluva, padla za oběť zavlažování. EHSV zdůrazňuje, že plán neuvažuje o nápravě škod z minulosti a že návrhy jsou nedostatečné, neboť se týkají pouze rybích výtahů či přechodů. Nelze než litovat, že plán nezmiňuje naprosto nutnou ochranu pramenů a malých vodních ploch (jezer, rybníků, rašelinišť atd.).

V Bruselu dne 10. července 2013.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1–73 [není k dispozici české znění].

(2)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 116–118.

(3)  http://www.eea.europa.eu/pressroom/newsreleases/the-cost-of-ignoring-the.

(4)  Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 43–48.

(5)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 116–118.

(6)  Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 147–152.

(7)  Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 29–33.

(8)  Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 77–81.

(9)  Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 147–152.

(10)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 84–96.


PŘÍLOHA I

ke stanovisku Výboru

Následující protistanovisko bylo v průběhu diskuse zamítnuto, obdrželo však alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů:

Nahradit celý text stanoviska následujícím novým textem:

1.   Závěry a doporučení

1.1

Voda je nezbytná pro lidský život, přírodu i hospodářství. Neustále se obnovuje, ale zároveň je to zdroj omezený, který nelze vyrobit či nahradit jinými.

1.2

V posledních desetiletích se dosáhlo značného úspěchu při snižování vypouštění znečišťujících látek do evropských vod, což vedlo ke zlepšení kvality vody. Informace však ukazují, že více něž polovina povrchových vod v Evropě nevykazuje zcela dobrý ekologický stav či potenciál; bude tedy zapotřebí dalších opatření, aby se splnily cíle rámcové směrnice o vodě.

1.3

Plán uznává, že vodní prostředí jsou v rámci EU značně různorodá, a nenavrhuje tedy žádná univerzální řešení, což je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.

1.4

Výbor velmi oceňuje rozsah a kvalitu práce provedené při přípravě plánu. Dokument vychází z důkladného posouzení zkušeností s otázkami týkajícími se vody z plánů povodí a z informací obsažených v odborných studiích.

1.5

Odpovídajícím způsobem byly uplatněny všechny čtyři základní zásady právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby se vyřešila řada problémů a v celosvětovém měřítku podpořila humanitární zásada přístupu k nezávadné pitné vodě a základním hygienickým službám.

1.6

EHSV velmi oceňuje koncepci povodí jako stavebních kamenů vodní politiky EU usnadňující spolupráci mezi členskými státy coby nejúčinnější řešení klíčových problémů.

1.7

Přestože EHSV považuje plán a všechny průvodní dokumenty za mimořádně dobré, je nezbytné věnovat ještě větší pozornost provádění plánovaných činností.

1.8

Při provádění stávajících regulačních opatření (směr číslo 1) by se měla věnovat pozornost omezování rozptýlených zdrojů znečištění. Provádění by mělo být náležitě stimulováno podle konkrétních podmínek každého povodí.

1.9

Uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ vyžaduje odpovídající měření a monitorování, která stanoví pevný základ pro případné další kroky. Tyto požadavky by nicméně měly být úměrné místu a závažnosti řešených problémů.

1.10

Plán správně vyžaduje, aby se dále rozvíjelo vodní účetnictví s členskými státy a agenturou EEA. Toto účetnictví umožní správcům povodí spočítat, kolik vody lze použít a kolik by jí mělo být ponecháno v rezervě, aby byly zachovány funkce ekosystému (ekologický průtok).

1.11

V některých oblastech s nedostatkem vody je vážným problémem nelegální odběr vody. Studie kontrolující údaje programu Kopernikus/GMES by členským státům umožnily tyto nelegální odběry zjistit.

1.12

Výbor zdůrazňuje, že je třeba při této výjimečné příležitosti, kdy Parlament, Rada a Komise určují agendu na příštích sedm let, sladit program týkající se vody a SZP. Tato příležitost by se neměla promeškat.

1.13

Opatření na ochranu proti povodním (která jsou nyní ve střední Evropě velmi aktuální) budou vyžadovat koordinované financování, a to i ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Některá z plánovaných opatření (reagujících na předchozí povodně) kromě toho nebyla kvůli různým administrativním překážkám dokončena.

1.14

Výbor již ocenil inovační partnerství v oblasti hospodaření s vodou a v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství. Je třeba zdůraznit, že tyto iniciativy se rozvinuly zdola.

1.15

Svoji roli při posilování prevence znečišťování vody mohou také hrát zásahy v rámci politiky mimo oblast sladké vody. Například právní předpisy o udržitelném používání pesticidů, průmyslových emisích, léčivech a nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek mají být sladěny s rámcovou směrnicí o vodě.

1.16

Řešení nedostatků stávajícího rámce se správně zaměřuje na zvýšení racionálního hospodaření s vodou, včetně rozhodujícího aspektu, kterým je zvýšení potenciálu opětovného využití vody. Především musí být určena kritéria pro bezpečné opětovné využití vody, aby se dostavily žádoucí očekávané výsledky.

1.17

Závěrem si Výbor všímá důležitých aspektů hospodaření s půdou a lesy, které se úzce týkají otázek vody.

1.18

EHSV varuje, že uskutečňování cílů stanovených v plánu se setká s překážkami. Všechny strany zapojené do realizace plánu by si měly být vědomy souvisejících rizik a měly by na své úrovni zodpovědnosti dělat vše, co je v jejich silách, aby odstranily co nejvíce těchto překážek. Do tohoto náročného procesu by měla být úzce zapojena občanská společnost prostřednictvím získávání odpovídajících informací, uplatněním svých pravomocí při rozhodování o politikách a přizpůsobením svého chování vodohospodářským problémům.

2.   Výchozí informace – dokumenty Evropské komise

2.1

Voda je nezbytná pro lidský život, přírodu i hospodářství. Neustále se obnovuje, ale zároveň je to zdroj omezený, který nelze vyrobit či nahradit jinými. Sladká voda představuje přibližně jen 2 % vody na planetě a kvůli soupeřícím požadavkům na ni může do roku 2030 v celosvětových zásobách vod chybět odhadem 40 %.

2.2

Mezi dokumenty předloženými v balíčku jsou dvě důležité zprávy a plán hlavních potřebných kroků:

zpráva o provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) – Plány povodí;

zpráva o přezkumu evropské politiky pro řešení problému nedostatku vody a sucha;

Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy.

2.3

Kromě toho je k dispozici množství studií ukazujících mnohostrannou povahu vodohospodářských problémů. Jak je vidět z předložených dokumentů, hlavními otázkami se zabývá plán pro vodu.

2.4

V zájmu zajištění srozumitelnosti a podpory při provádění bylo v rámci společné prováděcí strategie rámcové směrnice o vodě vypracováno s využitím otevřeného a participačního procesu zapojujícího celou řadu zúčastněných stran celkem 26 dokumentů s pokyny k různým aspektům provádění rámcové směrnice o vodě.

2.5

Z veřejné konzultace vyplynulo, že se společná prováděcí strategie zcela či částečně vypořádala se správnými otázkami a že vytvořené pokyny byly při praktickém provádění vodní politiky EU užitečné. Některé otázky (např. analýza nákladů a přínosů, stanovení cílů) je však zapotřebí dále ozřejmit a užitečnost pokynů by byla větší, pokud by byly vytvořeny dříve v rámci prováděcího harmonogramu.

2.6

Pokrok, k němuž se dospělo díky přijetí holistického ekosystémového přístupu k cílům v oblasti vodohospodářství, stále nemusí být dostatečný. Do budoucna může být nezbytné se vrátit k definicím dobrého stavu, aby se zajistilo, že je tento přístup dostatečně propracovaný, aby zabránil dalšímu zhoršování. Význam ochrany ekosystémových služeb se nyní navíc zohledňuje v mnohem větší míře.

2.7

Studie o kontrole efektivity určila nejzávažnější problémy, kterými je třeba se zabývat:

Kvalita vody: Informace zveřejněné v prvním plánu povodí (2009) ukazují, že více než polovina povrchových vod v Evropě nesplňuje kritéria dobrého ekologického stavu. Ke splnění cílů rámcové směrnice o vodě budou kromě opatření stanovených ve starších směrnicích (o dusičnanech, o městských odpadních vodách, o průmyslových emisích) nezbytné další kroky.

V Evropě se šíří nedostatek vody. Nedostatkem vody jsou zasaženy velké oblasti, zejména na jihu Evropy, a soupeřící způsoby využití zvyšují poptávku v celé Evropě. V řadě evropských regionů představuje nedostatek vody okamžitou a dlouhodobou hrozbu pro ekosystém a zásobování vodou pro zemědělství, průmysl a domácnosti.

Četnost a intenzita povodní a období sucha a škody, které způsobují životnímu prostředí a hospodářství, zřejmě během minulých třiceti let vzrostly. Lze to přisoudit jak změnám klimatu, tak dalším tlakům způsobeným lidmi (např. změny ve využívání půdy). Od roku 1998 způsobily povodně v Evropě přibližně 700 úmrtí, přibližně půl milionu osob přišlo o přístřeší a (pojištěné) hospodářské ztráty dosáhly přinejmenším 25 miliard EUR.

Další význačné tlaky na vody v EU mají původ ve vypouštění znečišťujících látek, hydromorfologických změnách a odběru vody, jež jsou způsobeny především demografickým růstem, využíváním půdy a hospodářskými činnostmi.

2.8

V posledních desetiletích se dosáhlo značného úspěchu při snižování vypouštění znečišťujících látek do evropských vod, což vedlo ke zlepšení kvality vody. Informace zveřejněné v prvním plánu povodí však ukazují, že více něž polovina povrchových vod v Evropě nevykazuje zcela dobrý ekologický stav či potenciál; bude tedy zapotřebí dalších opatření, aby se splnily cíle rámcové směrnice o vodě. Mezi hlášené vlivy, které ovlivňují většinu povrchových vod, patří znečištění z rozptýlených zdrojů, jež způsobuje obohacování živinami, a hydromorfologické vlivy měnící přirozené prostředí.

2.9

Plán uznává, že vodní prostředí jsou v rámci EU značně různorodá, a nenavrhuje tedy žádná univerzální řešení, což je v souladu se zásadou subsidiarity. Zdůrazňuje klíčová témata, mezi něž patří zlepšení využívání půdy, řešení znečištění vody, zvýšení účinnosti využívání vody a odolnosti vůči mimořádným jevům a zlepšení správy a řízení v oblasti hospodaření s vodními zdroji.

2.10

V plánu jsou představeny četné konkrétní programy/opatření/kroky, které se mají zabývat nevyřešenými problémy na různých úrovních. Jsou předloženy ve třech směrech činnosti:

provádění,

začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky EU,

řešení nedostatků stávajícího rámce.

Již nyní byly učiněny první kroky a plánuje se, že budou dokončeny do roku 2016, s výjimkou dlouhodobých kroků/programů, které budou dokončeny do roku 2021.

3.   Obecné připomínky

3.1

Výbor velmi oceňuje rozsah a kvalitu práce provedené při přípravě plánu. Dokument vychází z důkladného posouzení zkušeností s otázkami týkajícími se vody z plánů povodí, a z informací obsažených v odborných studiích. Kromě toho je vhodné poznamenat, že práva na vodu byla vždy důležitou součástí právní struktury v evropských zemích, což také vede k dlouhotrvajícím zkušenostem v této oblasti.

3.2

Odpovídajícím způsobem byly uplatněny všechny čtyři základní zásady právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby se vyřešila řada problémů a v celosvětovém měřítku podpořila zásada přístupu k nezávadné pitné vodě a základním hygienickým službám.

3.3

Plán nejen formálně přijímá značnou proměnlivost přírodních podmínek, pokud jde o vodu v EU, ale také předkládá praktické kroky zaměřené na konkrétní problémy v jednotlivých regionech/povodích. EHSV velmi oceňuje koncepci povodí jako stavebních kamenů vodní politiky EU usnadňující spolupráci mezi členskými státy coby nejúčinnější řešení klíčových problémů.

3.4

Výbor také bere na vědomí dokument o kontrole efektivity (1), jenž je jedním z prvních svého druhu a poskytuje cenné posouzení vodní politiky jako takové, jakož i v kontextu celého souboru právních předpisů v souvisejících oblastech politiky.

3.5

Přestože EHSV považuje plán a všechny průvodní dokumenty za mimořádně dobré, je nezbytné věnovat ještě větší pozornost provádění plánovaných činností. Provádění bude v tomto případě jako obvykle obtížné a musí se nyní stát prioritou. V zájmu zajištění konečného úspěchu tohoto plánu by mělo být uplatněno veškeré možné politické úsilí, podněty a metody řízení systému/projektů.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Při provádění stávajících regulačních opatření (směr číslo 1) by se měla věnovat pozornost omezování rozptýlených zdrojů znečištění prostřednictvím posilování/upevňování akčních programů v rámci směrnice o dusičnanech. Měly by se řádně analyzovat příčiny zpoždění a potřebná zlepšení by měla být náležitě stimulována podle konkrétních podmínek daného povodí.

4.2

Zásada „znečišťovatel platí“ se uplatní i v tomto případě, avšak tato povinnost musí být dobře definována a založena na realistických předpokladech/posouzení koloběhu vody. Znečišťovatel by měl mít povinnost zaplatit za prokázané skutečné znečištění, jež způsobil.

4.3

Úsilí o další omezení průmyslového znečištění z bodových zdrojů vychází z provádění směrnice o průmyslových emisích. Spolu se zásadou „znečišťovatel platí“, která je v případě bodových zdrojů jasně určena, musí být uplatněna zásada proporcionality.

4.4

Uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ vyžaduje odpovídající měření (objemu) a případné monitorování (znečišťujících látek) ke stanovení pevného základu pro případné další kroky. Tyto požadavky by měly být úměrné místu a závažnosti problémů, které mají být vyřešeny.

4.5

V mnoha částech Evropy ale bohužel stále není k dispozici úplný popis průtoku vody. Plán správně vyžaduje, aby se rozvíjelo vodní účetnictví s členskými státy na základě práce provedené agenturou EEA. Toto účetnictví umožní správcům povodí spočítat, kolik vody lze použít a kolik by jí mělo být ponecháno v rezervě, aby byla zachována funkce ekosystému (ekologický průtok). Výbor důrazně doporučuje, aby byl tento krok dokončen co nejdříve.

4.6

V mnoha částech Evropy znemožňuje dosažení dobrého stavu vod nadměrný odběr vody k zavlažování. V některých oblastech s nedostatkem vody je vážným problémem nelegální odběr vody. Studie kontrolující údaje programu Kopernikus/GMES by členským státům umožnily tyto nelegální odběry zjistit a tento úkol by dále odůvodnil projekt GMES jako projekt s celoevropským významem.

4.7

Výbor považuje za důležité vytvořit společnou metodiku pro návratnost nákladů, která zajistí srovnatelné výsledky v celé EU. Zajistilo by se tak, že všichni uživatelé vody budou dostatečně motivováni k jejímu účinnějšímu využívání.

4.8

EHSV poukazuje na několik příkladů iniciativ a přístupů v oblastech s nedostatkem vody, které byly představeny na veřejných slyšeních k tomuto tématu ve Výboru. Kromě toho bylo zveřejněno několik studií o účinném využívání vody v souladu s koncepcí větší sklizně při stejném množství využité vody. Zjištění těchto studií by mohla být použita v oblastech s nedostatkem vody k uspokojení potřeb zemědělství z dostupných vodních zdrojů. Také při řešení těchto citlivých otázek by měla být uplatněna zásada proporcionality.

4.9

Směr číslo 2, začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky EU, také vyžaduje četná opatření uvedená v akčním plánu pro vodu.

4.10

Výbor zdůrazňuje, že je třeba při této výjimečné příležitosti, kdy Parlament, Rada a Komise určují agendu na příštích sedm let, sladit program týkající se vody a SZP. Tato příležitost by se neměla promeškat v těchto oblastech:

zařazení základních opatření rámcové směrnice o vodě do požadavků podmíněnosti;

ekologizace I. pilíře, zejména na plochách využívaných v ekologickém zájmu;

navržení programů pro rozvoj venkova tak, aby řešily otázky týkající se vody;

financování ve II. pilíři SZP určené na zlepšení účinnosti zavlažovacích systémů (s připojenou ekologickou podmíněností, např. měřením odběru);

podpora opatření pro přirozené zadržování vody – záplavových území, mokřadů nebo ochranných pásem podél břehů řek, tedy klíčových opatření potřebných k obnově funkce ekosystému. Financování potřebných cílových oblastí v rámci II. pilíře je velmi důležité. Mělo by také povzbudit opatření v rámci programů LIFE+, Horizont 2020 atd.

4.11

Koordinované financování budou také vyžadovat opatření na ochranu proti povodním (která jsou nyní ve střední Evropě velmi aktuální), pravděpodobně ze strukturálních fondů. Některá z plánovaných opatření (reagujících na předchozí povodně) kromě toho nebyla kvůli různým administrativním překážkám dokončena. Tyto naléhavé otázky budou také vyžadovat přiměřené mimořádné administrativní zajištění.

4.12

Výbor oceňuje inovační partnerství v oblasti vody a produktivity a udržitelnosti zemědělství. Je nutné zdůraznit, že tyto iniciativy se v členských státech rozvinuly zdola, přičemž Komise hraje úlohu koordinátora. Šance na úspěch se tímto zapojením subjektů v jejich příslušných oblastech činnosti zvyšují.

4.13

Zásahy v rámci politiky mimo oblast sladké vody mohou také hrát svoji roli při prevenci znečišťování vody. Například právní předpisy o udržitelném používání pesticidů, průmyslových emisích, léčivech a nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek musí být v souladu s opatřeními plánovanými v rámci plánu pro vodu.

4.14

Směr číslo 3, řešení nedostatků stávajícího rámce, se správně zaměřuje na zvýšení racionálního hospodaření s vodou, včetně rozhodujícího aspektu, kterým je zvýšení potenciálu opětovného využití vody. Především musí být určena kritéria pro bezpečné opětovné využití vody, aby se dostavily žádoucí a očekávané výsledky. Voda by mohla být přirozeně opětovně využita v rámci stejných/podobných zařízení, ale postupné přecházení opětovně využívané vody z jednoho uživatele/zařízení k jejímu využití jiným uživatelem/zařízením by vyžadovalo řádné vyvážení jak potřebného objemu, tak kvality.

4.15

Například úplné uzavření oběhu vody, dokonce i v rámci jednoho podniku, je téměř nemožné, protože v tomto oběhu neustále narůstá obsah anorganických solí. Proto musí být vytvořena bezpečná rovnováha, jež umožní, aby procesy probíhaly bez narušení.

4.16

Závěrem Výbor poukazuje na důležité aspekty hospodaření s půdou a lesy, které se úzce týkají otázek vody. Lesní zdroje se v důsledku občas protichůdných požadavků různých politik, ocitají pod značným tlakem, aby vykonávaly své nevýrobní služby, například svoji roli hlavního rezervoáru pro přirozené zadržování sladké vody a propad uhlíku a v souvislosti se zachováním biologické rozmanitosti atd. Analýza životního cyklu by měla ukázat všechna hlediska a měla by také ukázat vyvážená opatření přizpůsobená úloze lesů v EU.

4.17

Otázky týkající se vody nelze oddělit od půdy. Výbor požaduje, aby se půdě věnovala patřičná pozornost, ačkoli uznává, že agenda týkající se půdy ze své povahy spadá pod zásadu subsidiarity. Při další práci s plánem pro vodu by se měly podrobněji řešit společné rysy.

4.18

EHSV varuje, že uskutečňování cílů stanovených v plánu se setká s překážkami v těchto oblastech:

selhání trhu (ztráta příjmů, rozdělení nákladů a přínosů);

nedostatek finančních prostředků, škodlivé dotace;

regulační překážky;

nedostatečná koordinace;

nedostatečná politická vůle;

začlenění cílů vodní politiky do jiných odvětvových politik zůstává v rétorické rovině.

Všechny strany zapojené do realizace plánu by si měly být vědomy souvisejících rizik a měly by na své úrovni zodpovědnosti dělat vše, co je v jejich silách, aby jich co nejvíce odstranily. Do tohoto náročného procesu by měla být úzce zapojena občanská společnost prostřednictvím získávání odpovídajících informací, uplatněním svých pravomocí při rozhodování o politikách a přizpůsobením svého chování vodohospodářským problémům.

Výsledek hlasování:

hlasů pro

:

112

hlasů proti

:

129

zdrželo se hlasování

:

12


(1)  SWD(2012) 393 final.